Kód Navajo / Windtalkers (2002/134/USA/Akční, Drama, Válečný) 68%

11.04.2020 09:27
JEDNOU VĚTOU
„Navajové znají kód. Ten nesmí být za žádnou cenu prozrazen.““

OBSAH
8. prosince 1941, den po Pearl Harboru, vyhlašují Spojené státy válku Japonsku. Elitní námořní jednotky byly aktivovány, aby vybojovaly bitvy v Pacifiku. Bitvy, ve kterých nezáleželo jenom na bojové strategii a kvalitě zbraní, ale také na chytrosti a připravenosti vojáků. V roce 1942 bylo do americké armády k námořnictvu naverbováno několik set Navajů. Ti byli prvotřídně vyškoleni ke kódování strategických zpráv ve svém jazyce a stali se tak tajnými zbraněmi proti nepříteli. Odvážného seržanta Joe Enderse (Nicolas Cage) potkáváme ve válečném lazaretu. Na Šalamounových ostrovech byl těžce zraněn a neslyší na jedno ucho. Scéna, při níž k zranění v guadalcanalském rákosí došlo, se mu stále jako film vrací zpět. Joe je rozhodnut se za každou cenu vrátit na bojiště, což se mu s pomocí zamilované sestřičky podaří. Je přidělen k mariňácké jednotce a společníkem na život a na smrt se mu stává Navajo Ben Yahzee (Adam Beach). A bojovým heslem je příkaz: Kód Navajo nesmí být za žádnou cenu prozrazen...(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Víte, když chcete do válečného filmu hodit poselství, musíte ho tak pojmout od začátku do konce - viz Tenká Červená Linie. Ne že se nemůžete rozhodnout, jestli je to drama jednoho vojáka stíhaného minulostí nebo snad drama dvou vojáků z různých světů, anebo, a to je vůbec od režiséra s renomé Johna Woo šílenost, střílečka Wolfenstein Goes To Pacific. Jeden zásobník Thomsonu versus četa japonských vojáků, a do toho cosi vrzající pan originální komponista Horner, to je jen jeden z lapsů zakládajících na spalující požár kritiky. Jediná klika je, že se neobjevily zpomalené záběry na letící holubice. Zkrátka - takhle ne. (Gemini) 2*

Režijně solidně zvládnutý film, který se stal nesmírným propadákem. Těžko říci, v čem je chyba. Možná to chtělo lepší scenář, určitě tu však chybí scéna, která by vysloveně chytla za srdce, emočně dostala diváka. Byť některé scény, hlavně ty, které blíže představují Indiány např. při muzicírování, jsou citlivě natočené.No a Nicolas Cage? Není to špatný herec, vojáka mu klidně uvěřím ,ale je, přiznejme si to, už v poslední době trochu okoukaný a prostě už nemá ten potenciál, který by pomohl komerčně podržet film. (Lima) 3*

Jsem si během sledování akčních sekvencí říkal, kolik by asi Američané ušetřili munice, kdyby do každého Japonce vystřílel Cage a spol. o pět nábojů méně..? Nicolas prožívá morální dilema, rozhoduje se mezi vojenským rozkazem a loajalitou k příteli, indiánské zelené mozky vysílají nerozluštitelné kódy a John Woo si odmakává další šichtu, do které ale tentokrát vkládá hlavně řemeslnou jistotu. Bohužel ale docela neosobní. Vypráví o kódovacím jazyku, který může výrazně ovlivnit válku v Tichomoří. Samozřejmě se odkloníme od naplnění vojenské přísahy (jsme přece v Hollywoodu) k tomu správnému, než se k tomu dopracujeme, nabídnou nám tvůrci několik solidních momentů i bezduché sekvence, u kterých se lehce ukazuje, že Woo je tu na akci a nikoliv na realitu (a tahle kapitola druhé světové války reálná je). Chybí myšlenka, chybí opravdové emoce, přebývají patetické scény. Herecký arzenál ucházející, ale na zadek jsem z něj nesedl. Bohužel Woo je holt mužem, který ve svých filmech musel přistoupit na několik kompromisů (dle mého na to nejvíc doplatila druhá Mission: Impossible), takže výsledné podoby mnohdy postrádaly jistou osobitost, atmosféru i jakousi naléhavost. A vlastně i supernásilnou akci. I možná proto, v jaké pozici se ocitl, dnes točí doma v Asii a vymazlených akčních kousků á la Tváří v tvář se už zřejmě nikdy nedočkáme. (Castor) 3*

