Vlak dětství a naděje (TV seriál) /Vlak dětství a naděje (TV seriál) (Komedie / Drama / Válečný Československo, 1985, 6 h (Minutáž: 60 min)) 84% -Originál-
14.12.2024 18:17
JEDNOU VĚTOU
„O osudech rodiny žijící v severomoravském pohraničí v době nástupu fašismu“
OBSAH
"Nic ty se neboj! Na tragickej život jsem já pes!" Tímto okřídleným úslovím si bývalá lázeňská kuchařka I. třídy Anna Urbanová, jinak bodrá a upřímná ženská košaté postavy s něžným a citlivým srdcem, často dodává odvahy. Sobě, ale ještě víc malé Věrce. Děvčátku, které přijala za vlastní, a také jejímu otci, svému životnímu druhovi, jinak poštovnímu zřízenci sice subtilního vzrůstu, leč rozměrného a statečného ducha, Josefu Pumplmě. Je toho opravdu třeba, neboť se píší léta 1937-1939 a nad Evropou se stahují mračna válečná a v místě, kde rodina žije, se ocelové kleště nacismu snaží zardousit už tak okleštěnou republiku a vyrvat jí to nejcennější - domov. A tak donuceni opustit domovinu v severomoravském pohraničí, odjíždějí hrdinové seriálu posledním vlakem z Frývaldova, vlakem, pro nějž už není návratu. Šestidílný seriál Vlak dětství a naděje podle románů Věry Sládkové Poslední vlak z Frývaldova a Pluky zla natočil v roce 1985 režisér Karel Kachyňa. Příběhy viděné očima citlivé dívky, která je zároveň jejich vypravěčkou, zachycují jedno z nejtěžších období v naší historii. Přesto se seriál nevyhýbá situacím komickým, až groteskním a před námi vyvstává poněkud neobvyklý, nepatetický, a o to humánnější obraz lidského hrdinství, které jedinečně ztvárnili Helena Růžičková a Stanislav Zindulka, spolu s oběma představitelkami Věrky, malou Žanetou Fuchsovou a Terezou Brodskou.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Je to hezký a příjemný seriál, ale má jednu chybičku. Není pro mě. Pro mě, jako příznivce dynamických podívaných spíše ze současnosti, než z předválečného období, i když je příběh protkán komickými situacemi, o které se stará atypicky obsazená Růžičková, je to přece jen určeno starší generaci. Šest dílů je tak akorát, prožitek jsem neměl skoro žádný, ale za snahu tvůrců pod 60% nejdu. (kingik) 3*
Tak přemýšlím co pochválit dříve! Určitě výborný scénář podtržený skvělou režii. Dále herecké koncerty - v čele pan Stanislav Zindulka a těsně za ním Žaneta Fuchsová, jejíž postava je pro pohled na dobu ústřední a Helena Růžičková. Pochvalu si ale zaslouží i další herci, kterých bylo, jak to v českém seriálu bývá, opravdu mnoho. Tak tragické a tak humorné dílo. Dojemné a těžké bylo žití v protektorátu.. (Renton) 4*
Už dlouho tvrdím, že nejpozději od Lynchova Městečka Twin Peaks se to opravdu zásadní v audiovizuální kultuře odehrává nikoliv na poli celovečerních filmů, ale na půdě televizních seriálů. Boom kvalitních seriálů posledních dvou dekád nás sice minul a je to spíš děs běs sledovat výtvory televizních harcovníků v českém prostředí, ale pár perel v dřívější historii se přece jen dá najít a Vlak dětství a naděje k nim beze sporu patří. Stačí angažovat schopného filmaře s poetickým viděním a s citem pro atmosféru a zobrazení lidských emocí, k jakým určitě Kachyňa patřil, a najít nosné téma. 30. a 40. léta v českém prostředí konfrontovaném nacionalistickými střety se sudeťáky a posléze válkou takový potenciál poskytují a Kachyňa toho využil beze zbytku. Určitě jde o jeden z vrcholů československé televizní tvorby, ke kterému přispěl i výborný casting, který využil herectví Stanislava Zindulky a Heleny Růžičkové. Z pozdějších pokusů o podobný projekt vyšel snad už jenom Bylo nás pět. Celkový dojem: 90 %. (gudaulin) 5*
VELKÁ RECENZE
Vlak dětství a naděje je československý televizní seriál režiséra Karla Kachyni z roku 1985 natočený Hlavní redakcí vysílání pro děti a mládež Československé televize a ve spolupráci s Hlavní redakcí dramatického vysílání ve Filmovém studiu Barrandov. V hlavních rolích Stanislav Zindulka, Žaneta Fuchsová a Helena Růžičková. Předlohou seriálu je románový triptych Věry Sládkové Malý muž a velká žena, jehož části jsou Poslední vlak z Frývaldova (1974), Pluky zla (1975) a Dítě svoboděnky (1982). Seriál byl sice natočen v roce 1985, ale do vysílání byl po čtyřletém cenzorském zákazu puštěn až v roce 1989, díky politickému uvolňování v době Gorbačovovy perestrojky.
