Ať žijí rytíři! / Ať žijí rytíři! (2009/105/Česko/Rodinný) 52%
30.07.2023 03:41
JEDNOU VĚTOU
„Vítejte v tak trochu jiném středověku."
OBSAH
Po ztřeštěných komediích plných pubertálních úletů (Snowboarďáci, Rafťáci, Ro(c)k podvraťáků) natočil jeden z nejúspěšnějších a nejzábavnějších režisérů současnosti Karel Janák dobrodružnou komedii pro celou rodinu. Příběh dobrodružné komedie Ať žijí rytíři nás zavede do temných zákoutí mohutného hradu a nedaleké tvrze, které se vyzývavě tyčí v těsném sousedství, obklopeny hlubokým lesem. Vcelku poklidné soužití naruší nečekaná událost. Martin z Vamberka, čestný rytíř a starostlivý otec pěti dětí, je nařčen z čarodějnictví a loupeživých výprav. Odjíždí proto na královský dvůr hájit svoji čest a nechává tvrz v rukou svého nejstaršího syna Petra a jeho sourozenců. Netuší, že ono udání je dílem závistivého, hrabivého a dokonale slizkého souseda Albrechta z Krvenos, který netouží po ničem jiném, než se panství zmocnit. Zdá se, že zlo už má vyhráno. Albrecht ovšem brzy zjistí, že vyzrát nad partou malých rytířů je někdy těžší, než porazit armádu Saracénů… Podaří se dětem zvítězit nad mnohem silnějším nepřítelem? Toto tajemství budou diváci s hrdiny rozplétat v příběhu plném alchymie, rytířů a katapultů.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Trošku to nechápu. V Český republice existují fantastický kulisy na parádní rytířskou pohádku. Města, kde se dá točit, tu jsou, a mají po historické stránce úžasné možnosti. Kromě toho tu i lidi, kteří ten středověk dokáží oživit taky jsou. Šermířské skupiny tu totiž taky jsou a řekl bych, že patří mezi jedny z těch nejlepších, co existují. Proč pak ale musí samotnej film vypadat strašně uměle, rádoby cool a debilně? Vždyť mi neřikejte, že samotnejm tvůrcům Pavel Kříž na plátně nepřišel jak debil...To je fakt strašný. Člověk se těší na film ze středověku, i když pro děti, a dostanu ultrapravicovou sračku s hustejma výrazama jak ze současnosti a s příběhem, kterej by rozdováděl i samotnou nesmrtelnou tetu. A přitom tu ty možnosti máme! Celkově mi nejde na hlavu, proč se v naší zemi netočí více historických filmů. Jako kdyby to byl problém...hlavně že cizinci ty historický filmy točí právě u nás. A proč? No protože na to máme kulisy. Dřív bych nad tím nepřemýšlel, ale když poslední roky jezdím do měst a vídám, jak každé město má svojí osobnost a má co nabídnout, tak se opravdu divim. Jen v mým okolí to jsou Nymburk, Mělník, Kouřim, Kutná Hora a další....vždyť to není složitý. Jen by lidi měli svoji práci dělat pořádně a ne to odfláknout a pak na zajímavý nápad nahnat do kina tuny diváků a ukázat jim práci, na které si ani z poloviny nedali záležet. Je to škoda. (Malarkey) 2*
Dětské filmy a filmy pro mládež byly vždy tím, čím se naše národní kinematografie mohla chlubit, tohle jsme prostě uměli. Karel Janák se rozhodl jít v těchto stopách a navíc druhou nohou měl ještě nakročeno po k západním produkcím vedoucí pěšince velkovýpravného dobrodružného filmu a seriálu. To přímé srovnání s velkými vzory ale drtí - když si už do názvu projektu dám aluzi na kultovní rodinou duchařsko-rytířskou dětskou komedii Oldřicha Lipského, musím počítat s komparací...a z ní projekt Ať žijí rytíři! vychází celkem tristně. Karel Janák tu selhává především jako scénárista, s kvalitou scénáře Zdeňka Svěráka jeho dílko srovnávat opravdu nelze. Na české poměry by ještě ušla celkem dobrá výprava a dokonce i davové scény, útok královnina vojska oplýval celkem překvapivým počtem komparzistů, chyběly ale nápady, vybroušené repliky a hlášky, humor, prostě skoro všechno, co dělá dobrou dětskou komedii dobrou dětskou komedií... Pak tu ale máme ještě ono srovnání se světovou produkcí tohoto žánru - a vezmeme-li si coby příměr třeba ,,podobný" fantasy-rytířský seriál televize HBO Hra o trůny, cílený také především na mladého diváka, náhle tu zeje neuvěřitelně obrovská kvalitativní propast. Tak nevím, je-li tohle ta pravá cesta... (Radek99) 2*
