Hořící Mississippi / Mississippi (1988/12/USA/Krimi, Drama, Thriller) 85%
27.03.2018 11:51
JEDNOU VĚTOU
„Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem.“
OBSAH
V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý… Snímek režiséra Alana Parkera vychází ze skutečných událostí, jež se svého času ocitly v centru pozornosti světové veřejnosti. Mimo řady jiných cen a nominací získal film Oscara za kameru (Peter Biziou) a nominace v kategoriích nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší herec v hlavní roli (G. Hackman), nejlepší herečka ve vedlejší roli (F. McDormand), nejlepší zvuk a nejlepší střih.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Film z posledního zlatého období Ku-Klux-Klanu, kdy byla společnost na Jihu pevně rozdělena a každý dobře věděl, kam patří. Gene Hackman a Willem Dafoe jako dva dva pohledy na tématiku boje za práva barevných. Hackman nemůže souhlasit se zbytečným a nepromyšleným násilím, avšak prostředí, v kterém vyrostl, ho nutí nezaujímat jednoznačný postoj a zachovávat si značný odstup. Willem Dafoe v jedné ze svých řídkých lidských rolí je naproti tomu stoprocentní idealista, který se domívá, že stačí jednou seknout a gordický uzel bude navždy zapomenut. Celému příběhu možná trochu škodí závěrečné absolutní zosobnění představovaných hodnotových směrů, kdy jakmile je zápletka rozřešena, je vše jakoby v pořádku a problémy zmizely. (Pohrobek) 4*
Jak to ten Parker dělá, že pokaždý natočý úžasnej film. Tady dokázal dokonale vystihnout atmosféru šedesátých let, ktárá dýchala z každýho kouta tohohle filmu a ještě jí pěkně dotvářela skvěle pasující hudba do toho období, lepší jsem si sand ani nemohl přát. Taky se nedá opomenout výborná kamera a ještě lepší herecký výkony Gene Hackmana, Williama Dafoe a Frances McDormand, o tom taky svědčí nominace Hackmana a McDormand ne Oscara, ale ani ostaní herci nebyli špatný, spíš naopak, jenom nedostali tolik prostoru. Co se týče příběhu, tak je vylíčen dost drsně, Parker se s rasovou segregací moc nemazal a ukázal jí pěkně natvrdo, jak to asi bylo v takových malých městech na jihu, kde bylo plno černých, hlavně s blížícím se závěrem se začaly útoky stupňovat a bylo to hodně napínavý,jen ten konec už byl takovej dost narychlo, ale špatnej rozhodně nebyl, jen se dal trochu víc rozvést,ale to by to zase bylo příliš dlouhy, i když by mi to moc nevadilo, protože jsem se vůbec nenudil a ty dvě hodiny utekly dost rychle. (Shit) 5*
Když váš tým ve válce Severu proti Jihu kdysi skončil na druhém místě, spíte na děravých bílých prostěradlech a jako praví anglosaští křesťané máte tendenci chránit vlastní výklad demokracii postavený na předsudcích, můžou se u vás objevit sklony k žhářství a lynčování, jenž dají zapomenout na vlastní méněcennost.. Dusná krimi na pozadí rasisticky motivovaného násilí stojí na konfrontaci vyšetřovatelského pragmatismu (Hackman) s idealismem úředního postupu (Dafoe), pulzující hudbě T.Jonese a sebejisté režii A.Parkera, kterému sice u některých scén lze vyčíst zdrženlivost, ale jinak se v jižanském dramatu pohybuje jak moskyt v louisianských mokřadech, tedy nadmíru přirozeně. Zaujal samý začátek titulků, který jedním záběrem poukázal na problém i nesmyslnost podstaty jeho existence (koneckonců, k těm odděleným fontánám na pití vede vodu jedna trubka). Tak se mi zdá, že ta zámořská kolébka demokracie je nějak permanentně prolézána červotoči… (Gilmour93) 4*
V.I.M. FILMU
Filmy na základě skutečných událostí většinou nejsou detektivky. Málokdy bývají totiž skuteční zločinci tak chytří, aby o nich mohl vzniknout napínavý film. Hořící Mississippi je ale výjimka. Tedy do jisté míry. Nejde totiž tak úplně o detektivku. Oba hrdinové sice jsou strážci zákona, ale tenhle film není zas tak moc o jejich pátrání. Mnohem větší prostor tu dostává atmosféra městečka plného rasismu a nenávisti. Někdo máchá Biblí v ruce a plive nenávist na všechny černochy okolo, někdo si v hospodě občas postěžuje, že jeho „negerský soused“ by si zasloužil pověsit a někdo se navenek tváří jako liberál, ale rozdíl mezi černou a bílou barvou pleti je pro něj zatraceně podstatný.
