Vesničko má středisková / Vesničko má středisková (1985/98/Československo/Komedie) 88%
14.12.2024 17:09
JEDNOU VĚTOU
„Mozaika ze střípků lidských příběhů na námět Zdeňka Svěráka“
OBSAH
Můžete se tu setkat se svérázným a okouzlujícím doktorem Skružným, řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho závozníkem, mentálně zaostalým Otíkem, ke kterému se Pávek chová jako k vlastnímu, i když mu Otík ve své prostotě připravuje jeden malér za druhým, žárlivým hrubiánem Turkem, jeho ženou Janou a jejím milencem, zootechnikem Kašparem, akademickým malířem Rybou a řadou dalších svérázných postaviček obývajících střediskovou obec Křečovice. Jejich osudy se proplétají v řadě komických i poněkud hořkých epizod obalujících hlavní motiv Pávka, který sice po řadě nehod odmítne jezdit s mentálně zaostalým Otíkem, ale pak přece jen nedokáže stát stranou, když pražák Rumlena, který tu má chalupu, zosnuje plán jak se zbavit Otíka Rákosníka, neboť ředitel podniku v němž Rumlena zastává funkci náměstka, projeví zájem o koupi Otíkovy chalupy po rodičích. Když má být Otík kvůli lukrativní nabídce poslán do Prahy, kde by měl pracovat v podniku Kovodřevo a bydlet v paneláku, zasáhne a plán překazí.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Pro mě je Vesnička nejpříjemnější komedie, která se v našich krajinách kdy vůbec objevila a zároveň nejlepší český film, který si opravdu zasloužil první místo v anketě nejlepšího českého filmu vůbec. Důvod proč dát 5 hvězdiček se nabízí ihned několik: nádherná titulní skladba, příjemně ubíhající děj s výbornými herci, geniálně hláškující doktor, nádherná kulisa příběhu, laskavost, která z filmu češí po celých téměř 100 minut filmu a řada jiných, které Vás zrovna napadnou, ale mě bohužel ne. Tento film přežije nás všechny a s ním i jeho tehdejší pohnutá atmosféra, která na filmu nezaznamenala jediné škody, a spíše si z ní ještě utahovala. --- Pane Pávek, já nechci k Turkovi! - Už sem řek, po žních jdeš k Turkovi! - Cože? Ke mně? Leda až pokvetou hrábě! - Si je doma prohlídni, možná už mají pupeny! (Malarkey) 5*
Vyvrcholení snah filmové komedie 80. let a jeden z tvůrčích milníků dráhy režisérské Jiřího Menzela a scenáristické Zdeňka Svěráka (formálně potvrzená užší nominací na Oskara za nejlepší cizojazyčný film). Geniálně sepsaný scénář (v Tatínkovi se později dozvídáme, že vlastně náhodou) symbolicky popisující život na ukázkové kolektivizované české vesnici, fungující třením dvou základních styčných ploch, tak typických pro práci Zdeňka Svěráka - humoru a tragiky. Osud mentálně retardovaného Otíka Rákosníka by se dal natočit jistě i jako čiré drama s vyzněním tragickým, abstraktnímu filmovému obrazu české země a naší české identity v kontextu československé komedie i tvůrčích snah pánů Menzela a Svěráka však více odpovídá takovéto zpodobnění. Máme pro to u nás i pěkný termín označující subžánr - tragikomedie. Jiří Menzel obsadil hlavní postavu hereckou hvězdou z Maďarska (u nás do té doby neznámý János Bán) a celý film pak kompletní československou hereckou špičkou (už z toho je patrno, že film jakožto zobrazení úspěchů českého kolektivizovaného venkova měl podporu i shora...) Komedie doslova přecpaná hláškami, co tam vlastně ještě dodnes nezlidovělo? Esence (pseudo)lidové moudrosti a stereotypů v myšlení a chování lidí žijících mimo město, jakož i pozvolna narůstající městský a civilizační tlak. V mé osobní filmparádě nejlepší československá komedie všech dob! (Radek99) 5*
Vyvrcholení Menzelovy "české éry". Po momentkách z pivovaru a chatařské kolonie vykreslil Menzel na svou dobu hodně otevřený portrét "velkovesnice", který podobně jako předešlé filmy zdobí výborné vystižení atmosféry, nezapomenutelný humor a výborné herecké výkony. Přesto Vesničku řadím až za Postřižiny a Slavnosti sněženek, snad proto, že byla televizí příliš zprofanována, snad proto, že pro mne nemá kouzlo předchozích opusů. Snad proto, že spíš kritický podtext mám radši idylu Kerska a Nymburka... Velmi subjektivní. (Marigold) 4*
VELKÁ RECENZE
Režisér Jiří Menzel a scenárista Zdeněk Svěrák se spolu podíleli na filmech Kdo hledá zlaté dno (1974), Na samotě u lesa (1976) a Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (1993). Vrcholem jejich společné filmografie však zůstává tragikomedie z roku 1985, která se dostala do užších nominací na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film (tuto Cenu Akademie získal v roce 1997 Kolja, kterého realizoval podle scénáře Zdeňka Svěráka jeho syn Jan).
