.jpg?ph=28b6509dcf)
1984 / 1984 (1984/113/Velká Británie/Drama, Sci-Fi, Thriller, Romantický) 77% -ED-
07.10.2025 08:38
JEDNOU VĚTOU
„Film 1984 z roku 1984 ukazuje dystopickou společnost pod totalitní kontrolou Strany, kde hlavní hrdina Winston Smith bojuje s útlakem a snaží se uchovat svou osobní svobodu a lásku."
OBSAH
Adaptace slavného antiutopického románu "1984", napsaného Georgerem Orwellem. John Hurt jako Winston Smith žije v Oceánii, které vládne Velký Bratr. Po celém státu jsou vyvěšeny plakáty a kamery, které snímají každý váš podezřelý pohyb. Winston pracuje ve velké firmě, která upravuje starší články novin, aby vypadaly a odpovídaly lépe předpokladům Velkého Bratra, a aby lidstvo nemělo pochybnosti o jeho bezchybné vládě. Jednoho dne však najde mezi ústřižky z novin lístek s nápisem : "Miluji tě.". Rozhodne se na něj zareagovat a tím odstaruje řadu problémů. (Džany)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Rozhodně velmi zajímavý nápad z pera spisovatele George Orwella. Jedna velká sjednocená země pod nadvládou tyranů a totalitního režimu. V niž se objevuje příběh dvou lidí, kteří se měli rádi a porušili řadu pravidel, které jim nakonec způsobili mnoho problémů. Totalita je znázorněna opravdu surově až abstraktně a vše je zavlečeno až do absurdna, kde mi chvilkama mrazilo v zádech. Kromě tamní propagandy mě film nijak moc nezaujal, ale přesto představil svět, který bych si jen tak nedokázal vybavit. (Malarkey) 3*
Konečně někdo dokázal, že i to nejtěžší a úžasné literární dílo lze převést do filmové podoby a lze docílit dobrého filmu. To se zde povedlo na výbornou a film vytváří zajímavou atmosférou a drží se knihy prakticky v každé vteřině. Konec není tak dokonale popsán jako v knížce, což se však dalo čekat. Vždycky tu budou menší chybičky, ale ty naštěstí tolik nekazí celek. Jsem rád, že jsem četl knihu před tímto filmem. Za převedení jsou 4* jasné, ale nevím jak film působí na neznalce předlohy. (Djkoma) 4*
Neuvěřitelně depresivní podívaná, která přesně vystihuje ducha knihy. Všudypřítomná bída a bordel, uniformovanost v myšlení i oblékání, nevlídné prostředí, oprýskané zdi a v každém místnosti obrazovka s Velkým Bratrem, který vidí vše.Dusné totalitní atmosféra, plná strachu a fízlování a v ní muž, ve skvělém podání Johna Hurta, toužící po lásce, čistotě, svobodě. Rovnocenným partnerem mu je Richard Burton v roli vysokého straníka, ačkoliv nemá mnoho prostoru. Suzanne Hamilton jen tak přicmrndává, ale přináší prvek ženské krásy, která aspoň trochu vyrovnáná hodně depkoidní pocity. Rozhodně překvapí, že autory hudby jsou Eurythmics. Závěrečná scéna s elektrošoky a vyhladovělými krysami se vám z hlavy jen tak lehce nedostane. Jestli nemáte náladu, tohle si rozhodně nepouštějte a odložte to na jindy. (Lima) 4*
VELKÁ RECENZE
Film 1984, natočený Michaelem Radfordem, je ponurou a téměř hypnotizující adaptací klasického románu George Orwella. Příběh nás zavádí do dystopického světa, kde všudypřítomná totalitní Strana kontroluje každý aspekt lidského života. Winston Smith (John Hurt) je malý úředník v Ministerstvu pravdy, jehož úkolem je upravovat historické záznamy tak, aby vyhovovaly oficiální linii Strany. Přestože se snaží žít nenápadně, uvnitř cítí vzpouru a touhu po svobodě a pravdě.
Režisér Radford mistrně zachycuje atmosféru absolutní kontroly a paranoie, kterou Orwell ve své knize popsal. Kamerová práce je chladná a sterilní, často využívající tlumené barvy, šedé a modré odstíny, které podtrhují pocit útlaku a beznaděje. Scénografie a kostýmy dokonale evokují uniformitu a dehumanizaci obyvatel Oceánie, zatímco soundtrack využívá minimalistické a zneklidňující tóny, které zvýrazňují napětí a izolaci.
