Svatba upírů / Svatba upírů (1993/96/Česko/Horor, Komedie, Romantický) 49%
02.12.2024 19:53
JEDNOU VĚTOU
„Upírská komedie s Rudolfem Hrušínským nejml. a Ivetou Bartošovou."
OBSAH
Hrdinou je mladý anglický šlechtic Richard Bancroft, přijíždějící do Prahy se svým strýcem, obchodníkem Archibaldem. A právě tady se nesmělý Richard seznámí s krásnou a tajemnou dívkou, do níž se okamžitě zamiluje. Brzy se však ukáže, že šlechtická společnost, v níž se Olivie, jak se dívka jmenuje, pohybuje, ve dne spí a v noci se věnuje poněkud neobvyklému způsobu obživy, totiž vysávání krve nevinným obětem. Láska si však nedá poroučet a tak s tradiční omluvou, že nikdo není dokonalý, se mezi mladými lidmi rozhoří hluboký cit. To se ovšem nelíbí dívčině průvodci, hraběti Kronbergovi, jinak též vůdci upírské smečky...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Van Helsing Kopřiva, chrápající Nárožný alias kaprál, mně pijící krev český patizón Rudánek a zšenštilá tlupa upírů z terapeutické skupiny doktora Cimického. Soukup překvapivě zvládá těch pár vážnějších scén (např. hřbitovní exhumace Oty Brouska jr. je jak ze 30 dní dlouhé noci), naopak v těch odlehčených partech trpí poruchou humortvorby, což v plné nahotě obnažily jeho budoucí maisnerovské majstrštyky. Nechápu, co máte proti upírce Ivetce, když se Jirka nedávno v bulváru nechal slyšet, že prý docela dobře saje.. (Gilmour93) 2*
Solidní režie pokoušející se vytvořit pohádkově strašidelnou atmosféru, skvělá hudba, působivá kamera, pěkné kostýmy, sugestivní výprava a milé výkony herců, to je pro mě plus. Mínusem je pro mě to, že scénář nedodržuje hororová pravidla upírských filmů. Pokud se v jedné scéně upír mazlí s česnekem, tak to není nic inovativního, ale spíše divného. Nejasnosti panovaly také kolem zabití upírů, protože pokud vím, denní světlo je spálí, ale tady nic takového k vidění není, ačkoliv denní světlo na upíra evidentně dopadalo. Bartošová jako upírka za celou dobu neukáže upíří špičáky. Nebylo jasné proč, a pak se nabízela otázka, čím se vlastně živila, když nepoužívala svoje upíří zuby k sání krve. Dále se film zbytečně tlačí do komedie. A ani s vyváženou dramaturgií to nebylo žhavé, a proto to jako plnokrevný horor nefunguje, ale romantická rovina vzplanutí jinocha k mladé upírce je zde podána osvěžující formou a já cením, že jako český pokus to rozhodně nebylo marné. Každopádně, Soukup od té doby natočil podstatně horší filmy než je tento. Dost nedoceněný film a ve scénáři to také chtělo notně dodělat. Ten byl nejméně propracovaný. Inspirace Polanskeho Plesem upírů je zjevná a patrně záměrně vznikla tato variace. Film komerčně vyhořel. Nebyl přijat kritikou a diváci v něj nevložili dostatečnou důvěru. Do kin se na něj nehrnuli. Vzali ho na milost až po jeho uvedení v televizi. 60% (kingik) 3*
Jaroslava Soukupa nemusím, z jeho filmů se mi líbily akorát Pěsti ve tmě a podívat se ještě dokážu na některý jeho filmy s Vaculíkem, ale to je všechno. Takže vážně nechápu, jak se mi tenhle film mohl líbit mnohem víc, než Polanského Ples upírů, kterej úplně bezostyšně vykrádá? Příběh odsejpá, žánrová klišé jsou brána právě s tím lehkým nadhledem, který dává diváku tušit, že se autoři sice nijak příliš vážně neberou, ale že jenom sranda to taky není. Navíc se jim povedlo nesklouznout do záchodového ani vulgárního humoru. Bartošová sice není žádná super herečka, ale zase je v té době prostě roztomilá (a taky nadabovaná). A Viktor Preiss byl pro mě v té době archetypem upírského hraběte. Už jen kvůli němu se to musí vidět. Avšak i ostatní herci jsou nezapomenutelní, ale nejvíc mi v paměti utkvěl asi Vladimír Marek jako teplej upír Roman. Celkem se dá i atmosféra, která je na český horor hodně hutná a kulisy se mi taky líbily (oproti některým jiným to bude patrně tím, že jsem obyčejný divák a ne profík). A už jen hláška Jmenuji se Roman je podle mě dokonalá. (monolog) 5*