AŤ ŽIJÍ RYTÍŘI jsou Janákův nejlepší film určený pro kina, což ale neznamená, že by se jednalo o povedenou žánrovku (ani fantasy, ani pohádka, ani historický), která je leda tak pážetem co do srovnání s českými klasickými pohádkami a hollywoodskými inspiračními zdroji; je pouze snesitelnější než "-ácká" volná trilogie. Na to, aby byli RYTÍŘI historičtí, nemají ujasněno, nakolik chtějí být moderní a nakolik doboví (postavy mluví moderně a přitom sem-tam použíjí historický výraz, středověk slouží jako pouhá dekorace); na fantasy nemají dostatečně promyšlený svět a jeho mytologii, postavy jsou redukovány na jedinou charakterovou vlastnost; pohádce zase chybí nadpřirozeno, protože na strašidla zde věří pouze dospělí. V podstatě se zase jedná o teenagerovskou komedii, ale v jistém "před" stádiu, kdy kluci tlak spermatu na mozek vybíjí neplechami, starší holky svrbí, a tak se rády koupou v řece a hladí koně, malé holky plní funkci vedlejšího zábavného zvířátka z animáčů (Kateřina jako Oslík) a postava z ciziny je směšná, protože je z ciziny. Prostoduchá fabule (zlý zeman chce hrad hodného zlemana, a tak kuje pikle) je zbytečně uměle komplikována, což způsobuje rozpad filmu na jednotlivé scénky; vyjma úvodu a závěru je většina scén interiérově televizních; neustále se něco děje, ale stopáž 105 minut je ve druhé čtvrtině cítit, protože "něco se děje" znamená "děcka páchají neplechu", či "zlo kuje pikle"; hudba sice dodává spád, jenže hraje nepřetržitě, což vede ke stereotypu; dobře natočené akční scény a atrakce postrádají nápad a chybí jim velkolepost, jsou příliš "lokální"; herci hrají ve zcela jiných polohách (osazenstvo jednoho "hodného" hradu se pokouší - důležité je slovo pokouší - o civilnost, osazenstvo druhého - zlého - zase přehrává, čímž na sebe strhává pozornost a nutí tak fandit diváky těm zlým)... a už nemá smysl dál pokračovat. Ono vlastně nemá smysl točit další pokus o českou pohádku (protože jsou mrtvé, pokud se nepřiblíží těm současným zahraničním) a nemá smysl Janáka považovat za žánrového obroditele v české polistopadové kinematografii, protože nebyl schopen natočit ani jeden skutečně žánrový film. (Bluntman) 2*
VELKÁ RECENZE
Karel Janák si díky Snowboarďákům a Rafťákům udělal jméno, které by mu mohli závidět skoro všichni čeští režiséři krom Jana Svěráka. Dokázal totiž dostat do kina lidi, ale na rozdíl od kupříkladu Zdeňka Trošky k nim v sále nepřistupoval hodinu a půl jako k blbcům. Jeho filmy sice nebyly žádná revoluční díla, avšak šlo o poctivé komerční kousky a to je něco, co v Čechách, kde se většina režisérů pokouší ve svých dílech nejdříve něco sdělit a teprve potom uvažuje, jestli se to vůbec bude lidem líbit, moc často nevídáme.
Pokus o gangsterskou komedii Ro(c)k Podvraťáků už ale takový úspěch nebyl, Janák se však rozhodl, že se pokusí vrátit tam, kam ho duo Kotek/Mádl před lety dostalo. Ať žijí rytíři by měla být papírově podívaná pro celou rodinu, kde si každý najde to svoje. Často bohužel podobné projekty končí tak, že se v nich někdo vesele kření a většina diváků se nudí. Tentokrát tomu tak naštěstí není.
