Titanic / Titanic (1997/194/USA/Katastrofický, Drama, Romantický, Historický) 85% -Originál DVD-
15.01.2023 17:33
JEDNOU VĚTOU
„Nejstrašnější námořní katastrofa a nejkrásnější filmová love story.“
OBSAH
Byl obrovský a luxusní. Lidé o něm ve své pýše říkali, že je nepotopitelný. Když vyplouval Titanic na svou první plavbu, byli na jeho palubě také chudý Jack a bohatá Rose. On vyhrál lístek v pokeru, ona měla pronajato jedno z nejluxusnějších apartmá. Prožili spolu nejkrásnější chvíle života a slíbili si, že už se nikdy nerozejdou - až do oné osudné noci, kdy pýcha lidstva narazila v Severním moři do ledovce, který Titanic neúprosně poslal ke dnu. Krásná romance se změnila ve zběsilý a tragický boj o záchranu. Kolik jim zbývá? Hodina, možná dvě...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ikona velkofilmů, kterou už snad každý viděl (je to snad jediný film, u kterého má hodnocení opravdu každý z mojí TOP20), polovina ten film obrečela a duhá polovina se aspoň kochala neskutečně dokonalými triky, výpravou a brilantní technickou stránkou stvořenou panem Megalomanem Jamesem Cameronem. Na pozadí jedné z nejznámějších katastrof moderní doby a s obrovským rozpočtem rozehrál ohromný hollywoodský slaďák. Proč ale za romantický film utratit tolik miliónů Dolarů? To je právě ono, nikomu předtím ani potom se nepovedlo předvést něco tak neskutečného a nikdo neměl tu odvahu natočit obrovskou love story za strašnou spoustu peněz a dokázat na to přilákat snad miliardu lidí. On vlastně Titanic je zosobněním současné nejen hollywoodské filmové produkce a když vidím, kolik lidí mu tady dalo "Odpad" (proboha, aspoň trochu objektivity!), já dávám plný počet. (Galadriel) 5*
Díky velkofilmu z velkofilmů největšímu (a kvůli L.A. Confidential) vyšel nejen při udělování Oscarů naprázdno můj film nad jiné oblíbený - Ďáblův Advokát - pročež je tohle trošku osobní věc, tak mě neberte moc vážně:). Navíc jde o romanci v hlavní roli s mým antioblíbencem Leem DiCapriem (jak říkám - neberte mě moc vážně;)). James Cameron natočil řemeslně úžasný počin s neskutečně katastroficky cajdákoidní milostnou zápletkou na pozadí vpravdě monumentální historické katastrofy a James Horner k tomu složil úžasnou hudbu - a tentokrát se ani nijak zvlášť neopakoval. Až nechutně přehnané hypování, obzvlášť v případě Vládi Irona způsobilo, že se mi při zaslechnutí My Heart Will Go On zvedá kufr, a to není dobré...prostě Titanic je IMHO přeceňovaný velkofilm s červenoknihovnovou pseudohloubkou a jen moje uznání k práci režiséra a skladatele hudby mu vynášejí ***. Ale v horší náladě jsem schopen prohlásit, že kdyby měla Kate Winslet nejkrásnější ňadra na světě, vystihl by název filmu "Tit a nic" beze zbytku celý jeho obsah. Jo a vystupuje tisíc slonů, retrospektivně k tomu. (Gemini) 3*
Velkofilm, ještě aby ne. Příjde mi to ale, že jak samotná loď, tak samotný film postihnul stejný nebo alespoň obdobný problém. Velké naděje, velké očekávání a pak strmý pád. Problém je, že právě u tohoto filmu jsou lidi, kteří ho milují a lidi kteří ho haní. Já osobně ho mám rád, ne zas natolik, že bych byl zblázněný Leonardem nebo Kate, ale tím, jak je natočený. Jeden z nejdražších, dříve i nejdražší film, který byl, kdy vůbec natočený v Americe se stal úspěšný, vydělal si na sebe, ještě aby ne. Tvůrci ho točili za tím cílem, jak velký titán byla loď v té době, tak monumentální musí být film v té době a také se tak stalo. Není chvíle, kdyby se o tomto filmu nemluvilo i dnes. Věrohodně ukázal poslední chvilky na lodi, které nebylo souzeno. Hlavní je, že já se bavil. (Malarkey) 4*
V.I.M. FILMU
Já vím... když člověk ve společnosti lidí mladších sedmdesáti let prohlásí, že se mu moc moc líbil Titanic, těžko se dočká nadšených pohledů ve stylu „jsi cool“. Jenže Titanic si svůj zlatý proužek zaslouží. I přesto, že z něj pro jeho vysoustruženost a nepopiratelnou „dokonalost“ (minimálně v rámci škatulky rozmáchlých oscarových romancí) sálá určitý chlad. A jakkoliv už v podstatě mizí do ústraní, když se lidé nervou o jeho DVDčka a když si televize jeho enormní stopáží, která s reklamami přerůstá čtyři hodiny, nerady devastují svá programová schémata.
Jako monument oslavující velkolepou vizi „krále světa“ ale Titanic pořád má co dát. Zvlášť když se James Cameron na dlouhá léta stáhl do ústraní a my tak přišli o jeho perfekcionismus. V Titanicu se jeho pečlivost projevuje snad v každé scéně – je až iritující, jak spolu všechno perfektně ladí, jak není pochyb o správném umístění každého momentu ve filmu, jenž je ve výsledku rytmicky natolik vyvážený, že do slzavého údolí – po třech hodinách plynulé cesty – zavedl i pěkných pár milionů cyniků.
Právě to je na Cameronovi fantastické. Dokáže vybudovat lovestory, na níž si paničky zajdou klidně čtyřicetkrát, přitom se pohybuje v kontextu těžkotonážní a do detailu vypiplané podívané, v níž zarazí každý pohled do strojovny, každý záběr na záď trčící vysoko nad mořskou hladinu. Cameron vždycky dokázal vytvářet obrovské věci, které neztratily svojí hmotnou podstatu, i proto se stal Titanic takovým obrovským hitem – na rozdíl od bublinek, jejichž schránka z jedniček a nul po pár týdnech od premiéry splaskne, je Titanic celuloidovým kolosem, na jehož velikost si lze „sáhnout“. A při slabosti pro Lea a Kate snad i prožít.
OLDIES FILMU
Proporce slavné lodi má i trailer, který vám nabízíme - o čtyřminutový nátřes u každého filmu nezavadíte a tady navíc ukázka supluje jakési vzpomínkové setkání, protože vás chronologicky provede všemi klíčovými okamžiky filmu. Může vám to připadat otrocké, ale naštípat tříhodinový epos do čtyř minut, aniž byste přišli o atmosféru a sílu Cameronových emocionálních dělovek typu "I´m king of the world", to si žádá patřičné načasování a milimetrovou práci se střihem. Trikové masáži v závěru není věnováno příliš místa, tahle ukázka hraje především na city a Leonardo DiCaprio z vaší obrazovky takřka nesleze. Není moc co dodat, všichni jste to už viděli, ale je dost pravděpodobné, že se na to rádi podíváte znovu. Osobně se mi Titanic opravdu líbil, stejně jako trailer a to skoro hovoří za vše. Z dobrých filmů se dělají dobré trailery snadno a tenhle si vaší pozornost udrží i navzdory úctyhodné délce. Vychutnejte si ho do dna.
GOLDIE FILMU
Titanic v goldies? Jen otázka času! Na první pohled mírně kontroverzní výběr, protože tento majstrštyk Jamese Camerona zůstává, ačkoliv jiní prorokovali opak, v živé paměti i po více jak deseti letech od premiéry. Většina z nás ho tedy viděla a názor na něj má snad úplně každý. Pověst tohoto snímku "pro každého" kolísá od úchvatného uměleckého díla po romantický slepenec k nesnesení. Lidé skrze něj vyjevují sami sebe a své názory (nejen) na kinematografii. Někteří mu podlehli, jiní ho naopak odsuzují. První vlna tohoto odporu proti Titaniku naštěstí již opadla (a naopak stejný nápor se nabaluje na Avatar) a lidé už na něj pomalu přestávají tak urputně nadávat. Právem. Je to totiž výborný film ve všem, v čem výborný být chce.
James Cameron má úchvatnou schopnost točit filmy co do kvality na vysoké úrovni, ale zároveň pro masy. Mistrně si hraje s kompromisy, s různými vrstvami vyprávění, aby si i nejprimitivnější filmový ignorant odnesl jedinečný zážitek, ale zároveň aby zkušený kritik seděl s otevřenou pusou. Právě v Titaniku (jakožto nesci-fi) může tento talent využít ze všech svých kousků nejvíc. Tady se neprohání vraždící roboti, kyselinou nasáklí ufoni ani podmořští potápěči (tedy poslední jmenovaní tak trochu ano), kteří by část diváctva automaticky odradili.
Titanic je látka, která svět fascinuje již od té doby, co se nad obřím parníkem zavřela voda. Bez rozdílu vkusu, pohlaví či věku. Pýcha lidstva, pokořena kusem ledu, nedala spát desítkám režisérů a mnoha spisovatelům - ostatně se není čemu divit, tenhle příběh jakoby se stal právě proto, aby byl donekonečna vyprávěn. A Cameron se ho chopil způsobem, že si za těch skoro patnáct let málokdo troufl natočit cokoli, kde se něco potápí - a když ano, srovnávání bylo bolestné. Kdo by si to tipl v době produkce. Před premiérou si byli všichni jistí, že půjde o děsivý propadák.
Co je pro přijmutí snímku nejzásadnější? Jsem přesvědčený o tom, že protagonistou má být ve skutečnosti Titanic, ne dvě hrdličky v čele. Není odsouzeníhodné připustit, že Rose a Jack jsou tu opravdu jen proto, aby se na tento kolos nalodili, celý si ho prohlédli, a pak se s ním potopili. Ostatně plyne to ze základní logiky vzniku filmu. Cameron se nejprve rozhodl, že natočí snímek o Titaniku, až poté přemýšlel o hrdinech. Proč to není odsouzeníhodné? Protože to funguje!
