Statečné srdce / Braveheart (1995/170/USA/Drama, Historický, Válečný, Životopisný) 88%
02.12.2024 18:38
JEDNOU VĚTOU
„Ztratil vše, co miloval, ale nikdy nepřestal bojovat za svobodu."
OBSAH
William Wallace je malý chlapec a žije se svým otcem v rodném Skotsku. Skotský král zemřel, Skotům vládne anglický král Edward I., krutý pohan zvaný dlouhán, který si podmanil skotskou šlechtu a ty, kdo se stavěli na odpor, pověsil. Williamův otec s ostatními Skoty, kteří se nechtějí smířit s krutou vládou, se snaží vymyslet jak žít lépe a bojovat proti anglické vládě. Jednou přivezou Williamova otce mrtvého. Po pohřbu si pro Williama přijede jeho strýc Argy, který ho hodlá vychovat a dát mu vzdělání… William se vrací do rodné vesnice jako dospělý muž, právě když se koná svatba. Williama hned pozná jeho kamarád z dětství Hamish Campbell a dívka Murron MacClannoughová, která mu při pohřbu jeho otce vtiskla do ruky květ bodláku. Hamish se s Williamem dá hned do soubojů, William vyhraje a také se zakouká do Murron. Zábava je v nejlepším, ale zkazí ji příjezd šlechtice, který hodlá využít právo první noci. což uzákonil král Edward I. aby šlechta měla z jeho vlády nějaké potěšení. Večer se William zastaví u MacClannoughových a žádá rodiče, aby s ním pustili Murron ven. Rodiče ji pustit nechtějí, ale Murron naskočí k Williamovi na koně a odjíždějí pryč. Dlouho si povídají a při loučení podá William Murroně kus látky, v níž si schovával celá léta květ od ní... Druhý den přijede pro Williama Murronin otec MacClannoudh, aby s nimi jel na tajné shromáždění, ale William odmítne. Chce jen v klidu žít a rovnou se ptá, zda mu dá Murron za ženu. Otec však nesouhlasí, ale William s Murron se vezmou tajně, aby se o ni nemusel dělit se žádným vykonavatelem práva první noci... Murron je další den napadena vojáky, velitel se ji pokusí znásilnit, ale William ji pomůže a posadí ji na koně s tím, že se sejdou na jejich místě v lese. Murron však vojáci chytí, než stačí odjet z vesnice, připoutají ji ke kůlu a odsoudí za napadení královských vojáků. Velmož jí podřízne krk. William na ni zatím čeká, a když nepřichází, vydá se zpět do vesnice. Tam už na něj čekají vojáci. William za pomoci ostatních Skotů vojáky přemůže a velmože zabije. Po tomto boji se k Williamově skupině přidávají i další skotské klany, které už také nechtějí žít v pod vládou krutého anglického krále. Začnou válčit proti Angličanům a těm, kdo králi slouží. William se stává jejich vůdcem... (TV Prima)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na modro nalíčené tintítko Gibson ve jménu svobody rozšmelcovává hlavy mečem těžším než on sám a historická fakta míří do míst, co vystrkují Skoti zpod kiltu na anglické vojsko.. Režisér Mel si libuje v mučednictví, stříkající krvi a vzbuzování emocí, nicméně v Braveheart se jen klouže po líbivém povrchu rádoby historického velkofilmu. Nakonec zbude jen Hornerova hudba, zajímavý David O´Hara v roli bláznivého Ira a někde vzadu v hlavě hlodající pocit, že v roce 1995 zůstal Oscar v nepravých rukou. (Gilmour93) 3*
Pečlivě vygradovaný historický velkofilm, lišící se od desítek podobných amerických spektáklů „špinavostí“ a surovostí nejen bitevních scén. Navíc má výborný soundtrack a nadprůměrné herecké obsazení. Vážnější výtku bych měl k délce a s tím souvisejícímu varovnému zkreslování historie. Jako staromódní, od reality odtržený hrdinský epos postavený na výpravných bojových scénách by Statečné srdce mohlo klidně trvat polovinu své délky. 80% (Matty 4) *
Válečný velkofilm jak se sluší a patří – patetický, kýčovitý, historicky nevěrohodný. Tedy výtečný. Mel Gibson v roli skotského povstalce Williama Wallace potvrzuje, že mu velcí hrdinové sedí, bitevní sekvence jsou patřičně šťavnaté a krví nasáklé, lovestory patřičně slzavá a konec heroický, jak se sluší a patří. Statečné srdce mám prostě rád, i když u "filozofujících" výlevů páně Wallace na téma svoboda se vždy trochu pousměju. Je to domeček z karet, ale sakra pěkně postavený! (Marigold) 4*
VELKÁ RECENZE
Těžký historický film Statečné srdce (1995) ztvárňuje něco, co je v období každé krize velmi aktuální. I když zabíjet není právě nejlepší řešení, můžeme se podívat, jak se daly řešit podobné problémy kdysi dávno.
Je 13. století a William Wallace zažívá už jako kluk jedno neštěstí za druhým. Majetničtí panovníci, msta a další lidské choutky mu vraždí rodiče a ocitá se sám jako sirotek. Svůj čas však netráví jako chudinka, učí se jazyky, boji s mečem a když má volno, tak se s někým pere.
Život byl tehdy prostý, ale protkaný podobnými konflikty, jaké jsou mezi námi dodnes. I když jak se to vezme. Aby si král Anglie zajistil pořádek ve své skotské provincii, vyhlásil právo první noci. Místní šlechta si může vzít do postele každou čerstvě vdanou pannu. Tím si u panovníků svou dominantní pozici vylepšil a přichází vysněný řád.
