Zítra vstanu a opařím se čajem / Zítra vstanu a opařím se čajem (1977/93/Československo/Komedie, Sci-Fi, Válečný) 77% -Originál-
29.12.2024 17:21
JEDNOU VĚTOU
„O bláznivých cestách časem, dvojnících a nekonečné touze po moci.“
OBSAH
Blízká budoucnost: V Praze byl zahájen provoz netradiční cestovní kanceláře Universum, která pořádá zájezdy do minulosti. Toho chce zneužít skupinka nacistů pod vedením jistého Klause Abbarda (Jiří Sovák). Mají v plánu odcestovat do Německa za druhé světové války a pomoci Hitlerovi vyhrát válku tím, že mu dají vodíkovou bombu. Za tím účelem jsou domluveni s pilotem Karlem Burešem (Petr Kostka), který je má časostrojem dopravit na místo určení. Nikdo ovšem netuší, že Bureš se osudného rána při snídani udusil rohlíkem a nyní se za něj vydává jeho identické dvojče Jan (Petr Kostka), který o zmíněném plánu nemá ani ponětí.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Po zhlédnutí téhle scifi komedie jsem si uvědomil, že v oblasti scifi žánru máme opravdu co dohánět, ale pokud je scifi v tomto příběhu jen pouhou záminkou k rozehrání zajímavé černé komedie s prvky scifi a s elitním hereckým obsazením, může nám i takový Tarantino závidět, protože tahle taškařice o změně chodu dějin, potažmo 2 světové války, zde byla dávno před jeho Hanebnými pancharty. A Adolf Hitler Františka Viceny stál za to a opravdu byl svému nechvalně známému předobrazu k nerozeznání podobný na rozdíl od jiných filmových rádoby Hitlerů. Jindřich Polák režíroval s přehledem a ve velké formě. A nápaditý scénář Miloše Macourka se nezapře. (kingik) 4*
Typická česká dobová crazy komedie 70. let, téměř jakoby z legendární dílny pánů Vorlíčka a Lipského, jen ozvláštněna o velmi vysokou míru přínosného prvku sci-fi, poznávacího to znamení režiséra Jindřicha Poláka. Jeho ,,Návštěvníky" ještě pro tentokrát nevysílá Centrální mozek lidstva, přesto i oni již chtějí cestou do minulosti zachránit svět, respektive svou představu světa, a ani jim nevyjde vše přesně dle jejich pečlivě připraveného plánu. Povedená komedie, i když jí lze mnohé co vytknout...přesto se na ni, i po těch letech, dívat dá... (Radek99) 4*
Jeden z nejoriginálnějších českých filmů a zároveň zdařilá komedie pracující s prvky časového paradoxu při cestování časem mnohem dřív než vznikla trilogie Návrat do budoucnosti. Skvělí herci (je těžké někoho vyzvednout, protože i štěky byly obsazeny prvotřídními hereckými esy jako byla Marie Rosůlková či Otto Šimánek v rolích amerických turistů). Nicméně Petr Kostka ve své dvojroli jednovaječných dvojčat jednoduše válí. Snad jen podoba Hitlera a jeho suity se mohla více podobat originálům. Dovolím si tvrdit, že kdyby něco podobného vzniklo ve velkém americkém studiu, zapsalo by se výrazně do filmových dějin. Celkový dojem: 85 %. (gudaulin) 4*
VELKÁ RECENZE
Spisovatel Josef Nesvadba svými sci-fi díly inspiroval řadu českých filmů, na jejichž scénářích se často podílel. Na rozdíl od Tarzanovy smrti, Blbce z Xeenemünde (oba 1962) či Ztracené tváře (1965) je však snímek Zítra vstanu a opařím se čajem komedií, jejíž scénář podle Nesvadbovy povídky v roce 1977 napsali Jindřich Polák a Miloš Macourek. Vyprávění se odehrává v budoucnosti, kdy jsou cesty proti směru času běžnou zábavou pro turisty. Trojice nacistů se však rozhodne vycestovat do roku 1944, pomoct Hitlerovi vyhrát válku pomocí ukradené vodíkové bomby a změnit tak ve svůj prospěch novodobé dějiny. Pilot stroje času Karel Bureš se ovšem při snídani udusí rohlíkem – a zastoupí jej jeho čestné dvojče Jan, který se za bratra