Zabil jsem Einsteina, pánové... / Zabil jsem Einsteina, pánové... ( 1969/95/Československo/Sci-Fi, Komedie) 75%
18.12.2024 04:27
JEDNOU VĚTOU
„Co by bylo, kdyby nebylo to, co bylo...“
OBSAH
Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Trošku mě rozhodila ta genová anomálie, ještě aby měly ženský fousy a může jít tahle planeta definitivně doprdele. Musím však konstatovat, že i přes přitomnost vynikajích komediálních herců má tento film k zábavě hodně daleko. Nepopírám, že striptýz Jany Brejchové jsem si skutečně vychutnal a vlastně vůbec jsem z ní nespoustěl oči, fakt nádherná ženská. Sovák měl nějaký záblesky humoru,ale jinak....zabil jsem 95 minut, pánové, ale i dámy. (Enšpígl) 2*
Svérázná adaptace prózy klasika české sci-fi Josefa Nesvadby pokulhává právě především po stránce syžetové, což je ale pro fabule tohoto autora tak trochu typické (spolupráce s Milošem Macourkem se osvědčila snad jen v mnohem podařenější crazy komedii Zítra vstanu a opařím se čajem, kterou režíroval Jindřich Polák a scénář napsal sám Macourek s Polákem, ostatní filmy na motivy Nesvadbových próz či snad přímo podle jeho scénářů byly víceméně rozporuplné - namátkou Upír z Feratu, Blbec z Xeenemünde, Tarzanova smrt, Slečna Golem, Tajemství zlatého Buddhy atd.). Režisér Oldřich Lipský, který měl v té době na kontě již veleúspěšného a legendárního Limonádového Joa či vynikající a (trochu opomíjený) experimentální Happy end, realizoval další filmovou perzifláž, tentokráte na téma sci-fi, kterou, pro svou tvorbu tak příznačně, žánrově namixoval s crazy komedií, pohříchu se ale jeho film více než výše zmíněným kultovním snímkům podobá jeho dřívější spíše nepodařené satirické sci-fi utopii Muž z prvního století. Plejáda prvotřídních herců ani režijní mistrovství a řemeslná dokonalost prostě nedokáží zastřít choulostivá místa ne snad přímo slabého, ale minimálně průměrného scénáře. O to větší škoda promarněné šance, jelikož sci-fi o paradoxech vyplývajících z cestování časem se československá kinematografie jevila jako velice progresivní a daný snímek se dal chápat jako ohlas například ve Velké Británii právě kulminujícího kultovního seriálového fenoménu Doctor Who... Bylo to možná naposled, co se naše kinematografie držela na špici zachytávání nových trendů... (Radak99) 3*
"Jste zatčeni pro podezření z nekalých úmyslů proti jistému Adolfu Hitlerovi, malíři pokojů." Bláznivá persifláž na sci-fi tematiku. Scénář psali velcí znalci žánru Josef Nesvadba a Miloš Macourek, ale s vědomím, že český divák nemá s cestováním v čase zkušenosti. Asi proto skoro půlhodinu zabere nekonečné a opakované vysvětlování, než se začne konečně něco dít. Režisér Lipský byl z tématu hodně nesvůj, takže přinutil Macourka scénář krapet zjednodušit a sám pak při realizaci šlápnul na plyn komiky trochu víc než obvykle. Ale víte co? Je mi to fuk. Je to můj žánr, je to skvěle obsazené, originální a většina humoru funguje jak má. Kdyby to výše zmínění pánové jednoduše vzdali s tím, že výsledek nebude dokonalý, byla by to škoda. Ženy s plnovousy, muži s ňadry, prušácký akcent Stelly Zázvorkové, vesmírná raketa v Prodané nevěstě, zmatky kolem (ne)padajícího lustru... říkejte si co chcete, já jsem šťastný, že i tohle v českém filmu máme. :-) 80 % (Oskar) 4*
VELKÁ RECENZE