U zrodu jednoho z divácky nejpopulárnějších titulů osmdesátých let stála náhoda: námět k venkovské komedii Na samotě u lesa barrandovská účtárna scenáristovi omylem proplatila dvakrát. Svěrák vyhověl návrhu napsat do druhého dne několikastránkový námět. Místo dohodnutého zamítnutí, které by srovnalo proplacenou částku, se však o projekt začal zajímat Jiří Menzel. Trvalo však řadu let, než došlo k napsání scénáře a jeho realizaci.
V polovině osmdesátých let se navíc Svěrák s Menzelem mohli vyjadřovat k socialistické realitě mnohem otevřeněji. Vyprávění se odehrává ve střediskové vesnici Křečovice. Jeho protagonisty jsou především řidič družstevního náklaďáku Pávek a jeho chráněnec, mentálně zaostalý mladík Otík Rákosník. Pávka rozčilují přehmaty mlčenlivého mládence a po žních se ho chce zbavit. Zjistí ovšem, že nešťastný Otík byl přeložen do Prahy jen proto, že náměstek si chtěl ulehčit prodej jeho malebné chalupy. Řidič pochopí, že mladík patří domů, do vesnice, kde ho mají navzdory všem malérům všichni rádi…
Kolem motivu sympatického „vesnického idiota“ autoři vystavěli epizodické vyprávění plné chytlavě rázovitých figurek. Patří mezi ně především svérázný doktor Skružný (Rudolf Hrušínský), který se rád kochá poezií české krajiny, nebo pruďas Turek (Petr Čepek), jenž právem žárlí na svou půvabnou ženu Janu (Libuše Šafránková). Zatímco Pávka brilantně ztvárnil Marián Labuda, roli Otíka svěřil Jiří Menzel maďarskému herci Jánosi Bánovi.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Středisková obec Křečovice se probouzí do nového dne. Do práce jde mezi prvními řidič družstevního nákladního auta Karel Pávek a jeho závozník, mentálně zaostalý sirotek Otík Rákosník. Ten žije sám v chalupě po rodičích a pečuje o něj teta. Otík obdivuje Pávka a rád s ním chodí do práce. To se však nedá říci o Pávkovi, kterého rozčilují Otíkovy neuvědomělé chyby. Jednou Otík usne se sluchátky na uších v korbě náklaďáku a jeřábník ho zasype pískem. Pro Pávka je to poslední kapka, ponechá si Otíka jen do konce žní. Otík je nešťastný, měl by pak nastoupit u cholerického řidiče Turka, který je znám svou neurvalostí. Turek žárlí na svou mladou ženu a chová se k ní velmi drsně. Turková však muže už dávno nemiluje a v Otíkově domku se tajně schází se zootechnikem Václavem. Místní lékař je milovníkem poezie a líbezné jihočeské krajiny, jíž se často kochá tak, že skončí s autem mimo silnici. Svým spoluobčanům radí velmi střízlivě a dovede je i odbýt. Vedení družstva z přípisu od pražského podniku Dřevoplech zjistí, že Otíka chtějí zaměstnat v Praze. Všichni přemýšlejí, kdo se chce mladíka zbavit. Hrabětová podezírá i Václava. Otík odjede do Prahy a bydlí v moři panelových domů v garsoniéře. Na pouťové zábavě se Turek popere s Václavem a Turková už se rozhodně chce rozvést. Lékař má nehodu, přejede ho vlastní auto. Otík v Praze trpí. Pávek zahlédne, jak náměstek, místní chalupář, s ředitelem Dřevoplechu obhlížejí Rákosníkovu chalupu. Všechno pochopí. Rozjede se do Prahy a závozníka přiveze zpátky. Časně ráno jdou spolu zase do práce a jako dříve pomáhají doktorovi, který právě naboural nové auto.
