Mise / The Mission (1986/125/Velká Británie, Francie/Dobrodružný, Drama, Historický) 85%
11.03.2021 15:24
JEDNOU VĚTOU
„Mohl to být ráj na zemi.“
OBSAH
Děj výpravného příběhu se odehrává v roce 1750 ve španělských a portugalských koloniích Jižní Ameriky. Obchodník s otroky (Robert de Niro) je obávaný pro svou vznětlivou povahu. V souboji o ženu zabije svého bratra, ale pozdější výčitky jej přinutí hledat možnost, jak odčinit svou vinu. Vydává se na nebezpečnou misijní cestu po boku kněze Gabriela (Jeremy Irons).(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
De Niro a Irons předvádějí úžasnou hereckou extratřídu při krásné Morriconeho hudbě. Ta je opravdu skvostná (a po letech musím říct, že její živá varianta, v rámci koncertní šňůry mistra, je ještě působivější). Režii Rolanda Joffého se v jeho mistrovském kousku nedá nic vytknout a působivá kamera předkládá pohledy na skutečnou přírodu. Pohled na náboženství, který si celou dobu okatě říká o svojí nadčasovost, ale daří se mu to. Škoda, že jde o tolik zapomenuté dílo... (Djkoma) 4*
Diametrální odlišnost obou polovin tříští v konečném efektu celkový výsledek na ještě menší kousíčky. Ta první je dokonalá. Naprosto uchvacující zachycení proměny jednoho člověka pod vlivem tíhy vlastního svědomí a křesťanské nauky, které je navíc podpořeno mistrným hereckým výkonem „seňora“ Roberta de Nira, bere dech. Zvláště při započtení výtečného kontrastu mezi domorodými indiány a evropskými osadníky. Jenomže druhá polovina radikálně změní úhel pohledu. Politický souboj koloniálních mocností na území Jižní Ameriky, Španělska a Portugalska, mezi něž se samozřejmě dere i samotná římskokatolická církev, jde úplně proti proudu předchozího vyprávění a celé to začne ztrácet na výmluvnosti, spádu a vlastně to začne být nepříjemná nuda. Vše navíc začne směřovat k nepřekvapivé závěrečné bitvě, která i přesto, že má „něco do sebe“, nedokáže popřít vlastní samoúčelnost. Bohužel, i nádherných obrázků jihoamerické džungle hraničících s kýčem, se zde taktéž nedostává, což částečně vynahrazuje působivá Morriconeho hudba. Jenomže zavřít oči a poslouchat? Vzhledem k první polovině je mi mého hodnocení i líto, ale s přihlédnutím k té druhé s tím nemůžu bohužel nic dělat. (Isherwood) 3*
Velice silný film jak obsahově, tak obrazově. Přesto mně však nedokázal strhnout tak, jak bych si představoval. Silné scény se střídají s těmi nudnými a relativně nezajímavými a tak jsem se chvílemi nemohl ubránit pocitu nudy. Kamera je výtečná a hudba stejně tak. Jihoamerická příroda má něco do sebe a skutečně je na co koukat. Robert De Niro předvádí opět výtečný výkon a překvapivě i Jeremy Irons se snaží ze všech sil. Scénář je poměrně jednoduchý a Joffé diváka nejsilněji atakuje emocemi, které nám především ke konci filmu zprostředkovává skutečně v hojném množství. Politické taškařice tu hrají jen druhé housle. Celkově silný nadprůměr. Oscarové nominace zasloužené. (Kaka) 4*
VELKÁ RECENZE
1758 – Rodrigo Mendoza (Robert De Niro) je šlechtic bez skrupulí, který loví indiány a prodává je s velkým ziskem. Jeho žena mu přizná, že miluje jeho bratra a žárlivý Rodrigo ho v souboji zabije. Po tragédii se uzavře před světem. Jezuitský páter Gabriel (Jeremy Irons) zakládá v pralese misii a nabídne Rodrigovi pokání. Ten se tak vydá sám žít do pralesa mezi indiány, kterými dosud pohrdal. Postupem času se z misie stana kolona klidu a vzácné harmonie, jenže i tam začnou brzy doléhat hrozivé ozvěny narůstajícího konfliktu o kolonie mezi Španělskem a Portugalskem.
Talent britského filmu Roland Joffé slavil kritický i divácký úspěch z filmem Vražedná pole o ďábelských rudých khmérech, kteří nemilosrdně a cíleně vyvražďovali obyvatelstvo Kambodži. Film měl ohromný politický přesah a zařadil se mezi zásadní díla 80. let. Ve společnosti Columbia se do vedení dostal producent levicového smýšlení David Puttnam, který pro hollywoodské producenty znamenal noční můru. Puttnam totiž uspěl s dnes již téměř zapomenutým britským oskarovým filmem Ohnivé vozy a z pozice šéfa velkého studia dohodil práci takřka všem významnějším britským režisérům bez ohledu na to, zda film vydělá nebo ne. Joffého dobře znal, protože mu produkoval již zmíněná Vražedná pole. Puttnam šéfoval studiu od roku 1986 do roku 1988 a jeho vedení přivedlo tradiční hollywoodské studio z důvodu značných finančních ztrát až k prodeji japonské společnosti SONY. To způsobilo ostatně Puttnamův definitivní odchod z Hollywoodu zpět na britské ostrovy.