Spisovatel Josef Nesvadba se do historie českého filmu zapsal jako autor předloh i scenárista. Kromě filmu Tajemství zlatého Buddhy (1973) šlo o témata spojená s žánrem sci-fi. Jedním ze snímků, které Nesvadba adaptoval podle vlastního námětu, je i sci-fi komedie, již v roce 1969 režíroval osvědčený Oldřich Lipský. Téma ovšem konvenovalo spíš spoluscenáristovi Miloši Macourkovi, který příběhy rozehrané kolem krkolomných zvratů realizoval hlavně s Václavem Vorlíčkem („Pane, vy jste vdova!“ /1970/, Což takhle dát si špenát /1977/) či Jindřichem Polákem (Zítra vstanu a opařím se čajem /1977/). Ve filmografii samotného Lipského, jenž byl především bytostným komediografem, tvoří sci-fi spíš výjimky (Muž z prvního století /1961/, Zabil jsem Einsteina, pánové… /1969/ a Srdečný pozdrav ze zeměkoule /1982/). „Einstein“, který se k divákům dostal na počátku roku 1970, se rozehrává kolem známé hypotézy provázející spekulace o cestování časem. Včasná likvidace Alberta Einsteina by mohla zabránit tomu, aby aplikace vědcových prací na počátku třetího tisíciletí vedla ke konstrukci zhoubné bomby G, po níž ženám narostly vousy a ztratily schopnost rodit děti. Do Prahy roku 1911 se tak strojem času vydává z budoucnosti vědecká výprava historiků vedená profesorem Moorem (Jiří Sovák). Historikova kolegyně Williamsová (Jana Brejchová) a matematik Frank Pech nechtějí vraždit: mají jen napomoci nešťastné náhodě. Podle doložených faktů totiž Einstein (Petr Čepek) v domě bankéře Wertheima málem zahynul při pádu těžkého lustru. Pečlivě naplánovaná akce se ovšem zhatí – a nevyjde ani druhý pokus, jenž zlikviduje všechny muže na planetě s výjimkou Moorea… Po experimentálním Happy endu (1967) realizoval Oldřich Lipský bláznivou, překombinovanou komedii, která nevyváženost scénáře z dnešního pohledu vyvažuje vynikajícím hereckým obsazením. Za zmínku stojí skutečnost, že zkáza lidstva je spojena s tajnými zbrojními aktivitami USA.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Na počátku třetího tisíciletí se situace lidstva velmi zhoršila. Utajené pokusy s bombou G způsobily ženám růst vousů a ztrátu schopnosti rodit děti. Jedinou nadějí je expedice, kterou hodlá ve svém stroji času podniknout profesor Moore do Prahy roku 1911, aby tam zabil profesora Einsteina, jehož propočty vedly ve svém důsledku až k výrobě bomby G. Moora doprovází matematik Frank Pech a pohledná historička Gwen Williamsová. Plán vychází z historických záznamů, podle nichž Einstein v domě bankéře Wertheima málem zahynul pod těžkým lustrem, který spadl na místo, kde chvíli předtím stál. Trojice má tragédii jenom napomoci tím, že zmaří vědcovu záchranu. Stroj v Praze přistane, ale vše se postupně hatí. Frank se seznámí s geniálním počtářem a velkým uličníkem Františkem, svým budoucím otcem. Chlapec zahyne místo Einsteina a Frank, který se nemohl narodit, mizí. Expedice se nezdařila. Moore si vyjedná opakovaný pokus. Gwen tentokrát zvolí vůči Einsteinovi ženské zbraně, přesvědčí ho, aby nechal fyziky a věnoval se hře na housle. Po návratu do budoucnosti je vše jinak. Moore s hrůzou zjistí, že je jediným pravým mužem. Chemie, která v nové historii ovládla svět místo fyziky, způsobila mužům „ženskou“ mutaci, která jim zabránila mít potomky. Moorovi nezbývá než zplodit nové generace a vynalézt „spásnou“ atomovou bombu.
