Indiana Jones a Království křišťálové lebky / Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull (2008/122/USA/Dobrodružný, Akční) 72%

JEDNOU VĚTOU
„Indy a jeho přítel Mac je zajat vojáky Iriny Spalko."

OBSAH
Devatenáct let čekání skončilo. Jedna z nejslavnějších postav filmové historie se vrací na stříbrné plátno. Za doprovodu typických fanfár Johna Williamse v charakteristickém klobouku a s bičem coby nepostradatelnou zbraní. Indiana Jones. Univerzitní profesor a muž, který objevil legendární Archu úmluvy, zachránil posvátné Sankarové kameny a nalezl Svatý grál. V novém dobrodružství bude pátrat po další slavné relikvii – záhadné Křišťálové lebce.O dalším pokračování populární archeologické série se začalo mluvit už ve chvíli, kdy Indiana Jones zmizel spolu se svým otcem v záři zapadajícího slunce na konci Poslední křížové výpravy. Ne že by slavný trojlístek tvořený režírujícím Stevenem Spielbergem, produkujícím Georgem Lucasem a hrajícím Harrisonem Fordem neměl chuť pokračovat. Zásadní překážkou se stal scénář. Přestože se o něj pokusila řada uznávaných autorů (mezi nimi třeba i Frank Darabont a M. Night Shaymalan), úspěšný byl až David Koepp (mimo jiné má na svědomí scénář k Válce světů nebo prvnímu Spider-Manovi), jenž po mnoha úmorných pokusech stvořil dílo, které odsouhlasili všichni tři klíčoví aktéři.Příběh se odehrává symbolicky přesně devatenáct let po Poslední křížové výpravě, v době rodící se Studené války. Indiana Jones je v něm profesorem archeologie na prahu penze, jenž si navzdory bouřlivé minulosti ze všeho nejvíc užívá klid a nebezpečně se začíná podobat vlastnímu otci. Staré instinkty se v něm probudí ve chvíli, kdy se objeví stopy vedoucí k legendární Křišťálové lebce a hlavně informace, že po tomto údajně mocném artefaktu prahnou sovětští agenti. Indy proto setřese únavu a vydá se na další mimořádně dobrodružnou cestu, jež ho zavede až do nitra peruánské džungle, v níž se má tahle vzácná relikvie ukrývat. Jeho úhlavním nepřítelem bude tentokrát všehoschopná ruská agentka Irina Spalko (Cate Blanchett) doprovázená armádou hrdlořezů. Ani Indy není na svou výpravu sám. Na jeho straně stojí spřízněný dobrodruh Mac (Ray Winston), který má ovšem tendenci ho každou chvíli podrazit, napomádovaný frajírek Mutt Williams (Shia LaBeouf), který si permanentně utahuje z jeho věku, a jeho první a zřejmě životní láska Marion (Karen Allen).(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Indy se nám vrátil. Sice je starší a s vráskama, ale stále svůj a v plné síle, tak jak si ho pamatuji z mládí. Těšil jsem se na něj, vydal jsem se do kina a rozhodně jsem se hodně dobře pobavil. Příběh napsal opět George Lucas. Taky by nenechal svého miláčka svěřit do rukou někoho jiného. Bůhví jak by to dopadlo. Pravda je, že je to trošičku ujeté, ale stejně se bavím, jak nad hláškama co Indy vydává, tak nad akčními scénami, kterých je plno a hlavně jsou neskutečně zábavné. Možná mu plno lidí vytkne jeho nesmrtelnost nad vším, do čeho spadne, ale takový Indy prostě je a taky ho za to všecko tak miluju. Jsem rád, že z toho všeho vyvázne, už jen proto, že mi vždycky když ho vidím nabídne neskutečnou porci zábavy, kterou jen tak nějaký film do mé mysli vpravit nedokáže. Fakt ale je, že tady je to v pár scénách opravdu přehnané až moc. Těšil jsem se hodně, George Lucas pár dnů před světovou premiérou napsal, ať od toho diváci zas tolik nečekají, že je to jeho splněný sen, ale zas takový zázrak to není, ale já se bavil natolik, že bych jeho tvrzení okamžitě sundal tím, jak si vůbec dovoluje hanit něco tak skvělého. Ano, pointa je opravdu trošičku přicvaklá za hřebík, ale dalo se to čekat, když to má s co dočiněním jako je právě tak tajemná křišťálová lebka. Není to sice za plno, ale určitě je to za dost, za tak dost, že si netroufnu netvrdit, že jsem se u filmu v kině nebavil tak dlouho jako právě u tohoto. Indy se vrátil a jsem rád, že jsem toho byl svědkem. Indy se vrátil a Harrison Ford s ním. Nedokážu uvěřit, že mu je tolik na to jak vypadá. Rozhodně bych to na něj netipoval, ještě k tomu, čeho všeho se ve filmu navyváděl. Indiana Jones a království křišťálové lebky je zábavné, vtipné, dobrodružné, ale hlavně staré dobré originální vyprávění příběhu tak mystického jako originálního, který se nikdy nikde určitě neztratí. Určitě ne. (Malarkey) 4*