vydává. Jan není o akci informován a je mu silně proti mysli. Ve stroji času je i dvojice amerických manželů a letuška Helena. Mise sice nevyjde, ale Jan se musí do minulosti vrátit ještě dvakrát, aby povedenému trojlístku jeho plány překazil. V ději plném časových paradoxů a záměn totiž vznikají nejrůznější dvojníci… Důmyslně zkonstruovaný příběh za hravou, komediální zápletkou skrývá ambiciózní varovné poselství příznačné pro Nesvadbovy práce. Zítra vstanu a opařím se čajem je však především zdařilou kombinací Macourkovy scenáristické nápaditosti a Polákovy realizační lehkosti. Kameraman Jan Kališ, který s Polákem spolupracoval už na jeho komedii Klaun Ferdinand a raketa (1962) a legendární sci-fi Ikarie XB 1 (1963), se úspěšně vypořádal s evokací různých časových rovin i trikovou stránkou vyprávění. Značný podíl na úspěšnosti komedie o paralelní historii má herecké obsazení. V hlavní dvojroli se objevil Petr Kostka, jemuž v partech zlotřilých nacistů zdařile sekundovali oblíbení představitelé kladných hrdinů – Vlastimil Brodský, Jiří Sovák a Vladimír Menšík. V roli amerického turisty se objevil Polákův „pan Tau“ – Otto Šimánek.
Pražská společnost Universum pořádá poznávací cesty raketami do minulosti. Toho chtějí využít tři nacisté Abard, Bauer a Kraus a věnovat Hitlerovi vodíkovou bombu, ukradenou v muzeu, která by na konci roku 1944 Třetí říši pomohla zvítězit ve válce. Uplacený pilot Karel Bureš je tam slíbí dopravit. Nacisté jsou díky pilulkám proti stárnutí ve skvělé kondici. Plán se ale zvrtne. Konstruktér Jan Bureš, Karlovo k nerozeznání podobné dvojče, ale povahově protipól, se v den odletu 1. června ráno opaří čajem a Karel se udusí rohlíkem. Jan nedokáže Karlově dívce Evě přiznat do telefonu pravdu a raději se za Karla vydává. Odstartuje místo něho s raketou, v níž jsou kromě tří nacistů i postarší američtí manželé. Letuška Helena s údivem pozoruje, jak se bezohledný sukničkář Karel změnil ve slušného gentlemana. Přes Janův odpor se nacisté vnutí do kabiny a Bauer přistane ve válečném Německu. Všichni jsou zatčeni. Hitler odmítne pomoc tří nacistů. Omylem totiž přistáli o tři roky dříve - je 8. prosince 1941 - čas úspěšných tažení a vstupu spojeneckého Japonska do války. Pouze Kraus, Bauer a Bureš uprchnou a uniknou tak popravě. Vrátí se zpět do doby krátce před startem. Tak jsou všichni účastníci cesty znovu živí a tři navrátilci mají navíc své dvojníky. Ještě dvakrát letí Jan do minulosti, než se mu podaří zbavit svět nacistů. Sám se ve své dvojí podobě stane Karlem, ženichem Evy, a Janem, šťastně zamilovaným do hezké Heleny.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V Praze roku 1996 funguje společnost Universum, nabízející turistům návštěvy minulosti, různých historických období. Karel Bureš, profesionální pilot stroje času (Petr Kostka), se ráno při snídani udusí rohlíkem. Jeho jednovaječné dvojče, nesmělý chronoplánový konstruktér Jan Bureš (Petr Kostka), který žije v témže bytě a téhož rána se opařil čajem, se rozhodne přisvojit si identitu svého bratra Karla, a využít cestu do minulosti, aby tak odvrátil Karlovu smrtelnou nehodu. Na pracovišti ale Jan zjišťuje, že Karel byl nejen sukničkář, zapletený do aférek s kolegyněmi (přestože měl krásnou a oddanou snoubenku Evu), ale také bezcharakterní chamtivec podplacený spolkem starých nacistů, aby jim pomohl dopravit Hitlerovi do roku 1944 kufříkovou vodíkovou bombu a umožnil tak Hitlerovi vyhrát druhou světovou válku. Vedle spiklenců Abarda (Jiří Sovák), Krause (Vladimír Menšík) a Bauera (Vlastimil