Království nebeské / Kingdom of Heaven (2005/144/Velká Británie, Španělsko, USA, Německo/Akční, Historický, Dobrodružný, Válečný) 73%

JEDNOU VĚTOU
„Historický velkofilm o válce církví.“

OBSAH
Orlando Bloom hraje kováře Baliana, který ztratil rodinu a málem i víru. Náboženské války ve Svaté zemi se mu zdály vzdálené, přesto je vtažen do tohoto dramatu nedozírných rozměrů. Na pozadí okázalosti a intrik středověkého Jeruzaléma se zamiluje, stane se vůdcem a nakonec využije veškerou svou odvahu i dovednosti k tomu, aby se postavil zdrcující přesile a ubránil město. Balianův osud je zpečetěn ve chvíli, kdy jej vyhledá slavný rytíř Godfrey of Ibelin (Liam Neeson), který se z bojů na východě vrací nakrátko domů do Francie. Godfrey, údajně Balianův otec, ukáže synovi skutečný význam rytířství a vezme ho na cestu napříč kontinenty do legendárního svatého města. (HBO Europe)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ten, co reinkarnoval žánr a ten co nastavil vysokou laťku pro všechny další filmy přicházející po Gladiátorovi. Hodně filmů jako třeba Trója nebo Král Artuš nezvládli očekávání a vložené peníze a teď se vrací gladiátor Ridley Scott, aby nám ukázal jak se to má dělat správně a taky naposledy. Ne vše se mu v tomto filmu podařilo. Vezmeme to postupně. Příběh o kováři, jeho navráceném a znovu poznaném otci a cesté do země, která se má stát Královstvím nebeským. Herci jsou jisté hodně dobří (Jeremy Irons, Edward Norton a Ghassan Massoud), ale také tu je jeden, kterého se báli asi všichni fanoušci dobrého herectví, Orlando Bloom. Je to možná velká smůla, že Gladiátor Crowe nehraje i v tomto snímku, ale poté by o podobnost a kopírování Gladiátora nebylo pochyb. Orlando není taková třasořitka jak by se čekalo, ale také není Crowe, který v každé minutě na plátně dává na vědomí kdo je a neschovává se trapně za jiné. Orlando má pár hodně špatně napsaných replik, z kterých naprosto nepobírám to jak mohl někdo napsat tak tragické zvedání morálky a snahu o pocit "můžeme vyhrát" jakou předvedl Orlandu pří obraně Jeruzaléma, ale budiž. Obraz to je něco co oba Scottové milují a co k nim patří. Některé scény působí jako kdyby ukazovali samo Království nebeské. Avšak v některých scénách (potopení lodi)jsem kameru zase totálně nechápal. Z potopení jsme neviděli vůbec nic. Prostě se něco dělo a pak to skončilo a je po všem. To není zrovna nejlepší. Jinak první pořádná bitka mi připomíná gladiátorův boj proti germánům na začátku Gladiátora. Asi jen náhoda ;-). Bitvy patří mezi to lepší z tohoto filmu stejně jako záporné postavy. Celý film je zvláštní mix, trochu nevyvážený, snad se v DC dočkáme zajímavějšího poddání a děje. PS: extended wow... Ridley umí, i když mu to Orlando kazí:) (Djkoma) 4*

Film, který má v sobě ohromnou sílu myšlenek, který zřejmě nikdy nepřestanou být aktuální, protože nám všem chybí vnitřní pokora a o respektu k odlišnostem už ani nemluvím. Sdělnost filmu podporují nejen skvěle napsaný dialogy, ale i obraz. Stačí vnímat detaily, třeba když se Saladin nechce šlápnout na kříž. Velká škoda, že se tenhle vnímá jen jako další "historický" velkofilm, protože on má v sobě mnohem, mnohem víc než jen klasický příběh o odvaze a velkolepé souboje. S filmařského hlediska se jedná o tradiční vizuální lahůdku made in Scott, která je odvyprávěna právě s citem pro podstatu filmu, takže ve filmu se dost mluví a velké bitvy se dočkámě až cca v půlhodinovém závěru. Pokud jde o herecký výkony, tak tady mám jediný jméno u kterýho bych se rád zastavil, Orlando Bloom. Orlando prostě není herec, nemá v sobě charsima a už vůbec v něm nevidím chlapa, který by dokázal to, co dokázala jeho postava v tomhle filmu: Není mu co vyčíst ve smyslu nesnahy, Orlando se se snaží jak kráva, Ridley z něj ždíme maximum, ale chybí mě tam prostě chemie. Na druhou stranu je tu jeden paradox, když jsem o tom filmu přemýšlel a dával jsem dohromady jména, který by Orlandovu postavu nahradily v celým kontextu téhle postavy, přišel šok, nenašel jsem nikoho kdo by se na tu roli hodil víc. Film, považuju z jeho obsahové podstaty za jeden z nejpřínosnějších velkofilmů posledních desítek let. (Enšpígl) 5*

Maestro Ridley se přesunul do 12.století a s protiválečným poselstvím nenápadně smiřuje muslimský svět s tím křesťanským - tam v Nebeském království, kde je Boží vůle vykládána jen na tisíc způsobů a Svatá země patří všem. Pohádka, řeklo by se a taky že ano, nicméně král Richard Lví srdce je už na cestě ji zhmotnit a pochopitelně jak jinak, než vojenskou cestou.. Ve Francii modrých filtrů a vloček padajících vzhůru ještě kráčí Scott v těch lepších stopách Gladiátora, ovšem jakmile družina posilovnu navštěvujícího kováře Blooma opustí přístav v Messině, začne skřípat mezi zuby blízkovýchodní písečná nuda, která ve své nekonečnosti postrádá byť sebelacinější nosnou zápletku se schopností ji rozptýlit. Vizuál nádherný, uvnitř však neskonalé pusto. Navíc ten nešťastný výběr ztepilého Orlanda, jenž po celý film svými výrazovými prostředky připomínal zesnulého v márnici, kterému ztuhly obličejové svaly po otravě rybou fugu - vždyť i Norton za maskou malomocného zahrál očima více emocí, než on.. (Gilmour93) 9*