Indiana Jones se vrátil a pravděpodobně už to všichni dávno víte. Pro mě se však vrátil starý Jones v provedením, na které jsem nečekal tak dlouho. Trvalo to 19náct let než byl vybrán scénář, herci a všechno to zapadlo, tak jak jsi George Lucas a Steven Spielberg přáli a film se dostal do kin. Pro mě je to nepochopitelné, že právě tento scénář, vybraný mezi desítkami byl to pravé pro všechny zúčastněné. Přesto má svoje přednosti i slabiny, které ale vždycky zachraňuje jeden muž. Indiana Jones. Je to jako droga dívat se na jeho eskapády ať mají jakýkoliv smysl nebo účel, prostě to diváka baví a on je pro něj tím skutečným hrdinou. Přesně takhle to bylo, ale už není. Indy zůstal tím sympatickým profesorem, který všechno nevyřeší s grácií a elegancí, ale stal se z něj taky částečně James Bond a terminátor v jednom (Arnold promine). Vždy jsem doufal a věřil v Indyho jako v profesora, co chrání památky a je obyčejný chlap, kterého by šlo potkat. Tento snímek mi to pokazil, protože se z něj stalo něco víc, stala se z něj ikona, která je symbolická a nesmrtelná zároveň. Celý film je zábavný, rychle utíká, všechno je nádherně stylizované s pomocí nejmodernějších triků, které si hrají na špinavé a staré triky, ale už to není ono. To "pravé" Indyho dobrodružství má větší hloubku, kterou tento díl postrádá. Smutně na mě působila až okatá snaha rozesmát za každou cenu, která se střídala s neuvěřitelným počtem "vzpomínek a narážek" na minulé díly. Některé byly skvělé, jiné smutné... Osobně mi nejvíce překáželi dva momenty filmu a to dvě eskapády Mutta, který si jednou vzpomene na Tarzana a podruhé na Tři mušketýry a člověk si řekne, jak tohle může myslet Steven Spielberg vážně. Po režisérské stránce je to nádhera a celkovému stylu filmu nelze nic vytknout, možná až na pár zdlouhavých scén jako začátek filmu. Steven Spielberg natočil přesně takový film jaký chtěl a přesně tak jak chtěl. Bohužel, pro mě je tento díl pouze moderní variací na staré téma, kterému do opravdovosti a legendárnosti chybí celkem dost, ale vynahrazuje to zábavností a tempem. (Djkoma) 3*

Věřte nebo ne, ale tohle hodnocení mě opravdu bolí, Indyho totiž miluju a nikdy se to nezmění, ALE !! Ono to vlastně bylo něco jako setkání z láskou z dětských let se kterou jsem si domluvil po 20 letech zase rande. Nervozita, jaká asi bude, změnila se moc nebo málo, bude mě stále okouzlovat jako tenkrát ? No prostě do kina jsem šel ze zvláštním pocitem, troška nervozity a hrozně zvědavosti. Má láska, Indy, na sebe nenechal dlouho čekat, ano zestárnul, ale s tím jsem počítal, protože čas nezastaví ani ten největší frajer, ale jinak se zdálo ze všechno zůstalo při starém, oblečení, úsměv, hlášky, jenže čím dál tím víc jsem začínal mít pocit, že do světa, kde se právě Indy nacházel prostě nepatří. Samozřejmě jeho rodiče tatínek Steven a maminka George dělali co mohli a bylo znát, zatraceně znát, že lepší rodiče mít Indy nikdo nemohl, ale taky bylo zatraceně znát, že Indy už nedobývá ztracenou archu, nenavštěvuje chrám zkázy a nejezdí na křížové výpravy. Ano, setkání se starou láskou mělo své světlé chvilky, honička v džungli se v mé paměti lehce připojí ke všem těm krásným dobrodružstvím co jsem s Indym zažil před tolika lety, Indy taky stále umí pobavit, propadaní se do písku dalo vzpomenout na časy kdy můj dětský úsměv doprovázel Indyho na každém jeho putování, bohužel mělo taky své tmavé chvilky, které nikdy nemělo, snahu zalíbit se, občasnou odtažitost, která někdy zatlačovala spád filmu pěkně do rohu, snaha o zdůraznění Indyho staří byla až moc vyhrocená, jen proto, aby dala vyniknout mládí Shii LaBeoufa, který sice nebyl špatný, ale já šel na Indyho - frajera a ne na Indyho - dědka a Shiu - frajera a především konec !! Tak to fakt nezkousnu, tohle ne !! Všechno bych přes své srdíčko přenesl, konec konců,cítil jsem během mého celého setkání z dětskou láskou Indym, že je mě i přes ty všechny výtky v jeho společnosti docela příjemně. / ještě jednou velký díky Tobě tatínku Spielbergu, bez tebe by to setkání byl mnohem větší průser /, jenže ten závěr mě stál ztrátu jedné definice pro frajerství a dobrodružství, které mělo označení Indiana Jones a film stál jednu hvězdu. Takhle jsem si své zřejmě poslední rozloučení s mou obrovskou dětskou láskou věru nepředstavoval. (Enšpígl) 3*