Nejen průpovídka „Na tragickej život jsem já pes“ v podání Heleny Růžičkové proslavila Vlak dětství a naděje. A nejen polistopadovou generaci možná překvapí, že i protiválečný seriál zasazený do let 1937 - 45 skončil v trezoru.
V pátém svazku edice Film a dějiny s podtitulem Perestrojka/přestavba se připomíná, že Vlak dětství a naděje původně vznikl k výročí osvobození v roce 1985, ale nakonec nesměl do vysílání. Proč? „Lze usuzovat, že zásadně vadila postava Josefa Pumplměho (Stanislav Zindulka), bývalého legionáře a masarykovce. Seriál také nijak neakcentoval komunistický odboj a výhrady mohly být vzneseny i k zobrazení osvobození Brna,“ vysvětluje v knize Petr Bednařík.
Na obrazovky se Vlak dětství a naděje dostal až na jaře 1989 a ještě pokoutně, v podvečerních časech, bez propagace, po dlouhém nátlaku na režiséra Karla Kachyňu, který odmítal cokoli upravit.
Publikace filmových historiků zmiňuje i jiné kuriózní případy z doby gorbačovského uvolnění, kterému se zdejší režim dlouho bránil. K televizní praxi se vztahuje třeba první pokus o nekonečný komediální seriál s aktuálně dopisovanými a natáčenými epizodami.
Jmenoval se Malé dějiny jedné rodiny. První díl se objevil v srpnu 1988, poslední začátkem podzimu 1989. Zákaz přišel přímo z nejvyšších stranických míst, protože herci začali podepisovat protirežimní petice, chodili na manifestace a pomalu už nezůstal nikdo „spolehlivý“, kdo by se dal podle představ soudruhů obsadit.
Zajímavý je rovněž doklad, jak těžko se ještě v druhé půli 80. let, kdy z Moskvy přicházela takzvaná „glasnosť“ čili otevřenost, u nás prosazovaly snímky o politických procesech, třeba dílo Jen o rodinných záležitostech. „Nazrál čas, abychom se i my jako - bohužel poslední - socialistická kinematografie vyslovili k tematice deformací 50. let,“ cituje kniha; film se nakonec dostal do kin až po pádu komunismu.
V neposlední řadě se publikace věnuje velmi pomalému a váhavému návratu trezorových nebo takzvaně „pozastavených“ snímků do distribuce. Mezi prvními dostaly opatrný pardon soudní drama dua Kádár-Klos Obžalovaný nebo hořká komedie Miloše Formana Hoří, má panenko, u nás koncem 60. let zakázaná a současně nominovaná na Oscara.
Obsah dílů
1. série (1985)
DÍL 1: Sněhurčina smrt (Sněhurčina smrt) - "Nic ty se neboj! Na tragickej život jsem já pes!" Tímto okřídleným úslovím si bývalá lázeňská kuchařka I. třídy Anna Urbanová, jinak bodrá a upřímná ženská košaté postavy s něžným a citlivým srdcem, často dodává odvahy. Sobě, ale ještě víc malé Věrce. Děvčátku, které přijala za vlastní, a také jejímu otci, svému životnímu druhovi, jinak poštovnímu zřízenci sice subtilního vzrůstu, leč rozměrného a statečného ducha, Josefu Pumplmě. Je toho opravdu třeba, neboť se píší léta 1937-1939 a nad Evropou se stahují mračna válečná a v místě, kde rodina žije, se ocelové kleště nacismu snaží zardousit už tak okleštěnou republiku a vyrvat jí to nejcennější - domov. A tak donuceni opustit domovinu v severomoravském pohraničí, odjíždějí hrdinové seriálu posledním vlakem z Frývaldova, vlakem, pro nějž už není návratu.
