Hamburger Hill / Hamburger Hill (1987/108/USA/Válečný, Akční, Drama) 68%
22.02.2018 19:51
JEDNOU VĚTOU
„Americké válečné drama, zachycující jednu z mnoha krutých epizod války ve Vietnamu.“
OBSAH
Odehrává se v květnu roku 1969, během operace Apache Snow. Malá průzkumná jednotka ze 101. výsadkové divize amerického letectva začíná s dobýváním vietcongem obsazeného pahorku Ashu Valley. Jedenáctkrát podniknou Američané, většinou devatenáctiletí mládenci, útok, jedenáctkrát jsou krvavě odraženi. Horkokrevní yankeeové dají kopci výstižné pojmenování Hamburgerový kopec, protože z nich Vietnamci dělají při boji "mleté maso". Když se zbytku jednotky po nadlidském úsilí a téměř dvou týdnech urputných bojů podaří prolomit obrannou linii Vietnamců, přichází rozkaz k ústupu. Strategický význam kóty totiž nebyl tak důležitý, jak se původně předpokládalo.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Velmi nevyrovnaný film. Hamburger Hill z počátku nabízí hrozně málo. Děj se rozjíždí velmi pomalu a přes pochopitelné "setkání" s hlavními hrdiny čeká divák na válku opravdu dlouho. Vše je však vynahrazeno v posledních 30ceti minutách filmu, kdy Irvin představí svou vizi války a sekunduje mu konečně se rozjíždějící Phillip Glass (jeho účast byla překvapením, v první půli filmu jsem o něm nevěděl, ale ke konci to vynahrazoval, jak mohl...). Boj vojáků o kopec, krev, hrdinství, beznaděj, působivý a netradiční doprovod, to vše dělá z poslední půl hodiny úchvatný kousek, který nabízí velký kus atmosféry jedné "hloupé" války. Potěšila i kamera, která především ve scénách dobývání slavného kopce předvádí krásné plynulé jízdy podél hrdinu a zachycuje vše důležité. Krom toho scénář skrze dialogy některých postav nabízí velmi zajímavý pohled do atmosféry mezi vojáky a jejich vnitřní motivací (včetně jednoho z nejpůsobivějších "komentářů" doby ve filmech z vietnamu tuším z úst Stevena Webera). Právě díky hlubšímu pohledu do myslí vojáků a atmosféry jednotky dávám slabší 4*... PS: ten rasismus tam prostě musel být... (Dijkoma) 4****
Nemůžu souhlasit s relativně vysokým hodnocením tohoto válečného dílka nazvaného podle amerického masa mletého na kopci u vietnamského údolí A Shau - bitva se tu skutečně roku 1969 udála...Scénář je zmatený bez bez nějakého směřování filmu - a k tomu žvatlavé a schématické dialogy. Až zbytečně krvavé jsou orgie vyhřezlých útrob a chybějících končetin ve vlastních (tedy amerických) řadách, zatímco vietnamští nepřátelé nejsou buď vidět, nebo - jsou -li, pak padají mrtví na povel. Nesmyslné lezení pěšáků blátem nahoru a snad úmyslné klouzání dolů v nejtěžší bitevní vřavě; nekrytě pobíhající amíci zabíjení schovanými vietnamčíky; pěchota USA v roce 1969 nepoužívající žádné těžké zbraně - výjimku tvoří pár scén s napalmem z letadel, ovšem eventuální zasažení bojovníci Vietkongu nejsou vidět ani slyšet (na rozdíl od filmu ve skutečné bitvě bylo samozřejmě použito kromě letectva i dělostřelectvo, shozeno bylo 450 tun bomb a 68 tun napalmu). Ve filmu se nedozvíme, že kopec byl celý prokopán vietnamskými tunely, což umožňovalo účinnou severovietnamskou obranu. Za dobré viditelnosti jsou američtí vojáci opakovaně masakrování svým vlastním nízko letícím letectvem a to přes jasnou signalizaci pilotům (v reálu byli zabiti US vrtulníky pouze dva Američané, a to na rozdíl od filmu v nepřehledném terénu)... Tohle nebyl válečný film, ale spíše amatérské video, např. takové Údolí stínů bylo o několik tříd lepší. (RHK) 1*
