Kam orli nelétají / Where Eagles Dare (1968/58/Velká Británie, USA/Akční, Dobrodružný, Válečný) 83%

JEDNOU VĚTOU
„Odvážná akce spojeneckého komanda, která má změnit průběh války."

OBSAH
Slavný válečný snímek Kam orli nelétají pojednává o odvážné operaci speciálně složeného komanda výsadkářů, kterému velí major Smith (Richard Burton). V týmu elitních britských specialistů na přežití v týlu nepřítele je jediným zástupcem spojeneckých vojsk poručík Schaffer (Clint Eastwood), příslušník americké jednotky zvláštního určení. Jejich společným úkolem je osvobození amerického generála Carnabyho, jehož nacisté drží v zajetí v nepřístupném a pečlivě střeženém horském sídle Schloss-Adler. Generál je totiž jedním z koordinátorů pro přípravu druhé fronty a má dokončit plány pro invazi do Evropy. Z politických důvodů je proto potřeba generála osvobodit z nedobytného orlího hnízda dřív, než ho nacisté donutí promluvit. Od počátku se ovšem záchranná mise potýká s nejrůznějšími nástrahami a komplikacemi. Již během úvodního seskoku za záhadných okolností umírá radista výpravy a celá skupina je brzy vyzrazena a zajata. Celá záchranná akce se začíná proměňovat ve špinavou špionážní hru, která má nakonec možná mnohem hlubší poslání. Právě akční špionážní linka představuje jeden z žánrových motivů, který obohatil klasický válečný žánr o prvky napětí a zábavy. Snímek natočil v roce 1968 americký režisér Brian G. Hutton a v hlavních rolích se představí britští herci Richard Burton a Mary Ureová společně s tehdejší vycházející hollywoodskou hvězdou Clintem Eastwoodem. Na úspěšnou spolupráci s režisérem Huttonem navázal Eastwood o dva roky později ztvárněním hlavní role ve slavné válečné komedii Kellyho hrdinové. (Česká televize)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na svojí dobu velice dobrý film s nádhernými kulisami, ale nečekejte válku jako takovou. Vše se prakticky odehraje v onom zámku, nebo teda spíše Orlím hnízdě a když už se nějaká akce urodí tak spíš díky přestřelkám, kterých je dost, ale na svojí délku by jich mohlo být poněkud více. A to je právě to, co mi na filmu vadilo, její délka a k tomu zmatenost, která právě oné délky s radostí využívá. Ale což, přesto je film Kam orli nelétají velice povedené, řekl bych, spíše válečné drama, které z historie čerpat má co a na svojí dobu je natočené se vší zručností, kterou neméně skvěle podporují slušné herecké výkony hlavně dvouch hereckých jmen: Richarda Burtona a Clinta Eastwooda. I když si ale vzpomenu na Kubrickovi Stezky slávy, mohlo to akčně i tak být o něco lepší a vyspělejší. --- Někteří lidé mají 6. smysl. On má 6. 7. a 8. Proto je nejlepší (Malarkey) 4*

Velmi dlouhý válečný film, který však tempem a zajímavým prostředím potěší všechny milovníky války. Richard Burton a Clint Eastwood vévodí celému filmu a nespustíte z nich oči. Pro Briana G. Huttona to musel být velmi těžký kousek udržet pohromadě takto dlouhý film, v kterém se moc nemluví a stále se někam postavy pohybují, po někom střílí a plní rozkazy. Zvládl to však velmi dobře a s grácií nechá diváka sledovat úžasnou jízdu válečným obdobím s kvalitní hudbou a dobrým scénářem, který je pouze poměrně roztažený. (Djkoma) 4*