VELKÁ RECENZE
Dodnes si vzpomínám na okamžik, kdy mě táta dotáhl do kina na Indiana Jonese a Poslední křížovou výpravu. Natřískaný koktejl komických situací a prvotřídní dobrodružné akce, který nedovolil nadechnout se, se pro mě – a nejen pro mě – pochopitelně stal jedním z těch nejvýraznějších a v pravém smyslu formujících zážitků ve vztahu ke kinematografii. Čtvrtý Indy se mezi ně počítat nebude. Ne, neokoral jsem. I po těch letech mě dokážou některé filmy absolutně nadchnout, vytrhnout do extáze, kdy s člověkem lomcuje pocit, že se téhle laskomině zase pěkně dlouho nic nevyrovná. Výjimečným dílům, třeba Indyho starším dobrodružstvím, nečiní problém tuhle euforii přinášet zas a znova. Některá jiná na to bohužel nemají tu správnou páru.
Samozřejmě že navazovat na devatenáct let starou pecku není žádný med. Posunuly se standardy pro letní blockbuster, Harrisonu Fordovi se zkrabatila tvář a poetiku Jonesových dobrodružství zavál čas. Brakové historky jedním velkým paradoxním obloukem vyrostly v etalon dobrodružného žánru, který pořád nastavuje laťku. Kolega Tetsuo má samozřejmě pravdu, když na ČSFD tvrdí, že jsme si Indyho zbožštili. Jenže taková už je realita: Během let Indy vlastně vyrostl z šestákového hrdiny, který je zaměnitelný s tisícem dalších, v ikonu světové kinematografie. Sice bez přímé snahy tvůrců, ale jednoduše vyrostl... samotná kvalita těch „blbůstek“ z 80. let způsobila, že se Indy stal modlou, od níž se pouze odvozují hrdinové z Mumie nebo Honby za diamantem. Poslední křížová výprava na tuhle zrádnou situaci reagovala špičkovou zábavou, která se už zcela zbavila svých brakových kořenů. Indy je hláškující štramák, pro nějž není žádná situace svízelná, žádná hláška dost ostrá a i klobouk s ošoupaným chlebníkem vypadají na jeho těle zatraceně cool. V tomhle směru byl deklarovaný návrat k Dobyvatelům ztracené archy pravdivým varováním – je pravda, že moje generace vnímá Indyho jako božana probíhajícího špičkově odvedeným řemeslem, zatímco fandové Dobyvatelů ztracené archy jej mají asi pořád obklopeného „cheesy“ odérem. Proto budou možná spokojenější...
Ale i když si uvědomuju stylovou různost jednotlivých dílů, jejich odlišná východiska i odlišná stylistická „pozadí“, jednotný feeling, který do trilogie zanáší samotná postava Indany Jonese, mi prostě nikdo nerozmluví. Fordova postava je nejen středobodem a pojítkem celé trilogie, ale hlavně jeho podstatou, což mimoděčně dokládají i starosti o jeho přeobsazení a z toho pramenící jistota, že nikdo jiný než Ford Indym prostě být nemůže. Ford mu vtiskl jedinečné charisma a tím jej oprostil od brakových šablonek – ano, jsme znovu u toho povyšování na „noblesnější a hodnotnější“ úroveň. Spielberg s Lucasem si sice z Indyho stáří utahují a i sám doktor Jones si občas troufne na nějaký ten geriatrický fórek, přesto mě po projekci zavalil smutek z toho, že se z Indyho stal pomalu se ploužící stařík, kterého ve většině scén trumfuje i Shia LaBeouf.
Spielberg s Lucasem se tu stávají obětí výše zmíněných paradoxů. Vrací se k hrdinovi bez bázně a hany, jenže ti obvykle nekončí jako opuchlí stařešinové, kterým nevěříte ani pár skopičin na džípech. Obvykle si odžijí svoje, dokud jim klouby slouží, a pak předají štafetu někomu jinému. Ne tak Indy, jenž se prokulhá starosvětským intrem, a pak už jen žije ze své bývalé slávy, v naději, že všechno efektní za něj odpracují jiní. Z proslulého dobrodruha se tak stal usedlý páprda, který najednou vyznává lásku na potkání, dědkovatí a ztrácí veškerou svou auru, kvůli které jsme volali po čtvrtém dílu. Bez nějakého hlubšího vhledu do Jonesovy duše mi tohle šaškování na hraně důchodu nepřipadalo ani důstojné, ani cool. Indy je pořád tou šablonkou z laciné literatury, ale šablonkou okradenou o jiskru v oku, vybavenou jen druhořadými hláškami a zářivou minulostí.
Indyho čtyřka je obecně podivným anachronismem. Starý pán, který ztratil většinu ze svého šarmu, prochází novým prostředím – padesátými léty – a jako by do něj už nepasoval. I v hospodě mezi floutky z éry Jamese Deana vyčnívá svým nadhledem, ale sám si musí uvědomovat, že do téhle doby už nepatří. Podobně je na tom celý film, který spojuje úmyslnou béčkovost a záměrnou režijní umírněnost s těmi nejmodernějšími technologickými postupy. Tahle kombinace se mi hodně těžko chroustá – ne ani tak kvůli nekompromisní stylizaci do sci-fi padesátých let, kde lze ocenit  pomrkávání i okázalou inspiraci dobovou produkcí (i politickými narážkami); a dokonce mě nijak nešokoval ani přepálený závěr. Jenže kombinace papundeklových kulis a digitálních orgií? To už je za hranou.
On totiž Indy, ať už se odvolával k braku víc nebo míň, byl vlastně vždycky luxusním vysokorozpočťákem. Střídal exotické lokace, budoval honosné chrámy, nesmírně nákladná důlní ústrojí anebo se alespoň opravdově zašpinil v prachu cesty. Teď se prochází po umělohmotných hřbitovech nebo řádí nad digitálními útesy. Spielberg pak může jakkoliv brzdit svoji virtuozitu, tak aby Indy vypadal starosvětsky a ne příliš efektně – stačí však rozdivočelé digitální opice nebo hejna mravenců z jedniček a nul a veškeré tohle pachtění je v háji. Můžeme donekonečna polemizovat o tom, jestli je vlastně špatné, že Indy metamorfuje v Mumii, když základy mají oba bijáky v podstatě shodné... ovšem asi nikdo nad touhle skutečností jásat nebude. Indy se chová jako schizofrenik: zbavuje se feelingu původní trilogie, o trikovou popcornovou jízdu ale podstatná část z jeho publika není zvědavá. A když už jí dostane, možná by si zasloužila víc než řadové akční scény bez vnitřního náboje (je ten film vůbec napínavý?), opatřené několika humornými blikanci (přeskakování po autech se nikdy neomrzí), ataky vyrenderovaných zvířat a přesvětlenými vizuály, které dnes působí spíš televizně než dobově (další zrada v míchání starého s novým, vzorového a původního s dnešním).
Samozřejmě že vnímání filmu je vždycky subjektivní, ale v máločem se asi bude odrážet osobní pohled na věc tolik jako v Indyho návratu. Pro mě Indiana Jones opravdu nikdy nebyl synonymem pro Shiu Labeoufa mláceného do rozkroku digitálními rostlinami, natož pro sešlého dědouška, s nímž každá postava cvičí jak s hadrovým panákem a která nakonec před zraky dalších dvaceti důchodců... no, škoda mluvit. Jsem ale dalek tvrzení, že Spielberg něco nezvládl – všechno to působí záměrně, v jistém směru funkčně i chytře, navenek stylově spřízněně a hustě proložené odkazy. Ovšem dohromady ty vrstvy, které se musely vyrovnat se spoustou různých vnějších tlaků, prostě neladí. Ba dokonce často pracují naprosto protichůdně. Pořád tu zůstal bič, klobouk, Cate Blanchett (mimochodem matná) a pár slušně napsaných scének. A jedna solidní dobrodružná podívaná, která chce vyvolat přízrak nejslavnějšího archeologa. Ale žánrová špička, k níž se budou odvolávat desítky dalších napodobitelů? Tu nevidím. Alespoň zatím. Přestože na mě zevnitř docela neúprosně tlačí moje nostalgické já.
P.S.: Asi netřeba dodávat, že oldschoolové trailery lžou. :-)