Postavy a obsazení
• János Bán - Otík Rákosník
• Marián Labuda - Karel Pávek
• Rudolf Hrušínský - MUDr. Skružný
• Petr Čepek - Josef Turek
• Libuše Šafránková - Jana Turková
• Jan Hartl - Václav Kašpar
• Miloslav Štibich - předseda JZD Vojtěch Kalina
• Oldřich Vlach - rostlinář Jaromír Kunc
• Stanislav Aubrecht - Jarda Pávek
• Zdeněk Svěrák - malíř Evžen Ryba
• Magdalena Šebestová - učitelka Věra Kousalová
• Milada Ježková - Ludmila Hrabětová
Ocenění:
Academy Awards
1987 - Jiří Menzel (Nejlepší cizojazyčný film) (nominace)
Montreal World Film Festival
1986 - Jiří Menzel (Zvláštní cena poroty)
1986 - Jiří Menzel (Cena ekumenické poroty)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.8.1986
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.7.2003 (DVD) Centrum českého videa, Bontonfilm
Poprvé na VHS: 1.10.1996 Barrandov Biografia,
Poprvé na DVD: 1.1.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Návštěvnost v ČR 4 430 928
„Mozaika ze střípků lidských příběhů na námět Zdeňka Svěráka“
OBSAH
Můžete se tu setkat se svérázným a okouzlujícím doktorem Skružným, řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho závozníkem, mentálně zaostalým Otíkem, ke kterému se Pávek chová jako k vlastnímu, i když mu Otík ve své prostotě připravuje jeden malér za druhým, žárlivým hrubiánem Turkem, jeho ženou Janou a jejím milencem, zootechnikem Kašparem, akademickým malířem Rybou a řadou dalších svérázných postaviček obývajících střediskovou obec Křečovice. Jejich osudy se proplétají v řadě komických i poněkud hořkých epizod obalujících hlavní motiv Pávka, který sice po řadě nehod odmítne jezdit s mentálně zaostalým Otíkem, ale pak přece jen nedokáže stát stranou, když pražák Rumlena, který tu má chalupu, zosnuje plán jak se zbavit Otíka Rákosníka, neboť ředitel podniku v němž Rumlena zastává funkci náměstka, projeví zájem o koupi Otíkovy chalupy po rodičích. Když má být Otík kvůli lukrativní nabídce poslán do Prahy, kde by měl pracovat v podniku Kovodřevo a bydlet v paneláku, zasáhne a plán překazí.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Pro mě je Vesnička nejpříjemnější komedie, která se v našich krajinách kdy vůbec objevila a zároveň nejlepší český film, který si opravdu zasloužil první místo v anketě nejlepšího českého filmu vůbec. Důvod proč dát 5 hvězdiček se nabízí ihned několik: nádherná titulní skladba, příjemně ubíhající děj s výbornými herci, geniálně hláškující doktor, nádherná kulisa příběhu, laskavost, která z filmu češí po celých téměř 100 minut filmu a řada jiných, které Vás zrovna napadnou, ale mě bohužel ne. Tento film přežije nás všechny a s ním i jeho tehdejší pohnutá atmosféra, která na filmu nezaznamenala jediné škody, a spíše si z ní ještě utahovala. --- Pane Pávek, já nechci k Turkovi! - Už sem řek, po žních jdeš k Turkovi! - Cože? Ke mně? Leda až pokvetou hrábě! - Si je doma prohlídni, možná už mají pupeny! (Malarkey) 5*