Jeden bezvýznamný vietnamský kopec u hranic s Laosem a houska z Big Macu mají něco společného - jsou pokryty mletým masem na hamburgery made in USA. Nutno dodat, že jen jedno z nich je hovězí.. Synovec druhé půle Olověné vesty, neduživý brácha Čety, zakřiknutý soused Apokalypsy - to je Hamburger Hill. První část, kdy jsou největším nepřítelem venerologické choroby, je hodně roztříštěná a odosobněná, zbytek pak trochu válčí se stereotypem krutý boj / stav mysli, kdy řečnickou otázku střelce z vrtulníku ve Full Metal Jacket („Ain´t war hell?“) snad ani není třeba klást.. Irvinova pocta outsiderům daleko od domova je zářným příkladem toho, že když nedosáhnete filmařskými prostředky dostatečné působivosti, nepomůže sebelepší téma. Nutno však ocenit snahu o věrnost a autenticitu válečného chaosu. Třeba taková střelba do vlastních řad je jen o něco méně demoralizující, než nedostatek podpory od národa, pro který (alespoň dle vás) bojujete.. Mimochodem, domácí kritika způsobu vedení této bitvy byla jednou z příčin změny strategie amerických sil, což znamenalo nepokračování v politice „maximálního tlaku“ na Severní Vietnam. Jinými slovy, začalo se s postupným stahováním amerických jednotek... (Gilmour93) 3*
VELKÁ RECENZE
V květnu roku 1969 jsou příslušníci americké 101. výsadkové divize posláni do údolí A Shau, místa, které mnozí z jejích členů znají z dřívějška a na nějž nemají zrovna nejlepší vzpomínky. Nyní dostává jednotka, se stavem doplněným o nováčky bez bojových zkušeností, za úkol obsadit strategicky významný kopec, oficiálně označovaný pouze jako „kóta 937,“ samotný vojáky posléze pojmenovaný názvem shodným se jménem filmu.
Pozice je silně opevněna a bráněná příslušníky NVA (armády komunistického severního Vietnamu) a záhy se ukazuje, že dobytí kopce nebude záležitost na jedno odpoledne a že se jen stěží obejde beze ztrát na americké straně. Opakované útoky jsou odráženy obránci ve výhodném postavení, účinkem se míjí také vehementní snaha leteckých sil spálit či srovnat se zemí všechno, co se nachází na vrcholu kopce. Vietnamští bojovníci se v takových případech ukrývají do podzemích krytů, takže velké množství bomb a napalmu sice systematicky devastuje krajinu, vlastní účinek na obránce je však zcela nulový. K tomu se přidávají další komplikace jako deštivé počasí, které mění svahy kóty 937 v bahno, po němž se útočníci nedokáží dostat nahoru, dochází i k incidentu, kdy americký vrtulník omylem zahájí palbu na vlastní vojáky na svahu a způsobí jim zcela zbytečné ztráty. Vázne také zásobování bojující jednotky, která rovněž musí být v přestávkách mezi jednotlivými útoky doplňována o novou, opět však nezkušenou, čerstvou krev. Celá bitva se nakonec protáhne na deset dní, teprve poté se americkým vojákům podaří definitivně prorazit nepřátelskou obranou, zabít drtivou většinu Vietnamců na vrcholku kopce a konečně, po ztrátě desítek padlých a několika stovek raněných, důležitou pozici konečně obsadit.