O FILMU
Jeho objevy se staly legendárními a jeho jméno je synonymem dobrodružství. Indiana Jones. Archeolog s typickým kloboukem a bičem, s panickým strachem z hadů, stále cestující po světě je zpět. Čtvrté pokračovaní s názvem Indiana Jones a Království křišťálové lebky má celosvětovou premiéru 22. května 2008.
Nejnovější dobrodružství Indyho začíná v poušti na Jihovýchodě v roce 1957 - v době vrcholící studené války. Indy a jeho společník Mac jen o kousek unikli nemilosrdným sovětským agentům. Poté se profesor Jones vrátil domů na Marshallovu univerzitu, aby zjistil, že nepříjemnosti z pouště byly jen začátkem dalších událostí. Indyho blízký přítel a děkan univerzity mu vysvětlil, že vláda po vedení školy žádá, aby Jonese kvůli jeho nedávným podezřelým aktivitám propustili. Na cestě pryč z města potká Indiana mladého vzdorovitého Mutta, který má pro dobrodružného archeologa návrh: když mu pomůže na jeho misi s ryze osobními důvody, pravděpodobně se mu podaří učinit jeden z nejsenzačnějších archeologických nálezů v historii - objeví legendární artefakt opředený tajemstvím, pověrami a strachem, křišťálovou lebku z Akatoru.
Brzy po příjezdu do divoké peruánské džungle plné starodávných hrobek, zapomenutých badatelů a bájného města ze zlata zjistí, že nejsou jediní, kdo po lebce pátrají. Záhadnou relikvii hledají i sovětší agenti, v jejichž čele stojí ledově chladná a ničivě krásná Irina Spalko. Sověti jsou přesvědčeni, že lebka jim pomůže ovládnout svět... pokud rozluští její tajemství.
Indy a Mutt musí najít způsob, jak uniknout nemilosrdným Sovětům, rozluštit nesrozumitelné tajemství, poprat se s nepřáteli a “přáteli” s pochybnými cíly a ze všeho nejvíc zabránit tomu, aby se kouzelná křišťálová lebka dostala do nesprávných rukou.
Jako předešlé díly je i Indiana Jones a Království Křišťálové lebky charakteristické Spielbergovým jedinečným ztvárněním, Lucasovou bezmeznou představivostí a Fordovým charakteristickým ztělesněním věčného dobrodruha.
Od doby, kdy se před 27 lety poprvé objevil na stříbrném plátně, se Indiana Jones stal jedním z nejoblíbenějších filmových hrdinů a ode dne, kdy měl v roce 1989 premiéru třetí díl s názvem Indiana Jones a poslední křížová výprava, diváci na celém světě s nadějí vyhlíželi další Indyho dobrodružství.
Režisér Steven Spielberg říká: “My jsme vymysleli Indianu Jonese, ale on patří světu. My jsme nyní už jen opatrovníci. Naším úkolem je novým dílem nejen nezklamat fandy, kteří s Indym vyrostli, ale představit ho i dalším divákům, kteří ho doposud neznali.
Producent George Lucas říká, že jeho cílem bylo vymyslet zbrusu nové dobrodružství zasazené do prostředí, které generace fanoušků dobře znají. “Styl je stejný, humor je stejný. Všechno je stejné, včetně letitých přátelských vztahů mezi tvůrci, jenž jsou silnější než kdy dříve,” doplňuje Lucas.
Jen málo herců je spojeno s jednou rolí tak jako Harrison Ford s Indianou Jonesem. K roli se po tolika letech vrátil se vším stylem a hrdostí, které kdysi pomohly z dobrodružného archeologa udělat filmovou ikonu. “I když jsem točil spoustu jiných zajímavých filmů, jsem moc rád, že jsme udělali další díl o Indym, už jen pro to, že je to velká zábava,” říká Ford.
Podle Spielberga je obsazení Forda do hlavní role nejdůležitějším prvkem jedinečného kouzla Indiany Jonese. “Mnohem důležitější než moje režírování, než všechny scénáře, které byly napsány, troufám si říct, že důležitější než všechny tyto části dohromady, je fakt, že filmy o Indym by nikdy nebyly tak úspěšné, kdyby hlavní postavu nehrál Harrison Ford,” říká Spielberg.
Mnoho let po uvedení “Poslední výpravy” byl Spielberg přesvědčený, že čas Indiany Jonese navždy skončil. “Natočil jsem ho, jak na koni odjíždí do západu slunce, čímž se pro mne jeho příběh uzavřel. Svým způsobem jsem tomu byl rád. Ale spoustu lidí s tím smířena nebyla. Poslední film opravdu vznikl díky fanouškům.”
Byl to Harrison Ford, kdo přesvědčil Spielberga a Lucase, aby vymysleli další dobrodružtví. Dohodli se, že další díl vznikne, jen pokud se jim podaří zachovat úroveň předchozích filmů.