DÍL 2: Malý muž a velká žena (Malý muž a velká žena) - Národnostní konflikty v pohraničním městečku se vyostřují. Po krátkých námluvách se Věrčin svérázný tatínek ožení s Annou Urbanovou, praktickou ženou, která si ví rady i v nejobtížnějších situacích a svým zjevem i energickým vystupováním dokáže zvládnout i noční kravály henleinovců. Při obsazování pohraničí hitlerovskými vojsky prchá tatínek s poštovní pokladnou a malá Věrka se pod ochrannými křídly Anny Urbanové stěhuje z pohraničí. Uprchlíci najdou nový domov v Brně u starých tatínkových rodičů.
DÍL 3: Trápení kocoura Žolyho (Trápení kocoura Žolyho) - V Brně má Věrčin tatínek mnoho přátel z mládí, žijí tu i jeho sestry s rodinami. Zakřiknutá teta Amálka má manžela, poněmčeného Prišvingera, kterému tatínek s flétnistou Vémolou začerní bílé punčochy - symbol tradičního i nového němectví. Ale přichází 15. březen a zakrátko vtrhnou hitlerovské armády i do Brna. Okupace tvrdě doléhá na obyvatele města. Anna Urbanová se však snaží chudou rodinu uživit zásobovacími výlety k příbuzným na venkov.
DÍL 4: Válka si nevybírá (Válka si nevybírá) - V Brně Věrka s hrůzou zjistí, že tu jako voják slouží holičský výrostek Sepp z jejich pohraničního městečka. Sepp si na Věrku počká a ztýrá jejího kocourka Žolyho. Od této chvíle žije Věrka ve stálém strachu před Seppem. Dovede ji rozptýlit jen hluchoněmý strýček František. Ten se stane v důsledku zvláštní návaznosti událostí první Seppovou obětí, když při domovní prohlídce u něj najde gestapo zakázanou literaturu, kterou strýc distribuuje. V přímé souvislosti s touto událostí umírá dědeček i babička. Tatínek je propuštěn z pošty, pracuje pak v pekárně svého přítele z mládí. Věrka mezitím dokončila povinnou školní docházku a nastupuje učňovské místo v kanceláři pojišťovny Elementar.
DÍL 5: Moje druhá první láska (Moje druhá první láska) - Válka vrcholí a nacistická vojska jsou na ústupu. Z Věrky se stala mladá slečna. Poznává nejrůznější formy vzdoru a odboje proti okupantům. Zároveň však Věrka pozorně vnímá i počínání nacistických dohlížečů a kolaborantů, kteří se právem obávají konce války. Úřednice Breberová spěje k úplné demoralizaci díky špatnému svědomí, neboť se postarala o to, aby se její muž dostal do koncentračního tábora. V téhle zjitřené době prožívá Věrka svou první lásku, která však končí zklamáním.
DÍL 6: Návrat domů (Návrat domů) - Válka končí, přichází osvobození. Pro Věrku je poznamenáno smrtí tety Amálky, která uniká z hanby a ponížení, do něhož uvrhl celou rodinu její kolaborantský muž, skokem z okna. Věrka se ještě jednou setkává se Seppem, který pro ni představuje ztělesnění nacismu a který se ji pokouší donutit k tomu, aby mu pomohla k útěku. Holičský pomocník, stejně jako další vyznavači nacismu a kolaboranti však neuniknou spravedlivému trestu. V závěru seriálu doprovázíme Věrku, tatínka a Annu Urbanovou na cestě do Frývaldova, kde na ně, jak všichni doufají, čeká nový a svobodný život.
