Atentát / Atentát (1964/98/Československo/Drama, Válečný, Historický, Thriller) 85% -Originál DVD-
30.07.2023 03:41
JEDNOU VĚTOU
„Filmová rekonstrukce příprav atentátu na Reinharda Heidricha.“
OBSAH
Český film o dramatických událostech kolem útoku na jednoho z nejmocnějších mužů Třetí říše Reinharda Heydricha. Od podzimu 1941 vládne nad okupovanými územími Čech a Moravy zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Jeho krutost vyvolává v zemi velkou nenávist. Exilová československá vláda ve Velké Británii proto na jaře 1942 vybere několik československých parašutistů a pověří je úkolem historického významu. Do rodné země se vydá několik dobře vycvičených paradesantních skupin. Jednu z nich vede nadporučík Král (Radoslav Brzobohatý). Jejich hlavní úkol je nebezpečný, ale jasný: provést atentát na Reinharda Heydricha. Koncem května 1942 se rotmistři Strnad (Rudolf Jelínek) a Vyskočil (Ladislav Mrkvička) připraví v ostré zatáčce v pražské Libni, kudy má projíždět Heydrich v otevřeném mercedesu. Přes potíže se zaseknutým samopalem se nakonec přece jen podaří Heydricha smrtelně zranit. Následují kruté represe, popravy nevinných a zběsilé pátrání po pachatelích... Český film Atentát natočil režisér Jiří Sequens jako pečlivou rekonstrukci událostí, díky nimž Spojenci a světová veřejnost uznali, že Československo s nacistickou okupací nesouhlasí a že jeho legitimní vládu tvoří exilový úřad prezidenta Edvarda Beneše. Provedení atentátu a následné události jsou ve filmu zachyceny věrně podle skutečnosti. Atentátníci ve filmu vystupují pod krycími jmény, která jim byla přidělena ve Velké Británii a na která zněly jejich falešné osobní doklady.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Do dneška je mě tak trošku záhadou, že komoušové, kteří se rozhodně nedali považovat za fans západního odboje umožnili vznik tohoto filmu. Hodně jsem patrál po bližších faktech o natáčení Atentátu, ale nic jsem nezjistil. Škoda, ale tak hlavně že se natočil. Měl bych jen pár malých výhrad k první části. Trošku mě tam chybělo exilové váhání Benešovo zda nakonec atentát uskutečnit a na koho, protože domácí odboj až tak moc tu naci mrdku sejmout nechtěl spíše to tlačil směrem k Moravcovi. Navíc z mnoha zdrojů je známo, že paragáni neletěli z Londýna s pevně daným jménem - Reinhard Heydrich, ale to je ve finále buřt. Daleko víc ve filmu postrádám dvě velmi dramatické okolnosti. Pokurvený výsadek Operace Anthropoid, to bych měl nervy na pochodu, sledovat jak se v protektorátu přemisťuje Gabčík s Kubišem na místo určení. A pak filmu vyčítám ještě odfláklou událost těsně po atentátu, přesněji řečeno útěk paragánů z místa činu. Pět až deset minut navíc by filmu vůbec nevadilo a divák by během téhle utíkací scény, když by se dobře udělala přišel o nervy zřejmě definitivně, je totiž známo, že až tak lehce se totiž kluci do "bezpečí" bohužel nedostali. Nicméně samotný atentát je udělán špičkově a větší nervák u TV už dlouho nepamatuju. Druhá čás filmu je naprosto bezchybná a závěrečný finále v kostele sv. Cyrila a Metoděje mě emotivně natolik pohltilo, že jsem vyhrabal pistolku z kapslíkama a začal po SSácích střílet, abych klukům pomohl. Bohužel dějiny se mě ze svýho pokoje změnit nepodařilo, zato smradu z kapslíků jsem vytvořil v pokoji nějak moc. Zkrátka maximálně prožité, skvěle natočené a kvalitně zahráné filmové dílo. (Enšpígl) 4*
Lehce pozměněnými slovy Neila Armstronga: „Je to malý úlomek žebra ve slezině říšského protektora, ale velký kus práce k osvobození Československa.“ Nelze však opomenout bolestnou skutečnost, že Brity přinutil vzít do ruky gumu a Mnichovskou dohodu až následný nacistický teror.. Takřka dokumentárně laděný snímek s důrazem na historickou věrnost (i když Gabčík promluvil slovensky až na konci), brilantně nasnímanou přestřelkou v kostele, pochybnostmi výsadkářů při vědomí důsledků akce a vskutku osudovým koncem s plovoucími trámy, čtyřmi výstřely a jedním Ludwigem Van. Jediná možná výtka směrem k Sequensovi je ta, že některé události zcela vynechal, či se jim věnoval pouze okrajově (důvody zamítnutí akce v Panenských Břežanech, útěk bezprostředně po atentátu), nicméně spolu s přeci jen "umělečtějšími" Nebeskými jezdci se bezesporu jedná o zlatý fond československého válečného filmu. Jinak zlidovělá věta: „Fzdejte se, nyc se vam nestane!“ by se svou upřímností k adresátům dala přirovnat k současným heslům na předvolebních billboardech: „Volte změnu, volte stranu xy…“ (Gilmour93) 5*
