Nesmiřitelní / Unforgiven (1991/132/USA/Western, Drama) 84%
27.11.2024 13:52
JEDNOU VĚTOU
„Být pistolníkem je prokletí. Clint Eastwood jako nelítostný mstitel v hlavní úloze amerického westernu.“
OBSAH
Dva opilí kovbojové zohaví prostitutku Delilah a šerif Daggett rozhodne, že místo trestu mají dát šéfovi bordelu sedm koní jako náhradu za "poškozenou" pracovní sílu. Pohoršené prostitutky dají dohromady své úspory a rozhodnou se najmout si pistolníka. Stárnoucí zloděj a bývalý pistolník William Munny díky své ženě pověsil zbraně dávno na hřebík. Po její smrti se jako chudý farmář stará o dvě malé děti. Přestože zpočátku nabídku prostitutek odmítne, nakonec ho vidina peněz, které by mu pomohly řešit svízelnou situaci, přinutí nabídku přijmout. Spojí se s přítelem Nedem Loganem a obdivovatelem slavných pistolníků Kidem a vydají se na cestu. Nejprve Munnyho přepadne zimnice, a navíc ho surově zbije šerif Daggett, když u něj v městečku objeví pistoli. Po neslavném začátku se však pistolníci přece jen pustí do "práce" a zabijí prvního z kovbojů. Zuřící Daggett chytí Logana a utýrá ho k smrti. To byla osudová chyba. Kamarádova smrt totiž změní unaveného a nemocí zesláblého Munnyho v nelítostného mstitele. (TV Nova)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nádherný western plný postav, který si pro svůj osud čekali a čekali, dokud jim je Clint Eastwood filmařsky nenačrtl a celé to dění tak finálně nezakončil. Od začátku cítíte, že tady ta osudovost postav je prostě jasná. Hlavní hrdina byl vrah a násilník, našel si paní, ta ho uklidnila, zplodila dvě děti, umřela a on tak dlí na statku uprostřed ničeho, sám s malými dětmi. Pak zjistí, že se někde na druhé straně amerického světa děje nekalost a pro očistění duše opouští své dvě asi osmileté děti a jde hájit zájmy ženy, která to v tu chvíli potřebuje. Všechno dobrý, Clint je tvrďák jasným coulem a všichni kolem něj stejně tak. Jen to tlačení na pilu je až moc okatý. Hodně věcí nedává logiku a největší nelogičnost je postava toho mlaďáka, kterej to všechno započne, ale přitom je dutej jak eloxovaná trubka. Já vím, že to Clint má rád, ale to poukazování na nezkušené mládí tu trošku přepálil. Filmařsky dobrý, ale dějově trošku jednodušší. (Malarkey) 4*
Až po dlouhých letech jsem se dostal k Eastwoodově opusu, který si říká o přízvisko anti-western 90. let minulého století. Do prachu země zašlapal ideály o americkém Západě, žánrová pravidla odsunul na vedlejší kolej a vtisknul nám realisticky nehostinné prostředí bez pozlátka. Odvaha mu skutečně nescházela. Na druhou stranu ale natočil místy opravdu nenápaditou story s výrazně vleklým dějem – proto si myslím, že Eastwoodova režie dozrála až docela nedávno!! A Oscar se měl tehdy hřát rozhodně v jiných dlaních.. Drsné, melancholické, ale žádná klasika. (castor) 3*
Tohle je zase návrat k vynikajícím westernům jako byly od sergia Leoneho nebo dolarová trilogie, ale i tak jsem se neubránil pocitu, že na správnej western je tam až moc málo přestřelek, je sice pravda, že pár se jich tam najde, ale nijak zvlášť mě neoslnily, většinou postrádaly napětí a moc se mi nelíbilo zpracování, ale na konci to naštěstí Clint Eastwood vynahradí vynikající přestřelkou v bordelu. Co se týká nějaký originality příběhu, tak ta se filmu nedá v mnoha ohledech upřít, ale nic geniálního to samozřejmě neni a závěr už je zase ta stará dobrá zápletka. Jenže podle mě největším kladem filmu jsou jednoznačně herci, ať už to byl oscarem ohodnocený Gene Hackman nebo neznámej Jaimz Woolvett v roli Kida, tak byli všichni dokonalý. Samozřejmě byl nejvíc vidět Clint Eastwood, taky aby ne, když to režíroval. Je tady sice už trochu sešlej, ale pořád skvělej, zvlášť v poslední půlhodince mu to jde. Jediny co mi vadilo u hercu bylo, ze nedostal mnohem vic prostoru Richard Harris, vypadal hodně drsně. Jako režisér dokázal Eastwood vykouzlit pěknou westernovskou atmosféru, ale už sem viděl několik lepších wasternů. (Shit) 4*
VELKÁ RECENZE
Není mnoho herců, kteří by svým přirozeným charisma dokázali bez jediného slůvka navodit tajemnou atmosféru hodnou prozkoumání. Těžko budete hledat lepšího zástupce zmíněného popisu než je Clint Eastwood. Už od dob Hodného, zlého a ošklivého je Clint spojen s postavou temného hrdiny s nesmírně tajemným pozadím. Štěstí, že i sám Eastwood je velkým fandou surového klasického westernu ve stylu právě Sergia Leoneho.
