Útěk z Alcatrazu / Escape from Alcatraz (1979/112/USA/Drama, Thriller) 81%
10.12.2024 14:57
JEDNOU VĚTOU
„Clint Eastwood na útěku z nejstřeženějšího a nejnebezpečnějšího vězení na světě."
OBSAH
Doživotně odsouzenému bankovnímu lupiči Franku Morrisovi (Clint Eastwood) se v minulosti podařilo uniknout z několika nápravných zařízení, a proto je přemístěn do nejobávanějšího amerického vězení, na Alcatraz. Ocitá se v nedobytné skalnaté pevnosti obklopené mořem a zjišťuje, že tentokrát to s útěkem nebude tak jednoduché. Ve věznici panuje tvrdý režim, pravidelné sčítání vězňů a nikomu se odsud zatím nepodařilo uniknout. Frank se postupně seznamuje s dalšími spoluvězni a začíná spřádat plán na útěk z vězení. K jeho plánu se připojí další tři vězni a po důkladné přípravě se vydávají na cestu za svobodou. Příběh snímku vychází ze skutečné události, ke které došlo v červnu roku 1962, kdy se třem trestancům skutečně podařilo opustit zdi obávaného Alcatrazu. Napínavý kriminální snímek bývá řazen mezi nejlepší snímky odehrávající se ve vězeňském prostředí a završuje dlouholetou spolupráci amerického režiséra Dona Siegela s hollywoodskou hvězdou Clintem Eastwoodem. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Clinta jako herce jsem nikdy extra nemusel, ale tentokrát se do role vězně skvěle hodí. Sám se tomu až divím. Útěk z této věznice totiž není nudný film, jak jsem očekával a obsahuje pěknou řádku v budoucnu odkazovaných momentů (BS 33 a 1/3 hadr). Útěk z Alcatrazu v porovnání s dnešním např. Prison Breakem působí zastarale, ale má své kouzlo a atmosféru v klasickém oldschool stylu bez zbytečně levných momentů. Ty 4* jsou zasloužené, ale při druhém podívání bych asi zmírnil na 3*. (Djkoma) 4*
Frank Morris a bratři Anglinové - Ptáčník z Alcatrazu, by měl z těchto tří opeřenců, co frnkli z klecí, dozajista radost.. Poctivě natočený útěk bez festivalu náhod a scénáristických salt ala Prison Break a v mnoha ohledech neodiskutovatelná inspirace pro vězeňská dramata Darabonta, jenž se však na rozdíl od Siegelova strohého realismu více zaměřil na epičnost a postavy (obojí má své kouzlo). Otevřený konec je lahůdka a jelikož hoši z "MythBusters" dokázali, že za daných podmínek lze na raftu z nafouklých kabátů zátoku překonat, není důvod nevěřit odkazu žluté chryzantémy.. (Gilmouríš) 5*
Dnes už ´vězeňská´ klasika, která za minulého režimu plnila naše kina. I díky mnoha podobnostem (zvířecí mazlíček na cele, sexuální loudil, despotický ředitel věznice, způsob útěku…) není pochyb o tom, čím se Stephen King inspiroval při psaní svého ´Shawshanku´ i ´Zelené míle´ (a následně pak Frank Darabont se svými filmovými adaptacemi). S postupně pokračující přípravou na útěk skvěle budované napětí si člověka získá, Clint Eastwood je borec numero uno a na co s Donem Sieglem šáhli, to proměnili ve zlato. Tady občas vyčítaný otevřený konec je jediný správný. Celý příběh je totiž inspirován skutečným, do té doby jediným zdařilým útěkem z Alcatrazu, ovšem o osudech jeho protagonistů, tj, jestli se při přeplouvání na pevninu utopili, či nikoliv, není dodnes nic známo. (Lima) 4*
VELKÁ RECENZE
-
V.I.M. FILMU
Pokud se řekne „charakterní tvrďák ze staré školy, co zvládne skoro všechno“, je velmi pravděpodobné, že spoustě z vás vyvstane na mysli jedno z trojice jmen Gene Hackman – Charles Bronson – Clint Eastwood. Ale při vší úctě k prvně jmenovaným, asi nikdo neznamenal pro tvrďáky a hrdiny šedesátých až sedmdesátých let tolik, jako právě Eastwood. Kamenná maska, pod níž se skví nálož charismatu jako pro celou armádu, spravedlnost promíchaná s citem pro odhad situace. A když je potřeba, bijec, jehož pěsti i bouchačky najdou svůj cíl přesně a neomylně.