VELKÁ RECENZE
Ridley Scott je podivný chlapík. Nejdřív se tváří jako potomek strýčka Sama a snad i pomáhá verbovat do armády pomocí G. I. Jane a Black Hawk Down, aby o pár let později natočil úžasně smířlivou úvahu nad nesmyslností náboženských válek. Nejdřív nechal po stovkách doslova chcípat Somálce a hrdinně umírat pár amerických vojáků, teď líčí muslimy i křesťany jako sobě rovné, kteří spolu válčí jen kvůli zrůdnosti několika parchantů, zastoupených na obou stranách (i když v evropském táboře je jich trochu víc). Ale pomalu.
Pozastavovat se nad Scottovým vizuálním mistrovstvím je asi jako divit se, že Baroš dobře kope do balónu. Každý záběr je mistrovsky vypulírovaný, bitvy úžasně nasnímané a pro mě osobně pocitově mnohem intenzivnější než chladná řež z Návratu krále, ze které jsem až příliš cítil miniatury a triky. První polovina je určitě vlažnější a sám jsem váhal jestli je Království nepodařenou variací na Gladiátora nebo nedotaženou historickou exkurzí – jenže pak se začne bránit Jeruzalém a všechno do sebe zapadne. Ridley nelíčí Bloomovu postavu jako hrdinu (mimochodem, Orlando je v pohodě), který si přišel pro slávu zavraždit, ale jako muže rytířských ideálů, kterému je přednější záchrana životů svých bližních před umíněným lpěním na území a majetku.
„Přišli sem jen pro bohatství,“ hlásí zatoulaný kovář a George Bush ví, o čem je řeč.:-) Scott uhrančivě vypovídá o nesmyslnosti třenic na Blízkém východě a předkládá palčivé otázky: Má větší cenu vlastní čisté svědomí nebo podlost v zájmu celku? Je lepší bojovat do posledního muže nebo se ctí kapitulovat? A jaký bůh vlastně vládne království nebeskému – ten evropský nebo Alláh? Dvě věci jsou ale bez debat. Žádná scéna pro mě tak dokonale nevyjádřila hloupost války, jako symbolický záběr, v němž se desítky tisíc vojáků tlačí do desetimetrové škvíry v hradbě. A kdyby novému Scottovi lidé naslouchali, nemusely by nás možná z médií tak často strašit zprávy o terorismu. Absolutně obohacující zážitek.

