Le Mans / Le Mans (1071/106/USA/Akční, Dobrodružný, Sportovní) 80%
20.08.2022 03:07
JEDNOU VĚTOU
„Rychlost pro něj byla štěstím, peklem i vysvobozením.“
OBSAH
Americký řidič (McQueen) se vrací na závodiště do Francie, kde byl před rokem zraněn a zjistí, že pociťuje silné sympatie k vdově po muži, který zemřel při stejném neštěstí. Autentická místa ve Francii a úžasná kamera nabízejí fascinující pohled na nejneobyčejnější auta světa a výjimečné charaktery lidí, které svět motorů a pach benzínu přitahuje. Steve McQueen sám závodil a vyzkoušel i obtížný závodní okruh Le Mans dlouhý 8,5 míle (cca 13,5 km) - často v rychlosti překračující 200 mil za hodinu (320 km/h).(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Steve McQueen v docela známém sportovním dramatu o jednom z nejslavnějších závodů světa. 24h Le Mans je závod jako žádný jiný a Lee H. Katzin viditelně chtěl výjimečné prostředí předvést divákovi se vším všudy. Výborná kamera často dodávající pocit "sezení v autě vedle řidiče" je podtržena dokonalým automobilovým ozvučením. Bohužel jinak film nepřináší vůbec nic. Příběh je na úrovni ničeho, sledujeme jednoho jezdce jak jezdí a vzpomíná na svou havárii, při které zemřel manžel jedné ženy, kterou opět potkává na letošním ročníku Le Mans. Tento příběhový nedostatek se těžko kompenzuje, protože se z filmu stává opravdu čistě snímek pro milovníky tohoto závodu a závodních automobilů obecně. (Djkoma) 3*
Po zásluze legendární závodnický film - od závodníků pro závodníky. Díky tomu je poněkud divácky nevděčný, ale současně právě díky tomu od začátku do konce pevně jde za svým záměrem a volí k tomu ty správné prostředky - kamera, střih a zvuk jsou naprosto špičkové a herecký projev Stevea McQueena dokonale odměřený. Pokud potřebujete k pobavení nějakou "tradiční" zápletku, ve které bude zlý nesympatický superpilot drtit sluníčkového outsidera, který ve finále slavně zvítězí a získá srdce krásné ženy, neobtěžujte se na Le Mans dívat, jenom byste mu pak prznili zasloužené osmdesátkové hodnocení;) (Gemini) 4*
Na svou dobu neskutečně odvážná, tělem artová, semi procedurální záležitost, s minimalistickou dějovou linkou a "potlačeným" závodníkem Stevem McQueenem, jehož charismatickou tvář si jeho tehdejší fanoušci příliš neužili. "When you're racing, it's life. Anything that happens before or after is just waiting." LE MANS je film, na který se velmi dobře divá (kamera, střih), a který se velmi dobře poslouchá (sound design, vrčící motory a soundtrack) a subjektivně má zhruba hodinu. (movie) 4*
VELKÁ RECENZE
Snímků ze závodního prostředí zase tolik nenajdeme. Pomineme-li polodokumentární filmy nebo ryzí dokumenty, těch kvalitních a zapamatováníhodných příliš mnoho nezbude.
Prim v tomto směru hraje samozřejmě F1, která v těch hraných případech má dva slušné počiny - Grand Prix (1967, režie John Frankenheimer) a Rivalové (Rush, 2014, režie Ron Howard). Zatímco první film pracuje s jasnou fikcí, Howard se rozhodl pro konkrétní události a přes kvalitní zpracování se s touto problematikou příliš úspěšně nevypořádal.
Zapomenout nelze ani na spíše úsměvnou Stalloneho Formuli! (Driven, 2001), jejíž osud je dobře znám (když někdejší Rambo a Rocky přišel se scénářem k Ecclestoneovi, ten mu jemně doporučil, aby ho buď předělal nebo vůbec nerealizoval. Proto jeden z Nepostradatelných zamířil na scénu amerických formulí), a vynecháme-li nastavovanou sérii Tajných závodů, pak je jedním z nejambicióznějších počinů snaha spojit slavných 24 hodin Le Mans s příběhem dvou soupeřících pilotů. A ač to zní neuvěřitelně, vyšel z toho velice kvalitní výsledek, který naštěstí neodkazuje na konkrétní roky a případy, takže si ho můžeme bez rušivých vstupů plně užít.
Děj filmu je s ohledem na závodní podtón velice triviální. Americký závodník Michael Delaney se vrací do Le Mans, na trať, kde měl loni vážnou nehodu. Jeho největším soupeřem je německý pilot Erich Stahler. Delaney ve snaze dosáhnot co nejlepšího výsledku opět havaruje, ale nijak vážně. Situace se během 24 hodin vykristalizuje tak, že Michael se v závěru závodu opět posadí do kokpitu, aby se pokusil vyrvat Stahlerovi vítězství.
Pokud napíšeme, že natočit snímek z Le Mans byl osobní sen herce Steve McQueena, nijak nebudeme přehánět. Tento fanatický stoupenec závodů a milovník rychlých aut (v tom byl naprosto stejný jako Paul Newman) dokonce sám rád usedal za volanty speciálů a málokoho překvapí, že byl i úspěšný. Měl ve svém vlastnictví Porsche 908 a s ním vyrazil krátce před natáčením hlavních scén filmu na tradiční dvanáctihodinový závod do amerického Sebringu. Přestože byl handicapován sádrou na zlomené noze, ve spolupráci s Peterem Revsonem dojeli druzí.