Vyvrcholení snah filmové komedie 80. let a jeden z tvůrčích milníků dráhy režisérské Jiřího Menzela a scenáristické Zdeňka Svěráka (formálně potvrzená užší nominací na Oskara za nejlepší cizojazyčný film). Geniálně sepsaný scénář (v Tatínkovi se později dozvídáme, že vlastně náhodou) symbolicky popisující život na ukázkové kolektivizované české vesnici, fungující třením dvou základních styčných ploch, tak typických pro práci Zdeňka Svěráka - humoru a tragiky. Osud mentálně retardovaného Otíka Rákosníka by se dal natočit jistě i jako čiré drama s vyzněním tragickým, abstraktnímu filmovému obrazu české země a naší české identity v kontextu československé komedie i tvůrčích snah pánů Menzela a Svěráka však více odpovídá takovéto zpodobnění. Máme pro to u nás i pěkný termín označující subžánr - tragikomedie. Jiří Menzel obsadil hlavní postavu hereckou hvězdou z Maďarska (u nás do té doby neznámý János Bán) a celý film pak kompletní československou hereckou špičkou (už z toho je patrno, že film jakožto zobrazení úspěchů českého kolektivizovaného venkova měl podporu i shora...) Komedie doslova přecpaná hláškami, co tam vlastně ještě dodnes nezlidovělo? Esence (pseudo)lidové moudrosti a stereotypů v myšlení a chování lidí žijících mimo město, jakož i pozvolna narůstající městský a civilizační tlak. V mé osobní filmparádě nejlepší československá komedie všech dob! (Radek99) 5*
Vyvrcholení Menzelovy "české éry". Po momentkách z pivovaru a chatařské kolonie vykreslil Menzel na svou dobu hodně otevřený portrét "velkovesnice", který podobně jako předešlé filmy zdobí výborné vystižení atmosféry, nezapomenutelný humor a výborné herecké výkony. Přesto Vesničku řadím až za Postřižiny a Slavnosti sněženek, snad proto, že byla televizí příliš zprofanována, snad proto, že pro mne nemá kouzlo předchozích opusů. Snad proto, že spíš kritický podtext mám radši idylu Kerska a Nymburka... Velmi subjektivní. (Marigold) 4*
VELKÁ RECENZE
Režisér Jiří Menzel a scenárista Zdeněk Svěrák se spolu podíleli na filmech Kdo hledá zlaté dno (1974), Na samotě u lesa (1976) a Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (1993). Vrcholem jejich společné filmografie však zůstává tragikomedie z roku 1985, která se dostala do užších nominací na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film (tuto Cenu Akademie získal v roce 1997 Kolja, kterého realizoval podle scénáře Zdeňka Svěráka jeho syn Jan).
U zrodu jednoho z divácky nejpopulárnějších titulů osmdesátých let stála náhoda: námět k venkovské komedii Na samotě u lesa barrandovská účtárna scenáristovi omylem proplatila dvakrát. Svěrák vyhověl návrhu napsat do druhého dne několikastránkový námět. Místo dohodnutého zamítnutí, které by srovnalo proplacenou částku, se však o projekt začal zajímat Jiří Menzel. Trvalo však řadu let, než došlo k napsání scénáře a jeho realizaci.
