Já, robot / I, Robot (2004/110/USA, Německo/Sci-Fi, Akční, Mysteriózní, Thriller) 82%
24.02.2018 17:42
JEDNOU VĚTOU
„On jediný to tušil."
OBSAH
V roce 2035 jsou roboti součástí každé domácnosti a lidé jim důvěřují. Až na jednoho – trochu paranoidního detektiva Dela Spoonera. Ten je přesvědčený, že zločin, který právě vyšetřuje, spáchal robot. Vyšetřování ho přivede k odhalení děsivé hrozby pro lidskou rasu...Společně s psycholožkou Susan Calvenovou vyšetřují smrt doktora Milese Hogenmillera, vědce, který pracoval s roboty pro U. S. Robotics. Příčinou smrti byla sebevražda, ale Spooner je přesvědčený, že vědce zavraždil robot. Tři zákony robotiky však zaručují, že taková věc je nemožná…
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Je parné léto a k tomu neodmyslitelně patří pořádný popcornový nářez. A protože rudoch Hellboy se zatím pozdržel kdesi za oceánem, pozornost si zatím jednoznačně zaslouží testosteronový bijec Will Smith, o němž producenti i režiséři moc dobře ví, že zpomalený a naštvaný chutná úplně nejlépe. Jeho drsná frackovitá image se zúročila i zde - těžko si na pozici rozporuplného vyšetřovatele záhadné (sebe)vraždy v přetechnizovaném roce 2035 představit někoho stylovějšího. Hláška střídá hlášku, pátrání se příjemně rozvíjí a iluze fungujícího světa se neustále prohlubuje. Scénář po delší době přichází s poměrně originálním námětem, i když to občas malinko zaskřípe a zavane moderním popem pro celou rodinu - zlí roboti jsou červení, hodný robot všechny zachrání atd. V globálu je však atmosféra příjemně temná a lehce odkazuje na Blade Runnera, i když jeho kultovního statutu snímek určitě nedosáhne. Triky mají naprosto oslnivou kvalitu (roste tu velká konkurence ostatním trikovým gigantům), roboti působí zcela přirozeným dojmem a když přijde na akci, dostávají všechny vaše smysly pořádně zabrat - rotace kolem osy, bullet-time a ostatní trademarky současného „postmatrixovského standardu“ přicházejí v jednom úhledném balíčku. Alex Proyas pobral to nejlepší z Vrány, Bad Boys a Minority Report, celek mírně přisladil Asimovem (prostě si od něj vzal roboty ;) a pod nálepkou akční sci-fi prodal na velice líbivém podnose. Co na tom, že má jeho film mnohem blíže k čiré komerci, než k artfilmu, který by stál za delší přemýšlení - je přece to léto. Vyrážejte do kin! (kOCOUR) 5*
Alex Proyas konečně protrhl smůlu a se svým zbrusu novým svěřencem konečně utržil pořádný balík peněz - a přitom dokázal udržet vysoko nastavenou laťku filmové kvality svých předešlých filmů. Hodně slovních šarvátek se sice bezpochyby povede okolo scénáře, jenž si drze přivlastnil spojitost s Asimovskou literární klasikou, ale nač hnípat do produkčního týmu, když ten od první sekundy jasně sází na odlehčenou notu a filozofování přenechává jiným. Což je moc dobře, protože do scénáře občas zavane odér béčkové jednoduchostí. Takto se na plátně radši rozpoutá akční peklo s detektivní zápletkou, kterému není po audiovizuální stránce prakticky co vytknout. Proyas nekopíruje nikoho ze současné elity, neokoukaná, těžkotonážní a trikově precizně vyvedená akce připomíná nejlépe snad Jamese Camerona v letech druhého Terminátora v tom nejlepším slova smyslu. Může za to i božská industriální kompozice Marca Beltramiho a Will Smith, který sype z tlamy jednu hlášku za druhou. Smith se jen těžko dočká v kariéře coolóznější role (kromě Nea mě nenapadá lepší akční hrdina za posledních pět let), a tak bezostyšně doufám v zázrak a brzké pokračování robotických dobrodružství made in Alex "popcorn-kick-ass" Proyas. (Cival) 5*
Stálo to hodně úsilí zapomenout, že kdy existoval nějaký Isaac Asimov a přestat s úvahami, proč sakra, když už to s předlohou nemá vůbec nic společného, se to musí jmenovat zrovna takhle. Výsledek té snahy byl ve spojení s překvapivě povedeným akčním snímkem docela uspokojivý, na to že narozdíl od Asimova se ve scénáři nějaká ta díra najde a místo filozofických příběhů o třech zákonech a úloze a možnostech strojů je tu jen další umělá inteligence se syndromem Shodan a týpek "já vám to od začátku říkal" stojící proti ní, pochopitelně s fešnou intelektuálkou po boku. Proyasově filmu o robotech nelze upřít nabušený vizuál ani atmosféru, na které má svůj podíl i práce skladatele Marca Beltramiho. Nejde nepřiznat ani to, že některé scény pohltí i dost skeptického diváka (to jsem jako že já). Stejně tak ale nejde nepromluvit o překombinovanosti zběsilého otáčení celými záběry, obzvlášť patrného v závěru filmu a největší pecce do vazu, kterou je neskutečně trapný product placement (tím nemyslím Audi!!!) napasovaný do filmu stylem "hlavní hrdina je čistě náhodou zažraný do přelomu 20. a 21. století". To je nedůstojné i pořádného tak trochu temného akčního nářezu s jakousi myšlenkou, který se Alexu Proyasovi povedlo vytvořit. Ode mě 70% a poznámka, že ASIMOV NAVŽDY ZŮSTANE JEN JEDEN. (Gemini) 3*
VELKÁ RECENZE
PRVNÍ ZÁKON: Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo. Seřiďte si hodinky, píše se rok 2035. Detektiv Will Spooner (Will Smith) je očividně staromilec: muzika mu vyhrává na starodávné hi-fi věži, do práce chodí ve svých milovaných starodávných teniskách z roku 2004 a z duše nenávidí roboty - kteří jsou, bohužel pro něj, na každém kroku. K takovým předsudkům ovšem nemá větší důvod, protože roboti se dosud člověku nevzepřeli a pokorně sloužili, vedeni třemi zákony robotiky. Ovšem jednoho dne má možnost svou zášť uplatnit - je zavražděn duchovní otec všech robotů, Dr. Lanning (James Cromwell) a podezřelý je jeden z robotů, Sonny…
Will pochopitelně dělá všechno pro to, aby svět uvěřil, že jeho obavy byly oprávněné a robot se vzepřel člověku - a tak se pustí do usilovného pátrání po pravdě. Jenže sám netuší, že tu jde víc než jen o pouhou vraždu… To, co by u Robota asi někteří nečekali, je skvělý příběh, který film pozvedává nad provařené letní trikové počiny. Děj částečně vzdává hold románům Isaaca Asimova - na mysli mám teď hlavně 3 zákony robotiky. Zajímavě už zní i ústřední zápletka, ale co teprve když se odhrne roucho, kterým byl příběh zahalen - to budete jen napjatě sedět a hltat každý zásadní moment. A když si k tomu připočtete pravidelnou dávku adrenalinu, kterou přinášejí vynikající akční scény, musí vám být jasné, že se tu necelou dvouhodinu nudit nebudete.
