Anglické jahody / Anglické jahody (2008/114/Česko, Slovensko, Ukrajina/Drama, Romantický, Válečný) 39% -Originál DVD-
30.07.2023 03:40
JEDNOU VĚTOU
„Příliš horký srpen 1968“
OBSAH
V horkém létě se mladý muž Tomáš Sinek chystá odjet na „sběr jahod“ do Anglie. Zdá se, že rodina – otec, maminka a babička nemá jiné starosti než vypravit potomka na cestu, i když – jak to vypadá, ne všichni s jeho rozhodnutím souhlasí. Situace však zase tak jednoduchá není. Jsme v Československu roku 1968. Tomáš stráví s kamarády a dívkou Táňou bujarou noc před odjezdem. Ráno však začnou otcovy podezřelé telefonáty s kolegou Vránou, plné tajných informací, maminka dělá zásoby a babička pláče. Tomáš spěchá na nádraží, Praha je však vylidněná a žádné vlaky nejedou. Tomáš nepovažuje situaci zdaleka za vážnou, a tak ho nějaký den zpoždění ani příliš netrápí. Toho srpnového rána se však radikálně změnily osudy tisíců lidí. Psal se 21. srpen 1968 a za pár okamžiků se otočí i život Tomáše, jeho rodiny a jeho přátel. Jejich osudy se dramaticky propletou s osudy lidí, kteří se v tehdejším Československu ocitli nikoliv z vlastního rozhodnutí. Přijeli sem plnit rozkazy, aniž jim pořádně rozuměli a často ani netušili, jak moc poznamenávají životy lidí a země, kterou neznali a do níž je jednou v noci prostě poslali. Příběh filmu Anglické jahody se mohl odehrát vlastně v jakékoliv době, která se tak trochu vymkla z kloubů. Je osudovým milostným příběhem mladých lidí, kteří chtěli mít chvilku času na lásku, ale ocitli se v nesprávnou dobu na nesprávném místě. A stejně tak je osudovým příběhem generací, jejichž sen o svobodě a obyčejně šťastném životě byl právě téhle srpnové noci násilně přerván. „Srpnové dny roku 1968 se v české kinematografii neobjevovaly příliš často,“ říká režisér Vladimír Drha. „Nepočítáme-li normalizační agitky, byl „osmašedesátý“ součástí českých filmů až v devadesátých letech, spíš ovšem jako pozadí, historická danost nebo ornament. Tento scénář využívá historického dne 21. srpna jako dramatické situace, jako důvodu civilního psychologicko-milostného dramatu. Jeho ústředními postavami jsou mladí lidé a domnívám se, že tento fakt může jejich dnešním vrstevníkům osvětlit leccos z toho, co jim připadá jako vzdálená a nepříliš slavná historie,“ dodává režisér.(MFF Karlovy Vary)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ne, myslím, že to není až takový průšvih, jak naznačuje řada negativních komentářů tady všude okolo. Ale je fakt, že kdo očekává od tohohle filmu další Pelíšky, nebo Rebely, nebo vlastně cokoliv jiného na téma "68" (vy víte, že nemyslím Jágra), tak může být zklamán. Já jsem v posledních letech neměl moc příležitostí sledovat aktuální (a často i neaktuální) filmové dění, takže možná je můj pohled trochu zkreslený tím, že teď aspoň "po kapkách" doháním své manko a tudíž jsem k některým filmům shovívavější. Ale to je fuk - já prostě zklamaný nebyl, byť chyb a chybiček by se v tomto filmu jistě pár (a možná i o pár více) našlo. Kdybych to měl vyjádřit procenty, dám těmhle Jahodám asi tak 55,6372 %. ;-) (Radyo) 3*
