Labyrint lží / Body of Lies (2008/128/USA/Drama, Akční, Thriller) 75% -Blu-ray-
21.08.2021 16:24
JEDNOU VĚTOU
„Nikomu nevěřit. Všechny oklamat."
OBSAH
Hlavními hrdiny filmu jsou Roger Ferris, který pracuje na Blízkém východě jako agent CIA, a jeho nadřízený Ed Hoffman. Po bombovém útoku v Manchestru v Anglii dostane Ferris za úkol najít Al-Salima, vůdce teroristické organizace odpovědné za výbuch. Problém je, že Al-Salim je velmi opatrný muž, který nepoužívá žádnou elektroniku. Přitom by stačil jediný hovor přes mobilní telefon a CIA by ho hned našla. Ferris i Hoffman mají stejný cíl, ale jiné metody. Mladý agent je zvyklý operovat přímo v terénu, je schopen vyjednávat a pohybovat se v zónách, ze kterých se dostane živý málokdo. Hoffman, který řídí každý jeho pohyb, je jeho pravým opakem - arogantní byrokrat, který málokdy opouští Washington, všechno vyřizuje po telefonu. Lži a podvody mu nejsou cizí a hlavně, pro úspěch mise je ochotný jít přes mrtvoly. Zatímco se Ferris spojí se šéfem jordánské rozvědky Hánim Salámem, který mu pomůže, pokud v něm vzbudí důvěru, Hoffman řídí některé části operace bez jejich vědomí... (TV Nova)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Pro mě už je zásadní fakt, že v tom hraje Leonardo diCaprio protože já jsem si ho za poslední dobu děsným způsobem zamiloval. Labyrint lží je taková klasická rutina, která není excelentní, ale určitě také není nejhorší. Příběh má zajímavý, zpracování akčně vybroušené do geniality, ale furt je tu ten příběh, který se mele stále dokola a vždycky z jiného úhlu pohledu. I tak se na to ale hezky kouká, ještě když v tom perlí výkony diCapria a Russella Crowea. Možná bych ale ostatním hercům křivdil, protože oni jsou hlavní poutač tohoto filmu, nejenom ti dva, to mě vlastně donutilo film sledovat v plné palbě. (Malarkey) 4*
Ridley Scott stárne. Labyrint lží je toho důkazem, protože postrádá všechnu energii, kterou dokázal Ridley vložit například do Dobrého ročníku nebo Amerického gangstera. Labyrint jde daným směrem, aby diváka donutil přistoupit na jeho jednoduchou hru, že všichni lžou a hrají na sebe divadlo. Výsledek? Všichni lžou a hrají na sebe divadlo. kdo to nevěděl ať se rychle běží podívat. Docela mě fascinovalo, jak všichni američané jezdí ve velkých černých 4x4 autech, které působí jako pěst na oko a jejich nenápadnost, i když šlo o tajné složky, byla fascinující.... Postavte černý velký jeep do ulice, kde je i osel luxus a divte se... DiCaprio opět odvádí svůj velmi dobrý výkon, ale Russell Crowe mě už moc neoslovuje. Možná to bylo postavou, možná vzezřením, ale Scott by se od něj možná měl na chvíli odpoutat. Jinak je zde příliš cítit dopad Nepřítele státu, který měl upřímně mnohem lepší tempo a děj. Další film z poslední doby, co působí, jako by vznikl "na jistotu". Nic navíc, aniž by jste hledali na více shlédnutí. (Djkoma) 3*
Ridley zabrousil do tematických vod bratra Tonyho, aniž by si naštěstí osvojil i jeho epileptický styl a natočil komerční (pro širokou diváckou obec srozumitelný) pohled do zákulisí boje o labyrint na pískovišti zvaném Blízký východ. O to nekonečné bludiště, které je postaveno z peněz, moci, ropy a Svaté války a kdyby v něm náhodou nechala princezna Ariadna klubko nití, tak ti hoši budou dělat v rámci politických a náboženských zájmů, že jej nevidí.. V každém filmu, co jsem s ním viděl, je Mark Strong jeho the strongest stránkou, ovšem všeobecné nadšení z DiCapria nemohu sdílet a třeba jeho obsazení zde považuji za castingový omyl. To, že si půjčí vousy od Benicia Che Guevary z něj ještě rozhodně neudělá rodáka z Bagdádu s arabskými rysy, nicméně když jsem ho viděl s tou dlouhou bradkou a představil si ho bez vlasů, vidím jeho budoucnost v krásném životopisném filmu o Vladimiru Iljiči Uljanovovi, nejen bolševickým ksindlům též známém, jako Lenin. Ta podoba se prostě nezapře.. (Gilmour93) 4*
VELKÁ RECENZE
Špionážní thrillery z Blízkého i Dálného východu jsou už definitivně "in". To co vám zatají na CNN, to vám milerádi nakukají hollywoodští filmaři. Teď se nechal lákavým tématem svést i Ridley Scott, kterému kdysi učarovala bitevní vřava v Somálsku (Černý jestřáb sestřelen). Labyrint lží se odehrává napříč Zeměkoulí a není v něm nouze o kvílející pneumatiky a explodující hlavy, případně jiné části těl nebo domů. Fanoušci akčních historek z rukávů popcornových superagentů by ale tentokrát měli držet trpělivost na uzdě. Labyrint lží je totiž především o zdržovací taktice.
Ta neblaze funguje hned v několika rovinách. Kvůli pečlivému utajení zápletky a jakýchkoliv detailů splakali producenti snímku minimálně v Americe nad vejdělkem, a pokud se v Evropě nevydají na protestní pochod fanynky božského Lea, bude zřejmě Labyrint komerčním průšvihem. Popohnat by si ovšem zasloužil i samotný děj. S vysvětlováním situace si tu nikdo hlavu příliš neláme - ti zlí vyhazují do vzduchu nevinné lidi, ti hodní se musejí trochu ušpinit, aby jim v tom zabránili. DiCaprio to bere doslova, takže se neholí, nemyje a sexuálně nežije, takže tolik varování pro patnáctileté dívky. Tenhle film skutečně není pro vás, ostatně i Leův nadřízený v podání Russella Crowea není moc ve formě. Zatímco Leo nastavuje kůži (notně potrhanou šrapnely, noži nebo vzteklými psisky), taťka Crowe řídí celou operaci s cigárem v hubě a vlastním synem v náruči.
Představuje ten Západ, který by chlápci s nedočkavým prstem na spoušti nejraději nechali zmizet ve žhnoucí rudé kouli. A moc dobře to ví. Na prezentacích nešetří medovými slůvky, ale když jde do tuhého mění se jeho rozkazy v palebnou sílu, která ničí životy nepřátel i nejbližších kolegů. I DiCaprio chápe, že to všechno o nalezení hranice. O tom, kam lze zajít, aby vám to prošlo... koho můžete podrazit, aniž by vám to oplatil... s kým se můžete spolčit, aniž byste ráno našli kudlu v zádech. To všechno jsou pěkná témata, ale scénář Williama Monahana z nich těží příliš zdlouhavě. Žádné zkratky, žádné oslí můstky, takže Leovy svaly dostanou pořádně zabrat, než přijde na řadu ten nejdůležitější.
Jako by se mu po hodině snažení rozsvítila nad hlavou žárovka. Proč nezkusit podrazit všechny dvojnásobně a pak to svést na někoho úplně jiného? Genialita hodná žáka třetí třídy, vypocená po velmi opatrném črtání situace, které je naštěstí podepřeno velkorysou výpravou (výbuchy jsou oslnivé, honičky dynamické, obrazové filtry v plné pohotovosti) a snaživými herci. Zejména Mark Strong jako šéf jordánské tajné služby zastíní jak snaživého DiCapria, tak trochu přešlapujícího Crowea, který tentokrát nemá příliš prostoru na rozehrání a možná teď někde lituje, že kvůli roli nabíral dvacet kilo. Právě Strongovo charisma dává částečně zapomenout na to, že Monahan s klíčovým zvratem otálel celou hodinu, aby jej pak během několika minut vystřílel do prázdna.
Což je průšvih kapitálnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Labyrint lží není o velkých pointách, ostatně svou povahu prozrazuje už samotným názvem, ale Monahanovi se vlastní zbrklostí začne všechno hroutit pod rukama, až se i sebejistý řemeslník Ridley Scott ocitne pod tlakem. Jeho pěšáci náhle ztratí směr (resp. cíl) a začnou panikařit, což vyústí v potvrzení několika mocných klišé, za něž by se možná nestyděl akčňák s Van Dammem, ale která inteligentnímu thrilleru definitivně odpírají členství v Menze. Jak z takové situace vybruslit? Peter Berg se z pointy v Království doslova vystřílel. Prostě nechal všechno vybouchnout a ohlušený divák se přestal po hlubších myšlenkách pídit. Scott si ovšem není vědom toho, že by někde špatně odbočil a tak vede snímek do finále krotkým tempem a nechává diváka otupěle čekat na konec titulků. A to... a to... a to má jako být všechno?
Ano, Labyrint lží po otevření šumí jako kvalitní šampaňské. Je z těch nejlepších ingrediencí, ale jeho chuť budete lovit až do poslední minuty a pak možná zjistíte, že všechny bublinky stihnuly vyprchat v rekordním čase. Skvěle natočené, skvěle odehrané, ale tak zoufale mělké. A teď skutečně nemluvím za Sdružení autentických filmů, Labyrint totiž podkopává důvěru diváka nikoliv ohýbáním skutečností, ale nevyjasněnými motivacemi postav. Jen Mark Strong má dostatek přirozené autority k tomu, abyste pevně uchopili jeho charakter. DiCaprio místy sklouzává do nechtěné naivity, Crowe se tváří každou chvíli jinak a příběhem se proplouží na úkor dalších, mnohdy až zbytečných postav (např. celá milostná linie mohla být vyškrtnuta, takhle film nebezpečně připomíná Spy Game, pro změnu od Tonyho Scotta).
Ale to bychom mohli lamentovat ještě dlouhé hodiny. Labyrint je přesně ten film, na který v hospodě celý večer nadáváte, ale přesto ho jako celek nemůžete úplně odstřelit. Stojí totiž přesně na hraně mezi prázdným řemeslem a filmem, který by tak moc chtěl něco sdělit, ale vlastně neví co. Existuje pár důvodů, proč se na tohle tápání moc hezky kouká. A přesně tolik pro to, abyste si tuhle nedotaženou šarádu odpustili. Cílem recenze je vás někam poslat. Buď do kina nebo... prostě jinam. Já to risknu a přece jenom vás nasměruji do polstrovaných sedaček. Ne kvůli DiCapriově tvářičce nebo Scottovým megapráskům (žádné CGI, poctivý semtex), ale právě kvůli těm hospodským debatám. Tentokrát stojí za to, ať už jste v roli útočníka nebo obránce.
O NATÁČENÍ
V temném světě současné špionáže se síla neměří na množství zbraní a zvládnutí moderních technologií, ale množstvím tajných informací, jež lze získat, ovlivňovat jejich tok, případně s jejich pomocí mlžit.
“Na informacích záleží nejvíc,” říká režisér filmu Labyrint lží Ridley Scott, ”a další důležitou stránkou věci je, že ve světě špionáže nemůžete věřit vůbec nikomu, dokonce ani svému nejlepšímu příteli. Pokud si jen na vteřinu dovolíte polevit v ostražitosti, je po vás. Jestliže velíte organizaci, která se zabývá národní bezpečností, jste bez mentality ´především si hlídat vlastní záda´ slabí a zranitelní. Je to pěkně tvrdý chlebíček.”
Film Labyrint lží vychází ze stejnojmenného románu spisovatele Davida Ignatia, který se jako zasloužilý novinář listu The Wall Street Journal po deset let zabýval aktivitami CIA na Blízkém východě. V současné době je Ignatius zástupcem šéfredaktora a pravidelným autorem sloupků v deníku The Washington Post. Scott, který jeho knihu četl ještě v rukopisné formě, uvádí: “Kniha poskytuje neobyčejně hluboký vhled do situace na bojových liniích a seznamuje nás s mnoha lidmi, kteří v skrytu mění svět.”
Producent Donald De Line uvádí: “Davidova kniha je velmi chytrý a dobře vystavěný špionážní thriller, který ukazuje profil těch, kteří se infiltrují do jiné země, kultury a utkávají se s nepřítelem, a jaké přitom volí strategie. Od začátku nám bylo jasné, že román má vše, co by měl mít i dobrý filmový příběh.”
Ve snaze na plátno co nejvýstižněji přenést naléhavost a bojovou dynamiku příběhu se Scott spojil s oscarovým scenáristou Williamem Monahanem. Režisér uvádí: “Příběh má celou řadu zajímavých stránek, jmenovitě například to, jak rozvíjí svou zápletku či jak si postavy musí postupně zvykat na vzniklou situace a měnit se. Je to velmi napínavé.”
Leonardo DiCaprio, který s Williamem Monahanem spolupracoval na filmu Skrytá identita, uvádí, že “Monahanova adaptace je prostě fantastická. Skvěle umí dávkovat informace, vede diváky do slepých uliček, a mezi postavami rozehrává napínavou hru na kočku a na myš.”