VELKÁ RECENZE
Upírská komedie Jaroslava Soukupa je dedikována jednomu ze zakladatelů žánru strašidelných příběhů Sheridanovi Le Fanu. To však můžeme brát spíše jako libůstku autorů než jako vymezení cesty, jíž se chtěli ubírat (podobnými neúčelnými odkazy se film jen hemží). Klasický upírský film je jedním z nejkonzervativnějších žánrů a i jeho parodická varianta (například Ples upírů Romana Polanského, jeden z mála upírských filmů, které se u nás hrály) se řídí poměrně přesnými zákony. Filmu Jaroslava Soukupa nelze upřít inscenační obratnost, jež byla ostatně konstantou režisérova „reklamního“ filmařského stylu. Problém Svatby upírů však nastal už ve scénáři. Autoři se celkem rozumně vzdávají strašidelných prvků, pomíjejí nákladné zvláštní efekty a soustřeďují se na prostinký romantický příběh s komediálními prvky, zasazený do atraktivního prostředí rokokové Prahy (výtvarná kamera Vladimíra Smutného). – Mladý Angličan Richard Bancroft přicestuje do Prahy se svým strýcem, obchodníkem. Seznámí se s tajemnou Olivií, brzy však zjistí, že šlechtická společnost, v níž se kráska pohybuje, ve dne spí, ale v noci bdí a věnuje se vysávání nevinných obětí. Srdce si však nedá poroučet, a tak i přes odpor dívčina „ochránce“, upírského hraběte Kronberga, mezi mladými lidmi vzklíčí ryzí cit. – Na komedii je v řídkém ději gagů skutečně málo, navíc značně neoriginálních. Upíři porušují většinu ustálených pravidel (například zločinný hraně si pochutnává na česneku!) a nastolují jedno nové, pohříchu však značně nelogické („zrcadlový efekt“ – když upíři nejsou vidět v zrcadle, je možné se před nimi mezi zrcadly schovat). Zásadně nevyjasněná je pozice tajemné Olivie a samotný mechanismus přeměny člověka v upíra. Pro závěrečný gag obětují tvůrci i poslední zbytky logiky. Bizarní je i spojení upírského tématu s židovskou Prahou. – Jaroslav Soukup opět sázel na mladé publikum – vedle osvědčených herců starší generace obsadil do hlavních rolí Rudolfa Hrušínského nejml. a zpěvačku Ivetu Bartošovou. -ap-
Čechy 18. století. Při cestách po Evropě se mladý Angličan Richarda jeho strýc Archibald seznámí s kapitánem Degendorfem a hrabětem Kronbergem, doprovázeným krásnou Olivii, do níž se Richard ihned zamiluje. Všichni jedou do Prahy. V Praze dostane Richard pozvání na maškarní ples ke Kronbergovi. Mezi hosty je homosexuál Roman, správcová a její ctitel zpěvák Alfieri a také Degendorf, který zde hledá zmizelého syna Kristiana. Na plese Richarda osloví Olivie, která se nebrání setkání s mladým mužem mimo dohled Kronberga. Richard dívku miluje, i když zjistí, že je upírka. V noci se Richard vydá na obhlídku paláce a je svědkem, jak se Alfieri vrhne na správcovou a vysaje z ní krev. Degendorf najde v hrobě židovského obchodníka neporušené tělo svého syna. Nechce, aby syn pokračoval v upířím životě, a proto ho zabije posvěcenou kulí. Trojice neohrožených mužů – Degendorf, Archibald a lékař Hermann – se rozhodnou upíry zlikvidovat. Vniknou do paláce, ale marně se dobývají do hrobu hraběte. Ve sklepení je zavře sluha Fridrich. V kryptě je uvězněn i Richard, který v paláci hledal Olivii. Podaří se mu utéci a pomůže i trojici zabíječů upírů. Sám uteče s Olivií, která ho zaveze do chátrajícího rodného zámku. Udatná trojice se ráno vypořádá s upíry. Richard se žení s Olivií, do kaple dorazí na obřad trojice zabíječů upírů. Strýc Archibald přeje novomanželům štěstí a v úsměvu odhalí zbrusu nové upírské zuby...
