Havran / The Raven (2012/111/USA, Maďarsko, Španělsko/Thriller, Mysteriózní) 67%

22.02.2018 19:19
JEDNOU VĚTOU
„Sériového vraha může zastavit jen ten, kdo ho inspiroval."

OBSAH
Detektiv Emmet Fields (Luke Evans, Válka bohů) je povolán k případu brutální vraždy dvou žen. Při pátrání zjistí, že zločin se až moc podobá smyšlené vraždě, která byla do detailu popsaná v povídce spisovatele Edgara Allana Poa (John Cusack, V kůži Johna Malkoviche). Předvolá tedy tohoto sociálního vyvržence k výslechu, ale zatímco je Poe ve vazbě, dochází k další strašlivé smrti - opět inspirované jedním z jeho příběhů. Fields tedy vyzve Poa, aby mu pomohl zastavit toto krvavé šílenství…(oficiální text distributora)


FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na Havrana jsem se chtěl podívat především kvůli herci, který mě poslední dobou nepřestává překvapovat. Luke Evans se ale i tady stihl předvést a právě tímto filmem si mě totálně získal. Pokud bych film samotný k něčemu přirovnal, nejspíš by to bylo k filmu Anonym. Havran je totiž takovým pseudo-historickým životopisným příběhem Edgara Allana Poea. Ten ale nevypráví jeho příběh, ale spojuje příběhy jeho jednotlivých povídek. Jedna vražda rovná se jedna povídka. Jako celek to ale dává Edgara, jeho osobnost, jeho názory a jeho myšlení, které se do povídek stihli promítnout. No a já musím říct, že tenhle nápad se mně moc líbil. Atmosféra starého Baltimoru byla dostatečně temná a přitom vůbec nevadí, že celý film se natáčel v Evropě. Spíš naopak. Jediný problém, který mě u tohodle filmu nakonec dost mrzel byl samotný závěr. Na to, jak se příběh rozvíjel, ho závěr dost nekompromisně utnul. Přál jsem si, aby si takový příběh vysloužil vysloveně epický závěr. Nakonec jsem se ale dočkal spíše komorního přijmutí smrti. Asi to tak ale mělo být... (Malarkey) 4*

Hororová detektivka, která měla potenciál stát se buď naratologickou lahůdkou (převádění fikce v realitu a opačně), nebo brakovou ptákovinou roku (krvavé mordy, žena v ohrožení, chlastající protagonista). Nakonec jde jenom o úmorně mechanické hromadění motivů z děl E. A. Poea. Prostředkem k rozluštění záhady je samotný spisovatel, který detektivovi několikrát poradí, na co vrah tou kterou indicií naráží, aby pak pátrači společnými silami a s ohromující neomylností vydedukovali, kterým směrem pokračovat dál (zkratkovitost „logických“ vývodů v něčem připomíná Šifru mistra Leonarda). Hlavní dějová linie není náměty Poeových povídek protkána, jsou do ní jednoduše naházeny. Jedna poeovská narážka vytlačuje další, namísto toho, aby byly skládány do sebe a teprve ve výsledku vedly k dopadení vraha, čím padá potěcha z postupného odhalování pravdy. Ta se v závěru jednoduše zjeví. Každý převod Poeovy teorie do praxe je postavami nadto přiřazen ke konkrétnímu literárnímu počinu, někdy i s krátkou historickou explikací, takže se nemůžeme těšit ani z toho, že bychom sami poznávali, ze kterého zdroje tvůrci zrovna čerpají. Dynamická vazba mezi autorem a jeho dílem, kterým je zde vrah sám, nabízí přehršle nosných témat, z nichž ale scenáristé nedokázali žádné smysluplně rozpracovat. Nevytvářejí ani snahu mást nás možností, že by mohl vraždit samotný spisovatel, jehož vnitřní démoni jsou vinou křečovité, násilně implementované romantické podzápletky velmi krotké. Čím vrstevnatěji se scénář snaží Poea charakterizovat, tím méně je hrdina přesvědčivý, nejzábavnější je tudíž hned počáteční demo verze jízlivého a sebestředného alkoholika. Méně přímočarý přístup k zadání „film na motivy knih E. A. Poea“ naznačuje teprve závěrečný dialog, nastolující otázku, kdo je vlastně autor a kdo čtenář. Namísto promyšlené hry s vícero vypravěči, jejíž pravidla Poe mistrně ovládal, nám McTeigue nabízí jenom velmi neinvenční a málo temnou detektivku. S pár zbytečnými gore výpady a akčními scénami, jejichž přítomnost by omlouvala teprve mnohem výrazněji komiksová výtvarná stylizace (film chce vypadat trochu jako Ospalá díra, ale na postprodukční přibarvování obrázků už zřejmě nezůstaly peníze). 50% (Matty) 2*