Ach tomuhle filmu určitě dám ještě jednu šanci, protože se mu nesešla dobrá konstalace hvězd, pořád na mě někdo zvonil a s něčím otravoval a ve finále, když tam byla ta blondska a vypadalo to že se slíkne, tak na mě zazvonil svědek Jehovův, nevím jak se dostal do baráku, ale měl štěstí že vystih mou momentální náladu a vzdal to dřív než začal, protože když se těšíte na ženskou v podvazkách a najednou čumíte na svědka johovova, jak se vás chystá zaangažovat hrozí velmi agresivní reakce. Zajímalo by mě kterej kreten ho vůbec pustil do baráku a proč musel jít smrdět hned ke mě. No a pak přišla sousedka, že je zlevněný zelí v Holešovicích, bylo 21:15 a já dostávám informace, že bych se posral. Čili i tohle všechno ovlinilo mé hodnocení. Film mě přišel překombinovaný, často jsem se neorientoval, kdo je nácek a kdo je nenácek. Občasná naivita některých scén mě taky nepřišla příliš štastná a navíc se přidal klasický neduh dabingu válečných filmu, amíci, angláni, němci, veverky všichni mluví česky, do toho zpráva o levným zelí, svědek Jehova, takže v tom aby se prase vyznalo, jenže já se v tom tentokrát moc nevyznalo. (Enšpígl) 2*

V.I.M. FILMU
Richard Burton, Clint Eastwood a nekonečná zásoba dynamitu proti menší armádě nácků? Jó, kde ty časy jsou. To se zrovna psala šedesátá léta a Hollywood pochopil, že už si může dovolit slušná akční jatka. Do služby proto nastoupil James Bond, který nešel pro ránu, kulku nebo pořádný výbuch daleko. A vedle něj vesele vzkvétal subžánr „men on a mission“. Kdo náhodou netuší, co to je, tak jde o přezdívku válečných filmů, v nichž se parta ostrých hochů vydává za nepřátelské linie, aby řádně zatopila druhé straně (samozřejmě stále „populární“ nacisté). Šedesátky v tomhle stylu rozjela Děla z Navarone, a už se zdálo, že je podobně kvalitně uzavře Tucet špinavců. Jenže v tu chvíli se zjevil Brian G. Hutton a rozhodl se předvést, že to všechno jde ještě o něco nabušeněji.
Vzal proto ukecanou hereckou legendu a mlčenlivou westernovou hvězdu, a poslal je na procházku do rakouských Alp. Jedno zasněžené vysokohorské městečko, jeden hrad na skále nad ním a jeden americký generál v zajetí, čekající na záchranu. Jednoduché jak facka? Přesně tak. Bohudík ale jen prvních pár minut, po kterých film odbočuje na naprosto nepředvídatelnou trasu. Huttonův snímek totiž není klasikou žánru jen kvůli šikovnému hereckému obsazení. Jsou tu dva jiné důvody. Tím prvním je klikatý scénář, který se nezdržuje s obvyklou představovačkou postav a vrhá nás rovnou do nebezpečné mise. Díky tomu člověk nikomu nevidí do karet a na stoprocentně využité dvouapůlhodinové ploše se kolikrát nestačí divit, jak chytře je s ním zametáno.
Druhým je potom akce, kterou se ve filmu opravdu nešetří. Sice jsou tu klasické šedesátkové propriety jako zadní projekce a očividné kaskadérské záskoky (Burton a Eastwood filmu přezdívali Where Doubles Dare). To všechno je ale třeba brát jen jako nutné zlo, díky kterému si mohl film dovolit tak troufalé měřítko. Odpaluje se všechno od aut, přes letadla až po celé domy. Pravidelně se devastují veškeré dostupné interiéry. A hodinový závěr je vlastně jedná velká přestřelka. S mlácením se na lanovce, s po zuby ozbrojenou blondýnou a především s Eastwoodem, který kropí nácky z dvou samopalů najednou a zajišťuje si tím zdaleka největší bodycount svojí kariéry.
Kam orli nelétají je zkrátka malé akční inferno, které zvládlo technické nedokonalosti své doby bohatě vyvážit zajímavým příběhem a nádherně tíživou atmosférou válečného Rakouska. Zároveň je to nejoblíbenější válečný film Stevena Spielberga (hlavně ve třetím Indym je inspirace jasně viditelná) a také přímý zdrojový materiál pro Tarantinovy Hanebné parchanty. To je snad dost důvodů pro to, zacementovat ho v téhle rubrice. Snad si odtud najde cestu k mladým filmovým nadšencům, kteří by jeden z nejlepších špionážních thrillerů/týmových válečných akčňáků mohli docenit i dnes.