PODROBNÝ POPIS FILMU
Film vypráví příběh mladého kováře Baliana, který má mnohem větší schopnosti, než zpracovávat surové železo na kovadlině. "Balian je umělecký řemeslník, inženýr," vysvětluje Orlando Bloom, jehož role v trilogii Pán prstenů, Piráti z Karibiku a Troy odstartovaly mladého herce do světové říše superhvězd." Má schopnost podívat se na hrad a pochopí jak ho nejlépe ochránit, což se mu později na jeho cestě velmi hodí."
Na začátku příběhu je Balian zoufalý, Bloom tomu říká "stav nihilismu. Přišel o manželku. Přišel o dítě. Poznáváte muže, který v zásadě prožívá peklo." Právě v tuto chvíli se objeví rytíř se svými bratry. Liam Neeson hraje Godfreye z Ibelinu, který opustil Francii, aby se stal křižákem a jehož statečnost a integrita mu vynesly místo v blízkosti krále Baldwina. "Když tito křižáci převezmou Jeruzalém, stanou se mocnými muži," říká Neeson. "Dostanou velké pozemky. Stanou se jakoby malým královstvím sami pro sebe. Godfrey je velitel a voják a dostane kousek půdy v okolí Jeruzaléma."
Godfrey se vrátil do Francie, aby našel svého syna. "Ví, že má syna," říká Neeson. "Nikdy se s ním nesetkal, protože Balian se narodil z milostného poměru Godfreye, s manželkou bývalého kováře. Ale vrátil se, aby ho našel a aby ho pozval do Jeruzaléma."
"Nenabízí mu půdu," dodává Bloom. "Nenabízí mu peníze. Nabízí mu rodinu. Nabízí mu šanci být jeho synem, pracovat pro něj ve Svaté zemi."
Přestože Balian původně odmítne, okolnosti mu nedají jinou možnost, než se přidat ke svému otci."Balian je v zásadě ztracený," popisuje Bloom. "Jeho jediným cílem je najít odpovědi na důležité otázky, které se mu honí hlavou. Je to mladý muž na cestě duchovního, osobního a politického vzrůstu a objevování, který se snaží pochopit život. Hledá odpuštění a porozumění. Tak se přidá ke Godfreyovi a vyrazí."
Godfrey cestuje s dalšími rytíři, několika žoldáky a se špitálníkem, rytířským zpovědníkem , kterého hraje David Thewlis. "Špitálníci vznikli v jedenáctém století," poznamenává Thewlis. "Bylo to klášterní bratrství, které zajišťovalo potřeby křesťanských poutníků ve Svaté zemi. I když špitálník může být bojovník, je v zásadě pacifista."
Godfrey, říká Thewlis, je sužován. "Je ponořen do temného smutku, ale určité vykoupení nachází na konci života nalezením Baliana. Znovuobjeví v sobě jistou lásku, vroucnost a možnost jak předat Balianovi svůj odkaz budoucna."
Při jedné šarvátce po cestě je Godfrey smrtelně zraněn. Jako poslední čin vykoupení Godfrey pasuje svého syna na rytíře, pověří ho úkolem udržovat mír v Jeruzalémě. "Pokouším se ho přesvědčit, aby šel do Jeruzaléma - protože existuje cesta vpřed pro nás pro všechny, křesťany a muslimy. Jít spolu a chovat se k sobě slušně," říká Neeson. "Godfrey došel k tomuto přesvědčení až po mnoha a mnoha letech nesmyslného zabíjení."
Špitálník se po Godfreyově smrti stane Balianovým společníkem a poradcem.
"Předkládá jisté otázky a nechá Baliana aby si našel odpovědi," říká Scott. "Užívá slova "správná akce" - dělat správnou věc, za každou cenu. Věří, že "Bůh to tak chce. A zbytek je šílenství. Nemusíš poslouchat hlasy. Nemusíš klečet. Jde o správnou akci."
V Jeruzalémě se Balian setká s několika postavami, které v tu dobu reprezentují město. Jeho první významné setkání je s královou sestrou, krásnou princeznou Sibyllou, která je zavázána domluveným sňatkem s Guy de Lusignanem. "Vypadá exoticky," popisuje postavu nová herečka Eva Green, která debutovala ve filmu Bernarda Bertolucciho The Dreamers. Celý život žije v Jeruzalémě, vychovávána s křesťany, židy a muslimy. Ale žije v dost krušných podmínkách. Matka ji přinutí do domluveného manželství proti její vůli. Nenávidí svého manžela. Neocení jeho hodnoty ani jeho snahu o moc. Sibylla a Balian jsou k sobě beznadějně přitahováni, bez ohledu na politické komplikace. "Balian nehledá lásku," říká Bloom, "ale hluboce se zamiluje, protože Sibylla je pro něj neuvěřitelně přitažlivá , připadá mu jako bytost z jiného světa. Je to velmi citový vztah, něco po čem on touží a přesto se snaží to odmítat. Setkání s touto ženou v něm zažehne plamen naděje."
Sibylla se také velmi bojí o svého bratra, Baldwina. "Nemůže přijmout pravdu, že zemře," říká Green. "On je jediný člověk , na kterého se ona může doopravdy spolehnout."
Král Baldwin IV, stejně jako jeho jmenovec v historii, je dobrý a spravedlivý král odsouzenž k tomu, že jako mladý zemře na lepru. Nemoc, která dosáhla takového stadia, že si musí zakrývat obličej stříbrnou maskou. "Baldwin byl neuvěřitelně silný a spolehlivý, ale byl oslabený malomocenstvím, a jeho smrt se kvapem blíží," říká Scott.
Když se setkají, Baldwin sdělí Balianovi, že jako nový pán z Ibelinu, bude pokračovat v poslání svého otce, bránit cestu do Jeruzaléma, aby zůstala otevřena věřícím všech náboženství. "Všichni jsou vítáni," říká Bloom., "ne proto, že se to hodí, ale protože je to správné."
Balian se také seznámí s Tiberiasem, královým moudrým a tvrdým vojenským poradcem, kterého hraje Jeremy Irons. "Je maršálem jeruzalémské armády," vysvětluje Irons. "Jeho šéf, král Baldwin, trpí malomocenstvím. V dost pokročilém stavu. Výsledkem je, že není schopen velet království, jak by si přál, tak ve velké míře spoléhá na Tiberiase."
Tiberias oznámi Balianovi, že dočasný mír, který v Jeruzalémě vládne, je sužován intrikami a Saladinovou armádou, která obklopuje království. Tiberias má velkou úctu k muslimům stejně jako ke křesťanům, říká Irons, a často musí připomínat občanům, že takový respekt musí existovat vzájemně. "Je to skutečně muž na konci kariéry, je unaven z boje a z hloupého chování, které ho v Jeruzalémě obklopuje."
Příměří mezi Baldwinem a Saladinem je neustále ohrožováno spiknutími uvnitř království.
Charismatického vůdce Sarasenů, Saladina hraje syrský herec a filmař Ghassan Massoud, který režíroval film The Diplomats, satirickou hru, která se dotýká problémů vůdců v arabském světě. Massoud vidí Saladina v první řadě jako státníka. "A za druhé je to válečník," říká herec. "Saladin je vítěz mnoha bitev. Současně vede dialog s nepřítelem. To je pro vůdce v tuto chvíli velmi důležitý bod. Je to velmi charismatická postava, i když velmi lidská. A velmi milá v nitru. Věří, na dialog s nepřítelem."
"Baldwin a Saladin by udrželi mír, pokud by záleželo na nich," říká Orlando Bloom. "Kdyby nebylo krvežíznivých a moci chtivých fanatiků jakým je Reynald a Guy de Lusignan, mohl by být Jeruzalém místem, kam se lidé přicházejí poklonit, místem míru, vzájemného respektu vůči víře toho druhého, ať je jakákoli.
"Balian přijímá titul rytíře s vážností, na rozdíl od ostatních," zdůrazňuje Monahan. "Mluví za vás vaše činy _ ne vaše slova, ne to za koho se prohlašujete, ale co děláte." říká. " Ten film vychází z kodexu rytířského řádu. Jak řekl Ridley, film je o tom jak používat hlavu a srdce."
"Království nebeské není vždycky to, čeho se dočkáte," dodává Bloom. "Nespočívá v nějakém posmrtném životě. Je to místo, kde můžete být tím kým jste se narodil, kde můžete být upřímný sám k sobě. Je to království svědomí. Je to království naděje a jednoty. Je to ideál světa, o který bychom měli všichni usilovat, světa míru.

