Hunger Games / The Hunger Games (2012/137/USA/Sci-Fi, Dobrodružný, Akční, Thriller) 66%

JEDNOU VĚTOU
„Vítězství je sláva a bohatství. Prohra znamená jistou smrt. Hry začínají...“

OBSAH
V ruinách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s hlavním městem Kapitol a dvanácti přilehlými kraji. V Kapitolu se každý rok koná klání s názvem Hunger Games, do kterého musí každý z krajů vyslat jednoho chlapce a jednu dívku. Šestnáctiletá Katniss Everdeen se dobrovolně nabídne, že ve hře zastoupí svou mladší sestru a musí se spolehnout hlavně na své instinkty, jelikož proti ní stojí protivníci, kteří se na souboj připravovali celý život. Má-li se ještě někdy vrátit domů do 12. kraje, bude muset v aréně, kde spolu soupeří boj o přežití s lidskostí a život s láskou, učinit ta nejtěžší rozhodnutí.(Bontonfilm CZ)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jednou se filmoví historici budou učit, že počátkem 21. století se literární svět zblbl do fenoménu "young adults", neboli rádobypolitických či sociálněkomentujících scifáren/fantasy, a následně se to se vší parádou přelilo do světa filmu. Hunger Games z toho vyšly ještě dobře, protože dostaly šanci odvyprávět si celou svoji ságu - která je v případě prvního dílu trilogie o tom, jak drsná horalka Kačka z Aberdeenu potkala Běžícího Muže (a ožralého/ospalého Sutherlanda - ovšem pozor, nikoliv Kiefera, což je na pováženou;)), a společně skrze svou Battle Royale (čímž prosím nemyslím PUBG, ale onen dnes už pozapomenutý román a jeho filmové zpracování) začali měnit svět. Což se projevuje tak, že Kačka nalezne velkou vnitřní sílu, naučí se manipulovat lidmi, a ztrestá několik projevů ukrutné demence... to vše uprostřed kostýmů z Pátého Elementu a za zvuků řeči lacině si vypůjčující z latiny některá jména a historické buzzwordy, jako je třeba svět Panem, v němž se odehrávají smrtící circenses, haha, to je tak rafinované... no, asi stejně tak jako u J. K. Rowlingové. Upřímně jsem mánii, která Hunger Games provázela, nepochopil, protože jde - podobně jako u valné většiny obsahu Harry Pottera - o recyklát/kompilát něčeho, co už tu bylo, a ne jednou. Ale technicky to bylo krásně provedené, a Jennifer Lawrence je dobře obsazená, a její herecké okolí taky nejsou žádná dřeva, i když toho moc ke hraní nemají, WTZ. Takže smířlivých 70% a fakt se na to už nikdy dívat nebudu - k čemuž se asi sluší poznamenat, že tenhle komentář má od zhlédnutí filmu mezeru nějakých čtyř let. (Gemini) 3*

Hunger Games je další z řady zajímavých fantasy knižních příběhů, která se dočkaly filmového zpracování direktem přímo z Hollywoodu. Dlouho jsem tápal. Přiznám se, že ačkoliv mám fantasy filmy moc rád, nikdy nevím, co od nich očekávat a poslední dobou převládá spíš průměr až smutek. Nakonec jsem si ale jedno nedělní odpoledne udělal čas. Nedělní proto, že má film skoro tři hodiny. Takový film tak musí zákonitě mít koule na to, aby mě zaujal a já u něj neusnul. První půl hodina byla taková obecnější. Tvůrci představovali daný svět. Nic zvláštního se nedělo, ale mělo to smysl. Jakmile se ale „hladové hry“ naplno rozjely, i samotný film mě začal okamžitě neuvěřitelně bavit. Ta představa mi přišla hodně zajímavá, dost chytlavá a musím uznat, že i v ten moment se naplno projevil způsob natáčení, který není z řady těch obvyklých. Celý ten příběh je totiž hodně realistický s řadou dost zajímavých témat k zamyšlení. A musím říct, že jak jsem se za daný svět postavil ze začátku pesimisticky, postupem času se mně začal líbit a říkal jsem si, čím nás tvůrci a samotná knižní předloha překvapí příště. Ale jo, musím říct, že něco do sebe tenhle knižní svět má. Zpracování je také poctivé a dvě a půl hodiny utekly jak voda. Za mě určitě spokojenost. Jsem zvědavý na pokračování. (Malarkey) 4*