Postavy a obsazení
• Jiří Sovák - profesor David Moore
• Jana Brejchová - doktorka Gwen Williamsová, historička
• Lubomír Lipský - profesor Frank Pech
• Iva Janžurová - Betsy, Frankova žena
• Petr Čepek - Albert Einstein
• Svatopluk Beneš - Giacometti, tajemník OSN
• Jan Libíček - Smith, člen bandy
• Viktor Maurer - Snyder, sekretář OSN
• Stella Zázvorková - Wertheimová
• Helena Růžičková - kuchařka
Premiéra ČSSR: 27.2.1970
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1997 (VHS) Centrum českého videa
Poprvé na DVD: 19.2.2007 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Co by bylo, kdyby nebylo to, co bylo...“
OBSAH
Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Trošku mě rozhodila ta genová anomálie, ještě aby měly ženský fousy a může jít tahle planeta definitivně doprdele. Musím však konstatovat, že i přes přitomnost vynikajích komediálních herců má tento film k zábavě hodně daleko. Nepopírám, že striptýz Jany Brejchové jsem si skutečně vychutnal a vlastně vůbec jsem z ní nespoustěl oči, fakt nádherná ženská. Sovák měl nějaký záblesky humoru,ale jinak....zabil jsem 95 minut, pánové, ale i dámy. (Enšpígl) 2*
Svérázná adaptace prózy klasika české sci-fi Josefa Nesvadby pokulhává právě především po stránce syžetové, což je ale pro fabule tohoto autora tak trochu typické (spolupráce s Milošem Macourkem se osvědčila snad jen v mnohem podařenější crazy komedii Zítra vstanu a opařím se čajem, kterou režíroval Jindřich Polák a scénář napsal sám Macourek s Polákem, ostatní filmy na motivy Nesvadbových próz či snad přímo podle jeho scénářů byly víceméně rozporuplné - namátkou Upír z Feratu, Blbec z Xeenemünde, Tarzanova smrt, Slečna Golem, Tajemství zlatého Buddhy atd.). Režisér Oldřich Lipský, který měl v té době na kontě již veleúspěšného a legendárního Limonádového Joa či vynikající a (trochu opomíjený) experimentální Happy end, realizoval další filmovou perzifláž, tentokráte na téma sci-fi, kterou, pro svou tvorbu tak příznačně, žánrově namixoval s crazy komedií, pohříchu se ale jeho film více než výše zmíněným kultovním snímkům podobá jeho dřívější spíše nepodařené satirické sci-fi utopii Muž z prvního století. Plejáda prvotřídních herců ani režijní mistrovství a řemeslná dokonalost prostě nedokáží zastřít choulostivá místa ne snad přímo slabého, ale minimálně průměrného scénáře. O to větší škoda promarněné šance, jelikož sci-fi o paradoxech vyplývajících z cestování časem se československá kinematografie jevila jako velice progresivní a daný snímek se dal chápat jako ohlas například ve Velké Británii právě kulminujícího kultovního seriálového fenoménu Doctor Who... Bylo to možná naposled, co se naše kinematografie držela na špici zachytávání nových trendů... (Radak99) 3*
"Jste zatčeni pro podezření z nekalých úmyslů proti jistému Adolfu Hitlerovi, malíři pokojů." Bláznivá persifláž na sci-fi tematiku. Scénář psali velcí znalci žánru Josef Nesvadba a Miloš Macourek, ale s vědomím, že český divák nemá s cestováním v čase zkušenosti. Asi proto skoro půlhodinu zabere nekonečné a opakované vysvětlování, než se začne konečně něco dít. Režisér Lipský byl z tématu hodně nesvůj, takže přinutil Macourka scénář krapet zjednodušit a sám pak při realizaci šlápnul na plyn komiky trochu víc než obvykle. Ale víte co? Je mi to fuk. Je to můj žánr, je to skvěle obsazené, originální a většina humoru funguje jak má. Kdyby to výše zmínění pánové jednoduše vzdali s tím, že výsledek nebude dokonalý, byla by to škoda. Ženy s plnovousy, muži s ňadry, prušácký akcent Stelly Zázvorkové, vesmírná raketa v Prodané nevěstě, zmatky kolem (ne)padajícího lustru... říkejte si co chcete, já jsem šťastný, že i tohle v českém filmu máme. :-) 80 % (Oskar) 4*