O FILMU
Ridley Scott, mistr moderní epiky, přichází s filmem Království nebeské, který vypráví rozsáhlou ságu o křižáckých výpravách očima muže podstupujícího epický zápas za svůj ideál. Scott, který režíroval oscarový film Gladiátor oživuje pradávnou mystiku rytířského rebelanta a oživuje zápas titanů mezi muslimy a křesťany o Svatou zemi, který se odehrál před tisíci lety a svými důsledky sahá i do přítomnosti.
Scénárista William Monahan, který spolupracuje se Scottem, zdramatizoval fascinující epizodu krátce před třetí křižáckou výpravou, kdy Jeruzalém a velká část Svaté země byly ovládány evropskými rytíři, vedenými ke křižáckým výpravám náboženskou horlivostí a příslibem země a bohatství v exotické říši. Jejich příběh se soustředí na rytíře Baliana z Ibelinu, který se stane hrdinou, když se pevně postaví proti věrolomnosti v křesťanském spojenectví a vede jeruzalémský lid v chrabrém boji proti Saladinově rozsáhlé Saracenské armádě.
S výkřikem "Bůh to chce!" papež Urban II v roce 1095 vybídl křesťanskou Evropu k horlivému znovu získání svatého města Jeruzaléma, dobytého muslimskými armádami, které se přehnaly středním východem v 7. století. Tisíce reagovaly na toto zvolání, od králů po venkovany, a dalších 200 let docházelo k vlnám křižáckých výprav, kdy se dobývala starobylá města, hledala království a zasévalo sémě náboženských konfliktů pro příští staletí.
Jeruzalém byl znovu dobyt při první křižácké výpravě (celkem jich bylo osm), a vládlo tam několik generací křesťanských princů. Ale do roku 1186 - kdy začíná náš příběh - byl protkán neshodami a Saladinova vzrůstající moc ohrožovala jeho holou existenci, posilována čerstvými vojenskými jednotkami z Evropy. Králův vazal, Godfrey, se směl vrátit do své domoviny, aby získal nové bojovníky pro svou Svatou zem. Godfrey má ovšem jiné poslání.

O PRODUKCI
Ridley Scott pracoval na projektu zvaném Tripoli se scénáristou Williamem Monahanem, když začali diskutovat o natočení filmu v určitém pohledu na křižáky. "To je velmi bohaté období v historii," říká Scott." Když se podíváte na těch 200 let historicky, vidíte nejrůznější lidské chování. Můžete jít a téměř chirurgicky vyříznout okamžik, který chcete prozkoumat."
Citlivost a vnímavost Monahanova scénáře, v rukou obdivovaného filmaře jakým je Ridley Scott, bylo velkým lákadlem pro herce, kteří by se měli na filmu podílet.
"Je to období, ve kterém existuje mnoho paralel k dnešnímu světu: jak vycházejí křesťani s muslimy a naopak. Jak si vycházejí vzájemně vstříc, jaké jsou jejich zájmy," komentuje Jeremy Irons. "Tento příběh má dozvuky až do současnosti."
Scott zdůrazňuje, že natáčí filmový příběh podle historie, ne dokument. Království nebeské užívá historické události jako plátno, na které bude namalováno bohaté lidské drama. "Vybrali jsme historický bod, ve kterém vidíme stav míru, kterého nejsme schopni dosáhnout dnes," poznamenává. "To je na tom to fascinující. Pokoušíme se ukázat obě strany ve vyváženém světle. Hrdina, Balian, muž, který má na srdci hlavně "správnou akci" a co to znamená. A jednou z nejsilnějších postav ve filmu je Saladin, kterého představuje muslim."
Monahan je dlouho fascinován latinským královstvím Jeruzaléma, zejména vládou Baldwina IV. "Byla to doba vyváženosti mezi křižáckým státem a muslimy," říká. "Rovnováha síly. Je to částečně praktické přiměří, ale je tam také určitá fascinace mezi kulturami." Vzájemný respekt pro mír dodržuje král Baldwin IV a Saladin, kteří jsou oba na kordy s extrémisty ve svých táborech.
V okamžiku kdy film začíná, funguje příměří. "Obchod existuje oběma směry," komentuje Monahan. "Lidé koexistují. Latinské království stálo skoro sto let na tomto bodu. A pouze omyl - chamtivost, ctižádostivost, fanatismus - jím začne otřásat."