Snímek se natáčel v Jižní Americe – konkrétně v Kolumbii a Paraguayi. Za kamerou byl britský kameraman Chris Menges. Ten původně začínal u dokumentárního filmu, ale jeho schopnosti natáčet vizuálně vytříbené obrazy v místech, kam se nikdo ani neodvážil jet, ho přivedly k hranému filmu. Jeho portfolio čítalo spolupráci s velmi náročnými režiséry a spolupráce s Rolandem Joffém mu vynesla hned 2 Oskary, z nichž jeden byl právě za Misi. Když se Puttnam s Joffém dohadovali, jak převést na plátno scénář Roberta Bolta přišel Menges se svou troškou do mlýna. V roce 1968 totiž natočil dokumentární snímek The Tribe That Hides From Man v amazonské džungli. Pamatoval si, že kolem misie byl neustále opar z nedalekého vodopádu. Nechal proto kolem filmové misie rozestavět vodní pumpy, které vlhčily vzduch a vytvářely duhové efekty v kameře při záběrech, kdy paprsky slunce prochází skrz koruny stromů. Obrazová stylizace snímku dodnes vyvolá v divákovi oprávněný úžas, který plně koresponduje se světelnými efekty, které byly základním stavebním kamenem umění té doby.
Jenže k tomu, aby mohli tvůrci vytvářet technické finesy bylo zapotřebí značné diplomacie. V Kolumbii museli vycházet s tamějšími pěstiteli koky, protože natáčeli v blízkosti plantáží, stejně jako s oficiální vládnoucí garniturou. Joffé nechal angažovat domorodce do snímku, z kterých se snažil získat co nejvíce informací o jejich předcích a názorech na svět. Informace, které nasbíral pak předal i hudebnímu skladateli Ennio Morriconemu, který byl indiány naprosto fascinován.
Hudební doprovod Mise je jeden z vrcholů symbiózy nádherné hudby a síly kinematografie. Morricone svým působivým doprovodem kombinuje hudební motivy pro všechny strany zobrazené ve filmu. Evropu a církev symbolizuje Ave Maria a témata pro domorodce nahrává na tradiční nástroje Guaraniů. V dalších skladbách pak Morricone navozuje stavy mysli a dokonce vymyslel i jednotlivá témata pro přírodní živly, které se objevují ve filmu. Poslech soundtracku k Misi pak splňuje nesmírně silný duchovní zážitek a bude navždy patřit k pilířům tvorby tohoto fenomenálního skladatele.
Pro roli pátera Gabriela byl angažován věhlasný divadelní herec Jeremy Irons. Sice se již objevil v několika filmech, ale tato kariéra pro něj nebyla prioritou. Byl však první volbou režiséra, přestože on sám o vhodnosti svého obsazení pochyboval. Režisér Joffé ho ujistil, že na roli určitě má. Irons se do role doslova vžil a nenechal se zaskakovat kaskadéry ani v náročných scénách, při kterých štáb překvapila jeho neuvěřitelná chladnokrevnost, kdy lezl v ohromných výškách nad propastí a přitom neustále zůstával v roli. Robert De Niro byl asi jedinou úlitbou komerčnímu proudu, jakou byli tvůrci ochotni udělat. Nutno podotknout, že Robert De Niro byl sice velká hvězda, ale zároveň platil za respektovaného charakterního herce. Zatímco všichni ve štábu nezvládali tropické horko a střevní onemocnění, tak De Niro byl jediný, který nikdy neonemocněl a ani si na nic nestěžoval. Herec zastávající Stanislavského metodu by si ostatně stejně jako představitel postavy, která má za cíl vnitřní pokání, nikdy nestěžoval.
Mise je krásný a chytrý film, který během své dvouhodinové délky neudělá ani jeden krok k tomu, aby se podbízel divákovi. Filmaři zde dávají jednoznačně najevo, že jsou to oni, kteří vám určí, co si z filmu máte odnést.
Film vstoupil do amerických kin s velmi nepříjemnými kritikami. Americký kritik Rogert Ebert o filmu napsal:,,Mise je ten typ snímku, u kterého by jste se raději dívali na film o filmu než na skutečný film…Ve filmu není jediný moment, který by nebyl koukatelný, zároveň, ale zásadně nedrží pohromadě.“ Kritiky v Evropě nebyly o moc vřelejší, přestože film vyhrál Zlatou palmu v Cannes. Tvůrci byli obviňováni z propagace marxismu a jednoznačnému útoku proti církvi. Film měl rozpočet kolem 26 milionů dolarů a v amerických kinech vydělal pouhých 17,2 milionů. Distributor navíc získá jen 55% z tržeb. Mise se tedy stala jednoznačným komerčním debaklem.