Jenže jak už to tak bývá, někdy je splněný sen provázen značnou hořkostí. Přípravy na natáčení se rozeběhly v roce 1968, kdy McQueen založil produkční společnost Solar Productions. O rok později se štáb vydal do Le Mans natočit doprovodné záběry (šlo zhruba o 10 000 metrů filmu), nasát atmosféru a přesvědčit se, zda je v jeho silách film vůbec zrealizovat. Na americké (a hlavně filmové) poměry však bylo na trati málo světla, depo působilo poněkud ošuměle, zaprášeně a "málo barevně". Takže na celé věci vydělali pořadatelé, protože pro nejdůležitější natáčení Solar Productions provedla v depu a na dráze potřebné úpravy - a Francouze to nestálo ani cent.
Steve McQueen chtěl pochopitelně být při tom a nejlépe in action. Společně s Jackie Stewartem byli přihlášeni k závodu s vozem Porsche 917 se startovním číslem 26, ale do hry vstoupila pojišťovna a pohrozila McQueenovi, že mu okamžitě vypoví kontrakt, pokud bude startovat. Delaney tak ve filmu "začíná" závod na modrém voze s číslem 20, který ve skutečnosti pilotovala dvojice Siffert-Redman. Hlavní zátěž prací při závodě samotném spočívala na dvojici Herbert Linge - Jonathan Williams. Jejich Porsche 908 se startovním číslem 29 bylo vybaveno třemi kamerami zabírajícími trať z pohledu pilota. Ačkoliv se nečekal nijak světoborný výsledek, dvojice kromě natáčení stíhala i závodit - najeli úctyhodných 282 kol (3798 km) a byli by uvedeni na 9. místě, jenže nesplnili podmínku o minimální ujeté vzdálenosti, takže se ve výsledkové listině objevili jako neklasifikovaná posádka. Ve třídě P3.0, kde se na vzdálenosti nehrálo, dojeli na a 2. místě.
Tím se dostáváme k otázce vozů, hlavně si diváci kladli otázky, zda štáb klidně ničil drahé vozy a zvláště co na destrukci vozu Ferrari řekl sám velký commendatore Enzo Ferrari. Odpověď je jednoduchá - nic. Patriarcha italského závodního týmu dostal k dispozici scénář, a když se dozvěděl, že vyhraje Porsche, oficiálně dal od filmu ruce pryč. Veškeré vozy Ferrari tak pro film poskytl belgický dovozce značky Jacques Swaters a štáb je přeměnil na tovární Ferrari. Pro havárie byly vytvořeny makety jak Porsche 917, tak Ferrari 512, ovšem pouze po karosářské stránce; atrapy byly "navlečeny" na podvozky Lola T70 s motory Corvette, které byly podstatně levnější. Ale i tak šlo o poměrně drahý špás, protože havárie kašírovaného Porsche 917 vyšla na 40 000 $.
Natáčení probíhalo ve třech vlnách, jak už jsme uvedli, začínalo se v roce 1969, poté se během samotného závodu v roce 1970 vytvořilo na 40 000 metrů záběrů, ,o něž se postaralo 19 kamer podél trati a už zmíněné 3 aparáty ve voze dvojice Linge-Williams. Podobně jako v případě Frankenheimerova Grand Prix se do dějiště závodu McQueen se svou partou později vrátil k dotáčkám. Nešlo však o žádnou minimalistickou akci. Do už osiřelého dějiště závodu byli sezváni reální pořadatelé, dohlížející policisté, povolali velké množství dobrovolníků, kteří ztvárnili diváky a punc důvěryhodnosti představovali skuteční novináři akreditovaní u IRPA (International Racing Press Association). Celkem se v "opuštěném" areálu pohybovalo kolem 1500 lidí. Iluze skutečného dění vyžadovala i novou instalaci plakátů, reklamních ploch a dokonce takové maličkosti, jako přítomnost drobných mušek, které znečišťovaly čelní skla, u otevřených vozů hledí pilotů. V tom byl jistý problém, protože hmyz na rozdíl od termínu konání závodu při následném natáčení zmizel. Proto se musely pracně shánět a uměle "rozmazávat" na patřičná místa.
Bohužel ani při sebelepší koordinaci se filmový tým nevyhnul skutečné tragédii. Když se v rychlosti kolem 300 km/h nečekaně vzňalo Ferrari, ve kterém seděl Derek Bell, Brit se dokázal spasit s lehkými popáleninami. Kaskadér prchající z efektní nehody Porsche doplatil na skutečnost, že vůz "blafl" o něco dříve, což ho stálo popáleniny vážně. Nejhůře dopadl výborný pilot David Piper, účastník 3 Grand Prix F1. Havaroval v zatáčce Maison Blanche a utrpěl hluboké řezné rány na noze, do nichž se mu navíc dostala brzdová kapalina a nečistoty. Kvůli následné infekci mu musela noha amputována. V závěrečných titulcích je Piperovi vysloveno zvláštní poděkování za oběť, kterou filmu přinesl. Někdejší závodník pak dostal od producentů výtěžek z prvního promítacího dne filmu jako odškodné.
