Na dotek / Closer (2004/104/USA, Velká Británie/Romantický, Drama) 77%
26.01.2022 11:42
2004/104/USA, Velká Británie/Romantický, Drama
Zajímavost k filmu
- Před oficiální českou premiérou proběhla premiéra na Karlovarském IFF 6. července 2000.
- Celosvětová premiéra proběhla 8. prosince 1999 ve Westwoodu v Kalifornii.
- Až 13 hercov z filmu si spolu zahralo aj v inej úspešnej Andersonovej snímke Hriešne noci (1997). Boli nimi Julianne Moore, Philip Baker Hall, Philip Seymour Hoffman, William H. Macy, John C. Reilly, Melora Walters, Luis Guzmán, Thomas Jane, Alfred Molina, Ricky Jay, Robert Downey Sr., Allan Graf a Veronica Hart.
- Phil Parma (Philip Seymour Hoffman) nosí hodinky značky Casio W-728.
- Philip Seymour Hoffman hrá vo filme postavu ošetrovateľa Phila Parmu. S jeho povolaním súvisí aj jeho priezvisko, grécko slovo "pharmakon" sa totiž prekladá ako liečivo.
- Příběh muže, který byl zastřelen z okna při pádu z budovy, je dlouho používán v kriminalistice jako příklad kauzality.
- Příběh potápěče, který spadne z letadla, je jednou z amerických městských legend a byl použit například i v seriálu Kriminálka Las Vegas (od r. 2000).
- Nevyřčené jméno chlapce, který na začátku filmu rapuje, je Dixon.
- Paul Thomas Anderson chtěl obsadit Burta Reynoldse do blíže nespecifikované role. Kvůli konfliktu během propagačního turné k filmu Hříšné noci (1997) však herec roli odmítl.
- Hned několik postav ve filmu umírá na rakovinu. Květy magnólie obsahují látku, která pomáhá zastavit růst nádorů. V Japonsku je potom čaj z květů magnólie oblíbeným prostředkem proti stresu.
- Pokaždé, když sedí Donnie (William H. Macy) v autě, v rádiu hraje stejná píseň. Konkrétně se jedná o skladbu "Dreams" od anglické zpěvačky Gabrielle.
- Paul Thomas Anderson rovněž navrh plakát k filmu a sestříhal trailer.
- V každém obýváku visí na zdi obraz s květinou.
- Natáčení trvalo 90 dní.
- Déšť žab je relativně častý meteorologický fenomén, často vysvětlovaný nasátím živočichů do atmosféry tornádem. Zaznamenané případy padajících žab byly prozatím v letech 1939, 1953, 1986, 1996, 1997, 1998 a 2005.
- Muž, který zabaví divákovi transparent "Exodus 8:2" chvíli po začátku soutěže, je sám řežisér Paul Thomas Anderson.
- Exodus 8:2 zní: "Pokud je však odmítáš propustit, udeřím na celý tvůj kraj žábami!"
- Claudie šňupe kokain z obalu CD "I'm with stupid" od autorky několika písní z filmu - Aimee Mann.
- Claudiina věta "Now that I've met you, would you object to never seeing me again?" pochází z písně "Deathly" od Aimee Mann, v jejíchž textech se Paul Thomas Anderson inspiroval pro scénář vícekrát.
- Stránky seduceanddestroy.com a wdkk.com, použité ve filmu, byly opravdu zaregistrovány a přímo odkazovaly na oficiální web filmu.
JEDNOU VĚTOU
„Věříte-li v lásku na první pohled, nikdy se nepřestaňte dívat."
OBSAH
Film Na dotek je sarkastickým pohledem na současné citové vztahy, vypráví příběh čtyř obyvatel Londýna, jejichž osudy se protnou v nemilosrdné mezilidské hře plné náhodných setkání, spalující přitažlivosti a bezstarostných zrad.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Zase je to tu. Někdo se rozhodne zfilmovat divadelní hru. Kolik problému se váže ke každé podobné snaze? Kolik režisérů už zklamalo? Jestli to někdo má dokázat byl to právě Mike Nichols, který je takový artově divadelní režisér a o jeho kvalitách není pochyb, i když asi jeho tvorba není pro širší publikum. Na dotek je velmi zajímavý film s působivým, ale na můj vkus příliš vypočítavým příběhem a postavami. Přehlídka hereckých es začíná mladičkou a přesto úchvatnou Natalií Portman a přes hříšného proutníka Jude Lawa a tvrďáka Clive Owena se dostávám k pro mě nejhorší osobě a tou je Julie Roberts. Už mě mrzí, že ji tolik nemám rád a že mě opět její úsměv nechal víc než chladným(spíše smutným). Příběh spojuje životy všech postav a dělá z herců jen figurky v jedné divadelní hře a to je špatně. Místo,a by herci řídili a ovládali své postavy a vlastnili svůj život je tomu naopak a film vlastní je. Chvílemi si přijdu jako v první řadě v divadle a jen smutně hledím a přemýšlím proč to tak dopadlo. Plochost postav je patrná a jejich motivace je pro mě chvílemi nepochopitelná. Např. postava Natalie Portman je od samého začátku dána a celý film se nemění jen proto aby v posledním okamžiku filmu mohla nastat "životní změna". Z ničeho nic, ale přesto. A tak je to se všemi postavami. Postavi se nenávidí, ale přesto se milují, podvádí a spí spolu. Čtyřúhelník tento film nedrží pohromadě a bohužel ani někdy brilantní režie Mike Nicholse nešlape jak by měla. (Djkoma) 3*
Brrr.. jednoduše zvláštní film na hollywoodské poměry, ovšem příjemně jízlivý a místy zatraceně pravdivý. Na jednu stranu vtipné repliky, ale na tu druhou vulgární dialogy, vyhrocená slovní agresivita a především chladné milenecké vztahy. Odcizenost a odlidštěnost hlavní čtveřice navíc podtrhují interiéry, jejich studené barvy mají jasný úkol: ještě víc poukázat na citovou vyprázdněnost. Je patrné, že látka přišla z divadelních prken, tohle bitevní pole nicméně chutná i ve filmové podobě. A to díky jisté Nicholsově režii a pochopitelně hercům. Všichni hrají s obrovským nasazením, zřejmě nejlépe z nich dopadl Clive Owen, paradoxně toho času ten nejméně hvězdný, ovšem jeho výstupy nemají chybu – třeba ten při hysterické zpovědi manželky z detailů její nevěry. Natalie Portman odvážná, Julia Roberts kvůli své postavě možná nejméně zajímavá a Juda Lawa bych kvůli jeho sobeckosti a slabosti nechtěl na ulici potkat. Hodně konverzační a docela ostré. (castor) 4*
Tak bezchybní herci a tak prázdné? Ano, režisér Mike Nichols si ukousl až moc velké sousto. Film nedokáže vše přehledně řešit, aniž by výrazně nenudil. A on nudí a nudí dost, ačkoliv herci, jako Clive Owen nebo Julia Roberts, jsou natolik proti a hlavně předvádějí herecké výkony, které u nich nejsou tak často k vidění. Bohužel je to nuda s občasnými náznaky kvalitního dramatu. (kingik) 3*
VELKÁ RECENZE
Londýnský novinář a začínající spisovatel Dan jednoho dne potká půvabnou mladou Američanku Alici a zamiluje se do ní za první pohled. Dívka se ve Spojených státech živila jako striptérka, v Danovi však najde lásku a životní oporu, jakou dosud neměla. Dan však zároveň začne bezvýsledně svádět fotografku Annu. Frustraci z neúspěchu si vybije na anonymním erotickém chatu. Dělá tam Anniným jménem lascivní návrhy neznámému muži, jímž je dermatolog Larry. Nakonec pošle Larryho na schůzku s Annou. To poslední co čeká je, že se Anna s Larrym skutečně setkají a dokonce se do sebe zamilují. To je však jen začátek složité milostné hry, ve které každého ze čtyř zúčastněných čeká vrcholné štěstí, ale i zklamání, přetvářka a lež. A v tom úplně nejhorším případě i pravda... Snímek renomovaného režiséra Mikea Nicholse je adaptací divadelní hry Patricka Marbera. Získal dvě nominace na Oscara za mužský i ženský herecký výkon ve vedlejší roli.