Vůbec první výlet režiséra Irvina na pole válečného filmu. Vychází ze skutečných událostí a popisuje poměrně kontroverzní (neuvěřitelné hrdinství a nasazení x zbytečná jatka plná přehmatů ze strany velení) epizodu války ve Vietnamu, k čemuž využívá smyšlené, fiktivní charaktery amerických vojáků. Silnou stránkou snímku je jeho bezútěšná, depresivní atmosféra, v níž Američané nastupují k jednotlivým útokům. Pokusy vojáků dostat se na kopec přes záplavu bahna či střelba kulometu z vrtulníku do vlastních řad navozující pocit naprosté beznaděje, s níž se útočníci jen těžko vyrovnávají. K tomu přispívá i celkové naturalistické pojetí, v některých chvílích hraničící až s brutalitou. Utržená ruka či záběr na hlavu vietnamského vojáka, která se po dávce jednoho z Američanů doslova a do písmene rozletí na kusy, to jsou pouze některé z okamžiků v tomto filmu, jemuž víc ne příznačné sedí označení „syrový.“
Obecně byl také snímek dobře hodnocen, a to i ze strany válečných veteránů a účastníků akce, jako velmi realistický, ať už zobrazením bojových akcí nebo v oblasti výstroje a výzbroje (v tomto ohledu patří Hamburger Hill mezi vůbec nejlépe zpracované filmy s tématikou vietnamské války). Toto pojetí se však částečně utápí v jistém stereotypu, jemuž se u podobné bitvy nedalo vyhnout. Sekvence z bojů jsou sice velmi dobře vypadající, leč pouze s jedním, stále se opakujícím tématem. Američané lezou na kopec, Vietnamci po nich pálí ze svých obraných zákopů. Nic víc, nic míň. Pro většinu diváků se tak snímek přes všechny své klady může po čase stát docela stereotypním, zvláště když je jasné, jak nakonec bitva dopadne. Vyskytuje se tu i poměrně častý nešvar válečných filmů, a sice velmi malá možnost se jakkoliv ztotožnit s některou postavou. Jakmile si vojáci narazí na hlavu přilby a umažou se od bahna, blíží se k nule šance je od sebe odlišit. Jedinou výjimku představuje zdravotník (černocha s brýlemi poznáte snadno), který je ale pravděpodobně tou vůbec nejhorší postavou v celém ději a jemuž většina lidí nebude přát nic kromě kulky do hlavy. Celkově jde o film ve svých vrcholných pasážích velmi zdařilý a působivý, místy však zbytečně rozmělňovaný a také protahovaný (časté debaty vojáků prakticky o ničem). Celkově zůstává až za notoricky známými a výbornými věcmi jako Platoon či Full Metal Jacket.
SKUTEČNOST
Bitva o kótu 937 nebo bitva o horu Ap Bia známá spíše jako bitva o Hamburger Hill byla bitvou vietnamské války, v níž se setkaly jednotky Spojených států amerických a Jižního Vietnamu s jednotkami Severního Vietnamu v období mezi 10. a 20. květnem 1969. Boje si vyžádaly 72 padlých amerických vojáků a asi 630 mrtvých na straně Severního Vietnamu. Výraznou nespokojenost na straně USA kromě palby do vlastních řad, která představovala asi 10 % celkových ztrát, způsobilo i to, že americké jednotky dobytý kopec 2 dny po bitvě opustily a umožnily tak Severovietnamcům jeho opětovné obsazení. Bitva byla součástí rozsáhlejší operace Apache Snow, během níž se v květnu 1969 americké a jihovietnamské jednotky snažily vytlačit severovietnamskou armádu z údolí A Shau.
Boje stály život 72 Američanů a dalších 372 bylo zraněno. Američané napočítali na bojišti 630 těl vojáků VLA, 7. a 8. prapor 29. pluku VLA byly prakticky zničeny. Jelikož cílem amerických útoků bylo zničit nepřítele, po skončení boje americké jednotky na vrcholu nasedly na vrtulníky a odletěly na základnu a dovolily tak Severovietnamcům kopec znovu obsadit bez boje. Zejména řadovým vojákům připadalo takové jednání jako plýtvání jejich životy.
,,Jste-li schopni si pro ně, nechat místo ve vašem nitru a vyšetřit si jeden pohled zpátky, když odjíždíte na místa, která už neexistují. Nestyďte se říct, že jste je milovali i když třeba ne vždy. Chopte se toho co zanechali a čemu a čemu jste se tam naučili a ponechte si to pro sebe. V okamžiku, kdy se muži rozhodnou a řeknou, že válka je šílenství. Chopte se toho okamžiku, aby jste objali ty milé hrdiny, které jste tam zanechali.“
Major Michael Davis O´Donnell
1.ledna 1970
Dak to Vietnam
Účastnil se bitvy o Hamburger Hill.