Už jsme si tu probrali Drsného Harryho, dnes je čas na něco trochu jiného; povaha zůstává, mění se barikáda. Místo zásadového policisty nestupuje na scénu odsouzený delikvent, kterého po sérii útěků převeleli přímo na slavný Alcatraz alias Skálu. Profláknuté to vězení ze sluncem zalitého stejnojmenného filmu Michaela Baye, kde se zase jednou ukazuje, že historie (možná?) lže. Jediný evidovaný případ úspěšného útěku z Alcatrazu připadá na rok 1963 a tím šťastným bohužel nebyl John Patrick Mason, nýbrž Frank Morris (a bratři Anglinové). Nikdo neví, zda někam doplavali, nikdo neví, jestli přežili. Z objektu se ale dostali a nikdo z nich nebyl usmrcen nikým z ochrany věznice.
Útěk skvěle navozuje atmosféru, ze které je potřeba vypadnout. Na vzduch. Na svobodu. Přestože Eastwoodovi se jako Morrisovi daří vyklouznout z téměř každého průseru a situace, která už už smrdí, i tak si zaslouží divácký respekt za to, jak jednoduše a s nadhledem jde na věc. Spousta věcí v tomhle filmu zavání sci-fi elementy a asi by se v reálu nedala tak dobře realizovat (například si nemyslím, že polní sváření lžičky a střihátka na nehty by přivedlo na svět tak pevný nástroj), nicméně tahle malá klopýtnutí a nesrovnalosti odjakživa k žánru tak nějak patřila. A pokud se hrdina tváří jako McGyver (tj. zmůžeš všechno ve všech podmínkách), je to guilty pleasure, na kterou se nemůžete hněvat. Kde by byli tihle hrdinové bez pořádného umu a ještě větší dávky štěstí; byli by nudní.
Je legrační, jak chudě a natahovaně působí z dnešního pohledu oproti Alcatrazu takový Prison Break. Skoro všechny nápady, které přinesl na scénu Michael Scofield, už tu jednou byly, akorát si je skoro nikdo nepamatuje. Frank Morris už je ale tahal z paty tenkrát a režisér Don Siegel mu je s chutí pomohl realizovat. Prison Break však není jediným koněm, který si z Alcatrazu půjčil většinu svých motivů – mnohem víc přiznaných i nepřiznaných citací najdete dnes ve filmech Franka Darabonta (Zelená míle a Shawshank). Už je jasné, kde se vzal vězeň s malou myškou Jingles, už je jasné, kde se vzalo prostředí s knihovnou a dennodenní sypání omítky z kalhot. A i kdyby za to mohl už sám Stephen King se svými předlohami, ten inspirační otisk je prostě nesmazatelný.
Útěk z Alcatrazu (společně s érou útěkových filmů McQueena) znamená pro vězeňská dramata prakticky to samé, co Matrix pro dnešní akční filmy – na začátku nebylo nic a pak najednou všechno. A všichni dostali chuť to napodobovat. Pokud máte možnost, jděte do toho. Tenhle nostalgií zavánějící kůň vás nezklame ani po třiceti letech.
ALCATRAZ
Alcatraz je skalnatý ostrov ležící uprostřed Sanfranciského zálivu v Kalifornii. Nachází se zhruba 2 kilometry od pobřeží a jeho rozloha činí 9 hektarů. Ostrov objevil námořní důstojník Juan Manuel de Ayala, když v roce 1775 jako první Evropan na ostrově přistál. Jméno ostrova vzniklo z původního španělského názvu Isla de los Alcatraces (ostrov terejů). Od roku 1850 byla na Alcatrazu umístěna obranná pevnost, jež později sloužila jako vojenská věznice. Ostrov je známý především jako sídlo přísně střežené federální věznice, která na Alcatrazu fungovala v letech 1934–1963.