William už je tou dobou statný mládenec. Protože se stará především o svoje, rozmary vlády se jej příliš netýkají. Krásnou Murron si však bere tajně, protože je její otec proti. Nechce se angažovat v problémech osady a takového zetě tedy nechce. Jenže nic z toho není nakonec důležité. Vojáci začínají vnímat vesničany jako svůj majetek a na krásné Murron se chtějí jednoho dne vystřídat.
On je William velmi obratný a dokáže ji vysvobodit. Jenže postavit se vojákovi je jako postavit se samotnému králi. Jde o bandu znuděných týpků s kontrolou ve svých rukách, a tak dívce Murron pro výstrahu jeden z nich podřezává hrdlo, a to před zraky všech vesničanů.
William Wallace se bez své družky začíná bouřit. Ihned útočí na vojáky a naštvaní vesničani se k němu přidávají. Čeho je moc, toho je příliš a osobně motivovaný příběh dělá z osudu jednoho chudého rváče záležitost, která má změnit celý chod společnosti. Proč je vlastně k něčemu takovému potřeba podobný impuls, proč se lidé nestaví proti bezpráví víc samozřejmě?
O malém povstání ve Wallaceho vesnici se pomalu dozvídají i další osady. Stateční mužové se chtějí přidat a skoncovat se svým utrpením jednou provždy. Je trochu škoda, že hlavní hrdina k tomu vlastně nemá co říct. Bojovat umí a chytrý je dost, jeho pocit zodpovědnosti za ostatní jej ale nutí k tomu nelákat na svou stranu raději nikoho. V celém filmu to dělají za něj všichni ostatní, bez toho by k žádnému velkému příběhu asi ani nedošlo.
Panovníci Williamovo jméno ale vnímají jinak. Každý otřes půdy pod nohama odjakživa dobře cítí. Takový rebel je sice opovrženíhodný, ale když se kolem něj houfují davy a likvidují jeden regiment vojáků za druhým, už to něco znamená.
„Přímočaří lidé odjakživa vzbuzovali obdiv,“ vysvětluje si jeden z nich.
V polovině filmu přijíždí Wallace do boje, kde je několik tisíc Skotů a právě se chystají vzdát. Jeho jméno už působí velkým dojmem a po srdceryvném proslovu jsou všichni najednou nažhavenější než domácí stadion po výhře titulu. Vypadá to dost drsně a ocitnout se v jeho kůži může mít v sobě něco magického. Opět ale skoro nic neudělal, jenom se ukázal ve správnou chvíli na správném místě.
Po epochálním boji plném krve a autentických efektů Skotové nad přesilou vítězí. Těžké jízdy se zbavují chytrým trikem a pěchotu vyřídili svým elánem a obratností. Když jsou však později postaveni před čistý stůl, místo oslav a kompromisů se tvrdě hádají, co bude komu patřit. Williamovi je z toho zle.
„Porazili jsme je, ale vrátí se, protože nestojíte při sobě.“
Po hodině a půl by už příběh mohl klidně skončit. Ale autoři si možná uvědomili, že kdyby se Williamův osud vyprávěl tímhle způsobem, nemohl by se film jmenovat „Statečné srdce“. Možná spíš „Je pro každou špatnost.“ Zapojit se do sociální skupiny a sem tam se předvést není totiž nic výjimečného.
William tak plánuje invazi do Anglie. Co se kolem královské koruny děje se může opakovat. Je tedy třeba králi dokázat, že Skotové vážně chtějí svobodný národ. Velká země jako Anglie spotřebuje spousty vojáků. Bývají ve větším množství pohromadě jenom výjimečně a Skotům se tak daří porážet jedno město za druhým. Nakonec za Williamem přijíždí francouzská princezna a nabízí mu příměří. Scéna má něco do sebe, protože si o barbarovi párkrát šuškala se služebnou.
Ke konci však Wallace dostává stejně na kolena stará dobrá zrada od všech, kterým věřil. Při tom všem povzbuzování má totiž plnou hubu vznešených ideálů, ale ani trochu nemyslí na základní lidské potřeby. Neslibuje plodný lán půdy, ale svobodu a pokoj od krále. Přitom skotská šlechta jde za ním hlavně proto, že v očích krále už dlouho nic neznamená. Statečnost a odvaha jsou vysoce ceněné a vzácné vlastnosti. Nicméně když jdou proti vynalézavosti těch, kteří drží v rukou otěže společnosti, nemusí ve výsledku nic znamenat.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Roku 1280 anglický král Eduard I. dobyje Skotsko poté, co dosavadní skotský král zemře, aniž by zanechal dědice trůnu. Mladý William Wallace, který žije se svou rodinou na Skotské vysočině, je svědkem brutální smrti mnoha skotských šlechticů. Během vzdoru proti Angličanům zemře i jeho otec a bratr.
O mnoho let později se mladý William Wallace tajně ožení s dávnou přítelkyní Murron MacClannoughovou, aby se jeho žena vyhnula králově nařízenému právu první noci. Jednoho dne však ženu přepadnou a chtějí znásilnit vojáci. William ji brání a několik jich zabije. Avšak Murron je chycena a za trest i pro výstrahu posléze zabita. Wallace ji pomstí a následně se postaví do čela skotského odporu proti Angličanům; při něm získává spojenectví v princezně Isabele znechucené vynuceným sňatkem s neschopným dědicem anglického trůnu, princem Eduardem.