Divadelní předloha mohla být ještě lepší, ale tahle komorní vztahovka je hodně dobrá.. Nezabývá se prvoplánovými vztahy a ukazuje, že milostný život není ani trochu podle konvenčních pravidel.. Pokud jde o naše city a niterní touhy, tak ne každý má odvahu se jim postavit a osud nám mnohdy nedovoluje se jim podat.. Postavy sice místy jednají poněkud nelogicky a rozhodně ne podle pravidel, ale taková zamilovanost ve většině případech bývá.. Charaktery postav jsou vykresleny velmi zajímavě a na základě nich je potom jejich chování lehce uvěřitelné.. Nejvíce herecky perlila Natalie Portman a její pověstné slzičky.. Nevýhodou filmu je lehká ztráta v časoprostoru – víme, že se to, na co koukáme děje už o nějakou chvíli později, ale netušíme, jestli se jedná o roky či měsíce.. Celkově je to v rámci příběhu ale naprosto fuk.. Není zde kladen důraz na city, ale spíš jde o pohled nezasvěceného člověka.. Nevím proč, ale tento film si mě získal a to jsem jej viděla již několikrát.. Má pro mě své kouzlo
Na dotek (v anglickém originále:Closer) je americký psychologický film režiséra Mika Nicholse z roku 2004 s Jude Lawem, Clive Owenem, Natalií Portmanovou a Julií Robertsovou v hlavní roli. Jedná se filmový přepis stejnojmenné divadelní hry Patricka Marbera, který zde byl i scenáristou. Celý děj filmu se odehrává v Londýně v průběhu několika let. Film řeší složité citové a osobností vztahy hned čtyř různých obyvatel Londýna, z toho dvou Britů (2 mužů) a dvou Američanek (2 ženy).
Děj filmu je koncentrován především do psychologicky velmi vypjatých dialogů.
O FILMU
Komediální drama Patricka Marbera Closer mělo premiéru v roce 1997 v Londýně a kromě nadšených recenzí se dočkalo také Ceny Lawrence Oliviera/BBC pro nejlepší novou divadelní hru a ocenění asociace London Critics' Circle. Pozdější uvedení na Broadwayi vedlo k nominaci na Tony Award v kategorii nejlepší hra a Ceně newyorských kritiků pro nejlepší zahraniční hru. Od té doby bylo představení uvedeno ve více než 100 různých městech a přeloženo do 30 jazyků.
Marber charakterizuje Closer (Na dotek) především jako milostný příběh. "Pojednává samozřejmě i o jiných věcech - o sexuální žárlivosti, o mužské fascinaci ženským vzhledem, o lžích, které si sami vštěpujeme a jsou nám nejbližší, o tom, jak lidé nacházejí sami sebe pomocí využívání ostatních. Nakonec je to ale přece jen jednoduchý milostný příběh. A stejně jako ve většině z nich dojde i tentokrát k různým nepříjemnostem."
Když si před sedmi lety producent John Calley (který byl v té době ředitelem Sony Pictures Entertainment) Marberovu hru poprvé přečetl, byl z ní nadšen. "Je to velmi pozoruhodná zpráva o současné době -duchaplná, hodně romantická a velmi nebezpečná; a také hodně důležitá." <>Obrázek nenalezen<> Calleyho a ředitelku Sony Pictures Amy Pascal zaujal Marberův vtipný a až jízlivě důkladný rozbor dnešních romantických vztahů. "Marber zdůrazňuje složitost současných vztahů, jejichž začátky jsou natolik vzrušující a nabité energií, že se člověk může stát na zamilovávání závislým," říká Calley. "Lidé se dokáží proměnit v milostné maniaky a poté zjišťují, že se tohoto návyku dá zbavit jen s velkými obtížemi."
Když však Marberovi nabídnuli možnost převést jeho hru na filmové plátno, dramatik je odmítnul. "Neprojevoval přílišný zájem a váhal s prodejem práv, protože chtěl mít jasnější představu o tom, kdo bude na filmu pracovat," říká Calley. O několik let později - v době, kdy měla hra za sebou již řadu úspěšných představení na Broadwayi, se o projekt začal zajímat režisér Mike Nichols. Stejně jako divadelní hry Vtip a Andělé v Americe, které Nichols převedl na televizní obrazovku, se představení Na dotek věnovalo intimním záležitostem s humorem i hloubkou. Vzhledem ke své přirozeně filmové struktuře a čtyřem výrazným titulním postavám, jejichž osobnosti se v průběhu děje mění a vyvíjejí, Nicholsovi připadalo mimořádně vhodné ke zfilmování.
obrazek
"Vztahy mezi muži a ženami, o nichž tento příběh vypráví, jsou hnacím motorem našich životů. Pojednává o nich nejvíce vtipů, nejvíce románů, nejvíce hudebních skladeb. Jinak řečeno - je to prostě život. A je to nekonečně zajímavé," říká režisér.