John Hurt exceluje v roli Winstona – jeho jemné nuance a vnitřní boj mezi podřízením a vzdorem vytvářejí silný emocionální jádro filmu. Julia, kterou hraje Suzanna Hamilton, přináší kontrastní energii a lidskost, avšak její postava je stejně tragicky svázaná strukturou režimu jako Winston. Richard Burton v roli O’Brien přináší do filmu děsivou autoritu a chladnou manipulaci, která dokonale vystihuje moc a zvrácenou logiku totalitní ideologie.
Silnou stránkou filmu je jeho věrnost Orwellovu románu. Dialogy a děj často přesně kopírují knižní předlohu, což dodává filmu autentičnost. Zároveň však Radford umně využívá filmových prostředků – kameru, zvuk a střih – k vytvoření intenzivního psychologického tlaku, který je v literární podobě obtížně dosažitelný. Zejména scény „dvojmyšlení“ a mučení v Místnosti 101 působí děsivě a nevyhnutelně, podtrhující hrůzu totalitarismu.
Na druhé straně je film někdy kritizován za svou pomalou narativní dynamiku a ne vždy snadno stravitelnou atmosféru. Pro diváky zvyklé na akčnější nebo vizuálně výraznější dystopie může působit staticky a těžkopádně. Nicméně právě tato pomalá, dusivá rytmika umocňuje pocit bezvýchodnosti, který je klíčový pro pochopení Orwellovy vize.
Celkově je 1984 z roku 1984 nejen věrnou adaptací slavného románu, ale i uměleckým dílem samo o sobě. Film je varováním před nebezpečím absolutní moci, ztrátou individuality a manipulací s pravdou. Díky silným hereckým výkonům, precizní režii a přesné vizualizaci Orwellovy temné vize zůstává 1984 jedním z nejvýznamnějších dystopických filmů 20. století – dílem, které zneklidňuje, nutí k zamyšlení a dlouho zůstává v mysli diváka.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Winston Smith (John Hurt) pracuje jako nevýznamný úředník na Ministerstvu pravdy totalitní říše Oceánie, kde se zabývá falšováním minulosti. Chodu společnosti se účastní víceméně apaticky, vnitřně se od tohoto světa distancoval a snaží se zbavit všudypřítomného dozoru státní moci. Tajně si píše deník, aby tak uchoval minulost a ochránil ji před svévolnou manipulací. Tuto svoji činnosti se mu nakonec nepodaří skrýt před Velkým bratrem, bedlivě sledujícím každého a všechno.
Režim zakazuje svobodu myšlení i jakékoliv osobní pocity. Winston Smith se přesto zamiluje do mladé disidentky Julie (Suzanna Hamilton). U zastavárníka Charringtona (Cyril Cusack) si Smith pronajme místnost, která zdánlivě není střežena Velkým bratrem a Winstonovi a Julii pak slouží jako hnízdečko lásky. Zde poprvé prožívá Smith skutečně svobodné okamžiky.
Winston věří, že ve vzdělaném funkcionáři vládnoucí strany O'Brienovi (Richard Burton) nalezl sympatizanta hnutí odporu. Od O'Briena Winston dokonce získá knihu nenáviděného nepřítele státu Goldsteina. Winston se cítí stále jistěji, jenomže najednou je společně s Julií Charringtonem vyzrazen a vydán tajné policii. Jeho údajný přítel O'Brien ho podrobí krutému mučení kombinovanému s vymýváním mozku, kterým ho přesvědčí, že dvě a dvě může být pět a že Winston miluje Velkého bratra. Winston je propuštěn a slouží jako loutka pro propagandistické účely. Stejně dopadne i Julia, takže ačkoliv se opět setkají, společně pouze „litují“ svých prohřešků proti státu.
VÝROBA
V zimě roku 1983 požádal režisér Michael Radford svého producenta, aby se pokusil získat práva k Orwellovu románu, s nízkými očekáváními, že budou k dispozici. Ukázalo se, že práva vlastní Marvin Rosenblum, právník z Chicaga, který se sám snažil takový film natočit. Rosenblum souhlasil, že se stane výkonným producentem, a zatímco producent Simon Perry sháněl peníze na produkci od Richarda Bransona, Radford napsal scénář, inspirován jeho nápadem natočit „sci-fi film natočený v roce 1948“. Scénář byl hotový za tři týdny.
Pro roli O'Briena měl původně být najatý Paul Scofield, ale musel odstoupit poté, co si při natáčení filmu The Shooting Party zlomil nohu. Tehdy byli zvažováni Anthony Hopkins, Sean Connery a Rod Steiger. Richard Burton, který žil na Haiti, se k produkci připojil šest týdnů po začátku natáčení a trval na tom, aby mu byl jeho kostým v podobě bojleru ručně ušit v Savile Row.
