Andělská tvář / Andělská tvář (2001/118/Česko/Drama, Romantický) 36% -Originál DVD-
30.07.2023 03:58
JEDNOU VĚTOU
„Láska, nenávist a strach zahalené mlhou tajemství…"
OBSAH
Francie, polovina 19. století. Kostelní zvony bijí na poplach, hoří klášter. Ve zmatku, který tu nastal, zahlédne náhodný jezdec dívku v okně prvního patra. Oheň jí odřízl cestu a tak bez váhání skočí do nabídnuté náruče. Tvář svého zachránce ani nezná. Ten si však odnesl její medailónek. O dva roky později. Na zámku Mornay žijí dva nevlastní bratři. Dědic titulu a majetku, aristokraticky jemný Raoul, a Filip, neurvalý, nespolečenský muž se špatnou pověstí. Právě sem, na zámecký ples, přivádí paní Collierová dceru Charlottu, nesmělou a nezkušenou klášterní schovanku, aby "udělala partii", protože jejich finanční situace se po smrti manžela stala neudržitelnou. Stane se, v co nedoufala ani jedna z nich. Do měsíce je z Charlotty Raulova žena a paní na Mornay. Láska jí nasadila růžové brýle, a tak dlouho po svém příchodu nevidí a neslyší to, co si nikdo na zámku netroufne vyslovit nahlas. Charlotta zoufale hledá pravdu a odhalená tajemství přinášejí nečekané rozuzlení...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na jedné straně solidní kamera, hudba a kostýmy, na straně druhé notně připitomělý scenář. Nemám nic proti červené knihovně, pokud je dobře natočena a nenudí (např. série o Angelice).Jenže celý film se nesnesitelně vleče a měl jsem co dělat, abych tu nudu nějak vydržel. Pomyslnou třešničkou na dortu je (ne)herectví Jiřího Pomeje, který svůj part herecky silně nezvládl. Jeho snaha o drsňácký hlas a pobíhání v rozepnuté košili z něho měla zřejmě udělat nový sexuální symbol, ovšem zůstalo jenom u snahy a Pomeje působí neuvěřitelně trapně. Je jasné, že film musel stát spoustu peněz a určitě se proto počítalo s velkou diváckou odezvou. Ta se naštěstí nedostavila, ale tvůrci nemusí smutnit. Vždyť tu máme naší milovanou TV Novu, ta po tomhle braku hrábne všemi deseti (i proto, že se na ní finančně podílela). (Lima) 2*
Český pokus o velkou historickou kostýmní velkoprodukci vyzněl velmi nepodařeně a místy až trapně... Jestli má tohle být česká odpověď na Angelicu a jestli je Jiří Pomeje charakterní herec, pak je možná dobře, že tenhle film měl obrovské finanční problémy, které bych jinak nikomu nepřál. Ale udržovat Jiřího Pomeje v zajetí iluze, že je hercem, je skoro trestným činem... Připsat-li ho na konto Zdeňku Troškovi, toť otázka, neboť ten zašel poté ve své umělecké pouti ještě mnohem, mnohem dál...až k branám samotného pekla kinematografie...a tam už se trestné činy neřeší... (Radek99) 1*
Škoda mizerného provedení po výtvarné stránce podařeného filmu. Knižní předloha je také dobrá, ale scénář a hlavně herecké obsazení je věc jiná. Energická Michaela Kuklová se těžko hodí na křehkou pannu, Filip Blažek se snaží být slizký, je však toporný až běda a Jiří Pomeje je kapitola sama pro sebe. Jak je to možné, že Zdeněk Troška stále obsazuje stejné herce, o jejichž hereckých schopnostech se mnoho nedá mluvit. Film na jedno zkouknutí přežijete (ze zvědavosti), ale víckrát se k němu nebudete vracet. (sud) 2*
VELKÁ RECENZE
Když Zdeněk Troška objevil v knihkupectví román Andělská tvář, bylo mu prý už po přečtení prvních stránek jasné, že našel přesně takovou předlohu, jakou pro svůj nový film hledal tajemnou, romantickou, trošku strašidelnou a rytířskou. Spisovatelka a spoluscenáristka Hana Marie Körnerová ostatně není žádným nováčkem na poli této literatury. Věnuje se psaní romantických příběhů pro paní a dívky a všechny její romány (zatím jich bylo dvanáct) se zařadily na žebříček nejprodávanějších knih v České republice. Snímek Andělská tvář režiséra Zdeňka Trošky byl avizován jako „česká Angelika“, tedy jako výpravný romanticko-dobrodružný velkofilm. Andělská tvář ovšem více než tento tradiční žánr připomíná jihoamerickou telenovelu, marnotratně převedenou na plátno.
