Veřejný nepřítel č. 1 / L'Instinct de mort (2008/113/Francie, Kanada, Itálie/Akční, Drama, Krimi, Thriller, Životopisný) 80% -Originál DVD-
22.01.2023 07:45
JEDNOU VĚTOU
„Na motivy biografie Jacques Mesrina Instinkt smrti.“
OBSAH
Jacques Mesrine, největší francouzský gangster všech dob, byl ve své vlasti známější než jakákoliv celebrita. Jeho avantýry byly neskutečně lehkomyslné, neuvěřitelně drzé a jeho úmysly absolutně nepředvídatelné. Na každou novou „fušku“ se pomocí plastických operací a nejrůznějších masek měnil k nepoznání, a proto byl přezdíván „mužem tisíce tváří“. Národ ho uctíval, ženy ho zbožňovaly a pro stát byl nepřítelem číslo jedna. Jeho odvážné skutky, nesčetné útěky z vězení, milostné románky, nad nimiž zůstával rozum stát, jeho bájná dobrodružství, obrovský cynismus a výsměch policii, z toho všeho vznikl pro Francouze skutečný národní epos. Epos o člověku, který byl skutečným hrdinou nebo antihrdinou…
Filmy Veřejný nepřítel č. 1 a Veřejný nepřítel č. 1: Epilog (premiéra 1.1.2009) se natáčely souběžně celých devět měsíců, na třech kontinentech a s rozpočtem přes 80 miliónů Eur. Jedná se o nejdražší francouzskou produkci všech dob. (Festival francouzského filmu)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Docela jsem byl zvědavý co s tím příběhem nejslavnějšího francouzského gangstera Francouzi sami předvedou, ale příliš se mi do toho nechtělo. Ono už to slovo gangsterka mě příliš nezaujme, ale občas některé překvapí a některé přímo zazáří, jenže tahlencta je furt někde mezi. Rozhodně má scény, u kterých se mi vařila krev, ale také jsem chvílemi nevěděl, kde vlastně jsem a co po mně režisér vůbec chce. Nemůžu mu to mít za zlý, snaží se natočit nejdražší francouzský film jaký kdy snad vůbec natočený byl, a to se mu bezesporu daří, ale že bych z něj byl tak udřený, to se také nedá říct. Rozhodně mě to bavilo, ale závisí hodně na tom, co vlastně od filmu člověk očekává, a od gangsterky já čekám opravdu hodně, hlavně tedy něco, co jsem nikdy neviděl, a co mě dokáže překvapit, a jelikož je tento film o opravdovém gangsterovy, tak se nedokáže zbavit několika scén, které jsou bohužel tak skutečné, že ve filmu by to už nepřekvapilo, bohužel, realita je někdy opravdu hodně často ve filmu využívána tak nejkrutěji, jak to jen jde, a tady to teda jde na plno, a že je to všechno s tak mocnou šlechetností netřeba dodávat, furt je ten zabiják Francouz, a ti to mají trošku v krvi, ale mně prostě Vincent Cassel nepříjde jako pravý charismatický herec, hodný Francouze. Nikdy nebyl a asi ani nikdy nebude, i když tohle je zřejmě jeho životní role... (Malarkey) 4*
První setkání s gangsterem Jacques Mesrinem a ihned spokojenost. Richet vytvořil zajímavý pohled na Mesrinea, který je nepůsobí jako snaha u druhý Baader-Meinhoff komplex (retro stylizace spíše po troškách a snaha o naprosto přesná fakta nejasná). To je pouze dobře, protože slavné francouzské kriminálky se díky Mesrinovi vrací na scénu a i přes hlavní postavu gangstera, jde o návrat velmi příjemný. Vincent Cassel se snaží jak může a jeho Mesrine působí skvěle, snad jen bych vytkl jisté nedořečenosti (proč je Mesrine tak jiný gangster, proč nepomstil "nejmenované" mrtvé přátele...). Celkově film působí skvěle, rychle ubíhá, neustále se něco děje a samotný Mesrine je skvěle zahraný a třeba jeho útok na věznici je i správně šílený (nebýt to "podle skutečnosti" tak by asi diváci kroutili hlavou:)). Velmi dobře vymyšlené a natočené bez špetky nevkusu. Přesto jak je Veřejný nepřítel č. 1 skvěle udělaný a zahraný film, chybí mi v něm něco, co by mě nutilo se k němu vracet... (Djkoma) 4*
