Identita / Identity (2003/90/USA/Horor, Mysteriózní, Thriller, Krimi) 76%

26.02.2018 13:01
JEDNOU VĚTOU
„Identita je tajemství. Identita je záhada. Identita je vrah.“

OBSAH
Vrah Malcolm Rivers byl odsouzen k trestu smrti za sérii vražd. Jen několik hodin před vykonáním popravy žádá soud o slyšení jeho psychiatr. Domnívá se totiž, že dokáže soudu vysvětlit, proč se tak Malcolm choval a že za své jednání nenese odpovědnost. Je psychicky nemocný, trpí schizofrenií, která se u něj pravděpodobně spustila kvůli nešťastnému dětství. Matka prostitutka ho nechala opuštěného v motelu. Než Malcolma přivezou k soudci, v jiném odlehlém motelu, jehož recepční je Larry Washington, se náhodou setká několik lidí, kteří nemohou kvůli počasí pokračovat v cestě. Je to herečka Caroline Suzannová a její řidič, bývalý policista Ed Dakota, policista Rhodes, který převáží několikanásobného vraha Roberta Maina, prostitutka Paris Nevadová, novomanželé Lou a Ginny Isianovi, rodinu Yorků – George, Alice a devítiletý Timmy. Alice je těžce zraněná, protože ji nechtěně srazil autem Ed, když stála na silnici v dešti a čekala, až její manžel vymění píchlou pneumatiku. Tu si shodou okolností propíchl o podpatek ztracené boty Paris Nevadové. Navzájem se neznají a nikdy se neviděli. V motelu nefunguje telefon ani policejní vysílačka. Krátce poté, co se všichni ubytují, tu dojde k vraždě Caroline a později i Lou Isiany.

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Zajímavý kapku jiný horor, který na mě i přes svůj název působí jako by postrádal identitu. Od každého něco. Uzavřené místo jednoho hotelu, kde začnou lidé umírat a atmosféra se chvílemi nepodobá ničemu mrazivému ani hororovému. Hned první "šokující scéna" mě moc nedostala, ale potom se začala atmosféra hodně zahušťovat. Podle mě je chyba pointu filmu říct tak brzy, ale nedá se s tím nic dělat. Díky tomuto prozrazení jsem filmem nebyl zas tolik nadšen, protože happy end se opravdu nekoná, což nevadí. Herci ujdou. John Cusack hraje jako normálně a Ray Liotta ještě neztrácí dech. Clea DuVall by se dala počítat do hvězd tohoto filmu, ale moc v něm nepředvede a to nemluvím o ne moc velké roličce Alfreda Moliny. Závěr je temný, možná nečekaný... (Djkoma) 3*

Skupinka lidí se ne náhodou octne v opuštěném motelu, aby byla následně nepříliš originálně vyvražďována. Jenže pak nastane „keysersoze time“ neboli odhalování pointy. Identita sem, identita tam, logika bůhvíkde. Dvojí hru s časovými i duševními rovinami bych ještě byl ochoten filmu odpustit, pokud by při všem tom zmateném vysvětlování nebylo pozapomenuto na inteligenci divákovu, která mu umožňuje dát si dohromady pět a pět a tudíž odhalit neprozíravost scénáristovu. Identita je hloupé béčko, jehož béčkovitost jenom umocňují herci, které nelze jedním slovem charakterizovat jinak než jako nevýrazné. 40% (Matty) 2*

Na jednu stranu je Identita jasný horor, kterému vévodí fakt, že každou chvilku zemře minimálně jeden člověk a většinou dost zajímavým způsobem. Jenže později je to hlavně psychárna největší a hlavně zajímavým způsobem rozdělená na dvě strany: pravda a lež. Už jen divák si vybere co je pravda a co fikce. Sice se to rozvíjí hezky a vcelku nijak zajímavě, konec tomu natáhne parádní špagát a výsledná pointa mě víceméně ještě teď štve. I tak je to ale zajímavá smyčka událostí, která se zničehonic vyvrbí a vytvoří zajímavý uzel sousedlnosti a ten každopádně dokáže zaujmout. --- Neměli jste zůstat na trojce? Neříkal jsem to co jsem říkal? (Malarkey) 3*