Postupně gradující atmosféra nutí oba detektivy i diváky k tomu, aby si přiznali, že někteří lidé jsou zkrátka a jednoduše zlo. V Hořící Mississippi totiž nejsou klasičtí filmoví záporáci, ale obyčejní lidé, kteří bez logického důvodu nenávidí své sousedy, kteří mají jinou barvu pleti. Je až děsivé sledovat, že čím víc se Anderson s Wardem blíží k pravdě, tím horší lidé je obklopují. Ztráta lidskosti a opovrhování přikázáním „neublížíš bližnímu svému“ je o to děsivější, že něco takového se skutečně v roce 1964 odehrálo.
Díky chytrému scénáři a atmosférické režii Alana Parkera je zkrátka velmi jednoduché filmu propadnout. Hořící Mississippi ale nabízí víc, než jen pouhou atmosféru. Gene Hackman zde dovedl svého „nas*aného policajta“ k dokonalosti a když na konci filmu dostane od svých nadřízených volnou ruku, rozhodně se s nikým nepáře. Dafoe jako mladý intelektuál funguje výtečně jako Hackmanův protipól, ale největšími hvězdami jsou bezpochyby všichni herci, co tak děsivě zahráli rasistické burany z jihu. Těžko říct, jestli jde větší strach z nemyslícího psychopata Michaela Rookera nebo chladně uvažujícího rasistického šerifa v podání výtečného Gailarda Sartaina.
Hořící Mississippi je zkrátka jeden z těch filmů, který dokáže člověka pobavit tím, jak je natočený, ale zároveň ho donutí zamyslet se nad tím, o čem je. Když se totiž při úvodní scéně na silnici ozve mrazivě jednoduchý hudební motiv, při kterém je trojice politických aktivistů bez lítosti postřílena, nesleduje se to zrovna příjemně. A tenhle pocit zůstane až do konce závěrečných titulků. Zvlášť s vědomím, že i když byli skuteční viníci nalezeni a potrestáni, verdikt nad jejich činem byl vynesen teprve před dvěma lety.
VELKÁ RECENZE
Filmy na základě skutečných událostí většinou nejsou detektivky. Málokdy bývají totiž skuteční zločinci tak chytří, aby o nich mohl vzniknout napínavý film. Hořící Mississippi je ale výjimka. Tedy do jisté míry. Nejde totiž tak úplně o detektivku. Oba hrdinové sice jsou strážci zákona, ale tenhle film není zas tak moc o jejich pátrání. Mnohem větší prostor tu dostává atmosféra městečka plného rasismu a nenávisti. Někdo máchá Biblí v ruce a plive nenávist na všechny černochy okolo, někdo si v hospodě občas postěžuje, že jeho „negerský soused“ by si zasloužil pověsit a někdo se navenek tváří jako liberál, ale rozdíl mezi černou a bílou barvou pleti je pro něj zatraceně podstatný.
Postupně gradující atmosféra nutí oba detektivy i diváky k tomu, aby si přiznali, že někteří lidé jsou zkrátka a jednoduše zlo. V Hořící Mississippi totiž nejsou klasičtí filmoví záporáci, ale obyčejní lidé, kteří bez logického důvodu nenávidí své sousedy, kteří mají jinou barvu pleti. Je až děsivé sledovat, že čím víc se Anderson s Wardem blíží k pravdě, tím horší lidé je obklopují. Ztráta lidskosti a opovrhování přikázáním „neublížíš bližnímu svému“ je o to děsivější, že něco takového se skutečně v roce 1964 odehrálo.
Díky chytrému scénáři a atmosférické režii Alana Parkera je zkrátka velmi jednoduché filmu propadnout. Hořící Mississippi ale nabízí víc, než jen pouhou atmosféru. Gene Hackman zde dovedl svého „nas*aného policajta“ k dokonalosti a když na konci filmu dostane od svých nadřízených volnou ruku, rozhodně se s nikým nepáře. Dafoe jako mladý intelektuál funguje výtečně jako Hackmanův protipól, ale největšími hvězdami jsou bezpochyby všichni herci, co tak děsivě zahráli rasistické burany z jihu. Těžko říct, jestli jde větší strach z nemyslícího psychopata Michaela Rookera nebo chladně uvažujícího rasistického šerifa v podání výtečného Gailarda Sartaina.
Hořící Mississippi je zkrátka jeden z těch filmů, který dokáže člověka pobavit tím, jak je natočený, ale zároveň ho donutí zamyslet se nad tím, o čem je. Když se totiž při úvodní scéně na silnici ozve mrazivě jednoduchý hudební motiv, při kterém je trojice politických aktivistů bez lítosti postřílena, nesleduje se to zrovna příjemně. A tenhle pocit zůstane až do konce závěrečných titulků. Zvlášť s vědomím, že i když byli skuteční viníci nalezeni a potrestáni, verdikt nad jejich činem byl vynesen teprve před dvěma lety.