Po mnoha válečných úspěších je nakonec Wallace kvůli zradě ve vlastních řadách zajat královskými vojsky a veřejně popraven. Jeho odkaz však Skotové uctí a naplní v bitvě u Bannockburnu, v níž pod vedením Roberta Bruce, uchazeče o skotskou korunu, vybojují nezávislost země na Angličanec
Postavy a obsazení
• Mel Gibson - William Wallace
• Sophie Marceau - princezna Izabela
• Patrick McGoohan - král Eduard I.
• Catherine McCormack - Murron
• Brendan Gleeson - Hamish
• James Cosmo - Campbell
• David O'Hara - Stephen
• Alun Armstrong - Mornay
• Angus McFadyen - Robert Bruce
• Ian Bannen - Robert Bruce starší
• Peter Hanly - princ Eduard
• James Robinson - mladý William
• Sean Lawlor - Malcolm Wallace
• Sandy Nelson - John Wallace
Ocenění
Academy Awards
1996 - Nejlepší film roku
1996 - Mel Gibson (Nejlepší režie)
1996 - John Toll (Nejlepší kamera)
1996 - Nejlepší masky
1996 - Nejlepší střih zvuku
1996 - Randall Wallace (Nejlepší původní scénář) (nominace)
1996 - Nejlepší filmový střih (nominace)
1996 - James Horner (Nejlepší dramatická hudba) (nominace)
1996 - Nejlepší kostýmy (nominace)
1996 - Nejlepší mix zvuku (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
1996 - John Toll (Nejlepší kamera)
1996 - Nejlepší zvuk
1996 - Nejlepší kostýmy
1996 - Cena diváků pro film roku
1996 - Mel Gibson (Nejlepší režie) (nominace)
1996 - James Horner (Nejlepší hudba) (nominace)
1996 - Nejlepší masky (nominace)
1996 - Nejlepší výprava (nominace)
Golden Globes
1996 - Mel Gibson (Nejlepší režie)
1996 - Nejlepší film - drama (nominace)
1996 - Randall Wallace (Nejlepší scénář) (nominace)
1996 - James Horner (Nejlepší hudba) (nominace)
Critics Choice Awards
1996 - Mel Gibson (Nejlepší režie)
The Saturn Awards
1996 - Nejlepší akční/dobrodružný film (nominace)
1996 - James Horner (Nejlepší hudba) (nominace)
1996 - Charles Knode (Nejlepší kostýmy) (nominace)
San Sebastián International Film Festival
1995 - Mel Gibson (Zlatá mušle pro nejlepší film) (nominace)
DABING
V českém znění: Pavel Trávníček - Mel Gibson (William Wallace), Olga Želenská - Sophie Marceau (princezna Isabelle), Jiří Zavřel - Patrick McGoohan (král Edward I), Lucie Svobodová - Catherine McCormack (Murron MacClannough), Zdeněk Mahdal - Angus Macfadyen (Robert the Bruce), Tomáš Juřička - Brendan Gleeson (Hamish), Vlastimil Zavřel - Brian Cox (Argyle Wallace), Zuzana Schulzová - Julie Austin (paní Morrisonová), Gerda Stevenson (matka MacClannoughová), Jiří Holý - Ian Bannen (Malomocný), Bohdan Tůma, Petr Pospíchal, Jiří Kodeš, Petr Oliva, Zdeněk Podhůrský, Pavel Vondra, Radovan Vaculík, Jakub Saic, Martin Zounar, Jan Hanžlík, Michal Bürger, Viktor Fatka, Pavel Doležal, Antonín Navrátil (titulky).
Překlad: Jana Staňková
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Dialogy: Alena Navrátilová
Režie: Antonín Navrátil
Vyrobilo: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Budíkov pro Bonton Home Video 1996
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 31.8.1995 Bontonfilm
Premiéra USA: 24.5.1995 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.4.1996 Bonton Home Video (VHS)
Poprvé na VHS: 1.11.1996 Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.2.2011 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 9.7.2014 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 8 432 777
Tržby celkem - $ 213 200 000
Návštěvnost v ČR 247 337
Náklady (Rozpočet) - $ 72 000 000
„Ztratil vše, co miloval, ale nikdy nepřestal bojovat za svobodu."