O OBSAZENÍ
"Musím prožít sen každého kluka," říká Orlando Bloom. "Rytíř, docela jednoduše, získá dívku, dosáhne všeho, čeho chtěl. Balian je neochotný hrdina na cestě, což je nejlepší hrdina, za moje peníze.
Ridley Scott a Bloom spolu pracovali už na filmu Černý jestřáb sestřelen. "Orlando je velmi čestný, odvážný člověk," říká Scott. "Takový je. Je také velmi zdatný fyzicky. Kvůli mě vypadl z helikoptéry ve filmu Černý jestřáb sestřelen. Dokáže všechno, co jsem od něj požadoval, ale myslím, že díky své cti a opravdovosti dodává roli Baliana řádnou dávku autentičnosti."
"Cítil jsem se poctěn, když jsem byl obklopen takovými herci a pracoval jsem tak zblízka s Ridleym," říká Bloom. "Viděl jsem jak pracuje a mohl jsem s ním něco vytvořit.
Eva Green byla vybrána pro roli Sibylly, protože film potřeboval mimořádně silnou ženskou osobnost, která by obstála v tomto téměř exkluzivně mužském světě. "Evě je málo přes dvacet, ale má zralou duši," říká Scott. "Má skvělé úsudky a fantastickou intuici."
Mnoho hvězdných herců přijalo role na základě Monahanova scénáře a z toho důvodu, že se jim naskytla šance pracovat se Scottem. Jeremy Irons, který před dvaceti léty účinkoval v reklamách režírovaných Scottem, vyhledal po přečtení scénáře režiséra. "Bylo v tom všechno co chcete, aby ve velkém akčním filmovém scénáři bylo," říká. Chtěl jsem se na tom podílet. Když se chystáte natáčet velký film, srdcem a obrovským potenciálem pro velké věci, které se odehrají, chcete pracovat s takovým režisérem jakým je Ridley. Myslím, že natáčí film, jaký ještě nikdy nenatočil."
Scott trval na tom, aby všechny muslimské role hráli muslimští herci. Ghassan Massoud a Khaled El Nabawy, kteří hrají Saladina a fanatického Mullaha, jsou v arabském světě největší hvězdy. "Pro mě je to mimořádná zkušenost, pracovat na tomto filmu s Ridleym," komentuje Massoud. "To musí být mimořádná zkušenost pro každého herce z Východu, když hraje ve filmu režiséra jakým je Ridley Scott. Vážíme si toho jak uvažuje o tomto filmu, o postavách a o příběhu."
Pro postavu Guye de Lusignana, který se nejvíc blíží bytosti, která je nepřítel míru, Scott hledal herce, který dokáže ztělesnit surovost inspirovanou vzpupnou láskou. Guyovy šokující násilnické činy jsou vždycky zabarveny zranitelností, která vyvolává jistou empatii. "Musíte začít z mezi osobními příběhy," říká Novozélanďan Marton Csokas. "Jinak by to byla jen velká podívaná. Ridley ví, že je mnohem zajímavější sledovat životy, které přesahují do tohoto světa."
Všichni herci podnikli své vlastní studium o tom období, o postavách, které hrají, o zvycích a kultuře. Massoud studoval Saladinův život - zeširoka - z východních i západních pramenů, přečetl tisíce stránek na toto téma. "Spousta lidí uvidí ten film, protože Saladin je historie, " říká Massoud. " Má velký význam pro islámskou kulturu a pro arabský svět, ale také na Západě, v Anglii, ve Francii a v Americe. Až lidé ten film uvidí, budou se ptát, kdo je ten člověk?"
Massoud cítí, že tato postava byla namalována vyváženě scénáristou a režisérem. V některých případech, diskutovali s Massoudem různé úpravy do příběhu, vycházejíce z toho co on věděl o Saladinovi a o muslimských zvycích. "Během mých diskusí s režisérem jsem se dozvěděl, že Angličané mají obrovskou úctu vůči Saladinovi jako ke šlechtickému nepříteli Richarda Lví srdce," říká.
Scott od začátku myslel na Liama Neesona pro postavu hrdinova otce, Godfreye z Ibelinu. Když máte tolik herců, vytvoří velmi rychle komunitu," říká Scott. "Liam byl vždycky tak trochu vůdcem té skupinky. Přestože se od nich tolik věkově neliší, mnozí se na něj dívají jako na otce."
K vytvoření věrohodného středověkého světa, Scott spolupracoval s obrovským počtem komparsistů. Pouze v jedné scéně, v paláci krále Baldwina, hrají komparsisté včetně žebráků, špitálních rytířů, rytířů jeruzalémské armády, stráží, palácových šlechticů, kněží, mnichů, muslimských tělesných strážců, hudebníků, sarasenských klerikálů a vojáků, sloužících a čeledínů.