Natočit v roce 1964, tedy v době, kdy o ,,pražském jaru" ještě nikdo ani neslyšel, film o tom, že na našem území za Protektorátu existoval i jiný než komunistický odboj, ba dokonce že atentát na Heydricha (a tedy největší a nejdůležitější akci českého protifašistického odboje) nařídila exilová (komunistickou propagandou tolik ostouzená) Benešova vláda, je věc téměř nepochopitelná, hraničící se zázrakem. Ano, jistě, v roce 1964 již bylo znát jisté politicko-společenské tání, ale tady doslova praskly arktické ledy a Jiří Sequens proplul úžinou doby jako hotový ledoborec. Atentát je až překvapivě přesnou rekonstrukcí dobových událostí (samozřejmě s jistou uměleckou licencí - změněná jména parašutistů, Gabčíkova pozice při samotném atentátu atd.) a s náhledem na ně můžeme i z dnešního pohledu víceméně souhlasit, o kolika jiných filmech prošlých systémem schvalování, tedy komunistickou cenzurou, to dnes můžeme říci? (Radek99) 5*
VELKÁ RECENZE
Dramatické události provázející atentát na Reinharda Heydricha inspirovaly v roce 1964 pozoruhodný film, u jehož zrodu stál režisér Jiří Sequens. Nejoceňovanější titul z rozsáhlé filmografie tohoto tvůrce líčí v širších souvislostech největší a nejdůležitější akci českého protifašistického odboje, kterou iniciovala exilová vláda prezidenta Beneše. Na rozdíl od ostatních československých filmů své doby, zabývajících se tématem druhé světové války, se Atentát nezmiňuje o roli komunistického odboje v boji proti nacismu. Z těchto důvodů scénář nemohl být v druhé polovině padesátých let schválen a dočkal se realizace až v období uvolňování politické cenzury. Konstatování, že v protektorátu existovaly i jiné účinné formy odboje, bylo ovšem i v roce 1964 odvážné. Snímek rekonstruuje přípravy na akci, její provedení v květnu 1942, kruté represe následující po Heydrichově smrti, zběsilé pátrání po pachatelích parašutistech, kteří atentát povedli, vyzrazení jejich úkrytu a jejich dobrovolnou smrt. Jiří Sequens své dílo realizoval jako širokoúhlý, černobílý film, který dané události rekonstruuje s až dokumentaristickou přesností. Při inscenování řady záběrů vycházel z dobových fotografií pocházejících z archivu gestapa (důležitou roli pro něj hrálo i rozestavění aut na ulici), výpovědí pamětníků a mnohých dalších materiálů. Realistickému výsledku napomáhalo i natáčení na místech, kde se události skutečně odehrály. Film tak zaznamenal i podobu místa, kde se atentát odehrál (jeho tvářnost změnila pozdější výstavba). Oproti skutečnosti byla změněna jména protagonistů: místo Kubiše, Gabčíka a Valčíka vystupují ve filmu nadporučík Král a rotmistři Strnad a Vyskočil. Přesvědčivost tragickým hrdinům dodali jejich představitelé Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek a Ladislav Mrkvička.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Je podzim 1941. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich se ujal v okupovaných Čechách a na Moravě své funkce. Jeho dávný sok mezi nacistickými pohlaváry, admirál Canaris, se pozastavuje nad Heydrichovou krutostí, která vyvolává všude, kam přijde, velkou nenávist. Ve Velké Británii probíhá parašutistický výcvik vybraných československých vojáků, kteří po seskoku na české území mají pomoci domácímu odboji. Několik skupin dobře vycvičených mužů se zanedlouho dostane do své vlasti. Podaří se jim navázat kontakt s odbojáři a najít úkryt v Praze. Úspěšně se spojí vysílačkou s velitelstvím v Británii. Vyžádaný nálet na plzeňské Škodovy závody se nezdaří. Heydrich s Canarisem navštíví svatovítskou katedrálu a protektor si svévolně nasadí korunu českých králů, což mu podle pověstí přinese smrt. Dva z vojáků Strnad a Vyskočil provedou atentát na Heydricha. Postaví se do cesty jeho autu, protektora těžce zraní a utečou. Heydrich zemře a pomsta okupantů je strašná. Stovky obyvatel jsou popraveny. Vesnice Lidice je srovnána se zemí a její obyvatelé vyvražděni. Zradou Karla Vrbase, jednoho z parašutistů, naleznou nacisté stopu do kostela, kde se ostatní ukrývají. Všichni, kdo jim doposud poskytli úkryt, jsou zatčeni a popraveni. Parašutisté se nevzdají a ti, co přežijí prudkou přestřelku, si sami zvolí dobrovolnou smrt.