Brodský) se cesty účastní také nic netušící americký postarší manželský pár, který tvoří Patrick White (Otto Šimánek) a Shirley Whiteová (Marie Rosůlková). Stroj však, vzhledem k chybnému naprogramování od nacisty Bauera, přistává na správném místě, ale v roce 1941, kdy je Adolf Hitler (František Vicena) na vrcholu moci a nemá důvod sahat po žádné poslední záchraně v podobě zbraně hromadného ničení. Do Hitlerova bunkru je navíc místo bomby omylem přinesen kufr s prádlem paní Whiteové, čímž se spiklenci zcela znemožní. Abard je zajat a popraven svým mladším já, zatímco ostatním se podaří utéct a vrátit do roku 1996. Jan ovšem přistává zpátky v roce 1996 o den dříve, než se uskutečnil start rakety do minulosti, aby mohl zachránit život svého bratra Karla. Jenže Kraus pochopí, že Bureš není Karel, ale Jan, a už jej k ničemu nepotřebuje. Proto zavezou sprejem imobilizovaného Jana Bureše na skládku, kde jej Kraus zastřelí dvěma ranami do srdce. Kraus rovněž zlikviduje souběžně existující verze sebe sama a Bauera, ovšem „starého“ Bauera, který měl za úkol zachránit Karla Bureše, zatím přejel náklaďák, takže v tomto časovém bodě zmizí nadobro. Po odeznění imobilizačního spreje "starý" Jan ožívá a zjišťuje, že kulky, které jej měly zabít, zbrzdilo kovové pouzdro startovací karty rakety. Jan se proto vydává zachránit svého bratra Karla, ale přes veškerou snahu to nestihne, takže se setkává už jen s „novým“ Janem, který je přesvědčen, že je to Karel, který se nakonec vzpamatoval a přežil. „Starý“ Jan tedy zůstává v roli Karla, znovu odlétá do minulosti (tentokrát jen s „novým“ Abardem a „starým“ Krausem), ale přes rádio zařídí, že spiklenci jsou nacisty považováni za nepřátelské agenty a hned zlikvidováni. Pak se Jan vrací do své doby a stává se „lepším Karlem“, který má Evu rád a hodlá se s ní oženit. Tělo skutečného a zemřelého Karla Bureše je vhozeno do vany a rozpuštěno detergentem na likvidaci špinavého nádobí.
Postavy a obsazení
• Petr Kostka (dvojrole) - Jan Bureš a Karel Bureš
• Jiří Sovák - Klaus Abard
• Vladimír Menšík - Rolf Kraus
• Vlastimil Brodský - Ing. Bauer
• Marie Rosůlková - Shirley Whiteová
• Otto Šimánek - Patrick White
• Valerie Chmelová - Helena
• Slávka Budínová - Kroupová
• Josef Větrovec - Kroupa
• Zuzana Ondrouchová - Eva
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.6.1977
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1997 (VHS) Centrum českého videa, 24.8.2004 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.5.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„O bláznivých cestách časem, dvojnících a nekonečné touze po moci.“
OBSAH
Blízká budoucnost: V Praze byl zahájen provoz netradiční cestovní kanceláře Universum, která pořádá zájezdy do minulosti. Toho chce zneužít skupinka nacistů pod vedením jistého Klause Abbarda (Jiří Sovák). Mají v plánu odcestovat do Německa za druhé světové války a pomoci Hitlerovi vyhrát válku tím, že mu dají vodíkovou bombu. Za tím účelem jsou domluveni s pilotem Karlem Burešem (Petr Kostka), který je má časostrojem dopravit na místo určení. Nikdo ovšem netuší, že Bureš se osudného rána při snídani udusil rohlíkem a nyní se za něj vydává jeho identické dvojče Jan (Petr Kostka), který o zmíněném plánu nemá ani ponětí.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Po zhlédnutí téhle scifi komedie jsem si uvědomil, že v oblasti scifi žánru máme opravdu co dohánět, ale pokud je scifi v tomto příběhu jen pouhou záminkou k rozehrání zajímavé černé komedie s prvky scifi a s elitním hereckým obsazením, může nám i takový Tarantino závidět, protože tahle taškařice o změně chodu dějin, potažmo 2 světové války, zde byla dávno před jeho Hanebnými pancharty. A Adolf Hitler Františka Viceny stál za to a opravdu byl svému nechvalně známému předobrazu k nerozeznání podobný na rozdíl od jiných filmových rádoby Hitlerů. Jindřich Polák režíroval s přehledem a ve velké formě. A nápaditý scénář Miloše Macourka se nezapře. (kingik) 4*