Nesmiřitelní je projektem Eastwooda samotného, který si krom hlavní role střihnul i režii a jako svého parťáka si do filmu přizval ještě Morgana Freemana. Podle jmen docela fajn ne? No a nejenom podle jmen! Unforgiven (jak zní podivně počeštěný originální název) je netypickým filmem z doby znovunalezené obliby westernů v 90. letech. Pamatujete na zmíněného Leoneho westerny, kde vystupují (anti)hrdinové jako prakticky nedotknutelní a nadpřirození jedinci s neuvěřitelnými superschopnostmi? Westerny novějšího data zobrazují drsňáky z divokého západu o mnoho lidštěji a my tak vidíme život v prériích reálnější optikou, kde i stinné stránky mají své místo.
Přesně takový je i film Nesmiřitelní. Vypráví až krutě skutečný pohled na bývalého pistolníka, který se díky svému „zaměstnání“ stal vdovcem a kvůli této zkušenosti pověsil pistole na hřebík, popadl krumpáč a posledních pár let se věnuje stereotypní práci na ranči, kde žije se svými dětmi. Avšak pseudofarmář Munny (Clint Eastwood) je zkrátka srdcem dobrodruh, kterého nemůžete držet zavřeného na pozemku s bramborami. Navíc jeho klecí není ani tak ranč na kansaské prérii jako spíš výčitky a vina, jíž na sebe uvalil kvůli smrti své ženy.
Ačkoliv je právě hlavní hrdina pouhým utrápeným farmářem, pod kůží je to prostě pořád pistolník čekající na šanci zastrčit kolty do opasku, nasednout na Šemíka a vyrazit vstříc zapadajícímu slunci. Tato šance přichází, když v nedalekém městě neznámí kovbojové zohaví prostitutku, avšak uniknou trestu, protože zločin na prostitutce zkrátka není zločinem. To se ostatním dívkám nelíbí a vypíšou odměnu na pachatele onoho (zlo)činu. Mladý ambiciózní avšak nezkušený pistolník Schofield se rozhodne, že násilníky najde a shrábne odměnu, ale ví, že se svými zkušenostmi toho není schopen a vyhledá právě Munnyho, aby mu pomohl v hledání trestuuniknuvších kovbojů.
V průběhu filmu poznáme, že i ti nejtvrdší mají své slabé chvilky, temná tajemství a že naše řeči nemusí být vždy přesným obrazem skutečnosti. Zjistíme, že hodnocení podle prvního pohledu může být často mylné a že nejsilnější charaktery se ukážou ve chvíli, kdy o něco jde. Zkrátka jde o důležité životní lekce vyprávěné netypicky prokreslenými postavami v kulisách nehostinné prérie. No zkrátka… Western, co jen tak nepohledáte! '' (www.filmage.cz)
PODROBNÝ POPIS FILMU
Rok 1878, bohem opuštěný kraj kdesi na západě Spojených států. Muž vykopává hrob. Zemřela mu žena. Byla to krásná, mladá žena, informuje text, a její matce prý zlomilo srdce, když si vzala Williama Munnyho, vyhlášeného vraha a pijáka. Je to pravda, Munny kdysi byl vrahem, ovšem své minulosti se kvůli ženě zřekl. Už deset let má vlastní farmu, ale není to snadné živobytí. Se dvěma dětmi se teď musí protloukat sám. Prasata ve chlívě mají mor a Munny potřebuje peníze. Mohl by si vydělat tisíc dolarů, jak tvrdí nějaký mladík, kdyby se na čas vrátil ke starému řemeslu. Munnyho zná z pistolnických legend, a proto by šel rád do toho s ním.
V Big Whiskey hledají vraha: prostitutky vypsaly odměnu za likvidaci obou kovbojů, kteří v opilosti brutálně zmrzačili nožem jednu jejich kolegyni, a šerif je podle jejich názoru přiměřeně nepotrestal. Rozhodl, že musejí dát majiteli nevěstince – zohyzděná prostitutka konec konců už nikdy nevynese žádné peníze – jako odškodnění sedm koní, pak kovboje nechá jít. Dámy z nevěstince odškodné odmítnou, i když kovboj přivede jednoho koně navíc pro zmrzačenou ženu. Chtějí odplatu, proto dají dohromady všechny své peníze, aby mohly zaplatit mstitele.
Munny svolí jen nerad. S jeho střeleckým uměním to už není žádná sláva, jen s námahou se vůbec dostane do sedla koně. Zláká také svého černošského parťáka Neda Logana, jenž ze starého přátelství ještě jednou sundá pušku ze zdi. Zelenáč, kterému podle jeho zbraně říkají Schofield Kid, je chlapec, jehož řeči jsou jen planým žvaněním. Jak se brzy ukáže, je silně krátkozraký. Toto trio, vzbuzující spíše soucit než strach, se vydá na cestu, jejímž účelem je sprovodit ze světa dva kovboje. Nejsou však jediní, koho tento "džob" zajímá. Zatímco se trojice s kašlem a horečkou brodí blátem, uhlazený pistolník English Bob přijíždí pohodlně vlakem. Šerif Little Bill ve městě nestrpí žádné pistolníky – sám je jedním z nich, jenže nosí šerifskou hvězdu. Muž zákona je bezcitný a násilnický, je to sadista. Boba nemilosrdně zmlátí a vyžene z města.
Práci provede smutné trio a opravdu to není žádný hrdinský čin. Vyslídí oba kovboje v jejich úkrytu a bezbranné muže nemilosrdným způsobem zastřelí. Démoni minulosti Munnyho opět dostihli, znovu se stal zbabělým vrahem a je si toho vědom. Film tím ovšem nekončí. Šerif tento čin nemůže tolerovat. Se svými pomocníky chytí Neda a umučí ho k smrti. Munny ho musí pomstít. Dojde k masakru, při němž Munny bez výběru postřílí muže z městečka Big Whiskey. Šerif mu prorokuje: "Uvidím tě v pekle.". Manny odpoví: "Ano," a stiskne spoušť. Pak nasedne na koně a odjede pryč.