DABING
1.DABING (VHS, ČNTS Nova, Prima)
V českém znění: Gustav Bubník - Steven Weber (Dennis Worcester), Miroslav Saic - Courtney B. Vance (Abraham 'Doc' Johnson) + (vypravěč), Marcel Vašinka - Don Cheadle (Johnny Washburn) + Tim Quill (Joe Beletsky), Michal Pavlata - Dylan McDermott (Adam Frantz), Libor Terš, Tonda Navrátil (více rolí + titulky), Vlasta Žehrová, Jana Mařasová, Martin Velda, Zuzana Skalická a další
Překlad: Evelyna Koublová
Dialogy: Alena Hokszová
Zvuk: Antonín Kravka
Režie: Petr Tichý
Vyrobilo: Studio Auvit pro Intersonic
2.DABING (Nova)
V českém znění: Marek Holý - Dylan McDermott (Adam Frantz), Bohdan Tůma - Courtney B. Vance (Abraham 'Doc' Johnson), Ivo Novák, Ludvík Král - Tim Quill (Joe Beletsky), Petr Burian, Petr Gelnar - (titulky), Oldřich Hajlich - Anthony Barrile (Vincent 'Alphabet' Languilli), Michal Holán, Ladislav Cigánek, Jiří Ployhar, Pavel Tesař,Tereza Taberyová, Petra Tišnovská, Kristýna Valová, Klára Šumanová a další
Překlad: Gina Dolejšová
Zvuk: Jiří Bartoš
Produkce: Martin Odehnal a Jaromír Šindelář
Dialogy: Ivana Slámová
Režie českého znění: Tomáš Tintěra
Vyrobila: CET 21 spol. s.r.o. v DW Agentuře s.r.o. v roce 2012
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 7. 8. 1987
Premiéra USA: 28.8.1987 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 13,839,404
„Americké válečné drama, zachycující jednu z mnoha krutých epizod války ve Vietnamu.“
OBSAH
Odehrává se v květnu roku 1969, během operace Apache Snow. Malá průzkumná jednotka ze 101. výsadkové divize amerického letectva začíná s dobýváním vietcongem obsazeného pahorku Ashu Valley. Jedenáctkrát podniknou Američané, většinou devatenáctiletí mládenci, útok, jedenáctkrát jsou krvavě odraženi. Horkokrevní yankeeové dají kopci výstižné pojmenování Hamburgerový kopec, protože z nich Vietnamci dělají při boji "mleté maso". Když se zbytku jednotky po nadlidském úsilí a téměř dvou týdnech urputných bojů podaří prolomit obrannou linii Vietnamců, přichází rozkaz k ústupu. Strategický význam kóty totiž nebyl tak důležitý, jak se původně předpokládalo.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Velmi nevyrovnaný film. Hamburger Hill z počátku nabízí hrozně málo. Děj se rozjíždí velmi pomalu a přes pochopitelné "setkání" s hlavními hrdiny čeká divák na válku opravdu dlouho. Vše je však vynahrazeno v posledních 30ceti minutách filmu, kdy Irvin představí svou vizi války a sekunduje mu konečně se rozjíždějící Phillip Glass (jeho účast byla překvapením, v první půli filmu jsem o něm nevěděl, ale ke konci to vynahrazoval, jak mohl...). Boj vojáků o kopec, krev, hrdinství, beznaděj, působivý a netradiční doprovod, to vše dělá z poslední půl hodiny úchvatný kousek, který nabízí velký kus atmosféry jedné "hloupé" války. Potěšila i kamera, která především ve scénách dobývání slavného kopce předvádí krásné plynulé jízdy podél hrdinu a zachycuje vše důležité. Krom toho scénář skrze dialogy některých postav nabízí velmi zajímavý pohled do atmosféry mezi vojáky a jejich vnitřní motivací (včetně jednoho z nejpůsobivějších "komentářů" doby ve filmech z vietnamu tuším z úst Stevena Webera). Právě díky hlubšímu pohledu do myslí vojáků a atmosféry jednotky dávám slabší 4*... PS: ten rasismus tam prostě musel být... (Dijkoma) 4****