DRUHÝ ZÁKON: Robot musí uposlechnout příkazů člověka - mimo případy, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem. Protože právě akční scény ve filmu patří k těm nejlepším, jaké můžete na plátně v současné době vidět. Například dechberoucí honička na dálnici, jejíž hlavními aktéry jsou nejnovější Spoonerovo Audi, dva kamiony blokující cestu a asi dvoustovka útočících robotů. Nebo Willův útěk z domu, který je právě demolován obřím robotem. A tak lze pokračovat dál a dál… Will Smith hraje v téměř celé své filmografii jen „bezstarostný cool týpky“, kteří hláškují ostošest. Kupodivu ani v této roli svou image neopustil - ale to rozhodně není na škodu, protože svérázný charakter jeho postavy nijak neškodí temnému sci-fi prostředí, které je ve filmu tak pracně budováno. Viz například scéna v temném, opuštěném domě, kde se hrdinovy pozornosti vyžaduje kočka – a tu on odbyde slovy: „Já jsem černej a ty kočka, to by neklapalo.“ Takové okamžiky nepůsobí nijak nadbytečně, naopak. Navíc se tu blýskla i nepřehlédnutelná Bridget Monyahanová - a málem bych zapomněl na Sonnyho… Robot Sonny je podobný technologický zázrak jako Glum v Pánovi Prstenů. Stejně jako Glum, který má svůj herecký předobraz v Andym Serkisovi, Sonny ho má v Alanu Tudykovi. Pro ty, kteří tento způsob animace neznají - na živého herce se nevlékly senzory, a ty pak zaznamenávaly hercovy pohyby, grimasy atd., aby roboti působili více realisticky. A výsledek je jedním slovem skvělý. Tváře robotů jsou téměř lidské, takže na nich lze rozeznat jakékoliv emoce - a zároveň jsou celkem děsivé svou plastičností…
TŘETÍ ZÁKON: Robot musí chránit sám sebe - mimo případy, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem. Já, robot je brilantní akční sci-fi. Využívá pár prvků z románů Isaaca Asimova, čímž potěší všechny jeho příznivce, a zároveň má svůj vlastní originální příběh - takže doporučuji všem, ať už jste nebo nejste fanoušky tohoto žánru!
O FILMU
Příběh se odehrává v technologickém rozkvětu, kdy se počet robotů v U.S. ztrojnásobí. S uvedením nejnovějšího amerického modelu robotu - NS-5 Automatického domácího pomocníka - nyní bude jeden robot na každých pět lidí. První z nové generace robotů je vyroben z ultra silné slitiny. NS-5 má vykonávat všechno - od hlídání dětí přes vaření večeře po udržování rovnováhy na vaší šekové knížce. Masová distribuce NS-5 upevní pozici U.S. Robotics nejmocnější společnosti v historii planety.
Příběh, historii měnící události vylíčené ve filmu Já, robot, se zrodil před více než deseti lety, kdy scénárista Jeff Vintar napsal speciální scénář, "Hardwired," tajemný příběh o vraždě, kterou možná spáchal robot. Producent Laurence Mark se ujal tohoto projektu a společnost Twentieth Century Fox přijala "Hardwired" s tím, že film bude režírovat Alex Proyas. Počátkem roku 2000, odletěl Vintar do Austrálie, aby začal spolupracovat s Proyasem. Jejich spolupráce trvala přes dva roky.
Mezitím Davis Entertainment získala filmová práva Já, robot a Proyas znovu posoudil film a doplnil o další prvky díla Isaaca Asimova. Asimovy myšlenky a postavy přirozeně zapadly do struktury Vintarova tajemného příběhu.
"Sezdali jsme "Hardwired" a Já, robot protože Fox chtěl odjakživa natočit velký film o robotové technice a Alex odjakživa snil o tom natočit film podle Asimových povídek," říká producent John Davis. "Byl to sňatek, ke kterému mohlo dojít organicky, protože témata "Hardwired" a "Já, Robot" často splývala," dodává Laurence Mark.
Svět 2035 věří, že pro roboty existují "3 bezpečné zákony." Robot neublíží člověku, ani nedovolí, aby někdo ublížil člověku: robot musí respektovat lidské pokyny, pokud nekolidují s prvním zákonem. Rbot musí chránit svou vlastní existenci, pokud to nekoliduje s prvním nebo s druhým zákonem. Asimov první vytvořil "3 zákony robotů" ve svém sci fi psaní, ale jeho myšlenky pronikly do skutečného světa.
Alex Proyas obdivuje Asimovovy příběhy od dětství. "Když mi bylo asi deset let, hodně jsem četl science-fiction a Asimov byl jedním z autorů, které jsem měl moc rád. Byl jsem fanoušek science fiction a Já, robot byla jedna z několika knížek, které jsem považoval za vhodné ke zfilmování. V mládí, sníte o takových věcech a už od mala jsem chtěl být filmařem. Tak jsem snil o tom, že to jednou natočím.