Ať žijí rytíři jsou popravdě velmi příjemný film. Opět nejde o žádné veledílo nebo o něco, o čem byste s nadšením vyprávěli svým vnoučatům, ale jako zábava na víkendové odpoledne zaberou stoprocentně. Jednoduchý příběh o tom, kterak zlý a fanaticky přehrávající Pavel Kříž obvinil z čarodějnictví a uvěznil svého hodného souseda Davida Prachaře a jeho děti tak najednou musely čelit malé armádě a bránit svou tvrz, totiž bez problémů šlape od začátku do konce. Dětští hrdinové jsou sympatičtí a prakticky nikdy se nestane, že by člověka začali otravovat, což je při jejich počtu malý zázrak. Snad jen nejmenší představitelka Kateřiny je více roztomilá než herecky schopná, ale to se jí vzhledem k věku vyčítat zkrátka nedá. Jinak si však ústřední dětská šestice získá divácké sympatie bez větších problémů.
Největší pochvalu si však zaslouží sám Karel Janák, který se evidentně na natáčení poctivě připravil. V Ať žijí rytíři najdete všechno, co byste hledali u historického velkofilmu za sto padesát milionů dolarů. Pochopitelně v mnohem menší míře, je však patrné, že režisér nakoukal Království nebeské a podobné kousky a snaží se jít v jejich stopách tak, jak mu jen omezený rozpočet dovolí. Bitvy s tisícovkami rytířů pochopitelně nečekejte, když už ale na nějakou akci dojde, je překvapivě svižná a zábavná. Honička s vozem v polovině filmu je natočená tak, že by se za ni nestyděli ani za mořem a díky velmi dobré kameře a hodně povedené hudbě zkrátka akční scény fungují tak, jak by měly.
Janák se často pokouší i o věci, jako je bullet time nebo o velké patetické scény, bohužel tady už je to trošku slabší. Janák ví, kdy a kam tyhle věci do filmu dát, občas se však minou účinkem a dost často je na nich vidět, že tvůrci mají jasno spíš v tom „co,“ ale úplně přesně nevědí „jak.“ Ve filmu je spousta momentů a scén, při kterých člověk nejdříve uznale pokývá hlavou za to, že tu vůbec jsou, o vteřinu později se mu však do mozku procpe myšlenka, že by to celé mohlo vypadat ještě o dost lépe. Ale i za tu snahu natočit film moderně si Janák a spol. zaslouží body k dobru. Jejich film totiž pořád vypadá podstatně dráž než ve skutečnosti byl a minimálně takové věci jako zajímavá brnění nebo docela působivé dobývání hradu si všichni zúčastnění dokázali pohlídat tak, že se jim v kině nikdo smát nebude. Snad až na fanatické milovníky středověku, kteří jsou schopni film nenávidět za to, že jeho hrdinka nosí brož, jež byla v módě až o sto let později.
Chyby a problémy tu ale také jsou. První, co člověka udeří do uší, jsou písničky. Jak už bylo řečeno, instrumentální část soundtracku se povedla opravdu hodně, bohužel jakmile začne někdo na plátně zpívat nebo když se rozezní ústřední melodie, je hned po srandě. Tvůrci mohli zpívané pasáže klidně vynechat, naštěstí jich ve filmu není tolik, aby zkazily divácký zážitek. Dalším problém, který sice není fatální, ale rozhodně dokáže diváka vytrhnout ze sledování filmu, je představitel pážete Adama. Větší castingový přešlap už tu dlouho nebyl a takhle divná a nesympatická postava, jež by navíc měla být svým způsobem i romantickým hrdinou, si jen těžko získá sympatie obecenstva. Nehledě na Adamovu jistou absenci mužnosti.
Jinak je ale všechno možná až překvapivě dobré. Filmu by sice slušelo trošku rychlejší tempo a větší rozpočet, avšak solidní akční scény, povedená hudba (až na ty písničky), poměrně sympatické obsazení a Janákova režie, která se nebojí dělat věci, tak jak by se v komerční kinematografii dělat měly, jsou víceméně zárukou toho, že z kina nebudete odcházet s naštvaným výrazem. Ať žijí rytíři jsou příjemná rodinná jednohubka, na niž za týden zapomenete, ale lepší natočit průměrný komerční film bez větších ambicí než utrácet za lístek na obludnosti s velkým tématem typu Klíček.