Nemůžu souhlasit s relativně vysokým hodnocením tohoto válečného dílka nazvaného podle amerického masa mletého na kopci u vietnamského údolí A Shau - bitva se tu skutečně roku 1969 udála...Scénář je zmatený bez bez nějakého směřování filmu - a k tomu žvatlavé a schématické dialogy. Až zbytečně krvavé jsou orgie vyhřezlých útrob a chybějících končetin ve vlastních (tedy amerických) řadách, zatímco vietnamští nepřátelé nejsou buď vidět, nebo - jsou -li, pak padají mrtví na povel. Nesmyslné lezení pěšáků blátem nahoru a snad úmyslné klouzání dolů v nejtěžší bitevní vřavě; nekrytě pobíhající amíci zabíjení schovanými vietnamčíky; pěchota USA v roce 1969 nepoužívající žádné těžké zbraně - výjimku tvoří pár scén s napalmem z letadel, ovšem eventuální zasažení bojovníci Vietkongu nejsou vidět ani slyšet (na rozdíl od filmu ve skutečné bitvě bylo samozřejmě použito kromě letectva i dělostřelectvo, shozeno bylo 450 tun bomb a 68 tun napalmu). Ve filmu se nedozvíme, že kopec byl celý prokopán vietnamskými tunely, což umožňovalo účinnou severovietnamskou obranu. Za dobré viditelnosti jsou američtí vojáci opakovaně masakrování svým vlastním nízko letícím letectvem a to přes jasnou signalizaci pilotům (v reálu byli zabiti US vrtulníky pouze dva Američané, a to na rozdíl od filmu v nepřehledném terénu)... Tohle nebyl válečný film, ale spíše amatérské video, např. takové Údolí stínů bylo o několik tříd lepší. (RHK) 1*
Jeden bezvýznamný vietnamský kopec u hranic s Laosem a houska z Big Macu mají něco společného - jsou pokryty mletým masem na hamburgery made in USA. Nutno dodat, že jen jedno z nich je hovězí.. Synovec druhé půle Olověné vesty, neduživý brácha Čety, zakřiknutý soused Apokalypsy - to je Hamburger Hill. První část, kdy jsou největším nepřítelem venerologické choroby, je hodně roztříštěná a odosobněná, zbytek pak trochu válčí se stereotypem krutý boj / stav mysli, kdy řečnickou otázku střelce z vrtulníku ve Full Metal Jacket („Ain´t war hell?“) snad ani není třeba klást.. Irvinova pocta outsiderům daleko od domova je zářným příkladem toho, že když nedosáhnete filmařskými prostředky dostatečné působivosti, nepomůže sebelepší téma. Nutno však ocenit snahu o věrnost a autenticitu válečného chaosu. Třeba taková střelba do vlastních řad je jen o něco méně demoralizující, než nedostatek podpory od národa, pro který (alespoň dle vás) bojujete.. Mimochodem, domácí kritika způsobu vedení této bitvy byla jednou z příčin změny strategie amerických sil, což znamenalo nepokračování v politice „maximálního tlaku“ na Severní Vietnam. Jinými slovy, začalo se s postupným stahováním amerických jednotek... (Gilmour93) 3*
VELKÁ RECENZE
V květnu roku 1969 jsou příslušníci americké 101. výsadkové divize posláni do údolí A Shau, místa, které mnozí z jejích členů znají z dřívějška a na nějž nemají zrovna nejlepší vzpomínky. Nyní dostává jednotka, se stavem doplněným o nováčky bez bojových zkušeností, za úkol obsadit strategicky významný kopec, oficiálně označovaný pouze jako „kóta 937,“ samotný vojáky posléze pojmenovaný názvem shodným se jménem filmu.
Pozice je silně opevněna a bráněná příslušníky NVA (armády komunistického severního Vietnamu) a záhy se ukazuje, že dobytí kopce nebude záležitost na jedno odpoledne a že se jen stěží obejde beze ztrát na americké straně. Opakované útoky jsou odráženy obránci ve výhodném postavení, účinkem se míjí také vehementní snaha leteckých sil spálit či srovnat se zemí všechno, co se nachází na vrcholu kopce. Vietnamští bojovníci se v takových případech ukrývají do podzemích krytů, takže velké množství bomb a napalmu sice systematicky devastuje krajinu, vlastní účinek na obránce je však zcela nulový. K tomu se přidávají další komplikace jako deštivé počasí, které mění svahy kóty 937 v bahno, po němž se útočníci nedokáží dostat nahoru, dochází i k incidentu, kdy americký vrtulník omylem zahájí palbu na vlastní vojáky na svahu a způsobí jim zcela zbytečné ztráty. Vázne také zásobování bojující jednotky, která rovněž musí být v přestávkách mezi jednotlivými útoky doplňována o novou, opět však nezkušenou, čerstvou krev. Celá bitva se nakonec protáhne na deset dní, teprve poté se americkým vojákům podaří definitivně prorazit nepřátelskou obranou, zabít drtivou většinu Vietnamců na vrcholku kopce a konečně, po ztrátě desítek padlých a několika stovek raněných, důležitou pozici konečně obsadit.