O skutečných kvalitách snímku rozhodne ovšem až čas a pochopitelně reprízy filmu v televizi a obnovená vydání na nosičích. A Mise složila reparát. Po roce 2000 se tak rozhodně nedá říct, že by byl film obviňován z propagace extrémismu, Vatikán film označil za jeden z nejlepších snímků o katolické víře, který byl natočen a Americký filmový institut vybral hudbu Ennia Morriconeho k Misi mezi nejzásadnější soundtracky filmové historie.
Ocenění:
Academy Awards
1987 - Chris Menges (Kamera)
1987 - Nejlepší film (nominace)
1987 - Roland Joffé (Režie) (nominace)
1987 - Střih (nominace)
1987 - Ennio Morricone (Hudba) (nominace)
1987 - Výprava (nominace)
1987 - Kostýmy (nominace)
Golden Globes
1987 - Robert Bolt (Nejlepší scénář)
1987 - Ennio Morricone (Nejlepší hudba)
1987 - Nejlepší film - drama (nominace)
1987 - Jeremy Irons (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1987 - Roland Joffé (Nejlepší režie) (nominace)
BAFTA
1987 - Ray McAnally (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1987 - Nejlepší střih
1987 - Ennio Morricone (Hudba)
1987 - Nejlepší film (nominace)
1987 - Roland Joffé (Nejlepší režie) (nominace)
1987 - Robert Bolt (Původní scénář) (nominace)
1987 - Chris Menges (Nejlepší kamera) (nominace)
1987 - Zvuk (nominace)
1987 - Kostýmy (nominace)
1987 - Výprava (nominace)
1987 - Vizuální efekty (nominace)
Cannes IFF
1986 - Roland Joffé (Zlatá palma)
1986 - Roland Joffé (Cena Nejvyšší technické komise)
New York Film Critics Circle
1986 - Chris Menges (Nejlepší kamera) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1986 - Chris Menges (Nejlepší kamera)
1986 - Ennio Morricone (Nejlepší hudba) (nominace)
César du cinéma
1987 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
DABING
1.DABING (VHS)
V českém znění: Petr Pospíchal - Robert De Niro (Rodrigo Mendoza), Jiří Schwarz - Jeremy Irons (otec Gabriel), Antonín Molčík, Bohuslav Kalva, Miloš Vávra, Jan Pohan, Radovan Vaculík, Veronika Freimanová
Vyrobilo: pro Rangelone film studio ZERO
2.DABING (Nova, ČT)
V českém znění: Petr Pospíchal - Robert De Niro (Rodrigo Mendoza), Vladislav Beneš - Jeremy Irons (Father Gabriel), Karel Richter - Ray McAnally (Altamirano), Pavel Pípal - Chuck Low (Cabeza), Jiří Prager - Ronald Pickup (Hontar), Ilona Svobodová - Cherie Lunghi (Carlotta), Vladimír Čech - Liam Neeson (Fielding), Martin Zounar - Aidan Quinn (Felipe Mendoza), Jaroslav Kaňkovský, Zuzana Skalická, Rudolf Jelínek, Luděk Čtvrtlík - (titulky), Pavel Vondra, Tomáš Vaverka
Překlad: Lisette Saint Germain, Lenka Pospíchalová
Produkce: Evelyna Vrbová, Marcela Bártová
Zvuk: Alexandr Vrbata
Úprava dialogů: Daniela Černošková
Režie českého znění: Jiří Ptáček
Připravila: LS Productions Dabing
Vyrobila: ČNTS, spol. s r.o. Nova 1998
3.DABING (FilmBox, TV Noe)
V českém znění: Marek Libert - Robert De Niro (Rodrigo Mendoza), Bohuslav Kalva, Libor Hruška, Ladislav Cigánek, Ivan Jiřík, Radek Hoppe, Nikola Votočková, Ivana Korolová, Libor Terš, Ivo Novák, Radovan Vaculík, a další...