VELKÁ RECENZE
Spisovatel Josef Nesvadba se do historie českého filmu zapsal jako autor předloh i scenárista. Kromě filmu Tajemství zlatého Buddhy (1973) šlo o témata spojená s žánrem sci-fi. Jedním ze snímků, které Nesvadba adaptoval podle vlastního námětu, je i sci-fi komedie, již v roce 1969 režíroval osvědčený Oldřich Lipský. Téma ovšem konvenovalo spíš spoluscenáristovi Miloši Macourkovi, který příběhy rozehrané kolem krkolomných zvratů realizoval hlavně s Václavem Vorlíčkem („Pane, vy jste vdova!“ /1970/, Což takhle dát si špenát /1977/) či Jindřichem Polákem (Zítra vstanu a opařím se čajem /1977/). Ve filmografii samotného Lipského, jenž byl především bytostným komediografem, tvoří sci-fi spíš výjimky (Muž z prvního století /1961/, Zabil jsem Einsteina, pánové… /1969/ a Srdečný pozdrav ze zeměkoule /1982/). „Einstein“, který se k divákům dostal na počátku roku 1970, se rozehrává kolem známé hypotézy provázející spekulace o cestování časem. Včasná likvidace Alberta Einsteina by mohla zabránit tomu, aby aplikace vědcových prací na počátku třetího tisíciletí vedla ke konstrukci zhoubné bomby G, po níž ženám narostly vousy a ztratily schopnost rodit děti. Do Prahy roku 1911 se tak strojem času vydává z budoucnosti vědecká výprava historiků vedená profesorem Moorem (Jiří Sovák). Historikova kolegyně Williamsová (Jana Brejchová) a matematik Frank Pech nechtějí vraždit: mají jen napomoci nešťastné náhodě. Podle doložených faktů totiž Einstein (Petr Čepek) v domě bankéře Wertheima málem zahynul při pádu těžkého lustru. Pečlivě naplánovaná akce se ovšem zhatí – a nevyjde ani druhý pokus, jenž zlikviduje všechny muže na planetě s výjimkou Moorea… Po experimentálním Happy endu (1967) realizoval Oldřich Lipský bláznivou, překombinovanou komedii, která nevyváženost scénáře z dnešního pohledu vyvažuje vynikajícím hereckým obsazením. Za zmínku stojí skutečnost, že zkáza lidstva je spojena s tajnými zbrojními aktivitami USA.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Na počátku třetího tisíciletí se situace lidstva velmi zhoršila. Utajené pokusy s bombou G způsobily ženám růst vousů a ztrátu schopnosti rodit děti. Jedinou nadějí je expedice, kterou hodlá ve svém stroji času podniknout profesor Moore do Prahy roku 1911, aby tam zabil profesora Einsteina, jehož propočty vedly ve svém důsledku až k výrobě bomby G. Moora doprovází matematik Frank Pech a pohledná historička Gwen Williamsová. Plán vychází z historických záznamů, podle nichž Einstein v domě bankéře Wertheima málem zahynul pod těžkým lustrem, který spadl na místo, kde chvíli předtím stál. Trojice má tragédii jenom napomoci tím, že zmaří vědcovu záchranu. Stroj v Praze přistane, ale vše se postupně hatí. Frank se seznámí s geniálním počtářem a velkým uličníkem Františkem, svým budoucím otcem. Chlapec zahyne místo Einsteina a Frank, který se nemohl narodit, mizí. Expedice se nezdařila. Moore si vyjedná opakovaný pokus. Gwen tentokrát zvolí vůči Einsteinovi ženské zbraně, přesvědčí ho, aby nechal fyziky a věnoval se hře na housle. Po návratu do budoucnosti je vše jinak. Moore s hrůzou zjistí, že je jediným pravým mužem. Chemie, která v nové historii ovládla svět místo fyziky, způsobila mužům „ženskou“ mutaci, která jim zabránila mít potomky. Moorovi nezbývá než zplodit nové generace a vynalézt „spásnou“ atomovou bombu.