Postavy a obsazení
• Clint Eastwood - William "Will" Munny
• Gene Hackman - Little Bill Daggett
• Morgan Freeman - Ned Logan
• Richard Harris - English Bob
• Jaimz Woolvett - The Schofield Kid
• Saul Rubinek - W.W. Beauchamp
• Frances Fisher - Strawberry Alice
• Anna Levine - Delilah Fitzgerald (v titulkách jako Anna Thomson)
• David Mucci - Quick Mike
• Rob Campbell - Davey Bunting
• Anthony James - Skinny Dubois
• Tara Frederick - Little Sue (v titulkách jako Tara Dawn Frederick)
• Beverley Elliott - Silky
• Liisa Repo-Martell - Faith
• Josie Smith - Crow Creek Kate
• Shane Meier - Will Munny ml.
Ocenění
Academy Awards
1993 - Nejlepší film roku
1993 - Clint Eastwood (Nejlepší režie)
1993 - Gene Hackman (Nejlepší výkon herce ve vedlejší roli)
1993 - Nejlepší filmový střih
1993 - Clint Eastwood (Nejlepší výkon herce v hlavní roli) (nominace)
1993 - David Webb Peoples (Nejlepší původní scénář) (nominace)
1993 - Jack N. Green (Nejlepší kamera) (nominace)
1993 - Nejlepší výprava (nominace)
1993 - Nejlepší mix zvuku (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
1993 - Gene Hackman (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1993 - Nejlepší film (nominace)
1993 - Clint Eastwood (Nejlepší režie) (nominace)
1993 - David Webb Peoples (Nejlepší původní scénář) (nominace)
1993 - Nejlepší zvuk (nominace)
Golden Globes
1993 - Clint Eastwood (Nejlepší režie)
1993 - Gene Hackman (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1993 - Nejlepší film - drama (nominace)
1993 - David Webb Peoples (Nejlepší scénář) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association Awards
1992 - Nejlepší film
1992 - Clint Eastwood (Nejlepší režisér)
1992 - Clint Eastwood (Nejlepší herec)
1992 - Gene Hackman (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1992 - David Webb Peoples, Roger Avary (Nejlepší scénář)
1992 - Jack N. Green (Nejlepší kamera) (nominace)
New York Film Critics Circle Awards
1992 - Gene Hackman (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1992 - Nejlepší film (nominace)
1992 - Clint Eastwood (Nejlepší režisér) (nominace)
1992 - David Webb Peoples (Nejlepší scénář) (nominace)
The Saturn Awards
2011 - Nejlepší filmová DVD kolekce (nominace)
DABING
1.DABING (VHS, DVD, Blu-ray, Nova, UHD)
V českém znění: Jiří Zavřel - Clint Eastwood (William Munny), Oldřich Vlach - Gene Hackman (Malý Bill Daggett) + Ron White (zástupce Clyde) + (muž ve vlaku), Radan Rusev - Morgan Freeman (Ned Logan) + David Mucci (Mike) + Walter Marsh (holič), Bohumil Švarc - Richard Harris (Anglický Bob) + (vypravěč), Jiří Prager - Saul Rubinek (Beauchamp) + Anthony James (Skinny, titulky), Gustav Bubník - Jaimz Woolvett (Schofield Kid) + Rob Campbell (Davey), Sabina Laurinová - Tara Frederick (Sue), Jaroslava Obermaierová - Frances Fisher (Alice), Eva Spoustová - Anna Thomson (Delilah), Bohumil Švarc ml. - Shane Meier (Will jr.), Monika Ticháčková - Aline Levasseur (Penny)
Zvuk: Václav Hálek
Produkce: Zdena Sirotková
Překlad: Alena Křížková
Režie: Jiří Ptáček
Vyrobilo: Studio dabing AB Barrandov pro Warner Home Video 1993
2.DABING (ČT)
V českém znění: Ladislav Županič - Clint Eastwood (William Munny), Jaromír Meduna - Gene Hackman (Malý Bill Daggett), Pavel Rímský - Morgan Freeman (Ned Logan), Jan Vlasák - Richard Harris (Anglický Bob), Ondřej Vetchý - Jaimz Woolvett (Schofieldské Kůzle), Aleš Procházka - Saul Rubinek (Beauchamp), Valérie Zawadská - Frances Fisher (Alice), Kamila Špráchalová - Anna Thomson (Delilah), Libor Hruška - David Mucci (Mike), Michal Jagelka - Rob Campbell (Davey), Vítězslav Bouchner - Anthony James (Skinny), Zdeněk Blažek - Walter Marsh (holič), Tereza Duchková - Tara Frederick (Sue), Filip Čáp - Jeremy Ratchford (Andy Russell), Jan Dolanský - Lochlyn Munro (Texas Slim), Vladimír Fišer (vypravěč + titulky), Luděk Čtvrtlík - Ron White (zástupce Clyde), Jiří Havel a další
Překlad a dialogy: Jiří Lexa
Dramaturgie: Helena Křováková
Zvuk: Zdeněk Dušek
Střihová spolupráce: Ivana Kratochvílová
Asistentka režie: Hana Somolová
Vedoucí výroby: Jiřina Finková
Režie: Jiří F. Svoboda
Připravila: Tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského, Česká televize 1996
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.2.1993
Premiéra USA: 7.8.1992 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 3.7.2003 (DVD) Warner Home Video, Magicbox
Poprvé na DVD: 19.10.1998 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 19.11.2014 Magic Box