“Příběh vás naprosto pohltí, musíte si však dávat dobrý pozor na všechny zvraty,” říká De Line. “Je v něm celá řada napínavých scén, které umí natočit jen Ridley. A vždy se v nich neopakovatelně odráží jeho tvůrčí styl.“
DiCaprio říká: “Ve filmu je spousta velkých akčních scén a zápletka je zároveň velmi spletitá. V konečném důsledku nás všechny nejvíce zajímala a motivovala zvědavost, jaké je vlastně myšlení CIA a jak to ve filmu vhodně vyjádřit. Čím déle jsme na filmu dělali, tím víc nás zajímalo, jak vlastně tato organizace bojuje s nepřítelem, jenž má výhodu v neznámém prostředí.“
DiCaprio ztvárňuje agenta CIA Rogera Ferrise, který přijde na smělý plán, jak proniknout do blízkosti hledaného teroristy Al-Saleema a přinutit jej k tomu, aby vystoupil z ilegality a začal jednat. Ferris má vskutku ďábelský záměr: vytvořit zdání existence konkurenční - ve skutečnosti však naprosto fiktivní - organizce, která je stejně nebezpečná a efektivní jako Al-Saleemova. Úskočná hra, kterou agent hbitě rozjede, je však záhy překažena paralelní protikací jeho šéfa, Eda Hoffmana. Hoffman je nelítostný stratég, který se ve jménu národní bezpečnosti nezastaví před ničím, dokonce i kdyby to znamenalo obětování toho nejlepšího, koho má k dispozici.
Ferris se dostává do čím dál větších problémů, jež narostou v okamžiku, kdy se nepohodne se svými dvěma nejbližšími spojenci a zavalí jej bolestivé výčitky svědomí. Jestliže má Hoffman tolik nových pomocníků, nezradí jej? Půda pod Ferrisovýma nohama je čím dál žhavější: pokud šéf jordánských tajných služeb zjistí, že Ferris řídí tajnou operaci s cílem políčit na Al-Saleema, budou se jeho vyhlídky na přežití počítat na minuty. Ferrisovo přežití a úspěch mise závisí na důvěře v jediného muže, na kterého se může naprosto spolehnout: on sám.
Russell Crowe, ktreý se ujal role Eda Hoffmana, uvádí: “Samozřejmě je to jen film, ktreý si nenárokuje, že v každé jednotlivosti vychází ze skutečnosti. Pro mě osobně bylo důležité divákům ukázat, jak náročné je vedení organizace typu CIA. Zejména pak na místech, kde dochází ke střetu kultur. Musíte poodstoupit, teprve pak to vidíte z náležité perspektivy.”
“Jako spisovatele mě vždycky zajímala oblast klamů a intrik, konkrétně strategie, s jejichž použitím oklameme své protivníky,” říká Ignatius. “Začal jsem uvažovat o tom, jak proniknout do srdce organizace, kam se prakticky infiltrovat nedá. Pokud se dovnitř dostat nemůžete, jak je přesvědčit, že už uvnitř jste? Práce špiónů se v mnohém podobá novinařině. Jde o to si vytipovat lidi, kteří mají přístup ke klíčovým informacím, získat si jejich důvěru a nakonec je přinutit k tomu, aby přehodnotili svá vlastní pravidla a řekli vám i to, co původně nechtěli.”
Režiséra Scotta zaujal především onen fyzicky vypjatý, nesmlouvavý a špinavý pohled na skutečné životy tajných agentů. “Chtěl jsem ukázat rozdíl mezi životy pěšáků a těch, kteří točí kormidlem,” říká režisér.
Monahan říká: “Příběh se snaží svět tajných služeb ukázat bez příkras, a pokud se přece jen v něčem od skutečnosti liší, je to větší důraz na pragmatizmus a naopak méně politicky zabarvených tahů, na něž narazíte v CIA dneška. Velmi na mě zapůsobila labilita Eda Hoffmana. Ferrisův příběh mě zase zaujal důrazem na citlivé lidské svědomí.”
Špionážní aktivity 21. století v jednom z nejnebezpečnějších koutů světa předpokládají úspěšný sběr informací bez ohledu na vynaložené prostředky. Agenti dávají svůj život v šanc. Vše co vědí může být v jednu chvíli jejich výhoda, aby jim to jindy srazilo vaz.
Nikdo z operativců nepociťuje větší tlak než výjimečně nadaný agent Roger Ferris, který má za úkol sbírat informace o teroristických aktivitách. “Ferris je někdo, kdo svůj život obětoval boji s terorizmem a každý den při tom riskuje život,” říká Leonardo DiCaprio. “Je dobře vycvičen v boji s různými druhy zbraní i v sebeobraně, zároveň je však velmi bystrým a výkonným agentem, který se dlouhodobě věnuje kultuře Středního východu. Ovládá místní jazyk, zná místní kulturu, respektuje názory a zvyky lidí. V průběhu let dokonale ovládl schopnost jak proniknout do teroristických sítí.”
“Ferris je typem člověka, u kterého se postupně vyvinul šestý smysl,” říká Ignatius. “Lidé i místní kultura se mu dostaly hluboko pod kůži, podobně jako i mně.”
DiCaprio se v přípravné fázi ponořil do Ignatiovy knihy, několikrát se setkal s ním i několika dalšími bývalými agenty CIA. “Snažil jsem se o operacích CIA naučit co jen šlo,” říká herec. “Tito lidé jsou rozprostřeni po celém světě a snaží se získat jakoukoliv smysluplnou stopu. Je až zarážející, jak nebezpečný by dnešní svět byl, kdyby této organizace nebylo. Dělají velmi tvrdou práci. V každou chvíli je v sázce až příliš mnoho. Přežití v takto nehostinných podmínkách závisí na rozvážném kontaktování informátorů a uzavírání spojenectví. Scott říká: “Člověk, který má tento typ povolání, musí mít dokonale osvojenou metodologii, díky níž jeho práce získá potřebnou efektivitu… tato metodologie je občas velmi násilná.”
Tato práce si od Ferrise žádá, aby střídal identity stejně rychle jako měnil svou výslovnost arabštiny. Ať už pracuje v utajení, hledá bezpečný byt nebo vystupuje jako americký bankéř, musí být ve své roli naprosto přesvědčivý. DiCaprio říká, že si na roli Rogera Ferrise nejvíc užil realitu muže, jehož přežití závisí na dokonalých mimikrách. “Má postava ví, že pokud ji někdy někdo chytí, milosti se nedočká. Čím více má identit, tím víc je také v sázce. Po mě jakožto pro herce s tím zvyšuje napětí a roste i míra realizmu.”
“Leo je bez přehánění jedním z nejzajímavějších herců, se kterým jsem kdy pracoval. Je velmi vstřícný a zábavný, a zároveň ambiciózní,” říká Scott o tomto všestranném herci. “Je neobyčejně bystrý a zapálený profesionál, má velmi přirozený styl přípravy na roli. Báječně se s ním dělá. Jeho role na mě vždycky dělaly ten nejlepší dojem. Na osobní kontakt to bylo ještě lepší.”
Tento pocit je vzájemný. “Vždycky jsem si přál natáčet s Ridley Scottem,” říká DiCaprio. “Je jedním nejvýznamnějších filmařů současnosti. V každém žánru, do nějž se pustí, točí naprosto úžasné filmy. Natáčení tohoto filmu pro mě od začátku bylo splněným snem.”
Zájmy CIA na Středním východě hájí vynikající stratég, sebejistý Ed Hoffman, který agenty udržuje v pohotovosti laptopem a mobilním telefonem ze zahrady své washingtonské residence. “Z Hoffmanova pohledu nejde o hru na jedné šachovnici,” říká Russell Crowe, “jako spíše o sedm šachových partií v různých koutech světa. A všechny hraje najednou.”
Ať už Hoffman veze děti do školy nebo díky high-tech satelitnímu systému Predator sleduje Ferrisovy kroky, vždycky si počíná nanejvýš efektivně a bez emocí. Takový přístup je agentovi v poli, jakým je například Ferris, naprosto cizí. “Ed Hoffman je cynický a hrubý člověk, který se narodil kvůli tomu, aby vysával ostatní,” říká Ignatius. “Nezáleží mu na tom, kolik lidských životů si jeho práce vyžádá. Ferris se oproti tomu zajímá o dopady svého jednání. I on občas lidi využívá, ale zároveň jej to hluboce trápí. Ferris se stále potýká s morálními otázkami, jež vyvolává skutečnost, že kvůli zdaru mise musí občas obětovat lidské životy,” říká DiCaprio. “Když se pak s některými lidmi sblíží, je jeho dilemma ještě hlubší.”
Scott říká: “Ferris věří, že svým přičiněním může onen svět změnit. Stal se jeho součástí, jedná, myslí i mluví úplně stejně jako oni. Jedinou slabinou je jeho svědomí. Pokud tuhle práci chcete dělat, musíte své svědomí umlčet. Pokud se vám to nepodaří, nejste k ničemu. Jste totiž nebezpeční sami sobě i organizaci, jíž zastupujete.”
Podmínky, za nichž Ferris vykonává svou práci, jsou sice náročné, ale agent zároveň nechce banalizovat význam obětí mezi civilním obyvatelstvem. Nezvladatelná šíře Hoffmanových pravomocí znamená, že musí brát svědomí jako cosi nadbytečného. “Hoffman musí lhát jako když tiskne a zároveň udělat celou řadu těžkých rozhodnutí. V zásadě však věří, že je to kvůli obecnému blahu,” říká De Line. “Hoffman si kvůli své práci nedělá žádné výčitky svědomí,” říká Scott. “Nemá pocit viny a agresivně prosazuje to, co je podle něj třeba udělat.”
Ve světě zpravodajských her o mnoha úrovních se jedinec musí především naučit, že důvěřovat může jedině sám sobě. I ten, kdo vám má krýt záda, může nakonec zradit. Ferris ví, že se do jisté míry musí na Hoffmana spolehnout, zároveň si je až příliš vědom jeho her, úskoků a snadno zpochybnitelných strategií, jež jsou v rozporu s Ferrisovým přístupem ke zpravodajské službě. Ví, že Hoffman bez mžiknutí oka obětuje ty, které už nepotřebuje. DiCaprio uvádí: “Ferris chce svou práci dělat co nejlépe, Hoffman však jeho výsledky kompromituje. Myslí si, že jeho styl je ten nejlepší.”
Jediný způsob jak si zachovat integritu a nestat se obětí Hoffmanovy hry spočívá v důvěře ve vlastní instinkty, využívání všech dovedností a být před svým nadřízeným vždy o krok napřed. Scott však zdůrazňuje: “Hoffmanovi to pálí a je vynikající stratég. Díky široké síti informátorů toho ví vždycky víc než Ferris. O krok napřed je bohužel on.”
Díky roli Hoffmana se Russell Crowe s Ridley Scottem setkává již počtvrté, předtím spolupracovali na filmech Gladiátor, Dobrý ročník a Americký gangster. “S Ridleym dělám moc rád,” říká herec. “Při natáčení Gladiátora jsme se o sobě mnoho dozvěděli. Máme podobný přístup k práci i umění obecně, sdílíme stejný smysl pro humor. Pokud jsou tyhle tři věci pohromadě, spolupráce je snadná.”
“Russell zahraje úplně všechno,” říká Scott. “Rád střídá různé typy postav, kvůli roli snadno mění způsob vyjadřování i celý vzhled. Právě kvůli tomu se s ním snadno spolupracuje. Domnívám se, že je jedním z nejlepších herců současnosti.” Režisér vzpomíná na některé rozhovory, jež spolu před začátkem natáčení Labyrintu lží vedli: “Řekl jsem mu, že Hoffmana vnímám jako rodinný typ. Takového taťku, o kterém byste nikdy neřekli, že ze svého počítače ovládá půlku tajných služeb. Pravděpodobně trpí nespavostí… možná má i malou nadváhu. On mi tehdy odpověděl: ´Nadváhu? Co tím, prosím tě, myslíš?´”
“Ridley mi zavolal a řekl: ´Přibral bys kvůli roli 25 kilo?´” říká Crowe, který kvůli svým rolím již několikrát výrazně změnil celý vzhled. Mezi jinými šlo o postavu Jeffreyho Wiganda z filmu Insider: Muž, který věděl příliš mnoho, za jehož ztvárnění byl nominován na Oscara.
Herec kvůli postavě Hoffmana skutečně přibral o celých 25kg. Několikrát se také sešel s Davidem Ignatiem, aby zjistil, z jakého pozadí vlastně jeho postava pochází. “Russell se mě zeptal, odkud Hoffman pochází,” říká spisovatel. “Na to jsem mu odpověděl: ´Co takhle z Arkansasu? Jo, myslím, že je z Arkansasu. Obyvatelé Arkansasu mluví způsobem, který sráží hrany i těm nejostřejším výrokům.”
“Russell do postavy Hoffmana vnáší lehkovážnost a humor, které jsem ani nečekal,” říká Donald De Line. “Hoffman je morálně dvojznačná postava a divák si není úplně jistý, jak si má jeho jednání vykládat. Ale jeho vyhraněnost ve vlastním sebepojetí a hodnotách, jimž věří, je velmi osvěžující. Vlastně mu nedokážete nic vytknout.”
V okamžiku, kdy Hoffman Ferrise pověří tajnou operací v jordánském Amánu, začíná jít do tuhého. V Amánu se totiž z ničeho nic objevil nový vůdce teroristů Al-Saleem, který uniká spravedlnosti. Kvůli jeho dopadení se Ferris musí spojit s šéfem jordánské tajné služby, jímž je obávaný Hani Salaamem. Jeho postavu ztvárnil britský filmový a televizní herec Mark Strong.
Hani má sice příjemné vystupování a dává si záležet na uhlazené mluvě, ale ve skutečnosti je stejně úskočný jako nepoddajný a hrubý Hoffman. Strong říká: “Důvod, proč se Hani tak úporně soustředí na svůj zjev a vystupování podle mě znamená, že se i ve své profesi projevuje s úplně stejným nasazením. Ne, neměli byste si s ním jen tak zahrávat,” směje se herec.