Postavy a obsazení
• Jiří Sovák - profesor David Moore
• Jana Brejchová - doktorka Gwen Williamsová, historička
• Lubomír Lipský - profesor Frank Pech
• Iva Janžurová - Betsy, Frankova žena
• Petr Čepek - Albert Einstein
• Svatopluk Beneš - Giacometti, tajemník OSN
• Jan Libíček - Smith, člen bandy
• Viktor Maurer - Snyder, sekretář OSN
• Stella Zázvorková - Wertheimová
• Helena Růžičková - kuchařka
Premiéra ČSSR: 27.2.1970
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1997 (VHS) Centrum českého videa
Poprvé na DVD: 19.2.2007 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Oldřich Lipský (Režie), Jiří Krejčí (Produkce/Vedoucí výroby), Vlastimil Hála (Hudba), Ivan Šlapeta (Kamera), Miroslav Hájek (Střih), Jindřich Goetz (Scénografie), Fernand Vácha (Kostýmy), Theodor Pištěk ml. (Kostýmy, Magdalena Lautnerová (Kostýmy), Jiří Kejř (Zvuk), Jiří Hurych (Masky), Oldřich Lipský (Scénář), Josef Nesvadba (Scénář), Miloš Macourek (Scénář), Jana Brejchová (Herec), Jiří Sovák (Herec), Iva Janžurová (Herec), Lubomír Lipský st. (Herec), Petr Čepek (Herec), Radoslav Brzobohatý (Herec), Stella Zázvorková (Herec), Jan Libíček (Herec), Josef Hlinomaz (Herec), Miloš Kopecký (Herec), Josef Bláha (Herec), Karel Effa (Herec), Svatopluk Beneš (Herec), Viktor Maurer (Herec), Josef Kemr (Herec), Josef Beyvl (Herec), Andrea Čunderlíková (Herec), Zdeněk Dítě (Herec), Jarmila Gerlová (Herec), Ivo Gübel (Herec), Jiří Hálek (Herec), Vlastimil Hašek (Herec), Vladimír Hlavatý (Herec), Jiří Krampol (Herec), Otto Lackovič (Herec), Stella Májová (Herec), Oldřich Musil (Herec), Marcela Nohýnková (Herec), Karel Pavlík (Herec), Josefa Pechlátová (Herec), Regina Rázlová (Herec), Helena Růžičková (Herec), Jaroslav Štercl (Herec), Václav Vydra ml. (Herec), Vladimír Zátka (Herec), Zdeněk Braunschläger (Herec), Marta Richterová (Herec), Jindřich Narenta (Herec), Jan Pohan (Herec), Oldřich Velen (Herec), Vladimír Hrubý (Herec), Dana Hlaváčová (Herec), Jiří Lír (Herec), Luba Skořepová (Herec), Oldřich Dědek (Herec), Mirko Musil (Herec), Stanislav Litera (Herec), Josef Hajdučík (Herec), Jitka Cerhová (Herec), Jana Fořtová (Herec), Petra Černocká (Herec), Lorna Homoláčová-Vančurová (Herec), Karel Engel (Herec), Jiří Plachý (Herec), Jaroslav Tomsa (Herec), Karel Vítek st. (Herec), Ladislav Dražan (Herec), Jana Sedlmajerová (Herec), Karel Hejsek (Herec), Rudolf Jokl (Herec), Jaroslav Kupšík (Herec), Václav Štekl (Herec), Hana Houbová (Herec), Vlastimil Chejn (Herec), Oldřich Lukeš (Herec), Jan Maška (Herec), Vladimír Navrátil (Herec), Robert Morávek (Herec), Pavel Navara (Herec), Josef Mojžíš (Herec), Jarmila