Poprvé na VOD: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 179 191
Tržby celkem - $ 159 167 799
Návštěvnost v ČR 161 480
Náklady (Rozpočet) - $ 14 000 000
„Být pistolníkem je prokletí. Clint Eastwood jako nelítostný mstitel v hlavní úloze amerického westernu.“
OBSAH
Dva opilí kovbojové zohaví prostitutku Delilah a šerif Daggett rozhodne, že místo trestu mají dát šéfovi bordelu sedm koní jako náhradu za "poškozenou" pracovní sílu. Pohoršené prostitutky dají dohromady své úspory a rozhodnou se najmout si pistolníka. Stárnoucí zloděj a bývalý pistolník William Munny díky své ženě pověsil zbraně dávno na hřebík. Po její smrti se jako chudý farmář stará o dvě malé děti. Přestože zpočátku nabídku prostitutek odmítne, nakonec ho vidina peněz, které by mu pomohly řešit svízelnou situaci, přinutí nabídku přijmout. Spojí se s přítelem Nedem Loganem a obdivovatelem slavných pistolníků Kidem a vydají se na cestu. Nejprve Munnyho přepadne zimnice, a navíc ho surově zbije šerif Daggett, když u něj v městečku objeví pistoli. Po neslavném začátku se však pistolníci přece jen pustí do "práce" a zabijí prvního z kovbojů. Zuřící Daggett chytí Logana a utýrá ho k smrti. To byla osudová chyba. Kamarádova smrt totiž změní unaveného a nemocí zesláblého Munnyho v nelítostného mstitele. (TV Nova)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nádherný western plný postav, který si pro svůj osud čekali a čekali, dokud jim je Clint Eastwood filmařsky nenačrtl a celé to dění tak finálně nezakončil. Od začátku cítíte, že tady ta osudovost postav je prostě jasná. Hlavní hrdina byl vrah a násilník, našel si paní, ta ho uklidnila, zplodila dvě děti, umřela a on tak dlí na statku uprostřed ničeho, sám s malými dětmi. Pak zjistí, že se někde na druhé straně amerického světa děje nekalost a pro očistění duše opouští své dvě asi osmileté děti a jde hájit zájmy ženy, která to v tu chvíli potřebuje. Všechno dobrý, Clint je tvrďák jasným coulem a všichni kolem něj stejně tak. Jen to tlačení na pilu je až moc okatý. Hodně věcí nedává logiku a největší nelogičnost je postava toho mlaďáka, kterej to všechno započne, ale přitom je dutej jak eloxovaná trubka. Já vím, že to Clint má rád, ale to poukazování na nezkušené mládí tu trošku přepálil. Filmařsky dobrý, ale dějově trošku jednodušší. (Malarkey) 4*
Až po dlouhých letech jsem se dostal k Eastwoodově opusu, který si říká o přízvisko anti-western 90. let minulého století. Do prachu země zašlapal ideály o americkém Západě, žánrová pravidla odsunul na vedlejší kolej a vtisknul nám realisticky nehostinné prostředí bez pozlátka. Odvaha mu skutečně nescházela. Na druhou stranu ale natočil místy opravdu nenápaditou story s výrazně vleklým dějem – proto si myslím, že Eastwoodova režie dozrála až docela nedávno!! A Oscar se měl tehdy hřát rozhodně v jiných dlaních.. Drsné, melancholické, ale žádná klasika. (castor) 3*
Tohle je zase návrat k vynikajícím westernům jako byly od sergia Leoneho nebo dolarová trilogie, ale i tak jsem se neubránil pocitu, že na správnej western je tam až moc málo přestřelek, je sice pravda, že pár se jich tam najde, ale nijak zvlášť mě neoslnily, většinou postrádaly napětí a moc se mi nelíbilo zpracování, ale na konci to naštěstí Clint Eastwood vynahradí vynikající přestřelkou v bordelu. Co se týká nějaký originality příběhu, tak ta se filmu nedá v mnoha ohledech upřít, ale nic geniálního to samozřejmě neni a závěr už je zase ta stará dobrá zápletka. Jenže podle mě největším kladem filmu jsou jednoznačně herci, ať už to byl oscarem ohodnocený Gene Hackman nebo neznámej Jaimz Woolvett v roli Kida, tak byli všichni dokonalý. Samozřejmě byl nejvíc vidět Clint Eastwood, taky aby ne, když to režíroval. Je tady sice už trochu sešlej, ale pořád skvělej, zvlášť v poslední půlhodince mu to jde. Jediny co mi vadilo u hercu bylo, ze nedostal mnohem vic prostoru Richard Harris, vypadal hodně drsně. Jako režisér dokázal Eastwood vykouzlit pěknou westernovskou atmosféru, ale už sem viděl několik lepších wasternů. (Shit) 4*
VELKÁ RECENZE
Není mnoho herců, kteří by svým přirozeným charisma dokázali bez jediného slůvka navodit tajemnou atmosféru hodnou prozkoumání. Těžko budete hledat lepšího zástupce zmíněného popisu než je Clint Eastwood. Už od dob Hodného, zlého a ošklivého je Clint spojen s postavou temného hrdiny s nesmírně tajemným pozadím. Štěstí, že i sám Eastwood je velkým fandou surového klasického westernu ve stylu právě Sergia Leoneho.