Originálně nasnímané scény (např. požár v klášteře), nesoucí kameramanský rukopis držitele Českého lva Jaroslava Brabce, střídají tezovité pasáže, v nichž se děj pohybuje jen díky mluvenému slovu. Mladá Charlotta se nečekaně stane manželkou krásného hraběte Raoula de Mornay. Na zámku se setkává s jeho nerudným bratrem Filipem. V okolí dochází k podivným zločinům. Nakonec vyjde najevo, že kvůli dědičné chorobě byl zločincem zdánlivě sympatický Raoul, který se oženil jen z formálních důvodů, zatímco (ve skutečnosti hodný) Filip dívku hluboce miluje. Vyprávění v první části neúspěšně zastírá ústřední dějový klíč: záměnu dvou ústředních postav povahově odlišných bratrů. V závěru pak na několik způsobů a krkolomně objasňuje zápletku pomocí osvědčeného schématu: na soudním jednání. Kladem zůstávají citlivě vybrané exteriéry (jeden z Kanárských ostrovů Fuerteventura) a historická prostředí. Namísto francouzských zámků samozřejmě posloužily české, přičemž zámek Vranov se ocitá díky digitálnímu zpracování nad mořem.
Příběh o zachování rodové cti, osudové lásce a rodinném šílenství mj. trpí tradiční „troškovskou“ nemocí: několikanásobným koncem a obsazením přátel do hlavních rolí bez ohledu na jejich herecké schopnosti. Tento problém vyniká zejména v případě hlavní role Filipa, v níž se objevuje producent filmu a manžel představitelky hlavní ženské role Jiří Pomeje.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Francie 1863. Jezdec sleduje vzdálený požár klášterní nemocnice. V jednom z oken v prvním patře se objeví dívka Charlotta, volající o pomoc. Postupující oheň jí brání v útěku. Muž v černém klobouku a pláštěnce děvče nabádá ke skoku. Váhající Charlottě nakonec nezbývá nic jiného, než se vrhnout dolů do cizincovy náruče… Muž ji skutečně chytí. Dvojice si na okamžik pohlédne do tváře. Vzápětí si dívku odvedou jeptišky, hovořící o zázraku. Neznámý zachránce najde na zemi medailonek s iniciálami Ch.C. O dva roky později. Charlotta se musí rozhodnout, zda zůstane v klášteře, nebo odjede domů. Její matka, Henrietta Collierová, ji upozorní, že musela prodat dům a že žije v malém bytě v chudé pařížské čtvrti. Charlotta přesto opouští klášter, neboť chce žít svobodně. Matka s dcerou využijí pozvání paní Pinaudové, manželky okresního soudce v malém městě. Její dcera Margot se však nechová k návštěvě příliš pohostinně. Posmívá se Charlottiným šatům, v nichž má jít dívka na dobročinný ples, pořádaný soudcem pro sirotky. Paní Collierová hledá na plese dceru. Najde ji schovanou mimo hlavní sál a vyplísní ji, že nejde tančit: pokud si nechce hledat ženicha, měla raději zůstat v klášteře. Na ples zavítá hrabě Raoul de Mornay, který se vrátil z dlouhé cesty. První tanec věnuje soudcově dceři Margot, ale pak si všimne procházející Charlotty, a vyzve na parket ji. Paní Collierová vyjádří večer obavy nad přílišným zájmem mladého hraběte. Vysvětlí dívce, že šlechtici si obvykle měšťanské dcery neberou. Rozrušená Charlotta jde před spaním do zahrady, kam za ní přijde hrabě a požádá ji o ruku. Na skalnatém útesu nad mořem se tyčí zámek Mornay, v jehož kapli probíhá svatba. Novomanželé jsou na zámku přivítáni poddanými a služebnictvem. Raoulův nevlastní bratr Filip se snaží novou hraběnku varovat: nabádá ji, aby odešla, pokud chce zůstat naživu. Dívčina matka odjíždí zpět do Paříže. Charlotta se s ní loučí s těžkým srdcem. Raoul přijde o svatební noci do ložnice své ženy, ale dá jí jen polibek na dobrou noc. Časně ráno se mladý hrabě vrací z vyjížďky. Pozval na zámek dvě společnice, které mají mladou hraběnku učit jazykům a hudbě. Manžel věnuje Charlottě jezdecký oblek a chce, aby se učila jezdit na koni. Ona se však koní bojí. Na zámek přijde farář. Pod útesy prý bylo nalezeno mrtvé tělo vesnické dívky, která tam byla podle očitého svědka shozena. Raoul představí choti divoce vypadajícího lovčího Pierra a nesympatického správce Micheleta. Margot Pinaudová přijede na "přátelskou" návštěvu. Ptá se mladé hraběnky, zda se nebojí podivínského švagra… Vzápětí se Charlotta se svým švagrem Filipem potká na pobřeží. Nesympatický mladý muž ji vyzývavě oslovuje „slečno Collierová“. Charlotta se učí jezdit na koni okolo zámecké kašny. Farář jí řekne, že hlídač, který byl svědkem poslední vraždy, se upil k smrti. Při dalším setkání s Filipem na útesech smete prudký vítr Charlottu do moře. Švagr pro ni skočí a zachrání ji. Na břehu ji začne náruživě líbat. Zachránce si při skoku do ledových vln zranil nohu. Chce, aby mu přišel pomoci komoří Ludvík a ne bratr. Večer se hraběnka vyptává na Filipa. Ludvík ji zavede do opuštěného starého křídla, kde manželův bratr bydlí. Mladí lidé se pohádají. Charlotta cestou zpět zabloudí a poleká se podivného stínu, který ji sleduje. Hrabě si ke svým třiatřicátým narozeninám přeje portrét své ženy. Na plese při příležitosti svých narozenin Raoul manželku veřejně líbá při tanci. Filip komentuje žárlivé pohledy Margot Pinaudové. Charlottu překvapí, že švagr je na parketu s Elisou Faubergovou, ačkoli Raoul o něm říkal, že netančí. Ráno je Elisa pryč. Filip ji najde potlučenou na pobřeží. Dívka vypráví o anonymním dopise, který ji pozval ven na schůzku, a o muži, který ji strčil z útesu. Z Itálie přijede doktor Galetti. Informuje Charlottu o nebezpečnosti dědičné psychické nemoci u svého pacienta. Jeho jméno však již neřekne. Raoul si ho kvapně odvede. Hrabě opět narychlo odjíždí. Opilý Filip osočí osamělou ženu za to, že se nechala malovat jako skoro nahá světice. Oba se znovu potkají na pobřeží. Filip se švagrové omluví za své chování v opilosti. Vzápětí se vrhne na Micheleta, který je špehuje. Raoul se nečekaně vrátí a vyčte manželce, že byla sama na pobřeží. Charlotta v noci slyší ženský pláč. Křik ji dovede do staré opuštěné kaple, kde leží zubožená služebná Marie. Ta mluví o svém trýzniteli, ale jeho jméno neřekne. Zmizela také služebná Nicol. Vystrašená Charlotta hledá ochranu u manžela. Najde ho truchlit u mrtvého chlapce, do něhož vkládal naděje. Raoul vzpomíná, že ho v dětství všichni milovali pro jeho krásnou tvářičku, ale otec měl prý vždy raději Filipa. Filip s Ludvíkem najdou zmučenou Nicol ve staré věži, kde Raoul dříve schovával svého chlapce. Hrabě se před manželkou přestane přetvařovat a vysvětlí jí, že ji potřeboval pouze proto, aby splnil podmínku otcovy závěti, podle níž se musel do třiatřiceti let oženit. Jinak by rodinné bohatství zdědil Filip, na něhož Raoul vždy sváděl své zločiny; chystá se na něj ostatně svést i Charlottinu vraždu. Žena při úspěšném pokusu o útěk zapálí závěs v komnatě. Ve vedlejší místnosti čeká na bratra Filip. Sourozenci se porvou a Raoul se nakonec zavře v hořící komnatě. Filip obejme Charlottu. V tu chvíli vstoupí slečna Pinaudová. Ta obviní hraběnku ze žhářství, z vraždy manžela a z intimního poměru se švagrem Filipem. Charlotta s Filipem se opět sejdou na břehu moře. Filip vysvětlí, že bratrovy zločiny kryl, protože u otcova smrtelného lože slíbil chránit čest rodového jména. Otec doufal, že když se Raoul ožení, jeho problémy pominou, ale to se ukázalo jako fatální omyl. U soudu musí Charlotta dokázat prostřed¬nictvím porodní báby, že je stále panna. Její manželství tedy může být anulováno. Večer přijde Filip vyznat dívce lásku, ale vzhledem k probíhajícímu soudu zase odejde. Charlottu střeží jeho psi. Filipa zachrání před odsouzením z bratrovraždy doktor Galetti, který z Itálie přiveze listiny dokazující, že Raoul byl duševně chorý. V Neapoli mu pro jeho hrůzyplné činy říkali netvor s andělskou tváří. Charlotta opustí oslavu a na chodbě zaslechne, že Ludvík zachytil stopy po Pierrovi, který přišel pomstít pána. Vystrašená žena požádá Filipa o ochranu. Ten ji upozorní na to, že nebude jen sedět na pelesti postele a držet ji za ruku. Pomilují se. Ráno se ukáže, že spolu s Pierrem se vrátil také Raoul; při požáru totiž uhořel Michelet. Proradný bratr chce po Filipovi peníze. Dojde k závěrečnému souboji, který ukončí Charlotta výstřelem z pistole. Milenci se obejmou…