„Filmová rekonstrukce příprav atentátu na Reinharda Heidricha.“
OBSAH
Český film o dramatických událostech kolem útoku na jednoho z nejmocnějších mužů Třetí říše Reinharda Heydricha. Od podzimu 1941 vládne nad okupovanými územími Čech a Moravy zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Jeho krutost vyvolává v zemi velkou nenávist. Exilová československá vláda ve Velké Británii proto na jaře 1942 vybere několik československých parašutistů a pověří je úkolem historického významu. Do rodné země se vydá několik dobře vycvičených paradesantních skupin. Jednu z nich vede nadporučík Král (Radoslav Brzobohatý). Jejich hlavní úkol je nebezpečný, ale jasný: provést atentát na Reinharda Heydricha. Koncem května 1942 se rotmistři Strnad (Rudolf Jelínek) a Vyskočil (Ladislav Mrkvička) připraví v ostré zatáčce v pražské Libni, kudy má projíždět Heydrich v otevřeném mercedesu. Přes potíže se zaseknutým samopalem se nakonec přece jen podaří Heydricha smrtelně zranit. Následují kruté represe, popravy nevinných a zběsilé pátrání po pachatelích... Český film Atentát natočil režisér Jiří Sequens jako pečlivou rekonstrukci událostí, díky nimž Spojenci a světová veřejnost uznali, že Československo s nacistickou okupací nesouhlasí a že jeho legitimní vládu tvoří exilový úřad prezidenta Edvarda Beneše. Provedení atentátu a následné události jsou ve filmu zachyceny věrně podle skutečnosti. Atentátníci ve filmu vystupují pod krycími jmény, která jim byla přidělena ve Velké Británii a na která zněly jejich falešné osobní doklady.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Do dneška je mě tak trošku záhadou, že komoušové, kteří se rozhodně nedali považovat za fans západního odboje umožnili vznik tohoto filmu. Hodně jsem patrál po bližších faktech o natáčení Atentátu, ale nic jsem nezjistil. Škoda, ale tak hlavně že se natočil. Měl bych jen pár malých výhrad k první části. Trošku mě tam chybělo exilové váhání Benešovo zda nakonec atentát uskutečnit a na koho, protože domácí odboj až tak moc tu naci mrdku sejmout nechtěl spíše to tlačil směrem k Moravcovi. Navíc z mnoha zdrojů je známo, že paragáni neletěli z Londýna s pevně daným jménem - Reinhard Heydrich, ale to je ve finále buřt. Daleko víc ve filmu postrádám dvě velmi dramatické okolnosti. Pokurvený výsadek Operace Anthropoid, to bych měl nervy na pochodu, sledovat jak se v protektorátu přemisťuje Gabčík s Kubišem na místo určení. A pak filmu vyčítám ještě odfláklou událost těsně po atentátu, přesněji řečeno útěk paragánů z místa činu. Pět až deset minut navíc by filmu vůbec nevadilo a divák by během téhle utíkací scény, když by se dobře udělala přišel o nervy zřejmě definitivně, je totiž známo, že až tak lehce se totiž kluci do "bezpečí" bohužel nedostali. Nicméně samotný atentát je udělán špičkově a větší nervák u TV už dlouho nepamatuju. Druhá čás filmu je naprosto bezchybná a závěrečný finále v kostele sv. Cyrila a Metoděje mě emotivně natolik pohltilo, že jsem vyhrabal pistolku z kapslíkama a začal po SSácích střílet, abych klukům pomohl. Bohužel dějiny se mě ze svýho pokoje změnit nepodařilo, zato smradu z kapslíků jsem vytvořil v pokoji nějak moc. Zkrátka maximálně prožité, skvěle natočené a kvalitně zahráné filmové dílo. (Enšpígl) 4*