V polovině osmdesátých let se navíc Svěrák s Menzelem mohli vyjadřovat k socialistické realitě mnohem otevřeněji. Vyprávění se odehrává ve střediskové vesnici Křečovice. Jeho protagonisty jsou především řidič družstevního náklaďáku Pávek a jeho chráněnec, mentálně zaostalý mladík Otík Rákosník. Pávka rozčilují přehmaty mlčenlivého mládence a po žních se ho chce zbavit. Zjistí ovšem, že nešťastný Otík byl přeložen do Prahy jen proto, že náměstek si chtěl ulehčit prodej jeho malebné chalupy. Řidič pochopí, že mladík patří domů, do vesnice, kde ho mají navzdory všem malérům všichni rádi…
Kolem motivu sympatického „vesnického idiota“ autoři vystavěli epizodické vyprávění plné chytlavě rázovitých figurek. Patří mezi ně především svérázný doktor Skružný (Rudolf Hrušínský), který se rád kochá poezií české krajiny, nebo pruďas Turek (Petr Čepek), jenž právem žárlí na svou půvabnou ženu Janu (Libuše Šafránková). Zatímco Pávka brilantně ztvárnil Marián Labuda, roli Otíka svěřil Jiří Menzel maďarskému herci Jánosi Bánovi.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Středisková obec Křečovice se probouzí do nového dne. Do práce jde mezi prvními řidič družstevního nákladního auta Karel Pávek a jeho závozník, mentálně zaostalý sirotek Otík Rákosník. Ten žije sám v chalupě po rodičích a pečuje o něj teta. Otík obdivuje Pávka a rád s ním chodí do práce. To se však nedá říci o Pávkovi, kterého rozčilují Otíkovy neuvědomělé chyby. Jednou Otík usne se sluchátky na uších v korbě náklaďáku a jeřábník ho zasype pískem. Pro Pávka je to poslední kapka, ponechá si Otíka jen do konce žní. Otík je nešťastný, měl by pak nastoupit u cholerického řidiče Turka, který je znám svou neurvalostí. Turek žárlí na svou mladou ženu a chová se k ní velmi drsně. Turková však muže už dávno nemiluje a v Otíkově domku se tajně schází se zootechnikem Václavem. Místní lékař je milovníkem poezie a líbezné jihočeské krajiny, jíž se často kochá tak, že skončí s autem mimo silnici. Svým spoluobčanům radí velmi střízlivě a dovede je i odbýt. Vedení družstva z přípisu od pražského podniku Dřevoplech zjistí, že Otíka chtějí zaměstnat v Praze. Všichni přemýšlejí, kdo se chce mladíka zbavit. Hrabětová podezírá i Václava. Otík odjede do Prahy a bydlí v moři panelových domů v garsoniéře. Na pouťové zábavě se Turek popere s Václavem a Turková už se rozhodně chce rozvést. Lékař má nehodu, přejede ho vlastní auto. Otík v Praze trpí. Pávek zahlédne, jak náměstek, místní chalupář, s ředitelem Dřevoplechu obhlížejí Rákosníkovu chalupu. Všechno pochopí. Rozjede se do Prahy a závozníka přiveze zpátky. Časně ráno jdou spolu zase do práce a jako dříve pomáhají doktorovi, který právě naboural nové auto.