Postavy a jejich činy sice nikdy nespustíme z očí, vždy ale jejich prostřednictvím primárně poznáváme příběh slavného zaoceánského parníku. Jack a Rose jsou zdrojem základních emocí, které má cítit i divák - fascinace lodí, strachu během potápění, smutku, když někdo zemře - čímž jde o charaktery jednoduché a prvoplánové. Zároveň ale při svém prvoplánovém konání prolezou celou loď, o což jde především.
Jim se svou láskou k vodě a všemu na ní i pod ní nikdy netajil a Titanic je pro něj proto možná spolu s Propastí vůbec nejosobnější projekt. Nepochybuji o tom, že úvodní scény s prozkoumáváním vraku patří mezi jeho nejoblíbenější za celou kariéru.
Stejně tak ale obdivuje Titanic v plné kráse, dvě hodiny s ním, podle vlastních slov, "tančí", aby se ho pak se slzou v oku nechal odejít na věčnost. Na to nepotřebuje složitý příběh - emoce, jež chce předat, jsou jednoduché a unese je i použitá lovestory. I Titanic, jako každý Cameronův kousek, totiž funguje spíš na vlně vnímání emocí než na přemýšlení o dějových zvratech.
Nechci ale, aby z toho vyplynulo, že Jack a Rose ve filmu překáží, popřípadě že DiCaprio a Winslet špatně hrají. Ani v tomto ohledu se nepřidám k odmítavé části publika. Jen musíme správně pochopit (a následně přijmout) jejich roli v příběhu, a sice roli průvodců, jejichž osud je protknut s tím Titaniku natolik, že jsou neoddělitelní a bez něj zbyteční. Jejich dějová linie samozřejmě stojí v popředí, samozřejmě strhává pozornost a zrovna tak samozřejmě plně funguje - Cameron je mistr funkčnosti.
Titanic naštěstí není jen o potápění, ale o Titaniku samotném. Druhé dějství nás samozřejmě těší víc díky dokonalé filmařině, ale uznejme, že kdybychom před tím tu hodinu a půl parník nepoznávali, jen těžko bychom mohli k tomu anonymnímu kusu šrotu něco cítit. Tady Cameron využívá své puntičkářství. Kolos precizně rekonstruuje, herci se musejí podobat svým živým předlohám, vše musí být co nejpřesnější. Dochází sice k nutnému zdramatizování některých událostí, ale přesnost cítíme na každém kroku.
Slavný parník prošmejdíme doslova od kýlu po vraní hnízdo, takže potom nevidíme likvidaci neznámých místností, ale částí příběhu (viz. ona neoddělitelnost). Tohle je ta jídelna, kde proběhla večeře, v téhle kotelně utíkali před padouchem, u tohoto kormidla se Rose divila, že kapitán ignoruje ledovce, tady měli první rande - za tu hodinu a půl seznamování poznáme Titanic natolik, že nás skutečně mrzí, že mizí pod vodní hladinou. A to je nesmírně důležité.
Jako bonus navíc Titanic představuje jakýsi vrchol a poslední ukázka poctivých monsterprodukcí, které byly již prakticky vytlačeny počítači. Jackson si možná o pár let později ještě postaru hrál s miniaturami, ale Cameron se nebál postavit si vlastní Titanic. A pak ho potopit. Nebál se jako součást filmu najmout ponorky a prozkoumat vrak možná důkladněji než kdokoli před ním. Na otázku, jestli to bylo k natočení snímku nezbytné, odpověděl: "Nevím, bylo by zajímavé vidět do alternativního vesmíru, kde jsem se k Titaniku nepotopil, ale film přesto natočil." Tady vidíme, že pro Camerona šlo o víc než jen film. Šlo o jeho hobby a lásku v jednom. Jako ostatně pokaždé, když natáčí. A to rozhodně nejsou prázdná slova. Asi jen z opravdového zájmu může vzniknout něco tak velkolepého jako Titanic.
VELKÁ RECENZE
James Cameron možná není králem světa, za něhož se v nadsázce prohlásil poté, co Titanic ozářilo rekordních jedenáct Oscarů. Nepochybně ale byl, je a ještě chvíli zůstane králem 3D formátu.
Ještě než nás o tom bude znovu přesvědčovat v roce 2016 (nebo ještě později) s druhým a třetím Avatarem, může nás ujistit upgradeovaný Titanic. Výstavní hollywoodský velkofilm se totiž dočkal pečlivé revize a znovuuvedení ve stereoskopickém formátu.
A Cameron v něm znovu dostál svému jménu. Rozhodně jde o nejlepší 3D konverzi, jakou jsme mohli vidět. Obraz se nerušivě prohlubuje, nabývá nové prostorovosti a poutavých detailů. Během úvodních minut, v nichž potápěči v současnosti ohledávají vrak Titanicu, 3D okamžitě splní účel. Ocitnete se v batyskafu, zvídavě budete prolézat kajuty zarostlé řasami, ta temná hlubina vás zkrátka pohltí stejně intenzivním způsobem, na jaký jsme si u Camerona navykli u jeho vrcholných kousků osmdesátých a devadesátých let. Teď koukáme do větší hloubky, proto trochu novým způsobem – a zvlášť v IMAXu jde o vtahující zážitek.
Přeskok do roku 1912, k čerstvě pokřtěnému, vycíděnému a novotou vonícímu Titanicu, je o to impozantnější. Bylo by však zkratkovité vnímat Camerona jen jako megalomana – hned tady vás přesvědčí o svém režijním mistrovství tím, jak účelně exponuje příběh a jak koncepcí každé scény, ba volbou každého konkrétního záběru, zefektivňuje svoje vyprávění. Rose se znovu schovává pod kloboukem a napjatě hledí na ten monstrózní stroj, jenž jí změní život. Majetničtí lidé okolo ní se opájejí vítězstvím člověka nad přírodou, zhmotněného do lodi, jíž by nepotopil ani sám Bůh. A během několika bravurních režijních tahů poznáváme i Jacka Dawsona, jemuž Leonardo DiCaprio vtisknul tolik spontaneity, energie a charakterových kvalit, že je až neuvěřitelné, v jak živoucí postavu se tenhle dušínovský klaďas proměnil.
S ubíhajícím filmem už 3D tolik nebouchá do očí. Zkušený divák si rozpomene a naladí se o pár let nazpět na povedený český dabing (větu „Bonton Home Video uvádí“ už v IMAXu asi nikdy jindy neuslyšíte), mrzet spíš musí plochost audia, protože rozhodně nejde o multikanálový zvukový mix, jenž by naplno využíval možností IMAXu a 3D kin. Naopak obrazové parametry jsou vynikající, a to i ve chvíli, kdy 3D činí film poněkud umělejším. Trikové nedokonalosti hlavně v první půlce filmu jsou malinko víc vidět, než před lety (málokdo si dnes vzpomene na revolučnost kamerových obletů kolem komínů na Titanicu), a když cáká voda z pod přídě, působí to podobně umělohmotně jako velké davové scény, v nichž jsou houfy lidí rozřezány s přehnanou pečlivostí do desítek různých vrstev. Samozřejmě ani dynamičtější kamerové jízdy a pohledy přes rameno postav nebyly primárně stvořeny pro 3D formát, a lehoulince ruší. Jsou to ale jen detaily, drobné kazy na kráse.
Titanicu třetí rozměr jinak náramně sedne. Cameron tu znovu vyniká jako velký režisér, fakticky už můžeme říkat, že ze staré školy, která si víc hrála s mizanscénou, s komponováním záběrů, a samozřejmě i s technologickými výzvami. Neutíká se tu po digitálních zkratkách, triky hlavně podporují a doplňují skvostnou práci kaskadérů, výtvarníků, kulisáků… prostě talentovaných fachmanů od filmu, jež dokáží s ohromným pytlem peněz vyrobit mnohasetmetrový model lodi a potopit jej v jedné velké nádrži.
Podívaná je to stále velkolepá, nesrovnatelná v podstatě s ničím jiným předtím ani potom. Titanic totiž šťastným způsobem propojuje dvě éry – jednak pomáhal otvírat éru digitální kinematografie a jejích neomezených možností, ale k tomu završil i „staré časy“, kdy se točilo ještě se skutečnými lidmi, v opravdových kulisách, s reálnými galony vody. A bez nadvlády sterilních počítačových efektů. Vidět ten kolos, jak noří svou špici do vody, díky tomu stále bere dech. Takovéhle filmy se dnes už jednoduše netočí.
Cameron Titanic vybavil precizním rytmem, díky němuž i košatý tříhodinový velkofilm uběhne rychleji než kdejaká dnešní stominutovka. Tenhle opus už samozřejmě ztěží vyždímá ze svých diváků ryzí emoce, protože jeho ikonické scény jsme viděli tisíckrát – a ve většině případů to bylo v rámci parodií a zesměšňujících odkazů. DiCapriův výkřik „Jsem král světa“, první polibek na přídi, milostné jiskření v autě či nad skicákem už byly tolikrát zneuctěny, že u nich můžou slzet asi jen dívky, co svého času zašly na film dvacetkrát, a teď brečí, že si nemůžou vzpomenout na jméno kluka, kterého si tehdy chtěly vzít, když jim rukou rejdil pod blůzkou.
Svou sílu ale Titanic pořád má, tu odepřít nelze. Stále jde o dokonalý hollywoodský kýč, řemeslně bezchybnou vitrínu možností kinematografie, jež přes sto let s gustem vypráví velikánské, povznášející příběhy. Publikum u nich zapomene na svět kolem a nechá se jen bavit, dojímat a morálně kultivovat, aniž by to přineslo hromadný úhyn mozkových buněk.
Titanic ve 3D je tak návratem do vrcholné hodiny rozmáchlého hollywoodského pohádkářství. Divák může být udiven tím, jak film i po patnácti letech šlape a jak mohutně působí. Trochu zaskočit může i pohled na mladičkou Kate Winslet, jež je tu jako memento, že v devadesátých letech se ještě mohly do velkofilmů obsazovat neznámé, a klidně ne kdovíjak sexy herečky s plnějšími tvary.