VELKÁ RECENZE
Přibližně deset lidí, kteří se navzájem neznají, se shodou náhod sejde jedné bouřlivé noci v odpudivém venkovském motelu. Nechybí zde bývalý policajt, skoro-prostitutka, rodina s divným chlapečkem, stárnoucí filmová hvězda, nebezpečný zločinec (převážený policistou) a tak dále...
Nikdo z nich tu být nechtěl, ale v nastálé průtrži mračen je přerušena silnice oběma směry a oni tu musí nějakou dobu společně vydržet. Což se jim relativně daří do doby, než začnou za podivných okolností jeden po druhém umírat...
Tento poměrně neznámý film Jamese Mangolda z roku 2003 (který byl tehdy v naší normální kinodistribuci) mám rád především kvůi jeho scénáři, který pokládám za jeden z nejlepších mindfucků v dějinách kinematografie. Totiž, scenárista Michael Cooney zjevně miluje literární i filmové detektivky, zjevně rád překvapuje a šokuje, zjevně rád diváka vodí za nos, ale současně má k němu respekt a nemá ho za idiota, což je dosti vzácné.
Abych se o filmu trochu rozhovořil, budu muset nezbytně dělat spoilery, takže pokud mi prostě věříte a máte náladu na nějaké to tajemné nepředvídatelné napětí, při kterém musíte dávat pozot, jděte do toho, a k mé recenzi se vraťte až po shlédnutí filmu...
Hrdinové filmu jsou jakž-takž slušně vykresleni a herci je slušně hrají (především John Cusack, který z nich má nejnáročnější roli, ale také Ray Liotta a několik dalších kvalitních ne-úplně-hvězdných herců). Tudíž jsou jejich postavy dostatečně uvěřitelné, což je v případě tohoto scénáře velmi důležité. Film totiž v průběhu svých 100 minut několikrát změní žánr a obrátí sám sebe na hlavu, přičemž žádný z těch zvratů nepůsobí jako úplná debilita.
Úplně na začátku se díváme na něco co skoro připomíná Tarantina, neboť je nám pomocí různých flashbacků načrtnuto, jak různé propojené bizarní osudové náhody způsobily to, že tato hrstka lidí skončila společně právě v tomto motelu.
Pak začne vyvražďování, které na první pohled vypadá jako z tradičního slasheru, ale zachovává si jistou logiku. Přesněji řečeno, když začnou vraždy být efektně filmově nelogické, hrdinové se tomu patřičně diví a rozebírají možnosti, proč tomu tak je. A když nám dojde, že se vlastně díváme na variaci románu Agathy Christieové "Deset malých negříků", jedna z postav upozorní na "ten film, kde se deset lidí sejde na ostrově a začnou po jednom umírat". A tak dále...
Napětí je udržováno i tím, že tato "hlavní story" je čas od času prostříhávána scénami, ve kterých soudce a advokáti (někde úplně jinde) čekají, až k nim bude dovezen odsouzený zločinec na speciální slyšení před svou popravou. Pak si samozřejmě logicky myslíme, že jde o toho zločince, který zkysl s policejní eskortou v motelu, ale následně je zločinec k soudci úspěšně dopraven, je to chlapík, kterého jsme dosud ve filmu neviděli, a jsme opět zcela mimo co se týče účelu těch soudních scén.
Potom, asi v polovině filmu, se začnou v motelu dít věci, které už nejsou jen nepravděpodobné, ale vysloveně nemožné, a to i ve světě hollywoodských thrillerů s všemocným, vševědoucím a všudypřítomným maniakálním vrahem. Tato přehnanost dojde i filmovým postavám a začnou zcela vážně diskutovat o tom, zda mají co dočinění s něčím nadpřirozeným (za motelem je staré indiánské pohřebiště).
Prostě, více než polovinu filmu máme intenzivní pocit, že "tady něco nehraje" a "něco velkého nám zůstává utajeno". A je to příjemný pocit. A pak...
No a pak se konečně propojí to, co se děje v motelu s tím, co se děje u soudce, což je paradigm shift srovnatelný s koncem Šestého smyslu - ale následuje ještě pár desítek minut filmu, ve kterých pořád o něco jde! A je to pořád napínavé, i když už víme, že jde o něco zcela jiného, než jsme si mysleli do té chvíle.
Abych to už déle neprotahoval (SPOILERY SPOILERY SPOILERY): Ve skutečnosti se "reálně" stalo pouze to, co vidíme jako scény "u soudce". Všechno, co se děje v motelu, jsou pouze výplody fantazie psychopatického vraha, který je k tomu soudci přivezen, a který má rozdvojenou osobnost. Tedy, rozosmenou (nebo kolik těch postav je). Ovšem i když většina filmu jsou něčí halucinace, zajímá nás, jak ty halucinace dopadnou, neboť nám lékař (Alfred Molina) vysvětlí, že na odhalení identity motelového vraha (byť neexistujícího) závisí, zda bude odsouzenec popraven, či nikoliv, a zda přestane být psychopat, či nikoliv. Tudíž nadále čekáme, která z identit zůstane jako "last (wo)man standing" a co z toho vyplyne pro reálný osud odsouzeného.
Ve chvíli, kdy tuto psychopatickou pointu známe, celý film neztratí na zajímavosti, neboť ho můžeme sledovat znovu a ocenit, že jako halucinogenní symbolika narušeného člověka dává také velmi slušný smysl, nebo to aspoň tak působí (docela by mě zajímalo, co by na něj řekl nějaký skutečný studovaný psychiatr).
Mám rád filmy, ve kterých jsou zcela nečekané zvraty (například Shattered Wolfganga Petersena nebo Femme Fatale Briana De Palmy) a hrají si s divákem. Mám rád filmy, které jsou nepředvídatelné, ale přitom si dají tu práci, že své nepředvídatelné zvraty nějak logicky vysvětlí (aspoň v rámci "filmové logiky"). A úplně nejradši mám filmy, u kterých si říkám "tak tohle je blbost, to už si scenárista cucá z prstu" a o chvíli později musím uznat, že mě scenárista přechcal, protože přesně s touto mou reakcí počítal a byl na ní připraven. A v případě Identity jsem si to musel říct aspoň půltucektrát..