Vzpomínám si na jednu hodinu výtvarné výchovy, myslím, že v páté třídě. Bylo před Vánoci a my měli za úkol namalovat vodovkami velkého kapra. Tehdy jsem si řekl, že můj kapr musí být něčím výjimečný, když jich poté na třídní výstavce bude rovných třicet. A tak, zatímco všichni ostatní malovali kapra plovoucího zprava doleva, můj směřoval opačným směrem. "Ty vaše ryby plavou přímo na háčky!", posmíval jsem se tenkrát spolužákům. Jenže, víte co? Mně se ten šíleně inteligentní kapr díky malířským (ne)schopnostem roztekl. Což by ještě nebylo tak hrozné, protože rozmazaných šupináčů viselo na nástěnce hned několik. Ale jakému rozmazanému kaprovi se budete smát jako prvnímu? Některému z devětadvaceti mířících vlevo anebo jednomu jedinému hrnoucímu se doprava? Co tím vším chci říci? Inu, že touha být odlišný se ještě nutně nemusí slučovat s úspěchem. (Pepinec) 3*
Tak trochu neprávem podhodnocený film, který tahá ke dnu ostatní pokleslá tvorba kontroverzního režiséra. Velmi křehké vztahy v roce 1968? Ano i ne. Vladimír Drha sice neobjevil Ameriku, každopádně ale nelze ani tvrdit, že by jeho umělecký konvoj cestou ztroskotal, prostě proplul už dávno objevenými námořními trasami s lodí, jež sice nedovezla čaj a kávu, z jejíhož podpalubí ale tvůrci postupně vyložili (byť nepřirozenými pastelovými barvami) vymalovaný obraz roku 1968... (Radek99) 3*
VELKÁ RECENZE
V horkém létě se mladý muž Tomáš Sinek chystá odjet na „sběr jahod“ do Anglie. Zdá se, že rodina – otec, maminka a babička nemá jiné starosti než vypravit potomka na cestu, i když – jak to vypadá, ne všichni s jeho rozhodnutím souhlasí. Situace však zase tak jednoduchá není. Jsme v Československu roku 1968. Tomáš stráví s kamarády a dívkou Táňou bujarou noc před odjezdem. Ráno však začnou otcovy podezřelé telefonáty s kolegou Vránou, plné tajných informací, maminka dělá zásoby a babička pláče. Tomáš spěchá na nádraží, Praha je však vylidněná a žádné vlaky nejedou. Tomáš nepovažuje situaci zdaleka za vážnou, a tak ho nějaký den zpoždění ani příliš netrápí. Toho srpnového rána se však radikálně změnily osudy tisíců lidí. Psal se 21. srpen 1968 a za pár okamžiků se otočí i život Tomáše, jeho rodiny a jeho přátel. Jejich osudy se dramaticky propletou s osudy lidí, kteří se v tehdejším Československu ocitli nikoliv z vlastního rozhodnutí. Přijeli sem plnit rozkazy, aniž jim pořádně rozuměli a často ani netušili, jak moc poznamenávají životy lidí a země, kterou neznali a do níž je jednou v noci prostě poslali.
Příběh filmu Anglické jahody se mohl odehrát vlastně v jakékoliv době, která se tak trochu vymkla z kloubů. Je osudovým milostným příběhem mladých lidí, kteří chtěli mít chvilku času na lásku, ale ocitli se v nesprávnou dobu na nesprávném místě. A stejně tak je osudovým příběhem generací, jejichž sen o svobodě a obyčejně šťastném životě byl právě téhle srpnové noci násilně přerván.