V zákulisí filmu to také často vřelo. Původní režisér John Sturges měl s McQueenem neustálé rozpory, zvláště ohledně závodních scén. Nakonec Sturges odešel s tím, že nevěděl, že byl najat pouze jako asistent pana McQueena. Nově příchozí produkční společnost Cinema Center Films poté na dva týdny suspendovala Solar Productions a údajně uvažovala, že by McQueena nahradila Robertem Redfordem. Aby McQueen zažehnal krach celého projektu, vzdal se nejen svého platu, ale i procentuálního podílu z jakéhokoli zisku a předal kontrolu nad filmem CCF. Aby toho nebylo málo, došlo i incidentu mimo filmový štáb. Při jedné bouřlivé noci si vyrazili McQueen, jeho osobní asistent Mario Iscovich a švédská hvězdička Louise Edlind (kterou ve filmu rovněž uvidíme) na výlet, který skončil havárií, vozem kutálejícím se po poli, z něhož Louise vypadla rozbitým čelním sklem. Aby zabránil skandálu, nezavolal McQueen ambulanci a pokoušel se v nedalekém statku ukrást auto, od čehož ho odradil jeho původní majitel, který dokonce použil brokovnici a varovného výstřelu. McQueen se obával, že by Louise mohla film zruinovat svědectvím o nehodě, proto Mario vzal vinu na sebe, ačkoliv prokazatelně neřídil. Díky tomu musel opustit filmový štáb.
Zajímá vás osud Porsche 917, se kterým Steve McQueen při natáčení jezdil? Šasi 022 bylo po natáčení prodáno dvojici Reinhold Jöst a Willi Kauhsen, kteří na něm několikrát závodili. Od nich ho odkoupil jeden z účastníků filmu, někdejší pilot F1 Brian Redman. Od něj porsche putovalo k Richardu Attwoodovi, který onen ročník 1970 vyhrál a zmíněný vůz si hodlal ponechat jako "výslužku". Nejdřív ho upravil do barevného provedení, které měl na svém vítězném voze, pak ho ale přestříkal na bleděmodrooranžovou kombinaci Gulf Oil. V roce 1974 byl vůz na RM Auctions u příležitosti Monterey Historics vydražen za necelý milion liber Otisem Chandlerem z Los Angeles, známým sběratelem historických vozů. V roce 2001 se ho nejspíš nabažil, protože porsche putovalo k Bruce McCawovi a bylo součástí Vintage Racing Motors v Redmondu. V současné době je jeho majitelem Jerry Senfield. Mnohem méně dramatický osud měl McQueenův filmový overal. Získaly ho noviny The Observer a v jejich soutěži ho získal dvanáctiletý Timothy Davis. V roce 2011 se závodní kombinéza ocitla rovněž na aukci a majitel za ni zaplatil 984 000 $.
Vypočítat všechny skutečné piloty, kteří se této velepodívané zúčastnili, by znamenalo nastavit naše povídání do obřích rozměrů. Připomeňme si tedy ty, kteří se řadí mezi nejvěhlasnější: Richard Attwood, Jürgen Barth, Derek Bell, André de Cortanze, Hugues de Fierlant, Vic Elford, Nanni Galli, Masten Gregory, Toine Hezemans, Jacky Ickx, Jean-Pierre Jabouille, Helmut Kelleners, Gerard Larrousse, John Miles, Silvio Moser, Herbert Müller, Michael Parkes, Teddy Pilette, Brian Redman, Jean Sage, Jo Siffert, Rob Slotemaker a rozhodně nesmíme zapomenout na významnou postavu motoristického sportu Andrewa Fergussona.
Hodnotit film Le Mans po 45 letech je vcelku snadné. Jde o dobový snímek, který velice reálně ukazuje atmosféru jednoho z nejslavnějších, ne-li vůbec nejproslulejšího vytrvalostního závodu sportovních prototypů. De facto nezestárl, i když technika od té doby postoupila mílovými kroky kupředu - pohled na z dnešního pohledu klasické historické vozy potěší asi každého, komu se fenomén Le Mans aspoň minimálně dostal pod kůži. Směsice fikce a skutečných záběrů nadchne všechny fanoušky motorismu, těm, kteří závody nemají v lásce, neřekne kromě nabídky silných a rychlých vozů nic víc. Kvůli charismatickému Steve McQueenovi a neopakovatelné atmosféře si ho však určitě zaslouží, abychom se k němu vraceli.