Spolupracovali:
Překlad: Martin Petřík
Andrea Bodnárová
Martin Porubský
Vladimír Bodnár
Milan Soták
Vyrobila: Saga TV v roce 2011, pro SPI International
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.3.1989
Premiéra USA: 30.10.1986 (New York City, New York) (premiere)
Premiéra Francie: 16. 5.1986 (Cannes Film Festival)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1993 (VHS) Rangelone
Poprvé na DVD: 3.10.2005 Levné knihy
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 17,700,000
Náklady (Rozpočet) - $ 24 500 000
„Mohl to být ráj na zemi.“
OBSAH
Děj výpravného příběhu se odehrává v roce 1750 ve španělských a portugalských koloniích Jižní Ameriky. Obchodník s otroky (Robert de Niro) je obávaný pro svou vznětlivou povahu. V souboji o ženu zabije svého bratra, ale pozdější výčitky jej přinutí hledat možnost, jak odčinit svou vinu. Vydává se na nebezpečnou misijní cestu po boku kněze Gabriela (Jeremy Irons).(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
De Niro a Irons předvádějí úžasnou hereckou extratřídu při krásné Morriconeho hudbě. Ta je opravdu skvostná (a po letech musím říct, že její živá varianta, v rámci koncertní šňůry mistra, je ještě působivější). Režii Rolanda Joffého se v jeho mistrovském kousku nedá nic vytknout a působivá kamera předkládá pohledy na skutečnou přírodu. Pohled na náboženství, který si celou dobu okatě říká o svojí nadčasovost, ale daří se mu to. Škoda, že jde o tolik zapomenuté dílo... (Djkoma) 4*
Diametrální odlišnost obou polovin tříští v konečném efektu celkový výsledek na ještě menší kousíčky. Ta první je dokonalá. Naprosto uchvacující zachycení proměny jednoho člověka pod vlivem tíhy vlastního svědomí a křesťanské nauky, které je navíc podpořeno mistrným hereckým výkonem „seňora“ Roberta de Nira, bere dech. Zvláště při započtení výtečného kontrastu mezi domorodými indiány a evropskými osadníky. Jenomže druhá polovina radikálně změní úhel pohledu. Politický souboj koloniálních mocností na území Jižní Ameriky, Španělska a Portugalska, mezi něž se samozřejmě dere i samotná římskokatolická církev, jde úplně proti proudu předchozího vyprávění a celé to začne ztrácet na výmluvnosti, spádu a vlastně to začne být nepříjemná nuda. Vše navíc začne směřovat k nepřekvapivé závěrečné bitvě, která i přesto, že má „něco do sebe“, nedokáže popřít vlastní samoúčelnost. Bohužel, i nádherných obrázků jihoamerické džungle hraničících s kýčem, se zde taktéž nedostává, což částečně vynahrazuje působivá Morriconeho hudba. Jenomže zavřít oči a poslouchat? Vzhledem k první polovině je mi mého hodnocení i líto, ale s přihlédnutím k té druhé s tím nemůžu bohužel nic dělat. (Isherwood) 3*
Velice silný film jak obsahově, tak obrazově. Přesto mně však nedokázal strhnout tak, jak bych si představoval. Silné scény se střídají s těmi nudnými a relativně nezajímavými a tak jsem se chvílemi nemohl ubránit pocitu nudy. Kamera je výtečná a hudba stejně tak. Jihoamerická příroda má něco do sebe a skutečně je na co koukat. Robert De Niro předvádí opět výtečný výkon a překvapivě i Jeremy Irons se snaží ze všech sil. Scénář je poměrně jednoduchý a Joffé diváka nejsilněji atakuje emocemi, které nám především ke konci filmu zprostředkovává skutečně v hojném množství. Politické taškařice tu hrají jen druhé housle. Celkově silný nadprůměr. Oscarové nominace zasloužené. (Kaka) 4*
VELKÁ RECENZE
1758 – Rodrigo Mendoza (Robert De Niro) je šlechtic bez skrupulí, který loví indiány a prodává je s velkým ziskem. Jeho žena mu přizná, že miluje jeho bratra a žárlivý Rodrigo ho v souboji zabije. Po tragédii se uzavře před světem. Jezuitský páter Gabriel (Jeremy Irons) zakládá v pralese misii a nabídne Rodrigovi pokání. Ten se tak vydá sám žít do pralesa mezi indiány, kterými dosud pohrdal. Postupem času se z misie stana kolona klidu a vzácné harmonie, jenže i tam začnou brzy doléhat hrozivé ozvěny narůstajícího konfliktu o kolonie mezi Španělskem a Portugalskem.
Talent britského filmu Roland Joffé slavil kritický i divácký úspěch z filmem Vražedná pole o ďábelských rudých khmérech, kteří nemilosrdně a cíleně vyvražďovali obyvatelstvo Kambodži. Film měl ohromný politický přesah a zařadil se mezi zásadní díla 80. let. Ve společnosti Columbia se do vedení dostal producent levicového smýšlení David Puttnam, který pro hollywoodské producenty znamenal noční můru. Puttnam totiž uspěl s dnes již téměř zapomenutým britským oskarovým filmem Ohnivé vozy a z pozice šéfa velkého studia dohodil práci takřka všem významnějším britským režisérům bez ohledu na to, zda film vydělá nebo ne. Joffého dobře znal, protože mu produkoval již zmíněná Vražedná pole. Puttnam šéfoval studiu od roku 1986 do roku 1988 a jeho vedení přivedlo tradiční hollywoodské studio z důvodu značných finančních ztrát až k prodeji japonské společnosti SONY. To způsobilo ostatně Puttnamův definitivní odchod z Hollywoodu zpět na britské ostrovy.