Typická česká dobová crazy komedie 70. let, téměř jakoby z legendární dílny pánů Vorlíčka a Lipského, jen ozvláštněna o velmi vysokou míru přínosného prvku sci-fi, poznávacího to znamení režiséra Jindřicha Poláka. Jeho ,,Návštěvníky" ještě pro tentokrát nevysílá Centrální mozek lidstva, přesto i oni již chtějí cestou do minulosti zachránit svět, respektive svou představu světa, a ani jim nevyjde vše přesně dle jejich pečlivě připraveného plánu. Povedená komedie, i když jí lze mnohé co vytknout...přesto se na ni, i po těch letech, dívat dá... (Radek99) 4*
Jeden z nejoriginálnějších českých filmů a zároveň zdařilá komedie pracující s prvky časového paradoxu při cestování časem mnohem dřív než vznikla trilogie Návrat do budoucnosti. Skvělí herci (je těžké někoho vyzvednout, protože i štěky byly obsazeny prvotřídními hereckými esy jako byla Marie Rosůlková či Otto Šimánek v rolích amerických turistů). Nicméně Petr Kostka ve své dvojroli jednovaječných dvojčat jednoduše válí. Snad jen podoba Hitlera a jeho suity se mohla více podobat originálům. Dovolím si tvrdit, že kdyby něco podobného vzniklo ve velkém americkém studiu, zapsalo by se výrazně do filmových dějin. Celkový dojem: 85 %. (gudaulin) 4*
VELKÁ RECENZE
Spisovatel Josef Nesvadba svými sci-fi díly inspiroval řadu českých filmů, na jejichž scénářích se často podílel. Na rozdíl od Tarzanovy smrti, Blbce z Xeenemünde (oba 1962) či Ztracené tváře (1965) je však snímek Zítra vstanu a opařím se čajem komedií, jejíž scénář podle Nesvadbovy povídky v roce 1977 napsali Jindřich Polák a Miloš Macourek. Vyprávění se odehrává v budoucnosti, kdy jsou cesty proti směru času běžnou zábavou pro turisty. Trojice nacistů se však rozhodne vycestovat do roku 1944, pomoct Hitlerovi vyhrát válku pomocí ukradené vodíkové bomby a změnit tak ve svůj prospěch novodobé dějiny. Pilot stroje času Karel Bureš se ovšem při snídani udusí rohlíkem – a zastoupí jej jeho čestné dvojče Jan, který se za bratra vydává. Jan není o akci informován a je mu silně proti mysli. Ve stroji času je i dvojice amerických manželů a letuška Helena. Mise sice nevyjde, ale Jan se musí do minulosti vrátit ještě dvakrát, aby povedenému trojlístku jeho plány překazil. V ději plném časových paradoxů a záměn totiž vznikají nejrůznější dvojníci… Důmyslně zkonstruovaný příběh za hravou, komediální zápletkou skrývá ambiciózní varovné poselství příznačné pro Nesvadbovy práce. Zítra vstanu a opařím se čajem je však především zdařilou kombinací Macourkovy scenáristické nápaditosti a Polákovy realizační lehkosti. Kameraman Jan Kališ, který s Polákem spolupracoval už na jeho komedii Klaun Ferdinand a raketa (1962) a legendární sci-fi Ikarie XB 1 (1963), se úspěšně vypořádal s evokací různých časových rovin i trikovou stránkou vyprávění. Značný podíl na úspěšnosti komedie o paralelní historii má herecké obsazení. V hlavní dvojroli se objevil Petr Kostka, jemuž v partech zlotřilých nacistů zdařile sekundovali oblíbení představitelé kladných hrdinů – Vlastimil Brodský, Jiří Sovák a Vladimír Menšík. V roli amerického turisty se objevil Polákův „pan Tau“ – Otto Šimánek.