Vůbec první výlet režiséra Irvina na pole válečného filmu. Vychází ze skutečných událostí a popisuje poměrně kontroverzní (neuvěřitelné hrdinství a nasazení x zbytečná jatka plná přehmatů ze strany velení) epizodu války ve Vietnamu, k čemuž využívá smyšlené, fiktivní charaktery amerických vojáků. Silnou stránkou snímku je jeho bezútěšná, depresivní atmosféra, v níž Američané nastupují k jednotlivým útokům. Pokusy vojáků dostat se na kopec přes záplavu bahna či střelba kulometu z vrtulníku do vlastních řad navozující pocit naprosté beznaděje, s níž se útočníci jen těžko vyrovnávají. K tomu přispívá i celkové naturalistické pojetí, v některých chvílích hraničící až s brutalitou. Utržená ruka či záběr na hlavu vietnamského vojáka, která se po dávce jednoho z Američanů doslova a do písmene rozletí na kusy, to jsou pouze některé z okamžiků v tomto filmu, jemuž víc ne příznačné sedí označení „syrový.“
Obecně byl také snímek dobře hodnocen, a to i ze strany válečných veteránů a účastníků akce, jako velmi realistický, ať už zobrazením bojových akcí nebo v oblasti výstroje a výzbroje (v tomto ohledu patří Hamburger Hill mezi vůbec nejlépe zpracované filmy s tématikou vietnamské války). Toto pojetí se však částečně utápí v jistém stereotypu, jemuž se u podobné bitvy nedalo vyhnout. Sekvence z bojů jsou sice velmi dobře vypadající, leč pouze s jedním, stále se opakujícím tématem. Američané lezou na kopec, Vietnamci po nich pálí ze svých obraných zákopů. Nic víc, nic míň. Pro většinu diváků se tak snímek přes všechny své klady může po čase stát docela stereotypním, zvláště když je jasné, jak nakonec bitva dopadne. Vyskytuje se tu i poměrně častý nešvar válečných filmů, a sice velmi malá možnost se jakkoliv ztotožnit s některou postavou. Jakmile si vojáci narazí na hlavu přilby a umažou se od bahna, blíží se k nule šance je od sebe odlišit. Jedinou výjimku představuje zdravotník (černocha s brýlemi poznáte snadno), který je ale pravděpodobně tou vůbec nejhorší postavou v celém ději a jemuž většina lidí nebude přát nic kromě kulky do hlavy. Celkově jde o film ve svých vrcholných pasážích velmi zdařilý a působivý, místy však zbytečně rozmělňovaný a také protahovaný (časté debaty vojáků prakticky o ničem). Celkově zůstává až za notoricky známými a výbornými věcmi jako Platoon či Full Metal Jacket.
SKUTEČNOST
Bitva o kótu 937 nebo bitva o horu Ap Bia známá spíše jako bitva o Hamburger Hill byla bitvou vietnamské války, v níž se setkaly jednotky Spojených států amerických a Jižního Vietnamu s jednotkami Severního Vietnamu v období mezi 10. a 20. květnem 1969. Boje si vyžádaly 72 padlých amerických vojáků a asi 630 mrtvých na straně Severního Vietnamu. Výraznou nespokojenost na straně USA kromě palby do vlastních řad, která představovala asi 10 % celkových ztrát, způsobilo i to, že americké jednotky dobytý kopec 2 dny po bitvě opustily a umožnily tak Severovietnamcům jeho opětovné obsazení. Bitva byla součástí rozsáhlejší operace Apache Snow, během níž se v květnu 1969 americké a jihovietnamské jednotky snažily vytlačit severovietnamskou armádu z údolí A Shau.