HISTORICKÉ NEPŘESNOSTI
- Film byl natáčen zejména v pouštích Maroka, ty se však výrazně odlišují od travnatých krajin Palestiny.
  - Většina hlavních postav jsou vytvořeny dle skutečných historických osob. Mezi fiktivní patří například Balianův otec „Godfreye z Ibelinu“ či jeruzalémský správce „Tiberius“.
- Balian z Ibelinu nebyl prostý kovář z francouzského venkova, ale ve skutečnosti to byl významný jeruzalémský šlechtic a jeho rod patřil mezi nejproslulejší v celém království. Byl nejmladším ze tří synů Barisana z Ibelinu, měl dva bratry Huga a Balduina. Jeho otec, rytíř z Jaffy, byl odměněn panstvím Ibelinu po revoltě Huga II. Le Puiseta. Křížové výpravy by se nemohl účastnit pouhý kovář - mohli se jich účastnit pouze urození, pokud možno rytíři a jim podřízení bojovníci.
- Godfrey i s Balianem se vydávají na výpravu do Zámoří a z Francie dojdou pěšky až do Messiny, ale do té se po souši dostat nelze, nachází se totiž na Sicílii. Obyčejně by se francouzští křižáci do tak dalekého města vůbec nevydávali, spíše by využili přístavy v Marseille nebo Benátkách, které jsou mnohem blíže.
- „Jeruzalémský správce Tiberius“ je patrně zkomolená postava odvozená od tripolského hraběte Raimonda III. z Tripolisu, který ve filmu chybí a se kterým postava Tiberiase shoduje svým postavením, vlastnostmi i rozvážnou a zdrženlivou povahou. Jméno Tiberia je pak zřejmě zkomolenina od názvu města Tiberias, které leželo na území Raimondova hrabství Tripolis, které bylo Saladinovým vojskem obléháno před bitvou u Hattínu. Hrabě Raimond byl významná a velmi výrazná historická osobnost tehdejší doby, významně působil na politiku v království a je tedy zřejmé, že ve filmu ho nahradila podobná, leč zcela fiktivní, postava „jeruzalémského správce“. Že je jméno Tiberius zcela neobvyklé na tehdejší dobu nasvědčuje i jeho původ a etymologie - je to jméno latinské, je odvozené od římské řeky Tibery a obvykle užívané u starověkých Římanů, jméno nosil také známý římský císař Tiberius Claudius Nero.
- Princezna Sibyla nosí ve filmu bohatě zdobené orientální šaty. Ve skutečnosti byli křižáci nejčastěji původem Frankové a v Jeruzalémském království nosili evropské oblečení západního stylu. Orientální móda byla určena výhradně pouze pro místní obyvatele, jako byli muslimové, Židé či východní křesťané, ti naopak nemohli nosit západní šaty. Díky tomu se franská nobilita mohla viditelně odlišovat od zbytku obyvatelstva.
- „Hrad Kerak“ nebyl nikdy v držení templářského řádu. Hrad se ve skutečnosti jmenoval Krak des Moabites. Kerak je název zdejšího města, kterému hrad dominuje.
- Na věžích „hradu Kerak“ vlají prapory sv. Jiří (vlajka Anglie), což není prapor Řádu templářů, Jeruzalémského království ani Zajordánského panství Renauda de Châtillon, spíše se jedná o obecně používanou vlajku křižáků a ta je na Renaudových hradbách vcelku zbytečná.
- Vojáci a prapory Saladinova vojska mají nejčastěji barvu červenou a zelenou. Ve skutečnosti Ajjúbovská vlajka byla žlutá.
- Evropské jedenapůlruční meče, které se uchopují do obou rukou, se v Evropě objevují teprve od 14. století, čili výrazně později než je období druhé křížové výpravy ve kterém se film odehrává.
- Křižáci nenosili bílý oděv s červeným křížem, ale spíše nosili heraldické znamení svého rodu, prostí bojovníci pak erb svého pána, který mohl být křížem dodatečně doplněn dvěma pruhy červené látky. Samotný červený kříž je připisován křižákům z první výpravy, nicméně kombinaci bílého podkladu s červeným křížem nenosili ani pěší templáři. Ti byli většinou prosté původu a proto nosívali černý oděv s červeným křížem. Bílý oděv byl vyhraněn pouze templářským rytířům, kteří nechodívali pěšky, ale bojovali jako ostatní rytíři ze sedla, nicméně ve filmu se tato barevná kombinace bílého oděvu s červeným křížem objevuje mnohokrát i u pěchoty jeruzalémské armády.
- Před hradem Kerak se střetly dvě mohutné armády - křižácká a muslimská. Filmaři u obou vojsk použili až příliš vysoký počet vlajek, který není reálný, počet vlajkonošů by přesáhl počet bojeschopných bojovníků. Mimo to každá vlajka byla na bitevním poli transparentním znamením každého oddílu, které symbolizovala jeho přítomnost na bojišti, nejednalo se tedy jen o pouhou dekoraci, obyčejně se pěchota pohybovala v souladu s pohybem vlajkonoše. Když byl vlajkonoš náhodou zabit nebo byla jeho zástava odcizena, obvykle se vojenský oddíl rozpadl. Každý vojenský oddíl tedy disponoval pouze jednou hlavní vlajkou a pokud padla do rukou nepřítele, ten ji považoval za významná trofej. Řád templářů proto měl pro bitvu pevně stanovená pravidla a předpisy - například vlajkonoš musel nehybně stát, nesměl se zúčastnit boje a nesměl ani prapor použít ke své obraně, bojovníci ho museli za každou cenu bránit a pokud vlajkonoš padl či byl prapor odcizen nepřítelem, tak se zbylí templáři měli dle svých pravidel okamžitě přesunout k oddílu Řádu johanitů. Pokud byl i johanitský oddíl poražen a neměl již svou zástavu vztyčenou, pak se měli přeživší templáři přesunout do kteréhokoli jiného a pokračovat v boji v souladu s oddílem, do kterého se přesunuli. Obrovské množství vlajek a praporů ve filmu však tyto taktické manévry předem znemožňují.
- Renaud de Châtillon a budoucí král Guy de Lusignan jsou ve filmu ztvárněni jako templáři. Ve skutečnosti ani jeden z nich templářem nikdy nebyl.
- Guy de Lusignan ani templáři se Renaudova nájezdu na obchodní karavanu neúčastnili.
- Poté, co Balian odmítl si Sybilu vzít, rozjímá ve stínu kdesi v poušti. Tam je posléze napaden komandem „templářů“ s černými kříži. Tento druh kříže v kombinaci s černou barvou templáři nikdy nepoužívali, svým vzhledem tak trochu vzdáleně připomínají spíše německé rytíře, avšak tento rytířský řád vznikl až později.
- Některé události jsou ve filmu časově zpřeházené. Po osvobození Renauda z vězení propukne další násilí ze strany křižáků, Renaud se s templáři setkává se Saladinovou sestrou, následně v další scéně Saladinův posel spěchá do Jeruzaléma, kde požaduje její mrtvé tělo včetně okamžité kapitulace Jeruzaléma. To budí celkově dojem, že Renaud Saladinovu sestru zavraždil a Saladin oprávněně požaduje kapitulaci s výhrůžkou války. Ve skutečnosti však Saladinova sestra byla Renaudem pouze zajata. Skutečnou Saladinovou záminkou k napadnutí království tak bylo pouze odcizeného zboží z karavany, nicméně Saladina také dráždila výstavba nového strategicky důležitého hradu u Jákobova brodu, protože by mohl pozdější invazi zkomplikovat.
- Templáři jsou ve filmu ztvárněni jako náboženští fanatici lační po válce, naopak johanité (hospitalité) jako jejich umírněnější rivalové. Oba řády si po dobu křížových výprav konkurovaly a někdy jejich soupeření přerostlo v otevřené nepřátelství, nicméně nikdy nebylo potvrzeno, že by se řády od sebe nějak myšlenkově rozcházely. Mnohými významnými historiky bylo naopak dokázáno, že templáři byli v mezinárodních vztazích vůči muslimským sousedům rozvážnější a opatrnější než jak to ve filmu zpodobnili jeho filmu. V pozdějších dobách byli dokonce templáři někdy podezříváni z toho, že jsou s muslimy tajně spolčeni. To vyvrcholilo v samotném templářském procesu, kde byl řád obviněn z tajného uctívání Bafometa (zkomolenina Machometa = proroka Mohameda).
- Ve filmu je naznačena bitva v poušti, která skončí absolutní porážkou křižáků, jedná se o historickou bitvu u Hattínu. K bitvě dojde, jakmile se Guy de Lusignan a křižáci lační boje chtějí vydat za Saladinem, kvůli tomu jsou ochotni vydat se na riskantní tažení do pouště. Ve skutečnosti křižáci spěchali přes poušť pomoct obleženému městu Tiberias, které bylo obleženo Saladinovým vojskem a které bránila proti početní převaze pouhá hrstka tripolské posádky, obrany města se ujala sama Raimondova manželka. Křižáci proto zvolili riskantní pochod pouští, aby k městu mohli dorazit včas. Saladinovo mohutné vojsko však stačilo nejen město dobýt, vyplenit a mnoho civilních obyvatel povraždit, ale ještě navíc stačilo se postavit postupující armádě a uštědřit vyčerpaným křižákům drtivou porážku v bitvě u Hattínu. Ti měli nedostatek vody a Saladin navíc oslabil křižáky tím, že rozkázal zapálit pouštní porost. Ten způsobil kouř, ve kterém nemohli křižáci dýchat.
 - Ve filmu během bitvy u Hattínu zůstává Balian v Jeruzalémě, protože se odmítá účastnit malicherné výpravy Guye z Lusignanu za Saladinem do pouště. Ve skutečnosti Balian v Jeruzalémě nezůstal a tažení se osobně zúčastnil, dokonce byl i v bitvě u Hattínu, po celou dobu velel zadnímu voji jeruzalémské armády.
- Tvůrci filmu vynechali nejen průběh bitvy u Hattínu, ale i hromadnou popravu křižáckých zajatců (zejména zajatých templářů a johanitů), kterým Saladin rozkázal setnout hlavy, protože odmítli přijmout islám. Zajatci byli svlečeni do naha, svázáni jedním provazem a dovedeni k Saladinově stanu, kde jim bylo nabídnuto „buď islám a nebo smrt“. Údajně všichni (nebo převážná část zajatců) zvolili smrt.
- Kapitulující Balian se schází se Saladinem před Jeruzalémem. Tam Balian sultánovi pohrozil, že nechá zničit celé město i se všemi jeho posvátnými místy, protože mnoho lidí dovádí k šílenství. Ve skutečnosti však Balian sultánovi vyhrožoval, že ve městě nechá zničit pouze muslimské památky a svatá místa, proto Saladin obráncům dovolil opustit město.
- Balian Saladinovi odpověděl, že „křižáci všechny obyvatele uvnitř města zmasakrovali" a Saladin mu odvětí „Já nejsem jako oni, já jsem Saladin“. To se však ale rozchází se skutečností, protože masakry obyvatel ve městě Tiberias rozkázal sám Saladin, který se chtěl pomstít křesťanům za údajné vraždění prvních křižáků. Genocida v Tiberiadě byla natolik rozsáhlá, že Tiberias přestalo být městem. Křižáci si byli tohoto ohrožení vědomi natolik, že se raději rozhodli pro pochod pouští. Film tedy není neutrální a interpretuje děj ve prospěch muslimů.
- Saladin ve skutečnosti nenechal opustit křesťany Jeruzalém zadarmo, žádal po všech výkupné a ty, kteří nemohli zaplatit, odvlekl do otroctví (nicméně úmyslně nastavil velice nízké výkupné, takže většina křesťanů se mohla vykoupit).
- Král Balduin zemřel na lepru v roce 1185 ve věku 24 let, což bylo rok před událostmi Království nebeského, ve filmu by se tedy neměl vyskytovat.
- Balian z Ibelinu nikdy ve Francii nežil a ani po ztrátě Jeruzaléma do Francie neodcestoval, ale naopak se dále účastnil křižáckých válek proti muslimům.
- Sibyla v samém závěru filmu odcestovala z dobytého Jeruzaléma společně s Balianem do Francie, ve skutečnosti však zůstala v Jeruzalémském království, kde také zemřela.
- Tiberius nestál o to, aby se Guy stal jeruzalémským králem a po porážce u Hattínu raději prchá na ostrov Kypr, přestože křižácká území podél pobřeží vytrvala i po pádu Jeruzaléma, jehož centrum se přesunulo do města Acre. Paradoxně filmový Tiberius si však útěkem na Kypr moc nepolepšil, protože později se Guy stal prvním králem Kyperského království.