Postavy a obsazení
• János Bán - Otík Rákosník
• Marián Labuda - Karel Pávek
• Rudolf Hrušínský - MUDr. Skružný
• Petr Čepek - Josef Turek
• Libuše Šafránková - Jana Turková
• Jan Hartl - Václav Kašpar
• Miloslav Štibich - předseda JZD Vojtěch Kalina
• Oldřich Vlach - rostlinář Jaromír Kunc
• Stanislav Aubrecht - Jarda Pávek
• Zdeněk Svěrák - malíř Evžen Ryba
• Magdalena Šebestová - učitelka Věra Kousalová
• Milada Ježková - Ludmila Hrabětová
Ocenění:
Academy Awards
1987 - Jiří Menzel (Nejlepší cizojazyčný film) (nominace)
Montreal World Film Festival
1986 - Jiří Menzel (Zvláštní cena poroty)
1986 - Jiří Menzel (Cena ekumenické poroty)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.8.1986
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.7.2003 (DVD) Centrum českého videa, Bontonfilm
Poprvé na VHS: 1.10.1996 Barrandov Biografia,
Poprvé na DVD: 1.1.2004 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Návštěvnost v ČR 4 430 928
Tvůrci a herci
Jiří Menzel (Režie), Jan Šuster (Produkce/Vedoucí výroby), Jiří Šust (Hudba), Jaromír Šofr (Kamera), Jiří Brožek (Střih), Zbyněk Hloch (Scénografie), Ludmila Ondráčková (Kostýmy), Běla Suchá (Kostýmy), František Černý (Zvuk), Tomáš Kuchta (Masky), Zdeněk Svěrák (Scénář), János Bán (Herec), Marián Labuda st. (Herec), Milena Dvorská (Herec), Milada Ježková (Herec), Rudolf Hrušínský (Herec), Petr Čepek (Herec), Libuše Šafránková (Herec), Jan Hartl (Herec), Miloslav Štibich (Herec), Oldřich Vlach (Herec), Petr Brukner (Herec), Eugen Jegorov (Herec), Rudolf Hrušínský ml. (Herec), Stanislav Aubrecht (Herec), Magda Křížková-Šebestová (Herec), Zdeněk Svěrák (Herec), Jiří Schmitzer (Herec), Július Satinský (Herec), Josef Somr (Herec), Ladislav Županič (Herec), Jitka Asterová (Herec), Rudolf Hrušínský nejml. (Herec), František Vláčil (Herec), Jiří Lír (Herec), Blanka Lormanová (Herec), Vlastimila Vlková (Herec), Jana Vaňková (Herec), Míla Myslíková (Herec), Jan Hraběta (Herec), Milan Šteindler (Herec), Klára Pollertová-Trojanová (Herec), Jan Kašpar (Herec), Vladimír Hrabánek (Herec), Zuzana Burianová (Herec), Vlasta Jelínková (Herec), Dagmar Hajná (Herec), Vida Skalská-Neuwirthová (Herec)
1985/98/Československo/Komedie
Zajímavost k filmu
- Vďaka autorovi scenára Zdeňkovi Svěrákovi dostali niektoré postavy filmu mená podľa hercov Divadla Járy Cimrmana: Jan Kašpar (postava Václav Kašpar), Jan Hraběta (postava Hrabětová) a Genadij Rumlena (postavy Rumlena a Rumlenová). Prví dvaja si vo filme aj zahrali, žiadny z nich však nehral postavu s vlastným menom.
- Režisér Jiří Menzel se sešel s Jánosem Bánem, který si zahrál Otíka, již v roce 1979, kdy spolu natáčeli maďarský film Každou středu (1979).
- Kvůli nedokonalé češtině a především větě "Přežvykovat pohřební věnce" připsal Zdeněk Svěrák do scénáře poznámku, že Pávek (Marián Labuda) pochází ze Zvolena a do Čech se přiženil.
- Podle Mariána Labudy ho nechtěl nejen Zdeněk Svěrák, ale všichni ze štábu byli jeho obsazením zklamáni. Měli ho prý zafixovaného z estrád a z televizních scének jako figurku baviče a podle jejich představ měl být Pávek urostlý chlap.
- Malou roli starého nemocného člověka si ve filmu zahrál František Vláčil. Jeho postava se taktéž jmenuje František. Ve scéně, kde vystupuje, se divák může dovědět, že tato postava pije a kouří. Stejně tak režisér František Vláčil většinu života kouřil a trpěl alkoholismem.
- Verše, které doktor Skružný (Rudolf Hrušínský) pronáší během jízdy "od krajnice ke krajnici", jsou úryvky z Máchova "Máje". Představitel doktora Rudolf Hrušínský patřil mezi známé recitátory této básně, byla dokonce v jeho podání vydána na desce u Supraphonu.