Snímek se natáčel v Jižní Americe – konkrétně v Kolumbii a Paraguayi. Za kamerou byl britský kameraman Chris Menges. Ten původně začínal u dokumentárního filmu, ale jeho schopnosti natáčet vizuálně vytříbené obrazy v místech, kam se nikdo ani neodvážil jet, ho přivedly k hranému filmu. Jeho portfolio čítalo spolupráci s velmi náročnými režiséry a spolupráce s Rolandem Joffém mu vynesla hned 2 Oskary, z nichž jeden byl právě za Misi. Když se Puttnam s Joffém dohadovali, jak převést na plátno scénář Roberta Bolta přišel Menges se svou troškou do mlýna. V roce 1968 totiž natočil dokumentární snímek The Tribe That Hides From Man v amazonské džungli. Pamatoval si, že kolem misie byl neustále opar z nedalekého vodopádu. Nechal proto kolem filmové misie rozestavět vodní pumpy, které vlhčily vzduch a vytvářely duhové efekty v kameře při záběrech, kdy paprsky slunce prochází skrz koruny stromů. Obrazová stylizace snímku dodnes vyvolá v divákovi oprávněný úžas, který plně koresponduje se světelnými efekty, které byly základním stavebním kamenem umění té doby.
Jenže k tomu, aby mohli tvůrci vytvářet technické finesy bylo zapotřebí značné diplomacie. V Kolumbii museli vycházet s tamějšími pěstiteli koky, protože natáčeli v blízkosti plantáží, stejně jako s oficiální vládnoucí garniturou. Joffé nechal angažovat domorodce do snímku, z kterých se snažil získat co nejvíce informací o jejich předcích a názorech na svět. Informace, které nasbíral pak předal i hudebnímu skladateli Ennio Morriconemu, který byl indiány naprosto fascinován.
Hudební doprovod Mise je jeden z vrcholů symbiózy nádherné hudby a síly kinematografie. Morricone svým působivým doprovodem kombinuje hudební motivy pro všechny strany zobrazené ve filmu. Evropu a církev symbolizuje Ave Maria a témata pro domorodce nahrává na tradiční nástroje Guaraniů. V dalších skladbách pak Morricone navozuje stavy mysli a dokonce vymyslel i jednotlivá témata pro přírodní živly, které se objevují ve filmu. Poslech soundtracku k Misi pak splňuje nesmírně silný duchovní zážitek a bude navždy patřit k pilířům tvorby tohoto fenomenálního skladatele.
Pro roli pátera Gabriela byl angažován věhlasný divadelní herec Jeremy Irons. Sice se již objevil v několika filmech, ale tato kariéra pro něj nebyla prioritou. Byl však první volbou režiséra, přestože on sám o vhodnosti svého obsazení pochyboval. Režisér Joffé ho ujistil, že na roli určitě má. Irons se do role doslova vžil a nenechal se zaskakovat kaskadéry ani v náročných scénách, při kterých štáb překvapila jeho neuvěřitelná chladnokrevnost, kdy lezl v ohromných výškách nad propastí a přitom neustále zůstával v roli. Robert De Niro byl asi jedinou úlitbou komerčnímu proudu, jakou byli tvůrci ochotni udělat. Nutno podotknout, že Robert De Niro byl sice velká hvězda, ale zároveň platil za respektovaného charakterního herce. Zatímco všichni ve štábu nezvládali tropické horko a střevní onemocnění, tak De Niro byl jediný, který nikdy neonemocněl a ani si na nic nestěžoval. Herec zastávající Stanislavského metodu by si ostatně stejně jako představitel postavy, která má za cíl vnitřní pokání, nikdy nestěžoval.
Mise je krásný a chytrý film, který během své dvouhodinové délky neudělá ani jeden krok k tomu, aby se podbízel divákovi. Filmaři zde dávají jednoznačně najevo, že jsou to oni, kteří vám určí, co si z filmu máte odnést.
Film vstoupil do amerických kin s velmi nepříjemnými kritikami. Americký kritik Rogert Ebert o filmu napsal:,,Mise je ten typ snímku, u kterého by jste se raději dívali na film o filmu než na skutečný film…Ve filmu není jediný moment, který by nebyl koukatelný, zároveň, ale zásadně nedrží pohromadě.“ Kritiky v Evropě nebyly o moc vřelejší, přestože film vyhrál Zlatou palmu v Cannes. Tvůrci byli obviňováni z propagace marxismu a jednoznačnému útoku proti církvi. Film měl rozpočet kolem 26 milionů dolarů a v amerických kinech vydělal pouhých 17,2 milionů. Distributor navíc získá jen 55% z tržeb. Mise se tedy stala jednoznačným komerčním debaklem.