Souboj iluze a reality, který mě od první minuty překvapivě bavil a jen letmo načrtnutý svět nabídl mnohé ze svých plodů. Už jen zbývá si vzít(knihu), dostat se do všech jejich aspektů(ochutnat ji) a těšit se z těch atraktivní a extravagantního světa(s obrovským potenciálem a detaily). Film totiž působí jako doslovný "výtah", který naznačuje (svět, zákonitosti, aréna-program...) a vynechává doslovnost, stává se příběhem jedné dívky, ne cestou do jiného světa. Ovšem dobře zpracovává klišé (já chci jít-nechoď-tak nejdu:)), nenudí, nabídne slušnou špetku mrtvých teenagerů a hlavně bojuje o svůj post "tak trochu jiné ságy". Jediným problémem snad může být zvolený styl kamery, který je chvílemi dost chaotický, roztřesený a kameraman si ve velkém pohrává se zaostřením/rozostřením (občas účelově, občas velmi chytře). Přesto jsem měl dost pomalých záběrů na to, abych se zamiloval do rtů Jennifer Lawrence...ach!... Mě osobně tam baví tolik motivů a symbolů, že jen jejich hledání a domýšlení (např. stěna v hotelovém pokoji Jennifer má úmyslně odraz skla, není to snaha napodobit realitu, je to úmyslná iluze, stejně jako televize, ale i ona chvíli uvěří, že je tam, kde to má nejraději... v lese) mě dost bavilo. Co dál? Druhý díl? Ano, vždyť tenhle příběh má kam jít... PS: a kdo vyhrává? Zatím na plné čáře iluze, vždyť kdo by chtěl realitu... dvojnásob ve filmu, který má ukázat "jiný svět". PSS: lepší název než Hunger Games by bylo jmenovat Blurred Games, minimálně u filmu ano:)//kritici filmu by si měli přečíst knihu, perfektní adaptace, která knihu přímo rozšiřuje, aby byla zvládnutelná i pro diváka. (Djkoma) 4*