Trvalo to 19 let než našli vhodný scénář. Shodli se na tom, že i Indiana Jones musí zestárnout. Podle Forda je o 19 let nejen starší, ale i moudřejší.
Když jsme Indianu Jonese viděli naposledy, psal se rok 1938, svět stál na počátku války a doktor Jones honil zločince, aby našel svatý grál dřív než oni. O devatenáct let později znovu mrská bičem, spoustu věcí se změnilo, ale některé zůstávají stejné... Svět je opět na šikmé ploše, tentokrát kvůli strašákovi jménem nukleární zbraně. A Indy znovu bojuje, aby dokázal, že cenné, tajuplné předměty musí zůstat uchráněny před nelidskými zločinci.
První tři díly byly inspirovány dobrodružnými seriály třicátých let. Ale scifi filmy, které byly v předválečné době nové a neokoukané, byly v padesátých letech běžné a všudypřítomné. V té době byly filmy prolnuté strachem ze studené války a rychle se rozvíjejících technologií a výzkumu. Zároveň ale byly naplněné optimismem, že lidstvo bude dostatečně vynalézavé, aby se ubránilo útokům z jiného světa i z vlastních řad. A právě tento strach a naděje zároveň je cítit z Indiany Jonese a Království křišťálové lebky.
Indiana Jones se přenesl do atomového věku, který byl zcela poznamenaný studenou válkou. V té době byly v západním tisku denně na titulních stránkách informace o existujícím “rudém nebezpečí”. Takže když tvůrci hledali filmové zločince, Sověti snadno získali práci. Kromě doby a prostředí, některé věci zůstaly stejné. I v tomto díle je mapa, letadlo a auto, jehož cesta je vyznačená tenkou červenou linií na zeměkouli.
Ani poslední díl se nemohl obejít bez hlavního hrdiny. Jenže zatímco samotářský vlk Indy vás může zajímat sám o sobě, jeho dobrodružství byla vždy spojena s pečlivě vybranými přáteli, nepřáteli a těmi mezi. Ve filmech o doktorovi Jonesovi je vždy dokonalý zločinec, vtipný parťák, Indyho srdcová záležitost, kamarádi, které potká během výpravy, ti, kteří ho zradí a ti, kteří nejsou to, co se tváří.
Jak již bylo uvedeno, úspěch každého dílu stojí a padá s Harrisonem Fordem. Věděl, že tentokrát na něj budou kladeny velké fyzické nároky, což bude po tolika letech velmi náročné. Chtěl, aby byl jen minimálně nahrazován dvojníkem, proto tvrdě trénoval a nakonec všechno běhání, skákání a honění po džungli zvládnul sám. Je zajímavé zmínit, že při prvním castingu na začátku série Harrison Ford rozhodně nebyl favoritem pro tuto roli. Dnes už si nedokážeme představit, že by to byl někdo jiný.
Nedílnou součástí Indyho nové eskapády je mladík Mutt, kterého hraje Shia LaBeouf. Vycházející hvězda Transformerů se tentokrát přetransformovala do samotářského rebela, který je uvnitř pořád dítě a navenek se to snaží krýt předstíraným pokrytectvím.
Indiana Jones není jedinou postavou, která se z předchozích dílů vrací na plátno. Překvapený Indy se znovu setká se svojí největší láskou, Marion Ravenwood (Karen Allen), ženou, na kterou nikdy nedokázal zapomenout. Marion se do Indyho zamilovala jako velmi mladá a on ji miloval celý život. Díky svým dobrodružstvím nikdy nedokázal zůstat na jednom místě a ona tomu od začátku rozuměla. Návrat Karen Allen do filmu uvítali všichni herci i fanoušci. Nejen kvůli postavě Marion, která je z Indyho lásek nejoblíbenější, ale i kvůli herečce samotné.
Kromě Marion se ve snímku objevuje další výrazná ženská postava. Oscarová Cate Blanchet přichází jako hlavní padouch, nemilosrdná sovětská agentka Irina Spalko, jejímž úkolem je nalézt křišťálovou lebku. Je to poprvé, co Cate Blanchet hraje skrz naskrz zápornou postavu. Irina je bezchybná - její vlasy jsou vždy perfektně učesané, ať dělá cokoliv, boty dokonale čisté, bez ohledu na to, kudy jde. Kromě toho je neskonale přitažlivá a proto velmi nebezpečná.
Podle scénáristy George Lucase budou diváci Cate Blanchet v záporné postavě nadšeni. Irina Spalko se nezastaví před ničím, vždy dosáhne svého. Cate Blanchet si prý ve skrytu duše vždy přála hrát ve filmu o Indianu Jonesovi. Jak sama říká, na základní škole všechny její kamarádky toužily, aby je Harriosn Ford políbil a ona jediná si přála Harrisonem Fordem být. Přesněji být Indianou Jonesem.