VELKÁ RECENZE
Druhá světová válka je v plném proudu. Američané směřují k Japonským ostrovům. Jejich cesta je plná bolesti, krve a smrti, za každý dobytý ostrov zaplatí krutou daň, což je potom také jedním z mnoha důvodů, proč poprvé v historii použijí atomové bomby a srovnají Hirošimu a Nagasaki se zemí. Japoncům se dosud podařilo rozluštit každý šifrovací kód, a proto armáda povolává do svých řad ty, které ještě před nějakými sedmdesáti lety vyvražďovala- indiány z kmene Navajo. Jejich jazyk je dokonalý kód, jenž může nepřítel rozluštit pouze tak, že indiánského radistu zajme a požadované informace z něj nesportovními prostředky dostane. Velení amerických sil si je toho vědomo, a tak ke každému indiánovi přidělí strážce, který musí radistu hlídat a v případě nutnosti, kdyby hrozilo zajetí, i zabít. Desátník Joe Enders (Nicolas Cage) jako jediný z jednotky přežije střetnutí s Japonci a ocitá se na klinice s poškozeným uchem a hlavně „bubínkem, třmínkem a dalšíma podobnýma sračkama.“ Stará se o něj půvabná sestřička Rita (Frances O’Connor), která se do něj zamiluje. Joe chce však pouze jedno- vrátit se zpátky do bojů, zabíjet, zabíjet, zabíjet a… zemřít. Rita mu pomůže oklamat komisi a Joe se vrací zpátky do služby. Je povýšen na seržanta a dostává speciální úkol- hlídat právě jednoho z indiánských radistů, Bena Yahzee (Adam Beach). Seržant Ox Henderson (Christian Slater) má stejný úkol. Jednotka se vylodí na strategicky důležitém ostrově, kde se to hemží krvelačně vyhlížejícími Japonci. Ostré boje začínají. Převést příběh indiánů-radistů dostal za úkol mistr „krvavých baletů“, legendární hongkongský režisér John Woo. Své role se chopil po svém a opět ukázal své nadání. Jeho režie je vynikající, film má spád a obrovské bitevní sekvence, kterých je požehnaně (ostatně to je ve snímcích Johna Woo normální), berou dech. Tvůrci efektů se pořádně zapotili, protože John Woo nemá rád počítačové výbuchy, a tak se všechno dělalo přímo na place a nutno dodat, že to vypadá skvěle. Letadla shazují bomby na cíl, děla rozmetávají vojáky na cucky a tucty amerických statistů pálí na tucty Japonských statistů. Nádhera. Horší to je s příběhem, který je průměrný a drží se osvědčených ingrediencí. Jednotka postupuje ostrovem, občas ji nepřítel napadne, občas oni napadnou nepřítele, dojde k vyhrocené situaci, kdy to vypadá, že se do rodné vlasti vrátí v dřevěných bednách, ale pak hlavní hrdina provede pár odvážných kousků a v rakvích se válí ti druzí. Vše je natočeno tak dobře a napínavě, že vás ovšem tento jednoduchý děj určitě nudit nebude. Není to válečný film typu Zachraňte vojína Ryana, který bude sbírat oscary, tohle je spíš zábava. V podání Johna Woo se z válečného dramatu stává spíše akční hrdinský epos, podobný dalším z tvůrčí dílny tohoto režiséra. Střet kultur nemá takový potenciál, aby přenesl celý film na hlubší rovinu, není to hlavní dějová linie filmu, je v pozadí, spíše jako zpestření, přednost dostaly hrdinské kousky. Nicolas Cage hraje opět fantasticky. Má hodně prostoru a dokázal emocionálně vyprahlého hrdinu perfektně vykreslit. Je to samotář, který si vyčítá smrt přátel a cítí se vinen za to, že přežil. Sestřička Rita by s ním ráda navázala hlubší vztah, ale Joe Enders nemůže, a tak jí ani neodpovídá na dopisy. Během bojů a hlavně díky spřátelení s indiánem Benem se Cageova postava začne měnit, což vám bude jasné už od začátku. Konec možná někoho překvapí. Ostatní postavy mnoho prostoru nedostaly. Zejména jsem čekal, že Christian Slater, který zářil ve starším filmu Johna Woo Operace: Zlomený šíp, bude mít větší roli, jen o něco méně důležitější než Nicolas Cage, ale pravda je taková, že je mnohem méně důležitý. Vše se točí hlavně okolo hlavního hrdiny a obou indiánů. Kód Navajo je dobrý válečný film. Nesmíte od něj čekat nic hlubokomyslného jako u Tenké červené linie nebo umělecké zpracování, jenž předvedl Spielberg v Zachraňte vojína Ryana, je to zkrátka válečný film ve stylu Johna ..