VELKÁ RECENZE
Tak nám doputoval na plátna nový bestseller. Rodí se nám tu nové série, otvírá se nový penězovod a kolem krouží nová hejna vypsychlých fanynek, jež by vás kvůli jakékoliv poznámce na účet jejich oblíbené hrdinky nakrmily rulíkem zlomocným. Už teď je zřejmé, že Hunger Games opravdu převezmou štafetu po Twilight sáze a Harry Potterovi, rozhodně ale nebudou mučit takovým diletantstvím, jako třeba dvojka a trojka Stmívání nebo předposlední Potter. Měli byste však Hunger Games vidět? No, nutné to není…
Pokud se chcete zblízka poznat relativně čerstvý popkulturní fenomén, určitě zvolte spíš knižní předlohu. Nad její čtivostí a chytlavostí se jásalo nejen na milionech blogísků, ale i mezi poučenějším čtenářstvem. Tyhle přívlastky filmu přilepit nelze, ani když nahradíme čtivost napětím, strhujícností či podmanivostí.
Hunger Games zasvětí do dystopické budoucnosti, kdy Spojené státy zpustošila válka a části země, které „zradily“, jsou rozděleny na jakési sektory. Každý takový sektor pak vyšle na tzv. hladové hry dva své zástupce, vždy dívku a chlapce, kteří se v rámci brutální reality-show utkají o holý život. Lid se baví, příbuzní soutěžících úpí, lidé z chudých sektorů se třesou strachy kvůli tomu, že se jim s každým koupeným žvancem zvyšuje šance na to, aby z osudí vytáhli pořadatelé právě jejich jméno. Dostáváme tak vizi totalitní společnosti budoucnosti i sociálně-kritické podobenství o médiích, jejich násilných obsazích a všemožných reality-shows. A k tomu přímočarý příběh o dívce jménem Katniss, jež se nejdřív obětovala pro sestru, a pak se začala rvát o svůj život.
Podobně jako u Twilight se ve světě Hunger Games mixuje spousta motivů a inspirací z jiných uměleckých děl a současnému čtenářstvu jsou předhozeny skrze úhlednou historku o mladé dívce. Tentokrát se jí nemusíme posmívat, protože na rozdíl od Belly je Katniss aktivní, emancipovaná, bezproblémově zahraná (Jennifer Lawrence za pár dní spojí svůj talent i se statutem velké hvězdy), ale kontext, ve kterém se pohybuje kdovíjak důmyslný není.
Celé to společenské uspořádání vyznívá ve filmu krajně nevěrohodně, přesvědčivost schází i oné velké zabíjecí reality-show. Mluví se o tom, že lidem ze sektorů dodává hra naději, přitom vidíme, jak se losování každý bojí (viz okázalé reminiscence na holocaust) a hry pak sledují lidi s hrůzou v očích, anebo je naopak rozzuří až ke vzpouře. Samotný herní mechanismus by v podání dětí taky těžko fungoval a to, co je předneseno v rámci velké finálové pointy, se nabízí jako evidentní slabé místo systému (těžko by na něj někdo přišel až ve 74. ročníku her). Vykreslení dystopické budoucnosti pak limituje nejen skromný rozpočet, ve kterém se našly peníze jen na laciné papundeklové kulisy nebo nedbale digitální plamínky, ale i to, že se tu potulují lidé se jmény jako Casear a Seneca a na hlavě se chlubí obvykle modrou nebo fialovou klauniádou, u které by vyprskl smíchy i kadeřník Lady Gaga.
Přestože režisér Gary Ross vybavil filmy syrovým audiovizuálem, postaveným na rozklepané kameře a (z počátku) i nervním střihu, jsou Hunger Games v každém okamžiku hrozně krotké a co do rozehrání motivů i nedůsledné. Čaruje se tu s velkými myšlenkami. Nahlas i podprahově se odkazuje k antice, holocaustu i slavným filozofům. Průzračně se kritizuje posedlost násilím v médiích, moc peněz a i to, jak zábava na lidi funguje jako sedativum. Ale to jsou všechno sakramentsky okoralé motivy – a v Hunger Games podané vesměs banálně. Navíc si stačí uvědomit, že právě Hunger Games jsou dalším velkým triumfem zábavního průmyslu, který na tu zasněnou historku o průrazné chudé holce utáhl miliony čtenářů (a brzy i diváků), a ta kritika vlastně zní i dost pokrytecky.
Ale dobrá, na filosofických fakultách se kvůli Hunger Games sylaby přepisovat nebudou. Jenže film nenadchne ani jako drama, anebo čirá zábava. Hlavně druhá polovina drhne a kvůli klopotným vysvětlovačkám a plochým postavám se postupně přelévá v nedotaženou nudu (jen jednu postavu máme rádi, druhou poznáme letmo, ostatní jen během několikasekundových střípků). Ta troška akce nemá čím strhnout, v rámci sebereflexivní povahy filmu byste se jí koneckonců „neměli kochat“ a roztěkaná kamera vám to vlastně ani nedovolí. Je to podobný případ jako u romantické linie, u níž ve filmu není jasné, jestli je toporná kvůli nešikovností tvůrců, nebo jen proto, že ji aktéři fingují pro kamery. Tím, že se Hunger Games stylizují do moudrého odrazu zábavního průmyslu, si vlastně většinu jejich nedostatků můžete obhájit jako záměr, úmysl, kritický odraz. Ale z čeho opravdu čerpat diváckou slast, to vám asi řeknou jen nadšeně hýkající holčiny o půlnočních projekcích.
Příběh je navíc tak nešťastně narýsovaný, že si můžete sami předem odškrtávat umírající děti. A tipovat si, k jakému ze dvou možných rozuzlení se autoři po těch 4 hodinách a 25 minutách filmu nakonec přikloní (čas je subjektivní veličina – usedavý pláč kolegy KarlaR nad smrtí jedné drobné dívky se podle mých hodinek rozléhal sálem asi tak půl hodiny).
Hunger Games nejsou dalším totálně zprzněným fenoménem, ale stále jen nedomrlou adaptací, Nejsou v ní nazí vlkodlaci, stalkující upíři ani katarze, v níž skřítek Dobby odšroubovává lustr. I Lenny Kravitz a jeho dcerka, natož Woody Harrelson nebo Donald Sutherland, jsou lepší herci než Taylor Lautner nebo Emma Watson, takže vyloženým failem je jen role Wese Bentleyho, který si sem odběhl nejspíš přímo z placu prvního Ghost Ridera.
Řemeslo netřeba pranýřovat, protože po stránce technické i herecké je tu prostě vše OK. Silně ale film zarezonuje asi jen v nejoddanějších čtenářích a náctiletých divačkách, které si četbu Brava s chutí proloží i nějakou tou lehkou orwellovskou myšlenkou. A budou se cítit zároveň chytřejší, i emocionálně plně ukojené.