”Hani je velmi elegantní a neobyčejně výrazná postava, Mark Strong velmi přesně vystihl jeho pravou podstatu,” říká Scott. ”Úplně se proměnil ve svou postavu. Dokonale si osvojil přízvuk a jeho elegance působí naprosto přirozeně.” ”Mark Strong mě svým výkonem hluboce zasáhl,” říká DiCaprio. ”Naše společné natáčecí dny jsem si velmi užíval. Jeho herecký výkon má v sobě neco magnetizujícího. Dokonce i můj otec stále dokola mluví o tom, jak je Hani cool a jak se chce oblékat stejně jako on, protože záporáci zkrátka táhnou.”
Hani Ferrisovi názorně předvede, že je mistrem výslechu a schopnosti, jíž Ignatius nazývá ´umění svádět´. Jeho protivníci nakonec vždycky povolí a on z nich vytáhne tajemství, která potřebuje znát. ”Hani Ferrisovi ukáže, jak si někoho zavázat ke spolupráci bez vyhrožování násilím,” popisuje Strong. ”Je pyšný na to, že ze svých protivníků dokáže vymáčknout to co potřebuje mnohem jemnější, ne tak očividným způsobem jako Hoffman. V repertoáru jeho metod nenajdete žádné chrastění řetězy, jako spíš nenápadné líčení na úlovek.”
”Hani intuitivně cítí, že Ferrisovi může věřit, imponuje mu, že se dokonale naučil arabsky. Ukazuje tím svůj respekt,” říká Strong. ”Haniho práce spočívá v tom, že chrání svou zemi a lid. Právě proto Ferrisovi vštěpuje, že pokud chtějí spolupracovat, nikdy mu nesmí lhát. To je pravidlo.”
”Hani byl vychován v tradici, kde se zdůraňuje čest a důvěra,” říká Scott. ”Pokud Hani někomu nevěří, nikam se spolu nedostanou. Pokud si chce někdo zasloužit jeho důvěru, musí jednat transparentně. Jenže Ferris je už z povahy svého povolání nucen lhát.”
Když do Amánu přiletí Hoffman, aby si s Hanim vyříkal některé věci, projde jejich vzájemné spojenectví zkouškou ohněm. ”Hoffman s Hanim jedná nadřazeně,” říká Crowe o své filmové postavě, která nedbá na kulturní rozdíly. Rozdíly, na než si Ferris naopak svědomitě dává pozor. “Myslím, že k sobě s Hoffmanem přes velké rozdíly tajně chovají vzájemný respekt, ale nikdy by to nepřipustili,” říká Strong. ”Hoffman se k Hanimu chová velmi přezíravě, a Hani si pro změnu myslí, že Hoffman vyznává příliš barbarské metody. Oba jsou však tím typem mužů, kteří by kvůli prosazení svých záměrů udělali úplně cokoliv.”
Hoffman, který jejich vzájemnou spolupráci odmítá zprůhlednit, Ferrise uvrhne do špatného světla. ”Ferris stojí mezi dvěma mocnými muži, tápe mezi loajalitou k CIA a sliby, jež dal Hanimu,” říká DiCaprio. ”Nejironičtější je, že všem jde v podstatě o totéž.”
Ferris si od únavné a nebezpečné práce oddechne v blízkosti Aishy, ženě jordánsko-amánského původu, která na klinice v Amánu pracuje jako zdravotní sestra a aktivně vypomáhá i v táboře pro uprchlíky.
Aishu ztvárnila iránská herečka Golshifteh Farahani, která tímto snímkem debutuje v americkém filmu. “Můžeme si gratulovat, že ji máme,” říká Scott. “Golshifteh je jednou z nejvýznamnější iránských hereček. Poprvé jsem ji viděl na kazetě od naší castingové režisérky a hned na mě udělala velký dojem. Je to úžasná herečka s klasickým přístupem k roli. Krátce na to jsem měl příležitost se s ní potkat. Vyzařovala z ní zvláštní energie, která se zkrátka těžko popisuje. Vychází z ní síla a důstojnost a zároveň je neobyčejně půvabná. Kamera se s ní doslova mazlí.”
“Aisha je obyčejná zdravotní sestra, ale kdyby se narodila v nějaké rozvinutější zemi, určitě by se stala lékařkou,” říká Farahani o postavě mladé ženy, kterou čím dál víc okouzluje tajemný muž, objevyvší se znenadání na jejich klinice. “Od začátku se jí zdá, že je Ferris docela zajímavý, ale nebere jej příliš vážně. Časem však objeví, že má dobré srdce a proto se trochu uvolní. Jeho sebejistota je pro ni odzbrojující.”
Jejich vzájemná přitažlivost je bohužel komplikována přísnými nařízeními, jež nesezdaným muslimským dívkám zakazují dotýkat se mužů, a opačně. Následky jejího sbližování s mužem amerického původu by bylo tragické pro Aishu i Ferrise, který by tak zřejmě ztratil svou pracně vybudovanou identitu. “Nemohou si ani potřást rukama, protože Ferris ví, že tento zdánlivě bezvýznamný úkon by to pro ni měl nedozírné následky,” říká Scott.
“Golshifteh je fenomenální herečka,” říká Di Caprio. “Do dynamiky vztahu mezi Aishou a Ferrisem se obtiskla její neobeznámenost s americkými filmy, respektive jak jsou v nich zobrazovány vztahy mezi muži a ženami. Ferris cítí, že jej to k Aishe táhne. Váží si její tradice a kultury, chce s ní rozvíjet vztah.”
“Leo je velmi dobrý herec,” říká Farahani. “Je velmi vstřícný a velmi mi natáčení usnadnil. Často mi pomáhal. Být s ním na placu pro mě byla velká pocta.” “Mezi Golshifteh a Leem bylo cítit propojení a silnou chemii, vzájemně se doslova prosvítili,” říká De Line. “Bylo to cítit od prvního dne, kdy se postavili před kameru.”
Ve filmu Labyrint lží se dále objeví Ali Suliman jako Omar Sadiki, jinak též Ferrisův pěšák, který mu bezděčně pomůže vypudit Al-Saleema z jeho úkrytu, dále Alon Aboutboul v roli tajemného teroristy Al-Saleema; Oscar Isaac, který ztvárnil postavu Bassama a Ferrisova spojence v Samaře, a konečně Simon McBurney v roli Garlanda, který způsobí, že moderní technologie začnou záměrně udávat nesprávná data.
Zkušený tvůrce, jakým Ridley Scott bezesporu je, natáčení Labyrintu lží plné náročných úkolů zvládal s přehledem. „Pozorovat mistra typu Ridleyho Scotta při práci je vždycky zážitek,“ říká Donald De Line. „Má velmi silnou intuici, ochotně spolupracuje a vyznačuje se jedinečnou schopností vidět celý film ve své hlavě, ještě dlouho předtím než vůbec vznikne. Má víc energie, nadšení a soustředění než kterýkoliv z jeho spolupracovníků. Z každého vymáčkne naprosté maximum.“
Scottův vyhraněný tvůrčí styl - obyčejně na každou scénu pokrývá čtyřmi až šesti kamerami - mu umožňuje, aby natáčel na minimum jízd kamery. „Uchvátilo mě, kolik kamer dokáže najednou koordinovat a jaké množství úhlů najednou pokryje,“ podivuje se DiCaprio. „Natáčíte scénu se 20 explozemi v pozadí a míli a půl od vás je chlapík, který ostří na váš obličej - a vy to ani nevíte. Má permanentně připravené dvě helikoptéry, s nimiž může natáčet přelety, Ridley si z ničeho nic vezme vysílačku a už to lítá. Jakoby přesně věděl, co chce divák vidět. Vždycky ví, jaké je místo konkrétní části v celku a díky tomu je tak dobrý.“
Paralelním natáčením na několik kamer najednou Scott na place vytvoří dechberoucí energii, která se obtiskne i do příběhu samotného. „Mám rád rychlé jízdy a krátké záběry, stříhám rychle, co nejrychleji to jde, jen tak cítím, že jsem naživu,“ vysvětluje režisér. „Mým úkolem je herce udržovat v lehké nerovnováze, protože pak dávají pozor, jsou spontánnější a hrají s větší energií.“ „Způsob jeho natáčení mě přivádí v úžas,“ říká Mark Strong. „Pro herce je to velká pomoc, protože není potřeba náročnou scénu sjíždět stále dokola. Nemusíte se bát o návaznost, můžete si dovolit být jen tady a teď.“
Při natáčení filmu Labyrint lží se Crowe se Scottem setkávají již počtvrté. Díky tomu byl s režisérovým pracovním nasazením z celé herecké sestavy zdaleka nejobeznámenější. V otázce jejich vzájemné spolupráce Crowe říká: „Diváci se domnívají, že se vždycky na všem shodneme. To je naprostý nesmysl. Ve většině otázek se v minimálně 70% neshodneme. Během let jsme se zdokonalili v umění hádky beze slov, proces hledání řešení nás baví.“
DiCaprio, který se v rámci týmu popisuje jako ´nováček´, se na Scottův/Croweův přístup k natáčení naladil velmi rychle. „Jsou jedna ruka, okamžitě vědí, jak vzniklý problém vyřešit. Taková energie se mi moc zamlouvá. Práce s tímto typem lidí je vždycky vysloveně povznášející a člověk okamžitě získá odměnu. Jakmile se scéna nacvičí a určí se její dramatický oblouk, Ridley spustí kamery a jede se. Z Russella sálá silná energie, je velmi zakotvený v přítomnosti,“ říká DiCaprio, který s Crowem naposledy spolupracoval v roce 1995 při natáčení westernu Rychlejší než smrt. „Myslím si, že je to jeden z nejlepších herců současnosti, rád jsem se s ním znovu setkal. Ve filmu jsme společně měli několik scén se silnou dynamikou. Když na druhé straně místnosti sedí herec, který promýšlí vše, co uděláte nebo řeknete, a zareaguje způsobem, že si z toho můžete hodně odnést, zažíváte úžasné chvíle. Je to doslova koňská dávka adrenalinu.“
V době natáčení filmu Rychlejší než smrt byl DiCaprio ještě v období dospívání. Crowe na jeho adresu uvádí: „Leovi se od té doby přihodila spousta věcí. Velmi mě potěšilo, že pod slupkou úspěšné hvězdy je stále ten samý chlápek. Hrozně jsme si to užili.“
Při natáčení na více než stovce lokací v bezmála dvou desítkách zemí, ve kterých se Ferris snaží polapit hledaného teroristu Al-Saleema, byla pro tvůrce nejsilnějším úběžníkem hodnověrnost zobrazovaného. Natáčení v každé jednotlivé zemi by však pro tvůrce bylo příliš drahé a tak většinu lokací nabídlo filmařsky vyhledávané Maroko.
„Maroko znám výborně, už tu točím počtvrté,“ říká Scott, který v hlavním městě Rabat a pouštní provincii Ouarzazate natáčel již Gladiátora, Černý jestřáb sestřelen a Království nebeské. Tato země nabízí nekonečné pole možností, pokaždé tu najdu něco nového. A taky se rád setkávám s Maročany. Mají tam neobyčejně nadané umělce, kteří s námi spolupracovali i tentokrát.“
„Ridley zná tuhle část světa mnohem lépe než kterýkoliv z hollywoodských režisérů současnosti,“ říká De Line. „K místu i lidem má velmi blízký vztah. Myslím, že se mu úžasně podařilo zachytit chuť a vůni země.“
Proměnlivý ráz krajiny tvůrcům poskytl celou řadu neokoukaných prostředí. „Nemuseli jsme stavět monstrózní kulisy, jež si žádají filmy s velkým rozpočtem, již samotný ruch ulice byl občas efektnější než cokoliv co si umíme postavit,“ říká Artur Max, z jehož oddělení vzešly kulisy menších rozměrů, kterými tvůrci jemně zvýraznili stávající místa. „Na každém místě jsme se snažili vytvořit set o 360 stupních, kde by se herci cítili jako v přirozeném prostředí.“
Scottovým nejbližším spolupracovníkem byl kameraman Alexander Witt, se kterým přišli na způsob, jak zachytit scénu zběsilého útěku přes tržnici, kdy je Ferris shůry sledován detekčním letounem systému Predator.
„Letoun systému Predator je něco jako Velký bratr, který vás stále sleduje,“ říká Scott, který úhel pohledu senzorů letounu simuloval užitím digitální kamery upevněné na trupu vrtulníku ve výšce kolem 2,5km nad zemí.
Maxův tým musel stávající lokace částečně upravit, aby z výšky i při velkých detailech vypadaly realisticky. Tvůrci také museli neutralizovat širokou a příliš zářivou paletu barev marocké krajiny a nahradit je zemitějšími tóny. „Jedním z mých úkolů bylo z některých lokací odstranit ty barvy, jež působily poněkud křiklavě a zbytečně by diváka rozptylovaly,“ říká Max.
„Maroko je velmi zajímavé místo. Natáčení byla velká výzva, ale já si pobyt velmi užil, říká DiCaprio. „Miluju tamní lid i jejich kulturu. Marakéšský trh je místo, které by měl každý alespoň jednou za život vidět. Zejména tehdy, pokud se považují za zcestovalé. Je to naprosto fenomenální místo.“
Výroba kostýmů pro celou řadu filmových postav plus vhodně oděných komparsistů, jejichž počet místy dosahoval až tří tisíc, znamenal pro návrhářku kostýmů Janty Yates a její tým velkou tvůrčí výzvu. Yates uvádí: „Valná většina kostýmů musela být obnošená a částečně poškozená.“
Yates pro Ferrise navrhla takové kostýmy, které agentovi napomohly, aby se mohl infiltrovat do jakékoliv kultury, prostředí i situace. „Leo je vynikající spolupracovník,“ říká návrhářka. „Úžasně se zajímá o každý detail. Pokaždé když jsme se rozhodli pro nějaký nový kostým, musel přesně vědět, v jakém prostředí jej bude nosit, jaká scéna předcházela a jaká bude následovat.“
Styl kostýmů pro ostříleného agenta CIA, Eda Hoffmana, nebyl zdaleka tak důležitý. „Hoffman se o oblečení nezajímá, jde mu jen o záchranu světa,“ tvrdí Yates. V kontrastu s ním byl šatník šéfa jordánské tajné služby, Hani Salaama, pro Scotta mimořádně důležitý. „Chtěl jsem, měl Hani maximálně elegantní vzezření pravého džentlmena,“ uvádí režisér.