VELKÁ RECENZE
Nad nacistickým Německem prolétá britské letadlo, o jehož pasažérovi nemá nikdo z Němců ani ponětí až do chvíle, kdy je nuceno nouzově přistat. Na jeho palubě se nachází generál Carnaby, který je však pro Spojence životně důležitý. Jedná se totiž o jednoho z mála lidí, kteří mají v rukou plány na otevření tzv. druhé fronty, ohledně které měl jednat s Rusy na Krétě, kam už bohužel nedoletěl.
Na jeho záchranu je vyslán speciálně složený tým elitních britských výsadkářů, který velí britský major Smith (Richard burton) narychlo odvolaný z tajné mise v Římě, zastupován americkým důstojníkem a příslušníkem americké výzvědné služby poručíkem Schafferem (Clint Eastwood). Jejich cílem je Schloss-Adler v Bavorsku, kde je generál vězněn v nejstřeženější pevnosti nacistické třetí říše v Orlím zámku, ve kterém jej má každou chvíli začít vyslýchat německá SS. Od počátku se však mise potýká s nezdarem. Za záhadných okolností nepřežije už úvodní seskok radista výpravy, sám major navíc od počátku před skupinou tají celou řadu věcí včetně toho, že oproti ostatním důkladně zná terén i vojenské zabezpečení Schloss-Adler a navíc před celým týmem tají skutečnost, že spolu s nimi podstoupila výsadek i jeho kolegyně a milenka Mary, která se dostává do zámku prostřednictvím britské agentky Heidi.
Obezřetnost majora byla na místě - hned při první infiltraci v týlu nepřítele je skupina za nevysvětlitelných okolností vyzrazena a všichni členové zatčeni, včetně poddůstojníků Berkeleye, Rollanda a Christiansena. Schaffer, který byl spolu se Smithem oddělen od zbytku skupiny a odvezen zástupcem velitele SS, si sám neuvědomuje okolnosti tohoto počínání, přesto je rozhodnut držet věrně se Smithem, který mu opakovaně od seskoku dává najevo, že není náhodou, že on jako Američan je účastníkem jinak ryze "britské" mise. Hned při první příležitosti se jim podaří uniknout, zabít své věznitele a vše zamaskovat jako nehodu.
Po návratu zpět do vesnice Werfen se jim podaří zmocnit se zbytku výstroje v opuštěném skladu, připravit si únikovou cestu a následně se přesouvají do zámku pomocí lanovky, kterou Němci zároveň převážejí jejich tři povedené kolegy, ze kterých se náhle vyklubou němečtí agenti, kterým se povedlo infiltrovat MI6. Spolu s Mary využijí oba důstojníci slabého místa celého německého velení a jednak prohloubí vzájemné rozepře mezi veliteli SS a Gestapa. Major Smith zároveň předvede před celou komisí vyslíchající Carnabyho dramatické divadlo, ve kterém všechny přítomné přesvědčí o tom, že vlastně on sám je německý agent v MI6 a že sami Christiansen, Berkeley a Carpenter jsou jen nastrčení britští podvodníci stejně jako Carnaby, který je ve skutečnosti jen americkým poručíkem C. R. Jonesem, kterého Britové nastrčili, protože je na generála k nerozeznání podobný. Pravdou je však jen ta druhá polovina, zatímco ostatní je jen Smithova důkladná mystifikace. Díky tomu se mu podaří ze všech tří agentů před zraky jejich nadřízených vymámit veškeré kontakty německých agentů operujících v Británii. Jednoho však nevyzradí ani jemu. Potvrdí mu ho až plukovník Kramer, který ho zná osobně - jedná se o šéfa britské rozvědky plukovníka Turnera, který je v rámci německé výzvědné služby skutečným prostředníkem kontrarozvědek na Britských ostrovech. V rozhodujícím momentě však jsou překvapeni majorem Gestapa, který dovnitř vtrhne s míněním, že se v hale domlouvá spiknutí proti führerovi. Schafferovi se mu s Maryinou pomocí podaří ho zastřelit a stejně tak i důstojníky Rosemeyera, Kramera a další. Jediní, kdo přežijí tuto přestřelku jsou nešťastníci Christiansen, Carpenter a Berkeley, kteří se v tu chvíli stávají zajatci a Smith je má v úmyslu i přes obtížnost situace dostat zpět do Británie, kde budou předvedeni před soud.