Ocenění:
Golden Globes
1972 - Michel Legrand (Nejlepší hudba) (nominace)
DABING
-
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 23.6.1971 National General Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.12.2004 (VHS) H.C.E., 1.12.2004 (DVD) H.C.E.,
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na VHS: 1.12.2004
Poprvé na DVD: 13.12.2004 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Náklady (Rozpočet) - $ 7 600 000
„Rychlost pro něj byla štěstím, peklem i vysvobozením.“
OBSAH
Americký řidič (McQueen) se vrací na závodiště do Francie, kde byl před rokem zraněn a zjistí, že pociťuje silné sympatie k vdově po muži, který zemřel při stejném neštěstí. Autentická místa ve Francii a úžasná kamera nabízejí fascinující pohled na nejneobyčejnější auta světa a výjimečné charaktery lidí, které svět motorů a pach benzínu přitahuje. Steve McQueen sám závodil a vyzkoušel i obtížný závodní okruh Le Mans dlouhý 8,5 míle (cca 13,5 km) - často v rychlosti překračující 200 mil za hodinu (320 km/h).(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Steve McQueen v docela známém sportovním dramatu o jednom z nejslavnějších závodů světa. 24h Le Mans je závod jako žádný jiný a Lee H. Katzin viditelně chtěl výjimečné prostředí předvést divákovi se vším všudy. Výborná kamera často dodávající pocit "sezení v autě vedle řidiče" je podtržena dokonalým automobilovým ozvučením. Bohužel jinak film nepřináší vůbec nic. Příběh je na úrovni ničeho, sledujeme jednoho jezdce jak jezdí a vzpomíná na svou havárii, při které zemřel manžel jedné ženy, kterou opět potkává na letošním ročníku Le Mans. Tento příběhový nedostatek se těžko kompenzuje, protože se z filmu stává opravdu čistě snímek pro milovníky tohoto závodu a závodních automobilů obecně. (Djkoma) 3*
Po zásluze legendární závodnický film - od závodníků pro závodníky. Díky tomu je poněkud divácky nevděčný, ale současně právě díky tomu od začátku do konce pevně jde za svým záměrem a volí k tomu ty správné prostředky - kamera, střih a zvuk jsou naprosto špičkové a herecký projev Stevea McQueena dokonale odměřený. Pokud potřebujete k pobavení nějakou "tradiční" zápletku, ve které bude zlý nesympatický superpilot drtit sluníčkového outsidera, který ve finále slavně zvítězí a získá srdce krásné ženy, neobtěžujte se na Le Mans dívat, jenom byste mu pak prznili zasloužené osmdesátkové hodnocení;) (Gemini) 4*
Na svou dobu neskutečně odvážná, tělem artová, semi procedurální záležitost, s minimalistickou dějovou linkou a "potlačeným" závodníkem Stevem McQueenem, jehož charismatickou tvář si jeho tehdejší fanoušci příliš neužili. "When you're racing, it's life. Anything that happens before or after is just waiting." LE MANS je film, na který se velmi dobře divá (kamera, střih), a který se velmi dobře poslouchá (sound design, vrčící motory a soundtrack) a subjektivně má zhruba hodinu. (movie) 4*
VELKÁ RECENZE
Snímků ze závodního prostředí zase tolik nenajdeme. Pomineme-li polodokumentární filmy nebo ryzí dokumenty, těch kvalitních a zapamatováníhodných příliš mnoho nezbude.
Prim v tomto směru hraje samozřejmě F1, která v těch hraných případech má dva slušné počiny - Grand Prix (1967, režie John Frankenheimer) a Rivalové (Rush, 2014, režie Ron Howard). Zatímco první film pracuje s jasnou fikcí, Howard se rozhodl pro konkrétní události a přes kvalitní zpracování se s touto problematikou příliš úspěšně nevypořádal.
Zapomenout nelze ani na spíše úsměvnou Stalloneho Formuli! (Driven, 2001), jejíž osud je dobře znám (když někdejší Rambo a Rocky přišel se scénářem k Ecclestoneovi, ten mu jemně doporučil, aby ho buď předělal nebo vůbec nerealizoval. Proto jeden z Nepostradatelných zamířil na scénu amerických formulí), a vynecháme-li nastavovanou sérii Tajných závodů, pak je jedním z nejambicióznějších počinů snaha spojit slavných 24 hodin Le Mans s příběhem dvou soupeřících pilotů. A ač to zní neuvěřitelně, vyšel z toho velice kvalitní výsledek, který naštěstí neodkazuje na konkrétní roky a případy, takže si ho můžeme bez rušivých vstupů plně užít.
Děj filmu je s ohledem na závodní podtón velice triviální. Americký závodník Michael Delaney se vrací do Le Mans, na trať, kde měl loni vážnou nehodu. Jeho největším soupeřem je německý pilot Erich Stahler. Delaney ve snaze dosáhnot co nejlepšího výsledku opět havaruje, ale nijak vážně. Situace se během 24 hodin vykristalizuje tak, že Michael se v závěru závodu opět posadí do kokpitu, aby se pokusil vyrvat Stahlerovi vítězství.
Pokud napíšeme, že natočit snímek z Le Mans byl osobní sen herce Steve McQueena, nijak nebudeme přehánět. Tento fanatický stoupenec závodů a milovník rychlých aut (v tom byl naprosto stejný jako Paul Newman) dokonce sám rád usedal za volanty speciálů a málokoho překvapí, že byl i úspěšný. Měl ve svém vlastnictví Porsche 908 a s ním vyrazil krátce před natáčením hlavních scén filmu na tradiční dvanáctihodinový závod do amerického Sebringu. Přestože byl handicapován sádrou na zlomené noze, ve spolupráci s Peterem Revsonem dojeli druzí.
Jenže jak už to tak bývá, někdy je splněný sen provázen značnou hořkostí. Přípravy na natáčení se rozeběhly v roce 1968, kdy McQueen založil produkční společnost Solar Productions. O rok později se štáb vydal do Le Mans natočit doprovodné záběry (šlo zhruba o 10 000 metrů filmu), nasát atmosféru a přesvědčit se, zda je v jeho silách film vůbec zrealizovat. Na americké (a hlavně filmové) poměry však bylo na trati málo světla, depo působilo poněkud ošuměle, zaprášeně a "málo barevně". Takže na celé věci vydělali pořadatelé, protože pro nejdůležitější natáčení Solar Productions provedla v depu a na dráze potřebné úpravy - a Francouze to nestálo ani cent.