Některé zdroje uvádějí, že hlavní natáčení začalo 19. března 1984 a skončilo později téhož roku, v říjnu 1984. Film byl však uveden ve stejném měsíci a na konci filmu je výslovně uvedeno, že „byl natáčen v Londýně a jeho okolí v období duben–červen 1984, což je přesný čas a prostředí, které si Orwell představoval.“ Rozpočet byl původně 2,5 milionu liber, ale během natáčení se zvýšil a byly zapotřebí další finanční prostředky. Úvodní scény zobrazující Dvouminutovou nenávist byly natočeny v travnatém hangáru na základně RAF Hullavington poblíž Chippenhamu ve Wiltshire. Některé scény odehrávající se na Vítězném náměstí byly natočeny také v Alexandra Palace v Londýně. Pro exteriérové záběry Ministerstva pravdy byla použita Senátní budova Univerzity v Londýně.
Nepoužívaná elektrárna Battersea ve Wandsworthu sloužila jako fasáda pro Victory Mansions a plynárna Beckton v docích Newhamu byla použita jako kulisa proletářských zón. Exteriér zastavárny, scéna z hospody a scéna s prostitutkou se natáčely v Cheshire Street v londýnském East Endu, oblasti, kterou Orwell navštívil a okomentoval ve své první knize Down and Out in Paris and London. Interiéry kantýny se natáčely v nepoužívaném obilném mlýně v Silvertownu. Naproti tomu idylická, snová „Zlatá země“, kde se Winston a Julia připravují na své první schůzku a která se opakuje ve Winstonových fantaziích, se natáčela v jihozápadním hrabství Wiltshire v přírodním kruhu kopců zvaném „Roundway“ poblíž města Devizes. Scény ve vlaku se natáčely na železnici Kent-East Sussex Railway. Film sdílel řadu lokací s filmem Terryho Gilliama Brazil, který se natáčel ve stejném roce.
Radford a kameraman Roger Deakins původně chtěli film natočit černobíle, ale finanční podporovatelé produkce, společnost Virgin Films, se tomuto nápadu postavili. Deakins místo toho použil techniku zpracování filmu zvanou bleach bypass, která filmu dodala výrazný vybledlý vzhled barevných hodnot. Tuto techniku vynalezl japonský kameraman Kazuo Miyagawa pro film Kona Ichikawy Její bratr (1960) napodobením složitějšího procesu vyvinutého společnostmi Technicolor a Deluxe pro verzi Moby Dicka z roku 1956. Proces pro tuto produkci znovu vytvořil Key. Film je velmi vzácným příkladem použití této techniky na každém uvedení na trh, spíše než na interpozitiv, který byl ražen z původního negativu kamery, nebo na internegativ ražený z interpozitivu, protože stříbro je v tisku zachováno a laboratoř jej nemůže získat zpět, jsou náklady vyšší, ale zachované stříbro dodává promítanému obrazu hloubku.
Postavy a obsazení
• John Hurt - Winston Smith
• Richard Burton - O'Brien
• Suzanna Hamilton - Julia
• Cyril Cusack - Charrington
• Gregor Fisher - Parsons
• James Walker - Syme
• Andrew Wilde - Tillotson
• John Boswall - Emmanuel Goldstein
• Bob Flag - Velký Bratr
Ocenění
*BAFTA Awards (1985)
1985 - Allan Cameron (Nejlepší výprava / scénografie) (nominace)
*Evening Standard British Film Awards (1985)
1985 - Michael Radford (Nejlepší film)
1985 - John Hurt (Nejlepší herec)
*Fantasporto (1985)
1985 - John Hurt (Nejlepší herec)
1985 - Michael Radford (Nejlepší film) (nominace)
*Istanbul Film Festival (1985)
1985 - Michael Radford (Zlatý tulipán)
*Valladolid International Film Festival (1984)
1984 - Richard Burton, John Hurt (Nejlepší herec)
1984 - Michael Radford (Nejlepší film) (nominace)
1984 - Michael Radford (François Truffaut cena za nejlepší debut)
DABING
1.DABING
V českém znění: Luděk Munzar - John Hurt (Winston Smith), Petr Haničinec - Richard Burton (O'Brien), Jana Boušková - Suzanna Hamilton (Julia), Rudolf Kviz, Milan Slepička, Jan Hanžlík, Martin Zahálka, Zdeněk Jelínek, Ivana Milbachová, Marie-Luisa Váchová, Vladimír Fišer (titulky) a další.