"Podle mě byly Asimovovy myšlenky neuvěřitelně současné," pokračuje Proyas. "Je úžasné, že někdo kdo to psal ve čtyřicátých a ranných padesátých letech se dokázal tak specificky vžít do budoucnosti. Čím dál víc se blížíme budoucímu světu, o kterém psal, tak teď je ten pravý čas vyprávět tyto příběhy."
Do hlavní role chtěl Proyas obsadit od samého začátku Willa Smithe. "Will Smith byl na našem seznamu jako první a získat ho znamenalo výhru v loterii," říká John Davis. "Protože lidský příběh je stejně tak zajímavý jako příběh robota, díky nebesům za Willa Smithe," dodává Laurence Mark.
"Mně na filmu lákalo to, že roboti nejsou problém," říká Smith. "Technologie není problém. Problém znamenají limity lidské logiky a v zásadě jsme sami sobě nejhoršími nepřáteli.
Rok a půl před zahájením natáčení, režisér Alex Proyas začal pracovat s jádrem svých spolupracovníků včetně produkčního výtvarníka Patrika Tatopoulose, na konceptu návrhů pro budoucnost, kde jsou roboti nedílnou součástí každodenního světa. Proyas a Tatopoulos spolupracovali už na filmu "Dark City."
"Napřed jsem popsal Já, robot téměř s dokumentárním pocitem budoucnosti, protože jsem se opravdu chtěl lišit od zaběhnutého hollywoodského přístupu k budoucnosti," vysvětluje Proyas. "Chtěl jsem vytvořit silný pocit reality, abyste uvěřili, že jste ve světě robotů. Chtěli jsme vytvořit věrohodný a reálný pohled na budoucnost. Nechtěl jsem létající auta a předměty, jaké mají lidé vžité ve svých filmových představách budoucnosti. Chtěl jsem, aby to byl skutečný a přirozený třicetiletý vývoj od našeho světa.
"Víc se zajímám o postavy a příběh než o rekvizity," pokračuje Proyas. "Roboti jsou natolik zajímavé formy technologie, že jsem nechtěl, aby jim stály v cestě jiné technologické formy. To neznamená, že nemáme skvělá auta se kulovitými koly, která jezdí do všech stran. Ale, na konci dne, jsem chtěl, aby roboti byly hlavní technologický cíl tohoto světa roku 2035."
Ve skutečnosti se Patrick Tatopoulos nejvíc soustředil na vzhled robotů, včetně Sonnyho, jednoho z hlavních filmových postav. Tatopoulos, který byl produkčním výtvarníkem a výtvarníkem postav na filmu Twentieth Century Fox "Den Nezávislosti," má stejný úkol ve filmu Já, robot.
"Mít šanci vytvořit dekorace a postavu robota Sonnyho, od samého začátku bylo velmi důležité," říká Tatopoulos. "Jsem přesvědčen, že postavy, které žijí v tomto světě, by se v něm měly cítit dobře a měly by si rozumět."
Tatopoulos pracoval na návrhu Sonnyho déle než dva roky kdy se snažil "zapomenout na všechno co už jsme viděli." Vzhled Sonnyho prošel asi 50 různými podobami, než dospěl do posledního stadia štíhlé a elegantní postavy.
Pro Proyase, byl Sonnyho vzhled klíčový pro důvěryhodnost příběhu. "Chtěli jsme se dostat do podvědomí lidí, kteří navrhují roboty a mysleli jsme si, že budou vytvářet postavy, které budou nám a našim dětem doma příjemné. Roboti nám musí být povědomí.
"A zase, se vrátíme do Asimových příběhů, které jsou o bezpečnosti a bezpečném pocitu, o vědomí, že se roboti neobrátí proti vám, v žádném případě vám neublíží. Je to z lidského a společenského hlediska logické. Tak jsme se snažili přiblížit původním Asimovovým představám."
Důležitý okamžik při tvorbě Sonnyho přišel, když ho Proyas začal kreslit jako svatou, nevinnou postavu. "Sonny je v jádru nevinný," říká Proyas. Je jako mladík na pokraji mužství. Sonny je vysoce inteligentní, ale jeho emoce - kterými se liší od ostatních robotů - jsou velmi potlačené."
Nakonec se návrh na NS-5s, včetně Sonnyho redukoval na tři určující charakteristické rysy: průhlednost, lidská podoba s obdivuhodnou svalovou strukturou a dokonale symetrický obličej. Tyto rysy vedly k několika nádherným návrhům.
Nejdůležitější , průhlednost posiluje pocit bezpečí. "Když je něco průhledné, nemůže nic skrývat," vysvětluje Tatopoulos. "Například, veřejné budovy mají víc skla, aby si návštěvníci připadali vítáni. Když roboti nemohou nic schovat, jsou bezpeční," Alespoň si to můžete myslet.
Filmaři vybrali Chicago jako dějiště příběhu, protože jeho panorama se podobá Proyasovu původnímu konceptu - směsici klasické a moderní podoby - kde jsou například vysoké zbrusu nové budovy situovány vedle domů starých půl století.
K dosažení mimořádného pohledu, jaký si Proyas přál, většina filmových záběrů používá určitě kombinace postavených dekorací, praktických lokací a vizuálních efektů.
Skleněné a kovové vedení společnosti U.S.Robotics je umístěno v centru Chicaga. Většina akčních scén, posunujících děj, se odehrává ve vestibulu, na náměstí, v laboratořích, v zasedacích místnostech a v kancelářích, stejně tak jako na kočičích lávkách, v tunelech a ve vnitřnostech budovy U.S.Robotics. Budova má zajímavý tvar. Vypadá jako ostří nože, návštěvník v ní dostává závrať. Na jedné straně budovy je ostří z čirého skla, takže když přejdete na kraje kočičí lávky uvnitř, vidíte sebe sama, město pod sebou a tu obrovskou vzdálenost do vestibulu v přízemí budovy. Návrh této budovy umožňuje divákům, aby skutečně viděli jaký svět je.
Futuristické dopravní systémy ve filmu Já, robot byly také vzhledově velmi náročné.
Motoristická přeprava na předměstí jezdí na povrchu. V centru se veškerý dopravní provoz odehrává v podzemí, ve spletitých tunelech a v podzemních garážích protáhlých tvarů.