Nesmiřitelní je projektem Eastwooda samotného, který si krom hlavní role střihnul i režii a jako svého parťáka si do filmu přizval ještě Morgana Freemana. Podle jmen docela fajn ne? No a nejenom podle jmen! Unforgiven (jak zní podivně počeštěný originální název) je netypickým filmem z doby znovunalezené obliby westernů v 90. letech. Pamatujete na zmíněného Leoneho westerny, kde vystupují (anti)hrdinové jako prakticky nedotknutelní a nadpřirození jedinci s neuvěřitelnými superschopnostmi? Westerny novějšího data zobrazují drsňáky z divokého západu o mnoho lidštěji a my tak vidíme život v prériích reálnější optikou, kde i stinné stránky mají své místo.
Přesně takový je i film Nesmiřitelní. Vypráví až krutě skutečný pohled na bývalého pistolníka, který se díky svému „zaměstnání“ stal vdovcem a kvůli této zkušenosti pověsil pistole na hřebík, popadl krumpáč a posledních pár let se věnuje stereotypní práci na ranči, kde žije se svými dětmi. Avšak pseudofarmář Munny (Clint Eastwood) je zkrátka srdcem dobrodruh, kterého nemůžete držet zavřeného na pozemku s bramborami. Navíc jeho klecí není ani tak ranč na kansaské prérii jako spíš výčitky a vina, jíž na sebe uvalil kvůli smrti své ženy.
Ačkoliv je právě hlavní hrdina pouhým utrápeným farmářem, pod kůží je to prostě pořád pistolník čekající na šanci zastrčit kolty do opasku, nasednout na Šemíka a vyrazit vstříc zapadajícímu slunci. Tato šance přichází, když v nedalekém městě neznámí kovbojové zohaví prostitutku, avšak uniknou trestu, protože zločin na prostitutce zkrátka není zločinem. To se ostatním dívkám nelíbí a vypíšou odměnu na pachatele onoho (zlo)činu. Mladý ambiciózní avšak nezkušený pistolník Schofield se rozhodne, že násilníky najde a shrábne odměnu, ale ví, že se svými zkušenostmi toho není schopen a vyhledá právě Munnyho, aby mu pomohl v hledání trestuuniknuvších kovbojů.
V průběhu filmu poznáme, že i ti nejtvrdší mají své slabé chvilky, temná tajemství a že naše řeči nemusí být vždy přesným obrazem skutečnosti. Zjistíme, že hodnocení podle prvního pohledu může být často mylné a že nejsilnější charaktery se ukážou ve chvíli, kdy o něco jde. Zkrátka jde o důležité životní lekce vyprávěné netypicky prokreslenými postavami v kulisách nehostinné prérie. No zkrátka… Western, co jen tak nepohledáte! '' (www.filmage.cz)
PODROBNÝ POPIS FILMU
Rok 1878, bohem opuštěný kraj kdesi na západě Spojených států. Muž vykopává hrob. Zemřela mu žena. Byla to krásná, mladá žena, informuje text, a její matce prý zlomilo srdce, když si vzala Williama Munnyho, vyhlášeného vraha a pijáka. Je to pravda, Munny kdysi byl vrahem, ovšem své minulosti se kvůli ženě zřekl. Už deset let má vlastní farmu, ale není to snadné živobytí. Se dvěma dětmi se teď musí protloukat sám. Prasata ve chlívě mají mor a Munny potřebuje peníze. Mohl by si vydělat tisíc dolarů, jak tvrdí nějaký mladík, kdyby se na čas vrátil ke starému řemeslu. Munnyho zná z pistolnických legend, a proto by šel rád do toho s ním.
V Big Whiskey hledají vraha: prostitutky vypsaly odměnu za likvidaci obou kovbojů, kteří v opilosti brutálně zmrzačili nožem jednu jejich kolegyni, a šerif je podle jejich názoru přiměřeně nepotrestal. Rozhodl, že musejí dát majiteli nevěstince – zohyzděná prostitutka konec konců už nikdy nevynese žádné peníze – jako odškodnění sedm koní, pak kovboje nechá jít. Dámy z nevěstince odškodné odmítnou, i když kovboj přivede jednoho koně navíc pro zmrzačenou ženu. Chtějí odplatu, proto dají dohromady všechny své peníze, aby mohly zaplatit mstitele.
Munny svolí jen nerad. S jeho střeleckým uměním to už není žádná sláva, jen s námahou se vůbec dostane do sedla koně. Zláká také svého černošského parťáka Neda Logana, jenž ze starého přátelství ještě jednou sundá pušku ze zdi. Zelenáč, kterému podle jeho zbraně říkají Schofield Kid, je chlapec, jehož řeči jsou jen planým žvaněním. Jak se brzy ukáže, je silně krátkozraký. Toto trio, vzbuzující spíše soucit než strach, se vydá na cestu, jejímž účelem je sprovodit ze světa dva kovboje. Nejsou však jediní, koho tento "džob" zajímá. Zatímco se trojice s kašlem a horečkou brodí blátem, uhlazený pistolník English Bob přijíždí pohodlně vlakem. Šerif Little Bill ve městě nestrpí žádné pistolníky – sám je jedním z nich, jenže nosí šerifskou hvězdu. Muž zákona je bezcitný a násilnický, je to sadista. Boba nemilosrdně zmlátí a vyžene z města.
Práci provede smutné trio a opravdu to není žádný hrdinský čin. Vyslídí oba kovboje v jejich úkrytu a bezbranné muže nemilosrdným způsobem zastřelí. Démoni minulosti Munnyho opět dostihli, znovu se stal zbabělým vrahem a je si toho vědom. Film tím ovšem nekončí. Šerif tento čin nemůže tolerovat. Se svými pomocníky chytí Neda a umučí ho k smrti. Munny ho musí pomstít. Dojde k masakru, při němž Munny bez výběru postřílí muže z městečka Big Whiskey. Šerif mu prorokuje: "Uvidím tě v pekle.". Manny odpoví: "Ano," a stiskne spoušť. Pak nasedne na koně a odjede pryč.