Nádhera, nejednou jsem plesal nad tím, že se konečně vrátila zpět, stará poctivá francouzská škola. Například při scéně útěku Mesrina z kanadského vězení jsem si okousal nehet na prostředníčku i s nášupem, tedy nehtem na malíčku. Nebo po skončení telefonického rozhovoru mezi Jacquesem a Jeanne se rozpůlí obraz a kamera ponechá dlouhý záběr za naprostého ticha do tváří Vincenta Cassela a Cécile De France a přesně tyhle "detaily" dělají ze zapomenutelného filmu, film nezapomenutelný a z obyčejných herců, herce neobyčejné. Když už jsem u těch herců, to je paráda, když se umí hrát, to je žrádlo sledovat Cassela, co? Nechat na sebe působit jeho charisma a současně se nechat ovládat strachem, který on dokáže vyvolat pouhým pohledem či jedním jediným slovem. Zkrátka zase jedna pořádně tvrdá, ale vyníkající dávka filmového umění. Tady to došlo tak daleko, že sám před sebou si musím dokola zdůvodňovat proč jsem ZATÍM nedal pátou hvězdu. Musím se přiznat, že jsem se, se sebou pěkně pohádal, protože film mám v palici, trailoš sjíždím donekonečna a přitom sem plácnu 4* jen proto, že mě děj přijde přilíš zkrátkovitej. Hold někdy jsou chvíle, kdy se citím jako ženská říkám NE, ale myslím ANO. Nikdy jsem si nepotrpěl na oslavu silvestra a vítání novýho roku, nebyl důvod. Zdraží sociálku, zdravotní, kabelovku, plyn, elektřinu, další holky mě opustěj, další vlasy mě opustěj, další úspory mě opustěj a přibudou mě snad jen další kila, ale konečně ten důvod mám !! V roce 2009 mě čeká finále o Jacquesovi Mesrinovi a to je přece pořádnej důvod se zlejt jako dobytek a uvítat tak nový rok strhujícím výkonem na záchodě. 6.1. 2008 - Po shlednutí druhého dílu přidávám poslední, pátou hvězdičku. (Enšpígl) 5*
VELKÁ RECENZE
Těžko říct, jestli relativně kvalitní filmová nabídka francouzské provenience, která se k nám v posledních měsících dostala, znamená pouze jasnozřivost distributorů, nebo odráží potěšení hodný fakt, že se v evropském Hollywoodu začíná dít něco, co stojí za zvýšenou pozornost. Ještě donedávna totiž platilo, že „made in France“ rovná se více méně Asterix, drama o vztazích s účastí Catherine Deneuve nebo Gérarda Depardieua, případně – na vyvážení - produkt, jenž je geneticky spřízněn s Lucem Bessonem. Zvolený tón jasně napovídá, že se nejedná o poctu.
V šedesátých, sedmdesátých a na začátku osmdesátých let Francie svými gangsterkami, kriminálkami a špionážními filmy významně konkurovala americké produkci (ostatně spousta amerických tvůrců se netajila tím, že se v žánrech „klobouk, kravata a spousta krve“ inspirovala právě Francií), ale pak tamní tvůrci dlouho ne a ne přijít s něčím, co by ukázalo, že galští kohouti se dokážou nejen naparovat, ale i bojovat. Nepočítám-li čtyři roky starou Válku policajtů od Oliviera Marchala, nevzniklo zřejmě už dlouho nic, co by stálo za větší pozornost. A kdyby ano, jsem přesvědčen, že místní distributoři by film nenechali zapadnout. Všichni ti Tajní agenti a Gangsteři, kteří vyšli jen na DVD, za dvě hodiny volného času nestáli. Nálepku „Francie v první lize“ získal až letošní obr Veřejný nepřítel č.1/ Veřejný nepřítel č.1: Epilog...
Rozdělení příběhu nejslavnějšího francouzského gangstera Jacquese Mesrina na dva dvouhodinové díly je bohužel čistě obchodní záležitost a celku nijak zvlášť neprospívá. Tím méně v situaci, kdy nasazení jedničky a dvojky do kin dělí měsíc. Vynecháním poněkud roztahaného prologu divák kromě asi čtyř působivých scén (hra na policisty, útěk z vězení, přestřelka u vězení, scéna s rangery v lese) skoro nic neztratí, navíc si úvodem prvního dílu nenechá vyzradit konec druhého, mnohem lepšího filmu.