Yates se s výrobou dokonalých obleků šitých na míru obrátila na firmu Huntsman, která má pověst jednoho z nejlepších salonů na světě. Obleky na míru od firmy Hunstman se obyčejně šijí čtyři až pět měsíců, jenže Yates měla na výrobu kostýmů pro herce Marka Stronga jen tři týdny. Díky vlídnému přístupu obchodního manažera firmy, Johnny Allena, si návrhářka mohla projít sklad firmy Huntsman a vyzkoušet na 20 obleků, jež se neprodaly. Když si Strong několik obleků vyzkoušel, s překvapením zjistil, že valná většina z nich mu padla doslova jako ulitá. „Měla jsem dojem, že je snad vyráběli pro něj,“ říká Yates.
„Látky i provedení je naprosto bezchybné,“ říká Strong o řemeslných dovednostech zaměstnanců firmy Huntsman. „Hani je bez debaty tou nejlépe oblékanou postavou, jakou jsem kdy hrál.“
Kostýmy pro iránskou zdravotní sestru Aishu, která se při Ferrisově tajné operaci v Amánu s agentem spřátelí, se inspirovaly současnou módou jordánských žen. „Ačkoliv si jordánské ženy zakrývají hlavu šátkem, nosí košile s dlouhými rukávy a výraznými límci, přesto je uvidíte i v upnutých jeansech a na vysokých podpadcích,“ říká Yates. „Chtěli jsme, aby se Aisha vyznačovala spíše skromnými půvaby.“
Kvůli Scottově snaze o realizmus vznikla valná většina zvláštních efektů v kameře a nebo přímo na placu. Jejich autorem je supervizor oddělení vizuálních efektů Paul Corbould. Pokud to však bylo bezpodmínečně nutné, tvůrci se nebáli použít ani počítačové triky.
Podobným způsobem vznikaly i kaskadérské kousky, s důrazem na jejich uvěřitelnost - a samozřejmě - bezpečnost. „Ridley chtěl realizmus,“ říká koordinátor kaskadérů G.A. Aguilar. „Nikdy nechtěl nic, co na první pohled vypadá podezřele, nebo to alespoň vyvolává falešný dojem.“
S výjimkou natáčení scény velké exploze a pokousání rozuřenými psy dělal DiCaprio všechny kaskadérské kousky sám. „Ve filmu je několik intenzivních a velmi náročných akčních scén,“ připouští herec. „Běh přes Rabat se smečkou divokých psů v zádech, boj na nože… natáčely se obtížně, zejména v pouštním žáru. Ale Ridley je na podobné situace zvyklý a velmi vám to ulehčí. Díky němu je to jen další den natáčení.“
„Má velký talent pro fyzicky náročné scény,“ říká Aqular o DiCapriovi, se kterým spolupracoval již na filmech Gangy New Yorku a Skrytá identita. Vždycky jsme si akční scénu nacvičili a pak udělal drobné změny, jež podle něj podtrhly jeho postavu. Má naprosto jasno v tom, co by jeho postava udělala, a co už ne. Pokaždé jsme mu nabídli rámec a on mu dal svůj vlastní obsah.“
Poukaz k realizmu po DiCapriovi vyžadoval, aby se naučil mluvit arabsky včetně několika různých arabských přízvuků. Něco takového je náročný úkol i pro herce, který s cizími jazyky a různorodými přízvuky jinak nemá žádný velký problém. „Byla to jedna z nejobtížnějších věcí, kterou jsem se kdy jako herec musel naučit,“ připouští. „Bez pomoci mého hlasového poradce Sama Saka bych si s tím sám neporadil. Ukázal mi problematiku různých přízvuků v celé jejich šíři, naštěstí jsme začali zkoušet několik týdnů před začátkem natáčení.“
„Arabština je pro cizince velmi náročná, protože mnohé zvuky vycházejí až z krku. Většina lidí není na používání tohoto typu svalstva zvyklá. Leonardo byl naprosto úžasný žák.“
„Všichni herci se do natáčení filmu pustili s nečekaným elánem,“ říká Ridley Scott. „Jakmile padlo ´jedeme´, všichni herci a štáb se naprosto dokonale soustředili. Od prvního týdne natáčení se jelo prakticky nonstop, myslím si, že jen takhle ze sebe lidé vydají to nejlepší. Mám rád, když natáčení pěkně odsýpá, zároveň si však myslím, že na natáčení musí zábavné. Pak je to ještě hodnotnější.“
DABING
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Roger Ferris), Libor Hruška - Russell Crowe (Ed Hoffman), Jiří Schwarz - Mark Strong (Hani Salaam + titulky), Jitka Moučková - Golshifteh Farahani (Aisha), Zdeněk Hruška - Oscar Isaac (Bassam), Jan Šťastný - Alon Aboutboul (Al-Saleem), Jan Szymik - Simon McBurney (Garland), Miroslav Hanuš - Vince Colosimo (Skip), Tomáš Juřička - Ali Suliman (Omar Sadiki), Roman Hájek - Kais Nashif (Mustafa Karami), Ernesto Čekan - Michael Gaston (Holiday), Marek Pavlovský, Hana Krtičková, David Kotouček, Štěpán Krtička, Viktorie Taberyová, Filip Jančík a další
Překlad: David Záleský, Markéta Záleská
Jazyková spolupráce Milena Farhat
Zvuk: Pavel Špatný
Titulky: Dora Windsorová
Vedoucí výroby: Hana Zemanová
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie českého znění: Zdeněk Gawlik
Vyrobilo: AW Studio Praha 2008
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 27.11.2008 Warner Bros. CZ
Premiéra USA: 10.10.2008 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 30.3.2009 (DVD) Magicbox
Poprvé na DVD: 30.3.2009 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 30.3.2009 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 3 172 529
Tržby celkem - $ 118 600 000
Návštěvnost v ČR 32 967
Náklady (Rozpočet) - $ 70 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Žalovatelná informace: Rozplétání Labyrintu lží – Detailní průzkum klíčových sekvencí filmu prostřednictvím záznamu z natáčení a rozhovorů s herci a štábem
• Komentář režiséra Ridleyho Scota, scenáristy Williama Monahana a autora Davida Ignatia.
• Interaktivní hlášení: Hlavní hvězdy společně s režisérem komentují ústřední témata filmu a závažné otázky, které film předkládá (High Definition)
• Vystříhané scény s předmluvou a volitelným komentářem režiséra Ridleyho Scotta (High Definition)
ROZLIŠENÍ Blu-ray
„Nikomu nevěřit. Všechny oklamat."
OBSAH
Hlavními hrdiny filmu jsou Roger Ferris, který pracuje na Blízkém východě jako agent CIA, a jeho nadřízený Ed Hoffman. Po bombovém útoku v Manchestru v Anglii dostane Ferris za úkol najít Al-Salima, vůdce teroristické organizace odpovědné za výbuch. Problém je, že Al-Salim je velmi opatrný muž, který nepoužívá žádnou elektroniku. Přitom by stačil jediný hovor přes mobilní telefon a CIA by ho hned našla. Ferris i Hoffman mají stejný cíl, ale jiné metody. Mladý agent je zvyklý operovat přímo v terénu, je schopen vyjednávat a pohybovat se v zónách, ze kterých se dostane živý málokdo. Hoffman, který řídí každý jeho pohyb, je jeho pravým opakem - arogantní byrokrat, který málokdy opouští Washington, všechno vyřizuje po telefonu. Lži a podvody mu nejsou cizí a hlavně, pro úspěch mise je ochotný jít přes mrtvoly. Zatímco se Ferris spojí se šéfem jordánské rozvědky Hánim Salámem, který mu pomůže, pokud v něm vzbudí důvěru, Hoffman řídí některé části operace bez jejich vědomí... (TV Nova)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Pro mě už je zásadní fakt, že v tom hraje Leonardo diCaprio protože já jsem si ho za poslední dobu děsným způsobem zamiloval. Labyrint lží je taková klasická rutina, která není excelentní, ale určitě také není nejhorší. Příběh má zajímavý, zpracování akčně vybroušené do geniality, ale furt je tu ten příběh, který se mele stále dokola a vždycky z jiného úhlu pohledu. I tak se na to ale hezky kouká, ještě když v tom perlí výkony diCapria a Russella Crowea. Možná bych ale ostatním hercům křivdil, protože oni jsou hlavní poutač tohoto filmu, nejenom ti dva, to mě vlastně donutilo film sledovat v plné palbě. (Malarkey) 4*
Ridley Scott stárne. Labyrint lží je toho důkazem, protože postrádá všechnu energii, kterou dokázal Ridley vložit například do Dobrého ročníku nebo Amerického gangstera. Labyrint jde daným směrem, aby diváka donutil přistoupit na jeho jednoduchou hru, že všichni lžou a hrají na sebe divadlo. Výsledek? Všichni lžou a hrají na sebe divadlo. kdo to nevěděl ať se rychle běží podívat. Docela mě fascinovalo, jak všichni američané jezdí ve velkých černých 4x4 autech, které působí jako pěst na oko a jejich nenápadnost, i když šlo o tajné složky, byla fascinující.... Postavte černý velký jeep do ulice, kde je i osel luxus a divte se... DiCaprio opět odvádí svůj velmi dobrý výkon, ale Russell Crowe mě už moc neoslovuje. Možná to bylo postavou, možná vzezřením, ale Scott by se od něj možná měl na chvíli odpoutat. Jinak je zde příliš cítit dopad Nepřítele státu, který měl upřímně mnohem lepší tempo a děj. Další film z poslední doby, co působí, jako by vznikl "na jistotu". Nic navíc, aniž by jste hledali na více shlédnutí. (Djkoma) 3*
Ridley zabrousil do tematických vod bratra Tonyho, aniž by si naštěstí osvojil i jeho epileptický styl a natočil komerční (pro širokou diváckou obec srozumitelný) pohled do zákulisí boje o labyrint na pískovišti zvaném Blízký východ. O to nekonečné bludiště, které je postaveno z peněz, moci, ropy a Svaté války a kdyby v něm náhodou nechala princezna Ariadna klubko nití, tak ti hoši budou dělat v rámci politických a náboženských zájmů, že jej nevidí.. V každém filmu, co jsem s ním viděl, je Mark Strong jeho the strongest stránkou, ovšem všeobecné nadšení z DiCapria nemohu sdílet a třeba jeho obsazení zde považuji za castingový omyl. To, že si půjčí vousy od Benicia Che Guevary z něj ještě rozhodně neudělá rodáka z Bagdádu s arabskými rysy, nicméně když jsem ho viděl s tou dlouhou bradkou a představil si ho bez vlasů, vidím jeho budoucnost v krásném životopisném filmu o Vladimiru Iljiči Uljanovovi, nejen bolševickým ksindlům též známém, jako Lenin. Ta podoba se prostě nezapře.. (Gilmour93) 4*
VELKÁ RECENZE
Špionážní thrillery z Blízkého i Dálného východu jsou už definitivně "in". To co vám zatají na CNN, to vám milerádi nakukají hollywoodští filmaři. Teď se nechal lákavým tématem svést i Ridley Scott, kterému kdysi učarovala bitevní vřava v Somálsku (Černý jestřáb sestřelen). Labyrint lží se odehrává napříč Zeměkoulí a není v něm nouze o kvílející pneumatiky a explodující hlavy, případně jiné části těl nebo domů. Fanoušci akčních historek z rukávů popcornových superagentů by ale tentokrát měli držet trpělivost na uzdě. Labyrint lží je totiž především o zdržovací taktice.
Ta neblaze funguje hned v několika rovinách. Kvůli pečlivému utajení zápletky a jakýchkoliv detailů splakali producenti snímku minimálně v Americe nad vejdělkem, a pokud se v Evropě nevydají na protestní pochod fanynky božského Lea, bude zřejmě Labyrint komerčním průšvihem. Popohnat by si ovšem zasloužil i samotný děj. S vysvětlováním situace si tu nikdo hlavu příliš neláme - ti zlí vyhazují do vzduchu nevinné lidi, ti hodní se musejí trochu ušpinit, aby jim v tom zabránili. DiCaprio to bere doslova, takže se neholí, nemyje a sexuálně nežije, takže tolik varování pro patnáctileté dívky. Tenhle film skutečně není pro vás, ostatně i Leův nadřízený v podání Russella Crowea není moc ve formě. Zatímco Leo nastavuje kůži (notně potrhanou šrapnely, noži nebo vzteklými psisky), taťka Crowe řídí celou operaci s cigárem v hubě a vlastním synem v náruči.
Představuje ten Západ, který by chlápci s nedočkavým prstem na spoušti nejraději nechali zmizet ve žhnoucí rudé kouli. A moc dobře to ví. Na prezentacích nešetří medovými slůvky, ale když jde do tuhého mění se jeho rozkazy v palebnou sílu, která ničí životy nepřátel i nejbližších kolegů. I DiCaprio chápe, že to všechno o nalezení hranice. O tom, kam lze zajít, aby vám to prošlo... koho můžete podrazit, aniž by vám to oplatil... s kým se můžete spolčit, aniž byste ráno našli kudlu v zádech. To všechno jsou pěkná témata, ale scénář Williama Monahana z nich těží příliš zdlouhavě. Žádné zkratky, žádné oslí můstky, takže Leovy svaly dostanou pořádně zabrat, než přijde na řadu ten nejdůležitější.