Orlová (Herec), Ivo Palec (Herec), Eva Rubínová (Herec), Svatopluk Skládal (Herec), Václav Halama (Herec), Miroslav Smrček (Herec), Antonín Soukup (Herec), Jan Víšek (Herec), Otakar Rademacher (Herec), Pavel Jareš (Herec), Vilém Lipský (Herec), František Šeba (Herec), Adolf Široký (Herec), Alois Zouhar (Herec), Josef Puffler (Herec), Zuzana Talpová (Herec), Antonín Jedlička (Herec), Alena Kreuzmannová (Herec)
1969/95/Československo/Sci-Fi, Komedie
Zajímavost k filmu
- Když se stroj času dostane do roku 1911 do Národního divadla, tak se zrovna hraje opera Bedřicha Smetany „Prodaná nevěsta“.
- Původní filmový námět je kolektivním dílem spisovatele Josefa Nesvadby, Miloše Macourka a Oldřicha Lipského. Tato trojice je také podepsaná pod filmovým scénářem. Tematickou povídku Einsteinův mozek ale najdeme už ve vědecko-fantastických příbězích Josefa Nesvadby v roce 1960.
- Ve filmu z roku 1969 si Betsy (Iva Janžurová) v jedné ze scén pořizuje teleskopickým přístrojem selfie snímek se svým manželem, profesorem Frankem Pechem (Lubomír Lipský st.).
- Gwen Williamsová (Jana Brejchová) v jedné ze scén praví: "A po obloze nelétají nic než ptáci," na což kočí odpovídá: "A co jiného by mělo létat?" Příběh se přitom objednává v roce 1911, tedy přibližně rok po prvním letu J. Kašpara.
- Jestliže bomba G ohrožovala ženy v roce 1999, bylo by Albertu Einsteinovi, který na konci filmu hraje na housle, 120 let.
- Filmovalo se v Praze a Horních Beřkovicích.
- David Moore (Jiří Sovák) pri jazde v koči premýšľa nad tým, ako by vďaka cestovaniu časom mohol zabiť Hitlera a predísť tak Druhej svetovej vojne. Iróniou je, že o niekoľko rokov si v komédií Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) zahral práve Sovák vodcu neonacistickej skupiny, ktorá chce vďaka cestovaniu časom priniesť Hitlerovi najmodernejšiu zbraň, aby mohol vyhrať Druhú svetovú.
- Zábery na Fyzikálny ústav, kde údajne pôsobil Albert Einstein (Petr Čepek), boli v skutočnosti zábery na 1. lekársku fakultu Karlovej Univerzity v Prahe.
- Nie príliš šťastné spomienky má na nakrúcanie Iva Janžurová (Betsy). "Nejhorší byly ty vousy, které jsme na sobě měly. Vždycky jsem se těšila na chvíli, kdy jsem toho byla zbavena" ; "I to líčení bylo dost složité. Občas nám na obličej malovaly celé obrazce. Nic příjemného".
- Jiří Sovák (David Moore) musel zvádzať tiež kaskadérske kúsky, čo si raz vyžiadalo svoju daň. V jednej scéne stál na doskách, aké žeriav dvíhal do výšky. Lenže ten ho zdvihol tak vysoko až dostal závrat a zrútil sa. Po tom čo sa prebral kričal na všetkých „Myslel jsem, že mě zabije", prehlásil kameraman Ivan Šlapeta.