Postavy a obsazení
• Rudolf Hrušínský - Richard
• Iveta Bartošová - Olivie
• Petr Nárožný - strýc Archibald
• Viktor Preiss - hrabě Kronberg
• Luděk Kopřiva - doktor Hermann
• Petr Pelzer - plukovník Degendorf
• Nelly Gaierová - stará šlechtična
• Oldřich Vízner - operní zpěvák
• Marie Drahokoupilová - správcová
• Miroslav Táborský - sluha Fridrich
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.10.1993 Bontonfilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.4.1994 (VHS) KF a.s.
Poprvé na DVD: 13.6.2012 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 5 351 656
Návštěvnost v ČR 236 802
„Upírská komedie s Rudolfem Hrušínským nejml. a Ivetou Bartošovou."
OBSAH
Hrdinou je mladý anglický šlechtic Richard Bancroft, přijíždějící do Prahy se svým strýcem, obchodníkem Archibaldem. A právě tady se nesmělý Richard seznámí s krásnou a tajemnou dívkou, do níž se okamžitě zamiluje. Brzy se však ukáže, že šlechtická společnost, v níž se Olivie, jak se dívka jmenuje, pohybuje, ve dne spí a v noci se věnuje poněkud neobvyklému způsobu obživy, totiž vysávání krve nevinným obětem. Láska si však nedá poroučet a tak s tradiční omluvou, že nikdo není dokonalý, se mezi mladými lidmi rozhoří hluboký cit. To se ovšem nelíbí dívčině průvodci, hraběti Kronbergovi, jinak též vůdci upírské smečky...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Van Helsing Kopřiva, chrápající Nárožný alias kaprál, mně pijící krev český patizón Rudánek a zšenštilá tlupa upírů z terapeutické skupiny doktora Cimického. Soukup překvapivě zvládá těch pár vážnějších scén (např. hřbitovní exhumace Oty Brouska jr. je jak ze 30 dní dlouhé noci), naopak v těch odlehčených partech trpí poruchou humortvorby, což v plné nahotě obnažily jeho budoucí maisnerovské majstrštyky. Nechápu, co máte proti upírce Ivetce, když se Jirka nedávno v bulváru nechal slyšet, že prý docela dobře saje.. (Gilmour93) 2*
Solidní režie pokoušející se vytvořit pohádkově strašidelnou atmosféru, skvělá hudba, působivá kamera, pěkné kostýmy, sugestivní výprava a milé výkony herců, to je pro mě plus. Mínusem je pro mě to, že scénář nedodržuje hororová pravidla upírských filmů. Pokud se v jedné scéně upír mazlí s česnekem, tak to není nic inovativního, ale spíše divného. Nejasnosti panovaly také kolem zabití upírů, protože pokud vím, denní světlo je spálí, ale tady nic takového k vidění není, ačkoliv denní světlo na upíra evidentně dopadalo. Bartošová jako upírka za celou dobu neukáže upíří špičáky. Nebylo jasné proč, a pak se nabízela otázka, čím se vlastně živila, když nepoužívala svoje upíří zuby k sání krve. Dále se film zbytečně tlačí do komedie. A ani s vyváženou dramaturgií to nebylo žhavé, a proto to jako plnokrevný horor nefunguje, ale romantická rovina vzplanutí jinocha k mladé upírce je zde podána osvěžující formou a já cením, že jako český pokus to rozhodně nebylo marné. Každopádně, Soukup od té doby natočil podstatně horší filmy než je tento. Dost nedoceněný film a ve scénáři to také chtělo notně dodělat. Ten byl nejméně propracovaný. Inspirace Polanskeho Plesem upírů je zjevná a patrně záměrně vznikla tato variace. Film komerčně vyhořel. Nebyl přijat kritikou a diváci v něj nevložili dostatečnou důvěru. Do kin se na něj nehrnuli. Vzali ho na milost až po jeho uvedení v televizi. 60% (kingik) 3*
Jaroslava Soukupa nemusím, z jeho filmů se mi líbily akorát Pěsti ve tmě a podívat se ještě dokážu na některý jeho filmy s Vaculíkem, ale to je všechno. Takže vážně nechápu, jak se mi tenhle film mohl líbit mnohem víc, než Polanského Ples upírů, kterej úplně bezostyšně vykrádá? Příběh odsejpá, žánrová klišé jsou brána právě s tím lehkým nadhledem, který dává diváku tušit, že se autoři sice nijak příliš vážně neberou, ale že jenom sranda to taky není. Navíc se jim povedlo nesklouznout do záchodového ani vulgárního humoru. Bartošová sice není žádná super herečka, ale zase je v té době prostě roztomilá (a taky nadabovaná). A Viktor Preiss byl pro mě v té době archetypem upírského hraběte. Už jen kvůli němu se to musí vidět. Avšak i ostatní herci jsou nezapomenutelní, ale nejvíc mi v paměti utkvěl asi Vladimír Marek jako teplej upír Roman. Celkem se dá i atmosféra, která je na český horor hodně hutná a kulisy se mi taky líbily (oproti některým jiným to bude patrně tím, že jsem obyčejný divák a ne profík). A už jen hláška Jmenuji se Roman je podle mě dokonalá. (monolog) 5*