Jako by se mu po hodině snažení rozsvítila nad hlavou žárovka. Proč nezkusit podrazit všechny dvojnásobně a pak to svést na někoho úplně jiného? Genialita hodná žáka třetí třídy, vypocená po velmi opatrném črtání situace, které je naštěstí podepřeno velkorysou výpravou (výbuchy jsou oslnivé, honičky dynamické, obrazové filtry v plné pohotovosti) a snaživými herci. Zejména Mark Strong jako šéf jordánské tajné služby zastíní jak snaživého DiCapria, tak trochu přešlapujícího Crowea, který tentokrát nemá příliš prostoru na rozehrání a možná teď někde lituje, že kvůli roli nabíral dvacet kilo. Právě Strongovo charisma dává částečně zapomenout na to, že Monahan s klíčovým zvratem otálel celou hodinu, aby jej pak během několika minut vystřílel do prázdna.
Což je průšvih kapitálnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Labyrint lží není o velkých pointách, ostatně svou povahu prozrazuje už samotným názvem, ale Monahanovi se vlastní zbrklostí začne všechno hroutit pod rukama, až se i sebejistý řemeslník Ridley Scott ocitne pod tlakem. Jeho pěšáci náhle ztratí směr (resp. cíl) a začnou panikařit, což vyústí v potvrzení několika mocných klišé, za něž by se možná nestyděl akčňák s Van Dammem, ale která inteligentnímu thrilleru definitivně odpírají členství v Menze. Jak z takové situace vybruslit? Peter Berg se z pointy v Království doslova vystřílel. Prostě nechal všechno vybouchnout a ohlušený divák se přestal po hlubších myšlenkách pídit. Scott si ovšem není vědom toho, že by někde špatně odbočil a tak vede snímek do finále krotkým tempem a nechává diváka otupěle čekat na konec titulků. A to... a to... a to má jako být všechno?
Ano, Labyrint lží po otevření šumí jako kvalitní šampaňské. Je z těch nejlepších ingrediencí, ale jeho chuť budete lovit až do poslední minuty a pak možná zjistíte, že všechny bublinky stihnuly vyprchat v rekordním čase. Skvěle natočené, skvěle odehrané, ale tak zoufale mělké. A teď skutečně nemluvím za Sdružení autentických filmů, Labyrint totiž podkopává důvěru diváka nikoliv ohýbáním skutečností, ale nevyjasněnými motivacemi postav. Jen Mark Strong má dostatek přirozené autority k tomu, abyste pevně uchopili jeho charakter. DiCaprio místy sklouzává do nechtěné naivity, Crowe se tváří každou chvíli jinak a příběhem se proplouží na úkor dalších, mnohdy až zbytečných postav (např. celá milostná linie mohla být vyškrtnuta, takhle film nebezpečně připomíná Spy Game, pro změnu od Tonyho Scotta).
Ale to bychom mohli lamentovat ještě dlouhé hodiny. Labyrint je přesně ten film, na který v hospodě celý večer nadáváte, ale přesto ho jako celek nemůžete úplně odstřelit. Stojí totiž přesně na hraně mezi prázdným řemeslem a filmem, který by tak moc chtěl něco sdělit, ale vlastně neví co. Existuje pár důvodů, proč se na tohle tápání moc hezky kouká. A přesně tolik pro to, abyste si tuhle nedotaženou šarádu odpustili. Cílem recenze je vás někam poslat. Buď do kina nebo... prostě jinam. Já to risknu a přece jenom vás nasměruji do polstrovaných sedaček. Ne kvůli DiCapriově tvářičce nebo Scottovým megapráskům (žádné CGI, poctivý semtex), ale právě kvůli těm hospodským debatám. Tentokrát stojí za to, ať už jste v roli útočníka nebo obránce.
O NATÁČENÍ
V temném světě současné špionáže se síla neměří na množství zbraní a zvládnutí moderních technologií, ale množstvím tajných informací, jež lze získat, ovlivňovat jejich tok, případně s jejich pomocí mlžit.
“Na informacích záleží nejvíc,” říká režisér filmu Labyrint lží Ridley Scott, ”a další důležitou stránkou věci je, že ve světě špionáže nemůžete věřit vůbec nikomu, dokonce ani svému nejlepšímu příteli. Pokud si jen na vteřinu dovolíte polevit v ostražitosti, je po vás. Jestliže velíte organizaci, která se zabývá národní bezpečností, jste bez mentality ´především si hlídat vlastní záda´ slabí a zranitelní. Je to pěkně tvrdý chlebíček.”
Film Labyrint lží vychází ze stejnojmenného románu spisovatele Davida Ignatia, který se jako zasloužilý novinář listu The Wall Street Journal po deset let zabýval aktivitami CIA na Blízkém východě. V současné době je Ignatius zástupcem šéfredaktora a pravidelným autorem sloupků v deníku The Washington Post. Scott, který jeho knihu četl ještě v rukopisné formě, uvádí: “Kniha poskytuje neobyčejně hluboký vhled do situace na bojových liniích a seznamuje nás s mnoha lidmi, kteří v skrytu mění svět.”
Producent Donald De Line uvádí: “Davidova kniha je velmi chytrý a dobře vystavěný špionážní thriller, který ukazuje profil těch, kteří se infiltrují do jiné země, kultury a utkávají se s nepřítelem, a jaké přitom volí strategie. Od začátku nám bylo jasné, že román má vše, co by měl mít i dobrý filmový příběh.”
Ve snaze na plátno co nejvýstižněji přenést naléhavost a bojovou dynamiku příběhu se Scott spojil s oscarovým scenáristou Williamem Monahanem. Režisér uvádí: “Příběh má celou řadu zajímavých stránek, jmenovitě například to, jak rozvíjí svou zápletku či jak si postavy musí postupně zvykat na vzniklou situace a měnit se. Je to velmi napínavé.”
Leonardo DiCaprio, který s Williamem Monahanem spolupracoval na filmu Skrytá identita, uvádí, že “Monahanova adaptace je prostě fantastická. Skvěle umí dávkovat informace, vede diváky do slepých uliček, a mezi postavami rozehrává napínavou hru na kočku a na myš.”
“Příběh vás naprosto pohltí, musíte si však dávat dobrý pozor na všechny zvraty,” říká De Line. “Je v něm celá řada napínavých scén, které umí natočit jen Ridley. A vždy se v nich neopakovatelně odráží jeho tvůrčí styl.“
DiCaprio říká: “Ve filmu je spousta velkých akčních scén a zápletka je zároveň velmi spletitá. V konečném důsledku nás všechny nejvíce zajímala a motivovala zvědavost, jaké je vlastně myšlení CIA a jak to ve filmu vhodně vyjádřit. Čím déle jsme na filmu dělali, tím víc nás zajímalo, jak vlastně tato organizace bojuje s nepřítelem, jenž má výhodu v neznámém prostředí.“
DiCaprio ztvárňuje agenta CIA Rogera Ferrise, který přijde na smělý plán, jak proniknout do blízkosti hledaného teroristy Al-Saleema a přinutit jej k tomu, aby vystoupil z ilegality a začal jednat. Ferris má vskutku ďábelský záměr: vytvořit zdání existence konkurenční - ve skutečnosti však naprosto fiktivní - organizce, která je stejně nebezpečná a efektivní jako Al-Saleemova. Úskočná hra, kterou agent hbitě rozjede, je však záhy překažena paralelní protikací jeho šéfa, Eda Hoffmana. Hoffman je nelítostný stratég, který se ve jménu národní bezpečnosti nezastaví před ničím, dokonce i kdyby to znamenalo obětování toho nejlepšího, koho má k dispozici.
Ferris se dostává do čím dál větších problémů, jež narostou v okamžiku, kdy se nepohodne se svými dvěma nejbližšími spojenci a zavalí jej bolestivé výčitky svědomí. Jestliže má Hoffman tolik nových pomocníků, nezradí jej? Půda pod Ferrisovýma nohama je čím dál žhavější: pokud šéf jordánských tajných služeb zjistí, že Ferris řídí tajnou operaci s cílem políčit na Al-Saleema, budou se jeho vyhlídky na přežití počítat na minuty. Ferrisovo přežití a úspěch mise závisí na důvěře v jediného muže, na kterého se může naprosto spolehnout: on sám.
Russell Crowe, ktreý se ujal role Eda Hoffmana, uvádí: “Samozřejmě je to jen film, ktreý si nenárokuje, že v každé jednotlivosti vychází ze skutečnosti. Pro mě osobně bylo důležité divákům ukázat, jak náročné je vedení organizace typu CIA. Zejména pak na místech, kde dochází ke střetu kultur. Musíte poodstoupit, teprve pak to vidíte z náležité perspektivy.”
“Jako spisovatele mě vždycky zajímala oblast klamů a intrik, konkrétně strategie, s jejichž použitím oklameme své protivníky,” říká Ignatius. “Začal jsem uvažovat o tom, jak proniknout do srdce organizace, kam se prakticky infiltrovat nedá. Pokud se dovnitř dostat nemůžete, jak je přesvědčit, že už uvnitř jste? Práce špiónů se v mnohém podobá novinařině. Jde o to si vytipovat lidi, kteří mají přístup ke klíčovým informacím, získat si jejich důvěru a nakonec je přinutit k tomu, aby přehodnotili svá vlastní pravidla a řekli vám i to, co původně nechtěli.”
Režiséra Scotta zaujal především onen fyzicky vypjatý, nesmlouvavý a špinavý pohled na skutečné životy tajných agentů. “Chtěl jsem ukázat rozdíl mezi životy pěšáků a těch, kteří točí kormidlem,” říká režisér.
Monahan říká: “Příběh se snaží svět tajných služeb ukázat bez příkras, a pokud se přece jen v něčem od skutečnosti liší, je to větší důraz na pragmatizmus a naopak méně politicky zabarvených tahů, na něž narazíte v CIA dneška. Velmi na mě zapůsobila labilita Eda Hoffmana. Ferrisův příběh mě zase zaujal důrazem na citlivé lidské svědomí.”
Špionážní aktivity 21. století v jednom z nejnebezpečnějších koutů světa předpokládají úspěšný sběr informací bez ohledu na vynaložené prostředky. Agenti dávají svůj život v šanc. Vše co vědí může být v jednu chvíli jejich výhoda, aby jim to jindy srazilo vaz.
Nikdo z operativců nepociťuje větší tlak než výjimečně nadaný agent Roger Ferris, který má za úkol sbírat informace o teroristických aktivitách. “Ferris je někdo, kdo svůj život obětoval boji s terorizmem a každý den při tom riskuje život,” říká Leonardo DiCaprio. “Je dobře vycvičen v boji s různými druhy zbraní i v sebeobraně, zároveň je však velmi bystrým a výkonným agentem, který se dlouhodobě věnuje kultuře Středního východu. Ovládá místní jazyk, zná místní kulturu, respektuje názory a zvyky lidí. V průběhu let dokonale ovládl schopnost jak proniknout do teroristických sítí.”
“Ferris je typem člověka, u kterého se postupně vyvinul šestý smysl,” říká Ignatius. “Lidé i místní kultura se mu dostaly hluboko pod kůži, podobně jako i mně.”
DiCaprio se v přípravné fázi ponořil do Ignatiovy knihy, několikrát se setkal s ním i několika dalšími bývalými agenty CIA. “Snažil jsem se o operacích CIA naučit co jen šlo,” říká herec. “Tito lidé jsou rozprostřeni po celém světě a snaží se získat jakoukoliv smysluplnou stopu. Je až zarážející, jak nebezpečný by dnešní svět byl, kdyby této organizace nebylo. Dělají velmi tvrdou práci. V každou chvíli je v sázce až příliš mnoho. Přežití v takto nehostinných podmínkách závisí na rozvážném kontaktování informátorů a uzavírání spojenectví. Scott říká: “Člověk, který má tento typ povolání, musí mít dokonale osvojenou metodologii, díky níž jeho práce získá potřebnou efektivitu… tato metodologie je občas velmi násilná.”
Tato práce si od Ferrise žádá, aby střídal identity stejně rychle jako měnil svou výslovnost arabštiny. Ať už pracuje v utajení, hledá bezpečný byt nebo vystupuje jako americký bankéř, musí být ve své roli naprosto přesvědčivý. DiCaprio říká, že si na roli Rogera Ferrise nejvíc užil realitu muže, jehož přežití závisí na dokonalých mimikrách. “Má postava ví, že pokud ji někdy někdo chytí, milosti se nedočká. Čím více má identit, tím víc je také v sázce. Po mě jakožto pro herce s tím zvyšuje napětí a roste i míra realizmu.”
“Leo je bez přehánění jedním z nejzajímavějších herců, se kterým jsem kdy pracoval. Je velmi vstřícný a zábavný, a zároveň ambiciózní,” říká Scott o tomto všestranném herci. “Je neobyčejně bystrý a zapálený profesionál, má velmi přirozený styl přípravy na roli. Báječně se s ním dělá. Jeho role na mě vždycky dělaly ten nejlepší dojem. Na osobní kontakt to bylo ještě lepší.”
Tento pocit je vzájemný. “Vždycky jsem si přál natáčet s Ridley Scottem,” říká DiCaprio. “Je jedním nejvýznamnějších filmařů současnosti. V každém žánru, do nějž se pustí, točí naprosto úžasné filmy. Natáčení tohoto filmu pro mě od začátku bylo splněným snem.”