Asi nejhlasitěji se ale připomíná Leonardo DiCaprio, toho času spanilý objekt dívčích tužeb, jenž je zároveň krásný, upřímný a spontánní, ale k tomu i natolik uvědomělý, aby přesně věděl, kdy učit paničky flusat do dálky, kdy ukazovat akty beznohých prostitutek a kdy se tvářit jako nesmělý milenec, jenž s ruměncem na tváři a ve vší nevinnosti nakukuje pod šaty. DiCaprio je pokaždé naprosto přesvědčivý, vlastně symbolizuje veškerou návykovost a oblibu romantické linie – a jen tím připomíná, že všichni ti chlapáci, co ho nemohli v devadesátých letech vystát a nenáviděli jej jako krásnou tvářičku z holčičích pokojíků, byli prostě jen slepí k jeho nevídanému talentu. A buď záviděli, nebo si do něj prostě jen projektovali averzi vůči líbivě zabalené bonboniéře, jíž se Cameron odvážil servírovat po filmech s Arnoldem Schwarzeneggerem. O tom, že se DiCaprio stane top hercem své generace, ale vlastně nešlo pochybovat už tehdy.
Zkrátka, Titanic ve 3D je mohutným comebackem jednoho z největších bijáků naší doby na plátna kin. Nenechte si ho uplout.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Děj fiktivního příběhu se odehrává ve dvou časových obdobích: V roce 1996 hledač pokladů Brock Lovett hledá ve vraku Titanicu známý šperk Srdce oceánu. V trezoru Caledona Hockleyho speciální průzkumná ponorka nalezne kresbu nahé mladé ženy. Zpráva o nálezu je posléze zveřejněna v televizi, kde ji vidí stoletá Rose Calvertová. Se svojí vnučkou navštíví Lovetta a řekne mu, že ona je žena na obrázku. Rose později vypráví příběh lásky, kterou prožila na Titanicu roku 1912. Tehdy bylo Rose sedmnáct let a byla zasnoubená s bohatým, ale nesympatickým Calem Hockleyem (Billy Zane). Její matka to tak chtěla a protože jejich rodina chudla a matka nebyla ochotna nic dělat, neměla na výběr. Rose měla na lodi pronajato jedno z nejluxusnějších apartmá, ale ve společnosti, ve které se pohybovala, cítila prázdnotu a nepochopení a chtěla spáchat sebevraždu skokem z lodi. Když ale poznala chudého mladíka a malíře Jacka Dawsona (Leonardo DiCaprio), který vyhrál lístek do 3. třídy v pokeru, rozmyslela si to. Jack jí pomohl překonat duševní strádání a i přes nesouhlas společnosti si ji získal svým humorem a svobodomyslným smýšlením. Oba prožívali nádherné chvíle lásky a romantiky a Jack také namaloval Rosin obrázek (nalezený na začátku filmu) a to až do chvíle, kdy Titanic narazil v Atlantském oceánu do plovoucího ledovce. Pak na lodi vypukl zmatek, každý se chtěl zachránit, a mnohdy se ukázalo, že ti, již nebyli příliš oblíbení, jsou hrdinové a naopak. Jako ohromný zbabělec se ukáže Rosin snoubenec a dokonce na Jacka i přesto, že se loď potápí, hodí loupež Srdce oceánu – drahokamu, který Rose daroval a dá ho v podpalubí zavřít. Zde by býval Jack zemřel, ale statečná Rose ho zachrání a dokonce odmítne nastoupit do záchranného člunu bez něj. Spolu se jim, díky Jackově pohotovosti, podaří přežít samotné potopení lodi, další riziko je ale ledová voda, kde je několik hodin nemožné přežít. I tehdy Jack Rose zachrání tím, že ji vysadí na plovoucí kus dřeva, sám však umrzá. Předtím mu ale Rose na jeho přání slíbí, že bude šťastná a bude žít dál a pak Jack zmizí v hlubině. Rose je s pár dalšími po několika hodinách zachráněna jako jedna z posledních a začne žít zcela nový život pod jiným jménem.
Všichni jsou jejím příběhem dojati a výzkumná loď odjíždí. Uprostřed noci, Rose na zádi Lovettovy lodi hází Srdce oceánu, které měla až do této chvíle u sebe, do moře. Pak ulehá do přidělené kajuty a z fotek na polici je vidět, že svůj slib Jacku Dawsonovi splnila – žila dál a byla šťastná.
Film tak okem fiktivního příběhu zobrazuje potopení lodě Titanic patřící White Star Line ve vodách severního Atlantiku v noci ze 14. na 15. dubna 1912.
POSTAVY
Leonardo DiCaprio – Jack Dawson
Kate Winslet – Rose DeWitt Bukater
Billy Zane – Caledon „Cal“ Hockley
Kathy Bates – Margareth „Molly“ Brown
Bill Paxton – Brock Lovett
Gloria Stuart – Rose Dawson Calvert (stará Rose)
Frances Fisher – Ruth DeWitt Bukater
Bernard Hill – Kapitán Edward J. Smith
Jonathan Hyde – Bruce Ismay, ředitel společnosti White Star Line
David Warner – Spicer Lovejoy
Victor Garber – Thomas Andrews, hlavní konstruktér
Danny Nucci – Fabrizio De Rossi
Lewis Abernathy – Lewis Bodine
Suzy Amis – Lizzy Calvert
Nicholas Cascone – Bobby Buell
SKUTEČNOST
Titanic je potopený zaoceánský parník třídy Olympic patřící společnosti White Star Line (WSL). Ve své době šlo o největší parník světa. Byl určen pro převoz cestujících a pošty mezi Evropou a Severní Amerikou. Na této trase měl konkurovat podobným parníkům společnosti Cunard Line – Mauretanii a Lusitanii. Kapacita lodi dovolovala převážet až 2 603 cestujících a omezený počet kočárů nebo automobilů. O provoz lodě a o pohodlí cestujících se staralo až 899 členů posádky.
Titanic však ztroskotal již během své první plavby.
14. dubna 1912 ve 23:40 se parník srazil s ledovcem. Po necelých třech hodinách, nad ránem 15. dubna v 02:20, klesl ke dnu. Zahynulo přes 1 500 cestujících a členů posádky. Příčinou srážky byla vysoká rychlost, nedostatečně jižně vychýlený kurz určený kpt. Smithem, nevhodné světelné podmínky a absence pátracího světla v důsledku jeho zákazu pro britské civilní lodě. Příčinou vysokého počtu obětí byla zejména špatná organizace záchranných prací a nedostatek záchranných člunů v kombinaci s v té době moderním, ale stále nedostatečným stavem technologie záchranných člunů.
Zkáze Titanicu se dostalo široké publicity pro velký počet obětí, mezi nimiž byli i někteří z nejbohatších lidí světa a mnoho velmi známých osobností, i kvůli legendám, které vznikly kolem příčiny a průběhu potopení, a později také po objevení zachovalého vraku lodi v hlubinách Atlantiku.
Potopení Titaniku má rovněž velký technický a kulturní význam díky značným změnám v bezpečnosti lodní dopravy, které byly v reakci na tuto katastrofu provedeny.
Fakta o Titanicu:
1.Titanic byl druhým ze tří zaoceánských lodí podobné velikosti, které postavila společnost White Star Line pro přepravu pasažérů přes Atlantik.
2.Titanic měřil 269 metrů, což bylo více než nejvyšší mrakodrap v New Yorku v té době.
3.Samotné kormidlo vážilo více než 101 tun, což bylo více než celá Santa Maria - loď Kryštofa Kolumba.
4.Na palubě Titanicu bylo téměř 50 000 kilo masa.
5. Záchranné čluny na lodi mohly pojmout pouze polovinu pasažérů.
6.Při první plavbě bylo na palubě 2 223 lidí.
7.Nejvyšší rychlost byla 23 uzlů.
8.Lístek do první třídy stál 3 100 dolarů, což je dnes přibližně ekvivalent 124 000 dolarů. Lístek do třetí třídy stál v roce 1912 32 dolarů, což je dnes zhruba 1 300 dolarů.
9.Stavba Titanicu stála v roce 1912 cca 7,5 mil. dolarů.
10.Krátce po vyplutí z přístavu 10. dubna 1912 se Titanic málem srazil s lodí New York, což mezi pasažéry vzbudilo obavy o bezpečnost a manévrovatelnost tohoto nového druhu velké lodě. Možná to bylo předzvěstí špatného konce.
11.Interiér první třídy byl navržen podle paláce ve Versailles.
12.Titanic obdržel řadu zpráv od jiných lodí upozorňující na ledovce v blízkém okolí.
13.Titanic měl 16 voděvzdorných komor, které měly snížit riziko potopení. Ledovec pět z nich prorazil, což stačilo k tomu, aby šla loď ke dnu. Ženy a děti z první a druhé třídy byly přednostně naloděny na záchranné čluny.
14.První záchranný člun spuštěný na hladinu měl kapacitu 65 lidí, přesto na něm bylo pouze 28 pasažérů.
15.Při potápění hrála na palubě kapela, aby uklidnila pasažéry, kteří čekali na záchranu.
16.Posádka blokovala východy vedoucí z třetí třídy, aby zabránila lidem, aby se dostali na palubu.
17.Ze všech člunů, které byly před potopením Titanicu spuštěny, se k zachránění dalších pasažérů vrátil jen jeden, ačkoliv většina z nich při první cestě byla plně neobsazena.
18.Krátce před úplným potopením se Titanic rozlomil na dvě části.
19.I ve chvílích, kdy se loď skutečně potápěla, mnoho pasažérů odmítalo uvěřit, že by se takováto moderní loď opravdu mohla potopit.
20.Poté, co Titanic narazil do ledovce, si lidé přišli na palubu hrát s hromadami sněhu.
21.Na počátku katastrofy většina pasažérů první třídy odmítala vyjít do zimy a považovala evakuaci za obtěžující záležitost.
22. V okolí potápějícího parníku byla opakovaně zaznamenána záhadná loď, která nereagovala na vysílané signály SOS a beze stopy zmizela do tmy.
23.Zámořská loď Carpathia, která zachytila volání o pomoc, k Titanicu dorazila téměř dvě hodiny poté, co se potopil.
24.Bylo zachráněno 199 pasažérů první třídy (60%), zatímco ze třetí jen 174 (25%). Celkově přežilo pouhých 32% pasažérů a členů posádky.