O FILMU
Nápad na historický rodinný film se zrodil v hlavě jednoho z koproducentů Three Brothers Production Borise Krištofa už téměř před deseti lety. Tomuto žánru se jeho společnost věnuje od svého založení a Rytíři jsou pro něj vlastně splněním jednoho velkého snu. Mě toto téma zaujalo možná právě proto, že jde o zcela jiný žánr, než jakému jsem se doposud věnoval. Lákalo mě, že se jedná o něco v Čechách zatím nevyzkoušeného, co s sebou nese prvky, které mi jsou blízké - akce, dobrodružství, humor, láska a přátelství. Příběh umístěný do středověku mi navíc přináší možnost si pohrát se zcela novými výrazovými prostředky. Mohl jsem si vyzkoušet honičky na koních, souboje, dobývání hradu a spoustu dalších věcí, které by v současném filmu šly jen stěží. Skutečné historické reálie ale nehledejte. Je to jedna velká nadsázka." Autor námětu Boris Krištof dodává: ”Dobrodružná komedie je po celém světě jedním z nejoblíbenějších žánrů. V novodobé české kinematografii vzniká podobný film poprvé, zároveň čerpá z těch nejlepších tradic českého filmu pro děti a rodinu a navíc svým umístěním do středověku přináší něco zcela nového. Tento dynamický příběh plný intrik, honiček a soubojů je schopen oslovit nejen děti, ale všechny, kteří mají rádi příběhy plné života a lidskost
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 8.10.2009 Bontonfilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 14.06.2010 (DVD) 14.06.2010
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na VHS: -
Poprvé na DVD: 14.6.2010 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 7 506 505
Návštěvnost v ČR 89 006
„Vítejte v tak trochu jiném středověku."
OBSAH
Po ztřeštěných komediích plných pubertálních úletů (Snowboarďáci, Rafťáci, Ro(c)k podvraťáků) natočil jeden z nejúspěšnějších a nejzábavnějších režisérů současnosti Karel Janák dobrodružnou komedii pro celou rodinu. Příběh dobrodružné komedie Ať žijí rytíři nás zavede do temných zákoutí mohutného hradu a nedaleké tvrze, které se vyzývavě tyčí v těsném sousedství, obklopeny hlubokým lesem. Vcelku poklidné soužití naruší nečekaná událost. Martin z Vamberka, čestný rytíř a starostlivý otec pěti dětí, je nařčen z čarodějnictví a loupeživých výprav. Odjíždí proto na královský dvůr hájit svoji čest a nechává tvrz v rukou svého nejstaršího syna Petra a jeho sourozenců. Netuší, že ono udání je dílem závistivého, hrabivého a dokonale slizkého souseda Albrechta z Krvenos, který netouží po ničem jiném, než se panství zmocnit. Zdá se, že zlo už má vyhráno. Albrecht ovšem brzy zjistí, že vyzrát nad partou malých rytířů je někdy těžší, než porazit armádu Saracénů… Podaří se dětem zvítězit nad mnohem silnějším nepřítelem? Toto tajemství budou diváci s hrdiny rozplétat v příběhu plném alchymie, rytířů a katapultů.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Trošku to nechápu. V Český republice existují fantastický kulisy na parádní rytířskou pohádku. Města, kde se dá točit, tu jsou, a mají po historické stránce úžasné možnosti. Kromě toho tu i lidi, kteří ten středověk dokáží oživit taky jsou. Šermířské skupiny tu totiž taky jsou a řekl bych, že patří mezi jedny z těch nejlepších, co existují. Proč pak ale musí samotnej film vypadat strašně uměle, rádoby cool a debilně? Vždyť mi neřikejte, že samotnejm tvůrcům Pavel Kříž na plátně nepřišel jak debil...To je fakt strašný. Člověk se těší na film ze středověku, i když pro děti, a dostanu ultrapravicovou sračku s hustejma výrazama jak ze současnosti a s příběhem, kterej by rozdováděl i samotnou nesmrtelnou tetu. A přitom tu ty možnosti máme! Celkově mi nejde na hlavu, proč se v naší zemi netočí více historických filmů. Jako kdyby to byl problém...hlavně že cizinci ty historický filmy točí právě u nás. A proč? No protože na to máme kulisy. Dřív bych nad tím nepřemýšlel, ale když poslední roky jezdím do měst a vídám, jak každé město má svojí osobnost a má co nabídnout, tak se opravdu divim. Jen v mým okolí to jsou Nymburk, Mělník, Kouřim, Kutná Hora a další....vždyť to není složitý. Jen by lidi měli svoji práci dělat pořádně a ne to odfláknout a pak na zajímavý nápad nahnat do kina tuny diváků a ukázat jim práci, na které si ani z poloviny nedali záležet. Je to škoda. (Malarkey) 2*