Zájmy CIA na Středním východě hájí vynikající stratég, sebejistý Ed Hoffman, který agenty udržuje v pohotovosti laptopem a mobilním telefonem ze zahrady své washingtonské residence. “Z Hoffmanova pohledu nejde o hru na jedné šachovnici,” říká Russell Crowe, “jako spíše o sedm šachových partií v různých koutech světa. A všechny hraje najednou.”
Ať už Hoffman veze děti do školy nebo díky high-tech satelitnímu systému Predator sleduje Ferrisovy kroky, vždycky si počíná nanejvýš efektivně a bez emocí. Takový přístup je agentovi v poli, jakým je například Ferris, naprosto cizí. “Ed Hoffman je cynický a hrubý člověk, který se narodil kvůli tomu, aby vysával ostatní,” říká Ignatius. “Nezáleží mu na tom, kolik lidských životů si jeho práce vyžádá. Ferris se oproti tomu zajímá o dopady svého jednání. I on občas lidi využívá, ale zároveň jej to hluboce trápí. Ferris se stále potýká s morálními otázkami, jež vyvolává skutečnost, že kvůli zdaru mise musí občas obětovat lidské životy,” říká DiCaprio. “Když se pak s některými lidmi sblíží, je jeho dilemma ještě hlubší.”
Scott říká: “Ferris věří, že svým přičiněním může onen svět změnit. Stal se jeho součástí, jedná, myslí i mluví úplně stejně jako oni. Jedinou slabinou je jeho svědomí. Pokud tuhle práci chcete dělat, musíte své svědomí umlčet. Pokud se vám to nepodaří, nejste k ničemu. Jste totiž nebezpeční sami sobě i organizaci, jíž zastupujete.”
Podmínky, za nichž Ferris vykonává svou práci, jsou sice náročné, ale agent zároveň nechce banalizovat význam obětí mezi civilním obyvatelstvem. Nezvladatelná šíře Hoffmanových pravomocí znamená, že musí brát svědomí jako cosi nadbytečného. “Hoffman musí lhát jako když tiskne a zároveň udělat celou řadu těžkých rozhodnutí. V zásadě však věří, že je to kvůli obecnému blahu,” říká De Line. “Hoffman si kvůli své práci nedělá žádné výčitky svědomí,” říká Scott. “Nemá pocit viny a agresivně prosazuje to, co je podle něj třeba udělat.”
Ve světě zpravodajských her o mnoha úrovních se jedinec musí především naučit, že důvěřovat může jedině sám sobě. I ten, kdo vám má krýt záda, může nakonec zradit. Ferris ví, že se do jisté míry musí na Hoffmana spolehnout, zároveň si je až příliš vědom jeho her, úskoků a snadno zpochybnitelných strategií, jež jsou v rozporu s Ferrisovým přístupem ke zpravodajské službě. Ví, že Hoffman bez mžiknutí oka obětuje ty, které už nepotřebuje. DiCaprio uvádí: “Ferris chce svou práci dělat co nejlépe, Hoffman však jeho výsledky kompromituje. Myslí si, že jeho styl je ten nejlepší.”
Jediný způsob jak si zachovat integritu a nestat se obětí Hoffmanovy hry spočívá v důvěře ve vlastní instinkty, využívání všech dovedností a být před svým nadřízeným vždy o krok napřed. Scott však zdůrazňuje: “Hoffmanovi to pálí a je vynikající stratég. Díky široké síti informátorů toho ví vždycky víc než Ferris. O krok napřed je bohužel on.”
Díky roli Hoffmana se Russell Crowe s Ridley Scottem setkává již počtvrté, předtím spolupracovali na filmech Gladiátor, Dobrý ročník a Americký gangster. “S Ridleym dělám moc rád,” říká herec. “Při natáčení Gladiátora jsme se o sobě mnoho dozvěděli. Máme podobný přístup k práci i umění obecně, sdílíme stejný smysl pro humor. Pokud jsou tyhle tři věci pohromadě, spolupráce je snadná.”
“Russell zahraje úplně všechno,” říká Scott. “Rád střídá různé typy postav, kvůli roli snadno mění způsob vyjadřování i celý vzhled. Právě kvůli tomu se s ním snadno spolupracuje. Domnívám se, že je jedním z nejlepších herců současnosti.” Režisér vzpomíná na některé rozhovory, jež spolu před začátkem natáčení Labyrintu lží vedli: “Řekl jsem mu, že Hoffmana vnímám jako rodinný typ. Takového taťku, o kterém byste nikdy neřekli, že ze svého počítače ovládá půlku tajných služeb. Pravděpodobně trpí nespavostí… možná má i malou nadváhu. On mi tehdy odpověděl: ´Nadváhu? Co tím, prosím tě, myslíš?´”
“Ridley mi zavolal a řekl: ´Přibral bys kvůli roli 25 kilo?´” říká Crowe, který kvůli svým rolím již několikrát výrazně změnil celý vzhled. Mezi jinými šlo o postavu Jeffreyho Wiganda z filmu Insider: Muž, který věděl příliš mnoho, za jehož ztvárnění byl nominován na Oscara.
Herec kvůli postavě Hoffmana skutečně přibral o celých 25kg. Několikrát se také sešel s Davidem Ignatiem, aby zjistil, z jakého pozadí vlastně jeho postava pochází. “Russell se mě zeptal, odkud Hoffman pochází,” říká spisovatel. “Na to jsem mu odpověděl: ´Co takhle z Arkansasu? Jo, myslím, že je z Arkansasu. Obyvatelé Arkansasu mluví způsobem, který sráží hrany i těm nejostřejším výrokům.”
“Russell do postavy Hoffmana vnáší lehkovážnost a humor, které jsem ani nečekal,” říká Donald De Line. “Hoffman je morálně dvojznačná postava a divák si není úplně jistý, jak si má jeho jednání vykládat. Ale jeho vyhraněnost ve vlastním sebepojetí a hodnotách, jimž věří, je velmi osvěžující. Vlastně mu nedokážete nic vytknout.”
V okamžiku, kdy Hoffman Ferrise pověří tajnou operací v jordánském Amánu, začíná jít do tuhého. V Amánu se totiž z ničeho nic objevil nový vůdce teroristů Al-Saleem, který uniká spravedlnosti. Kvůli jeho dopadení se Ferris musí spojit s šéfem jordánské tajné služby, jímž je obávaný Hani Salaamem. Jeho postavu ztvárnil britský filmový a televizní herec Mark Strong.
Hani má sice příjemné vystupování a dává si záležet na uhlazené mluvě, ale ve skutečnosti je stejně úskočný jako nepoddajný a hrubý Hoffman. Strong říká: “Důvod, proč se Hani tak úporně soustředí na svůj zjev a vystupování podle mě znamená, že se i ve své profesi projevuje s úplně stejným nasazením. Ne, neměli byste si s ním jen tak zahrávat,” směje se herec.
”Hani je velmi elegantní a neobyčejně výrazná postava, Mark Strong velmi přesně vystihl jeho pravou podstatu,” říká Scott. ”Úplně se proměnil ve svou postavu. Dokonale si osvojil přízvuk a jeho elegance působí naprosto přirozeně.” ”Mark Strong mě svým výkonem hluboce zasáhl,” říká DiCaprio. ”Naše společné natáčecí dny jsem si velmi užíval. Jeho herecký výkon má v sobě neco magnetizujícího. Dokonce i můj otec stále dokola mluví o tom, jak je Hani cool a jak se chce oblékat stejně jako on, protože záporáci zkrátka táhnou.”
Hani Ferrisovi názorně předvede, že je mistrem výslechu a schopnosti, jíž Ignatius nazývá ´umění svádět´. Jeho protivníci nakonec vždycky povolí a on z nich vytáhne tajemství, která potřebuje znát. ”Hani Ferrisovi ukáže, jak si někoho zavázat ke spolupráci bez vyhrožování násilím,” popisuje Strong. ”Je pyšný na to, že ze svých protivníků dokáže vymáčknout to co potřebuje mnohem jemnější, ne tak očividným způsobem jako Hoffman. V repertoáru jeho metod nenajdete žádné chrastění řetězy, jako spíš nenápadné líčení na úlovek.”
”Hani intuitivně cítí, že Ferrisovi může věřit, imponuje mu, že se dokonale naučil arabsky. Ukazuje tím svůj respekt,” říká Strong. ”Haniho práce spočívá v tom, že chrání svou zemi a lid. Právě proto Ferrisovi vštěpuje, že pokud chtějí spolupracovat, nikdy mu nesmí lhát. To je pravidlo.”
”Hani byl vychován v tradici, kde se zdůraňuje čest a důvěra,” říká Scott. ”Pokud Hani někomu nevěří, nikam se spolu nedostanou. Pokud si chce někdo zasloužit jeho důvěru, musí jednat transparentně. Jenže Ferris je už z povahy svého povolání nucen lhát.”
Když do Amánu přiletí Hoffman, aby si s Hanim vyříkal některé věci, projde jejich vzájemné spojenectví zkouškou ohněm. ”Hoffman s Hanim jedná nadřazeně,” říká Crowe o své filmové postavě, která nedbá na kulturní rozdíly. Rozdíly, na než si Ferris naopak svědomitě dává pozor. “Myslím, že k sobě s Hoffmanem přes velké rozdíly tajně chovají vzájemný respekt, ale nikdy by to nepřipustili,” říká Strong. ”Hoffman se k Hanimu chová velmi přezíravě, a Hani si pro změnu myslí, že Hoffman vyznává příliš barbarské metody. Oba jsou však tím typem mužů, kteří by kvůli prosazení svých záměrů udělali úplně cokoliv.”
Hoffman, který jejich vzájemnou spolupráci odmítá zprůhlednit, Ferrise uvrhne do špatného světla. ”Ferris stojí mezi dvěma mocnými muži, tápe mezi loajalitou k CIA a sliby, jež dal Hanimu,” říká DiCaprio. ”Nejironičtější je, že všem jde v podstatě o totéž.”
Ferris si od únavné a nebezpečné práce oddechne v blízkosti Aishy, ženě jordánsko-amánského původu, která na klinice v Amánu pracuje jako zdravotní sestra a aktivně vypomáhá i v táboře pro uprchlíky.
Aishu ztvárnila iránská herečka Golshifteh Farahani, která tímto snímkem debutuje v americkém filmu. “Můžeme si gratulovat, že ji máme,” říká Scott. “Golshifteh je jednou z nejvýznamnější iránských hereček. Poprvé jsem ji viděl na kazetě od naší castingové režisérky a hned na mě udělala velký dojem. Je to úžasná herečka s klasickým přístupem k roli. Krátce na to jsem měl příležitost se s ní potkat. Vyzařovala z ní zvláštní energie, která se zkrátka těžko popisuje. Vychází z ní síla a důstojnost a zároveň je neobyčejně půvabná. Kamera se s ní doslova mazlí.”
“Aisha je obyčejná zdravotní sestra, ale kdyby se narodila v nějaké rozvinutější zemi, určitě by se stala lékařkou,” říká Farahani o postavě mladé ženy, kterou čím dál víc okouzluje tajemný muž, objevyvší se znenadání na jejich klinice. “Od začátku se jí zdá, že je Ferris docela zajímavý, ale nebere jej příliš vážně. Časem však objeví, že má dobré srdce a proto se trochu uvolní. Jeho sebejistota je pro ni odzbrojující.”
Jejich vzájemná přitažlivost je bohužel komplikována přísnými nařízeními, jež nesezdaným muslimským dívkám zakazují dotýkat se mužů, a opačně. Následky jejího sbližování s mužem amerického původu by bylo tragické pro Aishu i Ferrise, který by tak zřejmě ztratil svou pracně vybudovanou identitu. “Nemohou si ani potřást rukama, protože Ferris ví, že tento zdánlivě bezvýznamný úkon by to pro ni měl nedozírné následky,” říká Scott.
“Golshifteh je fenomenální herečka,” říká Di Caprio. “Do dynamiky vztahu mezi Aishou a Ferrisem se obtiskla její neobeznámenost s americkými filmy, respektive jak jsou v nich zobrazovány vztahy mezi muži a ženami. Ferris cítí, že jej to k Aishe táhne. Váží si její tradice a kultury, chce s ní rozvíjet vztah.”
“Leo je velmi dobrý herec,” říká Farahani. “Je velmi vstřícný a velmi mi natáčení usnadnil. Často mi pomáhal. Být s ním na placu pro mě byla velká pocta.” “Mezi Golshifteh a Leem bylo cítit propojení a silnou chemii, vzájemně se doslova prosvítili,” říká De Line. “Bylo to cítit od prvního dne, kdy se postavili před kameru.”
Ve filmu Labyrint lží se dále objeví Ali Suliman jako Omar Sadiki, jinak též Ferrisův pěšák, který mu bezděčně pomůže vypudit Al-Saleema z jeho úkrytu, dále Alon Aboutboul v roli tajemného teroristy Al-Saleema; Oscar Isaac, který ztvárnil postavu Bassama a Ferrisova spojence v Samaře, a konečně Simon McBurney v roli Garlanda, který způsobí, že moderní technologie začnou záměrně udávat nesprávná data.