OBSAH
William Wallace je malý chlapec a žije se svým otcem v rodném Skotsku. Skotský král zemřel, Skotům vládne anglický král Edward I., krutý pohan zvaný dlouhán, který si podmanil skotskou šlechtu a ty, kdo se stavěli na odpor, pověsil. Williamův otec s ostatními Skoty, kteří se nechtějí smířit s krutou vládou, se snaží vymyslet jak žít lépe a bojovat proti anglické vládě. Jednou přivezou Williamova otce mrtvého. Po pohřbu si pro Williama přijede jeho strýc Argy, který ho hodlá vychovat a dát mu vzdělání… William se vrací do rodné vesnice jako dospělý muž, právě když se koná svatba. Williama hned pozná jeho kamarád z dětství Hamish Campbell a dívka Murron MacClannoughová, která mu při pohřbu jeho otce vtiskla do ruky květ bodláku. Hamish se s Williamem dá hned do soubojů, William vyhraje a také se zakouká do Murron. Zábava je v nejlepším, ale zkazí ji příjezd šlechtice, který hodlá využít právo první noci. což uzákonil král Edward I. aby šlechta měla z jeho vlády nějaké potěšení. Večer se William zastaví u MacClannoughových a žádá rodiče, aby s ním pustili Murron ven. Rodiče ji pustit nechtějí, ale Murron naskočí k Williamovi na koně a odjíždějí pryč. Dlouho si povídají a při loučení podá William Murroně kus látky, v níž si schovával celá léta květ od ní... Druhý den přijede pro Williama Murronin otec MacClannoudh, aby s nimi jel na tajné shromáždění, ale William odmítne. Chce jen v klidu žít a rovnou se ptá, zda mu dá Murron za ženu. Otec však nesouhlasí, ale William s Murron se vezmou tajně, aby se o ni nemusel dělit se žádným vykonavatelem práva první noci... Murron je další den napadena vojáky, velitel se ji pokusí znásilnit, ale William ji pomůže a posadí ji na koně s tím, že se sejdou na jejich místě v lese. Murron však vojáci chytí, než stačí odjet z vesnice, připoutají ji ke kůlu a odsoudí za napadení královských vojáků. Velmož jí podřízne krk. William na ni zatím čeká, a když nepřichází, vydá se zpět do vesnice. Tam už na něj čekají vojáci. William za pomoci ostatních Skotů vojáky přemůže a velmože zabije. Po tomto boji se k Williamově skupině přidávají i další skotské klany, které už také nechtějí žít v pod vládou krutého anglického krále. Začnou válčit proti Angličanům a těm, kdo králi slouží. William se stává jejich vůdcem... (TV Prima)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na modro nalíčené tintítko Gibson ve jménu svobody rozšmelcovává hlavy mečem těžším než on sám a historická fakta míří do míst, co vystrkují Skoti zpod kiltu na anglické vojsko.. Režisér Mel si libuje v mučednictví, stříkající krvi a vzbuzování emocí, nicméně v Braveheart se jen klouže po líbivém povrchu rádoby historického velkofilmu. Nakonec zbude jen Hornerova hudba, zajímavý David O´Hara v roli bláznivého Ira a někde vzadu v hlavě hlodající pocit, že v roce 1995 zůstal Oscar v nepravých rukou. (Gilmour93) 3*
Pečlivě vygradovaný historický velkofilm, lišící se od desítek podobných amerických spektáklů „špinavostí“ a surovostí nejen bitevních scén. Navíc má výborný soundtrack a nadprůměrné herecké obsazení. Vážnější výtku bych měl k délce a s tím souvisejícímu varovnému zkreslování historie. Jako staromódní, od reality odtržený hrdinský epos postavený na výpravných bojových scénách by Statečné srdce mohlo klidně trvat polovinu své délky. 80% (Matty 4) *
Válečný velkofilm jak se sluší a patří – patetický, kýčovitý, historicky nevěrohodný. Tedy výtečný. Mel Gibson v roli skotského povstalce Williama Wallace potvrzuje, že mu velcí hrdinové sedí, bitevní sekvence jsou patřičně šťavnaté a krví nasáklé, lovestory patřičně slzavá a konec heroický, jak se sluší a patří. Statečné srdce mám prostě rád, i když u "filozofujících" výlevů páně Wallace na téma svoboda se vždy trochu pousměju. Je to domeček z karet, ale sakra pěkně postavený! (Marigold) 4*
VELKÁ RECENZE
Těžký historický film Statečné srdce (1995) ztvárňuje něco, co je v období každé krize velmi aktuální. I když zabíjet není právě nejlepší řešení, můžeme se podívat, jak se daly řešit podobné problémy kdysi dávno.
Je 13. století a William Wallace zažívá už jako kluk jedno neštěstí za druhým. Majetničtí panovníci, msta a další lidské choutky mu vraždí rodiče a ocitá se sám jako sirotek. Svůj čas však netráví jako chudinka, učí se jazyky, boji s mečem a když má volno, tak se s někým pere.
Život byl tehdy prostý, ale protkaný podobnými konflikty, jaké jsou mezi námi dodnes. I když jak se to vezme. Aby si král Anglie zajistil pořádek ve své skotské provincii, vyhlásil právo první noci. Místní šlechta si může vzít do postele každou čerstvě vdanou pannu. Tím si u panovníků svou dominantní pozici vylepšil a přichází vysněný řád.
William už je tou dobou statný mládenec. Protože se stará především o svoje, rozmary vlády se jej příliš netýkají. Krásnou Murron si však bere tajně, protože je její otec proti. Nechce se angažovat v problémech osady a takového zetě tedy nechce. Jenže nic z toho není nakonec důležité. Vojáci začínají vnímat vesničany jako svůj majetek a na krásné Murron se chtějí jednoho dne vystřídat.
On je William velmi obratný a dokáže ji vysvobodit. Jenže postavit se vojákovi je jako postavit se samotnému králi. Jde o bandu znuděných týpků s kontrolou ve svých rukách, a tak dívce Murron pro výstrahu jeden z nich podřezává hrdlo, a to před zraky všech vesničanů.
William Wallace se bez své družky začíná bouřit. Ihned útočí na vojáky a naštvaní vesničani se k němu přidávají. Čeho je moc, toho je příliš a osobně motivovaný příběh dělá z osudu jednoho chudého rváče záležitost, která má změnit celý chod společnosti. Proč je vlastně k něčemu takovému potřeba podobný impuls, proč se lidé nestaví proti bezpráví víc samozřejmě?