O skutečných kvalitách snímku rozhodne ovšem až čas a pochopitelně reprízy filmu v televizi a obnovená vydání na nosičích. A Mise složila reparát. Po roce 2000 se tak rozhodně nedá říct, že by byl film obviňován z propagace extrémismu, Vatikán film označil za jeden z nejlepších snímků o katolické víře, který byl natočen a Americký filmový institut vybral hudbu Ennia Morriconeho k Misi mezi nejzásadnější soundtracky filmové historie.
Ocenění:
Academy Awards
1987 - Chris Menges (Kamera)
1987 - Nejlepší film (nominace)
1987 - Roland Joffé (Režie) (nominace)
1987 - Střih (nominace)
1987 - Ennio Morricone (Hudba) (nominace)
1987 - Výprava (nominace)
1987 - Kostýmy (nominace)
Golden Globes
1987 - Robert Bolt (Nejlepší scénář)
1987 - Ennio Morricone (Nejlepší hudba)
1987 - Nejlepší film - drama (nominace)
1987 - Jeremy Irons (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1987 - Roland Joffé (Nejlepší režie) (nominace)
BAFTA
1987 - Ray McAnally (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1987 - Nejlepší střih
1987 - Ennio Morricone (Hudba)
1987 - Nejlepší film (nominace)
1987 - Roland Joffé (Nejlepší režie) (nominace)
1987 - Robert Bolt (Původní scénář) (nominace)
1987 - Chris Menges (Nejlepší kamera) (nominace)
1987 - Zvuk (nominace)
1987 - Kostýmy (nominace)
1987 - Výprava (nominace)
1987 - Vizuální efekty (nominace)
Cannes IFF
1986 - Roland Joffé (Zlatá palma)
1986 - Roland Joffé (Cena Nejvyšší technické komise)
New York Film Critics Circle
1986 - Chris Menges (Nejlepší kamera) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1986 - Chris Menges (Nejlepší kamera)
1986 - Ennio Morricone (Nejlepší hudba) (nominace)
César du cinéma
1987 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
DABING
1.DABING (VHS)
V českém znění: Petr Pospíchal - Robert De Niro (Rodrigo Mendoza), Jiří Schwarz - Jeremy Irons (otec Gabriel), Antonín Molčík, Bohuslav Kalva, Miloš Vávra, Jan Pohan, Radovan Vaculík, Veronika Freimanová
Vyrobilo: pro Rangelone film studio ZERO
2.DABING (Nova, ČT)
V českém znění: Petr Pospíchal - Robert De Niro (Rodrigo Mendoza), Vladislav Beneš - Jeremy Irons (Father Gabriel), Karel Richter - Ray McAnally (Altamirano), Pavel Pípal - Chuck Low (Cabeza), Jiří Prager - Ronald Pickup (Hontar), Ilona Svobodová - Cherie Lunghi (Carlotta), Vladimír Čech - Liam Neeson (Fielding), Martin Zounar - Aidan Quinn (Felipe Mendoza), Jaroslav Kaňkovský, Zuzana Skalická, Rudolf Jelínek, Luděk Čtvrtlík - (titulky), Pavel Vondra, Tomáš Vaverka
Překlad: Lisette Saint Germain, Lenka Pospíchalová
Produkce: Evelyna Vrbová, Marcela Bártová
Zvuk: Alexandr Vrbata
Úprava dialogů: Daniela Černošková
Režie českého znění: Jiří Ptáček
Připravila: LS Productions Dabing
Vyrobila: ČNTS, spol. s r.o. Nova 1998
3.DABING (FilmBox, TV Noe)
V českém znění: Marek Libert - Robert De Niro (Rodrigo Mendoza), Bohuslav Kalva, Libor Hruška, Ladislav Cigánek, Ivan Jiřík, Radek Hoppe, Nikola Votočková, Ivana Korolová, Libor Terš, Ivo Novák, Radovan Vaculík, a další...