Zkušený tvůrce, jakým Ridley Scott bezesporu je, natáčení Labyrintu lží plné náročných úkolů zvládal s přehledem. „Pozorovat mistra typu Ridleyho Scotta při práci je vždycky zážitek,“ říká Donald De Line. „Má velmi silnou intuici, ochotně spolupracuje a vyznačuje se jedinečnou schopností vidět celý film ve své hlavě, ještě dlouho předtím než vůbec vznikne. Má víc energie, nadšení a soustředění než kterýkoliv z jeho spolupracovníků. Z každého vymáčkne naprosté maximum.“
Scottův vyhraněný tvůrčí styl - obyčejně na každou scénu pokrývá čtyřmi až šesti kamerami - mu umožňuje, aby natáčel na minimum jízd kamery. „Uchvátilo mě, kolik kamer dokáže najednou koordinovat a jaké množství úhlů najednou pokryje,“ podivuje se DiCaprio. „Natáčíte scénu se 20 explozemi v pozadí a míli a půl od vás je chlapík, který ostří na váš obličej - a vy to ani nevíte. Má permanentně připravené dvě helikoptéry, s nimiž může natáčet přelety, Ridley si z ničeho nic vezme vysílačku a už to lítá. Jakoby přesně věděl, co chce divák vidět. Vždycky ví, jaké je místo konkrétní části v celku a díky tomu je tak dobrý.“
Paralelním natáčením na několik kamer najednou Scott na place vytvoří dechberoucí energii, která se obtiskne i do příběhu samotného. „Mám rád rychlé jízdy a krátké záběry, stříhám rychle, co nejrychleji to jde, jen tak cítím, že jsem naživu,“ vysvětluje režisér. „Mým úkolem je herce udržovat v lehké nerovnováze, protože pak dávají pozor, jsou spontánnější a hrají s větší energií.“ „Způsob jeho natáčení mě přivádí v úžas,“ říká Mark Strong. „Pro herce je to velká pomoc, protože není potřeba náročnou scénu sjíždět stále dokola. Nemusíte se bát o návaznost, můžete si dovolit být jen tady a teď.“
Při natáčení filmu Labyrint lží se Crowe se Scottem setkávají již počtvrté. Díky tomu byl s režisérovým pracovním nasazením z celé herecké sestavy zdaleka nejobeznámenější. V otázce jejich vzájemné spolupráce Crowe říká: „Diváci se domnívají, že se vždycky na všem shodneme. To je naprostý nesmysl. Ve většině otázek se v minimálně 70% neshodneme. Během let jsme se zdokonalili v umění hádky beze slov, proces hledání řešení nás baví.“
DiCaprio, který se v rámci týmu popisuje jako ´nováček´, se na Scottův/Croweův přístup k natáčení naladil velmi rychle. „Jsou jedna ruka, okamžitě vědí, jak vzniklý problém vyřešit. Taková energie se mi moc zamlouvá. Práce s tímto typem lidí je vždycky vysloveně povznášející a člověk okamžitě získá odměnu. Jakmile se scéna nacvičí a určí se její dramatický oblouk, Ridley spustí kamery a jede se. Z Russella sálá silná energie, je velmi zakotvený v přítomnosti,“ říká DiCaprio, který s Crowem naposledy spolupracoval v roce 1995 při natáčení westernu Rychlejší než smrt. „Myslím si, že je to jeden z nejlepších herců současnosti, rád jsem se s ním znovu setkal. Ve filmu jsme společně měli několik scén se silnou dynamikou. Když na druhé straně místnosti sedí herec, který promýšlí vše, co uděláte nebo řeknete, a zareaguje způsobem, že si z toho můžete hodně odnést, zažíváte úžasné chvíle. Je to doslova koňská dávka adrenalinu.“
V době natáčení filmu Rychlejší než smrt byl DiCaprio ještě v období dospívání. Crowe na jeho adresu uvádí: „Leovi se od té doby přihodila spousta věcí. Velmi mě potěšilo, že pod slupkou úspěšné hvězdy je stále ten samý chlápek. Hrozně jsme si to užili.“
Při natáčení na více než stovce lokací v bezmála dvou desítkách zemí, ve kterých se Ferris snaží polapit hledaného teroristu Al-Saleema, byla pro tvůrce nejsilnějším úběžníkem hodnověrnost zobrazovaného. Natáčení v každé jednotlivé zemi by však pro tvůrce bylo příliš drahé a tak většinu lokací nabídlo filmařsky vyhledávané Maroko.
„Maroko znám výborně, už tu točím počtvrté,“ říká Scott, který v hlavním městě Rabat a pouštní provincii Ouarzazate natáčel již Gladiátora, Černý jestřáb sestřelen a Království nebeské. Tato země nabízí nekonečné pole možností, pokaždé tu najdu něco nového. A taky se rád setkávám s Maročany. Mají tam neobyčejně nadané umělce, kteří s námi spolupracovali i tentokrát.“
„Ridley zná tuhle část světa mnohem lépe než kterýkoliv z hollywoodských režisérů současnosti,“ říká De Line. „K místu i lidem má velmi blízký vztah. Myslím, že se mu úžasně podařilo zachytit chuť a vůni země.“
Proměnlivý ráz krajiny tvůrcům poskytl celou řadu neokoukaných prostředí. „Nemuseli jsme stavět monstrózní kulisy, jež si žádají filmy s velkým rozpočtem, již samotný ruch ulice byl občas efektnější než cokoliv co si umíme postavit,“ říká Artur Max, z jehož oddělení vzešly kulisy menších rozměrů, kterými tvůrci jemně zvýraznili stávající místa. „Na každém místě jsme se snažili vytvořit set o 360 stupních, kde by se herci cítili jako v přirozeném prostředí.“
Scottovým nejbližším spolupracovníkem byl kameraman Alexander Witt, se kterým přišli na způsob, jak zachytit scénu zběsilého útěku přes tržnici, kdy je Ferris shůry sledován detekčním letounem systému Predator.
„Letoun systému Predator je něco jako Velký bratr, který vás stále sleduje,“ říká Scott, který úhel pohledu senzorů letounu simuloval užitím digitální kamery upevněné na trupu vrtulníku ve výšce kolem 2,5km nad zemí.
Maxův tým musel stávající lokace částečně upravit, aby z výšky i při velkých detailech vypadaly realisticky. Tvůrci také museli neutralizovat širokou a příliš zářivou paletu barev marocké krajiny a nahradit je zemitějšími tóny. „Jedním z mých úkolů bylo z některých lokací odstranit ty barvy, jež působily poněkud křiklavě a zbytečně by diváka rozptylovaly,“ říká Max.
„Maroko je velmi zajímavé místo. Natáčení byla velká výzva, ale já si pobyt velmi užil, říká DiCaprio. „Miluju tamní lid i jejich kulturu. Marakéšský trh je místo, které by měl každý alespoň jednou za život vidět. Zejména tehdy, pokud se považují za zcestovalé. Je to naprosto fenomenální místo.“
Výroba kostýmů pro celou řadu filmových postav plus vhodně oděných komparsistů, jejichž počet místy dosahoval až tří tisíc, znamenal pro návrhářku kostýmů Janty Yates a její tým velkou tvůrčí výzvu. Yates uvádí: „Valná většina kostýmů musela být obnošená a částečně poškozená.“
Yates pro Ferrise navrhla takové kostýmy, které agentovi napomohly, aby se mohl infiltrovat do jakékoliv kultury, prostředí i situace. „Leo je vynikající spolupracovník,“ říká návrhářka. „Úžasně se zajímá o každý detail. Pokaždé když jsme se rozhodli pro nějaký nový kostým, musel přesně vědět, v jakém prostředí jej bude nosit, jaká scéna předcházela a jaká bude následovat.“
Styl kostýmů pro ostříleného agenta CIA, Eda Hoffmana, nebyl zdaleka tak důležitý. „Hoffman se o oblečení nezajímá, jde mu jen o záchranu světa,“ tvrdí Yates. V kontrastu s ním byl šatník šéfa jordánské tajné služby, Hani Salaama, pro Scotta mimořádně důležitý. „Chtěl jsem, měl Hani maximálně elegantní vzezření pravého džentlmena,“ uvádí režisér.
Yates se s výrobou dokonalých obleků šitých na míru obrátila na firmu Huntsman, která má pověst jednoho z nejlepších salonů na světě. Obleky na míru od firmy Hunstman se obyčejně šijí čtyři až pět měsíců, jenže Yates měla na výrobu kostýmů pro herce Marka Stronga jen tři týdny. Díky vlídnému přístupu obchodního manažera firmy, Johnny Allena, si návrhářka mohla projít sklad firmy Huntsman a vyzkoušet na 20 obleků, jež se neprodaly. Když si Strong několik obleků vyzkoušel, s překvapením zjistil, že valná většina z nich mu padla doslova jako ulitá. „Měla jsem dojem, že je snad vyráběli pro něj,“ říká Yates.
„Látky i provedení je naprosto bezchybné,“ říká Strong o řemeslných dovednostech zaměstnanců firmy Huntsman. „Hani je bez debaty tou nejlépe oblékanou postavou, jakou jsem kdy hrál.“
Kostýmy pro iránskou zdravotní sestru Aishu, která se při Ferrisově tajné operaci v Amánu s agentem spřátelí, se inspirovaly současnou módou jordánských žen. „Ačkoliv si jordánské ženy zakrývají hlavu šátkem, nosí košile s dlouhými rukávy a výraznými límci, přesto je uvidíte i v upnutých jeansech a na vysokých podpadcích,“ říká Yates. „Chtěli jsme, aby se Aisha vyznačovala spíše skromnými půvaby.“
Kvůli Scottově snaze o realizmus vznikla valná většina zvláštních efektů v kameře a nebo přímo na placu. Jejich autorem je supervizor oddělení vizuálních efektů Paul Corbould. Pokud to však bylo bezpodmínečně nutné, tvůrci se nebáli použít ani počítačové triky.
Podobným způsobem vznikaly i kaskadérské kousky, s důrazem na jejich uvěřitelnost - a samozřejmě - bezpečnost. „Ridley chtěl realizmus,“ říká koordinátor kaskadérů G.A. Aguilar. „Nikdy nechtěl nic, co na první pohled vypadá podezřele, nebo to alespoň vyvolává falešný dojem.“
S výjimkou natáčení scény velké exploze a pokousání rozuřenými psy dělal DiCaprio všechny kaskadérské kousky sám. „Ve filmu je několik intenzivních a velmi náročných akčních scén,“ připouští herec. „Běh přes Rabat se smečkou divokých psů v zádech, boj na nože… natáčely se obtížně, zejména v pouštním žáru. Ale Ridley je na podobné situace zvyklý a velmi vám to ulehčí. Díky němu je to jen další den natáčení.“
„Má velký talent pro fyzicky náročné scény,“ říká Aqular o DiCapriovi, se kterým spolupracoval již na filmech Gangy New Yorku a Skrytá identita. Vždycky jsme si akční scénu nacvičili a pak udělal drobné změny, jež podle něj podtrhly jeho postavu. Má naprosto jasno v tom, co by jeho postava udělala, a co už ne. Pokaždé jsme mu nabídli rámec a on mu dal svůj vlastní obsah.“
Poukaz k realizmu po DiCapriovi vyžadoval, aby se naučil mluvit arabsky včetně několika různých arabských přízvuků. Něco takového je náročný úkol i pro herce, který s cizími jazyky a různorodými přízvuky jinak nemá žádný velký problém. „Byla to jedna z nejobtížnějších věcí, kterou jsem se kdy jako herec musel naučit,“ připouští. „Bez pomoci mého hlasového poradce Sama Saka bych si s tím sám neporadil. Ukázal mi problematiku různých přízvuků v celé jejich šíři, naštěstí jsme začali zkoušet několik týdnů před začátkem natáčení.“
„Arabština je pro cizince velmi náročná, protože mnohé zvuky vycházejí až z krku. Většina lidí není na používání tohoto typu svalstva zvyklá. Leonardo byl naprosto úžasný žák.“
„Všichni herci se do natáčení filmu pustili s nečekaným elánem,“ říká Ridley Scott. „Jakmile padlo ´jedeme´, všichni herci a štáb se naprosto dokonale soustředili. Od prvního týdne natáčení se jelo prakticky nonstop, myslím si, že jen takhle ze sebe lidé vydají to nejlepší. Mám rád, když natáčení pěkně odsýpá, zároveň si však myslím, že na natáčení musí zábavné. Pak je to ještě hodnotnější.“
DABING
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Roger Ferris), Libor Hruška - Russell Crowe (Ed Hoffman), Jiří Schwarz - Mark Strong (Hani Salaam + titulky), Jitka Moučková - Golshifteh Farahani (Aisha), Zdeněk Hruška - Oscar Isaac (Bassam), Jan Šťastný - Alon Aboutboul (Al-Saleem), Jan Szymik - Simon McBurney (Garland), Miroslav Hanuš - Vince Colosimo (Skip), Tomáš Juřička - Ali Suliman (Omar Sadiki), Roman Hájek - Kais Nashif (Mustafa Karami), Ernesto Čekan - Michael Gaston (Holiday), Marek Pavlovský, Hana Krtičková, David Kotouček, Štěpán Krtička, Viktorie Taberyová, Filip Jančík a další
Překlad: David Záleský, Markéta Záleská
Jazyková spolupráce Milena Farhat
Zvuk: Pavel Špatný
Titulky: Dora Windsorová
Vedoucí výroby: Hana Zemanová
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie českého znění: Zdeněk Gawlik
Vyrobilo: AW Studio Praha 2008
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 27.11.2008 Warner Bros. CZ
Premiéra USA: 10.10.2008 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 30.3.2009 (DVD) Magicbox
Poprvé na DVD: 30.3.2009 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 30.3.2009 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 3 172 529
Tržby celkem - $ 118 600 000
Návštěvnost v ČR 32 967
Náklady (Rozpočet) - $ 70 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Žalovatelná informace: Rozplétání Labyrintu lží – Detailní průzkum klíčových sekvencí filmu prostřednictvím záznamu z natáčení a rozhovorů s herci a štábem
• Komentář režiséra Ridleyho Scota, scenáristy Williama Monahana a autora Davida Ignatia.