Postavy a obsazení
• Clint Eastwood - William "Will" Munny
• Gene Hackman - Little Bill Daggett
• Morgan Freeman - Ned Logan
• Richard Harris - English Bob
• Jaimz Woolvett - The Schofield Kid
• Saul Rubinek - W.W. Beauchamp
• Frances Fisher - Strawberry Alice
• Anna Levine - Delilah Fitzgerald (v titulkách jako Anna Thomson)
• David Mucci - Quick Mike
• Rob Campbell - Davey Bunting
• Anthony James - Skinny Dubois
• Tara Frederick - Little Sue (v titulkách jako Tara Dawn Frederick)
• Beverley Elliott - Silky
• Liisa Repo-Martell - Faith
• Josie Smith - Crow Creek Kate
• Shane Meier - Will Munny ml.
Ocenění
Academy Awards
1993 - Nejlepší film roku
1993 - Clint Eastwood (Nejlepší režie)
1993 - Gene Hackman (Nejlepší výkon herce ve vedlejší roli)
1993 - Nejlepší filmový střih
1993 - Clint Eastwood (Nejlepší výkon herce v hlavní roli) (nominace)
1993 - David Webb Peoples (Nejlepší původní scénář) (nominace)
1993 - Jack N. Green (Nejlepší kamera) (nominace)
1993 - Nejlepší výprava (nominace)
1993 - Nejlepší mix zvuku (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
1993 - Gene Hackman (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1993 - Nejlepší film (nominace)
1993 - Clint Eastwood (Nejlepší režie) (nominace)
1993 - David Webb Peoples (Nejlepší původní scénář) (nominace)
1993 - Nejlepší zvuk (nominace)
Golden Globes
1993 - Clint Eastwood (Nejlepší režie)
1993 - Gene Hackman (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1993 - Nejlepší film - drama (nominace)
1993 - David Webb Peoples (Nejlepší scénář) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association Awards
1992 - Nejlepší film
1992 - Clint Eastwood (Nejlepší režisér)
1992 - Clint Eastwood (Nejlepší herec)
1992 - Gene Hackman (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1992 - David Webb Peoples, Roger Avary (Nejlepší scénář)
1992 - Jack N. Green (Nejlepší kamera) (nominace)
New York Film Critics Circle Awards
1992 - Gene Hackman (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1992 - Nejlepší film (nominace)
1992 - Clint Eastwood (Nejlepší režisér) (nominace)
1992 - David Webb Peoples (Nejlepší scénář) (nominace)
The Saturn Awards
2011 - Nejlepší filmová DVD kolekce (nominace)
DABING
1.DABING (VHS, DVD, Blu-ray, Nova, UHD)
V českém znění: Jiří Zavřel - Clint Eastwood (William Munny), Oldřich Vlach - Gene Hackman (Malý Bill Daggett) + Ron White (zástupce Clyde) + (muž ve vlaku), Radan Rusev - Morgan Freeman (Ned Logan) + David Mucci (Mike) + Walter Marsh (holič), Bohumil Švarc - Richard Harris (Anglický Bob) + (vypravěč), Jiří Prager - Saul Rubinek (Beauchamp) + Anthony James (Skinny, titulky), Gustav Bubník - Jaimz Woolvett (Schofield Kid) + Rob Campbell (Davey), Sabina Laurinová - Tara Frederick (Sue), Jaroslava Obermaierová - Frances Fisher (Alice), Eva Spoustová - Anna Thomson (Delilah), Bohumil Švarc ml. - Shane Meier (Will jr.), Monika Ticháčková - Aline Levasseur (Penny)
Zvuk: Václav Hálek
Produkce: Zdena Sirotková
Překlad: Alena Křížková
Režie: Jiří Ptáček
Vyrobilo: Studio dabing AB Barrandov pro Warner Home Video 1993
2.DABING (ČT)
V českém znění: Ladislav Županič - Clint Eastwood (William Munny), Jaromír Meduna - Gene Hackman (Malý Bill Daggett), Pavel Rímský - Morgan Freeman (Ned Logan), Jan Vlasák - Richard Harris (Anglický Bob), Ondřej Vetchý - Jaimz Woolvett (Schofieldské Kůzle), Aleš Procházka - Saul Rubinek (Beauchamp), Valérie Zawadská - Frances Fisher (Alice), Kamila Špráchalová - Anna Thomson (Delilah), Libor Hruška - David Mucci (Mike), Michal Jagelka - Rob Campbell (Davey), Vítězslav Bouchner - Anthony James (Skinny), Zdeněk Blažek - Walter Marsh (holič), Tereza Duchková - Tara Frederick (Sue), Filip Čáp - Jeremy Ratchford (Andy Russell), Jan Dolanský - Lochlyn Munro (Texas Slim), Vladimír Fišer (vypravěč + titulky), Luděk Čtvrtlík - Ron White (zástupce Clyde), Jiří Havel a další
Překlad a dialogy: Jiří Lexa
Dramaturgie: Helena Křováková
Zvuk: Zdeněk Dušek
Střihová spolupráce: Ivana Kratochvílová
Asistentka režie: Hana Somolová
Vedoucí výroby: Jiřina Finková
Režie: Jiří F. Svoboda
Připravila: Tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského, Česká televize 1996
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.2.1993
Premiéra USA: 7.8.1992 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 3.7.2003 (DVD) Warner Home Video, Magicbox
Poprvé na DVD: 19.10.1998 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 19.11.2014 Magic Box
Poprvé na VOD: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 179 191