Ocenění:
Academy Awards
1998 - Nejlepší film
1998 - James Cameron (Režie)
1998 - Russell Carpenter (Kamera)
1998 - Střih
1998 - Céline Dion, James Horner (Píseň)
1998 - James Horner (Dramatická hudba)
1998 - Výprava
1998 - Kostýmy
1998 - Mix zvuku
1998 - Střih zvuku
1998 - Vizuální efekty
1998 - Kate Winslet (Hlavní herečka) (nominace)
1998 - Gloria Stuart (Vedlejší herečka) (nominace)
1998 - Makeup (nominace)
Golden Globes
1998 - Nejlepší film - drama
1998 - James Cameron (Nejlepší režie)
1998 - James Horner (Nejlepší hudba)
1998 - James Horner (Nejlepší originální píseň)
1998 - Kate Winslet (Nejlepší herečka - drama) (nominace)
1998 - Leonardo DiCaprio (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1998 - Gloria Stuart (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
1998 - James Cameron (Nejlepší scénář) (nominace)
BAFTA
1998 - Nejlepší film (nominace)
1998 - James Cameron (Nejlepší režie) (nominace)
1998 - Russell Carpenter (Nejlepší kamera) (nominace)
1998 - Nejlepší střih (nominace)
1998 - James Horner (Hudba) (nominace)
1998 - Zvuk (nominace)
1998 - Kostýmy (nominace)
1998 - Masky (nominace)
1998 - Výprava (nominace)
1998 - Vizuální efekty (nominace)
European Film Awards
1998 - Kate Winslet (Nejlepší herečka podle diváků)
1998 - Kate Winslet (Cena za výjimečný přínos světovému filmu) (nominace)
New York Film Critics Circle
1997 - Nejlepší film (nominace)
Florida Film Critics Circle Awards
1997 - Nejlepší film
Los Angeles Film Critics Association
1997 - Nejlepší výprava
1997 - Gloria Stuart (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
1997 - James Horner (Nejlepší hudba) (nominace)
César Awards
1999 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
Ocenění:
DABING
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Jack Dawson), Jitka Ježková - Kate Winslet (Rose DeWitt Bukaterová), Pavel Vondra - Billy Zane (Cal Hockley), Jaroslava Obermaierová - Kathy Bates (Molly Brownová), Růžena Merunková - Frances Fisher (Ruth DeWitt Bukaterová), Viola Zinková - Gloria Stuart (stará Rose), Miloš Hlavica - Bernard Hill (kapitán Smith), Vladimír Čech - Jonathan Hyde (Bruce Ismay), Jaromír Meduna - Victor Garber (Thomas Andrews), Petr Pospíchal - David Warner (Spice Lovejoy), Filip Jančík - Danny Nucci, Scott G. Anderson (Fabrizio, Frederick Fleet), Helena Brabcová - Suzy Amis (Lizzy Calvertová), Václav Mareš - Bernard Fox, Mark Lindsay Chapman (plukovník Archibald Gradie, důstojník Wilde), Antonín Navrátil - Bill Paxton (Brock Lovett), Zdeněk Podhůrský - Ioan Gruffudd (Harold Lowe), Martin Sobotka - Jason Barry (Tommy Ryan), Bohdan Tůma - Lewis Abernathy, Jonathan Phillips (Charles Herbert Lightoller, Lewis Bodine), Aleš Procházka - Ewan Stewart (William McMaster Murdoch), Martin Kolár - Eric Braeden (John Jacob Astor) + Jonathan Evans-Jones (hudebník Wallace Hartley), Jiří Kvasnička - Michael Ensign (Benjamin Guggenheim) + Nicholas Cascone (Bobby Buell), Martin Velda - Edward Fletcher (důstojník James Mooody) + Craig Kelly (radista Harold Bride) + Paul Brightwell (kormidelník Robert Hichens), Zdeněk Hess - James Lancaster (otec Byles), Pavel Šrom - Derek Lea (topič Frederick Barrett), Ladislav Novák - Gregory Cooke (radista Jack Phillips), Josef Carda - Richard Ashton (tesař John Hutchinson) + Simon Crane (čtvrtý důstojník Joseph Boxhall), Jiří Valšuba, Daniela Bartáková, Helena Němcová, Regina Řandová, Petra Hanžlíková, Zuzana Schulzová, Milan Slepička, Miloslav Študent, Zbyšek Horák, Jan Palouš, Renáta Doleželová, Jiří Kodeš, Vladimír Fišer (titulky)
Překlad: Lenka Pospíchalová
Dialogy: Alena Navrátilová
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Režie druhého plánu českého znění: Bohdan Tůma
Režie českého znění: Antonín Navrátil
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, studio Budíkov pro Bonton Home Video 1998
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 5.2.1998 Bontonfilm
5.4.2012 Bontonfilm
9.2.2023 Falcon
Premiéra USA: 19.12.1997 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1998 (VHS) Bonton Home Video, 1.9.1999 (DVD)
Poprvé na DVD: 1.2.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 19.09.2012 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 89 158 384
Tržby celkem - $ 2 187 463 944
Návštěvnost v ČR 1 125 036
Náklady (Rozpočet) - $ 200 000 000
„Nejstrašnější námořní katastrofa a nejkrásnější filmová love story.“
OBSAH
Byl obrovský a luxusní. Lidé o něm ve své pýše říkali, že je nepotopitelný. Když vyplouval Titanic na svou první plavbu, byli na jeho palubě také chudý Jack a bohatá Rose. On vyhrál lístek v pokeru, ona měla pronajato jedno z nejluxusnějších apartmá. Prožili spolu nejkrásnější chvíle života a slíbili si, že už se nikdy nerozejdou - až do oné osudné noci, kdy pýcha lidstva narazila v Severním moři do ledovce, který Titanic neúprosně poslal ke dnu. Krásná romance se změnila ve zběsilý a tragický boj o záchranu. Kolik jim zbývá? Hodina, možná dvě...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ikona velkofilmů, kterou už snad každý viděl (je to snad jediný film, u kterého má hodnocení opravdu každý z mojí TOP20), polovina ten film obrečela a duhá polovina se aspoň kochala neskutečně dokonalými triky, výpravou a brilantní technickou stránkou stvořenou panem Megalomanem Jamesem Cameronem. Na pozadí jedné z nejznámějších katastrof moderní doby a s obrovským rozpočtem rozehrál ohromný hollywoodský slaďák. Proč ale za romantický film utratit tolik miliónů Dolarů? To je právě ono, nikomu předtím ani potom se nepovedlo předvést něco tak neskutečného a nikdo neměl tu odvahu natočit obrovskou love story za strašnou spoustu peněz a dokázat na to přilákat snad miliardu lidí. On vlastně Titanic je zosobněním současné nejen hollywoodské filmové produkce a když vidím, kolik lidí mu tady dalo "Odpad" (proboha, aspoň trochu objektivity!), já dávám plný počet. (Galadriel) 5*
Díky velkofilmu z velkofilmů největšímu (a kvůli L.A. Confidential) vyšel nejen při udělování Oscarů naprázdno můj film nad jiné oblíbený - Ďáblův Advokát - pročež je tohle trošku osobní věc, tak mě neberte moc vážně:). Navíc jde o romanci v hlavní roli s mým antioblíbencem Leem DiCapriem (jak říkám - neberte mě moc vážně;)). James Cameron natočil řemeslně úžasný počin s neskutečně katastroficky cajdákoidní milostnou zápletkou na pozadí vpravdě monumentální historické katastrofy a James Horner k tomu složil úžasnou hudbu - a tentokrát se ani nijak zvlášť neopakoval. Až nechutně přehnané hypování, obzvlášť v případě Vládi Irona způsobilo, že se mi při zaslechnutí My Heart Will Go On zvedá kufr, a to není dobré...prostě Titanic je IMHO přeceňovaný velkofilm s červenoknihovnovou pseudohloubkou a jen moje uznání k práci režiséra a skladatele hudby mu vynášejí ***. Ale v horší náladě jsem schopen prohlásit, že kdyby měla Kate Winslet nejkrásnější ňadra na světě, vystihl by název filmu "Tit a nic" beze zbytku celý jeho obsah. Jo a vystupuje tisíc slonů, retrospektivně k tomu. (Gemini) 3*
Velkofilm, ještě aby ne. Příjde mi to ale, že jak samotná loď, tak samotný film postihnul stejný nebo alespoň obdobný problém. Velké naděje, velké očekávání a pak strmý pád. Problém je, že právě u tohoto filmu jsou lidi, kteří ho milují a lidi kteří ho haní. Já osobně ho mám rád, ne zas natolik, že bych byl zblázněný Leonardem nebo Kate, ale tím, jak je natočený. Jeden z nejdražších, dříve i nejdražší film, který byl, kdy vůbec natočený v Americe se stal úspěšný, vydělal si na sebe, ještě aby ne. Tvůrci ho točili za tím cílem, jak velký titán byla loď v té době, tak monumentální musí být film v té době a také se tak stalo. Není chvíle, kdyby se o tomto filmu nemluvilo i dnes. Věrohodně ukázal poslední chvilky na lodi, které nebylo souzeno. Hlavní je, že já se bavil. (Malarkey) 4*
V.I.M. FILMU
Já vím... když člověk ve společnosti lidí mladších sedmdesáti let prohlásí, že se mu moc moc líbil Titanic, těžko se dočká nadšených pohledů ve stylu „jsi cool“. Jenže Titanic si svůj zlatý proužek zaslouží. I přesto, že z něj pro jeho vysoustruženost a nepopiratelnou „dokonalost“ (minimálně v rámci škatulky rozmáchlých oscarových romancí) sálá určitý chlad. A jakkoliv už v podstatě mizí do ústraní, když se lidé nervou o jeho DVDčka a když si televize jeho enormní stopáží, která s reklamami přerůstá čtyři hodiny, nerady devastují svá programová schémata.
Jako monument oslavující velkolepou vizi „krále světa“ ale Titanic pořád má co dát. Zvlášť když se James Cameron na dlouhá léta stáhl do ústraní a my tak přišli o jeho perfekcionismus. V Titanicu se jeho pečlivost projevuje snad v každé scéně – je až iritující, jak spolu všechno perfektně ladí, jak není pochyb o správném umístění každého momentu ve filmu, jenž je ve výsledku rytmicky natolik vyvážený, že do slzavého údolí – po třech hodinách plynulé cesty – zavedl i pěkných pár milionů cyniků.