• Interaktivní hlášení: Hlavní hvězdy společně s režisérem komentují ústřední témata filmu a závažné otázky, které film předkládá (High Definition)
• Vystříhané scény s předmluvou a volitelným komentářem režiséra Ridleyho Scotta (High Definition)
ROZLIŠENÍ Blu-ray
16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 2.40:1
český Dolby Digital 5.1, anglický Dolby Digital 5.1, francouzský Dolby Digital 5.1, japonský Dolby Digital 5.1, maďarský Dolby Digital 5.1, turecký Dolby Digital 5.1
české, anglické, bulharské, francouzské, holandské, chorvatské, japonské, maďarské, rumunské, slovinské, srbské, turecké
Tvůrci a herci
Steve McQueen (Režie), Dede Gardner (Produkce), Anthony Katagas (Produkce), Jeremy Kleiner (Produkce), Steve McQueen (Produkce), Arnon Milchan (Produkce), Brad Pitt (Produkce), Bill Pohlad (Produkce), Hans Zimmer (Hudba), Sean Bobbitt (Kamera), Joe Walker (Střih), Francine Maisler (Casting), Adam Stockhausen (Scénografie), Patricia Norris (Kostýmy), Kirk Francis (Zvuk), Leslie Shatz (Zvuk), Nick London (Masky), John Ridley (Scénář), Slomon Northup (kniha) (Předloha), Chiwetel Ejiofor (Herec), Dwight Henry (Herec), Bryan Batt (Herec), Michael Fassbender (Herec), Brad Pitt (Herec), Benedict Cumberbatch (Herec), Paul Dano (Herec), Taran Killam (Herec), Scoot McNairy (Herec), Ruth Negga (Herec), Garret Dillahunt (Herec), Paul Giamatti (Herec), Sarah Paulson (Herec), Michael Kenneth Williams (Herec), Alfre Woodard (Herec), Adepero Oduye (Herec), Quvenzhané Wallis (Herec), Lupita Nyong'o (Herec), Bill Camp (Herec), Chris Chalk (Herec), John McConnell (Herec), Jay Huguley (Herec), Christopher Berry (Herec), Ritchie Montgomery (Herec), Terrell Ransom Jr. (Herec)
2008/128/USA/Drama, Akční, Thriller
Zajímavost k filmu
- Natáčelo se od 5. září do prosince 2007 ve státech Jordánsko, Maroko, Maryland, D.C. a Virginie.
- Celosvětová premiéra proběhla 5. října 2008 v New Yorku.
- Mark Strong zpočátku odmítal roli, protože jeho manželka byla těhotná. Změnil názor poté, co ho jeho manželka povzbudila, aby roli přijal.
- Autor knižní předlohy David Ignatia se nechal inspirovat skutečnou vojenskou operací „Barcklay“, která za druhé světové války díky stvoření fiktivní armády z dvanácti neexistujících britských divizí vyděsila Němce natolik, že už nedokázali zabránit vylodění spojenců na Sicílii a osvobození ostrova.
- Při natáčení vyvolával Russel Crowe (Ed Hoffman) napětí mezi herci tím, že v maskérně předstíral kýchnutí a postříkal vodou krk Leonardu DiCapriovi (Roger Ferris). Ten si několik týdnů myslel, že je Russel nechutný člověk, než se dozvěděl, že je jen terčem vtipu.
- Ve scéně na skládce byly na popud herců autentické odpadky nahrazeny sterilními.
- Na manchesterském předměstí si můžeme všimnout červených plakátů na koncert fiktivní kapely "Smoke or Fire above the City" (Oheň či dým nad městem), korespondující s nastalým vývojem situace.
- Ayeshini bratranci se jmenují Yousuf a Rowley. Rowley je velmi netradiční jméno pro muslima a spíše naznačuje, že se jedná o donašeče americkým tajným službám.
- Jedním z vystřižených záběrů měl zdůraznit vzájemnou nedůvěru mezi Němci a německými muslimy. Jednalo se o mnichovské policisty podezřívavě si měřící muslimské nádeníky na ulici a opětovaný nedůvěřivý pohled oněch dělníků. Část této scény se zachovala, když Ed Hoffman (Russel Crowe) popisuje velení, v čem mají arabští teroristé nad Západem navrch (nevyužívají moderní technologie), akorát již nevidíme policisty a nenajdeme žádný náznak toho, že se jedná o Německo.
- Fotbalový zápas, na který se v televizi dívají Aishini synovci, je mač z Nationwide League Division Three, kde proti sobě hráli Yeovil Town a Torquay United. Tento zápas se hrál 27. září 2003.
- Komparzistům hrajícím ve scénách z chudých čtvrtí bylo oznámeno, ať si sundají z těla vše, co má nějakou cenu, včetně snubních prstýnků. Argumentem bylo, že by to jejich postavy všechno stejně vyměnily za drogy.
- V evropských scénách se musela "poevropštit" i auta komparzu, což neznamenalo jenom vyměnit SPZ, ale též pozměnit interní výzdobu auta či úplně vyměnit čelní sklo.
- Komparz ve scéně z turecké kavárny často čte noviny. Můžeme si všimnout, že pouze někteří z nich čtou arabské noviny správně - tedy zprava doleva. Patrné je to zejména při obracení stran.
- Ve scéně výbuchu budovy si můžeme všimnout odlétávajících aut díky tlakové vlně. Toho bylo docíleno takzvaným "vrhačem aut" ("car chucker"). Ve skutečnosti to byly upravené dveře od lednice do formy katapultu, který vymrštil automobil do požadované vzdálenosti a směru, aby nehrozilo poškození stále obývaných budov.
- Manchesterské předměstí ve skutečnosti nasimulovalo špinavé předměstí amerického města. Vzhledem k vysoké kriminalitě v těchto končinách štáb využíval k ohraničení filmového placu policejní pásky. Kvůli zločinům, se kterými se obyvatelé této čtvrti často setkávali, již dobře věděli, o co jde, a tím spíše se drželi mimo natáčecí místa.
- Scény z Mnichova se natáčely na rušných amerických ulicích. Dopravu zde filmaři mohli zastavit jen přímo při natáčení a německé rekvizity tam tedy byly přidělávány několik dní před natáčením. Řidiči tedy byli trochu zmatení z toho, že na sloupech se objevily dva druhy nápisů - v jedné barvě například "Central Avenue" a hned pod tím v jiné "Charlottenstraße".
- Vzhledem k tomu, že i scény z anglického Manchesteru se natáčely v USA, bylo potřeba na ulicích zakrýt některé typické americké artefakty, například hydranty. Ty se schovaly pod popelnicemi s odříznutým dnem, ke kterým potom byly dodatečně dosypány nějaké ty typicky anglicky předměstské odpadky. Tyto hromádky odpadu však přitahovaly celý zbytek štábu k odhazování vlastního bordelu k umělým popelnicím, takže ve výsledku musel štáb uklízet skoro půlmetrovou haldu plastových lahví z placu, a nanosit tam umělý odpad znovu.
- Snímek vznikl podle stejnojmenné knižní předlohy významného sloupkaře listu The Washington Post a experta na Blízký východ Davida Ignatia, nositele Pulitzerovy ceny za zpravodajství z Iráku.
- Herečka Golshifteh Farahani, která hraje zdravotní sestru Aishu, pochází z Iránu, na který USA uvalilo embargo a i v oblasti zahraničních vzahů je situace značně napjatá. Aby mohla mít vyplacený honorář, musela jí americká produkce velice obtížně obstarat pracovní povolení. Dalším problémem bylo povolení k pobytu pro Golshifteh Farahani na Maltě, která také nemá s Iránem dobré vztahy. Díky kontaktům Ridleyho Scotta s maltským králem, v jehož zemi už několikrát natáčel, produkce potřebný dokument získala.
- Klíčové výbuchy nebyly vytvořeny digitálně, ale byla použita skutečná trhavina.
- Natáčelo se od 5. září do prosince 2007 ve státech Jordánsko, Maroko, Maryland, D.C. a Virginie.
- Celosvětová premiéra proběhla 5. října 2008 v New Yorku.
- Mark Strong zpočátku odmítal roli, protože jeho manželka byla těhotná. Změnil názor poté, co ho jeho manželka povzbudila, aby roli přijal.
- Autor knižní předlohy David Ignatia se nechal inspirovat skutečnou vojenskou operací „Barcklay“, která za druhé světové války díky stvoření fiktivní armády z dvanácti neexistujících britských divizí vyděsila Němce natolik, že už nedokázali zabránit vylodění spojenců na Sicílii a osvobození ostrova.
- Při natáčení vyvolával Russel Crowe (Ed Hoffman) napětí mezi herci tím, že v maskérně předstíral kýchnutí a postříkal vodou krk Leonardu DiCapriovi (Roger Ferris). Ten si několik týdnů myslel, že je Russel nechutný člověk, než se dozvěděl, že je jen terčem vtipu.
- Ve scéně na skládce byly na popud herců autentické odpadky nahrazeny sterilními.
- Na manchesterském předměstí si můžeme všimnout červených plakátů na koncert fiktivní kapely "Smoke or Fire above the City" (Oheň či dým nad městem), korespondující s nastalým vývojem situace.
- Ayeshini bratranci se jmenují Yousuf a Rowley. Rowley je velmi netradiční jméno pro muslima a spíše naznačuje, že se jedná o donašeče americkým tajným službám.
- Jedním z vystřižených záběrů měl zdůraznit vzájemnou nedůvěru mezi Němci a německými muslimy. Jednalo se o mnichovské policisty podezřívavě si měřící muslimské nádeníky na ulici a opětovaný nedůvěřivý pohled oněch dělníků. Část této scény se zachovala, když Ed Hoffman (Russel Crowe) popisuje velení, v čem mají arabští teroristé nad Západem navrch (nevyužívají moderní technologie), akorát již nevidíme policisty a nenajdeme žádný náznak toho, že se jedná o Německo.
- Fotbalový zápas, na který se v televizi dívají Aishini synovci, je mač z Nationwide League Division Three, kde proti sobě hráli Yeovil Town a Torquay United. Tento zápas se hrál 27. září 2003.
- Komparzistům hrajícím ve scénách z chudých čtvrtí bylo oznámeno, ať si sundají z těla vše, co má nějakou cenu, včetně snubních prstýnků. Argumentem bylo, že by to jejich postavy všechno stejně vyměnily za drogy.
- V evropských scénách se musela "poevropštit" i auta komparzu, což neznamenalo jenom vyměnit SPZ, ale též pozměnit interní výzdobu auta či úplně vyměnit čelní sklo.
- Komparz ve scéně z turecké kavárny často čte noviny. Můžeme si všimnout, že pouze někteří z nich čtou arabské noviny správně - tedy zprava doleva. Patrné je to zejména při obracení stran.
- Ve scéně výbuchu budovy si můžeme všimnout odlétávajících aut díky tlakové vlně. Toho bylo docíleno takzvaným "vrhačem aut" ("car chucker"). Ve skutečnosti to byly upravené dveře od lednice do formy katapultu, který vymrštil automobil do požadované vzdálenosti a směru, aby nehrozilo poškození stále obývaných budov.
- Manchesterské předměstí ve skutečnosti nasimulovalo špinavé předměstí amerického města. Vzhledem k vysoké kriminalitě v těchto končinách štáb využíval k ohraničení filmového placu policejní pásky. Kvůli zločinům, se kterými se obyvatelé této čtvrti často setkávali, již dobře věděli, o co jde, a tím spíše se drželi mimo natáčecí místa.
- Scény z Mnichova se natáčely na rušných amerických ulicích. Dopravu zde filmaři mohli zastavit jen přímo při natáčení a německé rekvizity tam tedy byly přidělávány několik dní před natáčením. Řidiči tedy byli trochu zmatení z toho, že na sloupech se objevily dva druhy nápisů - v jedné barvě například "Central Avenue" a hned pod tím v jiné "Charlottenstraße".
- Vzhledem k tomu, že i scény z anglického Manchesteru se natáčely v USA, bylo potřeba na ulicích zakrýt některé typické americké artefakty, například hydranty. Ty se schovaly pod popelnicemi s odříznutým dnem, ke kterým potom byly dodatečně dosypány nějaké ty typicky anglicky předměstské odpadky. Tyto hromádky odpadu však přitahovaly celý zbytek štábu k odhazování vlastního bordelu k umělým popelnicím, takže ve výsledku musel štáb uklízet skoro půlmetrovou haldu plastových lahví z placu, a nanosit tam umělý odpad znovu.
- Snímek vznikl podle stejnojmenné knižní předlohy významného sloupkaře listu The Washington Post a experta na Blízký východ Davida Ignatia, nositele Pulitzerovy ceny za zpravodajství z Iráku.
- Herečka Golshifteh Farahani, která hraje zdravotní sestru Aishu, pochází z Iránu, na který USA uvalilo embargo a i v oblasti zahraničních vzahů je situace značně napjatá. Aby mohla mít vyplacený honorář, musela jí americká produkce velice obtížně obstarat pracovní povolení. Dalším problémem bylo povolení k pobytu pro Golshifteh Farahani na Maltě, která také nemá s Iránem dobré vztahy. Díky kontaktům Ridleyho Scotta s maltským králem, v jehož zemi už několikrát natáčel, produkce potřebný dokument získala.
- Klíčové výbuchy nebyly vytvořeny digitálně, ale byla použita skutečná trhavina.
Odkazy
Hrají:
Leonardo DiCaprio, Russell Crowe, Mark Strong, Golshifteh Farahani, Oscar Isaac, Vince Colosimo, Michael Gaston, Ali Suliman, Omar Berdouni, Lubna Azabal, Clara Khoury, Kais Nashif, Michael Stuhlbarg, Shredi Jabarin, Annabelle Wallis, Robin Atkin Downes, Matthew James Gulbranson, Mehdi Nebbou, Simon McBurney, Rami Hilmi, Jamil Khoury, Sami Samir, Giannina Facio-Scott, Bijan Daneshmand, William Meredith, Alon Aboutboul, Jordan Lage