Dětské filmy a filmy pro mládež byly vždy tím, čím se naše národní kinematografie mohla chlubit, tohle jsme prostě uměli. Karel Janák se rozhodl jít v těchto stopách a navíc druhou nohou měl ještě nakročeno po k západním produkcím vedoucí pěšince velkovýpravného dobrodružného filmu a seriálu. To přímé srovnání s velkými vzory ale drtí - když si už do názvu projektu dám aluzi na kultovní rodinou duchařsko-rytířskou dětskou komedii Oldřicha Lipského, musím počítat s komparací...a z ní projekt Ať žijí rytíři! vychází celkem tristně. Karel Janák tu selhává především jako scénárista, s kvalitou scénáře Zdeňka Svěráka jeho dílko srovnávat opravdu nelze. Na české poměry by ještě ušla celkem dobrá výprava a dokonce i davové scény, útok královnina vojska oplýval celkem překvapivým počtem komparzistů, chyběly ale nápady, vybroušené repliky a hlášky, humor, prostě skoro všechno, co dělá dobrou dětskou komedii dobrou dětskou komedií... Pak tu ale máme ještě ono srovnání se světovou produkcí tohoto žánru - a vezmeme-li si coby příměr třeba ,,podobný" fantasy-rytířský seriál televize HBO Hra o trůny, cílený také především na mladého diváka, náhle tu zeje neuvěřitelně obrovská kvalitativní propast. Tak nevím, je-li tohle ta pravá cesta... (Radek99) 2*
AŤ ŽIJÍ RYTÍŘI jsou Janákův nejlepší film určený pro kina, což ale neznamená, že by se jednalo o povedenou žánrovku (ani fantasy, ani pohádka, ani historický), která je leda tak pážetem co do srovnání s českými klasickými pohádkami a hollywoodskými inspiračními zdroji; je pouze snesitelnější než "-ácká" volná trilogie. Na to, aby byli RYTÍŘI historičtí, nemají ujasněno, nakolik chtějí být moderní a nakolik doboví (postavy mluví moderně a přitom sem-tam použíjí historický výraz, středověk slouží jako pouhá dekorace); na fantasy nemají dostatečně promyšlený svět a jeho mytologii, postavy jsou redukovány na jedinou charakterovou vlastnost; pohádce zase chybí nadpřirozeno, protože na strašidla zde věří pouze dospělí. V podstatě se zase jedná o teenagerovskou komedii, ale v jistém "před" stádiu, kdy kluci tlak spermatu na mozek vybíjí neplechami, starší holky svrbí, a tak se rády koupou v řece a hladí koně, malé holky plní funkci vedlejšího zábavného zvířátka z animáčů (Kateřina jako Oslík) a postava z ciziny je směšná, protože je z ciziny. Prostoduchá fabule (zlý zeman chce hrad hodného zlemana, a tak kuje pikle) je zbytečně uměle komplikována, což způsobuje rozpad filmu na jednotlivé scénky; vyjma úvodu a závěru je většina scén interiérově televizních; neustále se něco děje, ale stopáž 105 minut je ve druhé čtvrtině cítit, protože "něco se děje" znamená "děcka páchají neplechu", či "zlo kuje pikle"; hudba sice dodává spád, jenže hraje nepřetržitě, což vede ke stereotypu; dobře natočené akční scény a atrakce postrádají nápad a chybí jim velkolepost, jsou příliš "lokální"; herci hrají ve zcela jiných polohách (osazenstvo jednoho "hodného" hradu se pokouší - důležité je slovo pokouší - o civilnost, osazenstvo druhého - zlého - zase přehrává, čímž na sebe strhává pozornost a nutí tak fandit diváky těm zlým)... a už nemá smysl dál pokračovat. Ono vlastně nemá smysl točit další pokus o českou pohádku (protože jsou mrtvé, pokud se nepřiblíží těm současným zahraničním) a nemá smysl Janáka považovat za žánrového obroditele v české polistopadové kinematografii, protože nebyl schopen natočit ani jeden skutečně žánrový film. (Bluntman) 2*