Tržby celkem - $ 159 167 799
Návštěvnost v ČR 161 480
Náklady (Rozpočet) - $ 14 000 000
Tvůrci a herci
Clint Eastwood (Režie), Clint Eastwood (Produkce), Lennie Niehaus (Hudba), Jack N. Green (Kamera), Joel Cox (Střih), Phyllis Huffman (Casting), Henry Bumstead (Scénografie), - (Kostýmy), Alan Robert Murray (Zvuk), Walter Newman (Zvuk), Rob Young (Zvuk), Rick Alexander (Zvuk), Michael Hancock (Masky), David Webb Peoples (Scénář), Clint Eastwood (Herec), Gene Hackman (Herec), Morgan Freeman (Herec), Richard Harris (Herec), Jaimz Woolvett (Herec), Saul Rubinek (Herec), Frances Fisher (Herec), Anna Levine (Herec), David Mucci (Herec), Rob Campbell (Herec), Anthony James (Herec), Tara Frederick (Herec), Beverley Elliott (Herec), Liisa Repo-Martell (Herec), Shane Meier (Herec), Aline Levasseur (Herec), Ron White (Herec), Mina E. Mina (Herec), Jeremy Ratchford (Herec), John Pyper-Ferguson (Herec), Jefferson Mappin (Herec), Frank Charles Turner (Herec), Lochlyn Munro (Herec), Ben Cardinal (Herec), Philip Maurice Hayes (Herec), Larry Joshua (Herec), Larry Reese (Herec)
1991/132/USA/Western, Drama
Zajímavost k filmu
- Na téma střetu pistolnické iluze se skutečnosti Clint Eastwood (William Munny) řekl: "Munny není skvělý v zacházení s puškou. Je OK, ale není to žádný prvotřídní střelec. To není western, kde hrdina sestřeluje klobouky lidem z hlavy, popřípadě se strefuje do letícího ptáka. Je to spíš skutečný život, kde nic není dokonalé. Ti chlapi jsou zabijáci jen proto, že to dělali předtím, ne proto, že mají lepší mušku než kdokoli jiný. Všichni ti vrazi, kteří se stali legendami, byli skutečně jen chlapi, kteří stříleli lidi zezadu. Ne aby stáli tváří v tvář nepříteli uprostřed ulice, jak to dělávali ve starých westernech. Ne, prostě stříleli lidi zezadu."
- Americký časopis Time nazval tento film jako "Clintessence", což má znamenat kvintesenci všeho, co Clint Eastwood v tomto žánru představoval.
- William Munny (Clint Eastwood) byl inspirací pro vytvoření postavy Svatého zabijáka v komiksové sérii „Preacher“ od Gartha Ennise.
- Když Clint Eastwood později hledal nového scenáristu pro nový projekt studia Malpaso, byl mu doporučen David Webb Peoples. Eastwood požádal o ukázku z jeho tvorby a Peoplesův agent mu poslal scénář s názvem „Vraždy Williama Munnyho“. Jednalo se o ten samý scénář, který byl už Malpasem odmítnut, pouze pod jiným názvem.
- Už na konci 70. let si scénář našel cestu do studia Malpaso a ke Clintu Eastwoodovi, tam ale narazil na odpor Soni Chernus, která ho pro přemrštěné násilí zamítla. Chernus sama se podílela například na scénáři k filmu Psanec Josey Wales (1976) a také seznámila Eastwooda s producenty seriálu Rawhide. Eastwood proto dal na její rady. Práva na natáčení však v té době vlastnil Francis Ford Coppola. Na Eastwooda scénář udělal dojem a poté, co ho Coppola odmítl realizovat, získal Eastwood v roce 1983 práva na jeho zfilmování. Eastwood si scénář uschoval, protože chtěl, aby hlavní hrdina byl o něco starší. Tak scénář čekal na své zfilmování dalších devět let.
- Původní scénář Davida Webba Peoplese nesl název „The Cut-Whore Killings“ (Podřezaná prostitutka).
- Matka Clinta Eastwooda se účastnila natáčení jako kompars – nastupovala do vlaku. Clint však scénu později vystřihl s omluvou, že film je „příliš dlouhý a něco musí jít pryč“. Vše bylo odpuštěno, když matku osobně přivedl na vyhlašování Cen Akademie a při přebírání sošek jí před všemi poděkoval.
- Munnyho (Clint Eastwood) děti se jmenují Will a Penny. Jde o odkaz na western Will Penny (1967), ve kterém kovboj-pistolník (Charlton Heston) pomůže vdově s dětmi. Také jména některých dalších postav vycházejí z dřívějších filmů.
- Boty, které nosí Clint Eastwood (Bill Munny), jsou ty samé, které nosil v seriálu Rawhide, a se kterými dá se říct poprvé vkročil na žánrovou půdu westernu.
- Gene Hackman (malý Bill Daggett) si dělal starosti s vyobrazením násilí ve filmu. Poukazoval na vzrůstající násilí za použití zbraní v amerických městech. Clint Eastwood, dlouholetý zastánce kontroly držení zbraní, ho ujistil, že tento film nebude oslavovat zbraňové násilí.
- Clint Eastwood poprosil Genea Hackmana, aby si za vzor pro svoji postavu malého Billa Daggetta vzal tehdejšího náčelníka losangeleské policie, Daryla Gatese.
- Scénář Davida Webba Peoplese byl ovlivněn především snímkem Taxikář (1976) od Martina Scorseseho a románem „Střelec“ od Glendona Swarthouta (zfilmován roku 1976 Donem Siegelem).