„Srpnové dny roku 1968 se v české kinematografii neobjevovaly příliš často,“ říká režisér Vladimír Drha. „Nepočítáme-li normalizační agitky, byl „osmašedesátý“ součástí českých filmů až v devadesátých letech, spíš ovšem jako pozadí, historická danost nebo ornament. Tento scénář využívá historického dne 21. srpna jako dramatické situace, jako důvodu civilního psychologicko-milostného dramatu. Jeho ústředními postavami jsou mladí lidé a domnívám se, že tento fakt může jejich dnešním vrstevníkům osvětlit leccos z toho, co jim připadá jako vzdálená a nepříliš slavná historie,“ dodává režisér.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 13.11.2008 Falcon
Premiéra Slovensko: 2.4.2009 Continental film
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 18.5.2009 (DVD) Magicbox
Poprvé na DVD: 18.5.2009 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 904 552
Návštěvnost v ČR 43 282
„Příliš horký srpen 1968“
OBSAH
V horkém létě se mladý muž Tomáš Sinek chystá odjet na „sběr jahod“ do Anglie. Zdá se, že rodina – otec, maminka a babička nemá jiné starosti než vypravit potomka na cestu, i když – jak to vypadá, ne všichni s jeho rozhodnutím souhlasí. Situace však zase tak jednoduchá není. Jsme v Československu roku 1968. Tomáš stráví s kamarády a dívkou Táňou bujarou noc před odjezdem. Ráno však začnou otcovy podezřelé telefonáty s kolegou Vránou, plné tajných informací, maminka dělá zásoby a babička pláče. Tomáš spěchá na nádraží, Praha je však vylidněná a žádné vlaky nejedou. Tomáš nepovažuje situaci zdaleka za vážnou, a tak ho nějaký den zpoždění ani příliš netrápí. Toho srpnového rána se však radikálně změnily osudy tisíců lidí. Psal se 21. srpen 1968 a za pár okamžiků se otočí i život Tomáše, jeho rodiny a jeho přátel. Jejich osudy se dramaticky propletou s osudy lidí, kteří se v tehdejším Československu ocitli nikoliv z vlastního rozhodnutí. Přijeli sem plnit rozkazy, aniž jim pořádně rozuměli a často ani netušili, jak moc poznamenávají životy lidí a země, kterou neznali a do níž je jednou v noci prostě poslali. Příběh filmu Anglické jahody se mohl odehrát vlastně v jakékoliv době, která se tak trochu vymkla z kloubů. Je osudovým milostným příběhem mladých lidí, kteří chtěli mít chvilku času na lásku, ale ocitli se v nesprávnou dobu na nesprávném místě. A stejně tak je osudovým příběhem generací, jejichž sen o svobodě a obyčejně šťastném životě byl právě téhle srpnové noci násilně přerván. „Srpnové dny roku 1968 se v české kinematografii neobjevovaly příliš často,“ říká režisér Vladimír Drha. „Nepočítáme-li normalizační agitky, byl „osmašedesátý“ součástí českých filmů až v devadesátých letech, spíš ovšem jako pozadí, historická danost nebo ornament. Tento scénář využívá historického dne 21. srpna jako dramatické situace, jako důvodu civilního psychologicko-milostného dramatu. Jeho ústředními postavami jsou mladí lidé a domnívám se, že tento fakt může jejich dnešním vrstevníkům osvětlit leccos z toho, co jim připadá jako vzdálená a nepříliš slavná historie,“ dodává režisér.(MFF Karlovy Vary)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ne, myslím, že to není až takový průšvih, jak naznačuje řada negativních komentářů tady všude okolo. Ale je fakt, že kdo očekává od tohohle filmu další Pelíšky, nebo Rebely, nebo vlastně cokoliv jiného na téma "68" (vy víte, že nemyslím Jágra), tak může být zklamán. Já jsem v posledních letech neměl moc příležitostí sledovat aktuální (a často i neaktuální) filmové dění, takže možná je můj pohled trochu zkreslený tím, že teď aspoň "po kapkách" doháním své manko a tudíž jsem k některým filmům shovívavější. Ale to je fuk - já prostě zklamaný nebyl, byť chyb a chybiček by se v tomto filmu jistě pár (a možná i o pár více) našlo. Kdybych to měl vyjádřit procenty, dám těmhle Jahodám asi tak 55,6372 %. ;-) (Radyo) 3*