V současnosti je ostrov Alcatraz významnou historickou památkou a velmi navštěvovanou turistickou atrakcí. Kromě samotné bývalé věznice se zde nachází též zbytky původního vojenského opevnění a nejdéle fungující maják na západním pobřeží USA. Správou ostrova je od roku 1972 pověřena federální agentura NPS (správa národních parků), jelikož Alcatraz je útočištěm kolonií mořských ptáků a jiných vzácných živočichů.
Podnětem pro zahájení výstavby se stalo propuknutí zlaté horečky v roce 1849, kdy se do Kalifornie začalo sjíždět množství lidí a směřovaly sem taktéž milionové investice. Prudký rozvoj zaznamenalo i samotné San Francisco, jehož populace se během tří let zvýšila z 500 na 35 000 obyvatel, stalo se jedním z nejbohatších měst světa a získalo vedoucí postavení mezi městy na západním pobřeží Spojených států. Protože bylo nutné ochránit bohatou a vzkvétající oblast před případnými útoky z cizích zemí, byl Alcatraz spolu s několika dalšími ostrovy v zátoce vyhrazen prezidentským nařízením ze dne 6. listopadu 1850 pro „veřejné účely“.
Postavy a obsazení
• Clint Eastwood - Frank Morris
• Patrick McGoohan - Warden
• Roberts Blossom - Doc
• Fred Ward - John Anglin
• Paul Benjamin - English
• Larry Hankin - Charley Butts
• Bruce M. Fischer - Wolf
• Frank Ronzio - Litmus
• Danny Glover - vězeň
• Jack Thibeau - Clarence Anglin
• Fred Stuthman - Johnson
• David Cryer - Wagner
• Madison Arnold - Zimmerman
• Blair Burrows - stráž
DABING
1.DABING (ČNTS)
V českém znění: Ladislav Županič - Clint Eastwood (Frank Morris), Karel Richter - Frank Ronzio (Lakmus), Viktor Vrabec - Patrick McGoohan (ředitel věznice), Pavel Rímský - Paul Benjamin (English), Miloš Vávra - Bruce M. Fischer (Wolf), Jaroslav Kaňkovský - Larry Hankin (Charley Butts), Antonín Navrátil - Jack Thibeau (Clarence Anglin), Pavel Vondra - Fred Ward (John Anglin), Otmar Brancuzský, Bedřich Šetena - Roberts Blossom (Doc), Vladimír Kudla, Zdeněk Hess, Bohdan Tůma, Martina Hudečková, Miroslava Součková, Zdeněk Mahdal (titulky) a další
Překlad: Tereza Chudobová
Zvuk: Petr Posolda
Produkce: Filip Smola, Jana Prášilová
Režie českého znění: Zdeněk Mahdal
Připravila: firma TS Production
Vyrobila: ČNTS Nova 1997
2.DABING (VHS, Nova, DVD, Cinemax, ČT)
V českém znění: Ladislav Županič - Clint Eastwood (Frank Morris), Zdeněk Podhůrský - Paul Benjamin (English), Miloslav Mejzlík - Patrick McGoohan (ředitel věznice), Ladislav Mrkvička - Frank Ronzio (Lakmus), Josef Nedorost - Larry Hankin (Charley Butts, titulky), Bedřich Šetena - Roberts Blossom (Doc), Jaroslav Kaňkovský (dozorce), Petra Jindrová - Candace Bowen (Angličanova dcera) + Regina Baff (Lucy), Bohdan Tůma - Fred Ward (John Anglin), Antonín Navrátil - Jack Thibeau (Clarence Anglin), Milan Slepička (dozorce) + Joe Miksak (policejní seržant), Libor Terš - Bruce M. Fischer (Wolf), Zdeněk Maryška - Hank Brandt (zástupce ředitele), Ludvík Král - Madison Arnold (Zimmerman), Petr Meissel (dozorce) a další
Překlad: Lidmila Hrůzová
Zvuk: Saša Vrbata
Produkce: Iva Koudelková
Dialogy a režie českého znění: Aleš Červeň
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, Studio Budíkov pro Hollywood Classic Entertainment 2001
3.DABING (Filmbox)
V českém znění: Ladislav Županič * - Clint Eastwood (Frank Morris), Radovan Vaculík, Ladislav Cigánek, Libor Terš, Jakub Saic, Otto Rošetzký, Martin Kubačák, Radek Hoppe, Ivo Novák, Jolana Smyčková, Adéla Kubačáková, Klára Šumanová
Překlad: Jan Feldstein
Úprava dialogů: Eva Bálková
Produkce: Andrea Bodnárová
Zvuk: Michal Kraus
Režie: Milan Soták
Vyrobilo: Studio SAGA TV pro SPI International 2019
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 22.06.1979 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 25.4.2001 Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.)