VELKÁ RECENZE
Karel Janák si díky Snowboarďákům a Rafťákům udělal jméno, které by mu mohli závidět skoro všichni čeští režiséři krom Jana Svěráka. Dokázal totiž dostat do kina lidi, ale na rozdíl od kupříkladu Zdeňka Trošky k nim v sále nepřistupoval hodinu a půl jako k blbcům. Jeho filmy sice nebyly žádná revoluční díla, avšak šlo o poctivé komerční kousky a to je něco, co v Čechách, kde se většina režisérů pokouší ve svých dílech nejdříve něco sdělit a teprve potom uvažuje, jestli se to vůbec bude lidem líbit, moc často nevídáme.
Pokus o gangsterskou komedii Ro(c)k Podvraťáků už ale takový úspěch nebyl, Janák se však rozhodl, že se pokusí vrátit tam, kam ho duo Kotek/Mádl před lety dostalo. Ať žijí rytíři by měla být papírově podívaná pro celou rodinu, kde si každý najde to svoje. Často bohužel podobné projekty končí tak, že se v nich někdo vesele kření a většina diváků se nudí. Tentokrát tomu tak naštěstí není.
Ať žijí rytíři jsou popravdě velmi příjemný film. Opět nejde o žádné veledílo nebo o něco, o čem byste s nadšením vyprávěli svým vnoučatům, ale jako zábava na víkendové odpoledne zaberou stoprocentně. Jednoduchý příběh o tom, kterak zlý a fanaticky přehrávající Pavel Kříž obvinil z čarodějnictví a uvěznil svého hodného souseda Davida Prachaře a jeho děti tak najednou musely čelit malé armádě a bránit svou tvrz, totiž bez problémů šlape od začátku do konce. Dětští hrdinové jsou sympatičtí a prakticky nikdy se nestane, že by člověka začali otravovat, což je při jejich počtu malý zázrak. Snad jen nejmenší představitelka Kateřiny je více roztomilá než herecky schopná, ale to se jí vzhledem k věku vyčítat zkrátka nedá. Jinak si však ústřední dětská šestice získá divácké sympatie bez větších problémů.
Největší pochvalu si však zaslouží sám Karel Janák, který se evidentně na natáčení poctivě připravil. V Ať žijí rytíři najdete všechno, co byste hledali u historického velkofilmu za sto padesát milionů dolarů. Pochopitelně v mnohem menší míře, je však patrné, že režisér nakoukal Království nebeské a podobné kousky a snaží se jít v jejich stopách tak, jak mu jen omezený rozpočet dovolí. Bitvy s tisícovkami rytířů pochopitelně nečekejte, když už ale na nějakou akci dojde, je překvapivě svižná a zábavná. Honička s vozem v polovině filmu je natočená tak, že by se za ni nestyděli ani za mořem a díky velmi dobré kameře a hodně povedené hudbě zkrátka akční scény fungují tak, jak by měly.
Janák se často pokouší i o věci, jako je bullet time nebo o velké patetické scény, bohužel tady už je to trošku slabší. Janák ví, kdy a kam tyhle věci do filmu dát, občas se však minou účinkem a dost často je na nich vidět, že tvůrci mají jasno spíš v tom „co,“ ale úplně přesně nevědí „jak.“ Ve filmu je spousta momentů a scén, při kterých člověk nejdříve uznale pokývá hlavou za to, že tu vůbec jsou, o vteřinu později se mu však do mozku procpe myšlenka, že by to celé mohlo vypadat ještě o dost lépe. Ale i za tu snahu natočit film moderně si Janák a spol. zaslouží body k dobru. Jejich film totiž pořád vypadá podstatně dráž než ve skutečnosti byl a minimálně takové věci jako zajímavá brnění nebo docela působivé dobývání hradu si všichni zúčastnění dokázali pohlídat tak, že se jim v kině nikdo smát nebude. Snad až na fanatické milovníky středověku, kteří jsou schopni film nenávidět za to, že jeho hrdinka nosí brož, jež byla v módě až o sto let později.