PODROBNÝ POPIS FILMU
V pekle bitvy musí být tajemství kódu uchováno za každou cenu! Když v bojích 2. světové války rozluštili Japonci všechny tehdejší americké kódy, vyvinuli armádní experti nový, založený na jazyku indiánů z kmene Navajo. Příslušníci kmene byli povoláni do služby jako radisté a každému byl v bojích přidělen voják, který je měl chránit nebo zabít v případě neodvratné hrozby, že by padl do zajetí a tajemství kódu bylo ohroženo. Po náročném výcviku na základně v Kalifornii jsou indiáni Ben Yahzee a Charlie Whitehorse převeleni k bojovým jednotkám. Joe Enders, válečný hrdina s poškozeným sluchem, který se k jednotce vrátil jen díky tomu, že oklamal lékaře, dostane na starost Bena, s nímž se setká na základně Tarawa a od první chvíle mu dává otevřeně najevo svou nechuť. Jednotka je nasazena do boje v mohutném výsadku na strategicky důležitém japonském ostrově Saipan v červnu 1944. Zatímco Joe zuřivě zabíjí nepřátele, kterým se mstí za vybití bývalé jednotky, Ben se zaslouží o vítězství, když šifrovanou zprávou přesně nasměruje palbu děl z amerických lodí. Vojáci se postupně sbližují s indiánskými radisty a Ben si vyslouží Joeovo uznání, když se další den jednotka dostane omylem pod palbu amerických děl. Protože má rozbitou vysílačku, pronikne v přestrojení za Japonce a s Joem jako zajatcem do japonského krytu, kde se zmocní vysílačky a zastaví palbu. Také mladý indián začíná parťáka respektovat, a to nejen pro jeho odvahu, hraničící s hazardem. Po zákeřném útoku ve vesnici Tanapag má jednotka další ztráty. Zahyne i radista Charlie, kterého zabije Joe, aby nepadl do zajetí. Šokovanému Benovi prozradí, že jednal podle rozkazu, ale později marně žádá velitele, aby ho odvolal, protože by nedokázal zabít Bena. V boji o ostrov zbývá zdolat poslední obranný val. Ben, odhodlaný pomstít Charlieho, se vrhá do boje jako šílený a přes Joeovu veškerou snahu je zraněn. Hrozí, že padne do zajetí, a žádá parťáka, aby splnil svou povinnost. Joe to však nedokáže.