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 43 000 000
Náklady (Rozpočet) - $ 8 000 000
„Clint Eastwood na útěku z nejstřeženějšího a nejnebezpečnějšího vězení na světě."
OBSAH
Doživotně odsouzenému bankovnímu lupiči Franku Morrisovi (Clint Eastwood) se v minulosti podařilo uniknout z několika nápravných zařízení, a proto je přemístěn do nejobávanějšího amerického vězení, na Alcatraz. Ocitá se v nedobytné skalnaté pevnosti obklopené mořem a zjišťuje, že tentokrát to s útěkem nebude tak jednoduché. Ve věznici panuje tvrdý režim, pravidelné sčítání vězňů a nikomu se odsud zatím nepodařilo uniknout. Frank se postupně seznamuje s dalšími spoluvězni a začíná spřádat plán na útěk z vězení. K jeho plánu se připojí další tři vězni a po důkladné přípravě se vydávají na cestu za svobodou. Příběh snímku vychází ze skutečné události, ke které došlo v červnu roku 1962, kdy se třem trestancům skutečně podařilo opustit zdi obávaného Alcatrazu. Napínavý kriminální snímek bývá řazen mezi nejlepší snímky odehrávající se ve vězeňském prostředí a završuje dlouholetou spolupráci amerického režiséra Dona Siegela s hollywoodskou hvězdou Clintem Eastwoodem. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Clinta jako herce jsem nikdy extra nemusel, ale tentokrát se do role vězně skvěle hodí. Sám se tomu až divím. Útěk z této věznice totiž není nudný film, jak jsem očekával a obsahuje pěknou řádku v budoucnu odkazovaných momentů (BS 33 a 1/3 hadr). Útěk z Alcatrazu v porovnání s dnešním např. Prison Breakem působí zastarale, ale má své kouzlo a atmosféru v klasickém oldschool stylu bez zbytečně levných momentů. Ty 4* jsou zasloužené, ale při druhém podívání bych asi zmírnil na 3*. (Djkoma) 4*
Frank Morris a bratři Anglinové - Ptáčník z Alcatrazu, by měl z těchto tří opeřenců, co frnkli z klecí, dozajista radost.. Poctivě natočený útěk bez festivalu náhod a scénáristických salt ala Prison Break a v mnoha ohledech neodiskutovatelná inspirace pro vězeňská dramata Darabonta, jenž se však na rozdíl od Siegelova strohého realismu více zaměřil na epičnost a postavy (obojí má své kouzlo). Otevřený konec je lahůdka a jelikož hoši z "MythBusters" dokázali, že za daných podmínek lze na raftu z nafouklých kabátů zátoku překonat, není důvod nevěřit odkazu žluté chryzantémy.. (Gilmouríš) 5*
Dnes už ´vězeňská´ klasika, která za minulého režimu plnila naše kina. I díky mnoha podobnostem (zvířecí mazlíček na cele, sexuální loudil, despotický ředitel věznice, způsob útěku…) není pochyb o tom, čím se Stephen King inspiroval při psaní svého ´Shawshanku´ i ´Zelené míle´ (a následně pak Frank Darabont se svými filmovými adaptacemi). S postupně pokračující přípravou na útěk skvěle budované napětí si člověka získá, Clint Eastwood je borec numero uno a na co s Donem Sieglem šáhli, to proměnili ve zlato. Tady občas vyčítaný otevřený konec je jediný správný. Celý příběh je totiž inspirován skutečným, do té doby jediným zdařilým útěkem z Alcatrazu, ovšem o osudech jeho protagonistů, tj, jestli se při přeplouvání na pevninu utopili, či nikoliv, není dodnes nic známo. (Lima) 4*
VELKÁ RECENZE
-
V.I.M. FILMU
Pokud se řekne „charakterní tvrďák ze staré školy, co zvládne skoro všechno“, je velmi pravděpodobné, že spoustě z vás vyvstane na mysli jedno z trojice jmen Gene Hackman – Charles Bronson – Clint Eastwood. Ale při vší úctě k prvně jmenovaným, asi nikdo neznamenal pro tvrďáky a hrdiny šedesátých až sedmdesátých let tolik, jako právě Eastwood. Kamenná maska, pod níž se skví nálož charismatu jako pro celou armádu, spravedlnost promíchaná s citem pro odhad situace. A když je potřeba, bijec, jehož pěsti i bouchačky najdou svůj cíl přesně a neomylně.