O malém povstání ve Wallaceho vesnici se pomalu dozvídají i další osady. Stateční mužové se chtějí přidat a skoncovat se svým utrpením jednou provždy. Je trochu škoda, že hlavní hrdina k tomu vlastně nemá co říct. Bojovat umí a chytrý je dost, jeho pocit zodpovědnosti za ostatní jej ale nutí k tomu nelákat na svou stranu raději nikoho. V celém filmu to dělají za něj všichni ostatní, bez toho by k žádnému velkému příběhu asi ani nedošlo.
Panovníci Williamovo jméno ale vnímají jinak. Každý otřes půdy pod nohama odjakživa dobře cítí. Takový rebel je sice opovrženíhodný, ale když se kolem něj houfují davy a likvidují jeden regiment vojáků za druhým, už to něco znamená.
„Přímočaří lidé odjakživa vzbuzovali obdiv,“ vysvětluje si jeden z nich.
V polovině filmu přijíždí Wallace do boje, kde je několik tisíc Skotů a právě se chystají vzdát. Jeho jméno už působí velkým dojmem a po srdceryvném proslovu jsou všichni najednou nažhavenější než domácí stadion po výhře titulu. Vypadá to dost drsně a ocitnout se v jeho kůži může mít v sobě něco magického. Opět ale skoro nic neudělal, jenom se ukázal ve správnou chvíli na správném místě.
Po epochálním boji plném krve a autentických efektů Skotové nad přesilou vítězí. Těžké jízdy se zbavují chytrým trikem a pěchotu vyřídili svým elánem a obratností. Když jsou však později postaveni před čistý stůl, místo oslav a kompromisů se tvrdě hádají, co bude komu patřit. Williamovi je z toho zle.
„Porazili jsme je, ale vrátí se, protože nestojíte při sobě.“
Po hodině a půl by už příběh mohl klidně skončit. Ale autoři si možná uvědomili, že kdyby se Williamův osud vyprávěl tímhle způsobem, nemohl by se film jmenovat „Statečné srdce“. Možná spíš „Je pro každou špatnost.“ Zapojit se do sociální skupiny a sem tam se předvést není totiž nic výjimečného.
William tak plánuje invazi do Anglie. Co se kolem královské koruny děje se může opakovat. Je tedy třeba králi dokázat, že Skotové vážně chtějí svobodný národ. Velká země jako Anglie spotřebuje spousty vojáků. Bývají ve větším množství pohromadě jenom výjimečně a Skotům se tak daří porážet jedno město za druhým. Nakonec za Williamem přijíždí francouzská princezna a nabízí mu příměří. Scéna má něco do sebe, protože si o barbarovi párkrát šuškala se služebnou.
Ke konci však Wallace dostává stejně na kolena stará dobrá zrada od všech, kterým věřil. Při tom všem povzbuzování má totiž plnou hubu vznešených ideálů, ale ani trochu nemyslí na základní lidské potřeby. Neslibuje plodný lán půdy, ale svobodu a pokoj od krále. Přitom skotská šlechta jde za ním hlavně proto, že v očích krále už dlouho nic neznamená. Statečnost a odvaha jsou vysoce ceněné a vzácné vlastnosti. Nicméně když jdou proti vynalézavosti těch, kteří drží v rukou otěže společnosti, nemusí ve výsledku nic znamenat.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Roku 1280 anglický král Eduard I. dobyje Skotsko poté, co dosavadní skotský král zemře, aniž by zanechal dědice trůnu. Mladý William Wallace, který žije se svou rodinou na Skotské vysočině, je svědkem brutální smrti mnoha skotských šlechticů. Během vzdoru proti Angličanům zemře i jeho otec a bratr.
O mnoho let později se mladý William Wallace tajně ožení s dávnou přítelkyní Murron MacClannoughovou, aby se jeho žena vyhnula králově nařízenému právu první noci. Jednoho dne však ženu přepadnou a chtějí znásilnit vojáci. William ji brání a několik jich zabije. Avšak Murron je chycena a za trest i pro výstrahu posléze zabita. Wallace ji pomstí a následně se postaví do čela skotského odporu proti Angličanům; při něm získává spojenectví v princezně Isabele znechucené vynuceným sňatkem s neschopným dědicem anglického trůnu, princem Eduardem.
Po mnoha válečných úspěších je nakonec Wallace kvůli zradě ve vlastních řadách zajat královskými vojsky a veřejně popraven. Jeho odkaz však Skotové uctí a naplní v bitvě u Bannockburnu, v níž pod vedením Roberta Bruce, uchazeče o skotskou korunu, vybojují nezávislost země na Angličanec
Postavy a obsazení
• Mel Gibson - William Wallace
• Sophie Marceau - princezna Izabela
• Patrick McGoohan - král Eduard I.