SKUTEČNOST
Vraždy v Mississippi v červnu 1964 je označení pro zločin unesení a zavraždění tří aktivistů z hnutí za občanská práva. K vraždám došlo v Neshoba County, ve státě Mississippi v červnu 1964. Obětmi byli Andrew Goodman a Mchael "Mickey" Schwerner z New Yorku a James Chaney z Meridianu v Mississippi. Všichni tři byli členy organizací Council of Federated Organizations (COFO, Rada federálních organizací) a Congress of Racial Equality (CORE, Kongres rasové rovnosti). Během června se oběti podíleli na kampani Freedom Summer (Léto svobody), která měla za cíl registrovat afroamerické obyvatele Mississippi do voličských seznamů.
Goodman, Schwerner a Chaney cestovali z města Meridian do Longdaleu, aby promluvili s členy místní kongregace o jejich kostele, který se stal cílem žhářů. 21. června 1964 byli zadrženi lokální policií u města Philadelphia (stát Mississippi) za překročení povolené rychlosti. Byli zadrženi a vzati do vazby. V noci byli propuštěni. Po opuštění města byli vytlačeni ze silnice třemi vozy, uneseni, převezeni na jiné místo a popraveni. Jejich těla útočníci převezli a pohřbili v nedaleké hliněné přehradě.
Vyšetřování bylo nejdříve vedeno jako pohřešování tří osob. Po třech dnech po jejich zmizení bylo nalezeno vyhořelé auto obětí v místní bažině. Případu se chopil Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který nařídil masivní prohledávací akci okolí. Do pátrací akce bylo následně zapojeno také 400 vojáků námořnictva a místní a státní policisté. Těla obětí však byla nalezena až téměř po dvou měsících díky tipu. Během vyšetřování se ukázalo, že do vražd byli zapojení členové lokálních Bílých rytířů, nejnásilnější organiazce v rámci Ku Klux Klanu, dále oblastní kancelář šerifa a policisté z města Philadelphia (stát Mississippi).
Vražda aktivistů vyvolala celonárodní pobouření a rozsáhlé vyšetřování pod dohledem médií. Vyšetřování FBI bylo vedeno pod názvem Mississippi Burning (MIBURN, Mississippi hoří). Poté, co státní soudy Mississippi odmítli podezřelé osoby stíhat z vraždy, byl v roce 1967 veden federální případ s 18 podezřelými z porušení občanských práv. Sedm podezřelých bylo odsouzeno k trestům od 3 do 10 let odnětí svobody. Avšak nejvíce strívili ve vězení šest let, než byli přečasně propuštěni. Pobouření veřejnosti z celého případu pomohlo prosadit zákon Voting Rights Act, který zakazoval diskriminaci při výkonu voličského práva.
V roce 2005, po 41 letech od vražd, byl případ znovu otevřen a jeden z pachatelů, Edgar Ray Killen, člen Ku Klux Klanu a baptistický kazatel, byl státem Mississippi odsouzen za tři zavraždění k 60 letům ve vězení. Killen zemřel ve vězení v roce 2018 ve věku 92 let. V čevnu 2016 byl případ oficiálně uzavřen. Kolem soudního procesu s Killenem byl v roce 2010 natočen dokumentární film s názvem Neshoba: The Price of Freedom.
Případ se stal základem příběhu filmu Mississippi hoří z roku 1988, který natočil Alan Parker.
Ocenění:
Academy Awards
1989 - Peter Biziou (Kamera)
1989 - Nejlepší film (nominace)
1989 - Alan Parker (Režie) (nominace)
1989 - Gene Hackman (Hlavní herec) (nominace)
1989 - Frances McDormand (Vedlejší herečka) (nominace)
1989 - Střih (nominace)
1989 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1989 - Nejlepší film - drama (nominace)
1989 - Gene Hackman (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1989 - Alan Parker (Nejlepší režie) (nominace)
1989 - Chris Gerolmo (Nejlepší scénář) (nominace)
Berlinale IFF
1989 - Gene Hackman (Stříbrný medvěd za nejlepší mužský herecký výkon)
1989 - Alan Parker (Zlatý Medvěd za nejlepší film) (nominace)
BAFTA
1990 - Peter Biziou (Nejlepší kamera)
1990 - Nejlepší střih
1990 - Zvuk
1990 - Alan Parker (Nejlepší režie) (nominace)
1990 - Trevor Jones (Hudba) (nominace)
New York Film Critics Circle
1988 - Nejlepší film (nominace)
1988 - Gene Hackman (Nejlepší herec) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1988 - Gene Hackman (Nejlepší herec) (nominace)
DABING
1.DABING (Kino)