Postavy a obsazení
• Stanislav Zindulka - Josef Pumplmě
• Helena Růžičková - Anna Urbanová Anka
• Žaneta Fuchsová - Věra, malá
• Tereza Brodská - Věra, dospívající
• Lubomír Kostelka - pekař Týc
• Zdeněk Řehoř - zubař Steiner
• Vladimír Javorský - holič Sepp
• Eva Svobodová - babička Věry
• Alena Vránová - Breberová, úřednice pojišťovny
• František Husák - Jaroslav Vémola
• Oldřich Vlach - vinárník Wagner
• Bronislav Poloczek - strážník Zucker
• Jiří Langmajer - voják Pavel
• Mahulena Bočanová - Markétka
• Bořivoj Navrátil - německý důstojník
• Milan Starý - pekař
• Jan Skopeček - učitel
• Miloslav Štibich - prodavač loutek Staněk
• Václav Vydra - mladík
• Ivo Niederle - vrátný
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 4.března 1989 - 8 dubna 1989 Československá televize
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.9.2010 Česká televize
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„O osudech rodiny žijící v severomoravském pohraničí v době nástupu fašismu“
OBSAH
"Nic ty se neboj! Na tragickej život jsem já pes!" Tímto okřídleným úslovím si bývalá lázeňská kuchařka I. třídy Anna Urbanová, jinak bodrá a upřímná ženská košaté postavy s něžným a citlivým srdcem, často dodává odvahy. Sobě, ale ještě víc malé Věrce. Děvčátku, které přijala za vlastní, a také jejímu otci, svému životnímu druhovi, jinak poštovnímu zřízenci sice subtilního vzrůstu, leč rozměrného a statečného ducha, Josefu Pumplmě. Je toho opravdu třeba, neboť se píší léta 1937-1939 a nad Evropou se stahují mračna válečná a v místě, kde rodina žije, se ocelové kleště nacismu snaží zardousit už tak okleštěnou republiku a vyrvat jí to nejcennější - domov. A tak donuceni opustit domovinu v severomoravském pohraničí, odjíždějí hrdinové seriálu posledním vlakem z Frývaldova, vlakem, pro nějž už není návratu. Šestidílný seriál Vlak dětství a naděje podle románů Věry Sládkové Poslední vlak z Frývaldova a Pluky zla natočil v roce 1985 režisér Karel Kachyňa. Příběhy viděné očima citlivé dívky, která je zároveň jejich vypravěčkou, zachycují jedno z nejtěžších období v naší historii. Přesto se seriál nevyhýbá situacím komickým, až groteskním a před námi vyvstává poněkud neobvyklý, nepatetický, a o to humánnější obraz lidského hrdinství, které jedinečně ztvárnili Helena Růžičková a Stanislav Zindulka, spolu s oběma představitelkami Věrky, malou Žanetou Fuchsovou a Terezou Brodskou.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Je to hezký a příjemný seriál, ale má jednu chybičku. Není pro mě. Pro mě, jako příznivce dynamických podívaných spíše ze současnosti, než z předválečného období, i když je příběh protkán komickými situacemi, o které se stará atypicky obsazená Růžičková, je to přece jen určeno starší generaci. Šest dílů je tak akorát, prožitek jsem neměl skoro žádný, ale za snahu tvůrců pod 60% nejdu. (kingik) 3*
Tak přemýšlím co pochválit dříve! Určitě výborný scénář podtržený skvělou režii. Dále herecké koncerty - v čele pan Stanislav Zindulka a těsně za ním Žaneta Fuchsová, jejíž postava je pro pohled na dobu ústřední a Helena Růžičková. Pochvalu si ale zaslouží i další herci, kterých bylo, jak to v českém seriálu bývá, opravdu mnoho. Tak tragické a tak humorné dílo. Dojemné a těžké bylo žití v protektorátu.. (Renton) 4*
Už dlouho tvrdím, že nejpozději od Lynchova Městečka Twin Peaks se to opravdu zásadní v audiovizuální kultuře odehrává nikoliv na poli celovečerních filmů, ale na půdě televizních seriálů. Boom kvalitních seriálů posledních dvou dekád nás sice minul a je to spíš děs běs sledovat výtvory televizních harcovníků v českém prostředí, ale pár perel v dřívější historii se přece jen dá najít a Vlak dětství a naděje k nim beze sporu patří. Stačí angažovat schopného filmaře s poetickým viděním a s citem pro atmosféru a zobrazení lidských emocí, k jakým určitě Kachyňa patřil, a najít nosné téma. 30. a 40. léta v českém prostředí konfrontovaném nacionalistickými střety se sudeťáky a posléze válkou takový potenciál poskytují a Kachyňa toho využil beze zbytku. Určitě jde o jeden z vrcholů československé televizní tvorby, ke kterému přispěl i výborný casting, který využil herectví Stanislava Zindulky a Heleny Růžičkové. Z pozdějších pokusů o podobný projekt vyšel snad už jenom Bylo nás pět. Celkový dojem: 90 %. (gudaulin) 5*
VELKÁ RECENZE
Vlak dětství a naděje je československý televizní seriál režiséra Karla Kachyni z roku 1985 natočený Hlavní redakcí vysílání pro děti a mládež Československé televize a ve spolupráci s Hlavní redakcí dramatického vysílání ve Filmovém studiu Barrandov. V hlavních rolích Stanislav Zindulka, Žaneta Fuchsová a Helena Růžičková. Předlohou seriálu je románový triptych Věry Sládkové Malý muž a velká žena, jehož části jsou Poslední vlak z Frývaldova (1974), Pluky zla (1975) a Dítě svoboděnky (1982). Seriál byl sice natočen v roce 1985, ale do vysílání byl po čtyřletém cenzorském zákazu puštěn až v roce 1989, díky politickému uvolňování v době Gorbačovovy perestrojky.