Jean - Francois Richet je celkem obstojný režisér, který se snaží prokličkovat mezi nástrahami velkého rozpočtu, vysokými očekáváními spojenými s kontroverzním tématem a snahou ukázat Mesrina v jeho dvojznačnosti. Byť jeho filmografie čítá jen několik nepříliš významných počinů, dokáže svůj film udělat hollywoodsky načančaný (aby taky ne, když natočil slušné remake Přepadení 13. okrsku), ale i komorní. Styl vyprávění navíc velmi účelně podřizuje situacím, takže když příběh stojí, nepohne se ani kamera, když se postavy vydávají kradmo za svým cílem, cítíte jemné “pohupy”, jako by se rozhodovala, nakolik se angažovat. Příčina, na jejíž základě zřejmě všichni vyhodnotí úvodní díl jako ten méně podařený, se jmenuje scénář: ten bohužel Mesrinův příběh drolí na nikterak zásadní epizodky s předem očekávatelným vyzněním – ještě k tomu oddělené relativně dlouhými časovými skoky – jež až příliš často uhasí jiskry napětí a ve valné většině případů se vlastně dramaticky nijak nazúročí. V Mesrinově životě se střídají postavy, aniž za sebou nechají výraznější stopu, a my netušíme, co se jejich prostřednictvím mělo říct. Tedy, tušíme. Ale pokud je to to, co vás napadne vždycky jako první, asi tu někdo podceňuje vaši inteligenci. Proč se Mesrinovi během deseti minut filmového času narodí hned několik dětí a zároveň rozpadne rodina? Jen aby za ním měl ve dvojce kdo chodit do kriminálu? Aby se vidělo, že nežil jen zločinem?
Přes obdivuhodné nasazení Vincenta Cassela bohužel také nejde poznat, v čem spočívala jeho výjimečnost (ano, dokázal být pěkný magor... ale), získal si důvěru bossů a navíc se stát nejzářivějším jménem francouzské a kanadské galérky. Tím méně najít nějakou nebanální odpověď, proč se synek ze slušné středostavovské rodiny dal na scestí. Jestli tvůrci nalézají původ Mesrinových běsů v traumatu z války v Alžíru, tak to v míře a hloubce podání bohužel vyznívá asi stejně důvěryhodně jako omšelé klišé ve stylu “v dětství mi šlápli na hračku a tak se ze mě stal mizera.” První Veřejný nepřítel č.1 tedy nabízí spousty životopisných data, ale nikoliv už souvislosti, emoce, průnik do zločincovy hlavy a hlavně napětí – zřejmě proto první půlka filmu působí tak chladně, odtažitě, místy až nezáživně. Mesrinův příběh mohl klidně začínat scénou prvního útěku z vězení (alespoň by se divák dostal rychle do děje) a pak už by vše mohlo zůstat při starém. Inu, chamtivost producentů. Přiznám se, že kdybych neměl koupené lístky na dvojpředsavení a nezjistil si dopředu první ohlasy, asi bych váhal, jestli mi dvojka za vidění vůbec stojí.
A to by byla opravdu velká chyba. Dvojka sice může zklamat svým finišem, jež k verzi, kterou jsme viděli na začátku jedničky nepřidává nic zásadně nového, ale vše “předtím” jakoby by byl film jiného scenáristy a konec konců i režiséra. Tvůrci zúží záběr, zredukují počet postav, prohloubí ty nejdůležitější, a konečně představí tvář, která by Mesrinovi mohla být důstojným rivalem - druhdy plané situace se díky tomu najednou stanou mnohem napínavější a zrádnější. S druhým dílem se také tvůrcům do příběhu podařilo vsunout téma, jež umožní, aby nám Mesrine ukázal dosud neviděné stránky. Ne, ani nadále nevyznívá jako hrdina (stále je to magor k pohledání), ale konečně přestává být zaprášenou ikonou, která nás má podle tvůrců fascinovat, aniž nám dali dost dobrých důvodů.
Cassel za rok natáčení s Mesrinem dokonale srostl a je dost dobrých věřit tomu, že vůči němu budete cítit to, co si tvůrci v danou chvíli přejí. Tohle evropské koření amerických filmů se ve “svém” filmu chová jako paša, který vás chce pobavit, omráčit luxusem a ukolébat, ale při sebemenším náznaku nevole útočí.
Netvrdím, že by dvojka byla kdovíjak originální, ba dokonce hodná nějakých opravdu významných filmových cen, každopádně je mnohem zábavnější prolog. Ale rozhodně působí vzdušněji, vyhroceněji a žánrová klišé se jí daří umně variovat a maskovat. Díky tomu se jí daří zkrátit cestu k vyvolání divácké slasti na minimum. Suma sumárum tedy jednička něco mezi 5/10 - 6/10 a Veřejný nepřítel č.1: Epilog přeskakuje 7/10 a místy se natahuje až někam k 9/10. Vznikl sice zbytečně předimenzovaný kolos, kterému by slušela i poloviční stopáž, ale jeho silné chvilky dokážou přesvítit valnou většinu slabin.