Lehce pozměněnými slovy Neila Armstronga: „Je to malý úlomek žebra ve slezině říšského protektora, ale velký kus práce k osvobození Československa.“ Nelze však opomenout bolestnou skutečnost, že Brity přinutil vzít do ruky gumu a Mnichovskou dohodu až následný nacistický teror.. Takřka dokumentárně laděný snímek s důrazem na historickou věrnost (i když Gabčík promluvil slovensky až na konci), brilantně nasnímanou přestřelkou v kostele, pochybnostmi výsadkářů při vědomí důsledků akce a vskutku osudovým koncem s plovoucími trámy, čtyřmi výstřely a jedním Ludwigem Van. Jediná možná výtka směrem k Sequensovi je ta, že některé události zcela vynechal, či se jim věnoval pouze okrajově (důvody zamítnutí akce v Panenských Břežanech, útěk bezprostředně po atentátu), nicméně spolu s přeci jen "umělečtějšími" Nebeskými jezdci se bezesporu jedná o zlatý fond československého válečného filmu. Jinak zlidovělá věta: „Fzdejte se, nyc se vam nestane!“ by se svou upřímností k adresátům dala přirovnat k současným heslům na předvolebních billboardech: „Volte změnu, volte stranu xy…“ (Gilmour93) 5*
Natočit v roce 1964, tedy v době, kdy o ,,pražském jaru" ještě nikdo ani neslyšel, film o tom, že na našem území za Protektorátu existoval i jiný než komunistický odboj, ba dokonce že atentát na Heydricha (a tedy největší a nejdůležitější akci českého protifašistického odboje) nařídila exilová (komunistickou propagandou tolik ostouzená) Benešova vláda, je věc téměř nepochopitelná, hraničící se zázrakem. Ano, jistě, v roce 1964 již bylo znát jisté politicko-společenské tání, ale tady doslova praskly arktické ledy a Jiří Sequens proplul úžinou doby jako hotový ledoborec. Atentát je až překvapivě přesnou rekonstrukcí dobových událostí (samozřejmě s jistou uměleckou licencí - změněná jména parašutistů, Gabčíkova pozice při samotném atentátu atd.) a s náhledem na ně můžeme i z dnešního pohledu víceméně souhlasit, o kolika jiných filmech prošlých systémem schvalování, tedy komunistickou cenzurou, to dnes můžeme říci? (Radek99) 5*
VELKÁ RECENZE
Dramatické události provázející atentát na Reinharda Heydricha inspirovaly v roce 1964 pozoruhodný film, u jehož zrodu stál režisér Jiří Sequens. Nejoceňovanější titul z rozsáhlé filmografie tohoto tvůrce líčí v širších souvislostech největší a nejdůležitější akci českého protifašistického odboje, kterou iniciovala exilová vláda prezidenta Beneše. Na rozdíl od ostatních československých filmů své doby, zabývajících se tématem druhé světové války, se Atentát nezmiňuje o roli komunistického odboje v boji proti nacismu. Z těchto důvodů scénář nemohl být v druhé polovině padesátých let schválen a dočkal se realizace až v období uvolňování politické cenzury. Konstatování, že v protektorátu existovaly i jiné účinné formy odboje, bylo ovšem i v roce 1964 odvážné. Snímek rekonstruuje přípravy na akci, její provedení v květnu 1942, kruté represe následující po Heydrichově smrti, zběsilé pátrání po pachatelích parašutistech, kteří atentát povedli, vyzrazení jejich úkrytu a jejich dobrovolnou smrt. Jiří Sequens své dílo realizoval jako širokoúhlý, černobílý film, který dané události rekonstruuje s až dokumentaristickou přesností. Při inscenování řady záběrů vycházel z dobových fotografií pocházejících z archivu gestapa (důležitou roli pro něj hrálo i rozestavění aut na ulici), výpovědí pamětníků a mnohých dalších materiálů. Realistickému výsledku napomáhalo i natáčení na místech, kde se události skutečně odehrály. Film tak zaznamenal i podobu místa, kde se atentát odehrál (jeho tvářnost změnila pozdější výstavba). Oproti skutečnosti byla změněna jména protagonistů: místo Kubiše, Gabčíka a Valčíka vystupují ve filmu nadporučík Král a rotmistři Strnad a Vyskočil. Přesvědčivost tragickým hrdinům dodali jejich představitelé Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek a Ladislav Mrkvička.