Boje stály život 72 Američanů a dalších 372 bylo zraněno. Američané napočítali na bojišti 630 těl vojáků VLA, 7. a 8. prapor 29. pluku VLA byly prakticky zničeny. Jelikož cílem amerických útoků bylo zničit nepřítele, po skončení boje americké jednotky na vrcholu nasedly na vrtulníky a odletěly na základnu a dovolily tak Severovietnamcům kopec znovu obsadit bez boje. Zejména řadovým vojákům připadalo takové jednání jako plýtvání jejich životy.
,,Jste-li schopni si pro ně, nechat místo ve vašem nitru a vyšetřit si jeden pohled zpátky, když odjíždíte na místa, která už neexistují. Nestyďte se říct, že jste je milovali i když třeba ne vždy. Chopte se toho co zanechali a čemu a čemu jste se tam naučili a ponechte si to pro sebe. V okamžiku, kdy se muži rozhodnou a řeknou, že válka je šílenství. Chopte se toho okamžiku, aby jste objali ty milé hrdiny, které jste tam zanechali.“
Major Michael Davis O´Donnell
1.ledna 1970
Dak to Vietnam
Účastnil se bitvy o Hamburger Hill.
DABING
1.DABING (VHS, ČNTS Nova, Prima)
V českém znění: Gustav Bubník - Steven Weber (Dennis Worcester), Miroslav Saic - Courtney B. Vance (Abraham 'Doc' Johnson) + (vypravěč), Marcel Vašinka - Don Cheadle (Johnny Washburn) + Tim Quill (Joe Beletsky), Michal Pavlata - Dylan McDermott (Adam Frantz), Libor Terš, Tonda Navrátil (více rolí + titulky), Vlasta Žehrová, Jana Mařasová, Martin Velda, Zuzana Skalická a další
Překlad: Evelyna Koublová
Dialogy: Alena Hokszová
Zvuk: Antonín Kravka
Režie: Petr Tichý
Vyrobilo: Studio Auvit pro Intersonic
2.DABING (Nova)
V českém znění: Marek Holý - Dylan McDermott (Adam Frantz), Bohdan Tůma - Courtney B. Vance (Abraham 'Doc' Johnson), Ivo Novák, Ludvík Král - Tim Quill (Joe Beletsky), Petr Burian, Petr Gelnar - (titulky), Oldřich Hajlich - Anthony Barrile (Vincent 'Alphabet' Languilli), Michal Holán, Ladislav Cigánek, Jiří Ployhar, Pavel Tesař,Tereza Taberyová, Petra Tišnovská, Kristýna Valová, Klára Šumanová a další
Překlad: Gina Dolejšová
Zvuk: Jiří Bartoš
Produkce: Martin Odehnal a Jaromír Šindelář
Dialogy: Ivana Slámová
Režie českého znění: Tomáš Tintěra
Vyrobila: CET 21 spol. s.r.o. v DW Agentuře s.r.o. v roce 2012
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 7. 8. 1987
Premiéra USA: 28.8.1987 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 13,839,404
Tvůrci a herci
John Irvin (Režie), James Carabatsos (Produkce), Marcia Nasatir (Produkce), Philip Glass (Hudba), Peter MacDonald (Kamera), Peter Tanner (Střih), Mary Colquhoun (Casting), Austen Spriggs (Scénografie), - (Kostýmy), Steve Bartlett (Zvuk), - (Masky), James Carabatsos (Scénář), Don Cheadle (Herec), Dylan McDermott (Herec), Michael A. Nickles (Herec), Tommy Swerdlow (Herec), Courtney B. Vance (Herec), Steven Weber (Herec), Michael Boatman (Herec), Tim Quill (Herec), Kieu Chinh (Herec), Brad Cassini (Herec), Tegan West (Herec)
1987/108/USA/Válečný, Akční, Drama
Zajímavost k filmu
- Parašutisti slávnej 101. výsadkovej divízie, známi ako "Screaming Eagles" kvôli ich rozlišovaciemu znaku na ramene (bielohlavý orol s červeným jazykom na čiernom podklade), boli Viet Congom považovaní za obávaných a rešpektovaných protivníkov. Vietnamskí komunisti kvôli tomuto znaku nazvali vojakov 101. divízie "Chicken Men" (Kurací muži) a varovali pred nimi svoje obyvateľstvo.