Steve McQueen chtěl pochopitelně být při tom a nejlépe in action. Společně s Jackie Stewartem byli přihlášeni k závodu s vozem Porsche 917 se startovním číslem 26, ale do hry vstoupila pojišťovna a pohrozila McQueenovi, že mu okamžitě vypoví kontrakt, pokud bude startovat. Delaney tak ve filmu "začíná" závod na modrém voze s číslem 20, který ve skutečnosti pilotovala dvojice Siffert-Redman. Hlavní zátěž prací při závodě samotném spočívala na dvojici Herbert Linge - Jonathan Williams. Jejich Porsche 908 se startovním číslem 29 bylo vybaveno třemi kamerami zabírajícími trať z pohledu pilota. Ačkoliv se nečekal nijak světoborný výsledek, dvojice kromě natáčení stíhala i závodit - najeli úctyhodných 282 kol (3798 km) a byli by uvedeni na 9. místě, jenže nesplnili podmínku o minimální ujeté vzdálenosti, takže se ve výsledkové listině objevili jako neklasifikovaná posádka. Ve třídě P3.0, kde se na vzdálenosti nehrálo, dojeli na a 2. místě.
Tím se dostáváme k otázce vozů, hlavně si diváci kladli otázky, zda štáb klidně ničil drahé vozy a zvláště co na destrukci vozu Ferrari řekl sám velký commendatore Enzo Ferrari. Odpověď je jednoduchá - nic. Patriarcha italského závodního týmu dostal k dispozici scénář, a když se dozvěděl, že vyhraje Porsche, oficiálně dal od filmu ruce pryč. Veškeré vozy Ferrari tak pro film poskytl belgický dovozce značky Jacques Swaters a štáb je přeměnil na tovární Ferrari. Pro havárie byly vytvořeny makety jak Porsche 917, tak Ferrari 512, ovšem pouze po karosářské stránce; atrapy byly "navlečeny" na podvozky Lola T70 s motory Corvette, které byly podstatně levnější. Ale i tak šlo o poměrně drahý špás, protože havárie kašírovaného Porsche 917 vyšla na 40 000 $.
Natáčení probíhalo ve třech vlnách, jak už jsme uvedli, začínalo se v roce 1969, poté se během samotného závodu v roce 1970 vytvořilo na 40 000 metrů záběrů, ,o něž se postaralo 19 kamer podél trati a už zmíněné 3 aparáty ve voze dvojice Linge-Williams. Podobně jako v případě Frankenheimerova Grand Prix se do dějiště závodu McQueen se svou partou později vrátil k dotáčkám. Nešlo však o žádnou minimalistickou akci. Do už osiřelého dějiště závodu byli sezváni reální pořadatelé, dohlížející policisté, povolali velké množství dobrovolníků, kteří ztvárnili diváky a punc důvěryhodnosti představovali skuteční novináři akreditovaní u IRPA (International Racing Press Association). Celkem se v "opuštěném" areálu pohybovalo kolem 1500 lidí. Iluze skutečného dění vyžadovala i novou instalaci plakátů, reklamních ploch a dokonce takové maličkosti, jako přítomnost drobných mušek, které znečišťovaly čelní skla, u otevřených vozů hledí pilotů. V tom byl jistý problém, protože hmyz na rozdíl od termínu konání závodu při následném natáčení zmizel. Proto se musely pracně shánět a uměle "rozmazávat" na patřičná místa.
Bohužel ani při sebelepší koordinaci se filmový tým nevyhnul skutečné tragédii. Když se v rychlosti kolem 300 km/h nečekaně vzňalo Ferrari, ve kterém seděl Derek Bell, Brit se dokázal spasit s lehkými popáleninami. Kaskadér prchající z efektní nehody Porsche doplatil na skutečnost, že vůz "blafl" o něco dříve, což ho stálo popáleniny vážně. Nejhůře dopadl výborný pilot David Piper, účastník 3 Grand Prix F1. Havaroval v zatáčce Maison Blanche a utrpěl hluboké řezné rány na noze, do nichž se mu navíc dostala brzdová kapalina a nečistoty. Kvůli následné infekci mu musela noha amputována. V závěrečných titulcích je Piperovi vysloveno zvláštní poděkování za oběť, kterou filmu přinesl. Někdejší závodník pak dostal od producentů výtěžek z prvního promítacího dne filmu jako odškodné.
V zákulisí filmu to také často vřelo. Původní režisér John Sturges měl s McQueenem neustálé rozpory, zvláště ohledně závodních scén. Nakonec Sturges odešel s tím, že nevěděl, že byl najat pouze jako asistent pana McQueena. Nově příchozí produkční společnost Cinema Center Films poté na dva týdny suspendovala Solar Productions a údajně uvažovala, že by McQueena nahradila Robertem Redfordem. Aby McQueen zažehnal krach celého projektu, vzdal se nejen svého platu, ale i procentuálního podílu z jakéhokoli zisku a předal kontrolu nad filmem CCF. Aby toho nebylo málo, došlo i incidentu mimo filmový štáb. Při jedné bouřlivé noci si vyrazili McQueen, jeho osobní asistent Mario Iscovich a švédská hvězdička Louise Edlind (kterou ve filmu rovněž uvidíme) na výlet, který skončil havárií, vozem kutálejícím se po poli, z něhož Louise vypadla rozbitým čelním sklem. Aby zabránil skandálu, nezavolal McQueen ambulanci a pokoušel se v nedalekém statku ukrást auto, od čehož ho odradil jeho původní majitel, který dokonce použil brokovnici a varovného výstřelu. McQueen se obával, že by Louise mohla film zruinovat svědectvím o nehodě, proto Mario vzal vinu na sebe, ačkoliv prokazatelně neřídil. Díky tomu musel opustit filmový štáb.