- Stella Zázvorková (Wertheimová) si raz cez obednú prestávku vo svojom kostýme odskočila do centra Prahy kúpiť pár pív a chlebíčkov. Tento malý úlet neušiel turistom ani domácim, pre ktorých sa stala neplánovanou, zato príjemnou "atrakciou".
- Jiří Sovák (David Moore) si v dobe natáčania užíval s Vladimírom Menšíkom slávu z úspechu dokončeného filmu Světáci (1969). Veľa pil a na natáčanie ho vozili rovno z vinární a zakaždým odinakiaľ. Režiséri v tej dobe vedeli, že obsadiť oboch do jedného projektu, by mohlo priniesť komplikácie. Vo filme sa tak objavuje iba Jiří Sovák.
- Režisér Oldřich Lipský sa pri kontaktovaní hercov nestretol s veľkým ohlasom. Bol rok 1968 a tomuto svojráznemu námetu len málokto veril. Petr Čepek, predstaviteľ Einsteina, dokonca svoju rolu najskôr odmietol. Prijal ju až po dohovorení kameramana Ivana Šlapetu, s ktorým boli dlhoroční priatelia.
- Postavu Gwen Williamsovej mala pôvodne hrať španielska herečka Marisol. Po tom, čo španielske štúdio odstúpilo od koprodukcie rolu dostala Jana Brejchová.
- Albert Einstein (Petr Čepek) v skutočnosti prišiel v roku 1911 do Prahy, kde strávil 16 mesiacov a nastúpil na miesto pôvodne určené pre fyzika Gustava Jaumana. Einstein tak v Prahe získal prvýkrát miesto riadneho profesora s ročným platom 8 872 korún.
- Původní filmový námět je kolektivním dílem spisovatele Josefa Nesvadby, Miloše Macourka a Oldřicha Lipského. Tato trojice je také podepsaná pod filmovým scénářem. Tematickou povídku Einsteinův mozek ale najdeme už ve vědecko-fantastických příbězích Josefa Nesvadby v roce 1960.
- Ve filmu z roku 1969 si Betsy (Iva Janžurová) v jedné ze scén pořizuje teleskopickým přístrojem selfie snímek se svým manželem, profesorem Frankem Pechem (Lubomír Lipský st.).
- Gwen Williamsová (Jana Brejchová) v jedné ze scén praví: "A po obloze nelétají nic než ptáci," na což kočí odpovídá: "A co jiného by mělo létat?" Příběh se přitom objednává v roce 1911, tedy přibližně rok po prvním letu J. Kašpara.
- Jestliže bomba G ohrožovala ženy v roce 1999, bylo by Albertu Einsteinovi, který na konci filmu hraje na housle, 120 let.
- Filmovalo se v Praze a Horních Beřkovicích.
- David Moore (Jiří Sovák) pri jazde v koči premýšľa nad tým, ako by vďaka cestovaniu časom mohol zabiť Hitlera a predísť tak Druhej svetovej vojne. Iróniou je, že o niekoľko rokov si v komédií Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) zahral práve Sovák vodcu neonacistickej skupiny, ktorá chce vďaka cestovaniu časom priniesť Hitlerovi najmodernejšiu zbraň, aby mohol vyhrať Druhú svetovú.
- Zábery na Fyzikálny ústav, kde údajne pôsobil Albert Einstein (Petr Čepek), boli v skutočnosti zábery na 1. lekársku fakultu Karlovej Univerzity v Prahe.
- Nie príliš šťastné spomienky má na nakrúcanie Iva Janžurová (Betsy). "Nejhorší byly ty vousy, které jsme na sobě měly. Vždycky jsem se těšila na chvíli, kdy jsem toho byla zbavena" ; "I to líčení bylo dost složité. Občas nám na obličej malovaly celé obrazce. Nic příjemného".