Vozidla se díky kulovitým kolům pohybují do strany. Boční pohyb umožňuje obrovské, automobilové honičky, s důmyslnou choreografií, o rychlosti 250 km /hod vpřed a do strany.
Všechna auta ve filmu Já, robot byla navržena a zkonstruována výhradně pro použití v tomto filmu, německou firmou Audi spolupracující s filmovými tvůrci na konstrukci "hrdinného" automobilu Willa Smithe. Audi také dodala několik existujících modelů, které byly pro film upraveny.
Návrhář filmového auta, Jeff Julian, několikrát tajně odcestoval do Německy, aby upravil auto pro Willa Smithe (Del Spoonera), podle prototypu skutečného nejnovějšího modelu Audi.
Ocenění:
Academy Awards
2005 - Vizuální efekty (nominace)
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Filip Švarc - Will Smith (Del Spooner), Jitka Moučková - Bridget Moynahan (Dr. Susan Calvinová), Ladislav Cigánek - Alan Tudyk (Sonny), Michal Michálek - Shia LaBeouf (Farber), Martina Hudečková - Fiona Hogan (V.I.K.I.), Jaroslava Obermaierová - Adrian Ricard (babička Gigi), Zdeněk Mahdal - Bruce Greenwood (Lance Robertson), Libor Hruška - Chi McBride (John Bergin), Bohuslav Kalva - James Cromwell (Dr. Alfred Lanning), Daniel Dítě - Jerry Wasserman (Baldez), Bohdan Tůma, Petr Burian, Roman Hájek a další
Režie: Antonín Navrátil
2.DABING (Prima)
V českém znění: Bohdan Tůma - Will Smith (Del Spooner), Jitka Moučková - Bridget Moynahan (Dr. Susan Calvinová), Ladislav Cigánek - Alan Tudyk (Sonny), Jan Škvor - Shia LaBeouf (Farber), Martina Hudečková - Fiona Hogan (V.I.K.I.), Jaroslava Obermaierová - Adrian Ricard (babička Gigi), Pavel Vondra - Bruce Greenwood (Lawrence Robertson), Libor Hruška - Chi McBride (John Bergin), Jiří Plachý - James Cromwell (Dr. Alfred Lanning), Luděk Čtvrtlík - Jerry Wasserman (Baldez + titulky), Michal Jagelka, Michal Michálek, Klára Šumanová, Roman Hájek, Michal Holán, Petr Burian, Klára Jandová, René Slováčková
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Vítězslav Randýsek
Dramaturgie: Silvie Šustrová
Produkce: Jaroslav Richtr, Markéta Stegbauerová, Jana Janoušková
Dialogy a režie: Antonín Navrátil
Vyrobilo: Studio S Pro Alfa CZ a.s. pro FTV Prima s.r.o. 2008
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 2.9.2004
Premiéra USA: 16.7.2004 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 16.02.2005 Bontonfilm (DVD)
Poprvé na DVD: 1.1.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 24.10.2012 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 9 893 298
Tržby celkem - $ 347 234 916
Návštěvnost v ČR - 92 368
Náklady (Rozpočet) - $ 120 000 000
„On jediný to tušil."
OBSAH
V roce 2035 jsou roboti součástí každé domácnosti a lidé jim důvěřují. Až na jednoho – trochu paranoidního detektiva Dela Spoonera. Ten je přesvědčený, že zločin, který právě vyšetřuje, spáchal robot. Vyšetřování ho přivede k odhalení děsivé hrozby pro lidskou rasu...Společně s psycholožkou Susan Calvenovou vyšetřují smrt doktora Milese Hogenmillera, vědce, který pracoval s roboty pro U. S. Robotics. Příčinou smrti byla sebevražda, ale Spooner je přesvědčený, že vědce zavraždil robot. Tři zákony robotiky však zaručují, že taková věc je nemožná…
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Je parné léto a k tomu neodmyslitelně patří pořádný popcornový nářez. A protože rudoch Hellboy se zatím pozdržel kdesi za oceánem, pozornost si zatím jednoznačně zaslouží testosteronový bijec Will Smith, o němž producenti i režiséři moc dobře ví, že zpomalený a naštvaný chutná úplně nejlépe. Jeho drsná frackovitá image se zúročila i zde - těžko si na pozici rozporuplného vyšetřovatele záhadné (sebe)vraždy v přetechnizovaném roce 2035 představit někoho stylovějšího. Hláška střídá hlášku, pátrání se příjemně rozvíjí a iluze fungujícího světa se neustále prohlubuje. Scénář po delší době přichází s poměrně originálním námětem, i když to občas malinko zaskřípe a zavane moderním popem pro celou rodinu - zlí roboti jsou červení, hodný robot všechny zachrání atd. V globálu je však atmosféra příjemně temná a lehce odkazuje na Blade Runnera, i když jeho kultovního statutu snímek určitě nedosáhne. Triky mají naprosto oslnivou kvalitu (roste tu velká konkurence ostatním trikovým gigantům), roboti působí zcela přirozeným dojmem a když přijde na akci, dostávají všechny vaše smysly pořádně zabrat - rotace kolem osy, bullet-time a ostatní trademarky současného „postmatrixovského standardu“ přicházejí v jednom úhledném balíčku. Alex Proyas pobral to nejlepší z Vrány, Bad Boys a Minority Report, celek mírně přisladil Asimovem (prostě si od něj vzal roboty ;) a pod nálepkou akční sci-fi prodal na velice líbivém podnose. Co na tom, že má jeho film mnohem blíže k čiré komerci, než k artfilmu, který by stál za delší přemýšlení - je přece to léto. Vyrážejte do kin! (kOCOUR) 5*