Chyby a problémy tu ale také jsou. První, co člověka udeří do uší, jsou písničky. Jak už bylo řečeno, instrumentální část soundtracku se povedla opravdu hodně, bohužel jakmile začne někdo na plátně zpívat nebo když se rozezní ústřední melodie, je hned po srandě. Tvůrci mohli zpívané pasáže klidně vynechat, naštěstí jich ve filmu není tolik, aby zkazily divácký zážitek. Dalším problém, který sice není fatální, ale rozhodně dokáže diváka vytrhnout ze sledování filmu, je představitel pážete Adama. Větší castingový přešlap už tu dlouho nebyl a takhle divná a nesympatická postava, jež by navíc měla být svým způsobem i romantickým hrdinou, si jen těžko získá sympatie obecenstva. Nehledě na Adamovu jistou absenci mužnosti.
Jinak je ale všechno možná až překvapivě dobré. Filmu by sice slušelo trošku rychlejší tempo a větší rozpočet, avšak solidní akční scény, povedená hudba (až na ty písničky), poměrně sympatické obsazení a Janákova režie, která se nebojí dělat věci, tak jak by se v komerční kinematografii dělat měly, jsou víceméně zárukou toho, že z kina nebudete odcházet s naštvaným výrazem. Ať žijí rytíři jsou příjemná rodinná jednohubka, na niž za týden zapomenete, ale lepší natočit průměrný komerční film bez větších ambicí než utrácet za lístek na obludnosti s velkým tématem typu Klíček.
O FILMU
Nápad na historický rodinný film se zrodil v hlavě jednoho z koproducentů Three Brothers Production Borise Krištofa už téměř před deseti lety. Tomuto žánru se jeho společnost věnuje od svého založení a Rytíři jsou pro něj vlastně splněním jednoho velkého snu. Mě toto téma zaujalo možná právě proto, že jde o zcela jiný žánr, než jakému jsem se doposud věnoval. Lákalo mě, že se jedná o něco v Čechách zatím nevyzkoušeného, co s sebou nese prvky, které mi jsou blízké - akce, dobrodružství, humor, láska a přátelství. Příběh umístěný do středověku mi navíc přináší možnost si pohrát se zcela novými výrazovými prostředky. Mohl jsem si vyzkoušet honičky na koních, souboje, dobývání hradu a spoustu dalších věcí, které by v současném filmu šly jen stěží. Skutečné historické reálie ale nehledejte. Je to jedna velká nadsázka." Autor námětu Boris Krištof dodává: ”Dobrodružná komedie je po celém světě jedním z nejoblíbenějších žánrů. V novodobé české kinematografii vzniká podobný film poprvé, zároveň čerpá z těch nejlepších tradic českého filmu pro děti a rodinu a navíc svým umístěním do středověku přináší něco zcela nového. Tento dynamický příběh plný intrik, honiček a soubojů je schopen oslovit nejen děti, ale všechny, kteří mají rádi příběhy plné života a lidskost
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 8.10.2009 Bontonfilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 14.06.2010 (DVD) 14.06.2010
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na VHS: -
Poprvé na DVD: 14.6.2010 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 7 506 505
Návštěvnost v ČR 89 006
Tvůrci a herci