Ocenění:
Tokyo IFF
2008 - Vincent Cassel (Nejlepší herec)
2008 - Jean-François Richet (Velká cena Tokia) (nominace)
César Awards
2009 - Jean-François Richet (Nejlepší režie)
2009 - Vincent Cassel (Nejlepší herec)
2009 - Nejlepší zvuk
2009 - Nejlepší film (nominace)
2009 - Abdel Raouf Dafri, Jean-François Richet (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
2009 - Marco Beltrami, Marcus Trumpp (Nejlepší hudba) (nominace)
2009 - Robert Gantz (Nejlepší kamera) (nominace)
2009 - Nejlepší střih (nominace)
2009 - Nejlepší kostýmy (nominace)
2009 - Nejlepší výprava (nominace)
DABING
V českém znění: Martin Stránský - Vincent Cassel (Jacques Mesrine), Jaromír Meduna - Gérard Depardieu (Guido), Tereza Bebarová, Antonín Navrátil, Lukáš Hlavica - Roy Dupuis (Jean-Paul Mercier), Marek Libert, Miloš Hlavica - Michel Duchaussoy (Pierre André Mesrine), Zdeněk Hruška, Miroslav Hanuš,Pavel Vondra - Abdelhafid Metalsi (Ahmed), Oldřich Vlach - Yves Marc Gilbert (majitel domu) + Gilbert Sicotte (miliardář), Milan Slepička, Vladimír Kudla, Martin Zahálka, Pavel Tesař, Michal Holán, Miluše Šplechtová - Florence Thomassin (Sára), René Slováčková, Dagmar Čárová, David Štěpán, Adéla Kubačáková, Kateřina Lojdová - Cécile de France (Jeanne Schneiderová), Luděk Čtvrtlík - Gilles Lellouche (Paul), Stanislav Lehký - Jean-Claude Leguay (Tabacoff), Jana Postlerová - Myriam Boyer (matka), Jiří Schwarz, Michaela Tvrdíková a další
Překlad: Klára Hrotková
Produkce: Milena Čapková
Zvuk: Miloš Sommer
Dialogy a režie: Ivana Slámová
Vyrobilo: Studio Soundwave pro Hollywood Classic Entertainment v roce 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 11.12.2008 H.C.E.
Premiéra USA: 23.4.2009 (San Francisco International Film Festival)
Premiéra Francie: 22.10.2008 Pathé Distribution
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 28.3.2011 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: 1.6.2009 H.C.E.
Tržby v ČR - Kč 2 550 111
Tržby celkem - $ 46 300 000
Návštěvnost v ČR 33 448
Náklady (Rozpočet) - $ 50 000 000
FILMY V SÉRII
Veřejný nepřítel č. 1 gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd160/
Francie / Kanada, Akční / Drama, 2008
Režie: Jean-François Richet, Hrají: Vincent Cassel, Cécile de France
Veřejný nepřítel č. 1: Epilog gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd164/
Francie / Kanada, Akční / Drama, 2008
Režie: Jean-François Richet, Hrají: Vincent Cassel, Ludivine Sagnier
„Na motivy biografie Jacques Mesrina Instinkt smrti.“
OBSAH
Jacques Mesrine, největší francouzský gangster všech dob, byl ve své vlasti známější než jakákoliv celebrita. Jeho avantýry byly neskutečně lehkomyslné, neuvěřitelně drzé a jeho úmysly absolutně nepředvídatelné. Na každou novou „fušku“ se pomocí plastických operací a nejrůznějších masek měnil k nepoznání, a proto byl přezdíván „mužem tisíce tváří“. Národ ho uctíval, ženy ho zbožňovaly a pro stát byl nepřítelem číslo jedna. Jeho odvážné skutky, nesčetné útěky z vězení, milostné románky, nad nimiž zůstával rozum stát, jeho bájná dobrodružství, obrovský cynismus a výsměch policii, z toho všeho vznikl pro Francouze skutečný národní epos. Epos o člověku, který byl skutečným hrdinou nebo antihrdinou…
Filmy Veřejný nepřítel č. 1 a Veřejný nepřítel č. 1: Epilog (premiéra 1.1.2009) se natáčely souběžně celých devět měsíců, na třech kontinentech a s rozpočtem přes 80 miliónů Eur. Jedná se o nejdražší francouzskou produkci všech dob. (Festival francouzského filmu)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Docela jsem byl zvědavý co s tím příběhem nejslavnějšího francouzského gangstera Francouzi sami předvedou, ale příliš se mi do toho nechtělo. Ono už to slovo gangsterka mě příliš nezaujme, ale občas některé překvapí a některé přímo zazáří, jenže tahlencta je furt někde mezi. Rozhodně má scény, u kterých se mi vařila krev, ale také jsem chvílemi nevěděl, kde vlastně jsem a co po mně režisér vůbec chce. Nemůžu mu to mít za zlý, snaží se natočit nejdražší francouzský film jaký kdy snad vůbec natočený byl, a to se mu bezesporu daří, ale že bych z něj byl tak