Projekt se přiblížil realizaci v okamžiku, kdy Nichols požádal Calleyho - s nímž v minulosti spolupracoval na filmech jako Hlava 22, Pohlednice z Hollywoodu, Soumrak dne nebo Ptačí klec - zda by se na natáčení filmu nechtěl finančně podílet. Calley tedy znovu oslovil Marbera, který byl představou filmové adaptace pod režijní taktovkou Nicholse nadšen a ihned se ke vznikajícímu filmovému štábu připojil jako scénárista.
"Mike chtěl, abych se ve scénáři co nejvíce přiblížil podobě divadelní hry. Když rozhodnul, že se pokusíme odvyprávět příběh velmi podobně jako na divadelním pódiu - tj. v poměrně dlouhých sekvencích - změnila se má práce převážně v úpravy a restukturalizaci uvnitř jednotlivých dlouhých scén," říká Marber.
Podle Marbera se film nesnaží nijak moralizovat chování hlavních postav a umožňuje divákovi udělat si vlastní úsudek. "Nezabývám se tím, co je ,dobré' a co ,špatné' - ani co se týče charakteru a jednání postav," říká scénárista. "Tohle řekly. Tohle udělaly. Do jejich chování mi nic není. Diváci je budou vnímat tak, jak budou sami chtít, a mohou mezi sebou navzájem nesouhlasit - ale při troše štěstí v tom najdou kus pravdy. A také se občas zasmějí."
Na začátku příběhu je Anna úspěšnou, čerstvě rozvedenou fotografkou. Po seznámení a flirtu s Danem se vdá za Larryho, přičemž s Danem nadále udržuje tajný vztah. Postavu Anny obsadila Julia Roberts, kterou dle jejích vlastních slov zajímaly spíše než sporné jednání její postavy její silné a slabé stránky. "Měla jsem docela velké problémy s tím, abych své postavě dokázala propůjčit tolik povahových chyb. Dělá tolik děsných věcí, že si při pomyšlení na své nejhorší momenty připadám i já jako úplný amatér. Je velmi prohnaná, ale nemyslím si, že by z její strany šlo o kalkulaci."
Role Dana, ctižádostivého spisovatele, který si vydělává na živobytí psaním nekrologů, se zhostil Jude Law. Přestože Marber trvá na tom, že tento příběh nemá žádného hlavního hrdinu, je Dan postavou, skrze níž poznáváme všechny další protagonisty. K tomuto příběhu, který zhlédnul již několikrát v divadle, Lawa přilákaly "výjimečné dialogy a jeho intenzivní zaměření na čtveřici titulních postav."
"Během natáčení jsem nezažil jediný den, kdy bych mohl trochu zvolnit, protože v podstatě každá scéna je určitým způsobem emocionálně vypjatá," říká herec. "Buď jsem se vůči někomu otevíral nebo naopak uzavíral a snažil jsem se ho zbavit. Bylo to docela intenzivní a náročné."
"Dan žije ve své vlastní ulitě. Je to frustrovaný spisovatel, který jednoho dne potká Alici, v níž objeví svou múzu. Teprve díky ní se jeho osobnost začne rozvíjet. Vztah s Alicí mu pomůže ulitu opustit a sesbírat dostatek sebedůvěry k tomu, aby si dokázat najít ženu, k níž podle svého mínění cítí opravdovou lásku - Annu. Vztah s Annou je naneštěstí odsouzen k záhubě už od samotného počátku, a i přestože díky němu zažil některé z nejšťastnějších dnů svého života, nakonec se z něj díky svému naprostému odevzdání sám vytěsní," pokračuje Law.
Ačkoliv vnímá Marberovu hru především jako příběh o navazování a opouštění milostných vztahů, považuje za jeho důležitou složku také souboj dvou titulních mužských postav, které se stanou nesmiřitelnými protivníky. "Jde o situace, ve kterých do sebe narážejí jejich ega. Skutečnost, že se jim podařilo toho druhého ponížit, pro ně má téměř větší váhu než to, že získali ženu svého srdce."
Druhou ženskou postavou, která je předmětem jejich svárů, je Alice v podání Natalie Portman. "Lidé si často neuvědomují, jak je skvělá herečka, protože vypadá tak úžasně," říká Nichols, který s Portman v minulosti spolupracoval na divadelní hře The Seagull. "Už od začátku jsem si ji v tomto filmu představoval a dá se říci, že byla první, s kým jsem při castingu počítal."
"Je to pro mě úplně nový druh role," přiznává Portman. "Když přijede Alice do Londýna, je úplně sama. Proto si vymyslí svůj vlastní svět i svou osobnost. Má ale také svou dětskou stránku. Ve svých pocitech je velmi upřímná a přímá, čímž se liší od ostatních postav. I přestože o sobě lže, je paradoxně tou nejupřímnější a nejpoctivější postavou tohoto filmu."
Kromě toho, že musela zvládnout roli dospělé ženy několika tváří, vyžadoval její part také zkušenosti s tancem okolo tyče - Alice se ve filmu živí jako tanečnice v londýnském striptýzovém klubu. "Bylo to zábavné. Začala jsem si tanečnic docela vážit, protože je to velmi fyzicky náročná práce, která v sobě kombinuje tanec a akrobacii a vyžaduje hodně umu."
"Tento film se zabývá vztahy mezi lidmi a tím, jak se v nich lidé občas natolik ztratí, že začnou být otupělí vůči pocitům svého protějšku. Je to něco ve stylu ,Jsem zamilovaná. Teď můžu začít blbnout. Nezáleží na tom, jestli někomu ublížím.' Láska se stane zvláštní omluvou pro spoustu věcí, kterými člověk zraňuje ostatní," říká herečka.