„Láska, nenávist a strach zahalené mlhou tajemství…"
OBSAH
Francie, polovina 19. století. Kostelní zvony bijí na poplach, hoří klášter. Ve zmatku, který tu nastal, zahlédne náhodný jezdec dívku v okně prvního patra. Oheň jí odřízl cestu a tak bez váhání skočí do nabídnuté náruče. Tvář svého zachránce ani nezná. Ten si však odnesl její medailónek. O dva roky později. Na zámku Mornay žijí dva nevlastní bratři. Dědic titulu a majetku, aristokraticky jemný Raoul, a Filip, neurvalý, nespolečenský muž se špatnou pověstí. Právě sem, na zámecký ples, přivádí paní Collierová dceru Charlottu, nesmělou a nezkušenou klášterní schovanku, aby "udělala partii", protože jejich finanční situace se po smrti manžela stala neudržitelnou. Stane se, v co nedoufala ani jedna z nich. Do měsíce je z Charlotty Raulova žena a paní na Mornay. Láska jí nasadila růžové brýle, a tak dlouho po svém příchodu nevidí a neslyší to, co si nikdo na zámku netroufne vyslovit nahlas. Charlotta zoufale hledá pravdu a odhalená tajemství přinášejí nečekané rozuzlení...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na jedné straně solidní kamera, hudba a kostýmy, na straně druhé notně připitomělý scenář. Nemám nic proti červené knihovně, pokud je dobře natočena a nenudí (např. série o Angelice).Jenže celý film se nesnesitelně vleče a měl jsem co dělat, abych tu nudu nějak vydržel. Pomyslnou třešničkou na dortu je (ne)herectví Jiřího Pomeje, který svůj part herecky silně nezvládl. Jeho snaha o drsňácký hlas a pobíhání v rozepnuté košili z něho měla zřejmě udělat nový sexuální symbol, ovšem zůstalo jenom u snahy a Pomeje působí neuvěřitelně trapně. Je jasné, že film musel stát spoustu peněz a určitě se proto počítalo s velkou diváckou odezvou. Ta se naštěstí nedostavila, ale tvůrci nemusí smutnit. Vždyť tu máme naší milovanou TV Novu, ta po tomhle braku hrábne všemi deseti (i proto, že se na ní finančně podílela). (Lima) 2*
Český pokus o velkou historickou kostýmní velkoprodukci vyzněl velmi nepodařeně a místy až trapně... Jestli má tohle být česká odpověď na Angelicu a jestli je Jiří Pomeje charakterní herec, pak je možná dobře, že tenhle film měl obrovské finanční problémy, které bych jinak nikomu nepřál. Ale udržovat Jiřího Pomeje v zajetí iluze, že je hercem, je skoro trestným činem... Připsat-li ho na konto Zdeňku Troškovi, toť otázka, neboť ten zašel poté ve své umělecké pouti ještě mnohem, mnohem dál...až k branám samotného pekla kinematografie...a tam už se trestné činy neřeší... (Radek99) 1*
Škoda mizerného provedení po výtvarné stránce podařeného filmu. Knižní předloha je také dobrá, ale scénář a hlavně herecké obsazení je věc jiná. Energická Michaela Kuklová se těžko hodí na křehkou pannu, Filip Blažek se snaží být slizký, je však toporný až běda a Jiří Pomeje je kapitola sama pro sebe. Jak je to možné, že Zdeněk Troška stále obsazuje stejné herce, o jejichž hereckých schopnostech se mnoho nedá mluvit. Film na jedno zkouknutí přežijete (ze zvědavosti), ale víckrát se k němu nebudete vracet. (sud) 2*
VELKÁ RECENZE
Když Zdeněk Troška objevil v knihkupectví román Andělská tvář, bylo mu prý už po přečtení prvních stránek jasné, že našel přesně takovou předlohu, jakou pro svůj nový film hledal tajemnou, romantickou, trošku strašidelnou a rytířskou. Spisovatelka a spoluscenáristka Hana Marie Körnerová ostatně není žádným nováčkem na poli této literatury. Věnuje se psaní romantických příběhů pro paní a dívky a všechny její romány (zatím jich bylo dvanáct) se zařadily na žebříček nejprodávanějších knih v České republice. Snímek Andělská tvář režiséra Zdeňka Trošky byl avizován jako „česká Angelika“, tedy jako výpravný romanticko-dobrodružný velkofilm. Andělská tvář ovšem více než tento tradiční žánr připomíná jihoamerickou telenovelu, marnotratně převedenou na plátno.