Vzpomínám si na jednu hodinu výtvarné výchovy, myslím, že v páté třídě. Bylo před Vánoci a my měli za úkol namalovat vodovkami velkého kapra. Tehdy jsem si řekl, že můj kapr musí být něčím výjimečný, když jich poté na třídní výstavce bude rovných třicet. A tak, zatímco všichni ostatní malovali kapra plovoucího zprava doleva, můj směřoval opačným směrem. "Ty vaše ryby plavou přímo na háčky!", posmíval jsem se tenkrát spolužákům. Jenže, víte co? Mně se ten šíleně inteligentní kapr díky malířským (ne)schopnostem roztekl. Což by ještě nebylo tak hrozné, protože rozmazaných šupináčů viselo na nástěnce hned několik. Ale jakému rozmazanému kaprovi se budete smát jako prvnímu? Některému z devětadvaceti mířících vlevo anebo jednomu jedinému hrnoucímu se doprava? Co tím vším chci říci? Inu, že touha být odlišný se ještě nutně nemusí slučovat s úspěchem. (Pepinec) 3*
Tak trochu neprávem podhodnocený film, který tahá ke dnu ostatní pokleslá tvorba kontroverzního režiséra. Velmi křehké vztahy v roce 1968? Ano i ne. Vladimír Drha sice neobjevil Ameriku, každopádně ale nelze ani tvrdit, že by jeho umělecký konvoj cestou ztroskotal, prostě proplul už dávno objevenými námořními trasami s lodí, jež sice nedovezla čaj a kávu, z jejíhož podpalubí ale tvůrci postupně vyložili (byť nepřirozenými pastelovými barvami) vymalovaný obraz roku 1968... (Radek99) 3*
VELKÁ RECENZE
V horkém létě se mladý muž Tomáš Sinek chystá odjet na „sběr jahod“ do Anglie. Zdá se, že rodina – otec, maminka a babička nemá jiné starosti než vypravit potomka na cestu, i když – jak to vypadá, ne všichni s jeho rozhodnutím souhlasí. Situace však zase tak jednoduchá není. Jsme v Československu roku 1968. Tomáš stráví s kamarády a dívkou Táňou bujarou noc před odjezdem. Ráno však začnou otcovy podezřelé telefonáty s kolegou Vránou, plné tajných informací, maminka dělá zásoby a babička pláče. Tomáš spěchá na nádraží, Praha je však vylidněná a žádné vlaky nejedou. Tomáš nepovažuje situaci zdaleka za vážnou, a tak ho nějaký den zpoždění ani příliš netrápí. Toho srpnového rána se však radikálně změnily osudy tisíců lidí. Psal se 21. srpen 1968 a za pár okamžiků se otočí i život Tomáše, jeho rodiny a jeho přátel. Jejich osudy se dramaticky propletou s osudy lidí, kteří se v tehdejším Československu ocitli nikoliv z vlastního rozhodnutí. Přijeli sem plnit rozkazy, aniž jim pořádně rozuměli a často ani netušili, jak moc poznamenávají životy lidí a země, kterou neznali a do níž je jednou v noci prostě poslali.
Příběh filmu Anglické jahody se mohl odehrát vlastně v jakékoliv době, která se tak trochu vymkla z kloubů. Je osudovým milostným příběhem mladých lidí, kteří chtěli mít chvilku času na lásku, ale ocitli se v nesprávnou dobu na nesprávném místě. A stejně tak je osudovým příběhem generací, jejichž sen o svobodě a obyčejně šťastném životě byl právě téhle srpnové noci násilně přerván.