Čtveřici hlavních herců uzavírá Clive Owen v roli pohledného a sebevědomého dermatologa Larryho. Když se Owen, který si v původní divadelní hře zahrál Dana, dozvěděl, že jej chce Nichols obsadit i do filmu, požádal jej, zda by tentokrát nemohl hrát roli Larryho. "Dana jsem si zahrál s radostí, ale vrátit se zpět a obsadit roli Larryho bylo ještě lepší," říká herec. "Bylo to jako vrátit se na úplný začátek. Když hrajete nějakou roli, vidíte celou věc z perspektivy jedné konkrétní postavy. Nyní jsem musel všechno převrátit naruby a naučit se vnímat situace z pohledu Larryho."
"Důležité je, abyste si oblíbili všechny čtyři postavy. Všechny scény jsou velmi intenzivní a aby to fungovalo, musíte neustále měnit směr vašich sympatií. Musíte se vcítit do každého z nich a sympatizovat s oběma stranami," říká herec.
Larry se v průběhu děje stane obětí velkého citového strádání a je pevně odhodlán se už nikdy nenechat k podobným útrapám dohnat. Jeho psychická sebeobrana je však natolik silná, že při ní zraňuje ostatní. "Tito čtyři lidé propadají milostným vášním, které je pak ale zase opouštějí. Ukazují nám, jak brutální a kruté to může být. Na konci toho všeho vás napadá: ,Proč tohle sami sobě děláme?'"
Čtyři hlavní představitelé se na své role připravovali celé čtyři týdny, které jim i režiséru Nicholsovi umožnily dokonale se seznámit se všemi postavami. "Strávili jsme spoustu času diskusemi na hlavní témata, kterých se film týká," říká Owen. "Jak se lidé chovají pod tlakem, jak se chovají, když jsou zamilovaní, jak se chovají, když jim někdo ublíží. Tyto věci prosáknou do vašeho povědomí a pak se vracejí zpět v okamžiku, kdy začne skutečné natáčení."
Pro spolupráci na výtvarném pojetí filmu získal Nichols divadelního výtvarníka Tima Hatleyho. Přestože byl Hatley v oblasti filmového designu spíše nováčkem, Nicholse natolik uchvátila jeho práce na nedávných divadelních hrách Private Lives a The Crucible, že s jeho přijetím do týmu neotálel ani minutu.
Film se odehrává v současném Londýně a tomu odpovídá také jeho vizuální stránka a celková atmosféra. "Je to příběh o čtyřech lidech, žijících v Londýně - nikoliv ale v tom turistickém městě, který známe z pohlednic, ale v opravdovém Londýně, jak jej vnímají ve svém každodenním životě," říká Hatley.
Hatley a výtvarník scény John Bush podotýkají, že každá scéna filmu je poměrně napjatá a prostředí mělo odpovídat intenzitě dialogů a vzájemného chování postav. "Vztahy mezi hlavními protagonisty jsou docela klaustrofobní," říká další výtvarník Mark Raggett. "Proto jsme vybrali vhodná prostředí a scény stylizovali tak, aby tento pocit zesílily."
Pro Dana, mizerného novináře a neúspěšného spisovatele, Hatley navrhnul ošuntělý, přecpaný londýnský byt, který leží nedaleko obchodního centra s knihkupectvími a kavárnou. Fotostudio Anny je zároveň jejím domovem a v průběhu děje prochází různými změnami. Na začátku působí její byt s podkrovní stylizací poměrně zchátrale, ale když začne Anna slavit úspěchy, začíná se měnit spolu s ní - z eklektického, bohémského fotostudia se stává elegantní pracoviště a domov.
Ocenění:
Academy Awards
2005 - Clive Owen (Vedlejší herec) (nominace)
2005 - Natalie Portman (Vedlejší herečka) (nominace)
Golden Globes
2005 - Natalie Portman (Nejlepší herečka ve vedlejší roli)
2005 - Clive Owen (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
2005 - Nejlepší film - drama (nominace)
2005 - Mike Nichols (Nejlepší režie) (nominace)
2005 - Patrick Marber (Nejlepší scénář) (nominace)
BAFTA
2005 - Clive Owen (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
2005 - Natalie Portman (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2005 - Patrick Marber (Adaptovaný scénář) (nominace)
New York Film Critics Circle
2004 - Clive Owen (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
DABING
V českém znění: Klára Issová - Natalie Portman (Alice), David Novotný - Jude Law (Dan), Nela Boudová - Julia Roberts (Anna), Martin Preiss - Clive Owen (Larry), Kateřina Lojdová, Miroslav Hanuš, Petr Gelnar, Stanislav Lehký, Bohuslav Kalva (titulky) a další.
Spolupracovaly: Barbora Wildová, Michaela Bohuňková, Michaela Lehká, Jana Kovaříková
Překlad: Hana Jiřičková
Zvuk: Miloš Sommer
Produkce: Milena Čapková
Dialogy a režie: Vladimíra Wildová
Vyrobily: ABZ – Divize Bontonfilms 2005
Premiéra ČR: 20.1.2005
Premiéra USA: 3.12.2004 Columbia/Sony
Premiéra Velká Británie: 14.1.2005 Sony Pictures Releasing UK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 3.8.2005 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 3.6.2012 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 14.5.2007 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 7 371 449
Tržby celkem - $ 115 505 027
Návštěvnost v ČR - 65 806
FILMY NA SPOLEČNÉM DVDMagnolia gastonrolinc.webnode.cz/news/magnolia-magnolia-1999-188-usa-drama-83/
Drama, USA, 1999
Režie: Paul Thomas Anderson, Hrají: Julianne Moore, William H. Macy
Na dotek gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/na-dotek-closer-2004-104-usa-velka-britanie-romanticky-drama/
Romantický / Drama, USA / Velká Británie, 2004
Režie: Mike Nichols, Hrají: Julia Roberts, Jude Law
„Věříte-li v lásku na první pohled, nikdy se nepřestaňte dívat."