Originálně nasnímané scény (např. požár v klášteře), nesoucí kameramanský rukopis držitele Českého lva Jaroslava Brabce, střídají tezovité pasáže, v nichž se děj pohybuje jen díky mluvenému slovu. Mladá Charlotta se nečekaně stane manželkou krásného hraběte Raoula de Mornay. Na zámku se setkává s jeho nerudným bratrem Filipem. V okolí dochází k podivným zločinům. Nakonec vyjde najevo, že kvůli dědičné chorobě byl zločincem zdánlivě sympatický Raoul, který se oženil jen z formálních důvodů, zatímco (ve skutečnosti hodný) Filip dívku hluboce miluje. Vyprávění v první části neúspěšně zastírá ústřední dějový klíč: záměnu dvou ústředních postav povahově odlišných bratrů. V závěru pak na několik způsobů a krkolomně objasňuje zápletku pomocí osvědčeného schématu: na soudním jednání. Kladem zůstávají citlivě vybrané exteriéry (jeden z Kanárských ostrovů Fuerteventura) a historická prostředí. Namísto francouzských zámků samozřejmě posloužily české, přičemž zámek Vranov se ocitá díky digitálnímu zpracování nad mořem.
Příběh o zachování rodové cti, osudové lásce a rodinném šílenství mj. trpí tradiční „troškovskou“ nemocí: několikanásobným koncem a obsazením přátel do hlavních rolí bez ohledu na jejich herecké schopnosti. Tento problém vyniká zejména v případě hlavní role Filipa, v níž se objevuje producent filmu a manžel představitelky hlavní ženské role Jiří Pomeje.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Francie 1863. Jezdec sleduje vzdálený požár klášterní nemocnice. V jednom z oken v prvním patře se objeví dívka Charlotta, volající o pomoc. Postupující oheň jí brání v útěku. Muž v černém klobouku a pláštěnce děvče nabádá ke skoku. Váhající Charlottě nakonec nezbývá nic jiného, než se vrhnout dolů do cizincovy náruče… Muž ji skutečně chytí. Dvojice si na okamžik pohlédne do tváře. Vzápětí si dívku odvedou jeptišky, hovořící o zázraku. Neznámý zachránce najde na zemi medailonek s iniciálami Ch.C. O dva roky později. Charlotta se musí rozhodnout, zda zůstane v klášteře, nebo odjede domů. Její matka, Henrietta Collierová, ji upozorní, že musela prodat dům a že žije v malém bytě v chudé pařížské čtvrti. Charlotta přesto opouští klášter, neboť chce žít svobodně. Matka s dcerou využijí pozvání paní Pinaudové, manželky okresního soudce v malém městě. Její dcera Margot se však nechová k návštěvě příliš pohostinně. Posmívá se Charlottiným šatům, v nichž má jít dívka na dobročinný ples, pořádaný soudcem pro sirotky. Paní Collierová hledá na plese dceru. Najde ji schovanou mimo hlavní sál a vyplísní ji, že nejde tančit: pokud si nechce hledat ženicha, měla raději zůstat v klášteře. Na ples zavítá hrabě Raoul de Mornay, který se vrátil z dlouhé cesty. První tanec věnuje soudcově dceři Margot, ale pak si všimne procházející Charlotty, a vyzve na parket ji. Paní Collierová vyjádří večer obavy nad přílišným zájmem mladého hraběte. Vysvětlí dívce, že šlechtici si obvykle měšťanské dcery neberou. Rozrušená Charlotta jde před spaním do zahrady, kam za ní přijde hrabě a požádá ji o ruku. Na skalnatém útesu nad mořem se tyčí zámek Mornay, v jehož kapli probíhá svatba. Novomanželé jsou na zámku přivítáni poddanými a služebnictvem. Raoulův nevlastní bratr Filip se snaží novou hraběnku varovat: nabádá ji, aby odešla, pokud chce zůstat naživu. Dívčina matka odjíždí zpět do Paříže. Charlotta se s ní loučí s těžkým srdcem. Raoul přijde o svatební noci do ložnice své ženy, ale dá jí jen polibek na dobrou noc. Časně ráno se mladý hrabě vrací z vyjížďky. Pozval na zámek dvě společnice, které mají mladou hraběnku učit jazykům a hudbě. Manžel