Spolupracovali:
Překlad: Martin Petřík
Andrea Bodnárová
Martin Porubský
Vladimír Bodnár
Milan Soták
Vyrobila: Saga TV v roce 2011, pro SPI International
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.3.1989
Premiéra USA: 30.10.1986 (New York City, New York) (premiere)
Premiéra Francie: 16. 5.1986 (Cannes Film Festival)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1993 (VHS) Rangelone
Poprvé na DVD: 3.10.2005 Levné knihy
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 17,700,000
Náklady (Rozpočet) - $ 24 500 000
Tvůrci a herci
Roland Joffé (Režie), Fernando Ghia (Produkce), David Puttnam (Produkce), Ennio Morricone (Hudba), Chris Menges (Kamera), Jim Clark (Střih), Susie Figgis (Casting), Juliet Taylor (Casting), Stuart Craig (Scénografie), Enrico Sabbatini (Kostýmy), Clive Winter (Zvuk), Tommie Manderson (Masky), Robert Bolt (Scénář), Robert De Niro (Herec), Jeremy Irons (Herec), Ray McAnally (Herec), Aidan Quinn (Herec), Cherie Lunghi (Herec), Ronald Pickup (Herec), Liam Neeson (Herec), Álvaro Guerrero (Herec), Chuck Low (Herec), Fred Melamed (Herec), Sigifredo Ismare (Herec), Rolf Gray (Herec), Asuncion Ontiveros (Herec), Alejandrino Moya (Herec)
1986/125/Velká Británie, Francie/Dobrodružný, Drama, Historický
Zajímavost k filmu
- Film byl zapsán na seznam AFI (Amerického filmového institutu) 25 nejlepších filmů (AFI's 100 Years of Film Scores) na 23. místo.
- Natáčelo se od 15. dubna do července 1985 ve státech Argentina, Anglie, Brazílie, Kolumbie a Paraguay.
- Celosvětová premiéra proběhla 16. května 1986 na filmovém festivalu v Cannes.
- Ennio Morricone film nejdříve odmítl, protože to pro něj bylo příliš silné téma. Nakonec ale nabídku přijal a sám říká, že hudbou k tomuto filmu oplatil Bohu talent, který do něj vložil.
- Skladatel Hans Zimmer prohlásil, že absolutně nechápe, jak nemohl Ennio Morricone za hudbu k tomuto filmu získat Oscara.
- Po titulcích následuje krátká scéna s kardinálem Altamiranem (Ray McAnally).
- Film je zakončen citátem z Bible, z Janova evangelia první kapitoly, verše 5.: "To světlo ve tmě svítí, a tma ho nepohltila."
- Když Rodrigo (Robert De Niro) čte Bibli, čte některé verše z 1. listu Korintským kapitoly 13.
- Vo filme si mal zahrať aj Ricky Tomlinson, ale nedovolili mu to jeho záväzky v divadle.
- Hudba Ennia Morriconeho byla v roce 2012 v časopise Variety vyhlášena nejlepší filmovou hudbou všech dob, a to v žebříčku, který sestavovaly na čtyři desítky předních světových filmových skladatelů.
-Roland Joffé po natáčení přiznal: „Nikdo z těch, které jsem oslovil, neměl odvahu se poprat s rolí Rodriga Mendozy." Ještě než Robert De Niro na roli kývnul, Joffé již připravoval v Kolumbii exteriéry a společně s De Nirem cestovali oblastmi kolem Santa Marty a hradbou obehnané pevnosti Cartageny, kde probíhalo natáčení.
- Natáčení bylo velmi komplikované. Začalo to přepravou osmdesátičlenného štábu s veškerým vybavením, světly, kamerami, kostýmy, potravinami a materiálem ke stavbě rekvizit, která musela být naplánována s vojenskou precizností. Vše muselo být dovezeno, neboť v Kolumbii neexistovala žádná velká filmová společnost nebo dodavatel zařízení. Např. téměř 700 paruk a příčesků bylo třeba dopravit letecky až z Říma.
- Natáčecí štáb sesbíral a choval mnoho všelijakých tvorů od pavouků po krokodýly, které potřebovali do různých scén. Byl najat také kontingent indiánů, s nimiž byly nacvičovány jejich role.
- Do popředí se během příprav dostaly bezpečností problémy, zvlášť poté, co filmaři náhodou umístili Gabrielovu (Jeremy Irons) misi San Carlos do cesty kokainovému kartelu. Kolumbijská vláda povolala na místo ozbrojené jednotky, které štáb hlídaly. Dva vojáci měli neustále na starosti Roberta De Nira (Mendoza), a dokonce hlídali před jeho hotelovým pokojem, když šel spát.
- Robert De Niro (Mendoza) měl protentokrát na rozdíl od jiných filmů velmi málo zdrojů, z nichž mohl před natáčením čerpat inspiraci pro svou postavu. Navíc na něj scénář i režisér kladli přísné požadavky. Musel k charakterizaci využít velký kus představivosti.
- Ve filmu se v pozadí jedné ze scén objeví Daniel Berrigan, skutečný misionář, který je ve světě známý bojem za lidská práva.
- Domorodcům hrajícím v komparzu byla často dána možnost naprosto improvizovat.
- Příchod Portugalců, kterým vrcholí celý film, je založen na historických faktech. Podle původní Tordesillaské smlouvy z roku 1494 byla většina území dnešní Brazílie španělská. Portugalci sem ale úspěšně pronikali povodím Amazonky, a tak jim bylo Madridskou smlouvou z roku 1750 (kdy se film odehrává) území dáno a legalizovalo tak jejich faktickou vládu.