OBSAH
Film Na dotek je sarkastickým pohledem na současné citové vztahy, vypráví příběh čtyř obyvatel Londýna, jejichž osudy se protnou v nemilosrdné mezilidské hře plné náhodných setkání, spalující přitažlivosti a bezstarostných zrad.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Zase je to tu. Někdo se rozhodne zfilmovat divadelní hru. Kolik problému se váže ke každé podobné snaze? Kolik režisérů už zklamalo? Jestli to někdo má dokázat byl to právě Mike Nichols, který je takový artově divadelní režisér a o jeho kvalitách není pochyb, i když asi jeho tvorba není pro širší publikum. Na dotek je velmi zajímavý film s působivým, ale na můj vkus příliš vypočítavým příběhem a postavami. Přehlídka hereckých es začíná mladičkou a přesto úchvatnou Natalií Portman a přes hříšného proutníka Jude Lawa a tvrďáka Clive Owena se dostávám k pro mě nejhorší osobě a tou je Julie Roberts. Už mě mrzí, že ji tolik nemám rád a že mě opět její úsměv nechal víc než chladným(spíše smutným). Příběh spojuje životy všech postav a dělá z herců jen figurky v jedné divadelní hře a to je špatně. Místo,a by herci řídili a ovládali své postavy a vlastnili svůj život je tomu naopak a film vlastní je. Chvílemi si přijdu jako v první řadě v divadle a jen smutně hledím a přemýšlím proč to tak dopadlo. Plochost postav je patrná a jejich motivace je pro mě chvílemi nepochopitelná. Např. postava Natalie Portman je od samého začátku dána a celý film se nemění jen proto aby v posledním okamžiku filmu mohla nastat "životní změna". Z ničeho nic, ale přesto. A tak je to se všemi postavami. Postavi se nenávidí, ale přesto se milují, podvádí a spí spolu. Čtyřúhelník tento film nedrží pohromadě a bohužel ani někdy brilantní režie Mike Nicholse nešlape jak by měla. (Djkoma) 3*
Brrr.. jednoduše zvláštní film na hollywoodské poměry, ovšem příjemně jízlivý a místy zatraceně pravdivý. Na jednu stranu vtipné repliky, ale na tu druhou vulgární dialogy, vyhrocená slovní agresivita a především chladné milenecké vztahy. Odcizenost a odlidštěnost hlavní čtveřice navíc podtrhují interiéry, jejich studené barvy mají jasný úkol: ještě víc poukázat na citovou vyprázdněnost. Je patrné, že látka přišla z divadelních prken, tohle bitevní pole nicméně chutná i ve filmové podobě. A to díky jisté Nicholsově režii a pochopitelně hercům. Všichni hrají s obrovským nasazením, zřejmě nejlépe z nich dopadl Clive Owen, paradoxně toho času ten nejméně hvězdný, ovšem jeho výstupy nemají chybu – třeba ten při hysterické zpovědi manželky z detailů její nevěry. Natalie Portman odvážná, Julia Roberts kvůli své postavě možná nejméně zajímavá a Juda Lawa bych kvůli jeho sobeckosti a slabosti nechtěl na ulici potkat. Hodně konverzační a docela ostré. (castor) 4*
Tak bezchybní herci a tak prázdné? Ano, režisér Mike Nichols si ukousl až moc velké sousto. Film nedokáže vše přehledně řešit, aniž by výrazně nenudil. A on nudí a nudí dost, ačkoliv herci, jako Clive Owen nebo Julia Roberts, jsou natolik proti a hlavně předvádějí herecké výkony, které u nich nejsou tak často k vidění. Bohužel je to nuda s občasnými náznaky kvalitního dramatu. (kingik) 3*
VELKÁ RECENZE
Londýnský novinář a začínající spisovatel Dan jednoho dne potká půvabnou mladou Američanku Alici a zamiluje se do ní za první pohled. Dívka se ve Spojených státech živila jako striptérka, v Danovi však najde lásku a životní oporu, jakou dosud neměla. Dan však zároveň začne bezvýsledně svádět fotografku Annu. Frustraci z neúspěchu si vybije na anonymním erotickém chatu. Dělá tam Anniným jménem lascivní návrhy neznámému muži, jímž je dermatolog Larry. Nakonec pošle Larryho na schůzku s Annou. To poslední co čeká je, že se Anna s Larrym skutečně setkají a dokonce se do sebe zamilují. To je však jen začátek složité milostné hry, ve které každého ze čtyř zúčastněných čeká vrcholné štěstí, ale i zklamání, přetvářka a lež. A v tom úplně nejhorším případě i pravda... Snímek renomovaného režiséra Mikea Nicholse je adaptací divadelní hry Patricka Marbera. Získal dvě nominace na Oscara za mužský i ženský herecký výkon ve vedlejší roli.
Divadelní předloha mohla být ještě lepší, ale tahle komorní vztahovka je hodně dobrá.. Nezabývá se prvoplánovými vztahy a ukazuje, že milostný život není ani trochu podle konvenčních pravidel.. Pokud jde o naše city a niterní touhy, tak ne každý má odvahu se jim postavit a osud nám mnohdy nedovoluje se jim podat.. Postavy sice místy jednají poněkud nelogicky a rozhodně ne podle pravidel, ale taková zamilovanost ve většině případech bývá.. Charaktery postav jsou vykresleny velmi zajímavě a na základě nich je potom jejich chování lehce uvěřitelné.. Nejvíce herecky perlila Natalie Portman a její pověstné slzičky.. Nevýhodou filmu je lehká ztráta v časoprostoru – víme, že se to, na co koukáme děje už o nějakou chvíli později, ale netušíme, jestli se jedná o roky či měsíce.. Celkově je to v rámci příběhu ale naprosto fuk.. Není zde kladen důraz na city, ale spíš jde o pohled nezasvěceného člověka.. Nevím proč, ale tento film si mě získal a to jsem jej viděla již několikrát.. Má pro mě své kouzlo
Na dotek (v anglickém originále:Closer) je americký psychologický film režiséra Mika Nicholse z roku 2004 s Jude Lawem, Clive Owenem, Natalií Portmanovou a Julií Robertsovou v hlavní roli. Jedná se filmový přepis stejnojmenné divadelní hry Patricka Marbera, který zde byl i scenáristou. Celý děj filmu se odehrává v Londýně v průběhu několika let. Film řeší složité citové a osobností vztahy hned čtyř různých obyvatel Londýna, z toho dvou Britů (2 mužů) a dvou Američanek (2 ženy).
Děj filmu je koncentrován především do psychologicky velmi vypjatých dialogů.
O FILMU
Komediální drama Patricka Marbera Closer mělo premiéru v roce 1997 v Londýně a kromě nadšených recenzí se dočkalo také Ceny Lawrence Oliviera/BBC pro nejlepší novou divadelní hru a ocenění asociace London Critics' Circle. Pozdější uvedení na Broadwayi vedlo k nominaci na Tony Award v kategorii nejlepší hra a Ceně newyorských kritiků pro nejlepší zahraniční hru. Od té doby bylo představení uvedeno ve více než 100 různých městech a přeloženo do 30 jazyků.