věnuje Charlottě jezdecký oblek a chce, aby se učila jezdit na koni. Ona se však koní bojí. Na zámek přijde farář. Pod útesy prý bylo nalezeno mrtvé tělo vesnické dívky, která tam byla podle očitého svědka shozena. Raoul představí choti divoce vypadajícího lovčího Pierra a nesympatického správce Micheleta. Margot Pinaudová přijede na "přátelskou" návštěvu. Ptá se mladé hraběnky, zda se nebojí podivínského švagra… Vzápětí se Charlotta se svým švagrem Filipem potká na pobřeží. Nesympatický mladý muž ji vyzývavě oslovuje „slečno Collierová“. Charlotta se učí jezdit na koni okolo zámecké kašny. Farář jí řekne, že hlídač, který byl svědkem poslední vraždy, se upil k smrti. Při dalším setkání s Filipem na útesech smete prudký vítr Charlottu do moře. Švagr pro ni skočí a zachrání ji. Na břehu ji začne náruživě líbat. Zachránce si při skoku do ledových vln zranil nohu. Chce, aby mu přišel pomoci komoří Ludvík a ne bratr. Večer se hraběnka vyptává na Filipa. Ludvík ji zavede do opuštěného starého křídla, kde manželův bratr bydlí. Mladí lidé se pohádají. Charlotta cestou zpět zabloudí a poleká se podivného stínu, který ji sleduje. Hrabě si ke svým třiatřicátým narozeninám přeje portrét své ženy. Na plese při příležitosti svých narozenin Raoul manželku veřejně líbá při tanci. Filip komentuje žárlivé pohledy Margot Pinaudové. Charlottu překvapí, že švagr je na parketu s Elisou Faubergovou, ačkoli Raoul o něm říkal, že netančí. Ráno je Elisa pryč. Filip ji najde potlučenou na pobřeží. Dívka vypráví o anonymním dopise, který ji pozval ven na schůzku, a o muži, který ji strčil z útesu. Z Itálie přijede doktor Galetti. Informuje Charlottu o nebezpečnosti dědičné psychické nemoci u svého pacienta. Jeho jméno však již neřekne. Raoul si ho kvapně odvede. Hrabě opět narychlo odjíždí. Opilý Filip osočí osamělou ženu za to, že se nechala malovat jako skoro nahá světice. Oba se znovu potkají na pobřeží. Filip se švagrové omluví za své chování v opilosti. Vzápětí se vrhne na Micheleta, který je špehuje. Raoul se nečekaně vrátí a vyčte manželce, že byla sama na pobřeží. Charlotta v noci slyší ženský pláč. Křik ji dovede do staré opuštěné kaple, kde leží zubožená služebná Marie. Ta mluví o svém trýzniteli, ale jeho jméno neřekne. Zmizela také služebná Nicol. Vystrašená Charlotta hledá ochranu u manžela. Najde ho truchlit u mrtvého chlapce, do něhož vkládal naděje. Raoul vzpomíná, že ho v dětství všichni milovali pro jeho krásnou tvářičku, ale otec měl prý vždy raději Filipa. Filip s Ludvíkem najdou zmučenou Nicol ve staré věži, kde Raoul dříve schovával svého chlapce. Hrabě se před manželkou přestane přetvařovat a vysvětlí jí, že ji potřeboval pouze proto, aby splnil podmínku otcovy závěti, podle níž se musel do třiatřiceti let oženit. Jinak by rodinné bohatství zdědil Filip, na něhož Raoul vždy sváděl své zločiny; chystá se na něj ostatně svést i Charlottinu vraždu. Žena při úspěšném pokusu o útěk zapálí závěs v komnatě. Ve vedlejší místnosti čeká na bratra Filip. Sourozenci se porvou a Raoul se nakonec zavře v hořící komnatě. Filip obejme Charlottu. V tu chvíli vstoupí slečna Pinaudová. Ta obviní hraběnku ze žhářství, z vraždy manžela a z intimního poměru se švagrem Filipem. Charlotta s Filipem se opět sejdou na břehu moře. Filip vysvětlí, že bratrovy zločiny kryl, protože u otcova smrtelného lože slíbil chránit čest rodového jména. Otec doufal, že když se Raoul ožení, jeho problémy pominou, ale to se ukázalo jako fatální omyl. U soudu musí Charlotta dokázat prostřed¬nictvím porodní báby, že je stále panna. Její manželství tedy může být