Alex Proyas konečně protrhl smůlu a se svým zbrusu novým svěřencem konečně utržil pořádný balík peněz - a přitom dokázal udržet vysoko nastavenou laťku filmové kvality svých předešlých filmů. Hodně slovních šarvátek se sice bezpochyby povede okolo scénáře, jenž si drze přivlastnil spojitost s Asimovskou literární klasikou, ale nač hnípat do produkčního týmu, když ten od první sekundy jasně sází na odlehčenou notu a filozofování přenechává jiným. Což je moc dobře, protože do scénáře občas zavane odér béčkové jednoduchostí. Takto se na plátně radši rozpoutá akční peklo s detektivní zápletkou, kterému není po audiovizuální stránce prakticky co vytknout. Proyas nekopíruje nikoho ze současné elity, neokoukaná, těžkotonážní a trikově precizně vyvedená akce připomíná nejlépe snad Jamese Camerona v letech druhého Terminátora v tom nejlepším slova smyslu. Může za to i božská industriální kompozice Marca Beltramiho a Will Smith, který sype z tlamy jednu hlášku za druhou. Smith se jen těžko dočká v kariéře coolóznější role (kromě Nea mě nenapadá lepší akční hrdina za posledních pět let), a tak bezostyšně doufám v zázrak a brzké pokračování robotických dobrodružství made in Alex "popcorn-kick-ass" Proyas. (Cival) 5*
Stálo to hodně úsilí zapomenout, že kdy existoval nějaký Isaac Asimov a přestat s úvahami, proč sakra, když už to s předlohou nemá vůbec nic společného, se to musí jmenovat zrovna takhle. Výsledek té snahy byl ve spojení s překvapivě povedeným akčním snímkem docela uspokojivý, na to že narozdíl od Asimova se ve scénáři nějaká ta díra najde a místo filozofických příběhů o třech zákonech a úloze a možnostech strojů je tu jen další umělá inteligence se syndromem Shodan a týpek "já vám to od začátku říkal" stojící proti ní, pochopitelně s fešnou intelektuálkou po boku. Proyasově filmu o robotech nelze upřít nabušený vizuál ani atmosféru, na které má svůj podíl i práce skladatele Marca Beltramiho. Nejde nepřiznat ani to, že některé scény pohltí i dost skeptického diváka (to jsem jako že já). Stejně tak ale nejde nepromluvit o překombinovanosti zběsilého otáčení celými záběry, obzvlášť patrného v závěru filmu a největší pecce do vazu, kterou je neskutečně trapný product placement (tím nemyslím Audi!!!) napasovaný do filmu stylem "hlavní hrdina je čistě náhodou zažraný do přelomu 20. a 21. století". To je nedůstojné i pořádného tak trochu temného akčního nářezu s jakousi myšlenkou, který se Alexu Proyasovi povedlo vytvořit. Ode mě 70% a poznámka, že ASIMOV NAVŽDY ZŮSTANE JEN JEDEN. (Gemini) 3*
VELKÁ RECENZE
PRVNÍ ZÁKON: Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo. Seřiďte si hodinky, píše se rok 2035. Detektiv Will Spooner (Will Smith) je očividně staromilec: muzika mu vyhrává na starodávné hi-fi věži, do práce chodí ve svých milovaných starodávných teniskách z roku 2004 a z duše nenávidí roboty - kteří jsou, bohužel pro něj, na každém kroku. K takovým předsudkům ovšem nemá větší důvod, protože roboti se dosud člověku nevzepřeli a pokorně sloužili, vedeni třemi zákony robotiky. Ovšem jednoho dne má možnost svou zášť uplatnit - je zavražděn duchovní otec všech robotů, Dr. Lanning (James Cromwell) a podezřelý je jeden z robotů, Sonny…
Will pochopitelně dělá všechno pro to, aby svět uvěřil, že jeho obavy byly oprávněné a robot se vzepřel člověku - a tak se pustí do usilovného pátrání po pravdě. Jenže sám netuší, že tu jde víc než jen o pouhou vraždu… To, co by u Robota asi někteří nečekali, je skvělý příběh, který film pozvedává nad provařené letní trikové počiny. Děj částečně vzdává hold románům Isaaca Asimova - na mysli mám teď hlavně 3 zákony robotiky. Zajímavě už zní i ústřední zápletka, ale co teprve když se odhrne roucho, kterým byl příběh zahalen - to budete jen napjatě sedět a hltat každý zásadní moment. A když si k tomu připočtete pravidelnou dávku adrenalinu, kterou přinášejí vynikající akční scény, musí vám být jasné, že se tu necelou dvouhodinu nudit nebudete.
DRUHÝ ZÁKON: Robot musí uposlechnout příkazů člověka - mimo případy, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem. Protože právě akční scény ve filmu patří k těm nejlepším, jaké můžete na plátně v současné době vidět. Například dechberoucí honička na dálnici, jejíž hlavními aktéry jsou nejnovější Spoonerovo Audi, dva kamiony blokující cestu a asi dvoustovka útočících robotů. Nebo Willův útěk z domu, který je právě demolován obřím robotem. A tak lze pokračovat dál a dál… Will Smith hraje v téměř celé své filmografii jen „bezstarostný cool týpky“, kteří hláškují ostošest. Kupodivu ani v této roli svou image neopustil - ale to rozhodně není na škodu, protože svérázný charakter jeho postavy nijak neškodí temnému sci-fi prostředí, které je ve filmu tak pracně budováno. Viz například scéna v temném, opuštěném domě, kde se hrdinovy pozornosti vyžaduje kočka – a tu on odbyde slovy: „Já jsem černej a ty kočka, to by neklapalo.“ Takové okamžiky nepůsobí nijak nadbytečně, naopak. Navíc se tu blýskla i nepřehlédnutelná Bridget Monyahanová - a málem bych zapomněl na Sonnyho… Robot Sonny je podobný technologický zázrak jako Glum v Pánovi Prstenů. Stejně jako Glum, který má svůj herecký předobraz v Andym Serkisovi, Sonny ho má v Alanu Tudykovi. Pro ty, kteří tento způsob animace neznají - na živého herce se nevlékly senzory, a ty pak zaznamenávaly hercovy pohyby, grimasy atd., aby roboti působili více realisticky. A výsledek je jedním slovem skvělý. Tváře robotů jsou téměř lidské, takže na nich lze rozeznat jakékoliv emoce - a zároveň jsou celkem děsivé svou plastičností…
TŘETÍ ZÁKON: Robot musí chránit sám sebe - mimo případy, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem. Já, robot je brilantní akční sci-fi. Využívá pár prvků z románů Isaaca Asimova, čímž potěší všechny jeho příznivce, a zároveň má svůj vlastní originální příběh - takže doporučuji všem, ať už jste nebo nejste fanoušky tohoto žánru!