V českém znění: Alois Švehlík - Gene Hackman (Rupert Anderson), Boris Rösner - Willem Dafoe (Alan Ward), Eliška Balzerová - Frances McDormand (paní Pellová), Ladislav Frej - Brad Dourif (Clinton Pell), Bohumil Švarc - R. Lee Ermey (starosta Tilman), Antonín Molčík - Gailard Sartain (Ray Stuckey), Pavel Soukup - Stephen Tobolowsky (Clayton Townley), Jan Pohan - Michael Rooker (Frank Bailey), Jiří Zavřel - Pruitt Taylor Vince (Lester Cowens), Radan Rusev - Badja Djola (agent Monk), Oldřich Vlach - Kevin Dunn (agent Bird), Pavel Rímský - Frankie Faison (Pohřební řečník), Ferdinand Krůta - Thomas B. Mason (Soudce), Oskar Gottlieb - Geoffrey Nauffts (Muž s bradkou), Zuzana Fišárková - Dianne Lancaster (Číšnice), Jiří Zahajský - Marc Clement (Floyd Swilley), Alena Procházková - Park Overall (Connie), Iva Hüttnerová - Lois Allen (2. žena v salonu krásy), Karel Chromík - Dan Desmond (Televizní komentátor), John P. Fertitta (2. televizní komentátor), Miloš Vávra - Lou Walker (Vertis Williams), Mirko Musil - Tobin Bell (agent Stokes), Jan Kraus - James Lowell Turnham (Muž v automobilu), Jiří Ptáčník, Otto Lackovič, Oldřich Janovský, Jana Altmannová, Bedřich Šetena, Igor Smržík, Bohuslav Kalva, Jaroslav Horák, Ludmila Roubíková, Zdeněk Dušek, Ludmila Molínová, Vladimír Fišer (titulky) a další.
Zvuk: Jaromír Svoboda
Střih: Pavel Perna
Vedoucí výroby: Zdena Sirotková
Dialogy: Oldřich Černý
Režie: Zdenek Sirový
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov dabing 1990
2.DABING (VHS)
České znění připravili: Oldřich Vlach - Gene Hackman (Rupert Anderson), Alexej Pyško - Willem Dafoe (Alan Ward + titulky), Jana Mařasová - Frances McDormand (paní Pellová), Marek Pavlovský - Brad Dourif (Clinton Pell), Jiří Zavřel - R. Lee Ermey (starosta Tilman), Gailard Sartain (Ray Stuckey), Kevin Dunn (agent Bird), Libor Terš - Stephen Tobolowsky (Clayton Townley), Karel Richter - Michael Rooker (Frank Bailey), Daniela Bartáková, Jan Morávek, Michaela Francová, Kristýna Hernerová, Daniela Zachariášová.
Vyrobil: Bonton Films
3.DABING (MGM)
V českém znění: Vladimír Brabec - Gene Hackman (Rupert Anderson), Aleš Procházka - Willem Dafoe (Alan Ward), Jolana Smyčková - Frances McDormand (paní Pellová), Jaromír Dulava - R. Lee Ermey (starosta Tilman), Jana Altmannová - Dianne Lancaster (Servírka), Billie Jean Young (paní Walkerová), Roman Hájek, Petr Gelnar, Dalimil Klapka, Bohdan Tůma (titulky) a další.
Překlad: Dana Kazdová
Zvuk: Petr Kořínek
Produkce: Alena Hradcová
Dialogy: Dana Řezáčová
Režie: Petr Švéda
Vyrobilo: Studio Bär pro MGM 2007
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 27.1.1989 Orion Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.4.1993 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.6.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 34 600 000
Náklady (Rozpočet) - $ 15 000 000
„Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem.“
OBSAH
V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý… Snímek režiséra Alana Parkera vychází ze skutečných událostí, jež se svého času ocitly v centru pozornosti světové veřejnosti. Mimo řady jiných cen a nominací získal film Oscara za kameru (Peter Biziou) a nominace v kategoriích nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší herec v hlavní roli (G. Hackman), nejlepší herečka ve vedlejší roli (F. McDormand), nejlepší zvuk a nejlepší střih.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Film z posledního zlatého období Ku-Klux-Klanu, kdy byla společnost na Jihu pevně rozdělena a každý dobře věděl, kam patří. Gene Hackman a Willem Dafoe jako dva dva pohledy na tématiku boje za práva barevných. Hackman nemůže souhlasit se zbytečným a nepromyšleným násilím, avšak prostředí, v kterém vyrostl, ho nutí nezaujímat jednoznačný postoj a zachovávat si značný odstup. Willem Dafoe v jedné ze svých řídkých lidských rolí je naproti tomu stoprocentní idealista, který se domívá, že stačí jednou seknout a gordický uzel bude navždy zapomenut. Celému příběhu možná trochu škodí závěrečné absolutní zosobnění představovaných hodnotových směrů, kdy jakmile je zápletka rozřešena, je vše jakoby v pořádku a problémy zmizely. (Pohrobek) 4*