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Je podzim 1941. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich se ujal v okupovaných Čechách a na Moravě své funkce. Jeho dávný sok mezi nacistickými pohlaváry, admirál Canaris, se pozastavuje nad Heydrichovou krutostí, která vyvolává všude, kam přijde, velkou nenávist. Ve Velké Británii probíhá parašutistický výcvik vybraných československých vojáků, kteří po seskoku na české území mají pomoci domácímu odboji. Několik skupin dobře vycvičených mužů se zanedlouho dostane do své vlasti. Podaří se jim navázat kontakt s odbojáři a najít úkryt v Praze. Úspěšně se spojí vysílačkou s velitelstvím v Británii. Vyžádaný nálet na plzeňské Škodovy závody se nezdaří. Heydrich s Canarisem navštíví svatovítskou katedrálu a protektor si svévolně nasadí korunu českých králů, což mu podle pověstí přinese smrt. Dva z vojáků Strnad a Vyskočil provedou atentát na Heydricha. Postaví se do cesty jeho autu, protektora těžce zraní a utečou. Heydrich zemře a pomsta okupantů je strašná. Stovky obyvatel jsou popraveny. Vesnice Lidice je srovnána se zemí a její obyvatelé vyvražděni. Zradou Karla Vrbase, jednoho z parašutistů, naleznou nacisté stopu do kostela, kde se ostatní ukrývají. Všichni, kdo jim doposud poskytli úkryt, jsou zatčeni a popraveni. Parašutisté se nevzdají a ti, co přežijí prudkou přestřelku, si sami zvolí dobrovolnou smrt.
Postavy a obsazení
• Radoslav Brzobohatý - nadporučík Král – Adolf Opálka
• Rudolf Jelínek - rotmistr Strnad – Jan Kubiš
• Luděk Munzar - nadporučík Sedlák – Alfréd Bartoš
• Ladislav Mrkvička - rotmistr Vyskočil – Jozef Gabčík
• Jiří Kodet - rotmistr Toušek, Josef Valčík
• Josef Vinklář - rotný Vrbas, Karel Čurda
• Vladimír Hlavatý - Otradovec
• Jiří Holý - Pavelka
• Petr Oliva - Víťa
• Vlastimil Čaněk - Zelinka
• Jaroslav Dufek - Tolar
• Gustav Heverle - čs. kapitán
• Jiří Vršťala - plukovník čs. armády
• Miloš Vavruška - kaplan – Vladimír Petřek
• Eduard Dubský - plukovník Horst
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 20.8.1965
Premiéra ČR: 26.5.2022 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.5.1998 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 7.5.2007 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
• Radoslav Brzobohatý - nadporučík Král – Adolf Opálka
• Rudolf Jelínek - rotmistr Strnad – Jan Kubiš
• Luděk Munzar - nadporučík Sedlák – Alfréd Bartoš
• Ladislav Mrkvička - rotmistr Vyskočil – Jozef Gabčík
• Jiří Kodet - rotmistr Toušek, Josef Valčík
• Josef Vinklář - rotný Vrbas, Karel Čurda
• Vladimír Hlavatý - Otradovec
• Jiří Holý - Pavelka
• Petr Oliva - Víťa
• Vlastimil Čaněk - Zelinka
• Jaroslav Dufek - Tolar
• Gustav Heverle - čs. kapitán
• Jiří Vršťala - plukovník čs. armády
• Miloš Vavruška - kaplan – Vladimír Petřek
• Eduard Dubský - plukovník Horst
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 20.8.1965
Premiéra ČR: 26.5.2022 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.5.1998 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 7.5.2007 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Atentát gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd188/