O FILMU
Ve filmu Identita se objevuje několik odvážných nápadů," říká režisér James Mangold. "Pohrává si s tradičními metodami vyvolání napětí a šoku a byl pro mě příležitostí pracovat na druhu filmu, který velmi obdivuji - thrilleru, odehrávajícím se na jednom konkrétním místě (Okno do dvora Alfreda Hitchcocka, Vetřelec Ridleyho Scotta, Věc Johna Carpentera). Je velmi obtížné dosáhnout toho, aby toto místo nepřestalo být zajímavým po celou dobu filmu."
Na scénáři, jehož autorem je Michael Cooney, spolupracoval režisér Mangold a producentka Cathy Konrad, kteří postavám dodali rozměr a povahové vlastnosti. "Jim se soustředil na to, aby měly všechny postavy určitý pohled na věc a aby je návštěva motelu zastihla v období života, které je z nějakého důvodu zásadní," říká Cathy Konrad. "Materiál je velmi obsáhlý a propracovaný. Během krátké doby se o postavách dozvíme mnoho věcí."
"Chtěl jsem každé postavě přisoudit určitý nedostatek a nějaké tajemství," říká Mangold. "Něco, z čeho mají strach. Něco, co se snaží chránit. Něco, co je příčinou jejich zapletení do děje."
Dalším originálním aspektem filmu, který Mangolda přitahoval, je šokující odhalení, které přichází dlouho před jeho závěrem. "Je to jako pocit, když se pod člověkem ve snu propadne zem, na které až do té chvíle pevně stál," říká Mangold. "Nemohl jsem se dočkat, až tyto scény natočím a uvidím je sestříhané do konečné podoby."
"Film je velmi chytře strukturován," říká Konrad. "Diváci nebudou moci předem odhadnout většinu dějových zvratů, protože film odvede jejich pozornost jiným směrem. Už od samotného počátku filmu si však lze všimnout určitých náznaků a vodítek, což je bude nutit k tomu, aby se pokusili záhadu rozluštit."
Mangold chtěl pro film získat přesvědčivé herecké obsazení. S nabídkou role řidiče Eda se obrátil na Johna Cusacka. "John přináší i do svých nejvážnějších rolí určitou formu lidskosti, kterou jsem považoval za velký přínos do tohoto příběhu, který je v některých okamžicích velice temný a hrůzu nahánějící," říká Mangold.
Cusacka scénář ihned oslovil. "Nikdy jsem neviděl film, kde by se hlavní dějový zvrat odehrál na začátku třetího dějství a film by pokračoval dál," říká herec. "Identita vás zkrátka nepřestane překvapovat. Je v něm neskutečně mnoho napětí."
Roli policejního důstojníka Rhodese získal Ray Liotta, se kterým Mangold dříve spolupracoval na filmu Země policajtů. "Ray vytváří zcela unikátní postavy - muže, ze kterých vyzařuje moudrost a inteligence, ale zároveň také potenciál páchat násilí. A přesně to jsme pro roli Rhodese potřebovali," vysvětluje Mangold.
"Hlavním lákadlem pro mě byla možnost opětovné spolupráce s Jimem," říká Liotta. "Film pro mě byl ale zajímavý také svým žánrem - v podobném filmu jsem dosud nehrál. Navíc má tento film strhující tempo, do kterého se dostane po několika minutách a až do konce nezpomalí." <>Obrázek nenalezen<> Další klíčovou postavou je bývalá prostitutka Paris, která sní o novém životě. "Když jsem poprvé četla scénář, pořádně mě vyděsil," říká její představitelka Amanda Peet. "Chodila jsem po bytě a kontrolovala, zda jsou všechna okna zavřena a dveře zamčeny. Je to velmi chytrý scénář, který si dokáže pohrát s lidskou psychikou."
Podle Mangolda je však hlavní postavou filmu samotný motel, ve kterém je všech deset návštěvníků uvězněno. "Barevné pojetí a tvar místností musely působit reálně a zároveň zdůrazňovat zděšení jednotlivých postav."
"Vhodné prostředí může také vyvolat určité emoce u herců. Postavit je proti sobě ve stísněném prostoru je fascinující," pokračuje Mangold. "Všechny postavy v Identitě pronásleduje pocit zoufalství. Díky povětrnostním podmínkám jsou odříznuty od okolního světa a cítí se v této situaci bezmocně. A podobné pocity klaustrofobie mohou mít bouřlivé následky."
K vytvoření atmosférického prostředí přizval Mangold do štábu výtvarníka Marka Friedberga (Ledová bouře, Far From Heaven), se kterým spolupracoval i na svém předchozím filmu Kate a Leopold. "Mým hlavním úkolem bylo vytvořit hlavní scénu dostatečně zajímavou na to, aby si udržela pozornost publika po celou dobu filmu (běžný film se odehrává přibližně na 50 místech)."
Celý motel byl postaven ve studiu 27 - druhém největším studiu na pozemcích Sony Pictures ve městě Culver City. Režisér Mangold i producentka Konrad souhlasili, že vzhledem k povětrnostním podmínkám, ve kterých se film odehrává, bude jednodušší natočit jej v interiéru.
Postavení motelu trvalo Friedbergovi a jeho týmu osm týdnů. Výsledná stavba musela splňovat přísné podmínky - kvůli silnému dešti, během kterého se film odehrává, musela být nepromokavá a navržena tak, aby nahromaděná voda mohla odtéci, aniž by poškodila podlahy nebo zdi. Po celé podlaze studia byla rozprostřena obrovská gumová vrstva a při konstrukci motelu sloužil jako podlahová krytina stříkaný beton, který se používá při stavbě plaveckých bazénů.
"I když v tomto filmu slouží déšť jako překážka, která brání postavám v útěku z motelu, nebylo nijak jednoduché jej věrohodně nasimulovat," říká Konrad. "Nad motelem musely být umístěny tyče s vodními tryskami, které nám umožnily ovládat směr a sílu deště."
"Déšť vytvářel atmosféru, která nám pomáhala vžít se do rolí," říká Cusack. "Přišli jsme brzo ráno, dali si kafe a pak na nás celý den pršela studená voda. Zůstat během natáčení svěží proto skutečně nebyl žádný problém."
K nevoli ostatních herců byla Cusackův Ed jedinou postavou, která ve filmu nosí nepromokavý plášť. "Jak mohl sakra Ed vědět, že bude pršet?" žertuje Ray Liotta. "Déšť byl opravdu nepříjemný, ale pomohl navodit správnou náladu. Bylo to jako celodenní studená sprcha, která čas od času přispěla k rozveselení."
Ponurou náladu podpořil Friedberg také výtvarným pojetím interiéru. Přestože si tohoto detailu zřejmě publikum na první pohled nevšimne, tapety s motivem růží, tvořících mříž, které se nacházejí v některých pokojích motelu, působí zdálky jako plot z pletiva. V jiných pokojích vyvolávají pruhované tapety dojem zamřížované cely. "Film je natolik detailní, že všichni lidé, kteří přišli do studia na návštěvu, říkali totéž: Připadám si, jako bych tohle místo navštívil už v minulosti při nějakém nepodařeném výletu," dodává producentka Konrad.