Nejen průpovídka „Na tragickej život jsem já pes“ v podání Heleny Růžičkové proslavila Vlak dětství a naděje. A nejen polistopadovou generaci možná překvapí, že i protiválečný seriál zasazený do let 1937 - 45 skončil v trezoru.
V pátém svazku edice Film a dějiny s podtitulem Perestrojka/přestavba se připomíná, že Vlak dětství a naděje původně vznikl k výročí osvobození v roce 1985, ale nakonec nesměl do vysílání. Proč? „Lze usuzovat, že zásadně vadila postava Josefa Pumplměho (Stanislav Zindulka), bývalého legionáře a masarykovce. Seriál také nijak neakcentoval komunistický odboj a výhrady mohly být vzneseny i k zobrazení osvobození Brna,“ vysvětluje v knize Petr Bednařík.
Na obrazovky se Vlak dětství a naděje dostal až na jaře 1989 a ještě pokoutně, v podvečerních časech, bez propagace, po dlouhém nátlaku na režiséra Karla Kachyňu, který odmítal cokoli upravit.
Publikace filmových historiků zmiňuje i jiné kuriózní případy z doby gorbačovského uvolnění, kterému se zdejší režim dlouho bránil. K televizní praxi se vztahuje třeba první pokus o nekonečný komediální seriál s aktuálně dopisovanými a natáčenými epizodami.
Jmenoval se Malé dějiny jedné rodiny. První díl se objevil v srpnu 1988, poslední začátkem podzimu 1989. Zákaz přišel přímo z nejvyšších stranických míst, protože herci začali podepisovat protirežimní petice, chodili na manifestace a pomalu už nezůstal nikdo „spolehlivý“, kdo by se dal podle představ soudruhů obsadit.
Zajímavý je rovněž doklad, jak těžko se ještě v druhé půli 80. let, kdy z Moskvy přicházela takzvaná „glasnosť“ čili otevřenost, u nás prosazovaly snímky o politických procesech, třeba dílo Jen o rodinných záležitostech. „Nazrál čas, abychom se i my jako - bohužel poslední - socialistická kinematografie vyslovili k tematice deformací 50. let,“ cituje kniha; film se nakonec dostal do kin až po pádu komunismu.
V neposlední řadě se publikace věnuje velmi pomalému a váhavému návratu trezorových nebo takzvaně „pozastavených“ snímků do distribuce. Mezi prvními dostaly opatrný pardon soudní drama dua Kádár-Klos Obžalovaný nebo hořká komedie Miloše Formana Hoří, má panenko, u nás koncem 60. let zakázaná a současně nominovaná na Oscara.
Obsah dílů
1. série (1985)
DÍL 1: Sněhurčina smrt (Sněhurčina smrt) - "Nic ty se neboj! Na tragickej život jsem já pes!" Tímto okřídleným úslovím si bývalá lázeňská kuchařka I. třídy Anna Urbanová, jinak bodrá a upřímná ženská košaté postavy s něžným a citlivým srdcem, často dodává odvahy. Sobě, ale ještě víc malé Věrce. Děvčátku, které přijala za vlastní, a také jejímu otci, svému životnímu druhovi, jinak poštovnímu zřízenci sice subtilního vzrůstu, leč rozměrného a statečného ducha, Josefu Pumplmě. Je toho opravdu třeba, neboť se píší léta 1937-1939 a nad Evropou se stahují mračna válečná a v místě, kde rodina žije, se ocelové kleště nacismu snaží zardousit už tak okleštěnou republiku a vyrvat jí to nejcennější - domov. A tak donuceni opustit domovinu v severomoravském pohraničí, odjíždějí hrdinové seriálu posledním vlakem z Frývaldova, vlakem, pro nějž už není návratu.