VELKÁ RECENZE
Upírská komedie Jaroslava Soukupa je dedikována jednomu ze zakladatelů žánru strašidelných příběhů Sheridanovi Le Fanu. To však můžeme brát spíše jako libůstku autorů než jako vymezení cesty, jíž se chtěli ubírat (podobnými neúčelnými odkazy se film jen hemží). Klasický upírský film je jedním z nejkonzervativnějších žánrů a i jeho parodická varianta (například Ples upírů Romana Polanského, jeden z mála upírských filmů, které se u nás hrály) se řídí poměrně přesnými zákony. Filmu Jaroslava Soukupa nelze upřít inscenační obratnost, jež byla ostatně konstantou režisérova „reklamního“ filmařského stylu. Problém Svatby upírů však nastal už ve scénáři. Autoři se celkem rozumně vzdávají strašidelných prvků, pomíjejí nákladné zvláštní efekty a soustřeďují se na prostinký romantický příběh s komediálními prvky, zasazený do atraktivního prostředí rokokové Prahy (výtvarná kamera Vladimíra Smutného). – Mladý Angličan Richard Bancroft přicestuje do Prahy se svým strýcem, obchodníkem. Seznámí se s tajemnou Olivií, brzy však zjistí, že šlechtická společnost, v níž se kráska pohybuje, ve dne spí, ale v noci bdí a věnuje se vysávání nevinných obětí. Srdce si však nedá poroučet, a tak i přes odpor dívčina „ochránce“, upírského hraběte Kronberga, mezi mladými lidmi vzklíčí ryzí cit. – Na komedii je v řídkém ději gagů skutečně málo, navíc značně neoriginálních. Upíři porušují většinu ustálených pravidel (například zločinný hraně si pochutnává na česneku!) a nastolují jedno nové, pohříchu však značně nelogické („zrcadlový efekt“ – když upíři nejsou vidět v zrcadle, je možné se před nimi mezi zrcadly schovat). Zásadně nevyjasněná je pozice tajemné Olivie a samotný mechanismus přeměny člověka v upíra. Pro závěrečný gag obětují tvůrci i poslední zbytky logiky. Bizarní je i spojení upírského tématu s židovskou Prahou. – Jaroslav Soukup opět sázel na mladé publikum – vedle osvědčených herců starší generace obsadil do hlavních rolí Rudolfa Hrušínského nejml. a zpěvačku Ivetu Bartošovou. -ap-
Čechy 18. století. Při cestách po Evropě se mladý Angličan Richarda jeho strýc Archibald seznámí s kapitánem Degendorfem a hrabětem Kronbergem, doprovázeným krásnou Olivii, do níž se Richard ihned zamiluje. Všichni jedou do Prahy. V Praze dostane Richard pozvání na maškarní ples ke Kronbergovi. Mezi hosty je homosexuál Roman, správcová a její ctitel zpěvák Alfieri a také Degendorf, který zde hledá zmizelého syna Kristiana. Na plese Richarda osloví Olivie, která se nebrání setkání s mladým mužem mimo dohled Kronberga. Richard dívku miluje, i když zjistí, že je upírka. V noci se Richard vydá na obhlídku paláce a je svědkem, jak se Alfieri vrhne na správcovou a vysaje z ní krev. Degendorf najde v hrobě židovského obchodníka neporušené tělo svého syna. Nechce, aby syn pokračoval v upířím životě, a proto ho zabije posvěcenou kulí. Trojice neohrožených mužů – Degendorf, Archibald a lékař Hermann – se rozhodnou upíry zlikvidovat. Vniknou do paláce, ale marně se dobývají do hrobu hraběte. Ve sklepení je zavře sluha Fridrich. V kryptě je uvězněn i Richard, který v paláci hledal Olivii. Podaří se mu utéci a pomůže i trojici zabíječů upírů. Sám uteče s Olivií, která ho zaveze do chátrajícího rodného zámku. Udatná trojice se ráno vypořádá s upíry. Richard se žení s Olivií, do kaple dorazí na obřad trojice zabíječů upírů. Strýc Archibald přeje novomanželům štěstí a v úsměvu odhalí zbrusu nové upírské zuby...