O FILMU
Příběh se odehrává v technologickém rozkvětu, kdy se počet robotů v U.S. ztrojnásobí. S uvedením nejnovějšího amerického modelu robotu - NS-5 Automatického domácího pomocníka - nyní bude jeden robot na každých pět lidí. První z nové generace robotů je vyroben z ultra silné slitiny. NS-5 má vykonávat všechno - od hlídání dětí přes vaření večeře po udržování rovnováhy na vaší šekové knížce. Masová distribuce NS-5 upevní pozici U.S. Robotics nejmocnější společnosti v historii planety.
Příběh, historii měnící události vylíčené ve filmu Já, robot, se zrodil před více než deseti lety, kdy scénárista Jeff Vintar napsal speciální scénář, "Hardwired," tajemný příběh o vraždě, kterou možná spáchal robot. Producent Laurence Mark se ujal tohoto projektu a společnost Twentieth Century Fox přijala "Hardwired" s tím, že film bude režírovat Alex Proyas. Počátkem roku 2000, odletěl Vintar do Austrálie, aby začal spolupracovat s Proyasem. Jejich spolupráce trvala přes dva roky.
Mezitím Davis Entertainment získala filmová práva Já, robot a Proyas znovu posoudil film a doplnil o další prvky díla Isaaca Asimova. Asimovy myšlenky a postavy přirozeně zapadly do struktury Vintarova tajemného příběhu.
"Sezdali jsme "Hardwired" a Já, robot protože Fox chtěl odjakživa natočit velký film o robotové technice a Alex odjakživa snil o tom natočit film podle Asimových povídek," říká producent John Davis. "Byl to sňatek, ke kterému mohlo dojít organicky, protože témata "Hardwired" a "Já, Robot" často splývala," dodává Laurence Mark.
Svět 2035 věří, že pro roboty existují "3 bezpečné zákony." Robot neublíží člověku, ani nedovolí, aby někdo ublížil člověku: robot musí respektovat lidské pokyny, pokud nekolidují s prvním zákonem. Rbot musí chránit svou vlastní existenci, pokud to nekoliduje s prvním nebo s druhým zákonem. Asimov první vytvořil "3 zákony robotů" ve svém sci fi psaní, ale jeho myšlenky pronikly do skutečného světa.
Alex Proyas obdivuje Asimovovy příběhy od dětství. "Když mi bylo asi deset let, hodně jsem četl science-fiction a Asimov byl jedním z autorů, které jsem měl moc rád. Byl jsem fanoušek science fiction a Já, robot byla jedna z několika knížek, které jsem považoval za vhodné ke zfilmování. V mládí, sníte o takových věcech a už od mala jsem chtěl být filmařem. Tak jsem snil o tom, že to jednou natočím.
"Podle mě byly Asimovovy myšlenky neuvěřitelně současné," pokračuje Proyas. "Je úžasné, že někdo kdo to psal ve čtyřicátých a ranných padesátých letech se dokázal tak specificky vžít do budoucnosti. Čím dál víc se blížíme budoucímu světu, o kterém psal, tak teď je ten pravý čas vyprávět tyto příběhy."
Do hlavní role chtěl Proyas obsadit od samého začátku Willa Smithe. "Will Smith byl na našem seznamu jako první a získat ho znamenalo výhru v loterii," říká John Davis. "Protože lidský příběh je stejně tak zajímavý jako příběh robota, díky nebesům za Willa Smithe," dodává Laurence Mark.
"Mně na filmu lákalo to, že roboti nejsou problém," říká Smith. "Technologie není problém. Problém znamenají limity lidské logiky a v zásadě jsme sami sobě nejhoršími nepřáteli.
Rok a půl před zahájením natáčení, režisér Alex Proyas začal pracovat s jádrem svých spolupracovníků včetně produkčního výtvarníka Patrika Tatopoulose, na konceptu návrhů pro budoucnost, kde jsou roboti nedílnou součástí každodenního světa. Proyas a Tatopoulos spolupracovali už na filmu "Dark City."
"Napřed jsem popsal Já, robot téměř s dokumentárním pocitem budoucnosti, protože jsem se opravdu chtěl lišit od zaběhnutého hollywoodského přístupu k budoucnosti," vysvětluje Proyas. "Chtěl jsem vytvořit silný pocit reality, abyste uvěřili, že jste ve světě robotů. Chtěli jsme vytvořit věrohodný a reálný pohled na budoucnost. Nechtěl jsem létající auta a předměty, jaké mají lidé vžité ve svých filmových představách budoucnosti. Chtěl jsem, aby to byl skutečný a přirozený třicetiletý vývoj od našeho světa.
"Víc se zajímám o postavy a příběh než o rekvizity," pokračuje Proyas. "Roboti jsou natolik zajímavé formy technologie, že jsem nechtěl, aby jim stály v cestě jiné technologické formy. To neznamená, že nemáme skvělá auta se kulovitými koly, která jezdí do všech stran. Ale, na konci dne, jsem chtěl, aby roboti byly hlavní technologický cíl tohoto světa roku 2035."
Ve skutečnosti se Patrick Tatopoulos nejvíc soustředil na vzhled robotů, včetně Sonnyho, jednoho z hlavních filmových postav. Tatopoulos, který byl produkčním výtvarníkem a výtvarníkem postav na filmu Twentieth Century Fox "Den Nezávislosti," má stejný úkol ve filmu Já, robot.
"Mít šanci vytvořit dekorace a postavu robota Sonnyho, od samého začátku bylo velmi důležité," říká Tatopoulos. "Jsem přesvědčen, že postavy, které žijí v tomto světě, by se v něm měly cítit dobře a měly by si rozumět."
Tatopoulos pracoval na návrhu Sonnyho déle než dva roky kdy se snažil "zapomenout na všechno co už jsme viděli." Vzhled Sonnyho prošel asi 50 různými podobami, než dospěl do posledního stadia štíhlé a elegantní postavy.
Pro Proyase, byl Sonnyho vzhled klíčový pro důvěryhodnost příběhu. "Chtěli jsme se dostat do podvědomí lidí, kteří navrhují roboty a mysleli jsme si, že budou vytvářet postavy, které budou nám a našim dětem doma příjemné. Roboti nám musí být povědomí.