- Film bol uvedený na trh krátko tom ako Oliver Stone získal Oscara za svoju Čatu (1986) a v tom istom roku ako Olověná vesta (1987).
- John Irvin vo Vietnamskej vojne točil dokumentárny film.
- Scenárista James Carabatsos bojoval vo vojne vo Vietname. Jedným z dôvodov, prečo bola prizvaná producentka Marcia Nasatir, je aj to, že jej syn tiež bojoval vo Vietname.
- Postavy vo filme boli pomenované po mužoch, ktorí bojovali vo Vietname s Jamesom Carabatsosom.
- Prvý celovečerný film pre mnohých zúčastnených hercov ako Don Cheadle, Dylan McDermott, Courtney B. Vance.
- Film sa natáčal na Filipínach, podobne ako aj Četa.
- Film je natočený na základe skutočných udalostí, ku ktorým došlo v roku 1969 počas vojny vo Vietname.
- John Irvin zamestnal mnohých vietnamských poradcov. Záležalo mu hlavne na dodržaní autenticity a reálnosti zobrazovaných udalostí.
- Dylan McDermott scudol počas natáčania 11 kg.
- Scéna na konci filmu, v ktorej kráča vojak s obviazanou hlavou ku svojim ponáhľajúcim sa spolubojovníkom, je sfilmovaná na základe reálnej fotky odfotenej počas bitky o Hamburger Hill.
- Vietnamskí veteráni film ohodnotili a prijali pozitívne a potvrdili pravdivosť zobrazovanej brutality.
- Některé z postav hráli skuteční mariňáci, sloužící ve Filipínách.
- Během natáčení byl před očima štábu a herců zabit elektřinou jeden z elektrikářů, pracujících na filmu. Celá událost ohrozila zbytek natáčení, ale nakonec se film podařilo úspěšně dokončit.
- Parašutisti slávnej 101. výsadkovej divízie, známi ako "Screaming Eagles" kvôli ich rozlišovaciemu znaku na ramene (bielohlavý orol s červeným jazykom na čiernom podklade), boli Viet Congom považovaní za obávaných a rešpektovaných protivníkov. Vietnamskí komunisti kvôli tomuto znaku nazvali vojakov 101. divízie "Chicken Men" (Kurací muži) a varovali pred nimi svoje obyvateľstvo.
- Film bol uvedený na trh krátko tom ako Oliver Stone získal Oscara za svoju Čatu (1986) a v tom istom roku ako Olověná vesta (1987).
- John Irvin vo Vietnamskej vojne točil dokumentárny film.
- Scenárista James Carabatsos bojoval vo vojne vo Vietname. Jedným z dôvodov, prečo bola prizvaná producentka Marcia Nasatir, je aj to, že jej syn tiež bojoval vo Vietname.
- Postavy vo filme boli pomenované po mužoch, ktorí bojovali vo Vietname s Jamesom Carabatsosom.
- Prvý celovečerný film pre mnohých zúčastnených hercov ako Don Cheadle, Dylan McDermott, Courtney B. Vance.
- Film sa natáčal na Filipínach, podobne ako aj Četa.
- Film je natočený na základe skutočných udalostí, ku ktorým došlo v roku 1969 počas vojny vo Vietname.
- John Irvin zamestnal mnohých vietnamských poradcov. Záležalo mu hlavne na dodržaní autenticity a reálnosti zobrazovaných udalostí.
- Dylan McDermott scudol počas natáčania 11 kg.
- Scéna na konci filmu, v ktorej kráča vojak s obviazanou hlavou ku svojim ponáhľajúcim sa spolubojovníkom, je sfilmovaná na základe reálnej fotky odfotenej počas bitky o Hamburger Hill.
- Vietnamskí veteráni film ohodnotili a prijali pozitívne a potvrdili pravdivosť zobrazovanej brutality.
- Některé z postav hráli skuteční mariňáci, sloužící ve Filipínách.
- Během natáčení byl před očima štábu a herců zabit elektřinou jeden z elektrikářů, pracujících na filmu. Celá událost ohrozila zbytek natáčení, ale nakonec se film podařilo úspěšně dokončit.
Odkazy