Československo, Drama / Válečný / Historický, 1964
Režie: Jiří Sequens st., Hrají: Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek
Anthropoid gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/a1163/
Velká Británie / Česko / Francie, Historický / Thriller / Válečný, 2016
Režie: Sean Ellis, Hrají: Cillian Murphy, Jamie Dornan
Atentát gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd188/
Československo, Drama / Válečný / Historický, 1964
Režie: Jiří Sequens st., Hrají: Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek
Anthropoid gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/a1163/
Velká Británie / Česko / Francie, Historický / Thriller / Válečný, 2016
Režie: Sean Ellis, Hrají: Cillian Murphy, Jamie Dornan
Tvůrci a herci
Jiří Sequens st. (Režie), Zdeněk Oves (Produkce/Vedoucí výroby), Miloš Vacek (Hudba), Rudolf Milič (Kamera), Ján Chaloupek (Střih), Karel Lier (Scénografie), Libuše Hozová (Kostýmy), František Sadílek (Kostýmy), Marie Broncová (Kostýmy), Jiří Kejř (Zvuk), František Havlíček (Masky), Oldřich Mach (Masky), Jiří Sequens st. (Scénář), Miloslav Fábera (Scénář), Kamil Pixa (Scénář), Radoslav Brzobohatý (Herec), Rudolf Jelínek (Herec), Ladislav Mrkvička (Herec), Luděk Munzar (Herec), Josef Vinklář (Herec), Siegfried Loyda (Herec), Harry Studt (Herec), Wolf Goette (Herec), Gerhard Rachold (Herec), Jiří Kodet (Herec), Vlastimil Čaněk (Herec), Jaroslav Dufek (Herec), Václav Kutheil (Herec), Pavel Molčík (Herec), Jiří Holý (Herec), Jaroslav Moučka (Herec), Petr Oliva (Herec), Jiří Vršťala (Herec), Vlasta Matulová (Herec), Vladimír Hlavatý (Herec), Oldřich Velen (Herec), Gustav Heverle (Herec), Miloš Vavruška (Herec), Eduard Dubský (Herec), Oldřich Lukeš (Herec), Ivo Foustka (Herec), Pavel Robin (Herec), Richard Záhorský (Herec), Ludmila Dyrová (Herec), Věra Kalenská (Herec), Milada Lukašovská (Herec), Pavel Bártl (Herec), Josef Trousílek (Herec), Miroslav Barták (Herec), Jiří Cimický (Herec), Alex Jandouš (Herec), Vladimír Navrátil (Herec), Karel Černoch (Herec), Jaroslav Ciboch (Herec), Arnošt Faltýnek (Herec), Oto Ševčík (Herec), Jan Neubert (Herec), Vladimír Machek (Herec), Jan Laibl (Herec), Jaroslav Krupař (Herec), Pavel Kvasnička (Herec), Křížek (Herec), Jiří Hein (Herec), Jindřich Chmela (Herec), Josef Šolc (Herec), Ladislav Gzela (Herec), Harald Halgardt (Herec), Jindřich Narenta (Herec)
1964/98/Československo/Drama, Válečný, Historický, Thriller
Zajímavost k filmu
- Podle sdělení režiséra Sequense vystupují účastníci atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha v ději filmu pod krycími jmény, která jim byla určena ve Velké Británii a na něž byly vystaveny jejich osobní doklady nutné k přežití v protektorátu Čechy a Morava v době druhé světové války. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004.
- Filmaři se sešli s lidmi z Panenských Břežan, kde měl Reinhard Heydrich sídlo, kteří ho ještě pamatovali.
- Akční sekvence obstarali skuteční parašutisté, kteří vyskakovali z balónu ve výšce 600 metrů.
- Film byl koprodukcí s bývalou NDR, protože československá kinematografie neměla tolik prostředků. (Zdroj: kniha Slavná česká filmová klasika-O.Slanina).
- Film zachycuje, mimo jiné, tramvajovou manipulační trať v Resslově ulici (před chrámem sv. Cyrila a Metoděje) zrušenou roku 1981.
- Gabčík byl Slovák, ve filmu ho hraje Ladislav Mrkvička, ale mluví plynně česky.