anulováno. Večer přijde Filip vyznat dívce lásku, ale vzhledem k probíhajícímu soudu zase odejde. Charlottu střeží jeho psi. Filipa zachrání před odsouzením z bratrovraždy doktor Galetti, který z Itálie přiveze listiny dokazující, že Raoul byl duševně chorý. V Neapoli mu pro jeho hrůzyplné činy říkali netvor s andělskou tváří. Charlotta opustí oslavu a na chodbě zaslechne, že Ludvík zachytil stopy po Pierrovi, který přišel pomstít pána. Vystrašená žena požádá Filipa o ochranu. Ten ji upozorní na to, že nebude jen sedět na pelesti postele a držet ji za ruku. Pomilují se. Ráno se ukáže, že spolu s Pierrem se vrátil také Raoul; při požáru totiž uhořel Michelet. Proradný bratr chce po Filipovi peníze. Dojde k závěrečnému souboji, který ukončí Charlotta výstřelem z pistole. Milenci se obejmou…
Postavy a obsazení
• Michaela Kuklová - Charlotta
• Filip Blažek - Raoul
• Jiří Pomeje - Filip
• Josef Vinklář - Pinaud
• Emília Vašáryová - Collierová
• Dana Morávková - Margot
• Jiří Krampol - Ludvík
• Alena Vránová - Pinaudová
• Rudolf Kubík - Michelet
• Pavel Skřípal - Ludvík
• Marek Vašut - Leclerc
• Otakar Brousek - žalobce
• Stanislav Fišer - Galetti
Ocenění:
Český lev
2002 - Jaroslav Brabec (Nejlepší kamera)
2002 - Josef Jelínek (Nejlepší kostýmy)
2002 - Petr Malásek (Nejlepší hudba) (nominace)
2002 - Nejlepší výtvarný počin (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 14.3.2002
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.11.2002 (VHS) Bonton Home Entertainment
Poprvé na DVD: 6.9.2009 North Video
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 4 916 636
Návštěvnost v ČR 59 146
• Michaela Kuklová - Charlotta
• Filip Blažek - Raoul
• Jiří Pomeje - Filip
• Josef Vinklář - Pinaud
• Emília Vašáryová - Collierová
• Dana Morávková - Margot
• Jiří Krampol - Ludvík
• Alena Vránová - Pinaudová
• Rudolf Kubík - Michelet
• Pavel Skřípal - Ludvík
• Marek Vašut - Leclerc
• Otakar Brousek - žalobce
• Stanislav Fišer - Galetti
Ocenění:
Český lev
2002 - Jaroslav Brabec (Nejlepší kamera)
2002 - Josef Jelínek (Nejlepší kostýmy)
2002 - Petr Malásek (Nejlepší hudba) (nominace)
2002 - Nejlepší výtvarný počin (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 14.3.2002
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.11.2002 (VHS) Bonton Home Entertainment
Poprvé na DVD: 6.9.2009 North Video
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 4 916 636
Návštěvnost v ČR 59 146
Tvůrci a herci
Zdeněk Troška (Režie), Jiří Pomeje (Produkce), Petr Malásek (Hudba), Jaroslav Brabec (Kamera), Dalibor Lipský (Střih), Karel Vacek (Scénografie), Josef Jelínek (Kostýmy), Jiří Moudrý (Zvuk), Pavel Rejholec (Zvuk), Viktor Ekrt (Zvuk), Martin Jílek (Zvuk), Jiřina Pahlerová (Masky), Hana Marie Körnerová (Scénář), Zdeněk Troška (Scénář), Hana Marie Körnerová (kniha) (Předloha), Michaela Kuklová (Herec), Filip Blažek (Herec), Jiří Pomeje (Herec), Naďa Konvalinková (Herec), Miriam Kantorková (Herec), Jitka Ježková (Herec), Květa Fialová (Herec), Josef Vinklář (Herec), Marek Vašut (Herec), Jan Přeučil (Herec), Jiří Krampol (Herec), Otakar Brousek st. (Herec), Emília Vášáryová (Herec), Stanislav Fišer (Herec), Alena Vránová (Herec), Dana Morávková (Herec), Hana Křížková (Herec), Gabriela Hyrmanová (Herec), Rudolf Kubík (Herec), Pavel Skřípal (Herec), Barbora Fišerová (Herec), Petr Hanus (Herec), Dana Syslová (Herec)
2001/118/Česko/Drama, Romantický
Zajímavost k filmu
- Emília Vášáryová sice ovládá češtinu, avšak se slovenským akcentem, který byl pro tento film nevhodný. Proto její postavu při postsynchronech nadabovala Dana Syslová.