Cesta přes zámek však není jednoduchá. Pro úspěšný únik je totiž nutné vyřadit celé sídlo z provozu včetně vysílačky. Tam však jsou překvapeni tuhým odporem hlídky Wehrmachtu. Musí z toho důvodu vytvořit důkladný zmatek, aby se jim podařilo utéct. Použijí z toho důvodu jako obětního beránka Carpentera, kterého Němci zastřelí při pokusu sešplhat z hradu po skále.
Díky tomu a zároveň výbuchu několika bomb na strategických místech zámku se podaří Smithově partě zmocnit lanovky, po které se mohou neomezeně dostat zpět dolů do vesnice. Při vstupu do stanice však nepočítají odporem Christiansena a Berkeleyho, kteří se dostanou ke zbrani a vezmou si Schaffera jako rukojmí. Za jeho propuštění si žádají, aby je Smith pustil a nechal sjet lanovkou dolů. Ten si to však nenechá líbit a i když je nechá odjet, skočí na střechu vyjíždějící kabiny lanovky, kam přivazuje bombu s detonátorem. Neunikne však jejich pozornosti a dojde tak ke rvačce přímo na kabině při které se Smithovi podaří Christiansena zabít a Berkeleyho těžce zranit. V poslední chvíli přeskočí na protijedoucí lanovku mířící vzhůru a přihlíží už jen tomu, jak druhá kabina s bezmocným Berkeleyem vyletí do povětří. Nahoře už na něj čekají Jones, Mary a Schaffer, který se probírá z mrákot, do kterých ho tito dva nepřátelé uvedli. Společně se tak přesouvají lanovkou dolů, ale obezřetně ji opouštějí skokem do ledové řeky, protože si byli vědomu, že neušli pozornosti vojáků dole, kteří hned po příjezdu lanovky do kabiny začali s plnou vervou střílet netuše, že po dojezdu kabina plná bomb vybouchne. Z mrazivé řeky se hned poté všichni přesouvají do opuštěné stodoly, kde už na ně čeká autobus s pluhem, ve kterém unikají z města. Je jim však v patách celý pluk Wehrmachtu. Ten však zastaví přetržením drátů od bomb na sloupech telefonního vedení, které se po výbuchu přetnou a zlikvidují tak jediné spojení mezi Schloss-Adler a letištěm, kam již celá skupina míří.
Po příjezdu na letiště se autobus řítí obrovskou rychlostí přes plot letiště přímo směrem k přiletivšímu letadlu Junkers, které přistálo z důvodu poruchy motoru. Jednalo se však o kamufláž (obdobně jako při nouzovém přistání Carnebyho - resp. Jonesova letadla), což dokazuje i poručíkovi, že celá akce byla dopředu pečlivě připravena. V letadle je tak Schaffer i Mary svědkem nuceného přiznání plukovníka Turnera majoru Smithovi, kterého usvědčuje i to, že při předložení všech skálopevných důkazů začal na Smitha mířit svým kulometem, který však nechal britský velitel admirál Rolland znehodnotit dřív než ji on sám dostal. Plukovníkovi tak nezbývá nic než se vzdát a jediná možnost jak se vyhnout soudu je pro něj ta, že volí jistou smrt skokem z letadla.
Poručík Schaffer po ujištění, že došlo k ukončení akce následně s úsměvem v hlase prosí majora, aby příště, až do něčeho podobného zase půjde se „jedná výlučně jen o britskou operaci“, na což mu už zcela unavený major odpovídá, že „se pokusí“.
Kam orli nelétají (anglicky Where Eagles Dare) je americký válečný film, který v roce 1968 natočil režisér Brian G. Hutton. Hlavní role v něm ztvárnili britští herci Richard Burton a Mary Ure, kterým sekundovala tehdy teprve vycházející hollywoodská hvězda Clint Eastwood.