udřený, to se také nedá říct. Rozhodně mě to bavilo, ale závisí hodně na tom, co vlastně od filmu člověk očekává, a od gangsterky já čekám opravdu hodně, hlavně tedy něco, co jsem nikdy neviděl, a co mě dokáže překvapit, a jelikož je tento film o opravdovém gangsterovy, tak se nedokáže zbavit několika scén, které jsou bohužel tak skutečné, že ve filmu by to už nepřekvapilo, bohužel, realita je někdy opravdu hodně často ve filmu využívána tak nejkrutěji, jak to jen jde, a tady to teda jde na plno, a že je to všechno s tak mocnou šlechetností netřeba dodávat, furt je ten zabiják Francouz, a ti to mají trošku v krvi, ale mně prostě Vincent Cassel nepříjde jako pravý charismatický herec, hodný Francouze. Nikdy nebyl a asi ani nikdy nebude, i když tohle je zřejmě jeho životní role... (Malarkey) 4*
První setkání s gangsterem Jacques Mesrinem a ihned spokojenost. Richet vytvořil zajímavý pohled na Mesrinea, který je nepůsobí jako snaha u druhý Baader-Meinhoff komplex (retro stylizace spíše po troškách a snaha o naprosto přesná fakta nejasná). To je pouze dobře, protože slavné francouzské kriminálky se díky Mesrinovi vrací na scénu a i přes hlavní postavu gangstera, jde o návrat velmi příjemný. Vincent Cassel se snaží jak může a jeho Mesrine působí skvěle, snad jen bych vytkl jisté nedořečenosti (proč je Mesrine tak jiný gangster, proč nepomstil "nejmenované" mrtvé přátele...). Celkově film působí skvěle, rychle ubíhá, neustále se něco děje a samotný Mesrine je skvěle zahraný a třeba jeho útok na věznici je i správně šílený (nebýt to "podle skutečnosti" tak by asi diváci kroutili hlavou:)). Velmi dobře vymyšlené a natočené bez špetky nevkusu. Přesto jak je Veřejný nepřítel č. 1 skvěle udělaný a zahraný film, chybí mi v něm něco, co by mě nutilo se k němu vracet... (Djkoma) 4*
Nádhera, nejednou jsem plesal nad tím, že se konečně vrátila zpět, stará poctivá francouzská škola. Například při scéně útěku Mesrina z kanadského vězení jsem si okousal nehet na prostředníčku i s nášupem, tedy nehtem na malíčku. Nebo po skončení telefonického rozhovoru mezi Jacquesem a Jeanne se rozpůlí obraz a kamera ponechá dlouhý záběr za naprostého ticha do tváří Vincenta Cassela a Cécile De France a přesně tyhle "detaily" dělají ze zapomenutelného filmu, film nezapomenutelný a z obyčejných herců, herce neobyčejné. Když už jsem u těch herců, to je paráda, když se umí hrát, to je žrádlo sledovat Cassela, co? Nechat na sebe působit jeho charisma a současně se nechat ovládat strachem, který on dokáže vyvolat pouhým pohledem či jedním jediným slovem. Zkrátka zase jedna pořádně tvrdá, ale vyníkající dávka filmového umění. Tady to došlo tak daleko, že sám před sebou si musím dokola zdůvodňovat proč jsem ZATÍM nedal pátou hvězdu. Musím se přiznat, že jsem se, se sebou pěkně pohádal, protože film mám v palici, trailoš sjíždím donekonečna a přitom sem plácnu 4* jen proto, že mě děj přijde přilíš zkrátkovitej. Hold někdy jsou chvíle, kdy se citím jako ženská říkám NE, ale myslím ANO. Nikdy jsem si nepotrpěl na oslavu silvestra a vítání novýho roku, nebyl důvod. Zdraží sociálku, zdravotní, kabelovku, plyn, elektřinu, další holky mě opustěj, další vlasy mě opustěj, další úspory mě opustěj a přibudou mě snad jen další kila, ale konečně ten důvod mám !! V roce 2009 mě čeká finále o Jacquesovi Mesrinovi a to je přece pořádnej důvod se zlejt jako dobytek a uvítat tak nový rok strhujícím výkonem na záchodě. 6.1. 2008 - Po shlednutí druhého dílu přidávám poslední, pátou hvězdičku. (Enšpígl) 5*
VELKÁ RECENZE
Těžko říct, jestli relativně kvalitní filmová nabídka francouzské provenience, která se k nám v posledních měsících dostala, znamená pouze jasnozřivost distributorů, nebo odráží potěšení hodný fakt, že se v evropském Hollywoodu začíná dít něco, co stojí za zvýšenou pozornost. Ještě donedávna totiž platilo, že „made in France“ rovná se více méně Asterix, drama o vztazích s účastí Catherine Deneuve nebo Gérarda Depardieua, případně – na vyvážení - produkt, jenž je geneticky spřízněn s Lucem Bessonem. Zvolený tón jasně napovídá, že se nejedná o poctu.