- Film byl zařazen na seznam "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svými náboženskými myšlenkami.
- Mnoho lidí, kteří hráli domorodce, byli opravdoví Indiáni z Jižní Ameriky, kteří mluvili trochu anglicky.
- Natáčelo se od 15. dubna do července 1985 ve státech Argentina, Anglie, Brazílie, Kolumbie a Paraguay.
- Celosvětová premiéra proběhla 16. května 1986 na filmovém festivalu v Cannes.
- Ennio Morricone film nejdříve odmítl, protože to pro něj bylo příliš silné téma. Nakonec ale nabídku přijal a sám říká, že hudbou k tomuto filmu oplatil Bohu talent, který do něj vložil.
- Skladatel Hans Zimmer prohlásil, že absolutně nechápe, jak nemohl Ennio Morricone za hudbu k tomuto filmu získat Oscara.
- Po titulcích následuje krátká scéna s kardinálem Altamiranem (Ray McAnally).
- Film je zakončen citátem z Bible, z Janova evangelia první kapitoly, verše 5.: "To světlo ve tmě svítí, a tma ho nepohltila."
- Když Rodrigo (Robert De Niro) čte Bibli, čte některé verše z 1. listu Korintským kapitoly 13.
- Vo filme si mal zahrať aj Ricky Tomlinson, ale nedovolili mu to jeho záväzky v divadle.
- Hudba Ennia Morriconeho byla v roce 2012 v časopise Variety vyhlášena nejlepší filmovou hudbou všech dob, a to v žebříčku, který sestavovaly na čtyři desítky předních světových filmových skladatelů.
-Roland Joffé po natáčení přiznal: „Nikdo z těch, které jsem oslovil, neměl odvahu se poprat s rolí Rodriga Mendozy." Ještě než Robert De Niro na roli kývnul, Joffé již připravoval v Kolumbii exteriéry a společně s De Nirem cestovali oblastmi kolem Santa Marty a hradbou obehnané pevnosti Cartageny, kde probíhalo natáčení.
- Natáčení bylo velmi komplikované. Začalo to přepravou osmdesátičlenného štábu s veškerým vybavením, světly, kamerami, kostýmy, potravinami a materiálem ke stavbě rekvizit, která musela být naplánována s vojenskou precizností. Vše muselo být dovezeno, neboť v Kolumbii neexistovala žádná velká filmová společnost nebo dodavatel zařízení. Např. téměř 700 paruk a příčesků bylo třeba dopravit letecky až z Říma.
- Natáčecí štáb sesbíral a choval mnoho všelijakých tvorů od pavouků po krokodýly, které potřebovali do různých scén. Byl najat také kontingent indiánů, s nimiž byly nacvičovány jejich role.
- Do popředí se během příprav dostaly bezpečností problémy, zvlášť poté, co filmaři náhodou umístili Gabrielovu (Jeremy Irons) misi San Carlos do cesty kokainovému kartelu. Kolumbijská vláda povolala na místo ozbrojené jednotky, které štáb hlídaly. Dva vojáci měli neustále na starosti Roberta De Nira (Mendoza), a dokonce hlídali před jeho hotelovým pokojem, když šel spát.
- Robert De Niro (Mendoza) měl protentokrát na rozdíl od jiných filmů velmi málo zdrojů, z nichž mohl před natáčením čerpat inspiraci pro svou postavu. Navíc na něj scénář i režisér kladli přísné požadavky. Musel k charakterizaci využít velký kus představivosti.
- Ve filmu se v pozadí jedné ze scén objeví Daniel Berrigan, skutečný misionář, který je ve světě známý bojem za lidská práva.
- Domorodcům hrajícím v komparzu byla často dána možnost naprosto improvizovat.
- Příchod Portugalců, kterým vrcholí celý film, je založen na historických faktech. Podle původní Tordesillaské smlouvy z roku 1494 byla většina území dnešní Brazílie španělská. Portugalci sem ale úspěšně pronikali povodím Amazonky, a tak jim bylo Madridskou smlouvou z roku 1750 (kdy se film odehrává) území dáno a legalizovalo tak jejich faktickou vládu.
- Film byl zařazen na seznam "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svými náboženskými myšlenkami.
- Mnoho lidí, kteří hráli domorodce, byli opravdoví Indiáni z Jižní Ameriky, kteří mluvili trochu anglicky.
Odkazy
Hrají:
Robert De Niro, Jeremy Irons, Ray McAnally, Aidan Quinn, Cherie Lunghi, Ronald Pickup, Liam Neeson, Álvaro Guerrero, Chuck Low, Fred Melamed, Sigifredo Ismare, Rolf Gray, Asuncion Ontiveros, Alejandrino Moya