Už jsme si tu probrali Drsného Harryho, dnes je čas na něco trochu jiného; povaha zůstává, mění se barikáda. Místo zásadového policisty nestupuje na scénu odsouzený delikvent, kterého po sérii útěků převeleli přímo na slavný Alcatraz alias Skálu. Profláknuté to vězení ze sluncem zalitého stejnojmenného filmu Michaela Baye, kde se zase jednou ukazuje, že historie (možná?) lže. Jediný evidovaný případ úspěšného útěku z Alcatrazu připadá na rok 1963 a tím šťastným bohužel nebyl John Patrick Mason, nýbrž Frank Morris (a bratři Anglinové). Nikdo neví, zda někam doplavali, nikdo neví, jestli přežili. Z objektu se ale dostali a nikdo z nich nebyl usmrcen nikým z ochrany věznice.
Útěk skvěle navozuje atmosféru, ze které je potřeba vypadnout. Na vzduch. Na svobodu. Přestože Eastwoodovi se jako Morrisovi daří vyklouznout z téměř každého průseru a situace, která už už smrdí, i tak si zaslouží divácký respekt za to, jak jednoduše a s nadhledem jde na věc. Spousta věcí v tomhle filmu zavání sci-fi elementy a asi by se v reálu nedala tak dobře realizovat (například si nemyslím, že polní sváření lžičky a střihátka na nehty by přivedlo na svět tak pevný nástroj), nicméně tahle malá klopýtnutí a nesrovnalosti odjakživa k žánru tak nějak patřila. A pokud se hrdina tváří jako McGyver (tj. zmůžeš všechno ve všech podmínkách), je to guilty pleasure, na kterou se nemůžete hněvat. Kde by byli tihle hrdinové bez pořádného umu a ještě větší dávky štěstí; byli by nudní.
Je legrační, jak chudě a natahovaně působí z dnešního pohledu oproti Alcatrazu takový Prison Break. Skoro všechny nápady, které přinesl na scénu Michael Scofield, už tu jednou byly, akorát si je skoro nikdo nepamatuje. Frank Morris už je ale tahal z paty tenkrát a režisér Don Siegel mu je s chutí pomohl realizovat. Prison Break však není jediným koněm, který si z Alcatrazu půjčil většinu svých motivů – mnohem víc přiznaných i nepřiznaných citací najdete dnes ve filmech Franka Darabonta (Zelená míle a Shawshank). Už je jasné, kde se vzal vězeň s malou myškou Jingles, už je jasné, kde se vzalo prostředí s knihovnou a dennodenní sypání omítky z kalhot. A i kdyby za to mohl už sám Stephen King se svými předlohami, ten inspirační otisk je prostě nesmazatelný.
Útěk z Alcatrazu (společně s érou útěkových filmů McQueena) znamená pro vězeňská dramata prakticky to samé, co Matrix pro dnešní akční filmy – na začátku nebylo nic a pak najednou všechno. A všichni dostali chuť to napodobovat. Pokud máte možnost, jděte do toho. Tenhle nostalgií zavánějící kůň vás nezklame ani po třiceti letech.
ALCATRAZ
Alcatraz je skalnatý ostrov ležící uprostřed Sanfranciského zálivu v Kalifornii. Nachází se zhruba 2 kilometry od pobřeží a jeho rozloha činí 9 hektarů. Ostrov objevil námořní důstojník Juan Manuel de Ayala, když v roce 1775 jako první Evropan na ostrově přistál. Jméno ostrova vzniklo z původního španělského názvu Isla de los Alcatraces (ostrov terejů). Od roku 1850 byla na Alcatrazu umístěna obranná pevnost, jež později sloužila jako vojenská věznice. Ostrov je známý především jako sídlo přísně střežené federální věznice, která na Alcatrazu fungovala v letech 1934–1963.