- Jiří Sovák (David Moore) musel zvádzať tiež kaskadérske kúsky, čo si raz vyžiadalo svoju daň. V jednej scéne stál na doskách, aké žeriav dvíhal do výšky. Lenže ten ho zdvihol tak vysoko až dostal závrat a zrútil sa. Po tom čo sa prebral kričal na všetkých „Myslel jsem, že mě zabije", prehlásil kameraman Ivan Šlapeta.
- Stella Zázvorková (Wertheimová) si raz cez obednú prestávku vo svojom kostýme odskočila do centra Prahy kúpiť pár pív a chlebíčkov. Tento malý úlet neušiel turistom ani domácim, pre ktorých sa stala neplánovanou, zato príjemnou "atrakciou".
- Jiří Sovák (David Moore) si v dobe natáčania užíval s Vladimírom Menšíkom slávu z úspechu dokončeného filmu Světáci (1969). Veľa pil a na natáčanie ho vozili rovno z vinární a zakaždým odinakiaľ. Režiséri v tej dobe vedeli, že obsadiť oboch do jedného projektu, by mohlo priniesť komplikácie. Vo filme sa tak objavuje iba Jiří Sovák.
- Režisér Oldřich Lipský sa pri kontaktovaní hercov nestretol s veľkým ohlasom. Bol rok 1968 a tomuto svojráznemu námetu len málokto veril. Petr Čepek, predstaviteľ Einsteina, dokonca svoju rolu najskôr odmietol. Prijal ju až po dohovorení kameramana Ivana Šlapetu, s ktorým boli dlhoroční priatelia.
- Postavu Gwen Williamsovej mala pôvodne hrať španielska herečka Marisol. Po tom, čo španielske štúdio odstúpilo od koprodukcie rolu dostala Jana Brejchová.
- Albert Einstein (Petr Čepek) v skutočnosti prišiel v roku 1911 do Prahy, kde strávil 16 mesiacov a nastúpil na miesto pôvodne určené pre fyzika Gustava Jaumana. Einstein tak v Prahe získal prvýkrát miesto riadneho profesora s ročným platom 8 872 korún.
Odkazy
Hrají:
Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz, Miloš Kopecký, Josef Bláha, Karel Effa, Svatopluk Beneš, Viktor Maurer, Josef Kemr, Josef Beyvl, Andrea Čunderlíková, Zdeněk Dítě, Jarmila Gerlová, Ivo Gübel, Jiří Hálek, Vlastimil Hašek, Vladimír Hlavatý, Jiří Krampol, Otto Lackovič, Stella Májová, Oldřich Musil, Marcela Nohýnková, Karel Pavlík, Josefa Pechlátová, Regina Rázlová, Helena Růžičková, Jaroslav Štercl, Václav Vydra ml., Vladimír Zátka, Zdeněk Braunschläger, Marta Richterová, Jindřich Narenta, Jan Pohan, Oldřich Velen, Vladimír Hrubý, Dana Hlaváčová, Jiří Lír, Luba Skořepová, Oldřich Dědek, Mirko Musil, Stanislav Litera, Josef Hajdučík, Jitka Cerhová, Jana Fořtová, Petra Černocká, Lorna Homoláčová-Vančurová, Karel Engel, Jiří Plachý, Jaroslav Tomsa, Karel Vítek st., Ladislav Dražan, Jana Sedlmajerová, Karel Hejsek, Rudolf Jokl, Jaroslav Kupšík, Václav Štekl, Hana Houbová, Vlastimil Chejn, Oldřich Lukeš, Jan Maška, Vladimír Navrátil, Robert Morávek, Pavel Navara, Josef Mojžíš, Jarmila Orlová, Ivo Palec, Eva Rubínová, Svatopluk Skládal, Václav Halama, Miroslav Smrček, Antonín Soukup, Jan Víšek, Otakar Rademacher, Pavel Jareš, Vilém Lipský, František Šeba, Adolf Široký, Alois Zouhar, Josef Puffler, Zuzana Talpová, Antonín Jedlička, Alena Kreuzmannová