Ocenění:
Golden Globes
2013 - T-Bone Burnett, Taylor Swift (Nejlepší originální píseň) (nominace)

DABING
V českém znění: Terezie Taberyová - Jennifer Lawrence (Katniss Everdeenová), Petr Neskusil - Josh Hutcherson (Peeta Mellark), Jan Maxián - Liam Hemsworth (Gale Hawthorne), Otakar Brousek ml. - Stanley Tucci (Caesar Flickerman), Zdeněk Mahdal - Woody Harrelson (Haymitch Abernathy), Bohdan Tůma - Wes Bentley (Seneca Crane + titulky), Jolana Smyčková - Elizabeth Banks (Effie Trinketová), Filip Švarc - Lenny Kravitz (Cinna), Pavel Rímský - Donald Sutherland (President Snow), Libor Hruška - Toby Jones (Claudius Templesmith), Dana Černá - Paula Malcomson (paní Everdeenová), Aneta Talpová - Willow Shields (Primrose Everdeenová), Michal Holán - Alexander Ludwig (Cato), Klára Šumanová - Isabelle Fuhrman (Clove), Tereza Těšitelová - Amandla Stenberg (Rue), Jaroslav Kaňkovský - Steve Coulter (technik 1 v Game centru), Zuzana Skalická, Ivana Korolová, Vladimír Čech, Petr Burian, Oldřich Hajlich, Bedřich Šetena, Zuzana Schulzová, Hana Talpová, Milan Slepička
Překlad: Lidmila Hrůzová
Dialogy: Ivan Kotmel
Zvuk: Matěj Večeřa, Michal Páleníček
Produkce: Markéta Kratochvílová
Režie: Martin Těšitel
Vyrobila: Tvůrčí skupina Markéty Kratochvílové, studio Budíkov pro Bontonfilm 2012

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 22.3.2012 H.C.E./Forum Film
Premiéra USA: 23.03.2012 Lionsgate US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 10.10.2012 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 31.10.2012 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 9 183 661
Tržby celkem - $ 694 394 724
Návštěvnost v ČR 66 547
Náklady (Rozpočet) - $ 75 000 000

Hunger Games: Balada o ptácích a hadech gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/bbb81/
USA, Akční / Dobrodružný / Sci-Fi, 2023
Režie: Francis Lawrence, Hrají: Tom Blyth, Rachel Zegler

 

Tvůrci a herci

Gary Ross (Režie), Nina Jacobson (Produkce), Jon Kilik (Produkce), James Newton Howard (Hudba), Tom Stern (Kamera), Christopher S. Capp (Střih), Stephen Mirrione (Střih), Juliette Welfling (Střih), Debra Zane (Casting), Philip Messina (Scénografie), Judianna Makovsky (Kostýmy), Lon Bender (Zvuk), Carl Rudisill (Zvuk), Mark Weingarten (Zvuk), Nikoletta Skarlatos (Masky), Gary Ross (Scénář), Suzanne Collins (Scénář), Billy Ray (Scénář), Suzanne Collins (kniha) (Předloha), Jennifer Lawrence (Herec), Josh Hutcherson (Herec), Elizabeth Banks (Herec), Liam Hemsworth (Herec), Willow Shields (Herec), Leven Rambin (Herec), Wes Bentley (Herec), Woody Harrelson (Herec), Stanley Tucci (Herec), Dayo Okeniyi (Herec), Kalia Prescott (Herec), Donald Sutherland (Herec), Isabelle Fuhrman (Herec), Paula Malcomson (Herec), Toby Jones (Herec), Lenny Kravitz (Herec), Brooke Bundy (Herec), Mackenzie Lintz (Herec), Alexander Ludwig (Herec), Jack Quaid (Herec), Amandla Stenberg (Herec), Annie Thurman (Herec), Jacqueline Emerson (Herec), Ian Nelson (Herec), Steve Coulter (Herec), Phillip Troy Linger (Herec)

 

2012/137/USA/Sci-Fi, Dobrodružný, Akční, Thriller