- Gabčík byl ve skutečnosti prvním, kdo střílel na auto samopalem typu Sten britské výroby, který se mu ale zasekl. Auto v tu chvíli zastavilo, Kubiš okamžitě hodil na vůz granát, měl rovněž smůlu a minul, ale šrapnely zasáhly vozidlo a Heydricha zranily. Zranění ho sice neohrozilo na životě bezprostředně, ale za několik dní podlehl infekci. Potvrzuje to i oficiální policejní zpráva pro německé gestapo v Praze, která se našla po 73 letech v státním Archivu bezpečnostních složek v Praze.
- Scéna v kabině kina se odehrává v dnes již zrušeném kině Cíl v Hloubětíně. Promítací stroje jsou Meoptony 3, které se vyráběly až po válce. Lampové skříně jsou maskovány uměle vytvořenou plechovou bednou.
- Ve filmu tvoří první výsadek parašutistů skupina Silver A složená ze tří mužů (Alfréd Bartoš, Josef Valčík, Jiří Potůček) a Anthropoid ze dvou mužů (Jozef Gabčík a Jan Kubiš), celkem tedy pět vojáků. Ve skutečnosti však letělo v prosinci 1941 z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava sedm mužů. Opomenuta byla skupina Silver B, kterou tvořili dva muži (Jan Zemek a Vladimíř Škacha).
- Výsadek Anthropoid tvořili rotmistr Jozef Gabčík a rotný Karel Svoboda. Svoboda byl kvůli zranění při cvičném seskoku z operace vyřazen a na návrh Gabčíka nahrazen rotmistrem Janem Kubišem.
- Vo filme režisér a spoluautori scenára postavy, ktoré uskutočnili atentát na Heydricha, nemenujú, vystupujú ako anonymné osoby. Dôvodom bol fakt, že v dobe natáčania filmu boli účastníci atentátu braní ako členovia západného odboja.
- Coby Heydrichův zámeček posloužil filmařům empírový Dolní zámek Panenské Břežany. V současnosti zde sídlí Výzkumný ústav kovů a jiné firmy.
- Handley Page Halifax je čtyřmotorový stroj, ve filmu je dvoumotorový letoun Douglas DC-3.
- Letoun Halifax, kterým členové výsadku Out Distance odletěli z Británie, měl kanadskou posádku (jak správně naznačuje i znak na trupu letadla v záběru při nastupování), ale pilot i navigátor mluví s britským přízvukem.
- Jan Kubiš se nezastřelil, ale upadl do bezvědomí po zásahu granátem. Zemřel v lazaretu SS v Podolí na následky vykrvácení.
- Při závěrečné bitvě v kostele parašutisté měli jen pistole, žádné automatické zbraně.
- Gabčík ve skutečnosti nepřebíhal přes silnici, ale byl připraven střílet na vůz z vnitřní strany zatáčky.
- První zpracování atentátu na Reinharda Heydricha se objevilo ve filmu I katové umírají (1943), který však o celé události pojednává "způsobem zcela vyfabulovaným."
- Scény z vojenského výcviku v Anglii se natáčely na zámku Hrádek u Nechanic. Exteriéry zámku Hrádek u Nechanic si vybral pro natáčení výcviku pilotů v Anglii též Jan Svěrák ve filmu Tmavomodrý svět (2001).
- Během natáčení scény obléháni kostela byly tanky a vojáci rozmístěni dle zachovaných fotografií.
- Filmaři se sešli s lidmi z Panenských Břežan, kde měl Reinhard Heydrich sídlo, kteří ho ještě pamatovali.
- Akční sekvence obstarali skuteční parašutisté, kteří vyskakovali z balónu ve výšce 600 metrů.
- Film byl koprodukcí s bývalou NDR, protože československá kinematografie neměla tolik prostředků. (Zdroj: kniha Slavná česká filmová klasika-O.Slanina).
- Film zachycuje, mimo jiné, tramvajovou manipulační trať v Resslově ulici (před chrámem sv. Cyrila a Metoděje) zrušenou roku 1981.
- Gabčík byl Slovák, ve filmu ho hraje Ladislav Mrkvička, ale mluví plynně česky.
- Gabčík byl ve skutečnosti prvním, kdo střílel na auto samopalem typu Sten britské výroby, který se mu ale zasekl. Auto v tu chvíli zastavilo, Kubiš okamžitě hodil na vůz granát, měl rovněž smůlu a minul, ale šrapnely zasáhly vozidlo a Heydricha zranily. Zranění ho sice neohrozilo na životě bezprostředně, ale za několik dní podlehl infekci. Potvrzuje to i oficiální policejní zpráva pro německé gestapo v Praze, která se našla po 73 letech v státním Archivu bezpečnostních složek v Praze.