Zvuk: Petr Jurečka
Produkce: Marcela Tůmová
Překlad a dialogy: Zdena Psůtková
Režie: Jindřich Polan
Vyrobila: Česká televize 1995
2.DABING
V českém znění: Jaromír Dulava - John Hurt (Winston Smith), Bohuslav Kalva - Richard Burton (O'Brien), Jitka Moučková - Suzanna Hamilton (Julia), Otmar Brancuzský, Šárka Vondrová, Petr Gelnar, Vladimír Kudla, Jaroslav Horák, Jan Pohan, Radana Herrmannová, Roman Hájek, Radka Malá, Pavel Vondra, Jan Rimbala a další.
Překlad: Hana Pafková
Zvuk: Petr F. Kořínek
Produkce: Lucie Haviarová
Dialogy a režie: Petr Švéda
Vyrobilo: Studio Bär pro MGM 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: nestanovena
Premiéra USA: 14.12.1984
Premiéra Velká Británie: 10.10.1984
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Sledování na VOD
https://filmtoro.cz/film/1984
Tržby v ČSSR - Údaje o tržbách nejsou veřejně dostupné
Tržby celkem - $ 8 400 000
Návštěvnost v ČSSR - Údaje o návštěvnosti nejsou veřejně dostupné
Náklady (Rozpočet) - $ 5 500 000
„Film 1984 z roku 1984 ukazuje dystopickou společnost pod totalitní kontrolou Strany, kde hlavní hrdina Winston Smith bojuje s útlakem a snaží se uchovat svou osobní svobodu a lásku."
OBSAH
Adaptace slavného antiutopického románu "1984", napsaného Georgerem Orwellem. John Hurt jako Winston Smith žije v Oceánii, které vládne Velký Bratr. Po celém státu jsou vyvěšeny plakáty a kamery, které snímají každý váš podezřelý pohyb. Winston pracuje ve velké firmě, která upravuje starší články novin, aby vypadaly a odpovídaly lépe předpokladům Velkého Bratra, a aby lidstvo nemělo pochybnosti o jeho bezchybné vládě. Jednoho dne však najde mezi ústřižky z novin lístek s nápisem : "Miluji tě.". Rozhodne se na něj zareagovat a tím odstaruje řadu problémů. (Džany)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Rozhodně velmi zajímavý nápad z pera spisovatele George Orwella. Jedna velká sjednocená země pod nadvládou tyranů a totalitního režimu. V niž se objevuje příběh dvou lidí, kteří se měli rádi a porušili řadu pravidel, které jim nakonec způsobili mnoho problémů. Totalita je znázorněna opravdu surově až abstraktně a vše je zavlečeno až do absurdna, kde mi chvilkama mrazilo v zádech. Kromě tamní propagandy mě film nijak moc nezaujal, ale přesto představil svět, který bych si jen tak nedokázal vybavit. (Malarkey) 3*
Konečně někdo dokázal, že i to nejtěžší a úžasné literární dílo lze převést do filmové podoby a lze docílit dobrého filmu. To se zde povedlo na výbornou a film vytváří zajímavou atmosférou a drží se knihy prakticky v každé vteřině. Konec není tak dokonale popsán jako v knížce, což se však dalo čekat. Vždycky tu budou menší chybičky, ale ty naštěstí tolik nekazí celek. Jsem rád, že jsem četl knihu před tímto filmem. Za převedení jsou 4* jasné, ale nevím jak film působí na neznalce předlohy. (Djkoma) 4*
Neuvěřitelně depresivní podívaná, která přesně vystihuje ducha knihy. Všudypřítomná bída a bordel, uniformovanost v myšlení i oblékání, nevlídné prostředí, oprýskané zdi a v každém místnosti obrazovka s Velkým Bratrem, který vidí vše.Dusné totalitní atmosféra, plná strachu a fízlování a v ní muž, ve skvělém podání Johna Hurta, toužící po lásce, čistotě, svobodě. Rovnocenným partnerem mu je Richard Burton v roli vysokého straníka, ačkoliv nemá mnoho prostoru. Suzanne Hamilton jen tak přicmrndává, ale přináší prvek ženské krásy, která aspoň trochu vyrovnáná hodně depkoidní pocity. Rozhodně překvapí, že autory hudby jsou Eurythmics. Závěrečná scéna s elektrošoky a vyhladovělými krysami se vám z hlavy jen tak lehce nedostane. Jestli nemáte náladu, tohle si rozhodně nepouštějte a odložte to na jindy. (Lima) 4*
VELKÁ RECENZE
Film 1984, natočený Michaelem Radfordem, je ponurou a téměř hypnotizující adaptací klasického románu George Orwella. Příběh nás zavádí do dystopického světa, kde všudypřítomná totalitní Strana kontroluje každý aspekt lidského života. Winston Smith (John Hurt) je malý úředník v Ministerstvu pravdy, jehož úkolem je upravovat historické záznamy tak, aby vyhovovaly oficiální linii Strany. Přestože se snaží žít nenápadně, uvnitř cítí vzpouru a touhu po svobodě a pravdě.