Pražská společnost Universum pořádá poznávací cesty raketami do minulosti. Toho chtějí využít tři nacisté Abard, Bauer a Kraus a věnovat Hitlerovi vodíkovou bombu, ukradenou v muzeu, která by na konci roku 1944 Třetí říši pomohla zvítězit ve válce. Uplacený pilot Karel Bureš je tam slíbí dopravit. Nacisté jsou díky pilulkám proti stárnutí ve skvělé kondici. Plán se ale zvrtne. Konstruktér Jan Bureš, Karlovo k nerozeznání podobné dvojče, ale povahově protipól, se v den odletu 1. června ráno opaří čajem a Karel se udusí rohlíkem. Jan nedokáže Karlově dívce Evě přiznat do telefonu pravdu a raději se za Karla vydává. Odstartuje místo něho s raketou, v níž jsou kromě tří nacistů i postarší američtí manželé. Letuška Helena s údivem pozoruje, jak se bezohledný sukničkář Karel změnil ve slušného gentlemana. Přes Janův odpor se nacisté vnutí do kabiny a Bauer přistane ve válečném Německu. Všichni jsou zatčeni. Hitler odmítne pomoc tří nacistů. Omylem totiž přistáli o tři roky dříve - je 8. prosince 1941 - čas úspěšných tažení a vstupu spojeneckého Japonska do války. Pouze Kraus, Bauer a Bureš uprchnou a uniknou tak popravě. Vrátí se zpět do doby krátce před startem. Tak jsou všichni účastníci cesty znovu živí a tři navrátilci mají navíc své dvojníky. Ještě dvakrát letí Jan do minulosti, než se mu podaří zbavit svět nacistů. Sám se ve své dvojí podobě stane Karlem, ženichem Evy, a Janem, šťastně zamilovaným do hezké Heleny.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V Praze roku 1996 funguje společnost Universum, nabízející turistům návštěvy minulosti, různých historických období. Karel Bureš, profesionální pilot stroje času (Petr Kostka), se ráno při snídani udusí rohlíkem. Jeho jednovaječné dvojče, nesmělý chronoplánový konstruktér Jan Bureš (Petr Kostka), který žije v témže bytě a téhož rána se opařil čajem, se rozhodne přisvojit si identitu svého bratra Karla, a využít cestu do minulosti, aby tak odvrátil Karlovu smrtelnou nehodu. Na pracovišti ale Jan zjišťuje, že Karel byl nejen sukničkář, zapletený do aférek s kolegyněmi (přestože měl krásnou a oddanou snoubenku Evu), ale také bezcharakterní chamtivec podplacený spolkem starých nacistů, aby jim pomohl dopravit Hitlerovi do roku 1944 kufříkovou vodíkovou bombu a umožnil tak Hitlerovi vyhrát druhou světovou válku. Vedle spiklenců Abarda (Jiří Sovák), Krause (Vladimír Menšík) a Bauera (Vlastimil Brodský) se cesty účastní také nic netušící americký postarší manželský pár, který tvoří Patrick White (Otto Šimánek) a Shirley Whiteová (Marie Rosůlková). Stroj však, vzhledem k chybnému naprogramování od nacisty Bauera, přistává na správném místě, ale v roce 1941, kdy je Adolf Hitler (František Vicena) na vrcholu moci a nemá důvod sahat po žádné poslední záchraně v podobě zbraně hromadného ničení. Do Hitlerova bunkru je navíc místo bomby omylem přinesen kufr s prádlem paní Whiteové, čímž se spiklenci zcela znemožní. Abard je zajat a popraven svým mladším já, zatímco ostatním se podaří utéct a vrátit do roku 1996. Jan ovšem přistává zpátky v roce 1996 o den dříve, než se uskutečnil start rakety do minulosti, aby mohl zachránit život svého bratra Karla. Jenže Kraus pochopí, že Bureš není Karel, ale Jan, a už jej k ničemu nepotřebuje. Proto zavezou sprejem imobilizovaného Jana Bureše na skládku, kde jej Kraus zastřelí dvěma ranami do srdce. Kraus rovněž zlikviduje souběžně existující verze sebe sama a Bauera, ovšem „starého“ Bauera, který měl za úkol zachránit Karla Bureše, zatím přejel náklaďák, takže v tomto časovém bodě zmizí nadobro. Po odeznění imobilizačního spreje "starý" Jan ožívá a zjišťuje, že kulky, které jej měly zabít, zbrzdilo kovové pouzdro startovací karty rakety. Jan se proto vydává zachránit svého bratra Karla, ale přes veškerou snahu to nestihne, takže se setkává už jen s „novým“ Janem, který je přesvědčen, že je to Karel, který se nakonec vzpamatoval a přežil. „Starý“ Jan tedy zůstává v roli Karla, znovu odlétá do minulosti (tentokrát jen s „novým“ Abardem a „starým“ Krausem), ale přes rádio zařídí, že spiklenci jsou nacisty považováni za nepřátelské agenty a hned zlikvidováni. Pak se Jan vrací do své doby a stává se „lepším Karlem“, který má Evu rád a hodlá se s ní oženit. Tělo skutečného a zemřelého Karla Bureše je vhozeno do vany a rozpuštěno detergentem na likvidaci špinavého nádobí.