Karel Janák (Režie), Magdalena Sedláková (Produkce), Igor Krištof (Produkce), Viktor Krištof (Produkce), Boris Krištof (Produkce), Vladimír Krištof (Produkce), Ondřej Brzobohatý (Hudba), Miroslav Chyška (Hudba), Martin Preiss (Kamera), Martin Kirov (Střih), Pavel Ramplé (Scénografie), Zuzana Bursíková (Kostýmy), Jana Müllerová (Kostýmy), Karel Jaroš (Zvuk), Jiří Kříž (Zvuk), Nevena Thielová (Masky), Karel Janák (Scénář), David Prachař (Herec), Dany Mesároš (Herec), Ivana Korolová (Herec), Štěpán Krtička (Herec), Jan Komínek (Herec), Pavel Kříž (Herec), Tereza Voříšková (Herec), Matěj Hádek (Herec), Martin Písařík (Herec), Andrea Žádníková (Herec), Michael Beran (Herec), Vilém Udatný (Herec), Milena Dvorská (Herec), Jiří Strach (Herec), Predrag Bjelac (Herec), Jan Battěk (Herec), Ota Jirák (Herec), Otmar Brancuzský (Herec), Lenka Krobotová (Herec), Michal Gulyáš (Herec), Zdeňka Žádníková-Volencová (Herec), Daniel Svoboda (Herec), Hynek Čermák (Herec), Jan Kuželka (Herec), Martin Dolenský (Herec), Patrik Plešinger (Herec), Oldřich Kříž (Herec), Tomáš Karger (Herec), Petr Halíček (Herec), Jiří Kout (Herec)
2009/105/Česko/Rodinný
Zajímavost k filmu
- Lenka Krobotová, ktorá stvárnila rolu kráľovnej, bola iba mesiac po pôrode, keď jej ponúkli zahrať si vo filme. Štáb preto musel vyriešiť jej brnenie, ktoré musela mať na sebe pri natáčaní. Nedotiahli jej na ňom skrutky, aby mohla svojho potomka kojiť.
- Na hrade Cuknštejn sa niekedy robil len hlavný záber a v štúdiu sa dotáčali ďalšie, pretože tak bolo ľahšie prispôsobiť sa nárokom režiséra a bolo to aj z dôvodov nižších nákladov. Filmový architekt pritom požadoval, aby sa vzadu smerom do priekopy pristavovala skoro polovica filmového hradu.
- Původní název plánovaného sedmidílného seriálu byl „Než se táta vrátí“.
- Jedná se již o druhý český historický film, který byl v roce 2009 uveden v kinech, i když se původně počítalo se seriálem pro televizní obrazovky. Oním prvním je snímek Jménem krále, což měl být původně televizní „pilot“ k seriálu.
- Snímek se natáčel unikátní digitální technologií 4K Red Cam srovnatelnou s klasickým 35mm filmem, která zajišťuje mimořádnou hloubku a ostrost obrazu. Pro své vysoké rozlišení je nazýváno také UHD / Ultra High Definition. Jde o první případ použití této technologie při natáčení podobného filmu v České republice.
- Lokace natáčení: Novohradské hory, Český kras, Českolipsko, Lipnice, Křivoklát, Hlubočepy a hlavně úžasná tvrz Cukenštejn
- Počet natáčecích dnů: 96 (exteriéry + interiéry)
- Na hrade Cuknštejn sa niekedy robil len hlavný záber a v štúdiu sa dotáčali ďalšie, pretože tak bolo ľahšie prispôsobiť sa nárokom režiséra a bolo to aj z dôvodov nižších nákladov. Filmový architekt pritom požadoval, aby sa vzadu smerom do priekopy pristavovala skoro polovica filmového hradu.
- Původní název plánovaného sedmidílného seriálu byl „Než se táta vrátí“.
- Jedná se již o druhý český historický film, který byl v roce 2009 uveden v kinech, i když se původně počítalo se seriálem pro televizní obrazovky. Oním prvním je snímek Jménem krále, což měl být původně televizní „pilot“ k seriálu.
- Snímek se natáčel unikátní digitální technologií 4K Red Cam srovnatelnou s klasickým 35mm filmem, která zajišťuje mimořádnou hloubku a ostrost obrazu. Pro své vysoké rozlišení je nazýváno také UHD / Ultra High Definition. Jde o první případ použití této technologie při natáčení podobného filmu v České republice.
- Lokace natáčení: Novohradské hory, Český kras, Českolipsko, Lipnice, Křivoklát, Hlubočepy a hlavně úžasná tvrz Cukenštejn
- Počet natáčecích dnů: 96 (exteriéry + interiéry)
Odkazy