Ocenění:
European Film Awards
2005 - Orlando Bloom (Nejlepší herec podle diváků)

Goya Awards
2006 - Janty Yates (Nejlepší kostýmy) (nominace)

DABING
1.DABING (VHS, DVD)
V českém znění: Michal Jagelka - Orlando Bloom (Balian), Jitka Moučková - Eva Green (Sybilla), Jaromír Meduna - Liam Neeson (Godfrey), Pavel Rímský - Jeremy Irons (Tiberias), Otakar Brousek ml. - David Thewlis (špitálník), Jan Schánilec - Brendan Gleeson (Reynald), Luděk Čtvrtlík - Marton Csokas (Guy de Lusignan), Antonín Navrátil - Edward Norton (král Baldwin), Vladimír Čech - Ghassan Massoud (Saladin), Martin Kolár - Jon Finch (patriarcha Jeruzaléma), Jiří Balcárek - Alexander Siddig (Imad), Ivo Novák - Michael Sheen (kněz), Daniel Dítě - Jouko Ahola (Odo), Zdeněk Mahdal - Iain Glen (Richard Lví srdce), Ludvík Král - Kevin McKidd (anglický seržant), Pavel Vondra - Velibor Topic (Almaric), Jiří Kvasnička, Filip Jančík - Khaled Nabawy (Mullah), Zbyšek Horák (komentář), Karel Richter, Václav Mareš - Bill Paterson (biskup), Jiří Plachý - Robert Pugh (Godfreyho starší bratr), Jiří Valšuba, Martin Kot, Terezie Taberyová, Viktorie Taberyová, Zuzana Schulzová, Roman Novotný a další
Překlad: Vladimír Fuksa
Dialogy: Veronika Kernová
Zvuk: Dušan Matuška - Studio Pro-Time
Produkce: Jan Fišer
Režie: Bohdan Tůma
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro Bontonfilm v roce 2005

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 6.5.2005
Premiéra USA: 6.5.2005 20th Century Fox
Premiéra Velká Británie: 6.5.2005 20th Century Fox UK
Premiéra Španělsko: 6.5.2005 20th Century Fox Esp.
Premiéra Německo: 5.05.2005 Fox Deutschland
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 19.10.2005 (VHS) Bontonfilm, 19.10.2005 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na VHS: 19.10.2005 (Bontonfilm
Poprvé na DVD: 17.6.2011 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 29.10.2014 Bontonfilm