"A zase, se vrátíme do Asimových příběhů, které jsou o bezpečnosti a bezpečném pocitu, o vědomí, že se roboti neobrátí proti vám, v žádném případě vám neublíží. Je to z lidského a společenského hlediska logické. Tak jsme se snažili přiblížit původním Asimovovým představám."
Důležitý okamžik při tvorbě Sonnyho přišel, když ho Proyas začal kreslit jako svatou, nevinnou postavu. "Sonny je v jádru nevinný," říká Proyas. Je jako mladík na pokraji mužství. Sonny je vysoce inteligentní, ale jeho emoce - kterými se liší od ostatních robotů - jsou velmi potlačené."
Nakonec se návrh na NS-5s, včetně Sonnyho redukoval na tři určující charakteristické rysy: průhlednost, lidská podoba s obdivuhodnou svalovou strukturou a dokonale symetrický obličej. Tyto rysy vedly k několika nádherným návrhům.
Nejdůležitější , průhlednost posiluje pocit bezpečí. "Když je něco průhledné, nemůže nic skrývat," vysvětluje Tatopoulos. "Například, veřejné budovy mají víc skla, aby si návštěvníci připadali vítáni. Když roboti nemohou nic schovat, jsou bezpeční," Alespoň si to můžete myslet.
Filmaři vybrali Chicago jako dějiště příběhu, protože jeho panorama se podobá Proyasovu původnímu konceptu - směsici klasické a moderní podoby - kde jsou například vysoké zbrusu nové budovy situovány vedle domů starých půl století.
K dosažení mimořádného pohledu, jaký si Proyas přál, většina filmových záběrů používá určitě kombinace postavených dekorací, praktických lokací a vizuálních efektů.
Skleněné a kovové vedení společnosti U.S.Robotics je umístěno v centru Chicaga. Většina akčních scén, posunujících děj, se odehrává ve vestibulu, na náměstí, v laboratořích, v zasedacích místnostech a v kancelářích, stejně tak jako na kočičích lávkách, v tunelech a ve vnitřnostech budovy U.S.Robotics. Budova má zajímavý tvar. Vypadá jako ostří nože, návštěvník v ní dostává závrať. Na jedné straně budovy je ostří z čirého skla, takže když přejdete na kraje kočičí lávky uvnitř, vidíte sebe sama, město pod sebou a tu obrovskou vzdálenost do vestibulu v přízemí budovy. Návrh této budovy umožňuje divákům, aby skutečně viděli jaký svět je.
Futuristické dopravní systémy ve filmu Já, robot byly také vzhledově velmi náročné.
Motoristická přeprava na předměstí jezdí na povrchu. V centru se veškerý dopravní provoz odehrává v podzemí, ve spletitých tunelech a v podzemních garážích protáhlých tvarů.
Vozidla se díky kulovitým kolům pohybují do strany. Boční pohyb umožňuje obrovské, automobilové honičky, s důmyslnou choreografií, o rychlosti 250 km /hod vpřed a do strany.
Všechna auta ve filmu Já, robot byla navržena a zkonstruována výhradně pro použití v tomto filmu, německou firmou Audi spolupracující s filmovými tvůrci na konstrukci "hrdinného" automobilu Willa Smithe. Audi také dodala několik existujících modelů, které byly pro film upraveny.
Návrhář filmového auta, Jeff Julian, několikrát tajně odcestoval do Německy, aby upravil auto pro Willa Smithe (Del Spoonera), podle prototypu skutečného nejnovějšího modelu Audi.
Ocenění:
Academy Awards
2005 - Vizuální efekty (nominace)
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Filip Švarc - Will Smith (Del Spooner), Jitka Moučková - Bridget Moynahan (Dr. Susan Calvinová), Ladislav Cigánek - Alan Tudyk (Sonny), Michal Michálek - Shia LaBeouf (Farber), Martina Hudečková - Fiona Hogan (V.I.K.I.), Jaroslava Obermaierová - Adrian Ricard (babička Gigi), Zdeněk Mahdal - Bruce Greenwood (Lance Robertson), Libor Hruška - Chi McBride (John Bergin), Bohuslav Kalva - James Cromwell (Dr. Alfred Lanning), Daniel Dítě - Jerry Wasserman (Baldez), Bohdan Tůma, Petr Burian, Roman Hájek a další
Režie: Antonín Navrátil
2.DABING (Prima)
V českém znění: Bohdan Tůma - Will Smith (Del Spooner), Jitka Moučková - Bridget Moynahan (Dr. Susan Calvinová), Ladislav Cigánek - Alan Tudyk (Sonny), Jan Škvor - Shia LaBeouf (Farber), Martina Hudečková - Fiona Hogan (V.I.K.I.), Jaroslava Obermaierová - Adrian Ricard (babička Gigi), Pavel Vondra - Bruce Greenwood (Lawrence Robertson), Libor Hruška - Chi McBride (John Bergin), Jiří Plachý - James Cromwell (Dr. Alfred Lanning), Luděk Čtvrtlík - Jerry Wasserman (Baldez + titulky), Michal Jagelka, Michal Michálek, Klára Šumanová, Roman Hájek, Michal Holán, Petr Burian, Klára Jandová, René Slováčková
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Vítězslav Randýsek
Dramaturgie: Silvie Šustrová
Produkce: Jaroslav Richtr, Markéta Stegbauerová, Jana Janoušková
Dialogy a režie: Antonín Navrátil
Vyrobilo: Studio S Pro Alfa CZ a.s. pro FTV Prima s.r.o. 2008
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 2.9.2004
Premiéra USA: 16.7.2004 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 16.02.2005 Bontonfilm (DVD)
Poprvé na DVD: 1.1.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 24.10.2012 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 9 893 298
Tržby celkem - $ 347 234 916
Návštěvnost v ČR - 92 368
Náklady (Rozpočet) - $ 120 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Komentář režiséra Alexe Proyase a scénáristy Akivy Goldsmana
• Prodloužené & vynechané scény
• Průvodce s poznámkami k filmu na disku blu-ray
• Day out of days: produkční poznámky k filmu