Marber charakterizuje Closer (Na dotek) především jako milostný příběh. "Pojednává samozřejmě i o jiných věcech - o sexuální žárlivosti, o mužské fascinaci ženským vzhledem, o lžích, které si sami vštěpujeme a jsou nám nejbližší, o tom, jak lidé nacházejí sami sebe pomocí využívání ostatních. Nakonec je to ale přece jen jednoduchý milostný příběh. A stejně jako ve většině z nich dojde i tentokrát k různým nepříjemnostem."
Když si před sedmi lety producent John Calley (který byl v té době ředitelem Sony Pictures Entertainment) Marberovu hru poprvé přečetl, byl z ní nadšen. "Je to velmi pozoruhodná zpráva o současné době -duchaplná, hodně romantická a velmi nebezpečná; a také hodně důležitá." <>Obrázek nenalezen<> Calleyho a ředitelku Sony Pictures Amy Pascal zaujal Marberův vtipný a až jízlivě důkladný rozbor dnešních romantických vztahů. "Marber zdůrazňuje složitost současných vztahů, jejichž začátky jsou natolik vzrušující a nabité energií, že se člověk může stát na zamilovávání závislým," říká Calley. "Lidé se dokáží proměnit v milostné maniaky a poté zjišťují, že se tohoto návyku dá zbavit jen s velkými obtížemi."
Když však Marberovi nabídnuli možnost převést jeho hru na filmové plátno, dramatik je odmítnul. "Neprojevoval přílišný zájem a váhal s prodejem práv, protože chtěl mít jasnější představu o tom, kdo bude na filmu pracovat," říká Calley. O několik let později - v době, kdy měla hra za sebou již řadu úspěšných představení na Broadwayi, se o projekt začal zajímat režisér Mike Nichols. Stejně jako divadelní hry Vtip a Andělé v Americe, které Nichols převedl na televizní obrazovku, se představení Na dotek věnovalo intimním záležitostem s humorem i hloubkou. Vzhledem ke své přirozeně filmové struktuře a čtyřem výrazným titulním postavám, jejichž osobnosti se v průběhu děje mění a vyvíjejí, Nicholsovi připadalo mimořádně vhodné ke zfilmování.
obrazek
"Vztahy mezi muži a ženami, o nichž tento příběh vypráví, jsou hnacím motorem našich životů. Pojednává o nich nejvíce vtipů, nejvíce románů, nejvíce hudebních skladeb. Jinak řečeno - je to prostě život. A je to nekonečně zajímavé," říká režisér.
Projekt se přiblížil realizaci v okamžiku, kdy Nichols požádal Calleyho - s nímž v minulosti spolupracoval na filmech jako Hlava 22, Pohlednice z Hollywoodu, Soumrak dne nebo Ptačí klec - zda by se na natáčení filmu nechtěl finančně podílet. Calley tedy znovu oslovil Marbera, který byl představou filmové adaptace pod režijní taktovkou Nicholse nadšen a ihned se ke vznikajícímu filmovému štábu připojil jako scénárista.
"Mike chtěl, abych se ve scénáři co nejvíce přiblížil podobě divadelní hry. Když rozhodnul, že se pokusíme odvyprávět příběh velmi podobně jako na divadelním pódiu - tj. v poměrně dlouhých sekvencích - změnila se má práce převážně v úpravy a restukturalizaci uvnitř jednotlivých dlouhých scén," říká Marber.
Podle Marbera se film nesnaží nijak moralizovat chování hlavních postav a umožňuje divákovi udělat si vlastní úsudek. "Nezabývám se tím, co je ,dobré' a co ,špatné' - ani co se týče charakteru a jednání postav," říká scénárista. "Tohle řekly. Tohle udělaly. Do jejich chování mi nic není. Diváci je budou vnímat tak, jak budou sami chtít, a mohou mezi sebou navzájem nesouhlasit - ale při troše štěstí v tom najdou kus pravdy. A také se občas zasmějí."
Na začátku příběhu je Anna úspěšnou, čerstvě rozvedenou fotografkou. Po seznámení a flirtu s Danem se vdá za Larryho, přičemž s Danem nadále udržuje tajný vztah. Postavu Anny obsadila Julia Roberts, kterou dle jejích vlastních slov zajímaly spíše než sporné jednání její postavy její silné a slabé stránky. "Měla jsem docela velké problémy s tím, abych své postavě dokázala propůjčit tolik povahových chyb. Dělá tolik děsných věcí, že si při pomyšlení na své nejhorší momenty připadám i já jako úplný amatér. Je velmi prohnaná, ale nemyslím si, že by z její strany šlo o kalkulaci."
Role Dana, ctižádostivého spisovatele, který si vydělává na živobytí psaním nekrologů, se zhostil Jude Law. Přestože Marber trvá na tom, že tento příběh nemá žádného hlavního hrdinu, je Dan postavou, skrze níž poznáváme všechny další protagonisty. K tomuto příběhu, který zhlédnul již několikrát v divadle, Lawa přilákaly "výjimečné dialogy a jeho intenzivní zaměření na čtveřici titulních postav."
"Během natáčení jsem nezažil jediný den, kdy bych mohl trochu zvolnit, protože v podstatě každá scéna je určitým způsobem emocionálně vypjatá," říká herec. "Buď jsem se vůči někomu otevíral nebo naopak uzavíral a snažil jsem se ho zbavit. Bylo to docela intenzivní a náročné."
"Dan žije ve své vlastní ulitě. Je to frustrovaný spisovatel, který jednoho dne potká Alici, v níž objeví svou múzu. Teprve díky ní se jeho osobnost začne rozvíjet. Vztah s Alicí mu pomůže ulitu opustit a sesbírat dostatek sebedůvěry k tomu, aby si dokázat najít ženu, k níž podle svého mínění cítí opravdovou lásku - Annu. Vztah s Annou je naneštěstí odsouzen k záhubě už od samotného počátku, a i přestože díky němu zažil některé z nejšťastnějších dnů svého života, nakonec se z něj díky svému naprostému odevzdání sám vytěsní," pokračuje Law.
Ačkoliv vnímá Marberovu hru především jako příběh o navazování a opouštění milostných vztahů, považuje za jeho důležitou složku také souboj dvou titulních mužských postav, které se stanou nesmiřitelnými protivníky. "Jde o situace, ve kterých do sebe narážejí jejich ega. Skutečnost, že se jim podařilo toho druhého ponížit, pro ně má téměř větší váhu než to, že získali ženu svého srdce."