Postavy a obsazení
• Rudolf Hrušínský - Richard
• Iveta Bartošová - Olivie
• Petr Nárožný - strýc Archibald
• Viktor Preiss - hrabě Kronberg
• Luděk Kopřiva - doktor Hermann
• Petr Pelzer - plukovník Degendorf
• Nelly Gaierová - stará šlechtična
• Oldřich Vízner - operní zpěvák
• Marie Drahokoupilová - správcová
• Miroslav Táborský - sluha Fridrich
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.10.1993 Bontonfilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.4.1994 (VHS) KF a.s.
Poprvé na DVD: 13.6.2012 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 5 351 656
Návštěvnost v ČR 236 802
Tvůrci a herci
Jaroslav Soukup (Režie), Jaroslav Soukup (Produkce), Zdeněk Barták (Hudba), Vladimír Smutný (Kamera), Ivana Kačírková (Střih), Olga Rosenfelderová (Scénografie), Šárka Hejnová (Kostýmy), Josef Hora (Zvuk), František Příhoda (Masky), Miroslav Vaic (Scénář), Jaroslav Vokřál (Scénář), Joseph Thomas Sheridan Le Fanu (kniha) (Předloha), Rudolf Hrušínský nejml. (Herec), Iveta Bartošová (Herec), Miroslav Táborský (Herec), Petr Nárožný (Herec), Vladimír Marek (Herec), Otakar Brousek ml. (Herec), Viktor Preiss (Herec), Oldřich Vízner (Herec), Luděk Kopřiva (Herec), Nelly Gaierová (Herec), Marie Drahokoupilová (Herec), Jaromír Dulava (Herec), Zdeněk Řehoř (Herec), Vladimír Krška (Herec), Jaroslav Moučka (Herec), Pavel Skřípal (Herec), Jan Hraběta (Herec), Zuzana Geislerová (Herec), Jan Apolenář (Herec), Petr Pelzer (Herec), Vanda Hybnerová (Herec), Antonín Procházka (Herec), Jan Přeučil (Herec), Eduard Pergner (Herec), Václav Mareš (Herec), Miroslav Vlček (Herec), Dimo Lipitkovský (Herec), Karel Polišenský (Herec), Andrea Sousedíková (Herec), Simona Vrbická (Herec), Zdeněk Zapletal (Herec)
1993/96/Česko/Horor, Komedie, Romantický
Zajímavost k filmu
- Film byl poslední herecký počin Zdeňka Řehoře, který si zahrál postavu potulného mnicha. Necelý rok po slavnostní premiéře zemřel na rakovinu. Stejně tak herečka Nelly Gaierová, jež ztvárnila starou šlechtičnu. Také pro ni to byl poslední výrazný herecký počin. Zemřela za dva roky v 87 letech.
- Film získal v roce 1994 ocenění na festivalu fantastických filmů v Burgosu ve Španělsku.
- Natáčelo se na zámku ve Valticích nebo také na zámečku Bzí, nedaleko Týna nad Vltavou.
- Film získal v roce 1994 ocenění na festivalu fantastických filmů v Burgosu ve Španělsku.
- Natáčelo se na zámku ve Valticích nebo také na zámečku Bzí, nedaleko Týna nad Vltavou.
Odkazy
Hrají:
Rudolf Hrušínský nejml., Iveta Bartošová, Miroslav Táborský, Petr Nárožný, Vladimír Marek, Otakar Brousek ml., Viktor Preiss, Oldřich Vízner, Luděk Kopřiva, Nelly Gaierová, Marie Drahokoupilová, Jaromír Dulava, Zdeněk Řehoř, Vladimír Krška, Jaroslav Moučka, Pavel Skřípal, Jan Hraběta, Zuzana Geislerová, Jan Apolenář, Petr Pelzer, Vanda Hybnerová, Antonín Procházka, Jan Přeučil, Eduard Pergner, Václav Mareš, Miroslav Vlček, Dimo Lipitkovský, Karel Polišenský, Andrea Sousedíková, Simona Vrbická, Zdeněk Zapletal, Martina Šmuková