Režisér Radford mistrně zachycuje atmosféru absolutní kontroly a paranoie, kterou Orwell ve své knize popsal. Kamerová práce je chladná a sterilní, často využívající tlumené barvy, šedé a modré odstíny, které podtrhují pocit útlaku a beznaděje. Scénografie a kostýmy dokonale evokují uniformitu a dehumanizaci obyvatel Oceánie, zatímco soundtrack využívá minimalistické a zneklidňující tóny, které zvýrazňují napětí a izolaci.
John Hurt exceluje v roli Winstona – jeho jemné nuance a vnitřní boj mezi podřízením a vzdorem vytvářejí silný emocionální jádro filmu. Julia, kterou hraje Suzanna Hamilton, přináší kontrastní energii a lidskost, avšak její postava je stejně tragicky svázaná strukturou režimu jako Winston. Richard Burton v roli O’Brien přináší do filmu děsivou autoritu a chladnou manipulaci, která dokonale vystihuje moc a zvrácenou logiku totalitní ideologie.
Silnou stránkou filmu je jeho věrnost Orwellovu románu. Dialogy a děj často přesně kopírují knižní předlohu, což dodává filmu autentičnost. Zároveň však Radford umně využívá filmových prostředků – kameru, zvuk a střih – k vytvoření intenzivního psychologického tlaku, který je v literární podobě obtížně dosažitelný. Zejména scény „dvojmyšlení“ a mučení v Místnosti 101 působí děsivě a nevyhnutelně, podtrhující hrůzu totalitarismu.
Na druhé straně je film někdy kritizován za svou pomalou narativní dynamiku a ne vždy snadno stravitelnou atmosféru. Pro diváky zvyklé na akčnější nebo vizuálně výraznější dystopie může působit staticky a těžkopádně. Nicméně právě tato pomalá, dusivá rytmika umocňuje pocit bezvýchodnosti, který je klíčový pro pochopení Orwellovy vize.
Celkově je 1984 z roku 1984 nejen věrnou adaptací slavného románu, ale i uměleckým dílem samo o sobě. Film je varováním před nebezpečím absolutní moci, ztrátou individuality a manipulací s pravdou. Díky silným hereckým výkonům, precizní režii a přesné vizualizaci Orwellovy temné vize zůstává 1984 jedním z nejvýznamnějších dystopických filmů 20. století – dílem, které zneklidňuje, nutí k zamyšlení a dlouho zůstává v mysli diváka.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Winston Smith (John Hurt) pracuje jako nevýznamný úředník na Ministerstvu pravdy totalitní říše Oceánie, kde se zabývá falšováním minulosti. Chodu společnosti se účastní víceméně apaticky, vnitřně se od tohoto světa distancoval a snaží se zbavit všudypřítomného dozoru státní moci. Tajně si píše deník, aby tak uchoval minulost a ochránil ji před svévolnou manipulací. Tuto svoji činnosti se mu nakonec nepodaří skrýt před Velkým bratrem, bedlivě sledujícím každého a všechno.
Režim zakazuje svobodu myšlení i jakékoliv osobní pocity. Winston Smith se přesto zamiluje do mladé disidentky Julie (Suzanna Hamilton). U zastavárníka Charringtona (Cyril Cusack) si Smith pronajme místnost, která zdánlivě není střežena Velkým bratrem a Winstonovi a Julii pak slouží jako hnízdečko lásky. Zde poprvé prožívá Smith skutečně svobodné okamžiky.
Winston věří, že ve vzdělaném funkcionáři vládnoucí strany O'Brienovi (Richard Burton) nalezl sympatizanta hnutí odporu. Od O'Briena Winston dokonce získá knihu nenáviděného nepřítele státu Goldsteina. Winston se cítí stále jistěji, jenomže najednou je společně s Julií Charringtonem vyzrazen a vydán tajné policii. Jeho údajný přítel O'Brien ho podrobí krutému mučení kombinovanému s vymýváním mozku, kterým ho přesvědčí, že dvě a dvě může být pět a že Winston miluje Velkého bratra. Winston je propuštěn a slouží jako loutka pro propagandistické účely. Stejně dopadne i Julia, takže ačkoliv se opět setkají, společně pouze „litují“ svých prohřešků proti státu.