- Scénář koloval Hollywoodem nějakých 20 let, během kterých ho četl a zavrhl mj. i Gene Hackman (malý Bill Daggett).
- ětšina deště byla vytvořena uměle, protože se natáčelo v kanadském Calgary, které zrovna procházelo obdobím sucha. Sníh, který vidíme ve scéně, kdy se William Munny (Clint Eastwood) zotavuje z výprasku, přišel nečekaně (a nebyl ve scénáři).
- Film se natočil za 39 dní (o 4 dny tím „předběhl“ plán).
- Scénograf Henry Bumstead postavil městečko Big Whiskey za pouhých 32 dnů. Nikdy předtím nic nepostavil tak rychle.
- Aby se zdůraznila autentická atmosféra, nesměla v době natáčení na scénu městečka Big Whiskey žádná motorová vozidla.
- Vlakové sekvence se točily v kalifornské Sonoře, kde je dodnes funkční úzkorozchodná trať.
- Richard Harris zrovna v televizi sledoval Tuláka z širých plání, když mu zavolal Clint Eastwood s nabídkou na roli anglického Boba.
- Hudbu složil Lennie Niehaus, avšak hlavní motiv napsal sám Clint Eastwood.
- Americký časopis Time nazval tento film jako "Clintessence", což má znamenat kvintesenci všeho, co Clint Eastwood v tomto žánru představoval.
- William Munny (Clint Eastwood) byl inspirací pro vytvoření postavy Svatého zabijáka v komiksové sérii „Preacher“ od Gartha Ennise.
- Když Clint Eastwood později hledal nového scenáristu pro nový projekt studia Malpaso, byl mu doporučen David Webb Peoples. Eastwood požádal o ukázku z jeho tvorby a Peoplesův agent mu poslal scénář s názvem „Vraždy Williama Munnyho“. Jednalo se o ten samý scénář, který byl už Malpasem odmítnut, pouze pod jiným názvem.
- Už na konci 70. let si scénář našel cestu do studia Malpaso a ke Clintu Eastwoodovi, tam ale narazil na odpor Soni Chernus, která ho pro přemrštěné násilí zamítla. Chernus sama se podílela například na scénáři k filmu Psanec Josey Wales (1976) a také seznámila Eastwooda s producenty seriálu Rawhide. Eastwood proto dal na její rady. Práva na natáčení však v té době vlastnil Francis Ford Coppola. Na Eastwooda scénář udělal dojem a poté, co ho Coppola odmítl realizovat, získal Eastwood v roce 1983 práva na jeho zfilmování. Eastwood si scénář uschoval, protože chtěl, aby hlavní hrdina byl o něco starší. Tak scénář čekal na své zfilmování dalších devět let.
- Původní scénář Davida Webba Peoplese nesl název „The Cut-Whore Killings“ (Podřezaná prostitutka).
- Matka Clinta Eastwooda se účastnila natáčení jako kompars – nastupovala do vlaku. Clint však scénu později vystřihl s omluvou, že film je „příliš dlouhý a něco musí jít pryč“. Vše bylo odpuštěno, když matku osobně přivedl na vyhlašování Cen Akademie a při přebírání sošek jí před všemi poděkoval.
- Munnyho (Clint Eastwood) děti se jmenují Will a Penny. Jde o odkaz na western Will Penny (1967), ve kterém kovboj-pistolník (Charlton Heston) pomůže vdově s dětmi. Také jména některých dalších postav vycházejí z dřívějších filmů.
- Boty, které nosí Clint Eastwood (Bill Munny), jsou ty samé, které nosil v seriálu Rawhide, a se kterými dá se říct poprvé vkročil na žánrovou půdu westernu.
- Gene Hackman (malý Bill Daggett) si dělal starosti s vyobrazením násilí ve filmu. Poukazoval na vzrůstající násilí za použití zbraní v amerických městech. Clint Eastwood, dlouholetý zastánce kontroly držení zbraní, ho ujistil, že tento film nebude oslavovat zbraňové násilí.
- Clint Eastwood poprosil Genea Hackmana, aby si za vzor pro svoji postavu malého Billa Daggetta vzal tehdejšího náčelníka losangeleské policie, Daryla Gatese.
- Scénář Davida Webba Peoplese byl ovlivněn především snímkem Taxikář (1976) od Martina Scorseseho a románem „Střelec“ od Glendona Swarthouta (zfilmován roku 1976 Donem Siegelem).
- Scénář koloval Hollywoodem nějakých 20 let, během kterých ho četl a zavrhl mj. i Gene Hackman (malý Bill Daggett).
- ětšina deště byla vytvořena uměle, protože se natáčelo v kanadském Calgary, které zrovna procházelo obdobím sucha. Sníh, který vidíme ve scéně, kdy se William Munny (Clint Eastwood) zotavuje z výprasku, přišel nečekaně (a nebyl ve scénáři).
- Film se natočil za 39 dní (o 4 dny tím „předběhl“ plán).
- Scénograf Henry Bumstead postavil městečko Big Whiskey za pouhých 32 dnů. Nikdy předtím nic nepostavil tak rychle.
- Aby se zdůraznila autentická atmosféra, nesměla v době natáčení na scénu městečka Big Whiskey žádná motorová vozidla.
- Vlakové sekvence se točily v kalifornské Sonoře, kde je dodnes funkční úzkorozchodná trať.
- Richard Harris zrovna v televizi sledoval Tuláka z širých plání, když mu zavolal Clint Eastwood s nabídkou na roli anglického Boba.
- Hudbu složil Lennie Niehaus, avšak hlavní motiv napsal sám Clint Eastwood.
Odkazy