Jednou o půlnoci, maje horečku a rozjímaje nad divnými svazky vědy prastaré a záslužné - když jsem klímal v polospaní, ozvalo se znenadání velmi jemné zaťukání na dveře - byl to McTeigue, Poe už ne... Košatými adjektivy protkaná detektivní historka, co mi žlučí i přes svůj nesofistikovaný scénář rozhodně nepohnula. Když pominu poněkud těžkopádné naroubování vražd na povídky, občas kostrbaté dedukce a plánovaný konec v Paříži (Chtěl snad nechat Julese pět neděl v balóně bez jídla a pítí?) nemám moc, co bych vytknul, neboť primárním účelem Havrana bylo pobavit bez ohledu na historická fakta. Vždyť já si dokonce nepřál, aby se objevilo Pendulum a udělalo z Johna dva malé Cusacky do školky a to už je co říct! Když už nic, alespoň si touto konzumní formou může najít divák cestu k významnému představiteli romantismu a zakladateli detektivního žánru. Pak si třeba nebude myslet, že Havran je jen zaměstnanec pohřební služby a Sud vína amontilladského objednaný drink na víkendovou hustou kalbu.. Shrnul bych to tak. Během závěrečných titulků mi přistál na římse krkavec a začal s tím svým nevermore. Nyní pod oknem mrtev leží, opeřené tělo naplněno broky, on radit chtěl mi, napovídat - však já děl ne, už maje svoje roky.. (Gilmour93) 4*

VELKÁ RECENZE
Málokteré detektivní téma je okoukanější než „umělec nahání magora, jenž vraždí podle jeho nejvýznamnějších děl.“ Tvůrci Havrana se však rozhodli to neřešit a vsadili na názor, že když se zabíjí podle E. A. Poea, bude to zábava. A rozhodně mohla být, protože tenhle spisovatel ve svých dílech popsal pár hodně veselých způsobů, jakými může jeden člověk ublížit druhému. Ovšem jestliže vyrazíte do kina s nadějí na solidní detektivku z devatenáctého století nebo dokonce naivně očekáváte něco sofistikovanějšího, čeká vás zklamání.
Havran je totiž jen obyčejná kriminálka, která by snad dokázala zaujmout v televizi, ale do kina nepatří. Tvůrci absolutně nedokázali využít reálie devatenáctého století ani postavu Edgara Allana Poea a natočili jen přinejlepším průměrnou žánrovou rutinu. Potěší, že vrah zabíjí efektně a díky inspirace v dílech legendárního spisovatele se dočkáme i několika celkem vyvedených mrtvol, ale tím víceméně končíme. Většinu času jen zoufale nevýrazní John Cusack a Luke Evans jezdí po Baltimoru a hrají s vrahem stokrát viděnou hru „budu vám nechávat stopy, díky nimž mě najdete, a mezitím zabiju každého, koho se mi zachce“. Přičemž Cusackův hrdina první půlhodinu chlastá a zbytek filmu se tváří vyděšeně a Evans se zase všechno pokouší uhrát tím, že se mračí. A to je jednoduše málo.
Nejvíc nafackovat by si ale zasloužil režisér James McTeigue, jenž dokázal zkazit všechny tři filmy, na nichž kdy pracoval (včetně dokonale myšlenkově vykastrované Vendety) a měl by opustit Hollywood a točit klipy pro Elán, protože evidentně nemá co nabídnout. Film nedokáže strhnout ani při pátrání, ani v momentech, kdy hlavní hrdina nahání vraha uprostřed mlhy. Akční scény jsou v podání režiséra zoufale nudné a neoriginální a nějaké to visení deset metrů nad zemí nebo záporák v černém kabátě prostě k pořádnému vyděšení nestačí. Prostě televizní rutina, v níž mají hrdinové na sobě staré oblečení a hlavní postava je slavný umělec. Fakt tu není co pochválit a když navíc začnete byť jen malinko přemýšlet o stopách, které má policie k dispozici, zjistíte na konci, že rozuzlení vlastně vůbec nedává smysl. Ale co taky chtít od filmu, jehož autoři byli natolik líní, aby si vůbec otevřeli wikipedii a zjistili, že Jules Verne nevydal za Poeova života ani jednu knihu?
Havrana raději vynechte. Zklamává jako detektivka a absolutně neobstojí ani jako něco, co by si mohli užít milovníci literatury devatenáctého století. Je to umělá nuda s televizními parametry, ne zrovna dobře zahranými postavami a několika opravdu brutálními logickými kiksy. Sice se ve filmu pořád něco děje a když u něj vypnete mozek, možná se budete u honiček v divadle nebo při pátrání v ulicích Baltimoru i trošku bavit, ale tenhle argument může obstát u akčního béčka, ne u kriminálky. Ta přeci jenom s nějakou tou logikou a zapojením mozku počítat musí.

DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Aleš Procházka - John Cusack (Edgar Allan Poe), Andrea Elsnerová - Alice Eve (Emily Hamiltonová), Jaromír Meduna - Brendan Gleeson (Kapitán Hamilton), Martin Zahálka - Kevin R. McNally (Maddox), Luděk Čtvrtlík - Luke Evans (detektiv Fields), Michal Holán - Oliver Jackson-Cohen (John Cantrell), Jana Postlerová - Pam Ferris (paní Bradleyová), Svatopluk Schuller - Sam Hazeldine (Ivan), Miloš Vávra, Ladislav Frej, Dalimil Klapka, Lucie Kožinová, Petr Gelnar, Petr Lněnička, Zuzana Skalická, Anna Suchánková, Petr Neskusil, Jan Škvor, Tomáš Borůvka, Jan Köhler, Bohdan Tůma (titulky)
Produkce: Zuzana Špeciánová
Překlad a dialogy: Ivan Kotmel, Agentura K
Zvuk: Miloš Sommer
Režie: Martin Těšitel
Vyrobilo: Studio Soundwave pro Hollywood Classic Entertainment 2012

2.DABING (Prima)
V českém znění: Aleš Procházka - John Cusack (Edgar Allan Poe), Anna Remková - Alice Eve (Emily Hamiltonová), Jaromír Meduna - Brendan Gleeson (Kapitán Hamilton), Martin Zahálka - Kevin R. McNally (Maddox), Petr Lněnička - Luke Evans (detektiv Fields), Michal Holán - Oliver Jackson-Cohen (John Cantrell), Martin Sobotka - Sam Hazeldine (Ivan), Dalimil Klapka - Jimmy Yuill (Eldridge), Marek Holý, Radek Hoppe, Zuzana Schulzová, Petr Neskusil, Bohdan Tůma, Filip Jančík, Bohuslav Kalva, Terezie Taberyová, Jitka Moučková, Jan Köhler, Zbyšek Horák (titulky) a další
Překlad: Barbora Knobová
Dramaturgie: Hana Pernicová
Zvuk: Petr Kočík
Produkce: Libuše Witzová
Vedoucí výroby: Kristýna Pavlíková
Vedoucí dramaturg: Daniel Košťál
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Dialogy a režie: Zuzana Schulzová
Vyrobilo: Studio Audiotech pro FTV Prima spol. s r.o. 2014