VÝROBA
V zimě roku 1983 požádal režisér Michael Radford svého producenta, aby se pokusil získat práva k Orwellovu románu, s nízkými očekáváními, že budou k dispozici. Ukázalo se, že práva vlastní Marvin Rosenblum, právník z Chicaga, který se sám snažil takový film natočit. Rosenblum souhlasil, že se stane výkonným producentem, a zatímco producent Simon Perry sháněl peníze na produkci od Richarda Bransona, Radford napsal scénář, inspirován jeho nápadem natočit „sci-fi film natočený v roce 1948“. Scénář byl hotový za tři týdny.
Pro roli O'Briena měl původně být najatý Paul Scofield, ale musel odstoupit poté, co si při natáčení filmu The Shooting Party zlomil nohu. Tehdy byli zvažováni Anthony Hopkins, Sean Connery a Rod Steiger. Richard Burton, který žil na Haiti, se k produkci připojil šest týdnů po začátku natáčení a trval na tom, aby mu byl jeho kostým v podobě bojleru ručně ušit v Savile Row.
Některé zdroje uvádějí, že hlavní natáčení začalo 19. března 1984 a skončilo později téhož roku, v říjnu 1984. Film byl však uveden ve stejném měsíci a na konci filmu je výslovně uvedeno, že „byl natáčen v Londýně a jeho okolí v období duben–červen 1984, což je přesný čas a prostředí, které si Orwell představoval.“ Rozpočet byl původně 2,5 milionu liber, ale během natáčení se zvýšil a byly zapotřebí další finanční prostředky. Úvodní scény zobrazující Dvouminutovou nenávist byly natočeny v travnatém hangáru na základně RAF Hullavington poblíž Chippenhamu ve Wiltshire. Některé scény odehrávající se na Vítězném náměstí byly natočeny také v Alexandra Palace v Londýně. Pro exteriérové záběry Ministerstva pravdy byla použita Senátní budova Univerzity v Londýně.
Nepoužívaná elektrárna Battersea ve Wandsworthu sloužila jako fasáda pro Victory Mansions a plynárna Beckton v docích Newhamu byla použita jako kulisa proletářských zón. Exteriér zastavárny, scéna z hospody a scéna s prostitutkou se natáčely v Cheshire Street v londýnském East Endu, oblasti, kterou Orwell navštívil a okomentoval ve své první knize Down and Out in Paris and London. Interiéry kantýny se natáčely v nepoužívaném obilném mlýně v Silvertownu. Naproti tomu idylická, snová „Zlatá země“, kde se Winston a Julia připravují na své první schůzku a která se opakuje ve Winstonových fantaziích, se natáčela v jihozápadním hrabství Wiltshire v přírodním kruhu kopců zvaném „Roundway“ poblíž města Devizes. Scény ve vlaku se natáčely na železnici Kent-East Sussex Railway. Film sdílel řadu lokací s filmem Terryho Gilliama Brazil, který se natáčel ve stejném roce.
Radford a kameraman Roger Deakins původně chtěli film natočit černobíle, ale finanční podporovatelé produkce, společnost Virgin Films, se tomuto nápadu postavili. Deakins místo toho použil techniku zpracování filmu zvanou bleach bypass, která filmu dodala výrazný vybledlý vzhled barevných hodnot. Tuto techniku vynalezl japonský kameraman Kazuo Miyagawa pro film Kona Ichikawy Její bratr (1960) napodobením složitějšího procesu vyvinutého společnostmi Technicolor a Deluxe pro verzi Moby Dicka z roku 1956. Proces pro tuto produkci znovu vytvořil Key. Film je velmi vzácným příkladem použití této techniky na každém uvedení na trh, spíše než na interpozitiv, který byl ražen z původního negativu kamery, nebo na internegativ ražený z interpozitivu, protože stříbro je v tisku zachováno a laboratoř jej nemůže získat zpět, jsou náklady vyšší, ale zachované stříbro dodává promítanému obrazu hloubku.