Jak to ten Parker dělá, že pokaždý natočý úžasnej film. Tady dokázal dokonale vystihnout atmosféru šedesátých let, ktárá dýchala z každýho kouta tohohle filmu a ještě jí pěkně dotvářela skvěle pasující hudba do toho období, lepší jsem si sand ani nemohl přát. Taky se nedá opomenout výborná kamera a ještě lepší herecký výkony Gene Hackmana, Williama Dafoe a Frances McDormand, o tom taky svědčí nominace Hackmana a McDormand ne Oscara, ale ani ostaní herci nebyli špatný, spíš naopak, jenom nedostali tolik prostoru. Co se týče příběhu, tak je vylíčen dost drsně, Parker se s rasovou segregací moc nemazal a ukázal jí pěkně natvrdo, jak to asi bylo v takových malých městech na jihu, kde bylo plno černých, hlavně s blížícím se závěrem se začaly útoky stupňovat a bylo to hodně napínavý,jen ten konec už byl takovej dost narychlo, ale špatnej rozhodně nebyl, jen se dal trochu víc rozvést,ale to by to zase bylo příliš dlouhy, i když by mi to moc nevadilo, protože jsem se vůbec nenudil a ty dvě hodiny utekly dost rychle. (Shit) 5*
Když váš tým ve válce Severu proti Jihu kdysi skončil na druhém místě, spíte na děravých bílých prostěradlech a jako praví anglosaští křesťané máte tendenci chránit vlastní výklad demokracii postavený na předsudcích, můžou se u vás objevit sklony k žhářství a lynčování, jenž dají zapomenout na vlastní méněcennost.. Dusná krimi na pozadí rasisticky motivovaného násilí stojí na konfrontaci vyšetřovatelského pragmatismu (Hackman) s idealismem úředního postupu (Dafoe), pulzující hudbě T.Jonese a sebejisté režii A.Parkera, kterému sice u některých scén lze vyčíst zdrženlivost, ale jinak se v jižanském dramatu pohybuje jak moskyt v louisianských mokřadech, tedy nadmíru přirozeně. Zaujal samý začátek titulků, který jedním záběrem poukázal na problém i nesmyslnost podstaty jeho existence (koneckonců, k těm odděleným fontánám na pití vede vodu jedna trubka). Tak se mi zdá, že ta zámořská kolébka demokracie je nějak permanentně prolézána červotoči… (Gilmour93) 4*
V.I.M. FILMU
Filmy na základě skutečných událostí většinou nejsou detektivky. Málokdy bývají totiž skuteční zločinci tak chytří, aby o nich mohl vzniknout napínavý film. Hořící Mississippi je ale výjimka. Tedy do jisté míry. Nejde totiž tak úplně o detektivku. Oba hrdinové sice jsou strážci zákona, ale tenhle film není zas tak moc o jejich pátrání. Mnohem větší prostor tu dostává atmosféra městečka plného rasismu a nenávisti. Někdo máchá Biblí v ruce a plive nenávist na všechny černochy okolo, někdo si v hospodě občas postěžuje, že jeho „negerský soused“ by si zasloužil pověsit a někdo se navenek tváří jako liberál, ale rozdíl mezi černou a bílou barvou pleti je pro něj zatraceně podstatný.
Postupně gradující atmosféra nutí oba detektivy i diváky k tomu, aby si přiznali, že někteří lidé jsou zkrátka a jednoduše zlo. V Hořící Mississippi totiž nejsou klasičtí filmoví záporáci, ale obyčejní lidé, kteří bez logického důvodu nenávidí své sousedy, kteří mají jinou barvu pleti. Je až děsivé sledovat, že čím víc se Anderson s Wardem blíží k pravdě, tím horší lidé je obklopují. Ztráta lidskosti a opovrhování přikázáním „neublížíš bližnímu svému“ je o to děsivější, že něco takového se skutečně v roce 1964 odehrálo.
Díky chytrému scénáři a atmosférické režii Alana Parkera je zkrátka velmi jednoduché filmu propadnout. Hořící Mississippi ale nabízí víc, než jen pouhou atmosféru. Gene Hackman zde dovedl svého „nas*aného policajta“ k dokonalosti a když na konci filmu dostane od svých nadřízených volnou ruku, rozhodně se s nikým nepáře. Dafoe jako mladý intelektuál funguje výtečně jako Hackmanův protipól, ale největšími hvězdami jsou bezpochyby všichni herci, co tak děsivě zahráli rasistické burany z jihu. Těžko říct, jestli jde větší strach z nemyslícího psychopata Michaela Rookera nebo chladně uvažujícího rasistického šerifa v podání výtečného Gailarda Sartaina.
Hořící Mississippi je zkrátka jeden z těch filmů, který dokáže člověka pobavit tím, jak je natočený, ale zároveň ho donutí zamyslet se nad tím, o čem je. Když se totiž při úvodní scéně na silnici ozve mrazivě jednoduchý hudební motiv, při kterém je trojice politických aktivistů bez lítosti postřílena, nesleduje se to zrovna příjemně. A tenhle pocit zůstane až do konce závěrečných titulků. Zvlášť s vědomím, že i když byli skuteční viníci nalezeni a potrestáni, verdikt nad jejich činem byl vynesen teprve před dvěma lety.