O FILMU
Kód Navajo je emocionální a napínavý válečný thriller. Režisér John Woo o něm říká: "Navajové byli vyškoleni pro tajné kódování ve své řeči pro bojové účely. Inspirovali mě svými příběhy o statečnosti a bystrosti, ale také mě okouzlili svou krásnou a jemnou životní filosofií. Jsem velmi rád, že jsem mohl jejich osudy připomenout v tomto filmu." Herecké obsazení je prvotřídní: Nicholas Cage, Roger Willer ad. Postavy jsou i v těch nejdrsnějších situacích opravdové a neokázalé, jsou to fantastičtí hrdinové, chlapi, kteří, když jde o věc, nezaváhají.
A dvě faktické poznámky:
- v roce 1982 president Regan vyhlásil 14. srpen celonárodním dnem a svátkem kódovačů Navajo
- rezervace Navajů je v USA největší indiánskou rezervací.
Nápad, použít jazyk Navajů k vytvoření bezpečné metody válečné komunikace je připisován Philipu Johnstonovi. Jazyků rodilých Američanů bylo již používáno ke kódování zpráv během I. světové války, ale Johnston věděl jak je důležité najít vojenský kód, který by nikdo nerozluštil. Byl přesvědčen, že jazyk příslušníků kmene Navajo byl dokonalým kandidátem pro použití v kódování. Johnston, syn misionáře, vyrůstal v rezervaci Navajo a byl jedním z mála lidí, kteří nebyli příslušníky kmene Navajo a mluvili tímto neuvěřitelně komplikovaným a nepsaným jazykem. V roce 1942, když Johnston přesvědčil námořnictvo o užitečnosti jazyka, 29 příslušníků kmene Navajo absolvovalo výcvik na námořní vojenské základně v San Diegu, v Kalifornii. Poté byli posláni do tábora Camp Elliot , aby vytvořili kód. Nakonec zhruba 400 příslušníků kmene Navajo prodělalo výcvik používání kódů a posílalo šifrované zprávy v pacifických válečných bitvách.
Během bitvy, měli za úkol usnadnit komunikaci na bitevním poli, posílat informace telefony a vysílačkami, mezi námořními jednotkami a velitelskými centry. Informace o pohybu jednotek, rozkazech, taktice a jiné mimořádně důležité informace. Za 48 hodin dokázali poslat 800 bezchybných zpráv. Japonci nikdy nerozluštili tento kód a tak se stal nezbytnou pomůckou pro vojenskou komunikaci během II. světové války. Díky dosaženému úspěchu a možnosti uplatnění v dalších bojích (kód byl ostatně v omezené míře použit i v korejské válce), jeho znalci přísahali na utajení jejich podílu ve válce, a kód nebyl rozluštěn do roku 1968. Výsledkem bylo, že zásluhy kódových odborníků zůstaly utajeny.