Postavy a obsazení
• Clint Eastwood - Poručík Schaffer
• Richard Burton - Major Smith
• Mary Ure - Mary
• Patrick Wymark - Plukovník Turner
• Michael Hordern - Admirál Rolland
• Donald Houston - Christiansen
• Peter Barkworth - Berkeley
• Robert Beatty - Generál Carnaby
• Vincent Ball - Carpenter
• Anton Diffring - Plukovník Kramer
• Ferdy Mayne - Generál Rosemeyer
• Ingrid Pitt - Heidi

Ocenění
The Saturn Awards
2011 - Nejlepší filmová DVD kolekce (nominace)

DABING
-

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 12.3.1969 Metro-Goldwyn-Mayer
Premiéra Velká Británie: 22.1.1969 (London) (premiere)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 11.12.2003 (DVD) Warner Home Video
Poprvé na DVD: 10.12.2003 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby celkem - $ 21 000 000
Náklady (Rozpočet) - $ 7 700 000

FILMY V SÉRII
Nejdelší den gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/nejdelsi-den-the-longest-day-1962-117-usa-valecny-akcni-drama-historicky-85/
Válečný / Akční, USA, 1962
Režie: Ken Annakin, Andrew Marton, Hrají: Eddie Albert, Paul Anka

Velký útěk gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/velky-utek-the-great-escape-1963-165-usa-dobrodruzny-drama-valecny-historicky-86/
Dobrodružný / Drama, USA, 1963
Režie: John Sturges, Hrají: Steve McQueen, James Garner

Tora! Tora! Tora! https://gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/tora-tora-tora-tora-tora-tora-1970-144-usa-japonsko-valecny-akcni-dobrodruzny-historicky/
Válečný / Akční / Dobrodružný / Historický, USA / Japonsko, 1970
Režie: Kindži Fukasaku, Tošio Masuda, Richard Fleischer, Hrají: Martin Balsam, Só Jamamura

Kam orli nelétají gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/kam-orli-neletaji-where-eagles-dare-1968-58-velka-britanie-usa-akcni-dobrodruzny-valecny-83/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 1968
Režie: Brian G. Hutton, Hrají: Richard Burton, Clint Eastwood

 

Tvůrci a herci

Brian G. Hutton (Režie), Elliott Kastner (Produkce), Ron Goodwin (Hudba), rthur Ibbetson (Kamera), John Jympson (Střih), - (Casting), - (Scénografie), Yvonne Blake (Kostýmy), Arthur Newman (Kostýmy), Michael Hickey (Zvuk), Tony Sforzini (Masky), Alistair MacLean (Scénář), Alistair MacLean (kniha) (Předloha), Richard Burton (Herec), Clint Eastwood (Herec), Mary Ure (Herec), Michael Hordern (Herec), Donald Houston (Herec), Anton Diffring (Herec), Derren Nesbitt (Herec), Vincent Ball (Herec), Ferdy Mayne (Herec), Ingrid Pitt (Herec), Neil McCarthy (Herec), Philip Stone (Herec), Anton Rodgers (Herec), Olga Lowe (Herec), Robert Beatty (Herec), Max Faulkner (Herec), William Squire (Herec), Derek Newark (Herec), Nigel Lambert (Herec), Victor Beaumont (Herec), Guy Deghy (Herec), Ivor Dean (Herec), Peter Roy (Herec), Patrick Wymark (Herec), Jim Tyson (Herec), Brook Williams (Herec), Ernst Walder (Herec), John G. Heller (Herec), Terence Mountain (Herec), Jim O'Brady (Herec), Ladislav Županič - Clint Eastwood (por. Morris Schaffer- Dabing), Jiří Schwarz - Richard Burton (maj. Jonathan Smith- Dabing), Rudolf Jelínek - Anton Diffring (plk. Kramer) + Peter Barkworth (Ted Berkeley) + Victor Beaumont (plk. Weissner- Dabing), Radan Rusev - Patrick Wymark (plk. Wyatt Turner- Dabing), Petr Pospíchal - Robert Beatty (Gen. George Carnaby) + William Squire (Lee Thomas) + Peter Barkworth (Ted Berkeley) + Neil McCarthy (srž. Jock MacPherson) + Vincent Ball (Carpenter- Dabing), Karel Urbánek - Michael Hordern (Adm. Rolland) + Ferdy Mayne (Gen. Rosemeyer) + Guy Deghy (mjr. Wilhelm Willner- Dabing), Vlastimil Zavřel - Donald Houston (kpt. James Christiansen) + Derren Nesbitt (mj. Von Hapen) Alena Procházková - Mary Ure (Mary Elisonová- Dabing), Martina Hudečková - Ingrid Pitt (Heidi- Dabing)