Postavy a obsazení
• Petr Kostka (dvojrole) - Jan Bureš a Karel Bureš
• Jiří Sovák - Klaus Abard
• Vladimír Menšík - Rolf Kraus
• Vlastimil Brodský - Ing. Bauer
• Marie Rosůlková - Shirley Whiteová
• Otto Šimánek - Patrick White
• Valerie Chmelová - Helena
• Slávka Budínová - Kroupová
• Josef Větrovec - Kroupa
• Zuzana Ondrouchová - Eva
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.6.1977
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1997 (VHS) Centrum českého videa, 24.8.2004 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.5.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Jindřich Polák (Režie), Jan Šuster (Produkce), Karel Svoboda (Hudba), Jan Kališ (Kamera), Zdeněk Stehlík (Střih), Milan Nejedlý (Scénografie), Theodor Pištěk ml. (Kostýmy), Miloslava Šmídová (Kostýmy), Adolf Böhm (Zvuk), Vladimír Petřina (Masky), Rudolf Hammer (Masky), Miloš Macourek (Scénář), Jindřich Polák (Scénář), Petr Kostka (Herec), Jiří Sovák (Herec), Vladimír Menšík (Herec), Vlastimil Brodský (Herec), Marie Rosůlková (Herec), Ota Šimánek (Herec), Valerie Chmelová (Herec), Josef Větrovec (Herec), Slávka Budínová (Herec), Zuzana Ondrouchová (Herec), Josef Bláha (Herec), František Peterka (Herec), Marie Drahokoupilová (Herec), František Vicena (Herec), Horst Giese (Herec), Jan Sedliský (Herec), Jiří Hanák (Herec), Ota Sklenčka (Herec), Jan Pohan (Herec), Karel Hábl (Herec), Miloš Vavruška (Herec), Pavel Spálený (Herec), Zdeněk Hodr (Herec), Gustav Opočenský (Herec), Svatopluk Beneš (Herec), Petr Nárožný (Herec), Viktor Maurer (Herec), Jan Přeučil (Herec), Ladislav Šimek (Herec), Štěpán Bulejko (Herec), Zdeněk Novotný (Herec), Elena Strupková (Herec), Jitka Zelenohorská (Herec), Vladimír Hrabánek (Herec), Jana Pehrová-Krausová (Herec), Miroslav Moravec (Herec), Jiří Lábus (Herec), Jana Hermachová (Herec), Vladimír Kratina (Herec), Vlasta Kleinová (Herec), Jan Kotva (Herec), Zdeněk Mlčoch (Herec), Josef Šebek (Herec), Bedřich Šetena (Herec), Jiří Lír (Herec), Vladimír Pospíšil (Herec), Žofie Veselá (Kanyzová) (Herec), Jana Smrčková (Herec), Jiří Žák (Herec), Zdeněk Vondráček (Herec), René Gabzdyl (Herec), Milan Pěkný (Herec), Bert Schneider (Herec), Karel Bělohradský (Herec), Zdeněk Jelínek (Herec), Vladimír Navrátil (Herec), Eduard Pavlíček (Herec), Milada Karasová (Herec), Eva Kůsová (Herec), Josefa Křížová (Herec), Vladimír Mácha (Herec), Luděk Nešleha (Herec), Miloš Vávra (Herec), Petr Drozda (Herec), Karel Engel (Herec), Jaroslav Klenot (Herec), Ladislav Lahoda (Herec), Jindřich Sejk (Herec), Oldřich Semerák (Herec), Jaroslav Tomsa (Herec), Karel Vítek st. (Herec), Jindřich Narenta (Herec), Julie Jurištová (Herec), Jiří Schmitzer (Herec), Jiří Hálek (Herec), Soběslav Sejk (Herec), Roman Skamene (Herec), Nelly Gaierová (Herec), Jiří Horák (Herec)
1977/93/Československo/Komedie, Sci-Fi, Válečný