VELKÁ RECENZE
Filmy na základě skutečných událostí většinou nejsou detektivky. Málokdy bývají totiž skuteční zločinci tak chytří, aby o nich mohl vzniknout napínavý film. Hořící Mississippi je ale výjimka. Tedy do jisté míry. Nejde totiž tak úplně o detektivku. Oba hrdinové sice jsou strážci zákona, ale tenhle film není zas tak moc o jejich pátrání. Mnohem větší prostor tu dostává atmosféra městečka plného rasismu a nenávisti. Někdo máchá Biblí v ruce a plive nenávist na všechny černochy okolo, někdo si v hospodě občas postěžuje, že jeho „negerský soused“ by si zasloužil pověsit a někdo se navenek tváří jako liberál, ale rozdíl mezi černou a bílou barvou pleti je pro něj zatraceně podstatný.
Postupně gradující atmosféra nutí oba detektivy i diváky k tomu, aby si přiznali, že někteří lidé jsou zkrátka a jednoduše zlo. V Hořící Mississippi totiž nejsou klasičtí filmoví záporáci, ale obyčejní lidé, kteří bez logického důvodu nenávidí své sousedy, kteří mají jinou barvu pleti. Je až děsivé sledovat, že čím víc se Anderson s Wardem blíží k pravdě, tím horší lidé je obklopují. Ztráta lidskosti a opovrhování přikázáním „neublížíš bližnímu svému“ je o to děsivější, že něco takového se skutečně v roce 1964 odehrálo.
Díky chytrému scénáři a atmosférické režii Alana Parkera je zkrátka velmi jednoduché filmu propadnout. Hořící Mississippi ale nabízí víc, než jen pouhou atmosféru. Gene Hackman zde dovedl svého „nas*aného policajta“ k dokonalosti a když na konci filmu dostane od svých nadřízených volnou ruku, rozhodně se s nikým nepáře. Dafoe jako mladý intelektuál funguje výtečně jako Hackmanův protipól, ale největšími hvězdami jsou bezpochyby všichni herci, co tak děsivě zahráli rasistické burany z jihu. Těžko říct, jestli jde větší strach z nemyslícího psychopata Michaela Rookera nebo chladně uvažujícího rasistického šerifa v podání výtečného Gailarda Sartaina.
Hořící Mississippi je zkrátka jeden z těch filmů, který dokáže člověka pobavit tím, jak je natočený, ale zároveň ho donutí zamyslet se nad tím, o čem je. Když se totiž při úvodní scéně na silnici ozve mrazivě jednoduchý hudební motiv, při kterém je trojice politických aktivistů bez lítosti postřílena, nesleduje se to zrovna příjemně. A tenhle pocit zůstane až do konce závěrečných titulků. Zvlášť s vědomím, že i když byli skuteční viníci nalezeni a potrestáni, verdikt nad jejich činem byl vynesen teprve před dvěma lety.
SKUTEČNOST
Vraždy v Mississippi v červnu 1964 je označení pro zločin unesení a zavraždění tří aktivistů z hnutí za občanská práva. K vraždám došlo v Neshoba County, ve státě Mississippi v červnu 1964. Obětmi byli Andrew Goodman a Mchael "Mickey" Schwerner z New Yorku a James Chaney z Meridianu v Mississippi. Všichni tři byli členy organizací Council of Federated Organizations (COFO, Rada federálních organizací) a Congress of Racial Equality (CORE, Kongres rasové rovnosti). Během června se oběti podíleli na kampani Freedom Summer (Léto svobody), která měla za cíl registrovat afroamerické obyvatele Mississippi do voličských seznamů.
Goodman, Schwerner a Chaney cestovali z města Meridian do Longdaleu, aby promluvili s členy místní kongregace o jejich kostele, který se stal cílem žhářů. 21. června 1964 byli zadrženi lokální policií u města Philadelphia (stát Mississippi) za překročení povolené rychlosti. Byli zadrženi a vzati do vazby. V noci byli propuštěni. Po opuštění města byli vytlačeni ze silnice třemi vozy, uneseni, převezeni na jiné místo a popraveni. Jejich těla útočníci převezli a pohřbili v nedaleké hliněné přehradě.
Vyšetřování bylo nejdříve vedeno jako pohřešování tří osob. Po třech dnech po jejich zmizení bylo nalezeno vyhořelé auto obětí v místní bažině. Případu se chopil Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který nařídil masivní prohledávací akci okolí. Do pátrací akce bylo následně zapojeno také 400 vojáků námořnictva a místní a státní policisté. Těla obětí však byla nalezena až téměř po dvou měsících díky tipu. Během vyšetřování se ukázalo, že do vražd byli zapojení členové lokálních Bílých rytířů, nejnásilnější organiazce v rámci Ku Klux Klanu, dále oblastní kancelář šerifa a policisté z města Philadelphia (stát Mississippi).