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.4.2012 H.C.E.
Premiéra USA: 27.4.2012 Relativity Media
Premiéra Maďarsko: 17.5.2012     
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD:  23.11.2012 H.C.E
Poprvé na Blu-ray: 5.12.2012 H.C.E

Tržby v ČR - Kč 1 722 454
Tržby celkem - $ 22 485 095
Návštěvnost v ČR - 14 200
Náklady (Rozpočet) - $ 26 000 000
 
Tvůrci a herci
James McTeigue (Režie), Marc D. Evans (Produkce), Aaron Ryder (Produkce), Trevor Macy (Produkce), Lucas Vidal (Hudba), Danny Ruhlmann (Kamera), Niven Howie (Střih), Lucinda Syson (Casting), Elaine Grainger (Casting), Roger Ford (Scénografie), Carlo Poggioli (Kostýmy), John Rodda (Zvuk), Tracey Wells (Masky), Ben Livingston (Scénář), Hannah Shakespeare (Scénář), John Cusack (Herec), Luke Evans (Herec), Alice Eve (Herec), Brendan Gleeson (Herec), Oliver Jackson-Cohen (Herec), Pam Ferris (Herec), Kevin McNally (Herec), Brendan Coyle (Herec), Sergej Trifunović (Herec), Dave Legeno (Herec), Sam Hazeldine (Herec), Adrian Rawlins (Herec), Ian Virgo (Herec), Charity Wakefield (Herec), Matt Devere (Herec), Milos Djuricic (Herec)
 
2012/111/USA, Maďarsko, Španělsko/Thriller, Mysteriózní
 
Zajímavost k filmu
- V momentě, kdy beží Edgar Allan Poe (John Cusack) do divadla, běží okolo poutače, který uvádí divadelní hru "Macbeth" od Shakespeara. "Macbeth" je hrou prokletou a už při jeho premiéře v roce 1606 došlo k tragédii. Mladík, který ztělesňoval panovačnou Macbethovu manželku (v alžbětinském divadle hráli muži ženské role), těsně před prvním představením onemocněl. Přesto chtěl hrát, ale osud mu to neumožnil. Pár minut před vstupem na jeviště zemřel. Samotný divadelní příběh plný krve a násilí byl příliš krutý i na svou dobu a král Jakub I. byl po zhlédnutí Macbetha tak znechucen, že ho zakázal po dlouhých sedm let hrát.
- Slová Poea (John Cusack) na konci filmu "Snáď Boh pomôže mojej úbohej duši" boli v skutočnosti aj posledné slová v reálnom živote E.A. Poa.
- Pri bále u Hamiltona (Brendan Gleeson) majú ľudia na tvárach masky pripomínajúce krídla havrana.
- Lekár spomína svojim študentom pri nájdení jednej z indícií, že obeť trpela tuberkulózou. Je to narážka na matku E.A. Poea (John Cusack), ktorému matka umrela na tuberkulózu, keď mal 2 roky.
- John Cusack kvůli své roli zhubl 11 kilogramů a přečetl velké množství materiálů o Edgaru Allanu Poeovi.
- Livingston dostal nápad napsat scénář k filmu na večírku roku 1999. Probírala se záhadná úmrtí a někdo zmínil Edgara Alana Poa, jehož poslední 4 dny života jsou opředeny tajemstvím. Údajně byl nalezen na lavičce poblíž baltimorské Light Street a přes rychlou lékařskou pomoc po 4 dnech zemřel.
- Inspektora Emmeta Fieldse měl hrát původně Jeremy Renner, raději však přijal nabídku na roli ve filmu Mission Impossible - Ghost Protocol (2011).
- Přestože se snímek odehrává v Batimoru v 19. století, natáčení probíhalo v Budapešti a Bělehradu.
- Dříve, než byl do role Edgara Allana Poa obsazen John Cusack, byli v hledáčku tvůrců také Joaquin Phoenix či Ewan McGregor.
- S nabídkou na roli Emily byla oslovena i Noomi Rapace.
 
Odkazy