Zajímavost k filmu
- Když se Jan Bureš (Petr Kostka) probouzí na smetišti a nastupuje k řidiči (Petr Nárožný) do kamionu, požádá ho, jestli si může zatelefonovat. V tu chvíli je záběr na telefon systému AMR, který se v době natáčení zatím pouze testoval. Systém AMR (Automatizovaný Městský Radiotelefon) vyvinula firma TESLA v polovině sedmdesátých let minulého století. Tato síť sloužila původně hlavně pro komunikaci pracovníků Spojů a později i vysokých státních úředníků. Síť byla vypnuta v roce 1999.
- Pre film vyčlenila ČSĽA 30 vojakov základnej služby, pyrotechnika, vojenského poradcu a vrtuľník. Súčasne povolila tvorcom natáčať vo vojenskom výcvikovom priestore Jince.
- Nože, které postavy ve filmu vrhají na terč, jsou výrobky firmy Míkov. Konkrétně se jedná o dodnes se prodávající nůž Venado.
- Ve scéně, kdy zděšenému Hitlerovi (František Vicena) pustí dokument o prohrané nadvládě Německa, je použit střihový dokument vytvořený pro film, který doprovází také sugestivní hudba. Konkrétně se jedná o skladbu z filmu Tango Notturno (1937), kterou nazpívala hvězda tehdějšího němého filmu Pola Negri.
- Ako interiér raketodromu použili filmári stanicu metra I.P. Pavlova.
- Ve scéně, kde zabiják Kraus (Vladimír Menšík) vyjíždí se svým mercedesem z půjčovny, je před ním na ulici zaparkován prototyp Škoda Supersport SPZ ACI-10-36. Později bylo toto auto upraveno Theodorem Pištěkem, přelakováno na černo a zahrálo si hlavní roli ve filmu Upír z Feratu (1981). Poté se ještě objevilo ve stejném provedení ve snímku Velká filmová loupež (1986). Nyní je k vidění v továrním muzeu v Mladé Boleslavi.
- Miloš Macourek s Jindřichem Polákem psali scénář konkrétně pro Petra Kostku, který málem roli nepřijal.
- Režisér Polák nabídl Petru Kostkovi možnost vybrat si ženskou partnerku. Z tohoto výběru vzešlo obsazení Zuzany Ondrouchové. Dcera artistů Eva Kroupová však byla její poslední filmovou rolí, o rok později herečka podlehla leukémii.
- Petr Kostka po prvním přečtení scénář Jindřichu Polákovi vrátil s tím, že tuto roli hrát nechce. Až teprve po druhém čtení jej zaujal.
- Raketa, kterou nacisté v roce 1941 přistávají, byla ve skutečnosti celá namalovaná na desce, trojrozměrný byl pouze dolní stupeň do výše dveří, kterými kosmonauté a nacisti vystupovali.
- Hlas mladého Klause Abarda (Jiří Sovák) namluvil Sovákův syn, Jiří Schmitzer.
- Záběry s artisty se točily na střeše obchodního domu Kotva. Natáčelo se i v hotelu Intercontinental v Praze a v Karlových Varech.
- Scény z Hitlerova generálního štábu byly natáčeny za dozoru poradce z vojenského muzea. Podle Theodora Pištěka všechny distinkce, vyznamenání a řády odpovídají realitě. Řádové stužky byly na kostýmy našity v pořadí, v jakém byly uděleny. Výtvarník Pištěk si dal záležet ale například i při výrobě bomby, kterou bylo možné vyjmout a smontovat dohromady.