Zajímá vás osud Porsche 917, se kterým Steve McQueen při natáčení jezdil? Šasi 022 bylo po natáčení prodáno dvojici Reinhold Jöst a Willi Kauhsen, kteří na něm několikrát závodili. Od nich ho odkoupil jeden z účastníků filmu, někdejší pilot F1 Brian Redman. Od něj porsche putovalo k Richardu Attwoodovi, který onen ročník 1970 vyhrál a zmíněný vůz si hodlal ponechat jako "výslužku". Nejdřív ho upravil do barevného provedení, které měl na svém vítězném voze, pak ho ale přestříkal na bleděmodrooranžovou kombinaci Gulf Oil. V roce 1974 byl vůz na RM Auctions u příležitosti Monterey Historics vydražen za necelý milion liber Otisem Chandlerem z Los Angeles, známým sběratelem historických vozů. V roce 2001 se ho nejspíš nabažil, protože porsche putovalo k Bruce McCawovi a bylo součástí Vintage Racing Motors v Redmondu. V současné době je jeho majitelem Jerry Senfield. Mnohem méně dramatický osud měl McQueenův filmový overal. Získaly ho noviny The Observer a v jejich soutěži ho získal dvanáctiletý Timothy Davis. V roce 2011 se závodní kombinéza ocitla rovněž na aukci a majitel za ni zaplatil 984 000 $.
Vypočítat všechny skutečné piloty, kteří se této velepodívané zúčastnili, by znamenalo nastavit naše povídání do obřích rozměrů. Připomeňme si tedy ty, kteří se řadí mezi nejvěhlasnější: Richard Attwood, Jürgen Barth, Derek Bell, André de Cortanze, Hugues de Fierlant, Vic Elford, Nanni Galli, Masten Gregory, Toine Hezemans, Jacky Ickx, Jean-Pierre Jabouille, Helmut Kelleners, Gerard Larrousse, John Miles, Silvio Moser, Herbert Müller, Michael Parkes, Teddy Pilette, Brian Redman, Jean Sage, Jo Siffert, Rob Slotemaker a rozhodně nesmíme zapomenout na významnou postavu motoristického sportu Andrewa Fergussona.
Hodnotit film Le Mans po 45 letech je vcelku snadné. Jde o dobový snímek, který velice reálně ukazuje atmosféru jednoho z nejslavnějších, ne-li vůbec nejproslulejšího vytrvalostního závodu sportovních prototypů. De facto nezestárl, i když technika od té doby postoupila mílovými kroky kupředu - pohled na z dnešního pohledu klasické historické vozy potěší asi každého, komu se fenomén Le Mans aspoň minimálně dostal pod kůži. Směsice fikce a skutečných záběrů nadchne všechny fanoušky motorismu, těm, kteří závody nemají v lásce, neřekne kromě nabídky silných a rychlých vozů nic víc. Kvůli charismatickému Steve McQueenovi a neopakovatelné atmosféře si ho však určitě zaslouží, abychom se k němu vraceli.
Ocenění:
Golden Globes
1972 - Michel Legrand (Nejlepší hudba) (nominace)
DABING
-
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 23.6.1971 National General Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.12.2004 (VHS) H.C.E., 1.12.2004 (DVD) H.C.E.,
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na VHS: 1.12.2004
Poprvé na DVD: 13.12.2004 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Náklady (Rozpočet) - $ 7 600 000
FILMY V SÉRII
Grand Prix gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/grand-prix-grand-prix-1966-176-usa-drama-sportovni-3/
Drama / Sportovní, USA, 1966
Režie: John Frankenheimer, Hrají: James Garner, Eva Marie Saint
Le Mans gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/le-mans-le-mans-1071-106-usa-akcni-dobrodruzny-sportovni-80/
Akční / Dobrodružný, USA, 1971
Režie: Lee H. Katzin, Hrají: Steve McQueen, Siegfried Rauch
Le Mans '66 gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/le-mans-66-ford-v-ferrari-2019-152-usa-francieudrama-zivotopisny-sportovni-akcni-92/
Drama / Životopisný, USA, 2019
Režie: James Mangold, Hrají: Matt Damon, Christian Bale
Zajímavost k filmu- John Sturges byl původně najatý, aby režíroval tento film, ale opustil projekt kvůli Steve McQueenovi (Michael Delaney), který zasahovat téměř do všeho, a tak film nakonec režíroval Lee H. Katzin.
- Steve McQueen (Michael Delaney) po skončení tohoto filmu již nikdy v autě nezávodil.
- Porsche Steva McQueena (Michael Delaney) se po natáčení filmu vydražilo za 1 400 000 dolarů.
- Michael Delaney (Steve McQueen) ve filmu poprvé promluví po více než 30 minutách.
- Jeden vůz 917 byl ve skutečnosti Lola T 70, který byl představěn na Porsche, jež Michael Delaney (Steve McQueen) při havárii zničí.
- Po natáčení producenti darovali kombinézu McQueena britským novinám The Observer jako cenu do soutěže, kterou tehdy vyhrál 12letý Timothy Davis. V roce 2011 byla velmi zachovalá kombinéza vydražena v aukci za 984 000 amerických dolarů.
- Uprostřed nočního kokainového flámu sedl Steve McQueen do auta jako řidič, nevybral zatáčku a narazil do cementového bunkru. Jeho kolegyně, se kterou tehdy spal (švédská hvězda soap-opery), proletěla předním sklem.
- Při fingovaném výbuchu vozu Ferrari vznikly komplikace. Exploze nastala dříve a oheň se rozšířil dál, než se předpokládalo, takže muže snažícího se co nejrychleji dostat od vozu bohužel plameny zasáhly a utrpěl těžké popáleniny.
- Téměř dva roky probíhalo natáčení bez scénáře.