- Scéna v kabině kina se odehrává v dnes již zrušeném kině Cíl v Hloubětíně. Promítací stroje jsou Meoptony 3, které se vyráběly až po válce. Lampové skříně jsou maskovány uměle vytvořenou plechovou bednou.
- Ve filmu tvoří první výsadek parašutistů skupina Silver A složená ze tří mužů (Alfréd Bartoš, Josef Valčík, Jiří Potůček) a Anthropoid ze dvou mužů (Jozef Gabčík a Jan Kubiš), celkem tedy pět vojáků. Ve skutečnosti však letělo v prosinci 1941 z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava sedm mužů. Opomenuta byla skupina Silver B, kterou tvořili dva muži (Jan Zemek a Vladimíř Škacha).
- Výsadek Anthropoid tvořili rotmistr Jozef Gabčík a rotný Karel Svoboda. Svoboda byl kvůli zranění při cvičném seskoku z operace vyřazen a na návrh Gabčíka nahrazen rotmistrem Janem Kubišem.
- Vo filme režisér a spoluautori scenára postavy, ktoré uskutočnili atentát na Heydricha, nemenujú, vystupujú ako anonymné osoby. Dôvodom bol fakt, že v dobe natáčania filmu boli účastníci atentátu braní ako členovia západného odboja.
- Coby Heydrichův zámeček posloužil filmařům empírový Dolní zámek Panenské Břežany. V současnosti zde sídlí Výzkumný ústav kovů a jiné firmy.
- Handley Page Halifax je čtyřmotorový stroj, ve filmu je dvoumotorový letoun Douglas DC-3.
- Letoun Halifax, kterým členové výsadku Out Distance odletěli z Británie, měl kanadskou posádku (jak správně naznačuje i znak na trupu letadla v záběru při nastupování), ale pilot i navigátor mluví s britským přízvukem.
- Jan Kubiš se nezastřelil, ale upadl do bezvědomí po zásahu granátem. Zemřel v lazaretu SS v Podolí na následky vykrvácení.
- Při závěrečné bitvě v kostele parašutisté měli jen pistole, žádné automatické zbraně.
- Gabčík ve skutečnosti nepřebíhal přes silnici, ale byl připraven střílet na vůz z vnitřní strany zatáčky.
- První zpracování atentátu na Reinharda Heydricha se objevilo ve filmu I katové umírají (1943), který však o celé události pojednává "způsobem zcela vyfabulovaným."
- Scény z vojenského výcviku v Anglii se natáčely na zámku Hrádek u Nechanic. Exteriéry zámku Hrádek u Nechanic si vybral pro natáčení výcviku pilotů v Anglii též Jan Svěrák ve filmu Tmavomodrý svět (2001).
- Během natáčení scény obléháni kostela byly tanky a vojáci rozmístěni dle zachovaných fotografií.
Odkazy
Hrají:
Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek, Ladislav Mrkvička, Luděk Munzar, Jiří Kodet, Josef Vinklář, Siegfried Loyda, Harry Studt, Wolf Goette, Gerhard Rachold, Harald Halgardt, Vlastimil Čaněk, Jaroslav Dufek, Václav Kutheil, Pavel Molčík, Jiří Holý, Jaroslav Moučka, Petr Oliva, Jiří Vršťala, Vlasta Matulová, Vladimír Hlavatý, Josef Trousílek, Oldřich Velen, Gustav Heverle, Miloš Vavruška, Eduard Dubský, Alex Jandouš, Oldřich Lukeš, Ivo Foustka, Pavel Robin, Richard Záhorský, Ludmila Dyrová, Věra Kalenská, Milada Lukašovská, Pavel Bártl, Miroslav Barták, Jiří Cimický, Karel Černoch, Jaroslav Ciboch, Arnošt Faltýnek, Oto Ševčík, Jan Neubert, Vladimír Navrátil, Vladimír Machek, Jan Laibl, Jaroslav Krupař, Pavel Kvasnička, Křížek, Jiří Hein, Ladislav Gzela, Jindřich Chmela, Josef Šolc, Stanislav Fišer, Jindřich Narenta