Právě to je na Cameronovi fantastické. Dokáže vybudovat lovestory, na níž si paničky zajdou klidně čtyřicetkrát, přitom se pohybuje v kontextu těžkotonážní a do detailu vypiplané podívané, v níž zarazí každý pohled do strojovny, každý záběr na záď trčící vysoko nad mořskou hladinu. Cameron vždycky dokázal vytvářet obrovské věci, které neztratily svojí hmotnou podstatu, i proto se stal Titanic takovým obrovským hitem – na rozdíl od bublinek, jejichž schránka z jedniček a nul po pár týdnech od premiéry splaskne, je Titanic celuloidovým kolosem, na jehož velikost si lze „sáhnout“. A při slabosti pro Lea a Kate snad i prožít.
OLDIES FILMU
Proporce slavné lodi má i trailer, který vám nabízíme - o čtyřminutový nátřes u každého filmu nezavadíte a tady navíc ukázka supluje jakési vzpomínkové setkání, protože vás chronologicky provede všemi klíčovými okamžiky filmu. Může vám to připadat otrocké, ale naštípat tříhodinový epos do čtyř minut, aniž byste přišli o atmosféru a sílu Cameronových emocionálních dělovek typu "I´m king of the world", to si žádá patřičné načasování a milimetrovou práci se střihem. Trikové masáži v závěru není věnováno příliš místa, tahle ukázka hraje především na city a Leonardo DiCaprio z vaší obrazovky takřka nesleze. Není moc co dodat, všichni jste to už viděli, ale je dost pravděpodobné, že se na to rádi podíváte znovu. Osobně se mi Titanic opravdu líbil, stejně jako trailer a to skoro hovoří za vše. Z dobrých filmů se dělají dobré trailery snadno a tenhle si vaší pozornost udrží i navzdory úctyhodné délce. Vychutnejte si ho do dna.
GOLDIE FILMU
Titanic v goldies? Jen otázka času! Na první pohled mírně kontroverzní výběr, protože tento majstrštyk Jamese Camerona zůstává, ačkoliv jiní prorokovali opak, v živé paměti i po více jak deseti letech od premiéry. Většina z nás ho tedy viděla a názor na něj má snad úplně každý. Pověst tohoto snímku "pro každého" kolísá od úchvatného uměleckého díla po romantický slepenec k nesnesení. Lidé skrze něj vyjevují sami sebe a své názory (nejen) na kinematografii. Někteří mu podlehli, jiní ho naopak odsuzují. První vlna tohoto odporu proti Titaniku naštěstí již opadla (a naopak stejný nápor se nabaluje na Avatar) a lidé už na něj pomalu přestávají tak urputně nadávat. Právem. Je to totiž výborný film ve všem, v čem výborný být chce.
James Cameron má úchvatnou schopnost točit filmy co do kvality na vysoké úrovni, ale zároveň pro masy. Mistrně si hraje s kompromisy, s různými vrstvami vyprávění, aby si i nejprimitivnější filmový ignorant odnesl jedinečný zážitek, ale zároveň aby zkušený kritik seděl s otevřenou pusou. Právě v Titaniku (jakožto nesci-fi) může tento talent využít ze všech svých kousků nejvíc. Tady se neprohání vraždící roboti, kyselinou nasáklí ufoni ani podmořští potápěči (tedy poslední jmenovaní tak trochu ano), kteří by část diváctva automaticky odradili.
Titanic je látka, která svět fascinuje již od té doby, co se nad obřím parníkem zavřela voda. Bez rozdílu vkusu, pohlaví či věku. Pýcha lidstva, pokořena kusem ledu, nedala spát desítkám režisérů a mnoha spisovatelům - ostatně se není čemu divit, tenhle příběh jakoby se stal právě proto, aby byl donekonečna vyprávěn. A Cameron se ho chopil způsobem, že si za těch skoro patnáct let málokdo troufl natočit cokoli, kde se něco potápí - a když ano, srovnávání bylo bolestné. Kdo by si to tipl v době produkce. Před premiérou si byli všichni jistí, že půjde o děsivý propadák.
Co je pro přijmutí snímku nejzásadnější? Jsem přesvědčený o tom, že protagonistou má být ve skutečnosti Titanic, ne dvě hrdličky v čele. Není odsouzeníhodné připustit, že Rose a Jack jsou tu opravdu jen proto, aby se na tento kolos nalodili, celý si ho prohlédli, a pak se s ním potopili. Ostatně plyne to ze základní logiky vzniku filmu. Cameron se nejprve rozhodl, že natočí snímek o Titaniku, až poté přemýšlel o hrdinech. Proč to není odsouzeníhodné? Protože to funguje!
Postavy a jejich činy sice nikdy nespustíme z očí, vždy ale jejich prostřednictvím primárně poznáváme příběh slavného zaoceánského parníku. Jack a Rose jsou zdrojem základních emocí, které má cítit i divák - fascinace lodí, strachu během potápění, smutku, když někdo zemře - čímž jde o charaktery jednoduché a prvoplánové. Zároveň ale při svém prvoplánovém konání prolezou celou loď, o což jde především.
Jim se svou láskou k vodě a všemu na ní i pod ní nikdy netajil a Titanic je pro něj proto možná spolu s Propastí vůbec nejosobnější projekt. Nepochybuji o tom, že úvodní scény s prozkoumáváním vraku patří mezi jeho nejoblíbenější za celou kariéru.
Stejně tak ale obdivuje Titanic v plné kráse, dvě hodiny s ním, podle vlastních slov, "tančí", aby se ho pak se slzou v oku nechal odejít na věčnost. Na to nepotřebuje složitý příběh - emoce, jež chce předat, jsou jednoduché a unese je i použitá lovestory. I Titanic, jako každý Cameronův kousek, totiž funguje spíš na vlně vnímání emocí než na přemýšlení o dějových zvratech.
Nechci ale, aby z toho vyplynulo, že Jack a Rose ve filmu překáží, popřípadě že DiCaprio a Winslet špatně hrají. Ani v tomto ohledu se nepřidám k odmítavé části publika. Jen musíme správně pochopit (a následně přijmout) jejich roli v příběhu, a sice roli průvodců, jejichž osud je protknut s tím Titaniku natolik, že jsou neoddělitelní a bez něj zbyteční. Jejich dějová linie samozřejmě stojí v popředí, samozřejmě strhává pozornost a zrovna tak samozřejmě plně funguje - Cameron je mistr funkčnosti.
Titanic naštěstí není jen o potápění, ale o Titaniku samotném. Druhé dějství nás samozřejmě těší víc díky dokonalé filmařině, ale uznejme, že kdybychom před tím tu hodinu a půl parník nepoznávali, jen těžko bychom mohli k tomu anonymnímu kusu šrotu něco cítit. Tady Cameron využívá své puntičkářství. Kolos precizně rekonstruuje, herci se musejí podobat svým živým předlohám, vše musí být co nejpřesnější. Dochází sice k nutnému zdramatizování některých událostí, ale přesnost cítíme na každém kroku.
Slavný parník prošmejdíme doslova od kýlu po vraní hnízdo, takže potom nevidíme likvidaci neznámých místností, ale částí příběhu (viz. ona neoddělitelnost). Tohle je ta jídelna, kde proběhla večeře, v téhle kotelně utíkali před padouchem, u tohoto kormidla se Rose divila, že kapitán ignoruje ledovce, tady měli první rande - za tu hodinu a půl seznamování poznáme Titanic natolik, že nás skutečně mrzí, že mizí pod vodní hladinou. A to je nesmírně důležité.
Jako bonus navíc Titanic představuje jakýsi vrchol a poslední ukázka poctivých monsterprodukcí, které byly již prakticky vytlačeny počítači. Jackson si možná o pár let později ještě postaru hrál s miniaturami, ale Cameron se nebál postavit si vlastní Titanic. A pak ho potopit. Nebál se jako součást filmu najmout ponorky a prozkoumat vrak možná důkladněji než kdokoli před ním. Na otázku, jestli to bylo k natočení snímku nezbytné, odpověděl: "Nevím, bylo by zajímavé vidět do alternativního vesmíru, kde jsem se k Titaniku nepotopil, ale film přesto natočil." Tady vidíme, že pro Camerona šlo o víc než jen film. Šlo o jeho hobby a lásku v jednom. Jako ostatně pokaždé, když natáčí. A to rozhodně nejsou prázdná slova. Asi jen z opravdového zájmu může vzniknout něco tak velkolepého jako Titanic.
VELKÁ RECENZE
James Cameron možná není králem světa, za něhož se v nadsázce prohlásil poté, co Titanic ozářilo rekordních jedenáct Oscarů. Nepochybně ale byl, je a ještě chvíli zůstane králem 3D formátu.
Ještě než nás o tom bude znovu přesvědčovat v roce 2016 (nebo ještě později) s druhým a třetím Avatarem, může nás ujistit upgradeovaný Titanic. Výstavní hollywoodský velkofilm se totiž dočkal pečlivé revize a znovuuvedení ve stereoskopickém formátu.
A Cameron v něm znovu dostál svému jménu. Rozhodně jde o nejlepší 3D konverzi, jakou jsme mohli vidět. Obraz se nerušivě prohlubuje, nabývá nové prostorovosti a poutavých detailů. Během úvodních minut, v nichž potápěči v současnosti ohledávají vrak Titanicu, 3D okamžitě splní účel. Ocitnete se v batyskafu, zvídavě budete prolézat kajuty zarostlé řasami, ta temná hlubina vás zkrátka pohltí stejně intenzivním způsobem, na jaký jsme si u Camerona navykli u jeho vrcholných kousků osmdesátých a devadesátých let. Teď koukáme do větší hloubky, proto trochu novým způsobem – a zvlášť v IMAXu jde o vtahující zážitek.
Přeskok do roku 1912, k čerstvě pokřtěnému, vycíděnému a novotou vonícímu Titanicu, je o to impozantnější. Bylo by však zkratkovité vnímat Camerona jen jako megalomana – hned tady vás přesvědčí o svém režijním mistrovství tím, jak účelně exponuje příběh a jak koncepcí každé scény, ba volbou každého konkrétního záběru, zefektivňuje svoje vyprávění. Rose se znovu schovává pod kloboukem a napjatě hledí na ten monstrózní stroj, jenž jí změní život. Majetničtí lidé okolo ní se opájejí vítězstvím člověka nad přírodou, zhmotněného do lodi, jíž by nepotopil ani sám Bůh. A během několika bravurních režijních tahů poznáváme i Jacka Dawsona, jemuž Leonardo DiCaprio vtisknul tolik spontaneity, energie a charakterových kvalit, že je až neuvěřitelné, v jak živoucí postavu se tenhle dušínovský klaďas proměnil.