DABING
V českém znění: Aleš Procházka - John Cusack (Ed), Jiří Schwarz - Ray Liotta (Rhodes), Martin Stránský - John Hawkes (Larry), Kateřina Lojdová - Amanda Peet (Paris), Jan Szymik - John C. McGinley (George York), Ladislava Něrgešová - Clea DuVall (Ginny), Filip Švarc - William Lee Scott (Lou), Jaromír Meduna - Alfred Molina (Dr. Malick), Jiří Čapka - Carmen Argenziano (obhájce Malcolma Riverse), Tomáš Juřička - Pruitt Taylor Vince (Malcolm Rivers), Libor Hruška - Jake Busey (Robert Maine), Regina Řandová - Rebecca De Mornay (Caroline Suzannová), Radka Stupková - Leila Kenzle (Alice Yorková), David Miler - Bret Loehr (Timmy York), Jan Pohan - Marshall Bell (Státní návladní), Jiří Valšuba - Jake Busey (Robert Maine), Radovan Vaculík, Bohuslav Kalva (titulky) a další
Produkce: Milena Čapková
Překlad: Martin Brát
Zvuk: Roman Čapek a Miloš Sommer
Dialogy a režie: Karolína Průšová
Vyrobily: ABZ divize Bontonfilms v roce 2003