Slavné jméno režiséra Stevena Spielberga vždy snadno přiláká věhlasné herce. Patří mezi ně herec John Hurt, jenž představuje dlouholetého Indyho kamaráda, kterého neúspěšný hon za kKřišťálovou lebkou přivedl téměř k šílenství. Dalším hercem je Ray Winstone (známý z gangsterského filmu Sexy Beast). Jeho postava “Mac” George Michale je Indyho kamarád, jemuž se ale ne vždy dá věřit. Přizpůsobuje si pravdu tak, jak mu vyhovuje, ale je velmi šarmantní, takže Indy i ostatní mu důvěřují.
Jedna ze stálých postav byl Marcus Brody, muzejní kurátor a dlouholetý Indyho přítel. Jelikož jeho představitel Denholm Elliott v roce 1992 zemřel, Indy má v “Království Křišťálové lebky” nového rádce, dobrého kamaráda ze studií a současného kolegu na Marshallské univerzitě, děkana Charlese Stanfortha. Ztvárnil ho držitel Oscara Jim Broadbent.
Agentce Irině Spalko dělá společnost vůdce jejích stoupenců plukovník Dovchenko (umělec a akrobat ze Cirque du Soleil Igor Jijikine), který nahradil záporáka z předchozích dílů Pata Roache, jenž zemřel. Plukovníkovi kamarády hrají Dmitri Diatchenko a Andrew Divoff, známý ze seriálu Lost.
Hodně věcí zůstává i ve čtvrtém Indianovi stejných. Kladní a záporní hrdinové, rivalové a partneři, podobné prostředí, podobná zápletka. Jak říká režisér Steven Spielberg, nesnažil se udělat lepší nebo větší film. Chtěl, aby i “Království křišťálové lebky” mělo stejnou atmosféru jako předešlé díly, které mají filmoví fandové rádi. On sám je nenazývá filmy o Indianě Jonesovi, ale filmy o dobyvatelích (podle prvního dílu Dobyvatelé ztracené archy).
Natáčení začalo na ranči Ghost, severně od Santa Fé ve státě Nové Mexiko. Potom se přesunulo na vylidněnou poušť a do Demingu, kde hangáry letecké základny z druhé světové války sloužily jako lokace pro úvodní scény. Z Nového Mexika se produkce přesunula na Marshallovu univerzitu. Pro první tři díly byly interiéry univerzity natáčeny v Londýně a exteriéry na Pacifické univerzitě v Kalifornii. Pro čtvrtý díl byla využita prestižní univerzita v Yale.
Nejdůležitější a nejnáročnější scény se odehrávaly v neproniknutelné džungli peruánských deštných pralesů. Indyho dobrodružství začíná v malém městě Iquitos, přezdívaném “brána do Amazonie”. Je to místo na rozhraní civilizovaného světa a drsné džungle. Natočit staletou nedotknutou džungli se ukázalo jako velký problém. Filmaři hledali v Mexiku, Guatemale, Jižní Americe i Portoricu. Nakonec ji našli na severojižní Havaji.
Většina scén byla natočena v kalifonských filmových studiích. “Království křišťálové lebky” má malý rekord, bylo natáčené v pěti různých studiích, zatímco předchozí díly byly kompletně natočené jen v londýnských ateliérech.
Výtvarníci kostýmů měli těžký úkol. Museli vymyslet, aby Indyho typické propriety, tj. bič a klobouk, vypadaly stejně jako v předchozích dílech, ale zároveň odpovídaly stylu padesátých let. Na kostýmech pracovala především Mary Zophres, která dříve vytvořila jedinečné kostýmy pro Spielbergův film Chyť mě, když to dokážeš.
Nyní čerpala inspiraci v časopisech z padesátých let, v univerzitních výročních knihách, v ruských vojenských příručkách nebo z fotografií mayských zřícenin. Předlohou pro originální vzhled uhrančivé agentky Iriny Spalko se jí stala filmová hvězda třicátých let Marlene Dietrich. Příslušníci její vojenské jednotky jsou oblečeni do skutečných sovětských uniform. Postava Mutta byla inspirovaná Marlonem Brandonem ve filmu Divoch. Muttoba rebelská povaha je podtržena koženou bundou a motorkářskými botami. Bylo ušito třicet těchto bund, protože Shia Beouf ji během natáčení kaskadérských scén notně zašpinil a potrhal. Pro kostým Maca se návrháři nechali částečně inspirovat fotografií Ernesta Hemingwaye, na které má na nohou vysoké botay. Stejné má Mac na nohou celý film.
Šatník Indiany Jonese upravil a zmodernizoval Bernie Pollack, který s Harrisonem Fordem pracuje už patnáct let. Ač se může zdát, že má Indy ve filmu stále stejné oblečení, ve skutečnosti vystřídal 72 triček a 60 kalhot. Jeho typická kožená bunda byla ušita ve 30 provedeních. Upravení věhlasného klobouku bylo mnohem náročnější, neboť tvůrci nemohli najít nikoho, kdo by dokázal vytvořit přesnou repliku. Nakonec byli úspěšní u kloboučníka ve státě Missouri.