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Tržby v ČR - Kč 13 363 486
Tržby celkem - $ 211 643 158
Náklady (Rozpočet) - $ 130 000 000
Návštěvnost v ČR - 141 010

Tržby v ČR - Kč 13 363 486
Tržby celkem - $ 218 100 000
Návštěvnost v ČR 141 010
Náklady (Rozpočet) - $ 130 000 000
2005/144/Velká Británie, Španělsko, USA, Německo/Akční, Historický, Dobrodružný, Válečný Zajímavost k filmu

- Skladba „Swordplay“, která zazní v tomto filmu, využívá totožnou melodii jako jedna pasáž ze skladby „Only The Beginning Of The Adventure“, což je součást soundtracku pro film Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň (2005). Oba filmy byly uvedeny v roce 2005 a oba soundtracky zkomponoval Harry Gregson-Williams.
- Reynalda de Chatillon (zde ve filmu ho hraje Brendan Gleeson) po bitvě u Hattínu skutečně popravil samotný Saladin.
- Pracovní název filmu zněl Křižáci. (Zdroj: časopis Premiere, květen 2005).
- Ve skutečnosti neodešla Sibyla po pádu Jeruzaléma s Balianem. U Saladina se přimluvila za život svého manžela Guye de Lusignana, po jehož boku zůstala až do své smrti v roce 1190.
- Když ušetří život Baliana (Orlando Bloom), citují mu: "Co člověk zaseje, to také sklidí." Zajímavé je, že Muslim používá židovsko-křesťanské úsloví, které pochází z "Bible".
- Ve filmu bylo zdůrazňováno, že Svatá země je místo, "kde se člověk stane, jakým ve skutečnosti je." To však odporuje skutečnosti, protože křižácké státy Jeruzalém, Tripolis, Edessa a další byly kopie západní Evropy, tedy feudalismu.
- Po předání Jeruzaléma Saladinovi křesťané nemohli jen tak odejít, museli se vykoupit (valnou část zaplatil Balien s Jeruzalémským Biskupem) a pokud nemohli, byli prodáni do otroctví dle muslimských válečných pravidel, které jsou popsány v Koránu.
- Guy de Lusignan byl ve filmu interpretován jako arogantní, lstivý, války-chtivý muž, ale ve skutečnosti byl velice slabý král, protože nedokázal "ukočírovat" Reynolda, který si de-fakto dělal, co chtěl.
- Balien se ve skutečnosti zúčastnil bitvy u Hattínu, ve filmu nikoliv.
- Balien z Ibelinu se ve skutečnosti narodil ve Svaté zemi a nikdy nebyl chudý.
- Orlando Bloom hraje ve filmu kováře, stejně jako ve filmové sérii Piráti z Karibiku.
- Ve skutečnosti po dobytí Jeruzaléma Saladin (Ghassan Massoud) nebyl tak velkorysý jako ve filmu. Za vykoupení svobody sedmi tisícům obyvatelům města požadoval částku 100 000 bezantů. Tolik peněz město sehnat nemohlo. Nakonec Balian usmlouval částku na 30 000 bezantů.
- Podle historiků a historických pramenů král Balduin IV. (Edward Norton) žádnou masku, která by zakrývala jeho obličej, nenosil. Ve filmu jde tak nejspíše o záměr dodat jinak reálné postavě trochu romantiky a tajemna.
- Na natáčení filmu se podílela i češka Petra Novotná. Dělala zde tzv. horse wranglera, což je člověk, který má na starosti koně a jejich výstup ve filmu.
- Při natáčení bitevní scény u hradu Shattionu spadl Orlando Bloom z koně a vyvrknul si rameno. Natáčení scény tak muselo být přesunuto až na další týden.
- Kroužkové brnění vyrobila společnost Weta Workshop, tvůrci stejného brnění pro trilogii Pán Prstenů.
- Pro film bylo vyrobeno 7 500 zbraní, včetně 250 kuší, 20 000 šípů a 3 000 štítů.
- Ve scéně útoku Templářů na karavanu se využilo 143 komparzistů, 60 příslušníků armády, 125 koní a 60 velbloudů. V bitvě o Kerak to bylo 400 komparzistů a 200 koní.
- Natáčení obléhání Jeruzaléma trvalo 21 dní. Ve skutečnosti to bylo dní 13.
- Za účelem vytvoření kinoverze i režisérského sestřihu pracoval střihač Dody Dorn nepřetržitě 15 měsíců – průměrný film přitom trvá sestříhat asi 4-5 měsíců.

 

Odkazy

https://www.csfd.cz/film/178906-kralovstvi-nebeske/recenze/

https://www.imdb.com/title/tt0320661/reference

www.fdb.cz/film/kralovstvi-nebeske-kingdom-of-heaven/38706

https://www.kfilmu.net/film/kingdomheaven/

 

Hrají:

Orlando Bloom, Eva Green, Liam Neeson, Jeremy Irons, Marton Csokas, Nikolaj Coster-Waldau, Jon Finch, Brendan Gleeson, Kevin McKidd, Edward Norton, Michael Sheen, Alexander Siddig, David Thewlis, Ulrich Thomsen, Ghassan Massoud, Iain Glen, Steven Robertson, Eriq Ebouaney, Bronson Webb, Jouko Ahola, Robert Pugh, Tim Barlow, Bill Paterson, Christian Boeving, Alfonso Sánchez, Velibor Topic, Nathalie Cox, Karim Saleh, Lotfi Yahya Jedidi, Giannina Facio-Scott, Michael Shaeffer, Emilio Doorgasingh, Peter Copley, Martin Hancock, Michael Fitzgerald, Paul Brightwell, Angus Wright, Nasser Memarzia, Alex O'Dogherty