- Steve McQueen pre film Le Mans založil vlastnú produkčnú spoločnosť Solar Productions (SP), ktorej prvým krokom bolo, že v roku 1969 sa vypravila do Francúzska, aby tu pri skutočných pretekoch 24 hodinovke Le Mans 1969 natočila cez 10 000 metrov filmu a okrem toho získala prvé skúsenosti, či je reálne nakrúcať za takýchto podmienok. Zistila že je príliš prachu v depe, vyblednuté farby v boxoch a v noci málo osvetlená trať. Preto ďalší rok, pár týždňov pred ročníkom 1970 prišla do Le Mans výprava Solar Productions, aby k veľkej radosti usporiadateľov zadarmo vybudovala a vydláždila nové depo, prefarbila boxy a presvetlila niektoré nočné úseky.
- Steve McQueen mal v úmysle zúčastniť sa skutočných pretekov Le Mans 1970 osobne, a tak sa medzi prihláškami na preteky objavil voz Solar Productions(SP) – Porsche 917 s neobyčajnou posádkou: Steve McQueen – Jackie Stewart. Ale McQueenovi poisťovňa zakázala štartovať s hrozbou výpovede úveru.
- Počas pretekov Le Mans 1970 bolo umiestnenych 19 kamier pozdĺž trate, ktoré dohromady natočili 40 000 metrov filmu a 3 ďalšie kamery viezol Porsche 908 štartujúci za Solar Productions. Za volantom sa striedali H. Linge a J. Williams. Ich úloha bola pred štartom spustiť všetky kamery, odštartovať čo najrýchlejšie a potom sa držať vo vedúcej skupine jazdcov tak dlho, ako to len bude možné, aby sa natočilo čo najviac. Napriek nespočetným zástavkám v boxoch kvôli nabíjaniu kamier sa nakoniec celkovo umiestnili na výbornom 9. mieste konečného poradia!
- Enzo Ferrari odmietol spoluprácu. Požiadal o scenár a dostal poznámky, z ktorých sa dočítal, že zvíťazí Porsche – a svoje autá neposkytol. McQueen ich teda päť zakúpil od súkromníkov a niekoľko ďalších nechal zostaviť zo starších podvozkov Lola s motormi Corvette a s karosériou Ferrari.
- SP okrem toho najali skutočných usporiadateľov pretekov, skutočných policajtov, skutočných novinárov z International Racing Press Association, najali i časť divákov z pretekov, ktorí zostali divákmi i pre nakrúcanie – celkom 1500 ľudí!
- Po skutočných pretekoch Le Mans v júni 1970 nasledoval týždeň na odpočinok, a potom začal ten “McQueenov Le Mans“, doprevádzaný množstvom ťažkostí. Plagáty, inzertné plachty a tabule sa odsťahovali na ďalšie preteky, a tak SP museli zohnať od najrôznejších firiem náhrady.Ďalším problémom bol hmyz, ktorý v júnových pretekoch zvykne mohutne znečisťovať prilby, chrániče i autá. Už behom prvých týždňov nakrúcania však všetky mušky zmizli. Museli sa teda dovážať a rozmetať na potrebné miesta, aby účastníci vyzerali, akoby ich „nazbierali“ v rýchlosti 300 km/h.
- Pri nakrúcaní nechýbali ani dramatické okamihy, keď sa neplánovane vznietilo Ferrari Dereka Bella v rýchlosti cez 300 km/h a Bell vyviazol len s ľahkými popáleninami. Keď zasa Porsche 917 s Davidom Piperom vyletelo z trate práve v mieste, kde sa v r. 1969 zabil John Woolfe, a rozlomilo sa na dva kusy, nikto neveril, že by to Piper mohol prežiť. Prežil, ale prišiel pritom o nohu. Výťažok z prvého dňa premietania Le Mans na celom svete mu bol venovaný ako odškodné.
- Najslávnejšia scéna havárie v „Le Mans“ ukazuje diaľkovo riadený skutočný Porsche 917 v hodnote 40 000 dolárov.
Grand Prix gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/grand-prix-grand-prix-1966-176-usa-drama-sportovni-3/
Drama / Sportovní, USA, 1966
Režie: John Frankenheimer, Hrají: James Garner, Eva Marie Saint
Le Mans gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/le-mans-le-mans-1071-106-usa-akcni-dobrodruzny-sportovni-80/
Akční / Dobrodružný, USA, 1971
Režie: Lee H. Katzin, Hrají: Steve McQueen, Siegfried Rauch
Le Mans '66 gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/le-mans-66-ford-v-ferrari-2019-152-usa-francieudrama-zivotopisny-sportovni-akcni-92/
Drama / Životopisný, USA, 2019
Režie: James Mangold, Hrají: Matt Damon, Christian Bale
Tvůrci a herci
Lee H. Katzin (Režie), Jack N. Reddish (Produkce), ichel Legrand (Hudba), Robert B. Hauser (Kamera), René Guissart Jr. (Kamera), Ferris Webster (Střih), John Woodcock (Střih), Catherine Kelber (Střih), Donald W. Ernst (Střih), Lynn Stalmaster (Casting), Phil Abramson (Scénografie), Ray Summers (Kostýmy), Phil Abramson (Kostýmy), Jack A. Finlay (Zvuk), John W. Mitchell (Zvuk), Emile LaVigne (Masky), Harry Kleiner (Scénář), Steve McQueen (Herec), Siegfried Rauch (Herec), Elga Andersen (Herec), Luc Merenda (Herec), Louise Edlind (Herec), Angelo Infanti (Herec), Carlo Cecchi (Herec), Jean-Claude Bercq (Herec), Ronald Leigh-Hunt (Herec), Richard Rüdiger (Herec)
1071/106/USA/Akční, Dobrodružný, Sportovní
- Steve McQueen (Michael Delaney) po skončení tohoto filmu již nikdy v autě nezávodil.