S ubíhajícím filmem už 3D tolik nebouchá do očí. Zkušený divák si rozpomene a naladí se o pár let nazpět na povedený český dabing (větu „Bonton Home Video uvádí“ už v IMAXu asi nikdy jindy neuslyšíte), mrzet spíš musí plochost audia, protože rozhodně nejde o multikanálový zvukový mix, jenž by naplno využíval možností IMAXu a 3D kin. Naopak obrazové parametry jsou vynikající, a to i ve chvíli, kdy 3D činí film poněkud umělejším. Trikové nedokonalosti hlavně v první půlce filmu jsou malinko víc vidět, než před lety (málokdo si dnes vzpomene na revolučnost kamerových obletů kolem komínů na Titanicu), a když cáká voda z pod přídě, působí to podobně umělohmotně jako velké davové scény, v nichž jsou houfy lidí rozřezány s přehnanou pečlivostí do desítek různých vrstev. Samozřejmě ani dynamičtější kamerové jízdy a pohledy přes rameno postav nebyly primárně stvořeny pro 3D formát, a lehoulince ruší. Jsou to ale jen detaily, drobné kazy na kráse.
Titanicu třetí rozměr jinak náramně sedne. Cameron tu znovu vyniká jako velký režisér, fakticky už můžeme říkat, že ze staré školy, která si víc hrála s mizanscénou, s komponováním záběrů, a samozřejmě i s technologickými výzvami. Neutíká se tu po digitálních zkratkách, triky hlavně podporují a doplňují skvostnou práci kaskadérů, výtvarníků, kulisáků… prostě talentovaných fachmanů od filmu, jež dokáží s ohromným pytlem peněz vyrobit mnohasetmetrový model lodi a potopit jej v jedné velké nádrži.
Podívaná je to stále velkolepá, nesrovnatelná v podstatě s ničím jiným předtím ani potom. Titanic totiž šťastným způsobem propojuje dvě éry – jednak pomáhal otvírat éru digitální kinematografie a jejích neomezených možností, ale k tomu završil i „staré časy“, kdy se točilo ještě se skutečnými lidmi, v opravdových kulisách, s reálnými galony vody. A bez nadvlády sterilních počítačových efektů. Vidět ten kolos, jak noří svou špici do vody, díky tomu stále bere dech. Takovéhle filmy se dnes už jednoduše netočí.
Cameron Titanic vybavil precizním rytmem, díky němuž i košatý tříhodinový velkofilm uběhne rychleji než kdejaká dnešní stominutovka. Tenhle opus už samozřejmě ztěží vyždímá ze svých diváků ryzí emoce, protože jeho ikonické scény jsme viděli tisíckrát – a ve většině případů to bylo v rámci parodií a zesměšňujících odkazů. DiCapriův výkřik „Jsem král světa“, první polibek na přídi, milostné jiskření v autě či nad skicákem už byly tolikrát zneuctěny, že u nich můžou slzet asi jen dívky, co svého času zašly na film dvacetkrát, a teď brečí, že si nemůžou vzpomenout na jméno kluka, kterého si tehdy chtěly vzít, když jim rukou rejdil pod blůzkou.
Svou sílu ale Titanic pořád má, tu odepřít nelze. Stále jde o dokonalý hollywoodský kýč, řemeslně bezchybnou vitrínu možností kinematografie, jež přes sto let s gustem vypráví velikánské, povznášející příběhy. Publikum u nich zapomene na svět kolem a nechá se jen bavit, dojímat a morálně kultivovat, aniž by to přineslo hromadný úhyn mozkových buněk.
Titanic ve 3D je tak návratem do vrcholné hodiny rozmáchlého hollywoodského pohádkářství. Divák může být udiven tím, jak film i po patnácti letech šlape a jak mohutně působí. Trochu zaskočit může i pohled na mladičkou Kate Winslet, jež je tu jako memento, že v devadesátých letech se ještě mohly do velkofilmů obsazovat neznámé, a klidně ne kdovíjak sexy herečky s plnějšími tvary.
Asi nejhlasitěji se ale připomíná Leonardo DiCaprio, toho času spanilý objekt dívčích tužeb, jenž je zároveň krásný, upřímný a spontánní, ale k tomu i natolik uvědomělý, aby přesně věděl, kdy učit paničky flusat do dálky, kdy ukazovat akty beznohých prostitutek a kdy se tvářit jako nesmělý milenec, jenž s ruměncem na tváři a ve vší nevinnosti nakukuje pod šaty. DiCaprio je pokaždé naprosto přesvědčivý, vlastně symbolizuje veškerou návykovost a oblibu romantické linie – a jen tím připomíná, že všichni ti chlapáci, co ho nemohli v devadesátých letech vystát a nenáviděli jej jako krásnou tvářičku z holčičích pokojíků, byli prostě jen slepí k jeho nevídanému talentu. A buď záviděli, nebo si do něj prostě jen projektovali averzi vůči líbivě zabalené bonboniéře, jíž se Cameron odvážil servírovat po filmech s Arnoldem Schwarzeneggerem. O tom, že se DiCaprio stane top hercem své generace, ale vlastně nešlo pochybovat už tehdy.
Zkrátka, Titanic ve 3D je mohutným comebackem jednoho z největších bijáků naší doby na plátna kin. Nenechte si ho uplout.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Děj fiktivního příběhu se odehrává ve dvou časových obdobích: V roce 1996 hledač pokladů Brock Lovett hledá ve vraku Titanicu známý šperk Srdce oceánu. V trezoru Caledona Hockleyho speciální průzkumná ponorka nalezne kresbu nahé mladé ženy. Zpráva o nálezu je posléze zveřejněna v televizi, kde ji vidí stoletá Rose Calvertová. Se svojí vnučkou navštíví Lovetta a řekne mu, že ona je žena na obrázku. Rose později vypráví příběh lásky, kterou prožila na Titanicu roku 1912. Tehdy bylo Rose sedmnáct let a byla zasnoubená s bohatým, ale nesympatickým Calem Hockleyem (Billy Zane). Její matka to tak chtěla a protože jejich rodina chudla a matka nebyla ochotna nic dělat, neměla na výběr. Rose měla na lodi pronajato jedno z nejluxusnějších apartmá, ale ve společnosti, ve které se pohybovala, cítila prázdnotu a nepochopení a chtěla spáchat sebevraždu skokem z lodi. Když ale poznala chudého mladíka a malíře Jacka Dawsona (Leonardo DiCaprio), který vyhrál lístek do 3. třídy v pokeru, rozmyslela si to. Jack jí pomohl překonat duševní strádání a i přes nesouhlas společnosti si ji získal svým humorem a svobodomyslným smýšlením. Oba prožívali nádherné chvíle lásky a romantiky a Jack také namaloval Rosin obrázek (nalezený na začátku filmu) a to až do chvíle, kdy Titanic narazil v Atlantském oceánu do plovoucího ledovce. Pak na lodi vypukl zmatek, každý se chtěl zachránit, a mnohdy se ukázalo, že ti, již nebyli příliš oblíbení, jsou hrdinové a naopak. Jako ohromný zbabělec se ukáže Rosin snoubenec a dokonce na Jacka i přesto, že se loď potápí, hodí loupež Srdce oceánu – drahokamu, který Rose daroval a dá ho v podpalubí zavřít. Zde by býval Jack zemřel, ale statečná Rose ho zachrání a dokonce odmítne nastoupit do záchranného člunu bez něj. Spolu se jim, díky Jackově pohotovosti, podaří přežít samotné potopení lodi, další riziko je ale ledová voda, kde je několik hodin nemožné přežít. I tehdy Jack Rose zachrání tím, že ji vysadí na plovoucí kus dřeva, sám však umrzá. Předtím mu ale Rose na jeho přání slíbí, že bude šťastná a bude žít dál a pak Jack zmizí v hlubině. Rose je s pár dalšími po několika hodinách zachráněna jako jedna z posledních a začne žít zcela nový život pod jiným jménem.
Všichni jsou jejím příběhem dojati a výzkumná loď odjíždí. Uprostřed noci, Rose na zádi Lovettovy lodi hází Srdce oceánu, které měla až do této chvíle u sebe, do moře. Pak ulehá do přidělené kajuty a z fotek na polici je vidět, že svůj slib Jacku Dawsonovi splnila – žila dál a byla šťastná.
Film tak okem fiktivního příběhu zobrazuje potopení lodě Titanic patřící White Star Line ve vodách severního Atlantiku v noci ze 14. na 15. dubna 1912.
POSTAVY
Leonardo DiCaprio – Jack Dawson
Kate Winslet – Rose DeWitt Bukater
Billy Zane – Caledon „Cal“ Hockley
Kathy Bates – Margareth „Molly“ Brown
Bill Paxton – Brock Lovett
Gloria Stuart – Rose Dawson Calvert (stará Rose)
Frances Fisher – Ruth DeWitt Bukater
Bernard Hill – Kapitán Edward J. Smith
Jonathan Hyde – Bruce Ismay, ředitel společnosti White Star Line
David Warner – Spicer Lovejoy
Victor Garber – Thomas Andrews, hlavní konstruktér
Danny Nucci – Fabrizio De Rossi
Lewis Abernathy – Lewis Bodine
Suzy Amis – Lizzy Calvert
Nicholas Cascone – Bobby Buell
SKUTEČNOST
Titanic je potopený zaoceánský parník třídy Olympic patřící společnosti White Star Line (WSL). Ve své době šlo o největší parník světa. Byl určen pro převoz cestujících a pošty mezi Evropou a Severní Amerikou. Na této trase měl konkurovat podobným parníkům společnosti Cunard Line – Mauretanii a Lusitanii. Kapacita lodi dovolovala převážet až 2 603 cestujících a omezený počet kočárů nebo automobilů. O provoz lodě a o pohodlí cestujících se staralo až 899 členů posádky.
Titanic však ztroskotal již během své první plavby.