• Catherine McCormack - Murron
• Brendan Gleeson - Hamish
• James Cosmo - Campbell
• David O'Hara - Stephen
• Alun Armstrong - Mornay
• Angus McFadyen - Robert Bruce
• Ian Bannen - Robert Bruce starší
• Peter Hanly - princ Eduard
• James Robinson - mladý William
• Sean Lawlor - Malcolm Wallace
• Sandy Nelson - John Wallace
Ocenění
Academy Awards
1996 - Nejlepší film roku
1996 - Mel Gibson (Nejlepší režie)
1996 - John Toll (Nejlepší kamera)
1996 - Nejlepší masky
1996 - Nejlepší střih zvuku
1996 - Randall Wallace (Nejlepší původní scénář) (nominace)
1996 - Nejlepší filmový střih (nominace)
1996 - James Horner (Nejlepší dramatická hudba) (nominace)
1996 - Nejlepší kostýmy (nominace)
1996 - Nejlepší mix zvuku (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
1996 - John Toll (Nejlepší kamera)
1996 - Nejlepší zvuk
1996 - Nejlepší kostýmy
1996 - Cena diváků pro film roku
1996 - Mel Gibson (Nejlepší režie) (nominace)
1996 - James Horner (Nejlepší hudba) (nominace)
1996 - Nejlepší masky (nominace)
1996 - Nejlepší výprava (nominace)
Golden Globes
1996 - Mel Gibson (Nejlepší režie)
1996 - Nejlepší film - drama (nominace)
1996 - Randall Wallace (Nejlepší scénář) (nominace)
1996 - James Horner (Nejlepší hudba) (nominace)
Critics Choice Awards
1996 - Mel Gibson (Nejlepší režie)
The Saturn Awards
1996 - Nejlepší akční/dobrodružný film (nominace)
1996 - James Horner (Nejlepší hudba) (nominace)
1996 - Charles Knode (Nejlepší kostýmy) (nominace)
San Sebastián International Film Festival
1995 - Mel Gibson (Zlatá mušle pro nejlepší film) (nominace)
DABING
V českém znění: Pavel Trávníček - Mel Gibson (William Wallace), Olga Želenská - Sophie Marceau (princezna Isabelle), Jiří Zavřel - Patrick McGoohan (král Edward I), Lucie Svobodová - Catherine McCormack (Murron MacClannough), Zdeněk Mahdal - Angus Macfadyen (Robert the Bruce), Tomáš Juřička - Brendan Gleeson (Hamish), Vlastimil Zavřel - Brian Cox (Argyle Wallace), Zuzana Schulzová - Julie Austin (paní Morrisonová), Gerda Stevenson (matka MacClannoughová), Jiří Holý - Ian Bannen (Malomocný), Bohdan Tůma, Petr Pospíchal, Jiří Kodeš, Petr Oliva, Zdeněk Podhůrský, Pavel Vondra, Radovan Vaculík, Jakub Saic, Martin Zounar, Jan Hanžlík, Michal Bürger, Viktor Fatka, Pavel Doležal, Antonín Navrátil (titulky).
Překlad: Jana Staňková
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Dialogy: Alena Navrátilová
Režie: Antonín Navrátil
Vyrobilo: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Budíkov pro Bonton Home Video 1996
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 31.8.1995 Bontonfilm
Premiéra USA: 24.5.1995 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.4.1996 Bonton Home Video (VHS)
Poprvé na VHS: 1.11.1996 Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.2.2011 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 9.7.2014 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 8 432 777
Tržby celkem - $ 213 200 000
Návštěvnost v ČR 247 337
Náklady (Rozpočet) - $ 72 000 000
Tvůrci a herci
Mel Gibson (Režie), Mel Gibson (Produkce), Bruce Davey (Produkce), Alan Ladd Jr. (Produkce), James Horner (Hudba), John Toll (Kamera), Steven Rosenblum (Střih), Patsy Pollock (Casting), Thomas E. Sanders (Scénografie), Charles Knode (Kostýmy), Per Hallberg (Zvuk), Andy Nelson (Zvuk), Anna Behlmer (Zvuk), Scott Millan (Zvuk), Amanda Knight (Masky), Conor O'Sullivan (Masky), Randall Wallace (Scénář), Mel Gibson (Herec), Sophie Marceau (Herec), Patrick McGoohan (Herec), Catherine McCormack (Herec), Angus Macfadyen (Herec), Brendan Gleeson (Herec), David O'Hara (Herec), Ian Bannen (Herec), James Cosmo (Herec), Sean McGinley (Herec), Ralph Riach (Herec), Brian Cox (Herec), Peter Hanly (Herec), Barry McGovern (Herec), John Kavanagh (Herec), Alun Armstrong (Herec), Tommy Flanagan (Herec), Michael Byrne (Herec), Peter Mullan (Herec), Gerard McSorley (Herec), David Gant (Herec), Alex Norton (Herec), Jer O'Leary (Herec), Stephen Billington (Herec), Mhairi Calvey (Herec), Rupert Vansittart (Herec), William Scott-Masson (Herec), Jeanne Marine (Herec), Mal Whyte (Herec), James Robinson (Herec), Sean Lawlor (Herec), Gerda Stevenson (Herec), John Murtagh (Herec), Julie Austin (Herec), Malcolm Tierney (Herec), Bernard Horsfall (Herec), Richard Leaf (Herec), Dean Lopata (Herec), Martin Dunne (Herec), Daniel Coll (Herec), John Burns (Herec), Stephen J. Austin (Herec), Joe Savino (Herec), Liam Carney (Herec), Sandy Nelson (Herec), Bill Murdoch (Herec), Alan Tall (Herec), Donal Gibson (Herec), David McKay (Herec)
1995/170/USA/Drama, Historický, Válečný, Životopisný
Zajímavost k filmu
- Otec Williama Wallace (Mel Gibson), sir Malcom Wallace (Sean Lawlor), nezemřel, když byl jeho syn ještě dítě. Ve skutečnosti zemřel v roce 1291, kdy byl William dospělým mužem.
- William Wallace (Mel Gibson) byl ve skutečnosti nejen oběšen, ale také vykastrován a rozčtvrcen.