Postavy a obsazení
• John Hurt - Winston Smith
• Richard Burton - O'Brien
• Suzanna Hamilton - Julia
• Cyril Cusack - Charrington
• Gregor Fisher - Parsons
• James Walker - Syme
• Andrew Wilde - Tillotson
• John Boswall - Emmanuel Goldstein
• Bob Flag - Velký Bratr
Ocenění
*BAFTA Awards (1985)
1985 - Allan Cameron (Nejlepší výprava / scénografie) (nominace)
*Evening Standard British Film Awards (1985)
1985 - Michael Radford (Nejlepší film)
1985 - John Hurt (Nejlepší herec)
*Fantasporto (1985)
1985 - John Hurt (Nejlepší herec)
1985 - Michael Radford (Nejlepší film) (nominace)
*Istanbul Film Festival (1985)
1985 - Michael Radford (Zlatý tulipán)
*Valladolid International Film Festival (1984)
1984 - Richard Burton, John Hurt (Nejlepší herec)
1984 - Michael Radford (Nejlepší film) (nominace)
1984 - Michael Radford (François Truffaut cena za nejlepší debut)
DABING
1.DABING
V českém znění: Luděk Munzar - John Hurt (Winston Smith), Petr Haničinec - Richard Burton (O'Brien), Jana Boušková - Suzanna Hamilton (Julia), Rudolf Kviz, Milan Slepička, Jan Hanžlík, Martin Zahálka, Zdeněk Jelínek, Ivana Milbachová, Marie-Luisa Váchová, Vladimír Fišer (titulky) a další.
Zvuk: Petr Jurečka
Produkce: Marcela Tůmová
Překlad a dialogy: Zdena Psůtková
Režie: Jindřich Polan
Vyrobila: Česká televize 1995
2.DABING
V českém znění: Jaromír Dulava - John Hurt (Winston Smith), Bohuslav Kalva - Richard Burton (O'Brien), Jitka Moučková - Suzanna Hamilton (Julia), Otmar Brancuzský, Šárka Vondrová, Petr Gelnar, Vladimír Kudla, Jaroslav Horák, Jan Pohan, Radana Herrmannová, Roman Hájek, Radka Malá, Pavel Vondra, Jan Rimbala a další.
Překlad: Hana Pafková
Zvuk: Petr F. Kořínek
Produkce: Lucie Haviarová
Dialogy a režie: Petr Švéda
Vyrobilo: Studio Bär pro MGM 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: nestanovena
Premiéra USA: 14.12.1984
Premiéra Velká Británie: 10.10.1984
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Sledování na VOD
https://filmtoro.cz/film/1984
Tržby v ČSSR - Údaje o tržbách nejsou veřejně dostupné
Tržby celkem - $ 8 400 000
Návštěvnost v ČSSR - Údaje o návštěvnosti nejsou veřejně dostupné
Náklady (Rozpočet) - $ 5 500 000
Tvůrci a herci
Michael Radford (Režie), Simon Perry (Produkce), Dave Stewart (Hudba), Annie Lennox (Hudba), Dominic Muldowney (Hudba), Roger Deakins (Kamera), Tom Priestley (Střih), Rebecca Howard (Casting), Allan Cameron (Scénografie), Martyn Hebert (Scénografie), Emma Porteous (Kostýmy), Trevor Pyke (Zvuk), Anna Dryhurst (Masky), Michael Radford (Scénář), George Orwell (kniha) (Předloha), John Hurt (Herec), Richard Burton (Herec), Suzanna Hamilton (Herec), Cyril Cusack (Herec), Gregor Fisher (Herec), Andrew Wilde (Herec), David Cann (Herec), Anthony Benson (Herec), Peter Frye (Herec), Roger Lloyd Pack (Herec), Merelina Kendall (Herec), Pip Donaghy (Herec), Shirley Stelfox (Herec), Janet Key (Herec), Hugh Walters (Herec), Robert Putt (Herec), Christine Hargreaves (Herec), Matthew Scurfield (Herec), John Golightly (Herec), Rolf Saxon (Herec), Phyllis Logan (Herec), Bob Flag (Herec), Annie Lennox (Herec), Michael Munn (Herec), Fred Wood (Herec),
1984/113/Velká Británie/Drama, Sci-Fi, Thriller, Romantický
Zajímavost k filmu
- Snímek byl natáčen v Londýně, tedy na stejných místech, kam umístil děj příběhu autor původní předlohy George Orwell, a dokonce v naprosto stejné době - v dubnu až červnu 1984. Mezi lokace, kde byl film natáčen, paří i elektrárna Battersea Power Station v Londýně, která je známá z obalu alba "Animals" skupiny Pink Floyd.
- Způsob, jakým členové strany oslavují Velkého bratra (zkřížené ruce nad hlavou), se v knižní předloze nepoužívá. Obdobné gesto však můžeme nalézt ve filmu Pink Floyd: The Wall.