- V hrobě přímo nad dvorkem rodiny Pávků odpočívá od roku 1935 skladatel Josef Suk, zdejší rodák. Vedle něj za zdí ve filmu sedávali pan Pávek (Marián Labuda) s doktorem (Rudolf Hrušínský), popíjeli pivo ze sedmého schodu a rozmlouvali o krásné módě nahoře bez.
- Zemědělské družstvo, kam pochodovali Otík (János Bán) s panem Pávkem (Marián Labuda), přežilo bouřlivý čas po roce 1989 a stále funguje. Jen s tím rozdílem, že už nemá kovovou bránu.
- Režisér Jiří Menzel hledal dlouho vhodnou vesnici, na které se ještě příliš nepodepsal socialismus. Nakonec se v roce 1985 rozhodl pro Křečovice, rodiště skladatele a houslisty Josefa Suka.
- Pávek (Marián Labuda) s Otíkem (János Bán) jezdí s terénním nákladním vozem značky Praga V3S.
- Film bol odvysielaný ako úplne prvý program televíznej stanice JOJ Plus.
- Výraz "Až pokvetou hrábě", kterou pronese Turek (Petr Čepek) v reakci na Pávkovo (Marian Labuda) "Po žních půjdeš k Turkovi", se ve španělském dabingu změnil na "Qándo vaca puede volar", což znamená doslova "Až bude kráva umět lítat".
- Součástí DVD je "upoutávka" sestávající z jiné verze notoricky známých scének. Nejmarkantnější scéna potápění, kdy Turek (Petr Čepek) uvidí milence své ženy z vody a kazí tak záběr.
- Film sa stal podľa informácii Filmexportu najvýhodnejšie predaným českým titulom za celú dobu znárodnenej kinematografie.
- Film videlo v kinách presne 4,428,556 divákov.
- Scenárista Zdeněk Svěrák velmi dlouho vybíral filmové jméno pro roli doktora (Rudolf Hrušínský). Ironií okolností se stalo, že jméno doktora Skružného v celém filmu nezazní.
- Ve filmu se ve své první roli objevil Milan Šteindler, který ztvárnil závozníka Šestáka. Zahlédnout jej ve filmu však není snadné. O jeho existenci spíše svědčí věta řidiče Pávka (Marián Labuda): "Vraťte mi Šestáka, to je sice taky blbec, ale aspoň umí zpívat,"
- Rudolf Hrušínský (Skružný) získal roku 1987 za svou roli diváckou cenu Zlatý květ v kategorii nejoblíbenější filmový herec.
- Propagační slogan filmu je: "Komedie, při které diváci přijdou na čerstvý vzduch a na jiné myšlenky."
- Mírné narážky na život pod komunistickým jhem si film mohl dovolit snad jen proto, že se točil až po nástupu Michaila Sergejeviče Gorbačova k moci v Sovětském svazu.
- Režisér Jiří Menzel se sešel s Jánosem Bánem, který si zahrál Otíka, již v roce 1979, kdy spolu natáčeli maďarský film Každou středu (1979).
- Kvůli nedokonalé češtině a především větě "Přežvykovat pohřební věnce" připsal Zdeněk Svěrák do scénáře poznámku, že Pávek (Marián Labuda) pochází ze Zvolena a do Čech se přiženil.
- Podle Mariána Labudy ho nechtěl nejen Zdeněk Svěrák, ale všichni ze štábu byli jeho obsazením zklamáni. Měli ho prý zafixovaného z estrád a z televizních scének jako figurku baviče a podle jejich představ měl být Pávek urostlý chlap.
- Malou roli starého nemocného člověka si ve filmu zahrál František Vláčil. Jeho postava se taktéž jmenuje František. Ve scéně, kde vystupuje, se divák může dovědět, že tato postava pije a kouří. Stejně tak režisér František Vláčil většinu života kouřil a trpěl alkoholismem.
- Verše, které doktor Skružný (Rudolf Hrušínský) pronáší během jízdy "od krajnice ke krajnici", jsou úryvky z Máchova "Máje". Představitel doktora Rudolf Hrušínský patřil mezi známé recitátory této básně, byla dokonce v jeho podání vydána na desce u Supraphonu.