DÍL 2: Malý muž a velká žena (Malý muž a velká žena) - Národnostní konflikty v pohraničním městečku se vyostřují. Po krátkých námluvách se Věrčin svérázný tatínek ožení s Annou Urbanovou, praktickou ženou, která si ví rady i v nejobtížnějších situacích a svým zjevem i energickým vystupováním dokáže zvládnout i noční kravály henleinovců. Při obsazování pohraničí hitlerovskými vojsky prchá tatínek s poštovní pokladnou a malá Věrka se pod ochrannými křídly Anny Urbanové stěhuje z pohraničí. Uprchlíci najdou nový domov v Brně u starých tatínkových rodičů.
DÍL 3: Trápení kocoura Žolyho (Trápení kocoura Žolyho) - V Brně má Věrčin tatínek mnoho přátel z mládí, žijí tu i jeho sestry s rodinami. Zakřiknutá teta Amálka má manžela, poněmčeného Prišvingera, kterému tatínek s flétnistou Vémolou začerní bílé punčochy - symbol tradičního i nového němectví. Ale přichází 15. březen a zakrátko vtrhnou hitlerovské armády i do Brna. Okupace tvrdě doléhá na obyvatele města. Anna Urbanová se však snaží chudou rodinu uživit zásobovacími výlety k příbuzným na venkov.
DÍL 4: Válka si nevybírá (Válka si nevybírá) - V Brně Věrka s hrůzou zjistí, že tu jako voják slouží holičský výrostek Sepp z jejich pohraničního městečka. Sepp si na Věrku počká a ztýrá jejího kocourka Žolyho. Od této chvíle žije Věrka ve stálém strachu před Seppem. Dovede ji rozptýlit jen hluchoněmý strýček František. Ten se stane v důsledku zvláštní návaznosti událostí první Seppovou obětí, když při domovní prohlídce u něj najde gestapo zakázanou literaturu, kterou strýc distribuuje. V přímé souvislosti s touto událostí umírá dědeček i babička. Tatínek je propuštěn z pošty, pracuje pak v pekárně svého přítele z mládí. Věrka mezitím dokončila povinnou školní docházku a nastupuje učňovské místo v kanceláři pojišťovny Elementar.
DÍL 5: Moje druhá první láska (Moje druhá první láska) - Válka vrcholí a nacistická vojska jsou na ústupu. Z Věrky se stala mladá slečna. Poznává nejrůznější formy vzdoru a odboje proti okupantům. Zároveň však Věrka pozorně vnímá i počínání nacistických dohlížečů a kolaborantů, kteří se právem obávají konce války. Úřednice Breberová spěje k úplné demoralizaci díky špatnému svědomí, neboť se postarala o to, aby se její muž dostal do koncentračního tábora. V téhle zjitřené době prožívá Věrka svou první lásku, která však končí zklamáním.
DÍL 6: Návrat domů (Návrat domů) - Válka končí, přichází osvobození. Pro Věrku je poznamenáno smrtí tety Amálky, která uniká z hanby a ponížení, do něhož uvrhl celou rodinu její kolaborantský muž, skokem z okna. Věrka se ještě jednou setkává se Seppem, který pro ni představuje ztělesnění nacismu a který se ji pokouší donutit k tomu, aby mu pomohla k útěku. Holičský pomocník, stejně jako další vyznavači nacismu a kolaboranti však neuniknou spravedlivému trestu. V závěru seriálu doprovázíme Věrku, tatínka a Annu Urbanovou na cestě do Frývaldova, kde na ně, jak všichni doufají, čeká nový a svobodný život.