Kromě rekvizit jako Muttova motorka, šermovací kordy nebo zbraně typu Takarov nesměla chybět zásadní “věc”. Indiana Jones se patologicky bojí hadů. V Dobyvatelích ztracené archy jich bylo tisíce, v “Království křišťálové lebky” je naštěstí pouze jeden, zato pořádný. Během natáčení měl štáb k dispozici dva ohromné pythony. Podle Stevena Spielberga byli nádherní, podle Indiany Jonese rozhodně ne. Kromě skutečnéhéohada se ve filmu objevuje i jeho gumová replika.
Při výčtu rekvizit nelze opomenout Indyho bič, jehož přesnou repliku vyrobili až v Austrálii. Harrison Ford dostal nového učitele, díky kterému si během tvrdého tréninku své nezvyklé umění oprášil.
V roce 1924 známý britský dobrodruh F.A. Mitchell-Hedges podnikl výpravu do honduraské džungle (dnešní Belize) s cílem objevit důkazy o existenci ztraceného kontinentu Atlantidy. Nakonec to byla jeho sedmnáctiletá dcera Anna, která učinila zásadní objev. Při zkoumání prastarých ruin mayského chrámu v Lubaantunu, Anna našla v zemi pod troskami zborceného oltáře nádhernou lidskou lebku vytesanou z jednotného bloku velkého křišťálu. Při prvním dotyku prý Anna zažila zvláštní pociy. A pokaždé, když si v noci položila lebku blízko hlavy, se jí zdály živé sny o mayských Indiánech žijících před mnoha tisíci lety. Podle žijících Indiánů byla lebka používaná nejvyššími knězi k přivolání smrti. Stáří lebky bylo odhadnuto na 3 600 let. Podle pověsti měla nadpřirozenou sílu a tomu, kdo ji měl u sebe, způsobila velké neštěstí. Zprávy o nalezení lebky způsobily v uměleckém a sběratelském světě velký rozruch. V muzeích a mezi sběrateli se objevily další podobné lebky. O jejich původu se dodnes pochybuje, ale podle některých odborníků se jedná o pozůstatky z bájné Atlantidy. Jiní věří, že lebky vyzařují energii, pomocí které lze uvalit kletbu, zaklínat duchy, vyléčit nemoci nebo předpovídat budoucnost. Podle mnoha hypotéz je pro tyto artefakty magické číslo 13. Jedna teorie říká, že každá ze 13 lebek má speciální vlastnost a ten, kdo bude mít všech 13 pohromadě, získá tyto mimořádné vlastnosti.
Mezi nejznámější exempláře patří tzv. Britská a Pařížská křišťálová lebka, jež jsou vystaveny v Museum of Mankind v Londýně a v Musée de L’Homme (Muzeum člověka) v Paříži. Mayská a Ametystová lebka byly údajně dopraveny mayským mnichem do Spojených států. Jiná známá lebka (tzv. Texaská) má přezdívku Max, a to proto, že své majitelce údajně sama lebka řekla, že se tak jmenuje... Další lebka ze soukromé sbírky se jmenuje E.T., neboť připomíná hlavu vetřelce. Podle její majitelky je zázračná, neboť jí vyléčila nádor v hlavě. Jediná lebka porovnatelná s první nalezenou, je lebka z růžového křišťálu, která je ale o něco větší a ne tak průhledná.
Nejznámější zůstavá lebka nazvaná podle svých objevitelů - Mitchell-Hedgesova. V roce 1970 ji údajně jejich rodina zapůjčila laboratořím Hewlett-Packard na důkladný rozbor. Podle restaurátora Franka Dorlanda, který průzkumu přihlížel, byla lebka netypicky vytesána proti přirozeným osám krystalu. Moderní sochaři berou tyto osy vždy v úvahu, protože jinak dochází ke tříštění krystalu, dokonce i za použití laseru a moderních technologií. Kromě toho Dorland tvrdil, že laboratoře nenalezly vůbec žádné stopy po železných sochařských nástrojích. To ho dovedlo k závěru, že lebka byla vytesána pomocí diamantů, silikonového písku a vody. Tento téměř nemožný úkol by vyžadoval přibližně 300 let lidské práce. Nicméně o existenci těchto průzkumů se pochybuje, neboť nejsou dochovámy žádné dokumenty. Někteří odborníci také zpochybnili samotný nález. Podle nich ji Mitchell-Hedgesova rodina koupila lebku v roce 1943 v aukční síni Sotheby’s. To je sice pravda, ale rodina tvrdí, že tomu tak bylo jen proto, že ji do aukce dal rodinný přítel, kterému před tím byla svěřena. Ale Anna Mitchell-Hedges, která lebku vlastnila až do své smrti roku 2007 (zemřela ve věku 100 let), stála za otcovou verzí, stejně tak za názory, že křišťálové lebky obecně mají mystickou sílu.