- Porsche Steva McQueena (Michael Delaney) se po natáčení filmu vydražilo za 1 400 000 dolarů.
- Michael Delaney (Steve McQueen) ve filmu poprvé promluví po více než 30 minutách.
- Jeden vůz 917 byl ve skutečnosti Lola T 70, který byl představěn na Porsche, jež Michael Delaney (Steve McQueen) při havárii zničí.
- Po natáčení producenti darovali kombinézu McQueena britským novinám The Observer jako cenu do soutěže, kterou tehdy vyhrál 12letý Timothy Davis. V roce 2011 byla velmi zachovalá kombinéza vydražena v aukci za 984 000 amerických dolarů.
- Uprostřed nočního kokainového flámu sedl Steve McQueen do auta jako řidič, nevybral zatáčku a narazil do cementového bunkru. Jeho kolegyně, se kterou tehdy spal (švédská hvězda soap-opery), proletěla předním sklem.
- Při fingovaném výbuchu vozu Ferrari vznikly komplikace. Exploze nastala dříve a oheň se rozšířil dál, než se předpokládalo, takže muže snažícího se co nejrychleji dostat od vozu bohužel plameny zasáhly a utrpěl těžké popáleniny.
- Téměř dva roky probíhalo natáčení bez scénáře.
- Steve McQueen pre film Le Mans založil vlastnú produkčnú spoločnosť Solar Productions (SP), ktorej prvým krokom bolo, že v roku 1969 sa vypravila do Francúzska, aby tu pri skutočných pretekoch 24 hodinovke Le Mans 1969 natočila cez 10 000 metrov filmu a okrem toho získala prvé skúsenosti, či je reálne nakrúcať za takýchto podmienok. Zistila že je príliš prachu v depe, vyblednuté farby v boxoch a v noci málo osvetlená trať. Preto ďalší rok, pár týždňov pred ročníkom 1970 prišla do Le Mans výprava Solar Productions, aby k veľkej radosti usporiadateľov zadarmo vybudovala a vydláždila nové depo, prefarbila boxy a presvetlila niektoré nočné úseky.
- Steve McQueen mal v úmysle zúčastniť sa skutočných pretekov Le Mans 1970 osobne, a tak sa medzi prihláškami na preteky objavil voz Solar Productions(SP) – Porsche 917 s neobyčajnou posádkou: Steve McQueen – Jackie Stewart. Ale McQueenovi poisťovňa zakázala štartovať s hrozbou výpovede úveru.
- Počas pretekov Le Mans 1970 bolo umiestnenych 19 kamier pozdĺž trate, ktoré dohromady natočili 40 000 metrov filmu a 3 ďalšie kamery viezol Porsche 908 štartujúci za Solar Productions. Za volantom sa striedali H. Linge a J. Williams. Ich úloha bola pred štartom spustiť všetky kamery, odštartovať čo najrýchlejšie a potom sa držať vo vedúcej skupine jazdcov tak dlho, ako to len bude možné, aby sa natočilo čo najviac. Napriek nespočetným zástavkám v boxoch kvôli nabíjaniu kamier sa nakoniec celkovo umiestnili na výbornom 9. mieste konečného poradia!
- Enzo Ferrari odmietol spoluprácu. Požiadal o scenár a dostal poznámky, z ktorých sa dočítal, že zvíťazí Porsche – a svoje autá neposkytol. McQueen ich teda päť zakúpil od súkromníkov a niekoľko ďalších nechal zostaviť zo starších podvozkov Lola s motormi Corvette a s karosériou Ferrari.
- SP okrem toho najali skutočných usporiadateľov pretekov, skutočných policajtov, skutočných novinárov z International Racing Press Association, najali i časť divákov z pretekov, ktorí zostali divákmi i pre nakrúcanie – celkom 1500 ľudí!
- Po skutočných pretekoch Le Mans v júni 1970 nasledoval týždeň na odpočinok, a potom začal ten “McQueenov Le Mans“, doprevádzaný množstvom ťažkostí. Plagáty, inzertné plachty a tabule sa odsťahovali na ďalšie preteky, a tak SP museli zohnať od najrôznejších firiem náhrady.Ďalším problémom bol hmyz, ktorý v júnových pretekoch zvykne mohutne znečisťovať prilby, chrániče i autá. Už behom prvých týždňov nakrúcania však všetky mušky zmizli. Museli sa teda dovážať a rozmetať na potrebné miesta, aby účastníci vyzerali, akoby ich „nazbierali“ v rýchlosti 300 km/h.
- Pri nakrúcaní nechýbali ani dramatické okamihy, keď sa neplánovane vznietilo Ferrari Dereka Bella v rýchlosti cez 300 km/h a Bell vyviazol len s ľahkými popáleninami. Keď zasa Porsche 917 s Davidom Piperom vyletelo z trate práve v mieste, kde sa v r. 1969 zabil John Woolfe, a rozlomilo sa na dva kusy, nikto neveril, že by to Piper mohol prežiť. Prežil, ale prišiel pritom o nohu. Výťažok z prvého dňa premietania Le Mans na celom svete mu bol venovaný ako odškodné.
- Najslávnejšia scéna havárie v „Le Mans“ ukazuje diaľkovo riadený skutočný Porsche 917 v hodnote 40 000 dolárov.
Odkazy