- Film divákovi přináší pocit, že právě přezdívka „Statečné srdce“ náleží hlavnímu hrdinovi Williamu Wallacemu. Skutečnost je však ta, že toto jméno bylo přiděleno Robertu Bruceovi, skotskému hrdinovi, který je ve filmu zobrazen ale jako zrádce.
- Historička Sharon Krossa o filmu napsala: „Události nejsou zachyceny správně, data nejsou správně, charaktery nejsou správně, jména nejsou správně, oblečení není správně, krátce – skoro nic tam není správně.“
- V čase 16:36, kdy probíhá svatba mezi francouzskou princeznou a anglickým princem, je řečena domněnka, že má-li princezna počít, bude se muset této „služby“ ujmout sám král. Toto tvrzení se ale v českém dabingu vůbec nedozvíme, jelikož tato pasáž není nadabována. Zajímavostí je, že slovenské znění bylo důslednější, tato pasáž do slovenštiny namluvena byla.
- V úplně poslední scéně, kdy je řečeno, že Léta Páně 1314 vybojovali Skotové svobodu, tak tuto řeč pronáší samotný Mel Gibson. V českém znění je ale tato řeč pronášena Zdeňkem Mahdalem, který namluvil postavu Roberta Bruce (Angus Macfadyen), nikoliv Pavlem Trávníčkem, který Mela Gibsona daboval.
- Jedná se o nejoblíbenější film herce Petra Jákla.
- Syn Eduarda I. byl pravděpodobně skutečně bisexuální, jelikož po dobu manželství s Izabelou, se kterou zplodil 4 potomky, udržoval i intimní vztah s několika svými milenci, což bylo později i příčinou citového odloučení s Izabelou.
- Intimní vztah Williama Wallace (Mel Gibson) s princeznou Izabelou Francouzskou (Sophie Marceau) je pouze fikcí, neboť v době Wallacovi smrti bylo Izabele pouhých 10 let a žila ve Francii, tedy osobně se nikdy nesetkali. Manželkou pozdějšího krále Eduarda II. se stala až po smrti jeho otce v roce 1307, kdy jí bylo 12 let.
- Bitva u Falkirku ve filmu je spíše spojením několika bitev a potyček dohromady. Ve skutečnosti se na anglické straně irští bojovníci téměř nevyskytovali, tudíž nemohli přeběhnout ke Skotům. Naopak velšští lukostřelci údajně hrozili přeběhnutím kvůli nedostatku jídla. Bitva byla ve skutečnosti mnohem více statická. Robert Bruce v této bitvě vůbec nebyl, v té době byl v Carricku na jihozápadě. Vyobrazení Bruce jako „zrádce“ je spíše odkazem na bitvu či potyčku o Happrew, kde Bruce společně s jinými anglickými rytíři měl za úkol zajmout Wallace a jeho spojence rytíře, Sira Simona Frasera. Stejně tak zrada dvou skotských šlechticů je převzata z jiné bitvy, která se odehrála v době, kdy byl William Wallace ve Francii nebo Římě, kam cestoval žádat o podporu po prohře u Falkirku.
- Film ukazuje, že Skotsko bylo v neustálé válce s Anglií, což není pravda. Až do roku 1296, kdy král Jan Balliol povstal proti Eduardovi I., byl mezi Anglií a Skotskem mír. Poslední bitva, ve které Skotové bojovali proti cizím nájezdníkům, byla v roce 1266 proti Norům.
- Na začátku filmu je uveden rok 1280 s tím, že Eduard I., král anglický, povraždil skotské šlechtice, když je nalákal k jednání o míru a skotském nástupci na trůn. Historicky je to nesmysl, jelikož v roce 1280 vládl ve Skotsku jako nezávislý král Alexandr III. Ten zemřel až roku 1286 a teprve poté nastalo 6 let bezvládí, kdy zemi spravovali správci. V této době byl ale William Wallace již téměř dospělým mužem.
- Ve skutečnosti nezradil a nevydal Williama Wallace (Mel Gibson) angličanům otec Roberta Bruce, ale skotský rytíř jménem John de Menteith.
- Celosvětová premiéra proběhla 18. května 1995 na Mezinárodním filmovém festivalu v Seattlu ve státě Washington.
- V ústřední melodii a dalších skladbách soundtracku jsou využívány irské dudy (Uilleann pipes), nikoli typické skotské dudy (Great Highland bagpipe).
- Přestože ve filmu hraje James Cosmo (Campbell) otce Brendana Gleesona (Hamish), ve skutečnosti je pouze o sedm let starší.
- Málokdo ví, že William Wallace byl svými strýci původně připravován na "dráhu" kněze.
- Při natáčení byly použity zbraně z gumové pryže, aby nedošlo ke zraněním. Nejvíce je to vidět při zpomaleném závěrečném útoku, například u sekery.
- William Wallace ve skutečnosti nebyl obyčejným farmářským synkem, jak je líčeno ve filmu, ale dalším synem nižšího skotského šlechtice Alana Wallace, jenž byl v područí anglického krále Edvarda I. Ale jelikož mu nenáleželo žádné dědictví, neboť nebyl prvorozeným synem, vydal se cestou skotského válečníka.
- Pravý William Wallace skutečně v roce 1297 zaútočil a následně zabil šerifa z Lanarku. Nikoliv však kvůli pomstě za zabití manželky, ale z důvodů povstání skotských rebelů v čele se skotským rytířem Richardem z Lundie, jehož byl Wallace komplicem.
- William Wallace (Mel Gibson) byl ve skutečnosti nejen oběšen, ale také vykastrován a rozčtvrcen.