- Jednou z mála odlišností oproti knižní předloze je vzájemné oslovování členů Strany. Zatímco v románu je použit výraz "soudruh/soudružka", v této filmové verzi se členové Strany titulují "bratře/sestro". Dalším rozdílem oproti předloze je počet oceánských ministerstev - k ministerstvům pravdy, lásky, míru a hojnosti je zde přidáno Ministerstvo záznamů.
- Aby režisér Michael Radford stihl premiéru ještě téhož roku, natáčel film v období od dubna do června 1984.
- Snímek byl nominován za výpravu na cenu BAFTA, kterou ale nakonec získal film Vražedná pole.
- Role O'Briena byla tou poslední pro Richarda Burtona, jemuž je také snímek věnován.
- Film je již druhým filmovým zpracováním slavného Orwellova románu. Roku 1956 vznikl film 1984 režiséra Michaela Andersona.
- Ženská půlka dua Eurythmics Annie Lennox se ve filmu objevila v cameo roli.
- Produkční firma Virgin Films plánovala, že použije hudbu dua Eurythmics, ale režisér s tím nesouhlasil a tak se o hudbu postaral skladatel Dominic Muldowney. Existuje však verze, kam hudba Eurythmics přidána byla.
- Vojáci Oceánie používají sovětské helmy, které jsou proti těm opravdovým pouze začerněny, čímž snímek vyjadřuje protisovětskou narážku.
- Scéna, kdy si Winston Smith zapisuje první poznámku "4. dubna 1984" do svého deníku, byla točena přesně onen den, tedy 4. dubna 1984.
- Do postavy O'Briena byl původně obsazen Paul Scofield, ale poté, co si zlomil nohu, se musel z filmu stáhnout. Nahradil ho Richard Burton.
- Kým tu hral John Hurt obeť totalitného systému, vo filme V ako Vendeta stvárnil jeho vodcu, Kancelára, niečo ako Veľkého brata v 1984.
- Způsob, jakým členové strany oslavují Velkého bratra (zkřížené ruce nad hlavou), se v knižní předloze nepoužívá. Obdobné gesto však můžeme nalézt ve filmu Pink Floyd: The Wall.
- Jednou z mála odlišností oproti knižní předloze je vzájemné oslovování členů Strany. Zatímco v románu je použit výraz "soudruh/soudružka", v této filmové verzi se členové Strany titulují "bratře/sestro". Dalším rozdílem oproti předloze je počet oceánských ministerstev - k ministerstvům pravdy, lásky, míru a hojnosti je zde přidáno Ministerstvo záznamů.
- Aby režisér Michael Radford stihl premiéru ještě téhož roku, natáčel film v období od dubna do června 1984.
- Snímek byl nominován za výpravu na cenu BAFTA, kterou ale nakonec získal film Vražedná pole.
- Role O'Briena byla tou poslední pro Richarda Burtona, jemuž je také snímek věnován.
- Film je již druhým filmovým zpracováním slavného Orwellova románu. Roku 1956 vznikl film 1984 režiséra Michaela Andersona.
- Ženská půlka dua Eurythmics Annie Lennox se ve filmu objevila v cameo roli.
- Produkční firma Virgin Films plánovala, že použije hudbu dua Eurythmics, ale režisér s tím nesouhlasil a tak se o hudbu postaral skladatel Dominic Muldowney. Existuje však verze, kam hudba Eurythmics přidána byla.
- Vojáci Oceánie používají sovětské helmy, které jsou proti těm opravdovým pouze začerněny, čímž snímek vyjadřuje protisovětskou narážku.
- Scéna, kdy si Winston Smith zapisuje první poznámku "4. dubna 1984" do svého deníku, byla točena přesně onen den, tedy 4. dubna 1984.
- Do postavy O'Briena byl původně obsazen Paul Scofield, ale poté, co si zlomil nohu, se musel z filmu stáhnout. Nahradil ho Richard Burton.
- Kým tu hral John Hurt obeť totalitného systému, vo filme V ako Vendeta stvárnil jeho vodcu, Kancelára, niečo ako Veľkého brata v 1984.
Odkazy
Hrají:
John Hurt, Richard Burton, Suzanna Hamilton, Cyril Cusack, Gregor Fisher, Andrew Wilde, David Cann, Anthony Benson, Peter Frye, Roger Lloyd Pack, Merelina Kendall, Pip Donaghy, Shirley Stelfox, Janet Key, Hugh Walters, Robert Putt, Christine Hargreaves, Matthew Scurfield, John Golightly, Rolf Saxon, Phyllis Logan, Bob Flag, Annie Lennox, Michael Munn, Fred Wood, James Walker