Druhou ženskou postavou, která je předmětem jejich svárů, je Alice v podání Natalie Portman. "Lidé si často neuvědomují, jak je skvělá herečka, protože vypadá tak úžasně," říká Nichols, který s Portman v minulosti spolupracoval na divadelní hře The Seagull. "Už od začátku jsem si ji v tomto filmu představoval a dá se říci, že byla první, s kým jsem při castingu počítal."
"Je to pro mě úplně nový druh role," přiznává Portman. "Když přijede Alice do Londýna, je úplně sama. Proto si vymyslí svůj vlastní svět i svou osobnost. Má ale také svou dětskou stránku. Ve svých pocitech je velmi upřímná a přímá, čímž se liší od ostatních postav. I přestože o sobě lže, je paradoxně tou nejupřímnější a nejpoctivější postavou tohoto filmu."
Kromě toho, že musela zvládnout roli dospělé ženy několika tváří, vyžadoval její part také zkušenosti s tancem okolo tyče - Alice se ve filmu živí jako tanečnice v londýnském striptýzovém klubu. "Bylo to zábavné. Začala jsem si tanečnic docela vážit, protože je to velmi fyzicky náročná práce, která v sobě kombinuje tanec a akrobacii a vyžaduje hodně umu."
"Tento film se zabývá vztahy mezi lidmi a tím, jak se v nich lidé občas natolik ztratí, že začnou být otupělí vůči pocitům svého protějšku. Je to něco ve stylu ,Jsem zamilovaná. Teď můžu začít blbnout. Nezáleží na tom, jestli někomu ublížím.' Láska se stane zvláštní omluvou pro spoustu věcí, kterými člověk zraňuje ostatní," říká herečka.
Čtveřici hlavních herců uzavírá Clive Owen v roli pohledného a sebevědomého dermatologa Larryho. Když se Owen, který si v původní divadelní hře zahrál Dana, dozvěděl, že jej chce Nichols obsadit i do filmu, požádal jej, zda by tentokrát nemohl hrát roli Larryho. "Dana jsem si zahrál s radostí, ale vrátit se zpět a obsadit roli Larryho bylo ještě lepší," říká herec. "Bylo to jako vrátit se na úplný začátek. Když hrajete nějakou roli, vidíte celou věc z perspektivy jedné konkrétní postavy. Nyní jsem musel všechno převrátit naruby a naučit se vnímat situace z pohledu Larryho."
"Důležité je, abyste si oblíbili všechny čtyři postavy. Všechny scény jsou velmi intenzivní a aby to fungovalo, musíte neustále měnit směr vašich sympatií. Musíte se vcítit do každého z nich a sympatizovat s oběma stranami," říká herec.
Larry se v průběhu děje stane obětí velkého citového strádání a je pevně odhodlán se už nikdy nenechat k podobným útrapám dohnat. Jeho psychická sebeobrana je však natolik silná, že při ní zraňuje ostatní. "Tito čtyři lidé propadají milostným vášním, které je pak ale zase opouštějí. Ukazují nám, jak brutální a kruté to může být. Na konci toho všeho vás napadá: ,Proč tohle sami sobě děláme?'"
Čtyři hlavní představitelé se na své role připravovali celé čtyři týdny, které jim i režiséru Nicholsovi umožnily dokonale se seznámit se všemi postavami. "Strávili jsme spoustu času diskusemi na hlavní témata, kterých se film týká," říká Owen. "Jak se lidé chovají pod tlakem, jak se chovají, když jsou zamilovaní, jak se chovají, když jim někdo ublíží. Tyto věci prosáknou do vašeho povědomí a pak se vracejí zpět v okamžiku, kdy začne skutečné natáčení."
Pro spolupráci na výtvarném pojetí filmu získal Nichols divadelního výtvarníka Tima Hatleyho. Přestože byl Hatley v oblasti filmového designu spíše nováčkem, Nicholse natolik uchvátila jeho práce na nedávných divadelních hrách Private Lives a The Crucible, že s jeho přijetím do týmu neotálel ani minutu.
Film se odehrává v současném Londýně a tomu odpovídá také jeho vizuální stránka a celková atmosféra. "Je to příběh o čtyřech lidech, žijících v Londýně - nikoliv ale v tom turistickém městě, který známe z pohlednic, ale v opravdovém Londýně, jak jej vnímají ve svém každodenním životě," říká Hatley.
Hatley a výtvarník scény John Bush podotýkají, že každá scéna filmu je poměrně napjatá a prostředí mělo odpovídat intenzitě dialogů a vzájemného chování postav. "Vztahy mezi hlavními protagonisty jsou docela klaustrofobní," říká další výtvarník Mark Raggett. "Proto jsme vybrali vhodná prostředí a scény stylizovali tak, aby tento pocit zesílily."
Pro Dana, mizerného novináře a neúspěšného spisovatele, Hatley navrhnul ošuntělý, přecpaný londýnský byt, který leží nedaleko obchodního centra s knihkupectvími a kavárnou. Fotostudio Anny je zároveň jejím domovem a v průběhu děje prochází různými změnami. Na začátku působí její byt s podkrovní stylizací poměrně zchátrale, ale když začne Anna slavit úspěchy, začíná se měnit spolu s ní - z eklektického, bohémského fotostudia se stává elegantní pracoviště a domov.
Ocenění:
Academy Awards
2005 - Clive Owen (Vedlejší herec) (nominace)
2005 - Natalie Portman (Vedlejší herečka) (nominace)
Golden Globes
2005 - Natalie Portman (Nejlepší herečka ve vedlejší roli)
2005 - Clive Owen (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
2005 - Nejlepší film - drama (nominace)
2005 - Mike Nichols (Nejlepší režie) (nominace)
2005 - Patrick Marber (Nejlepší scénář) (nominace)
BAFTA
2005 - Clive Owen (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
2005 - Natalie Portman (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2005 - Patrick Marber (Adaptovaný scénář) (nominace)
New York Film Critics Circle
2004 - Clive Owen (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
DABING
V českém znění: Klára Issová - Natalie Portman (Alice), David Novotný - Jude Law (Dan), Nela Boudová - Julia Roberts (Anna), Martin Preiss - Clive Owen (Larry), Kateřina Lojdová, Miroslav Hanuš, Petr Gelnar, Stanislav Lehký, Bohuslav Kalva (titulky) a další.