- Film divákovi přináší pocit, že právě přezdívka „Statečné srdce“ náleží hlavnímu hrdinovi Williamu Wallacemu. Skutečnost je však ta, že toto jméno bylo přiděleno Robertu Bruceovi, skotskému hrdinovi, který je ve filmu zobrazen ale jako zrádce.
- Historička Sharon Krossa o filmu napsala: „Události nejsou zachyceny správně, data nejsou správně, charaktery nejsou správně, jména nejsou správně, oblečení není správně, krátce – skoro nic tam není správně.“
- V čase 16:36, kdy probíhá svatba mezi francouzskou princeznou a anglickým princem, je řečena domněnka, že má-li princezna počít, bude se muset této „služby“ ujmout sám král. Toto tvrzení se ale v českém dabingu vůbec nedozvíme, jelikož tato pasáž není nadabována. Zajímavostí je, že slovenské znění bylo důslednější, tato pasáž do slovenštiny namluvena byla.
- V úplně poslední scéně, kdy je řečeno, že Léta Páně 1314 vybojovali Skotové svobodu, tak tuto řeč pronáší samotný Mel Gibson. V českém znění je ale tato řeč pronášena Zdeňkem Mahdalem, který namluvil postavu Roberta Bruce (Angus Macfadyen), nikoliv Pavlem Trávníčkem, který Mela Gibsona daboval.
- Jedná se o nejoblíbenější film herce Petra Jákla.
- Syn Eduarda I. byl pravděpodobně skutečně bisexuální, jelikož po dobu manželství s Izabelou, se kterou zplodil 4 potomky, udržoval i intimní vztah s několika svými milenci, což bylo později i příčinou citového odloučení s Izabelou.
- Intimní vztah Williama Wallace (Mel Gibson) s princeznou Izabelou Francouzskou (Sophie Marceau) je pouze fikcí, neboť v době Wallacovi smrti bylo Izabele pouhých 10 let a žila ve Francii, tedy osobně se nikdy nesetkali. Manželkou pozdějšího krále Eduarda II. se stala až po smrti jeho otce v roce 1307, kdy jí bylo 12 let.
- Bitva u Falkirku ve filmu je spíše spojením několika bitev a potyček dohromady. Ve skutečnosti se na anglické straně irští bojovníci téměř nevyskytovali, tudíž nemohli přeběhnout ke Skotům. Naopak velšští lukostřelci údajně hrozili přeběhnutím kvůli nedostatku jídla. Bitva byla ve skutečnosti mnohem více statická. Robert Bruce v této bitvě vůbec nebyl, v té době byl v Carricku na jihozápadě. Vyobrazení Bruce jako „zrádce“ je spíše odkazem na bitvu či potyčku o Happrew, kde Bruce společně s jinými anglickými rytíři měl za úkol zajmout Wallace a jeho spojence rytíře, Sira Simona Frasera. Stejně tak zrada dvou skotských šlechticů je převzata z jiné bitvy, která se odehrála v době, kdy byl William Wallace ve Francii nebo Římě, kam cestoval žádat o podporu po prohře u Falkirku.
- Film ukazuje, že Skotsko bylo v neustálé válce s Anglií, což není pravda. Až do roku 1296, kdy král Jan Balliol povstal proti Eduardovi I., byl mezi Anglií a Skotskem mír. Poslední bitva, ve které Skotové bojovali proti cizím nájezdníkům, byla v roce 1266 proti Norům.
- Na začátku filmu je uveden rok 1280 s tím, že Eduard I., král anglický, povraždil skotské šlechtice, když je nalákal k jednání o míru a skotském nástupci na trůn. Historicky je to nesmysl, jelikož v roce 1280 vládl ve Skotsku jako nezávislý král Alexandr III. Ten zemřel až roku 1286 a teprve poté nastalo 6 let bezvládí, kdy zemi spravovali správci. V této době byl ale William Wallace již téměř dospělým mužem.
- Ve skutečnosti nezradil a nevydal Williama Wallace (Mel Gibson) angličanům otec Roberta Bruce, ale skotský rytíř jménem John de Menteith.
- Celosvětová premiéra proběhla 18. května 1995 na Mezinárodním filmovém festivalu v Seattlu ve státě Washington.
- V ústřední melodii a dalších skladbách soundtracku jsou využívány irské dudy (Uilleann pipes), nikoli typické skotské dudy (Great Highland bagpipe).
- Přestože ve filmu hraje James Cosmo (Campbell) otce Brendana Gleesona (Hamish), ve skutečnosti je pouze o sedm let starší.
- Málokdo ví, že William Wallace byl svými strýci původně připravován na "dráhu" kněze.
- Při natáčení byly použity zbraně z gumové pryže, aby nedošlo ke zraněním. Nejvíce je to vidět při zpomaleném závěrečném útoku, například u sekery.
- William Wallace ve skutečnosti nebyl obyčejným farmářským synkem, jak je líčeno ve filmu, ale dalším synem nižšího skotského šlechtice Alana Wallace, jenž byl v područí anglického krále Edvarda I. Ale jelikož mu nenáleželo žádné dědictví, neboť nebyl prvorozeným synem, vydal se cestou skotského válečníka.
- Pravý William Wallace skutečně v roce 1297 zaútočil a následně zabil šerifa z Lanarku. Nikoliv však kvůli pomstě za zabití manželky, ale z důvodů povstání skotských rebelů v čele se skotským rytířem Richardem z Lundie, jehož byl Wallace komplicem.
Odkazy