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 19.6.2003
Premiéra USA: 25.4.2003 Columbia/Sony
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.12.2003 Bonton Home Entertainment (VHS)
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: 28.5.2007 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 3 412 054
Tržby celkem - $ 90 259 536
Návštěvnost v ČR - 34 398
Náklady (Rozpočet) - $ 28 000 000
 
Tvůrci a herci
James Mangold (Režie), Cathy Konrad (Produkce), Alan Silvestri (Hudba), Phedon Papamichael (Kamera), David Brenner (Střih), Lisa Beach (Casting), Sarah Katzman (Casting), Mark Friedberg (Scénografie), Arianne Phillips (Kostýmy), Howell Gibbens (Zvuk), Jim Stuebe (Zvuk), Judy Lovell (Masky), Michael Cooney (Scénář), John Cusack (Herec), Alfred Molina (Herec), Amanda Peet (Herec), John Hawkes (Herec), Ray Liotta (Herec), Rebecca De Mornay (Herec), Clea DuVall (Herec), John C. McGinley (Herec), Jake Busey (Herec), William Lee Scott (Herec), Pruitt Taylor Vince (Herec), Carmen Argenziano (Herec), Marshall Bell (Herec), Matt Letscher (Herec), Holmes Osborne (Herec), Jay Paulson (Herec), Joe Hart (Herec)
 
2003/90/USA/Horor, Mysteriózní, Thriller, Krimi
 
Zajímavost k filmu
- Na otázku "Kam vezl policista vězně" důstojník odpoví, že do Carson City. Ve stejném městě se odehrávala část filmu Con Air (1997), ve kterém John Cusack také hrál. (SG-1)
- Poslední film Fredericka Coffina.
- Kniha v Edově autě, kterou můžete vidět, když zvedá Paris, je "Bytí a nicota" od Jeana-Paula Sartera.
- Celá jména postav z hotelu zní: Edward "Ed" Dakota, Samuel Rhodes, Paris Nevada, George York, Alice York, Timmy York, Larry Washington, Caroline Suzanne, Virginia "Ginny" Isiana, Lou Isiana a Robert Maine.
- Několik filmových kritiků si všimlo podobnosti Identity s fiktivním filmem "The 3", o němž se mluvilo v Adaptaci.
- Některé části se natáčely v Lancasteru a v Los Angeles County, ale většina filmu byla natočena na obrovském ozvučeném jevišti studia Sony v Culver City (toto místo ztvárnilo také například město Emerald v Čaroději ze země Oz (1939).
- Přestože byl ze závěru filmu vystřižen jeden dialog mezi Johnem Cusackem a Rayem Liottou, tvůrci zde ponechali Liottu říkajícího Cucackovi: "Já jsem to neudělal."
- Pravděpodobnost, že by všech 10 postav mělo narozeniny ve stejný den, je přibližně 1:115 694 315 636 972 669 502 854.
- Ginny (Clea DuVall) řekne: "Pamatujete si ten film, kde přijde 10 cizinců na ostrov a postupně začnou jeden po druhém umírat a nakonec zjistí, že si nejsou úplně cizí, protože mezi nimi existuje nějaké spojení?" Ginny má na mysli film And Then There Were None (1945).
- Bylo natočeno několik závěrečných scén, aby ta pravá zůstava uchovaná v tajnosti.
 
Odkazy