V šedesátých, sedmdesátých a na začátku osmdesátých let Francie svými gangsterkami, kriminálkami a špionážními filmy významně konkurovala americké produkci (ostatně spousta amerických tvůrců se netajila tím, že se v žánrech „klobouk, kravata a spousta krve“ inspirovala právě Francií), ale pak tamní tvůrci dlouho ne a ne přijít s něčím, co by ukázalo, že galští kohouti se dokážou nejen naparovat, ale i bojovat. Nepočítám-li čtyři roky starou Válku policajtů od Oliviera Marchala, nevzniklo zřejmě už dlouho nic, co by stálo za větší pozornost. A kdyby ano, jsem přesvědčen, že místní distributoři by film nenechali zapadnout. Všichni ti Tajní agenti a Gangsteři, kteří vyšli jen na DVD, za dvě hodiny volného času nestáli. Nálepku „Francie v první lize“ získal až letošní obr Veřejný nepřítel č.1/ Veřejný nepřítel č.1: Epilog...
Rozdělení příběhu nejslavnějšího francouzského gangstera Jacquese Mesrina na dva dvouhodinové díly je bohužel čistě obchodní záležitost a celku nijak zvlášť neprospívá. Tím méně v situaci, kdy nasazení jedničky a dvojky do kin dělí měsíc. Vynecháním poněkud roztahaného prologu divák kromě asi čtyř působivých scén (hra na policisty, útěk z vězení, přestřelka u vězení, scéna s rangery v lese) skoro nic neztratí, navíc si úvodem prvního dílu nenechá vyzradit konec druhého, mnohem lepšího filmu.
Jean - Francois Richet je celkem obstojný režisér, který se snaží prokličkovat mezi nástrahami velkého rozpočtu, vysokými očekáváními spojenými s kontroverzním tématem a snahou ukázat Mesrina v jeho dvojznačnosti. Byť jeho filmografie čítá jen několik nepříliš významných počinů, dokáže svůj film udělat hollywoodsky načančaný (aby taky ne, když natočil slušné remake Přepadení 13. okrsku), ale i komorní. Styl vyprávění navíc velmi účelně podřizuje situacím, takže když příběh stojí, nepohne se ani kamera, když se postavy vydávají kradmo za svým cílem, cítíte jemné “pohupy”, jako by se rozhodovala, nakolik se angažovat. Příčina, na jejíž základě zřejmě všichni vyhodnotí úvodní díl jako ten méně podařený, se jmenuje scénář: ten bohužel Mesrinův příběh drolí na nikterak zásadní epizodky s předem očekávatelným vyzněním – ještě k tomu oddělené relativně dlouhými časovými skoky – jež až příliš často uhasí jiskry napětí a ve valné většině případů se vlastně dramaticky nijak nazúročí. V Mesrinově životě se střídají postavy, aniž za sebou nechají výraznější stopu, a my netušíme, co se jejich prostřednictvím mělo říct. Tedy, tušíme. Ale pokud je to to, co vás napadne vždycky jako první, asi tu někdo podceňuje vaši inteligenci. Proč se Mesrinovi během deseti minut filmového času narodí hned několik dětí a zároveň rozpadne rodina? Jen aby za ním měl ve dvojce kdo chodit do kriminálu? Aby se vidělo, že nežil jen zločinem?