14. dubna 1912 ve 23:40 se parník srazil s ledovcem. Po necelých třech hodinách, nad ránem 15. dubna v 02:20, klesl ke dnu. Zahynulo přes 1 500 cestujících a členů posádky. Příčinou srážky byla vysoká rychlost, nedostatečně jižně vychýlený kurz určený kpt. Smithem, nevhodné světelné podmínky a absence pátracího světla v důsledku jeho zákazu pro britské civilní lodě. Příčinou vysokého počtu obětí byla zejména špatná organizace záchranných prací a nedostatek záchranných člunů v kombinaci s v té době moderním, ale stále nedostatečným stavem technologie záchranných člunů.
Zkáze Titanicu se dostalo široké publicity pro velký počet obětí, mezi nimiž byli i někteří z nejbohatších lidí světa a mnoho velmi známých osobností, i kvůli legendám, které vznikly kolem příčiny a průběhu potopení, a později také po objevení zachovalého vraku lodi v hlubinách Atlantiku.
Potopení Titaniku má rovněž velký technický a kulturní význam díky značným změnám v bezpečnosti lodní dopravy, které byly v reakci na tuto katastrofu provedeny.
Fakta o Titanicu:
1.Titanic byl druhým ze tří zaoceánských lodí podobné velikosti, které postavila společnost White Star Line pro přepravu pasažérů přes Atlantik.
2.Titanic měřil 269 metrů, což bylo více než nejvyšší mrakodrap v New Yorku v té době.
3.Samotné kormidlo vážilo více než 101 tun, což bylo více než celá Santa Maria - loď Kryštofa Kolumba.
4.Na palubě Titanicu bylo téměř 50 000 kilo masa.
5. Záchranné čluny na lodi mohly pojmout pouze polovinu pasažérů.
6.Při první plavbě bylo na palubě 2 223 lidí.
7.Nejvyšší rychlost byla 23 uzlů.
8.Lístek do první třídy stál 3 100 dolarů, což je dnes přibližně ekvivalent 124 000 dolarů. Lístek do třetí třídy stál v roce 1912 32 dolarů, což je dnes zhruba 1 300 dolarů.
9.Stavba Titanicu stála v roce 1912 cca 7,5 mil. dolarů.
10.Krátce po vyplutí z přístavu 10. dubna 1912 se Titanic málem srazil s lodí New York, což mezi pasažéry vzbudilo obavy o bezpečnost a manévrovatelnost tohoto nového druhu velké lodě. Možná to bylo předzvěstí špatného konce.
11.Interiér první třídy byl navržen podle paláce ve Versailles.
12.Titanic obdržel řadu zpráv od jiných lodí upozorňující na ledovce v blízkém okolí.
13.Titanic měl 16 voděvzdorných komor, které měly snížit riziko potopení. Ledovec pět z nich prorazil, což stačilo k tomu, aby šla loď ke dnu. Ženy a děti z první a druhé třídy byly přednostně naloděny na záchranné čluny.
14.První záchranný člun spuštěný na hladinu měl kapacitu 65 lidí, přesto na něm bylo pouze 28 pasažérů.
15.Při potápění hrála na palubě kapela, aby uklidnila pasažéry, kteří čekali na záchranu.
16.Posádka blokovala východy vedoucí z třetí třídy, aby zabránila lidem, aby se dostali na palubu.
17.Ze všech člunů, které byly před potopením Titanicu spuštěny, se k zachránění dalších pasažérů vrátil jen jeden, ačkoliv většina z nich při první cestě byla plně neobsazena.
18.Krátce před úplným potopením se Titanic rozlomil na dvě části.
19.I ve chvílích, kdy se loď skutečně potápěla, mnoho pasažérů odmítalo uvěřit, že by se takováto moderní loď opravdu mohla potopit.
20.Poté, co Titanic narazil do ledovce, si lidé přišli na palubu hrát s hromadami sněhu.
21.Na počátku katastrofy většina pasažérů první třídy odmítala vyjít do zimy a považovala evakuaci za obtěžující záležitost.
22. V okolí potápějícího parníku byla opakovaně zaznamenána záhadná loď, která nereagovala na vysílané signály SOS a beze stopy zmizela do tmy.
23.Zámořská loď Carpathia, která zachytila volání o pomoc, k Titanicu dorazila téměř dvě hodiny poté, co se potopil.
24.Bylo zachráněno 199 pasažérů první třídy (60%), zatímco ze třetí jen 174 (25%). Celkově přežilo pouhých 32% pasažérů a členů posádky.
Ocenění:
Academy Awards
1998 - Nejlepší film
1998 - James Cameron (Režie)
1998 - Russell Carpenter (Kamera)
1998 - Střih
1998 - Céline Dion, James Horner (Píseň)
1998 - James Horner (Dramatická hudba)
1998 - Výprava
1998 - Kostýmy
1998 - Mix zvuku
1998 - Střih zvuku
1998 - Vizuální efekty
1998 - Kate Winslet (Hlavní herečka) (nominace)
1998 - Gloria Stuart (Vedlejší herečka) (nominace)
1998 - Makeup (nominace)
Golden Globes
1998 - Nejlepší film - drama
1998 - James Cameron (Nejlepší režie)
1998 - James Horner (Nejlepší hudba)
1998 - James Horner (Nejlepší originální píseň)
1998 - Kate Winslet (Nejlepší herečka - drama) (nominace)
1998 - Leonardo DiCaprio (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1998 - Gloria Stuart (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
1998 - James Cameron (Nejlepší scénář) (nominace)
BAFTA
1998 - Nejlepší film (nominace)
1998 - James Cameron (Nejlepší režie) (nominace)
1998 - Russell Carpenter (Nejlepší kamera) (nominace)
1998 - Nejlepší střih (nominace)
1998 - James Horner (Hudba) (nominace)
1998 - Zvuk (nominace)
1998 - Kostýmy (nominace)
1998 - Masky (nominace)
1998 - Výprava (nominace)
1998 - Vizuální efekty (nominace)
European Film Awards
1998 - Kate Winslet (Nejlepší herečka podle diváků)
1998 - Kate Winslet (Cena za výjimečný přínos světovému filmu) (nominace)
New York Film Critics Circle
1997 - Nejlepší film (nominace)
Florida Film Critics Circle Awards
1997 - Nejlepší film
Los Angeles Film Critics Association
1997 - Nejlepší výprava
1997 - Gloria Stuart (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
1997 - James Horner (Nejlepší hudba) (nominace)
César Awards
1999 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
Ocenění:
DABING
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Jack Dawson), Jitka Ježková - Kate Winslet (Rose DeWitt Bukaterová), Pavel Vondra - Billy Zane (Cal Hockley), Jaroslava Obermaierová - Kathy Bates (Molly Brownová), Růžena Merunková - Frances Fisher (Ruth DeWitt Bukaterová), Viola Zinková - Gloria Stuart (stará Rose), Miloš Hlavica - Bernard Hill (kapitán Smith), Vladimír Čech - Jonathan Hyde (Bruce Ismay), Jaromír Meduna - Victor Garber (Thomas Andrews), Petr Pospíchal - David Warner (Spice Lovejoy), Filip Jančík - Danny Nucci, Scott G. Anderson (Fabrizio, Frederick Fleet), Helena Brabcová - Suzy Amis (Lizzy Calvertová), Václav Mareš - Bernard Fox, Mark Lindsay Chapman (plukovník Archibald Gradie, důstojník Wilde), Antonín Navrátil - Bill Paxton (Brock Lovett), Zdeněk Podhůrský - Ioan Gruffudd (Harold Lowe), Martin Sobotka - Jason Barry (Tommy Ryan), Bohdan Tůma - Lewis Abernathy, Jonathan Phillips (Charles Herbert Lightoller, Lewis Bodine), Aleš Procházka - Ewan Stewart (William McMaster Murdoch), Martin Kolár - Eric Braeden (John Jacob Astor) + Jonathan Evans-Jones (hudebník Wallace Hartley), Jiří Kvasnička - Michael Ensign (Benjamin Guggenheim) + Nicholas Cascone (Bobby Buell), Martin Velda - Edward Fletcher (důstojník James Mooody) + Craig Kelly (radista Harold Bride) + Paul Brightwell (kormidelník Robert Hichens), Zdeněk Hess - James Lancaster (otec Byles), Pavel Šrom - Derek Lea (topič Frederick Barrett), Ladislav Novák - Gregory Cooke (radista Jack Phillips), Josef Carda - Richard Ashton (tesař John Hutchinson) + Simon Crane (čtvrtý důstojník Joseph Boxhall), Jiří Valšuba, Daniela Bartáková, Helena Němcová, Regina Řandová, Petra Hanžlíková, Zuzana Schulzová, Milan Slepička, Miloslav Študent, Zbyšek Horák, Jan Palouš, Renáta Doleželová, Jiří Kodeš, Vladimír Fišer (titulky)
Překlad: Lenka Pospíchalová
Dialogy: Alena Navrátilová
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Režie druhého plánu českého znění: Bohdan Tůma
Režie českého znění: Antonín Navrátil
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, studio Budíkov pro Bonton Home Video 1998
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 5.2.1998 Bontonfilm
5.4.2012 Bontonfilm
9.2.2023 Falcon
Premiéra USA: 19.12.1997 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1998 (VHS) Bonton Home Video, 1.9.1999 (DVD)
Poprvé na DVD: 1.2.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 19.09.2012 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 89 158 384
Tržby celkem - $ 2 187 463 944
Návštěvnost v ČR 1 125 036
Náklady (Rozpočet) - $ 200 000 000
Tvůrci a herci
James Cameron (Režie), Jon Landau (Produkce), James Cameron (Produkce), James Horner (Hudba), Russell Carpenter (Kamera), Conrad Buff IV (Střih), James Cameron (Střih), Richard A. Harris (Střih), Mali Finn (Casting), Peter Lamont (Scénografie), Deborah Lynn Scott (Kostýmy), Gary Rydstrom (Zvuk), Lora Hirschberg (Zvuk), Adam Jenkins (Zvuk), Christopher Boyes (Zvuk), Elaine Dill (Masky), Kay Georgiou (Masky), Greg Cannom (Masky), James Cameron (Scénář), Leonardo DiCaprio (Herec), Kate Winslet (Herec), Billy Zane (Herec), Kathy Bates (Herec), Bill Paxton (Herec), Gloria Stuart (Herec), Frances Fisher (Herec), Bernard Hill (Herec), Jonathan Hyde (Herec), David Warner (Herec), Victor Garber (Herec), Danny Nucci (Herec), Suzy Amis (Herec), Ewan Stewart (Herec), Ioan Gruffudd (Herec), Richard Graham (Herec), Ron Donachie (Herec), Bernard Fox (Herec), Eric Braeden (Herec), James Cameron (Herec), Seth Adkins (Herec), Tricia O'Neil (Herec), Anne Fletcher (Herec), Jenette Goldstein (Herec), Mark Lindsay Chapman (Herec), Lewis Abernathy (Herec), Simon Crane (Herec), Mike Butters (Herec), Camilla Overbye Roos (Herec), John Walcutt (Herec), Charlotte Chatton (Herec), Martin Jarvis (Herec), Jason Barry (Herec), Greg Ellis (Herec), Rosalind Ayres (Herec), Jari Kinnunen (Herec), Martin Hub (Herec), Michael Ensign (Herec), Barry Dennen (Herec), Jonny Phillips (Herec)
1997/194/USA/Katastrofický, Drama, Romantický, Historický
Zajímavost k filmu
- Produkce filmu vyšla na víc než stavba skutečné lodi Titanic.