Ocenění:
BAFTA
2009 - Vizuální efekty (nominace)

Razzies
2008 - Nejhorší Prequel, Remake, Rip-off nebo Sequel.

DABING
V českém znění: Jiří Štěpnička - Harrison Ford (Indiana Jones), Kateřina Lojdová - Cate Blanchett (Dr. Irina Spalko), Libor Bouček - Shia LaBeouf (Mutt Williams), Milena Steinmasslová - Karen Allen (Marion Ravenwoodová), Dalimil Klapka - Jim Broadbent (děkan Dean Charles Stanforth), Petr Oliva - Ray Winstone (George 'Mac' Michale), Jiří Plachý - John Hurt (Profesor Harold 'Ox' Oxley), Ludvík Král, Libor Terš, Petr Gelnar, Ladislav Cigánek, Rudolf Kubík, Nikola Votočková, Josef Horák, Martina Kechnerová, Michal Kašpar
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: David Pavlíček
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Michal Pavlík
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2008

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 22.5.2008 Bontonfilm
Premiéra USA: 22.5.2008 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 27.10.2008 (DVD) Magicbox
Poprvé na DVD: 27.10.2008 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 19.9.2012 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 28 793 541
Tržby celkem - $ 786 636 033
Návštěvnost v ČR 274 216
Náklady (Rozpočet) - $ 185 000 000

 

FILMY V SÉRII
Dobyvatelé ztracené archy gastonrolinc.webnode.cz/news/a298/
Dobrodružný / Akční, USA, 1981
Režie: Steven Spielberg, Hrají: Harrison Ford, Karen Allen

Indiana Jones a Chrám zkázy gastonrolinc.webnode.cz/news/indiana-jones-a1/
Dobrodružný / Akční, USA, 1984
Režie: Steven Spielberg, Hrají: Harrison Ford, Kate Capshaw

Indiana Jones a Poslední křížová výprava gastonrolinc.webnode.cz/news/indiana-jones-a/
Dobrodružný / Akční, USA, 1989
Režie: Steven Spielberg, Hrají: Harrison Ford, Sean Connery

Indiana Jones a Království křišťálové lebky gastonrolinc.webnode.cz/news/indiana-jones-a2/
Dobrodružný / Akční, USA, 2008
Režie: Steven Spielberg, Hrají: Harrison Ford, Karen Allen

Indiana Jones a nástroj osudu gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/183/
Dobrodružný / Akční, USA 2023
Režie: James Mangold, Hrají: Harrison Ford, Mads Mikkelsen

Tvůrci a herci