Postavy a obsazení
• Stanislav Zindulka - Josef Pumplmě
• Helena Růžičková - Anna Urbanová Anka
• Žaneta Fuchsová - Věra, malá
• Tereza Brodská - Věra, dospívající
• Lubomír Kostelka - pekař Týc
• Zdeněk Řehoř - zubař Steiner
• Vladimír Javorský - holič Sepp
• Eva Svobodová - babička Věry
• Alena Vránová - Breberová, úřednice pojišťovny
• František Husák - Jaroslav Vémola
• Oldřich Vlach - vinárník Wagner
• Bronislav Poloczek - strážník Zucker
• Jiří Langmajer - voják Pavel
• Mahulena Bočanová - Markétka
• Bořivoj Navrátil - německý důstojník
• Milan Starý - pekař
• Jan Skopeček - učitel
• Miloslav Štibich - prodavač loutek Staněk
• Václav Vydra - mladík
• Ivo Niederle - vrátný
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 4.března 1989 - 8 dubna 1989 Československá televize
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.9.2010 Česká televize
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Karel Kachyňa (Režie), - (Produkce), Luboš Fišer (Hudba), Vladimír Smutný (Kostýmy), Jan Čuřík (Kamera), Jiří Brožek (Střih), Jiří Matolín (Scénografie), Běla Suchá (Kostýmy), Eva Martincova (Kostýmy), Pavel Jelínek (Zvuk), Stanislav Petřek (Masky), Karel Kachyňa (Scénář), Stanislav Zindulka (Herec), Helena Růžičková (Herec), Žaneta Fuchsová (Herec), Tereza Brodská (Herec), Gabriela Wilhelmová (Herec), Alena Vránová (Herec), Zuzana Talpová (Herec), Eva Svobodová (Herec), Blanka Lormanová (Herec), Laďka Kozderková (Herec), Naďa Konvalinková (Herec), Jiřina Jelenská (Herec), Jana Hlaváčová (Herec), Věra Galatíková (Herec), Bohumila Dolejšová (Herec), Nina Divíšková (Herec), Zuzana Bydžovská (Herec), Marie Brožová (Herec), Mahulena Bočanová (Herec), Jana Andresíková (Herec), Bohumil Vávra (Herec), Ivan Vyskočil (Herec), Václav Vydra nejml. (Herec), Pavel Vondruška (Herec), Oldřich Vlach (Herec), Václav Štekl (Herec), Zdeněk Srstka (Herec), Jan Skopeček (Herec), Roman Skamene (Herec), Otto Šimánek (Herec), Milan Riehs (Herec), Zdeněk Řehoř (Herec), Čestmír Řanda ml. (Herec), Jan Přeučil (Herec), Bronislav Poloczek (Herec), Jiří Pleskot (Herec), Michal Pešek (Herec), Zdeněk Ornest (Herec), Bořivoj Navrátil (Herec), Jiří Langmajer (Herec), Václav Kotva (Herec), Lubomír Kostelka (Herec), Vladimír Javorský (Herec), Karel Hábl (Herec), František Husák (Herec), Vladimír Hlavatý (Herec), Karel Heřmánek (Herec), Vlastimil Hašek (Herec), Ladislav Gerendáš (Herec), Karel Bělohradský (Herec), Karel Augusta (Herec), Oto Ševčík (Herec), Ivo Niederle (Herec), Vlastimil Bedrna (Herec), Miloslav Štibich (Herec), Jaroslava Pokorná (Herec), Jiřina Třebická (Herec), Stanislav Tříska (Herec), Pavel Pochylý (Herec), Miriam Brochová (Herec), Zora Jiráková (Herec), Svatava Hubeňáková (Herec), Eva Řepíková (Herec), Eva Trunečková (Herec), Jiří Knot (Herec), Luďa Marešová (Herec), Karel Linc (Herec), Igor Latta (Herec), Milan Starý (Herec), J. Vernarčík (Herec), Marian Marko (Herec), Viktor Hajný (Herec), Lubomír Mindoš (Herec), Jana Vychodilová (Herec), Jana Marková (Herec), Jarmila Švehlová (Herec), Lubomír Bryg (Herec), Marta Richterová (Herec), Zuzana Schmidová (Herec), Jiří Chmelař (Herec), Antonín Hardt (Herec), Dana Balounová (Herec), Stanislav Litera (Herec), Šárka Štembergová (Herec), Josef Kubíček (Herec), Zbyšek Olšovský (Herec), Karel Chromík (Herec), Petr Skarke (Herec), Alena Jánská (Herec), Alena Sasínová-Polarczyk (Herec), Václav Kaňkovský (Herec), Daniela Bakerová (Herec), František Kreuzmann ml. (Herec), Petr Kosek (Herec), Jana Hlaváčková (Herec), Jana Eichlerová (Herec), Jaroslav Vozáb (Herec), Věra Nerušilová (Herec), Ferdinand Krůta (Herec), Otto Budín (Herec), Václav Fišer (Herec), Milan Charvát (Herec), Pavla Severinová (Herec), Petr Lepša (Herec), Miroslav Krejča (Herec), Blažena Holišová (Herec), Jiří Žák (Herec), Tomáš Vacek (Herec), Viktorie Knotková (Herec), Petr Jákl st. (Herec)
1985/360/Československo/Komedie, Drama, Válečný
Zajímavost k filmu
- Kromě Žanety Fuchsové a Terezy Brodské si Věrku zahrála i Jarmila Švehlová a to sice jako vypravěčka celého seriálu.