- Režisér filmu Zdeněk Troška uvedl, že snímek považuje za svou "nejlepší filmařinu".
- Rvačka mezi Raoulem (Filip Blažek) a Filipem (Jiří Pomeje) se objevila v televizi v Troškově filmu Kameňák 2 (2004).
- Jiří Pomeje požádal autorku prvního knižního dílu Hanu Marii Körnerovou o vytvoření pokračování. Spisovatelka tak učinila, ovšem filmového pokračování se kniha „Andělská tvář 2“ zatím nedočkala.
- Producent filmu Jiří Pomeje (Filip de Mornay) byl za poškození Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie tím, že práva na něj, která měla fondu po nesplacení půjčky na jeho vznik připadnout, přenechal jiné firmě, odsouzen nejdříve na deset měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na jeden rok, později na osmnáct měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na tři roky. Nově však nemusel zaplatit vzniklou škodu ve výši 617 000 Kč.
- Režisér Zdeněk Troška si při točení na Kanárských ostrovech zlomil malíček, když spadl ve spánku z postele.
- Točilo se na Kanárských ostrovech, konkrétně na ostrově Fuerteventura, v Česku pak dále také na Ústecku, Olomoucku, Tachovsku a Znojemsku. Úvodní scény se točily v obci Chotěšov na Plzeňsku.
- První scény se točily 5. října 2001.
- Předlohou filmu byl román od Hany Marie Körnerové.
- Filmování probíhalo ve Vranově n. Dyjí, klášteře Chotětov, zámku Hrádek u Nechanic, zámku Jaroměřice n. Rokytnou. Mezi místa natáčení patří i zámek Velké Březno, zámek Jaroslavice a rozhledna Krásenský vrch.
- Jaroslav Brabec získal Českého lva za Kameru.
- Film stál 70 milionů Kč a v kinech totálně propadl. Jiří Pomeje, který si tu zahrál jednu z hlavních rolí a současně film i produkoval, se tím dostal na mizinu.
- Režisér filmu Zdeněk Troška uvedl, že snímek považuje za svou "nejlepší filmařinu".
- Rvačka mezi Raoulem (Filip Blažek) a Filipem (Jiří Pomeje) se objevila v televizi v Troškově filmu Kameňák 2 (2004).
- Jiří Pomeje požádal autorku prvního knižního dílu Hanu Marii Körnerovou o vytvoření pokračování. Spisovatelka tak učinila, ovšem filmového pokračování se kniha „Andělská tvář 2“ zatím nedočkala.
- Producent filmu Jiří Pomeje (Filip de Mornay) byl za poškození Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie tím, že práva na něj, která měla fondu po nesplacení půjčky na jeho vznik připadnout, přenechal jiné firmě, odsouzen nejdříve na deset měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na jeden rok, později na osmnáct měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na tři roky. Nově však nemusel zaplatit vzniklou škodu ve výši 617 000 Kč.
- Režisér Zdeněk Troška si při točení na Kanárských ostrovech zlomil malíček, když spadl ve spánku z postele.
- Točilo se na Kanárských ostrovech, konkrétně na ostrově Fuerteventura, v Česku pak dále také na Ústecku, Olomoucku, Tachovsku a Znojemsku. Úvodní scény se točily v obci Chotěšov na Plzeňsku.
- První scény se točily 5. října 2001.
- Předlohou filmu byl román od Hany Marie Körnerové.
- Filmování probíhalo ve Vranově n. Dyjí, klášteře Chotětov, zámku Hrádek u Nechanic, zámku Jaroměřice n. Rokytnou. Mezi místa natáčení patří i zámek Velké Březno, zámek Jaroslavice a rozhledna Krásenský vrch.
- Jaroslav Brabec získal Českého lva za Kameru.
- Film stál 70 milionů Kč a v kinech totálně propadl. Jiří Pomeje, který si tu zahrál jednu z hlavních rolí a současně film i produkoval, se tím dostal na mizinu.
Odkazy
Hrají:
Michaela Kuklová, Filip Blažek, Jiří Pomeje, Naďa Konvalinková, Miriam Kantorková, Jitka Ježková, Květa Fialová, Josef Vinklář, Marek Vašut, Jan Přeučil, Jiří Krampol, Otakar Brousek st., Emília Vášáryová, Stanislav Fišer, Alena Vránová, Dana Morávková, Hana Křížková, Gabriela Hyrmanová, Rudolf Kubík, Pavel Skřípal, Bára Fišerová, Petr Hanus, Dana Syslová