„Srpnové dny roku 1968 se v české kinematografii neobjevovaly příliš často,“ říká režisér Vladimír Drha. „Nepočítáme-li normalizační agitky, byl „osmašedesátý“ součástí českých filmů až v devadesátých letech, spíš ovšem jako pozadí, historická danost nebo ornament. Tento scénář využívá historického dne 21. srpna jako dramatické situace, jako důvodu civilního psychologicko-milostného dramatu. Jeho ústředními postavami jsou mladí lidé a domnívám se, že tento fakt může jejich dnešním vrstevníkům osvětlit leccos z toho, co jim připadá jako vzdálená a nepříliš slavná historie,“ dodává režisér.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 13.11.2008 Falcon
Premiéra Slovensko: 2.4.2009 Continental film
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 18.5.2009 (DVD) Magicbox
Poprvé na DVD: 18.5.2009 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 904 552
Návštěvnost v ČR 43 282
Tvůrci a herci
Vladimír Drha (Režie), Pavel Melounek (Produkce), David Prudký (Produkce), Jaroslav Kučera (Produkce), Miloš Petana (Produkce), Tomáš Klus (Hudba), Vladimír Křepelka (Kamera), Boris Machytka (Střih), Ivana Špeldová (Scénografie), Jakub Kohl (Kostýmy), Robert Slezák (Zvuk), Štěpán Mamula (Zvuk), Lukáš Král (Masky), Martin Šafránek (Scénář), Alexej Bardukov (Herec), Ivan Lupták (Herec), Marie Štípková (Herec), Viktor Preiss (Herec), Pavla Tomicová (Herec), Nina Divíšková (Herec), Richard Zevel (Herec), Pier Orlandin (Herec), Miloslav Mejzlík (Herec), Vjačeslav Burlac (Herec), Sergej Gherciu (Herec), Alexandr Minajev (Herec), Vladimír Škultéty (Herec), Kateřina Burianová-Rajmontová (Herec), Karel Pospíšil (Herec), Vladimír Brabec (Herec), Filip Rajmont (Herec), Hana Holišová (Herec), Sandra Pogodová (Herec), Tomáš Klus (Herec), Milan Stehlík (Herec), Nela Boudová (Herec), Dagmar Bláhová (Herec), Jan Kuželka (Herec), Sergej Sanža (Herec), Eliška Boušková (Herec), Igor Orozovič (Herec), Klára Klepáčková (Herec), Anežka Rusevová (Herec), Hana Marie Maroušková (Herec), Jakub Tvrdík (Herec), Ivan Dejmal (Herec), Vladimír Drha (Herec), Karel Spěváček (Herec), Jiří Suchý (Herec), Rostislav Novák ml. (Herec)
2008/114/Česko, Slovensko, Ukrajina/Drama, Romantický, Válečný
Zajímavost k filmu
- Natáčanie filmu prebiehalo v Prahe a v obci Davle v Stredočeskom kraji.
- Ve filmu měla hrát Jana Brejchová, která musela odříct ze zdravotních důvodů.
- Ve filmu debutovali začínající herci Ivan Lupták, Pier Orlavdin, Vjačeslav Burlac a Sergej Gherciu.
- Pro postavu vojáka lebeděva našli režisér a producenti na zahraničním konkurzu herce Alexeje Bardukova, který je ve své zemi označován za ruského Brada Pitta.
- Natáčení se účastnil i Randal Kleiser, režisér Pomády.
- Ve filmu měla hrát Jana Brejchová, která musela odříct ze zdravotních důvodů.
- Ve filmu debutovali začínající herci Ivan Lupták, Pier Orlavdin, Vjačeslav Burlac a Sergej Gherciu.
- Pro postavu vojáka lebeděva našli režisér a producenti na zahraničním konkurzu herce Alexeje Bardukova, který je ve své zemi označován za ruského Brada Pitta.
- Natáčení se účastnil i Randal Kleiser, režisér Pomády.
Odkazy
Hrají:
Alexej Bardukov, Ivan Lupták, Marie Štípková, Viktor Preiss, Pavla Tomicová, Nina Divíšková, Richard Zevel, Pier Orlandin, Miloslav Mejzlík, Vjačeslav Burlac, Sergej Gherciu, Alexandr Minajev, Vladimír Škultéty, Kateřina Burianová, Karel Pospíšil, Vladimír Brabec, Filip Rajmont, Hana Holišová, Sandra Pogodová, Tomáš Klus, Milan Stehlík, Nela Boudová, Dagmar Bláhová, Jan Kuželka, Rostislav Novák ml., Sergej Sanža, Jevgenij Vrublevskij, Eliška Boušková, Igor Orozovič, Klára Suchá, Anežka Rusevová, Hana Marie Maroušková, Jakub Tvrdík, Ivan Dejmal, Vladimír Drha, Karel Spěváček, Jiří Suchý