O PRODUKCI
"Ti lidé dokázali neuvěřitelné věci," říká Nicolas Cage. "Jsem poctěn, že jsem se zúčastnil natáčení tohoto filmu a pomohl tak přiblížit jejich úspěchy veřejnosti." Režisér John Woo dodává, že příběh znalců kódové řeči "je příběh o mimořádné odvaze. Je pro mě velkou ctí, že ho mohu zfilmovat." Kód Navajo se liší od ostatních amerických filmů režiséra Wooa. Vedle působivých akčních scén a zvláštních efektů, je film Kód Navajo charakteristické napínavé a emocionální drama, které připomíná rok 1944, Bitvu o Saipan. V bleskových soubojích, Woo zkoumá rodící se přátelství, mezi uživatelem Navajo kódu Benem Yahzeem (Adam Beech) a jeho ochráncem Joem Endersem (Nicholas Cage). Téma přátelství a možnost jeho filmového zpracování svedlo dohromady režiséra a jeho dlouhodobého produkčního partnera Terence Changa. "Zamiloval jsem se do toho příběhu v okamžiku kdy jsem ho uslyšel," říká Chang. "Je to emocionální oslava lidského ducha."
Producentky Tracie Grahamová a Alison Rosenzweigová souhlasily. "Woo vytvořil důležitý hluboce dojímavý film, o komplikovaném, intenzivním vztahu, mezi příslušníky námořní pěchoty a kódovými odborníky," říká Graham. Příběh uživatelů kódu byl základ, na kterém se postavil příběh. "Nejen, že existovali neuvěřitelně stateční příslušníci námořní pěchoty," říká Rosenzweigová, "ale uživatelé kódů byli také skvělí. Vytvořili kódy vycházející z jejich jazyka, naučili se je nazpaměť a nikdy nechybovali. Roger Willie hraje ve filmu jednoho z kódových odborníků. Willie, známý umělec Navajo kmene a v první řadě herec, říká, " Znalci Navajo kódu jsou jako vzácné klenoty, a podle toho by se s nimi mělo jednat." Jejich příběh je pro Willieho posvátný a byla pro něj čest, zahrát si roli proslulého hrdiny z jeho kmene. "Znamená to pro mě mnoho a je to velmi emocionální. Vždycky jsem považoval uživatele kódů za zvláštní lidi. Žádného jsem neznal, ale viděl jsem je z dálky na přehlídkách. To jsou naši vlastní hrdinové."
Ve společnosti příslušníků kmene Navajo, byli znalci kódů uctíváni, jinak byli celkem neznámí. Willie soudí, "Film představuje možnost, aby se znalci kódů a příslušníci kmene Navajo představili celému světu." Nicolas Cage dodává, "Myslím, že pro všechny Američany a pro celý svět je mimořádně důležité, aby věděli, že se rodilí Američané aktivně podíleli na obraně naší vlasti." John Woo dal dohromady mimořádný tým talentovaných lidí , aby přenesli tento strhující příběh na velké plátno. Tak jako v předchozích filmech, Woo spoléhal na tvůrčí schopnosti kameramana Jeffreyho Kimballa, A.S.C., a střihačů Toma Rolfa, Jeffa Gulla a Stevena Kempera. John J. Smith a Richard Stenta zastávali funkci produkčních. Produkční výtvarník Holger Gross, kostýmní supervisor Nick Scarano, a tvůrce zvláštních make-upových efektů Kevin Yagher také přispěli k mimořádně stylizované podobě filmu, tak jak si ji představoval Woo. Po stránce věrohodnosti filmových vojenských prvků, přispěli dobrému výsledku vojenský technický poradce James Dever a námořní jednotky. Hudbu složil proslulý skladatel James Horner. Dvacet natáčecích týdnů bylo filmováno na Havaji a v Jižní Kalifornii. Hlavní natáčení začalo v pondělí, 28. srpna, 2000, nejvýbušnějšími a rozsáhlými bitevními sekvencemi , natáčenými na soukromém ranči na ostrově Oahu, nedaleko Honolulu. Logistika byla v bitevních scénách neuvěřitelně složitá. Bylo tam najednou 700 komparsistů - asi 500 příslušníků námořní pěchoty a 250 japonských vojáků.

DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Nicolas Cage (seržant Joe Enders), Pavel Šrom - Peter Stormare (seržant 'Viking' Hjelmstad), Lucie Svobodová - Frances O'Connor (Rita Sweltonová), Zdeněk Podhůrský - Adam Beach (vojín Ben Yahzee), Tomáš Juřička - Roger Willie (vojín Charlie Bílý kůň), Radovan Vaculík - Noah Emmerich (vojín Chick), Filip Švarc - Christian Slater (seržant Pete 'Ox' Anderson), Marek Libert - Mark Ruffalo (vojín 'Řek' Pappas), Pavel Vondra - Brian Van Holt (vojín Harrigan), Petr Burian - Martin Henderson (vojín Nellie), Jaroslav Kaňkovský - Kevin Cooney (ušní lékař), Jiří Kvasnička - Holmes Osborne (plukovník Hollings), Martin Kolár - Jason Isaacs (major Mellitz), Roman Hájek, Antonín Navrátil, Zbyšek Pantůček, Aleš Červeň, Roman Novotný (titulky)
Překlad: Martin Gust
Dialogy: Veronika Kernová
Zvuk: Antonín Němec
Produkce: Iva Koudelková
Režie českého znění: Bohdan Tůma
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, Studio Budíkov pro Bontonfilms 2002