Přes obdivuhodné nasazení Vincenta Cassela bohužel také nejde poznat, v čem spočívala jeho výjimečnost (ano, dokázal být pěkný magor... ale), získal si důvěru bossů a navíc se stát nejzářivějším jménem francouzské a kanadské galérky. Tím méně najít nějakou nebanální odpověď, proč se synek ze slušné středostavovské rodiny dal na scestí. Jestli tvůrci nalézají původ Mesrinových běsů v traumatu z války v Alžíru, tak to v míře a hloubce podání bohužel vyznívá asi stejně důvěryhodně jako omšelé klišé ve stylu “v dětství mi šlápli na hračku a tak se ze mě stal mizera.” První Veřejný nepřítel č.1 tedy nabízí spousty životopisných data, ale nikoliv už souvislosti, emoce, průnik do zločincovy hlavy a hlavně napětí – zřejmě proto první půlka filmu působí tak chladně, odtažitě, místy až nezáživně. Mesrinův příběh mohl klidně začínat scénou prvního útěku z vězení (alespoň by se divák dostal rychle do děje) a pak už by vše mohlo zůstat při starém. Inu, chamtivost producentů. Přiznám se, že kdybych neměl koupené lístky na dvojpředsavení a nezjistil si dopředu první ohlasy, asi bych váhal, jestli mi dvojka za vidění vůbec stojí.
A to by byla opravdu velká chyba. Dvojka sice může zklamat svým finišem, jež k verzi, kterou jsme viděli na začátku jedničky nepřidává nic zásadně nového, ale vše “předtím” jakoby by byl film jiného scenáristy a konec konců i režiséra. Tvůrci zúží záběr, zredukují počet postav, prohloubí ty nejdůležitější, a konečně představí tvář, která by Mesrinovi mohla být důstojným rivalem - druhdy plané situace se díky tomu najednou stanou mnohem napínavější a zrádnější. S druhým dílem se také tvůrcům do příběhu podařilo vsunout téma, jež umožní, aby nám Mesrine ukázal dosud neviděné stránky. Ne, ani nadále nevyznívá jako hrdina (stále je to magor k pohledání), ale konečně přestává být zaprášenou ikonou, která nás má podle tvůrců fascinovat, aniž nám dali dost dobrých důvodů.
Cassel za rok natáčení s Mesrinem dokonale srostl a je dost dobrých věřit tomu, že vůči němu budete cítit to, co si tvůrci v danou chvíli přejí. Tohle evropské koření amerických filmů se ve “svém” filmu chová jako paša, který vás chce pobavit, omráčit luxusem a ukolébat, ale při sebemenším náznaku nevole útočí.
Netvrdím, že by dvojka byla kdovíjak originální, ba dokonce hodná nějakých opravdu významných filmových cen, každopádně je mnohem zábavnější prolog. Ale rozhodně působí vzdušněji, vyhroceněji a žánrová klišé se jí daří umně variovat a maskovat. Díky tomu se jí daří zkrátit cestu k vyvolání divácké slasti na minimum. Suma sumárum tedy jednička něco mezi 5/10 - 6/10 a Veřejný nepřítel č.1: Epilog přeskakuje 7/10 a místy se natahuje až někam k 9/10. Vznikl sice zbytečně předimenzovaný kolos, kterému by slušela i poloviční stopáž, ale jeho silné chvilky dokážou přesvítit valnou většinu slabin.
Ocenění:
Tokyo IFF
2008 - Vincent Cassel (Nejlepší herec)
2008 - Jean-François Richet (Velká cena Tokia) (nominace)
César Awards
2009 - Jean-François Richet (Nejlepší režie)
2009 - Vincent Cassel (Nejlepší herec)
2009 - Nejlepší zvuk
2009 - Nejlepší film (nominace)
2009 - Abdel Raouf Dafri, Jean-François Richet (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
2009 - Marco Beltrami, Marcus Trumpp (Nejlepší hudba) (nominace)
2009 - Robert Gantz (Nejlepší kamera) (nominace)
2009 - Nejlepší střih (nominace)
2009 - Nejlepší kostýmy (nominace)
2009 - Nejlepší výprava (nominace)
DABING
V českém znění: Martin Stránský - Vincent Cassel (Jacques Mesrine), Jaromír Meduna - Gérard Depardieu (Guido), Tereza Bebarová, Antonín Navrátil, Lukáš Hlavica - Roy Dupuis (Jean-Paul Mercier), Marek Libert, Miloš Hlavica - Michel Duchaussoy (Pierre André Mesrine), Zdeněk Hruška, Miroslav Hanuš,Pavel Vondra - Abdelhafid Metalsi (Ahmed), Oldřich Vlach - Yves Marc Gilbert (majitel domu) + Gilbert Sicotte (miliardář), Milan Slepička, Vladimír Kudla, Martin Zahálka, Pavel Tesař, Michal Holán, Miluše Šplechtová - Florence Thomassin (Sára), René Slováčková, Dagmar Čárová, David Štěpán, Adéla Kubačáková, Kateřina Lojdová - Cécile de France (Jeanne Schneiderová), Luděk Čtvrtlík - Gilles Lellouche (Paul), Stanislav Lehký - Jean-Claude Leguay (Tabacoff), Jana Postlerová - Myriam Boyer (matka), Jiří Schwarz, Michaela Tvrdíková a další
Překlad: Klára Hrotková
Produkce: Milena Čapková
Zvuk: Miloš Sommer
Dialogy a režie: Ivana Slámová
Vyrobilo: Studio Soundwave pro Hollywood Classic Entertainment v roce 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 11.12.2008 H.C.E.