Vražda aktivistů vyvolala celonárodní pobouření a rozsáhlé vyšetřování pod dohledem médií. Vyšetřování FBI bylo vedeno pod názvem Mississippi Burning (MIBURN, Mississippi hoří). Poté, co státní soudy Mississippi odmítli podezřelé osoby stíhat z vraždy, byl v roce 1967 veden federální případ s 18 podezřelými z porušení občanských práv. Sedm podezřelých bylo odsouzeno k trestům od 3 do 10 let odnětí svobody. Avšak nejvíce strívili ve vězení šest let, než byli přečasně propuštěni. Pobouření veřejnosti z celého případu pomohlo prosadit zákon Voting Rights Act, který zakazoval diskriminaci při výkonu voličského práva.
V roce 2005, po 41 letech od vražd, byl případ znovu otevřen a jeden z pachatelů, Edgar Ray Killen, člen Ku Klux Klanu a baptistický kazatel, byl státem Mississippi odsouzen za tři zavraždění k 60 letům ve vězení. Killen zemřel ve vězení v roce 2018 ve věku 92 let. V čevnu 2016 byl případ oficiálně uzavřen. Kolem soudního procesu s Killenem byl v roce 2010 natočen dokumentární film s názvem Neshoba: The Price of Freedom.
Případ se stal základem příběhu filmu Mississippi hoří z roku 1988, který natočil Alan Parker.
Ocenění:
Academy Awards
1989 - Peter Biziou (Kamera)
1989 - Nejlepší film (nominace)
1989 - Alan Parker (Režie) (nominace)
1989 - Gene Hackman (Hlavní herec) (nominace)
1989 - Frances McDormand (Vedlejší herečka) (nominace)
1989 - Střih (nominace)
1989 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1989 - Nejlepší film - drama (nominace)
1989 - Gene Hackman (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1989 - Alan Parker (Nejlepší režie) (nominace)
1989 - Chris Gerolmo (Nejlepší scénář) (nominace)
Berlinale IFF
1989 - Gene Hackman (Stříbrný medvěd za nejlepší mužský herecký výkon)
1989 - Alan Parker (Zlatý Medvěd za nejlepší film) (nominace)
BAFTA
1990 - Peter Biziou (Nejlepší kamera)
1990 - Nejlepší střih
1990 - Zvuk
1990 - Alan Parker (Nejlepší režie) (nominace)
1990 - Trevor Jones (Hudba) (nominace)
New York Film Critics Circle
1988 - Nejlepší film (nominace)
1988 - Gene Hackman (Nejlepší herec) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1988 - Gene Hackman (Nejlepší herec) (nominace)
DABING
1.DABING (Kino)
V českém znění: Alois Švehlík - Gene Hackman (Rupert Anderson), Boris Rösner - Willem Dafoe (Alan Ward), Eliška Balzerová - Frances McDormand (paní Pellová), Ladislav Frej - Brad Dourif (Clinton Pell), Bohumil Švarc - R. Lee Ermey (starosta Tilman), Antonín Molčík - Gailard Sartain (Ray Stuckey), Pavel Soukup - Stephen Tobolowsky (Clayton Townley), Jan Pohan - Michael Rooker (Frank Bailey), Jiří Zavřel - Pruitt Taylor Vince (Lester Cowens), Radan Rusev - Badja Djola (agent Monk), Oldřich Vlach - Kevin Dunn (agent Bird), Pavel Rímský - Frankie Faison (Pohřební řečník), Ferdinand Krůta - Thomas B. Mason (Soudce), Oskar Gottlieb - Geoffrey Nauffts (Muž s bradkou), Zuzana Fišárková - Dianne Lancaster (Číšnice), Jiří Zahajský - Marc Clement (Floyd Swilley), Alena Procházková - Park Overall (Connie), Iva Hüttnerová - Lois Allen (2. žena v salonu krásy), Karel Chromík - Dan Desmond (Televizní komentátor), John P. Fertitta (2. televizní komentátor), Miloš Vávra - Lou Walker (Vertis Williams), Mirko Musil - Tobin Bell (agent Stokes), Jan Kraus - James Lowell Turnham (Muž v automobilu), Jiří Ptáčník, Otto Lackovič, Oldřich Janovský, Jana Altmannová, Bedřich Šetena, Igor Smržík, Bohuslav Kalva, Jaroslav Horák, Ludmila Roubíková, Zdeněk Dušek, Ludmila Molínová, Vladimír Fišer (titulky) a další.