- V hrobě přímo nad dvorkem rodiny Pávků odpočívá od roku 1935 skladatel Josef Suk, zdejší rodák. Vedle něj za zdí ve filmu sedávali pan Pávek (Marián Labuda) s doktorem (Rudolf Hrušínský), popíjeli pivo ze sedmého schodu a rozmlouvali o krásné módě nahoře bez.
- Zemědělské družstvo, kam pochodovali Otík (János Bán) s panem Pávkem (Marián Labuda), přežilo bouřlivý čas po roce 1989 a stále funguje. Jen s tím rozdílem, že už nemá kovovou bránu.
- Režisér Jiří Menzel hledal dlouho vhodnou vesnici, na které se ještě příliš nepodepsal socialismus. Nakonec se v roce 1985 rozhodl pro Křečovice, rodiště skladatele a houslisty Josefa Suka.
- Pávek (Marián Labuda) s Otíkem (János Bán) jezdí s terénním nákladním vozem značky Praga V3S.
- Film bol odvysielaný ako úplne prvý program televíznej stanice JOJ Plus.
- Výraz "Až pokvetou hrábě", kterou pronese Turek (Petr Čepek) v reakci na Pávkovo (Marian Labuda) "Po žních půjdeš k Turkovi", se ve španělském dabingu změnil na "Qándo vaca puede volar", což znamená doslova "Až bude kráva umět lítat".
- Součástí DVD je "upoutávka" sestávající z jiné verze notoricky známých scének. Nejmarkantnější scéna potápění, kdy Turek (Petr Čepek) uvidí milence své ženy z vody a kazí tak záběr.
- Film sa stal podľa informácii Filmexportu najvýhodnejšie predaným českým titulom za celú dobu znárodnenej kinematografie.
- Film videlo v kinách presne 4,428,556 divákov.
- Scenárista Zdeněk Svěrák velmi dlouho vybíral filmové jméno pro roli doktora (Rudolf Hrušínský). Ironií okolností se stalo, že jméno doktora Skružného v celém filmu nezazní.
- Ve filmu se ve své první roli objevil Milan Šteindler, který ztvárnil závozníka Šestáka. Zahlédnout jej ve filmu však není snadné. O jeho existenci spíše svědčí věta řidiče Pávka (Marián Labuda): "Vraťte mi Šestáka, to je sice taky blbec, ale aspoň umí zpívat,"
- Rudolf Hrušínský (Skružný) získal roku 1987 za svou roli diváckou cenu Zlatý květ v kategorii nejoblíbenější filmový herec.
- Propagační slogan filmu je: "Komedie, při které diváci přijdou na čerstvý vzduch a na jiné myšlenky."
- Mírné narážky na život pod komunistickým jhem si film mohl dovolit snad jen proto, že se točil až po nástupu Michaila Sergejeviče Gorbačova k moci v Sovětském svazu.
Odkazy
Hrají:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich, Oldřich Vlach, Stanislav Aubrecht, Zdeněk Svěrák, Magda Křížková-Šebestová, Július Satinský, Josef Somr, František Vláčil, Milena Dvorská, Milada Ježková, Ladislav Županič, Jitka Asterová, Jiří Lír, Blanka Lormanová, Eugen Jegorov, Jiří Schmitzer, Vlastimila Vlková, Jana Vaňková, Petr Brukner, Míla Myslíková, Jan Hraběta, Jana Kušiaková, Milan Šteindler, Vladimír Hrabánek, Zuzana Burianová, Klára Pollertová-Trojanová, Vida Neuwirthová, Jan Kašpar, Vlasta Jelínková, Dagmar Hajná, Alena Fišerová, Marie Poláková, Libuše Štědrá, Jaroslav Tomsa, Josef Vondráček, Petr Studenovský, Kateřina Nová, Jiří Racek, Miroslav Moravec, Jan Schánilec