- Filmovalo se v Lokti nad Ohří, Březové u Karlových Varů, v Praze, Karlových Varech, Nejdku a Brně, konkrétně na vrchu Petrov s katedrálou sv. Petra a Pavla, na nákladovém nádraží Žižkov, na Dejvickém nádraží, Nejedku a závěrečné scény byly natočeny na Vyšehradě ve Vratislavově ulici. Scény v moravských sklípcích byly natočeny v Petrově na Hodonínsku a venkovská zastávka byla natočena v Červených Pečkách.
- 4 roky po natočení seriál "odpočíval" v trezoru. Teprve příchodem Gorbačovovy perestrojky se ČT odhodlala seriál odvysílat.
- Původně byl do role Josefa Pumplměho obsazen Petr Nárožný, avšak Helena Růžičková režiséra přesvědčila, že Stanislav Zindulka bude lepší volbou.
- Kvůli zdravotním komplikacím Heleny Růžičkové se uvažovalo o obsazení role Anny Urbánkové Mílou Myslíkovou. Režisér Kachyňa i tak Růžičkovou prosadil, třebaže se natáčení zdrželo o půl roku.
- Stanislav Zindulka oslavil během natáčení padesáté narozeniny.
- Seriál byl natočen na motivy knižní předlohy Věry Sládkové "Malý muž a velká žena". Originální název knižní předlohy je "Poslední vlak z Frývaldova a Pluky zla". (Jizni Tlapa)
- Helena Růžičková získala za svoji roli Amazonky Cenu Českého literárního fondu.
- Tehdejšímu normalizačnímu vedení dětské redakce Československé televize se pravdivý projekt hodně nelíbil, tudíž nutilo režiséra Karla Kachyňu ke střihovým úpravám, ke změně celé filozofie i ducha seriálu. To všechno se táhlo více než čtyři roky, protože se režisér úpravám vehementně bránil.
- První seriál režiséra Karla Kachyni.
- Filmovalo se v Lokti nad Ohří, Březové u Karlových Varů, v Praze, Karlových Varech, Nejdku a Brně, konkrétně na vrchu Petrov s katedrálou sv. Petra a Pavla, na nákladovém nádraží Žižkov, na Dejvickém nádraží, Nejedku a závěrečné scény byly natočeny na Vyšehradě ve Vratislavově ulici. Scény v moravských sklípcích byly natočeny v Petrově na Hodonínsku a venkovská zastávka byla natočena v Červených Pečkách.
- 4 roky po natočení seriál "odpočíval" v trezoru. Teprve příchodem Gorbačovovy perestrojky se ČT odhodlala seriál odvysílat.
- Původně byl do role Josefa Pumplměho obsazen Petr Nárožný, avšak Helena Růžičková režiséra přesvědčila, že Stanislav Zindulka bude lepší volbou.
- Kvůli zdravotním komplikacím Heleny Růžičkové se uvažovalo o obsazení role Anny Urbánkové Mílou Myslíkovou. Režisér Kachyňa i tak Růžičkovou prosadil, třebaže se natáčení zdrželo o půl roku.
- Stanislav Zindulka oslavil během natáčení padesáté narozeniny.
- Seriál byl natočen na motivy knižní předlohy Věry Sládkové "Malý muž a velká žena". Originální název knižní předlohy je "Poslední vlak z Frývaldova a Pluky zla". (Jizni Tlapa)
- Helena Růžičková získala za svoji roli Amazonky Cenu Českého literárního fondu.
- Tehdejšímu normalizačnímu vedení dětské redakce Československé televize se pravdivý projekt hodně nelíbil, tudíž nutilo režiséra Karla Kachyňu ke střihovým úpravám, ke změně celé filozofie i ducha seriálu. To všechno se táhlo více než čtyři roky, protože se režisér úpravám vehementně bránil.
- První seriál režiséra Karla Kachyni.
Odkazy