2.DABING (MGM)
V českém znění: Filip Jančík - Nicolas Cage (seržant Joe Enders), Pavel Soukup - Peter Stormare (seržant 'Viking' Hjelmstad), Lucie Svobodová - Frances O'Connor (Rita Sweltonová), Zbyšek Pantůček - Roger Willie (vojín Charlie Bílý kůň), Radovan Vaculík - Noah Emmerich (vojín Chick), Filip Švarc - Christian Slater (seržant Pete 'Ox' Anderson), Marek Libert- Mark Ruffalo (vojín 'Řek' Pappas) + Holmes Osborne (plukovník Hollings), Pavel Vondra - Brian Van Holt (vojín Harrigan), Petr Burian - Martin Henderson (vojín Nellie), Antonín Navrátil a další

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.7.2002
Premiéra USA: 14.6.2002 Metro-Goldwyn-Mayer
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.2.2003 (VHS) Bonton Home Entertainment
Poprvé na VHS: 1.4.2003 Bonton Home Entertainment
Poprvé na DVD: 1.2.2003 Bonton Home Entertainment
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby v ČR - Kč 4 251 302
Tržby celkem - $ 77 600 000
Návštěvnost v ČR 48 546
Náklady (Rozpočet) - $ 115 000 000
 
Tvůrci a herci
John Woo (Režie), John Woo (Produkce), Terence Chang (Produkce), Tracie Graham-Rice (Produkce), Alison R. Rosenzweig (Produkce), James Horner (Hudba), Jeffrey L. Kimball (Kamera), Steven Kemper (Střih), Tom Rolf (Střih), Jeff Gullo (Střih), Mindy Marin (Casting), Holger Gross (Scénografie), Nick Scarano (Kostýmy), Alan Rankin (Zvuk), Victor Ray Ennis (Zvuk), Bill Myer (Masky), Joe Batteer (Scénář), John Rice (Scénář), Nicolas Cage (Herec), Adam Beach (Herec), Peter Stormare (Herec), Noah Emmerich (Herec), Mark Ruffalo (Herec), Brian Van Holt (Herec), Martin Henderson (Herec), Roger Willie (Herec), Frances O'Connor (Herec), Christian Slater (Herec), Jason Isaacs (Herec), Kevin Cooney (Herec), Holmes Osborne (Herec), Jeff Davis (Herec), Jeremy Davidson (Herec), Matty Castano (Herec), Scott Atkinson (Herec), Clayton J. Barber (Herec), Keith Campbell (Herec), Cameron Thor (Herec), Dixon White (Herec)
 
2002/134/USA/Akční, Drama, Válečný
 
Zajímavost k filmu- Úvodná scéna z púšte Sonoran v Arizone obsahuje zábery, ktoré už boli predtým použité vo filmoch Back to the Future Part III (1990) a City Slickers II: The Legend of Curly's Gold (1994).
- Jedná se o druhou spolupráci Nicolase Cage a režiséra Johna Woo po veleúspěšném akčním filmu Tváří v tvář (1997). V době filmování spolu plánovali natočit ještě nepojmenovaný western, ale po nepříliš velkém úspěchu tohoto filmu z úvah sešlo.
- Nicolas Cage kvůli tomuto filmu odmítnul role ve filmových sériích Pán prstenů, Spider-Man a Červený drak (2002).
- Spolu s filmem Pearl Harbor (2001) se k roku 2013 jednalo o nejnákladnější válečný snímek všech dob.
- Aby tvůrci přidali na autentičnosti, rozhodli se od sběratele Hevenera z Ohia odkoupit originální rádia WWII-vintage.
- Většina filmových postav je oproti skutečné první linii mariňáků přibližně o 10 až 15 let starších.
- Natáčení probíhalo převážně na Havaji na ostrovech Kualoa Ranch, kde se například filmoval Jurský Park (1993).
-Roli „Private First Class Nellie" měl původně ztvárnit Steve Termath. Nakonec si ji však zahrál Martin Henderson.
- Na World Stund Awards získal kaskadér Brett A. Jones cenu Harry v kategorii nejlepší hasičský kaskadér.
- V roce 1982 vyhlásil prezident Regan 14. srpen celonárodním dnem a svátkem kódovačů Navajo.
- Rezervace Navajů je v USA největší indiánskou rezervací.
- Spoiler: Ben Yahzee (Adam Bench) zabije ve filmu 27 Japonců, Pick Henderson (Christian Slater) pak 24.
 
Odkazy