• Alexův úvod k day out of days
• Další maličkosti
• Zažít automobilovou nehodu
• Jeden na jednoho
• Ztráty & nálezy
• Noc hromů Willa Smithe
• Divoká jízda Willa Smithe
• It‘s a wrap rap
• Citlivé stroje
• Digitální efekty a podoba
• Překvapení
• Filmařská brašna – skládání havárií
• Studio Weta Digital „jak na to“
• Studio Digital Domain „jak na to“
• Komentář režiséra Alexe Proyase a scénáristy Akivy Goldsmana
• Prodloužené & vynechané scény
• Průvodce s poznámkami k filmu na disku blu-ray
• Day out of days: produkční poznámky k filmu
• Alexův úvod k day out of days
• Další maličkosti
• Zažít automobilovou nehodu
• Jeden na jednoho
• Ztráty & nálezy
• Noc hromů Willa Smithe
• Divoká jízda Willa Smithe
• It‘s a wrap rap
• Citlivé stroje
• Digitální efekty a podoba
• Překvapení
• Filmařská brašna – skládání havárií
• Studio Weta Digital „jak na to“
• Studio Digital Domain „jak na to“
ROZLIŠENÍ Blu-ray
16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 2.35:1
český 5.1, anglický DTS-HD Master Audio 5.1, španělský DTS 5.1, italský DTS 5.1, ruský DTS 5.1, polský 5.1, maďarský 5.1
české, anglické, italské, španělské, ruské, maďarské, polské, arabské, řecké, hebrejské, islandské, portugalské, chorvatské, slovinské, turecké, bulharské, rumunské, estonské, litevské, lotyšské
Tvůrci a herci
Alex Proyas (Režie), Wyck Godfrey (Produkce), John Davis, Laurence Mark (Produkce), Michael Lee Baron (Produkce), Topher Dow (Produkce), Marco Beltrami (Hudba), Simon Duggan (Kamera), William Hoy (Střih), Richard Learoyd (Střih), Armen Minasian (Střih), Juel Bestrop (Casting), Heike Brandstatter (Casting), Coreen Mayrs (Casting), Jeanne McCarthy (Casting), Patrick Tatopoulos (Scénografie), Liz Keogh (Kostýmy), John A. Larsen (Zvuk), Matt Willoughby-Price (Zvuk), Leah Ehman (Masky), Jeff Vintar (Scénář), Akiva Goldsman (Scénář), Isaac Asimov (kniha) (Předloha), Will Smith (Herec), Bridget Moynahan (Herec), Bruce Greenwood (Herec), Alan Tudyk (Herec), James Cromwell (Herec), Shia LaBeouf (Herec), Chi McBride (Herec), Aaron Douglas (Herec), Simon Baker (Herec), Tiffany Lyndall-Knight (Herec), Emily Tennant (Herec), Terry Chen (Herec), Peter Shinkoda (Herec), Sharon Wilkins (Herec), Jerry Wasserman (Herec), Monique Ganderton (Herec)
2004/110/USA, Německo/Sci-Fi, Akční, Mysteriózní, Thriller
Zajímavost k filmu
- Automobilka Audi poskytla pro film také dva své sériově vyrábené modely, které byly ve filmu ve scénkách s městskou dopravou, opticky však zamaskovány pro více futuristický design.
- Automobil Audi RSQ, který byl ve filmu použit, má pod kapotou desetiválcový motor o objemu 5,4 l. Hlavní zvláštností tohoto vozu jsou unikátní kulovitá kola "spheres", která nabízí řidiči okamžitou a rychlou akceleraci všemi směry, tedy i do boku.
- Na základě konceptu Audi RSQ, které fungovalo ve filmu coby tzv. product placemen, v pozdějších letech vznikl další koncept - Audi Le Mans quattro. Z tohoto vozu se poté vyvinul sériově vyráběný automobil Audi R8.
- Slovo "robot" poprvé světu představil český spisovatel Karel Čapek ve své divadelní hře „R.U.R“. Od té doby je používaným slovem po celém světě.
- Firma Americký chopper, která vystupuje v pořadu Americký chopper (od r. 2003), vytvořila při příležitosti premiéry filmu kopii filmové motorky.
- Stejné zákony robotiky jako v tomto filmu se objevili i ve snímku Andrew - člen naší rodiny (1999).
- O Willu Smithovi je známo, že má neobvykle velké přirození. Během scény ve sprše mu proto muselo být přilepeno izolepou ke stehnu.
- Role detektiva Spoonera byla nabídnuta také Denzelu Washingtonovi.
- Podle scény v restauraci je byla cena piva v roce 2035 23,25 amerických dolarů.
- Kód garáže detektiva Spoonera (Will Smith) je 911. Stejné je v USA telefonní číslo na policii.
- Automobilka Audi poskytla pro film také dva své sériově vyrábené modely, které byly ve filmu ve scénkách s městskou dopravou, opticky však zamaskovány pro více futuristický design.
- Automobil Audi RSQ, který byl ve filmu použit, má pod kapotou desetiválcový motor o objemu 5,4 l. Hlavní zvláštností tohoto vozu jsou unikátní kulovitá kola "spheres", která nabízí řidiči okamžitou a rychlou akceleraci všemi směry, tedy i do boku.
- Na základě konceptu Audi RSQ, které fungovalo ve filmu coby tzv. product placemen, v pozdějších letech vznikl další koncept - Audi Le Mans quattro. Z tohoto vozu se poté vyvinul sériově vyráběný automobil Audi R8.
- Slovo "robot" poprvé světu představil český spisovatel Karel Čapek ve své divadelní hře „R.U.R“. Od té doby je používaným slovem po celém světě.
- Firma Americký chopper, která vystupuje v pořadu Americký chopper (od r. 2003), vytvořila při příležitosti premiéry filmu kopii filmové motorky.
- Stejné zákony robotiky jako v tomto filmu se objevili i ve snímku Andrew - člen naší rodiny (1999).
- O Willu Smithovi je známo, že má neobvykle velké přirození. Během scény ve sprše mu proto muselo být přilepeno izolepou ke stehnu.
- Role detektiva Spoonera byla nabídnuta také Denzelu Washingtonovi.
- Podle scény v restauraci je byla cena piva v roce 2035 23,25 amerických dolarů.
- Kód garáže detektiva Spoonera (Will Smith) je 911. Stejné je v USA telefonní číslo na policii.
Odkazy