Spolupracovaly: Barbora Wildová, Michaela Bohuňková, Michaela Lehká, Jana Kovaříková
Překlad: Hana Jiřičková
Zvuk: Miloš Sommer
Produkce: Milena Čapková
Dialogy a režie: Vladimíra Wildová
Vyrobily: ABZ – Divize Bontonfilms 2005
Premiéra ČR: 20.1.2005
Premiéra USA: 3.12.2004 Columbia/Sony
Premiéra Velká Británie: 14.1.2005 Sony Pictures Releasing UK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 3.8.2005 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 3.6.2012 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 14.5.2007 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 7 371 449
Tržby celkem - $ 115 505 027
Návštěvnost v ČR - 65 806
FILMY NA SPOLEČNÉM DVDMagnolia gastonrolinc.webnode.cz/news/magnolia-magnolia-1999-188-usa-drama-83/
Drama, USA, 1999
Režie: Paul Thomas Anderson, Hrají: Julianne Moore, William H. Macy
Na dotek gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/na-dotek-closer-2004-104-usa-velka-britanie-romanticky-drama/
Romantický / Drama, USA / Velká Británie, 2004
Režie: Mike Nichols, Hrají: Julia Roberts, Jude Law
Tvůrci a herci
Mike Nichols (Režie), John Calley (Producer), Cary Brokaw (Producder), Mike Nichols (Produkce), - (Hudba), Stephen Goldblatt (Kamera), John Bloom (Střih), - (Casting), Tim Hatley (Scénografie), Ann Roth (Kostýmy), Ivan Sharrock (Zvuk), Christine Blundell (Masky), Patrick Marber (scénář, divadelní hra) (Scénář), Julia Roberts (Herec), Jude Law (Herec), Natalie Portman (Herec), Clive Owen (Herec), Nick Hobbs (Herec), Colin Stinton (Herec), Elizabeth Bower (Herec)
- Před oficiální českou premiérou proběhla premiéra na Karlovarském IFF 6. července 2000.
- Celosvětová premiéra proběhla 8. prosince 1999 ve Westwoodu v Kalifornii.
- Až 13 hercov z filmu si spolu zahralo aj v inej úspešnej Andersonovej snímke Hriešne noci (1997). Boli nimi Julianne Moore, Philip Baker Hall, Philip Seymour Hoffman, William H. Macy, John C. Reilly, Melora Walters, Luis Guzmán, Thomas Jane, Alfred Molina, Ricky Jay, Robert Downey Sr., Allan Graf a Veronica Hart.
- Phil Parma (Philip Seymour Hoffman) nosí hodinky značky Casio W-728.
- Philip Seymour Hoffman hrá vo filme postavu ošetrovateľa Phila Parmu. S jeho povolaním súvisí aj jeho priezvisko, grécko slovo "pharmakon" sa totiž prekladá ako liečivo.
- Příběh muže, který byl zastřelen z okna při pádu z budovy, je dlouho používán v kriminalistice jako příklad kauzality.
- Příběh potápěče, který spadne z letadla, je jednou z amerických městských legend a byl použit například i v seriálu Kriminálka Las Vegas (od r. 2000).
- Nevyřčené jméno chlapce, který na začátku filmu rapuje, je Dixon.
- Paul Thomas Anderson chtěl obsadit Burta Reynoldse do blíže nespecifikované role. Kvůli konfliktu během propagačního turné k filmu Hříšné noci (1997) však herec roli odmítl.
- Hned několik postav ve filmu umírá na rakovinu. Květy magnólie obsahují látku, která pomáhá zastavit růst nádorů. V Japonsku je potom čaj z květů magnólie oblíbeným prostředkem proti stresu.
- Pokaždé, když sedí Donnie (William H. Macy) v autě, v rádiu hraje stejná píseň. Konkrétně se jedná o skladbu "Dreams" od anglické zpěvačky Gabrielle.
- Paul Thomas Anderson rovněž navrh plakát k filmu a sestříhal trailer.
- V každém obýváku visí na zdi obraz s květinou.
- Natáčení trvalo 90 dní.
- Déšť žab je relativně častý meteorologický fenomén, často vysvětlovaný nasátím živočichů do atmosféry tornádem. Zaznamenané případy padajících žab byly prozatím v letech 1939, 1953, 1986, 1996, 1997, 1998 a 2005.
- Muž, který zabaví divákovi transparent "Exodus 8:2" chvíli po začátku soutěže, je sám řežisér Paul Thomas Anderson.
- Exodus 8:2 zní: "Pokud je však odmítáš propustit, udeřím na celý tvůj kraj žábami!"
- Claudie šňupe kokain z obalu CD "I'm with stupid" od autorky několika písní z filmu - Aimee Mann.
- Claudiina věta "Now that I've met you, would you object to never seeing me again?" pochází z písně "Deathly" od Aimee Mann, v jejíchž textech se Paul Thomas Anderson inspiroval pro scénář vícekrát.
- Stránky seduceanddestroy.com a wdkk.com, použité ve filmu, byly opravdu zaregistrovány a přímo odkazovaly na oficiální web filmu.
Odkazy
Hrají:
Julianne Moore, William H. Macy, John C. Reilly, Tom Cruise, Philip Baker Hall, Philip Seymour Hoffman, Jason Robards, Alfred Molina, Melora Walters, Michael Bowen, Ricky Jay, Jeremy Blackman, Melinda Dillon, April Grace, Luis Guzmán, Henry Gibson, Felicity Huffman, Orlando Jones, Michael Murphy, Neil Flynn, Thomas Jane, Veronica Hart, Cleo King, John S. Davies, Neil Pepe, Meagen Fay, Natalie Marston, Clark Gregg, Matt Gerald, Paul F. Tompkins, Mary Lynn Rajskub, Jim Beaver, Ezra Buzzington, Robert Downey Sr., William Mapother, Scott Alan Smith, Miriam Margolyes, Michael Shamus Wiles, Pat Healy, Patton Oswalt, Don McManus, Patricia Scanlon, Eileen Ryan, Kevin Breznahan, Brad Hunt, Lillian Adams, Art Frankel, Allan Graf, Rod McLachlan, Miguel Pérez, Jim Ortlieb, Patrick Warren, Danny Wells, John Pritchett, Patricia Forte, Jason Andrews, Cory Buck, Emmanuel Johnson, Greg Bronson