Premiéra USA: 23.4.2009 (San Francisco International Film Festival)
Premiéra Francie: 22.10.2008 Pathé Distribution
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 28.3.2011 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: 1.6.2009 H.C.E.
Tržby v ČR - Kč 2 550 111
Tržby celkem - $ 46 300 000
Návštěvnost v ČR 33 448
Náklady (Rozpočet) - $ 50 000 000
FILMY V SÉRII
Veřejný nepřítel č. 1 gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd160/
Francie / Kanada, Akční / Drama, 2008
Režie: Jean-François Richet, Hrají: Vincent Cassel, Cécile de France
Veřejný nepřítel č. 1: Epilog gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd164/
Francie / Kanada, Akční / Drama, 2008
Režie: Jean-François Richet, Hrají: Vincent Cassel, Ludivine Sagnier
Tvůrci a herci
Jean-François Richet (Režie), Thomas Langmann (Produkce), Marco Beltrami (Hudba), Marcus Trumpp (Hudba), Robert Gantz (Kamera), Hervé Schneid (Střih), Antoinette Boulat (Casting), Patrice Farner (Casting), Emile Ghigo (Scénografie), Virginie Montel (Kostýmy), Jean Minondo (Zvuk), Thi Thanh Tu Nguyen (Masky), Abdel Raouf Dafri (Scénář), Jean-François Richet (Scénář), Vincent Cassel (Herec), Cécile de France (Herec), Gérard Depardieu (Herec), Gilles Lellouche (Herec), Roy Dupuis (Herec), Elena Anaya (Herec), Florence Thomassin (Herec), Michel Duchaussoy (Herec), Myriam Boyer (Herec), Ludivine Sagnier (Herec), Leila Bekhti (Herec), Abdelhafid Metalsi (Herec), Arnaud Henriet (Herec), Tanya Katchouni (Herec), Angelo Aybar (Herec), Affif Ben Badra (Herec), Guy Thauvette (Herec), Gilbert Sicotte (Herec), Frankie Pain (Herec), Gilles Geisweiller (Herec), Manuela Gourary (Herec), Dominique Loiseau (Herec), Jean-Claude Leguay (Herec), Dorothée Briere (Herec), Mustapha Abourachid (Herec), Alexandre Picot (Herec), Louison Blivet (Herec), Luc-Martial Dagenais (Herec), Christine Beaulieu (Herec), Jeff Boudreault (Herec), Monique Gosselin (Herec), Deano Clavet (Herec), Laurent Imbault (Herec), Christine Bellier (Herec)
2008/113/Francie, Kanada, Itálie/Akční, Drama, Krimi, Thriller, Životopisný
Zajímavost k filmu
- La Petite Reine, Remstar Productions, Novo RPi, M6 Films, Canal+, TPS Star, 120 Films, Région Haute-Normandie, Procirep, Angoa-Agicoa, Centre National du Cinéma et de l'Image Animée, Téléfilm Canada, Société de Développement des Entreprises Culturelles (SODEC), Uni Etoile 4, Uni Étoile 5, Banque Populaire Images 8, Cinémage 2
Odkazy
Hrají:
Vincent Cassel, Cécile de France, Gérard Depardieu, Gilles Lellouche, Roy Dupuis, Elena Anaya, Florence Thomassin, Michel Duchaussoy, Myriam Boyer, Ludivine Sagnier, Leïla Bekhti, Abdelhafid Metalsi, Arnaud Henriet, Tanya Katchouni, Angelo Aybar, Affif Ben Badra, Guy Thauvette, Gilbert Sicotte, Frankie Pain, Gilles Geisweiller, Manuela Gourary, Dominique Loiseau, Jean-Claude Leguay, Dorothée Briere, Mustapha Abourachid, Alexandre Picot, Louison Blivet, Luc-Martial Dagenais, Christine Beaulieu, Jeff Boudreault, Monique Gosselin, Deano Clavet, Laurent Imbault, Christine Bellier, Caroline Ferrus, Paul Stewart