- Děj filmu, resp. "přítomnost", se odehrává v roce 1996, lze to vypočítat ze zmíněného věku Klause Abarda, který při schůzce nacistů v Jižní Americe tvrdí, že v roce 1944 mu bylo 34 let a dnes je mu již 86.
- Těsně před tím, než se Jan Bureš opaří čajem, zazní v rádiu, že "Socialistické státy zajistily úspěch mírové konference", což je vzhledem k datu tohoto dne (1.června 1996) dnes již úsměvnou neprozíravostí scénáristů.
- Pre film vyčlenila ČSĽA 30 vojakov základnej služby, pyrotechnika, vojenského poradcu a vrtuľník. Súčasne povolila tvorcom natáčať vo vojenskom výcvikovom priestore Jince.
- Nože, které postavy ve filmu vrhají na terč, jsou výrobky firmy Míkov. Konkrétně se jedná o dodnes se prodávající nůž Venado.
- Ve scéně, kdy zděšenému Hitlerovi (František Vicena) pustí dokument o prohrané nadvládě Německa, je použit střihový dokument vytvořený pro film, který doprovází také sugestivní hudba. Konkrétně se jedná o skladbu z filmu Tango Notturno (1937), kterou nazpívala hvězda tehdějšího němého filmu Pola Negri.
- Ako interiér raketodromu použili filmári stanicu metra I.P. Pavlova.
- Ve scéně, kde zabiják Kraus (Vladimír Menšík) vyjíždí se svým mercedesem z půjčovny, je před ním na ulici zaparkován prototyp Škoda Supersport SPZ ACI-10-36. Později bylo toto auto upraveno Theodorem Pištěkem, přelakováno na černo a zahrálo si hlavní roli ve filmu Upír z Feratu (1981). Poté se ještě objevilo ve stejném provedení ve snímku Velká filmová loupež (1986). Nyní je k vidění v továrním muzeu v Mladé Boleslavi.
- Miloš Macourek s Jindřichem Polákem psali scénář konkrétně pro Petra Kostku, který málem roli nepřijal.
- Režisér Polák nabídl Petru Kostkovi možnost vybrat si ženskou partnerku. Z tohoto výběru vzešlo obsazení Zuzany Ondrouchové. Dcera artistů Eva Kroupová však byla její poslední filmovou rolí, o rok později herečka podlehla leukémii.
- Petr Kostka po prvním přečtení scénář Jindřichu Polákovi vrátil s tím, že tuto roli hrát nechce. Až teprve po druhém čtení jej zaujal.
- Raketa, kterou nacisté v roce 1941 přistávají, byla ve skutečnosti celá namalovaná na desce, trojrozměrný byl pouze dolní stupeň do výše dveří, kterými kosmonauté a nacisti vystupovali.
- Hlas mladého Klause Abarda (Jiří Sovák) namluvil Sovákův syn, Jiří Schmitzer.
- Záběry s artisty se točily na střeše obchodního domu Kotva. Natáčelo se i v hotelu Intercontinental v Praze a v Karlových Varech.
- Scény z Hitlerova generálního štábu byly natáčeny za dozoru poradce z vojenského muzea. Podle Theodora Pištěka všechny distinkce, vyznamenání a řády odpovídají realitě. Řádové stužky byly na kostýmy našity v pořadí, v jakém byly uděleny. Výtvarník Pištěk si dal záležet ale například i při výrobě bomby, kterou bylo možné vyjmout a smontovat dohromady.
- Děj filmu, resp. "přítomnost", se odehrává v roce 1996, lze to vypočítat ze zmíněného věku Klause Abarda, který při schůzce nacistů v Jižní Americe tvrdí, že v roce 1944 mu bylo 34 let a dnes je mu již 86.
- Těsně před tím, než se Jan Bureš opaří čajem, zazní v rádiu, že "Socialistické státy zajistily úspěch mírové konference", což je vzhledem k datu tohoto dne (1.června 1996) dnes již úsměvnou neprozíravostí scénáristů.
Odkazy