- Na konci filmu Rose (Gloria Stuart) říká, že z moře bylo zachráněno 18 lidí. Ve skutečnosti jich bylo 32.
- 14 let před katastrofou napsal jistý spisovatel Harrison Fisher příběh a lodi ze železa, která hned při první plavbě narazí do ledovce a zemře přes 1 500 lidí.
- Ve scéně, kdy se už Titanic potápí, loď je nahnutá a pan Bruce (Victor Garber) stojí u krbu, jsou na krbu vidět hodiny a sklenička, která vzápětí padá. Aby to vypadalo, že je loď opravdu nahnutá, kamera natáčela v šikmé poloze a ve skleničce byla želatina, která držela požadovanou formu..
- Režisér James Cameron byl jedním z posledních, kteří mohli vrak Titanicu spatřit, dnes je již potopená loď pod ochranou UNESCA.
- Ve scéně, kde se voda valí chodbami Titanicu, byl použit pouze miniaturní model.
- Jack Dawson na lodi doopravdy byl. Byl na lodi zaměstnaný a na lodi také zemřel.
- Všechny sesterské lodě Titanicu se měly jmenovat podle tří ras z řecké mytologie - Olympové, Titáni a Giganti. Gigantic byl však po potopení Titanicu přejmenován na Britannic.
- Je pravděpodobné, že loď, kterou pasažéři z potápějícího se Titancu viděli, nebyl SS Californian, v té době vzdálený 19 km. Jejich popisy svědčí spíše o plavidlu ve vzdálenosti kolem 8 km. Onou lodí mohla být norská loď Samson, která vezla náklad tuleních kůží z nelegálního lovu a proplouvala kolem se zhasnutými světly, aby nebyla zpozorována.
- Titanic měl ve skutečnosti dvě sesterské lodě - Olympic a Britannic. Obě havarovali stejně jako Titanic. V září roku 1911 narazil 110 metrů dlouhý křižník Hawke do Olympicu v přístavu v Southamptonu. Olympic se však i přes velkou díru na pravoboku udržel na hladině. Britannic ale neměl takové štěstí jako Olympic. V roce 1916 najel na německou minu a potopil se.
- V roce 1985 objevili průzkumníci Robert Ballard a Jean-Louis Michel vrak Titanicu v hloubce přibližně čtyři kilometry. Příď a záď jsou od sebe vzdáleny 650 metrů.
- Titanic byl dlouhý 269 metrů, široký 28 metrů a vysoký 53 metrů.
- Dnes již z účastníků katastrofy nežije nikdo. Poslední žíjící osobou byla Milvina Deanová, která zemřela 31. května 2009 a na Titanicu cestovala jako devítitýdenní kojenec.
- Violet Constance Jessop byla britská lodní stevardka, která přežila nejen havárii Titaniku, ale i havárie obou sesterských lodí Titaniku, Olympicu a Britannicu.
- V českém dabingu byla vůbec poprvé obsazena Jitka Ježková, aby propůjčila hlas Kate Winslet. Od té doby je její dvorní dabérkou.
- Film trvá 3 hodiny a 14 minút. Presne toľko trvalo aj potopenie lode.
- Osud nejbohatšího muže USA Johna Jacoba Astora (Eric Braeden) se ve skutečnosti naplnil na člunové palubě, kde se na něj zřítil komín č. 1. 22. dubna, kdy bylo jeho rozdrcené a sazemi pokryté tělo nalezeno parníkem Mackay-Bennett, byla jeho identifikace možná pouze díky hodinkám a platinovému prstenu s jeho iniciály.
- Klip k My Heart Will Go On (1997) doplnily logicky záběry z filmu.
- Značka volání o pomoc Titanicu byla označena písmeny MSG, představující zkratku slov Master's Service Gram. Označovali se jí zprávy vysoké důležitosti, které musely být doručeny přednostně kapitánovi nebo na můstek.
- Jako první zachytil volání o pomoc SS Frankfurt.
- Na konci filmu Rose (Gloria Stuart) říká, že z moře bylo zachráněno 18 lidí. Ve skutečnosti jich bylo 32.
- 14 let před katastrofou napsal jistý spisovatel Harrison Fisher příběh a lodi ze železa, která hned při první plavbě narazí do ledovce a zemře přes 1 500 lidí.
- Ve scéně, kdy se už Titanic potápí, loď je nahnutá a pan Bruce (Victor Garber) stojí u krbu, jsou na krbu vidět hodiny a sklenička, která vzápětí padá. Aby to vypadalo, že je loď opravdu nahnutá, kamera natáčela v šikmé poloze a ve skleničce byla želatina, která držela požadovanou formu..
- Režisér James Cameron byl jedním z posledních, kteří mohli vrak Titanicu spatřit, dnes je již potopená loď pod ochranou UNESCA.
- Ve scéně, kde se voda valí chodbami Titanicu, byl použit pouze miniaturní model.
- Jack Dawson na lodi doopravdy byl. Byl na lodi zaměstnaný a na lodi také zemřel.
- Všechny sesterské lodě Titanicu se měly jmenovat podle tří ras z řecké mytologie - Olympové, Titáni a Giganti. Gigantic byl však po potopení Titanicu přejmenován na Britannic.
- Je pravděpodobné, že loď, kterou pasažéři z potápějícího se Titancu viděli, nebyl SS Californian, v té době vzdálený 19 km. Jejich popisy svědčí spíše o plavidlu ve vzdálenosti kolem 8 km. Onou lodí mohla být norská loď Samson, která vezla náklad tuleních kůží z nelegálního lovu a proplouvala kolem se zhasnutými světly, aby nebyla zpozorována.
- Titanic měl ve skutečnosti dvě sesterské lodě - Olympic a Britannic. Obě havarovali stejně jako Titanic. V září roku 1911 narazil 110 metrů dlouhý křižník Hawke do Olympicu v přístavu v Southamptonu. Olympic se však i přes velkou díru na pravoboku udržel na hladině. Britannic ale neměl takové štěstí jako Olympic. V roce 1916 najel na německou minu a potopil se.
- V roce 1985 objevili průzkumníci Robert Ballard a Jean-Louis Michel vrak Titanicu v hloubce přibližně čtyři kilometry. Příď a záď jsou od sebe vzdáleny 650 metrů.
- Titanic byl dlouhý 269 metrů, široký 28 metrů a vysoký 53 metrů.
- Dnes již z účastníků katastrofy nežije nikdo. Poslední žíjící osobou byla Milvina Deanová, která zemřela 31. května 2009 a na Titanicu cestovala jako devítitýdenní kojenec.
- Violet Constance Jessop byla britská lodní stevardka, která přežila nejen havárii Titaniku, ale i havárie obou sesterských lodí Titaniku, Olympicu a Britannicu.
- V českém dabingu byla vůbec poprvé obsazena Jitka Ježková, aby propůjčila hlas Kate Winslet. Od té doby je její dvorní dabérkou.
- Film trvá 3 hodiny a 14 minút. Presne toľko trvalo aj potopenie lode.
- Osud nejbohatšího muže USA Johna Jacoba Astora (Eric Braeden) se ve skutečnosti naplnil na člunové palubě, kde se na něj zřítil komín č. 1. 22. dubna, kdy bylo jeho rozdrcené a sazemi pokryté tělo nalezeno parníkem Mackay-Bennett, byla jeho identifikace možná pouze díky hodinkám a platinovému prstenu s jeho iniciály.
- Klip k My Heart Will Go On (1997) doplnily logicky záběry z filmu.
- Značka volání o pomoc Titanicu byla označena písmeny MSG, představující zkratku slov Master's Service Gram. Označovali se jí zprávy vysoké důležitosti, které musely být doručeny přednostně kapitánovi nebo na můstek.
- Jako první zachytil volání o pomoc SS Frankfurt.
Odkazy
Hrají:
Leonardo DiCaprio, Kate Winslet, Billy Zane, Kathy Bates, Bill Paxton, Gloria Stuart, Frances Fisher, Bernard Hill, Jonathan Hyde, David Warner, Victor Garber, Danny Nucci, Suzy Amis, Ewan Stewart, Ioan Gruffudd, Richard Graham, Ron Donachie, Bernard Fox, Eric Braeden, James Cameron, Seth Adkins, Tricia O'Neil, Anne Fletcher, Jenette Goldstein, Mark Lindsay Chapman, Lewis Abernathy, Simon Crane, Mike Butters, Camilla Overbye Roos, John Walcutt, Charlotte Chatton, Martin Jarvis, Scott Anderson, Jason Barry, Greg Ellis, Rosalind Ayres, Jari Kinnunen, Martin Hub, Michael Ensign, Barry Dennen, Jonny Phillips, Paul Herbert, Nicholas Cascone, Martin Laing, Erik Holland, Sean Lawlor, Scott Hislop, Rebecca Klingler, Rudy Joffroy, Shay Duffin, Paul Brightwell, Lew Palter, Elsa Raven, Rochelle Rose, Van Ling, Brian McDermott, Emmett James, Alexandra Boyd, Nick Meaney, Chris Byrne, Linda Kerns, Oliver Page, Craig Kelly, Mark Capri, Pia Thrasher