Zvuk: Jaromír Svoboda
Střih: Pavel Perna
Vedoucí výroby: Zdena Sirotková
Dialogy: Oldřich Černý
Režie: Zdenek Sirový
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov dabing 1990
2.DABING (VHS)
České znění připravili: Oldřich Vlach - Gene Hackman (Rupert Anderson), Alexej Pyško - Willem Dafoe (Alan Ward + titulky), Jana Mařasová - Frances McDormand (paní Pellová), Marek Pavlovský - Brad Dourif (Clinton Pell), Jiří Zavřel - R. Lee Ermey (starosta Tilman), Gailard Sartain (Ray Stuckey), Kevin Dunn (agent Bird), Libor Terš - Stephen Tobolowsky (Clayton Townley), Karel Richter - Michael Rooker (Frank Bailey), Daniela Bartáková, Jan Morávek, Michaela Francová, Kristýna Hernerová, Daniela Zachariášová.
Vyrobil: Bonton Films
3.DABING (MGM)
V českém znění: Vladimír Brabec - Gene Hackman (Rupert Anderson), Aleš Procházka - Willem Dafoe (Alan Ward), Jolana Smyčková - Frances McDormand (paní Pellová), Jaromír Dulava - R. Lee Ermey (starosta Tilman), Jana Altmannová - Dianne Lancaster (Servírka), Billie Jean Young (paní Walkerová), Roman Hájek, Petr Gelnar, Dalimil Klapka, Bohdan Tůma (titulky) a další.
Překlad: Dana Kazdová
Zvuk: Petr Kořínek
Produkce: Alena Hradcová
Dialogy: Dana Řezáčová
Režie: Petr Švéda
Vyrobilo: Studio Bär pro MGM 2007
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 27.1.1989 Orion Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.4.1993 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.6.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 34 600 000
Náklady (Rozpočet) - $ 15 000 000
Tvůrci a herci
Alan Parker (Režie), Robert F. Colesberry (Produkce), Frederick Zollo (Produkce), Trevor Jones (Hudba), Peter Biziou (Kamera), Gerry Hambling (Střih), Howard Feuer (Casting), Juliet Taylor (Casting), Philip Harrison (Scénografie), Geoffrey Kirkland (Scénografie), Aude Bronson-Howard (Kostýmy), Bill Phillips (Zvuk), David Forrest (Masky), Chris Gerolmo (Scénář), Gene Hackman (Herec), Willem Dafoe (Herec), Frances McDormand (Herec), Brad Dourif (Herec), R. Lee Ermey (Herec), Gailard Sartain (Herec), Stephen Tobolowsky (Herec), Michael Rooker (Herec), Pruitt Taylor Vince (Herec), Badja Djola (Herec), Kevin Dunn (Herec), Frankie Faison (Herec), Stephen Bridgewater (Herec), Park Overall (Herec), Tobin Bell (Herec), Ed Geldart (Herec), Darius McCrary (Herec)
1988/12/USA/Krimi, Drama, Thriller
Zajímavost k filmu
- Stephen Tobolowsky, který hraje předního vůdce Ku Klux Klanu, se nechal slyšet, že během scény, kdy má jeho postava rasistický proslov před velkým davem, byli v publiku i praví členové KKK. Legitimovali se svými oficiálními členskými průkazkami.
- Ačkoliv je příběh smyšlený, zakládá se na skutečné události - vraždě tří aktivistů za práva černochů.
- Mnoho komparsistů bylo skutečnými členy Ku-Klux-Klanu.
- Don Johnson velmi stál o roli, kterou poté ztvárnil Williem Dafoe.
- První film tehdy šestačtyřicetiletého Tobina Bella, který se později proslavil v sérii Saw.
- Stephen Tobolowsky, který hraje předního vůdce Ku Klux Klanu, se nechal slyšet, že během scény, kdy má jeho postava rasistický proslov před velkým davem, byli v publiku i praví členové KKK. Legitimovali se svými oficiálními členskými průkazkami.
- Ačkoliv je příběh smyšlený, zakládá se na skutečné události - vraždě tří aktivistů za práva černochů.
- Mnoho komparsistů bylo skutečnými členy Ku-Klux-Klanu.
- Don Johnson velmi stál o roli, kterou poté ztvárnil Williem Dafoe.
- První film tehdy šestačtyřicetiletého Tobina Bella, který se později proslavil v sérii Saw.
Odkazy
Hrají:
Gene Hackman, Willem Dafoe, Frances McDormand, Brad Dourif, R. Lee Ermey, Gailard Sartain, Stephen Tobolowsky, Michael Rooker, Pruitt Taylor Vince, Badja Djola, Kevin Dunn, Frankie Faison, Stephen Bridgewater, Park Overall, Tobin Bell, Ed Geldart, Darius McCrary, Rick Zieff, Mark Jeffrey Miller, Robert F. Colesberry, Frederick Zollo, Simeon Teague, Ralnardo Davis, Everett Thrall, Dan Desmond, Lou Walker, Geoffrey Nauffts, John P. Fertitta, Robert Glaudini, Tonea Stewart, Mert Hatfield