V současnosti je ostrov Alcatraz významnou historickou památkou a velmi navštěvovanou turistickou atrakcí. Kromě samotné bývalé věznice se zde nachází též zbytky původního vojenského opevnění a nejdéle fungující maják na západním pobřeží USA. Správou ostrova je od roku 1972 pověřena federální agentura NPS (správa národních parků), jelikož Alcatraz je útočištěm kolonií mořských ptáků a jiných vzácných živočichů.
Podnětem pro zahájení výstavby se stalo propuknutí zlaté horečky v roce 1849, kdy se do Kalifornie začalo sjíždět množství lidí a směřovaly sem taktéž milionové investice. Prudký rozvoj zaznamenalo i samotné San Francisco, jehož populace se během tří let zvýšila z 500 na 35 000 obyvatel, stalo se jedním z nejbohatších měst světa a získalo vedoucí postavení mezi městy na západním pobřeží Spojených států. Protože bylo nutné ochránit bohatou a vzkvétající oblast před případnými útoky z cizích zemí, byl Alcatraz spolu s několika dalšími ostrovy v zátoce vyhrazen prezidentským nařízením ze dne 6. listopadu 1850 pro „veřejné účely“.
Postavy a obsazení
• Clint Eastwood - Frank Morris
• Patrick McGoohan - Warden
• Roberts Blossom - Doc
• Fred Ward - John Anglin
• Paul Benjamin - English
• Larry Hankin - Charley Butts
• Bruce M. Fischer - Wolf
• Frank Ronzio - Litmus
• Danny Glover - vězeň
• Jack Thibeau - Clarence Anglin
• Fred Stuthman - Johnson
• David Cryer - Wagner
• Madison Arnold - Zimmerman
• Blair Burrows - stráž
DABING
1.DABING (ČNTS)
V českém znění: Ladislav Županič - Clint Eastwood (Frank Morris), Karel Richter - Frank Ronzio (Lakmus), Viktor Vrabec - Patrick McGoohan (ředitel věznice), Pavel Rímský - Paul Benjamin (English), Miloš Vávra - Bruce M. Fischer (Wolf), Jaroslav Kaňkovský - Larry Hankin (Charley Butts), Antonín Navrátil - Jack Thibeau (Clarence Anglin), Pavel Vondra - Fred Ward (John Anglin), Otmar Brancuzský, Bedřich Šetena - Roberts Blossom (Doc), Vladimír Kudla, Zdeněk Hess, Bohdan Tůma, Martina Hudečková, Miroslava Součková, Zdeněk Mahdal (titulky) a další
Překlad: Tereza Chudobová
Zvuk: Petr Posolda
Produkce: Filip Smola, Jana Prášilová
Režie českého znění: Zdeněk Mahdal
Připravila: firma TS Production
Vyrobila: ČNTS Nova 1997
2.DABING (VHS, Nova, DVD, Cinemax, ČT)
V českém znění: Ladislav Županič - Clint Eastwood (Frank Morris), Zdeněk Podhůrský - Paul Benjamin (English), Miloslav Mejzlík - Patrick McGoohan (ředitel věznice), Ladislav Mrkvička - Frank Ronzio (Lakmus), Josef Nedorost - Larry Hankin (Charley Butts, titulky), Bedřich Šetena - Roberts Blossom (Doc), Jaroslav Kaňkovský (dozorce), Petra Jindrová - Candace Bowen (Angličanova dcera) + Regina Baff (Lucy), Bohdan Tůma - Fred Ward (John Anglin), Antonín Navrátil - Jack Thibeau (Clarence Anglin), Milan Slepička (dozorce) + Joe Miksak (policejní seržant), Libor Terš - Bruce M. Fischer (Wolf), Zdeněk Maryška - Hank Brandt (zástupce ředitele), Ludvík Král - Madison Arnold (Zimmerman), Petr Meissel (dozorce) a další
Překlad: Lidmila Hrůzová
Zvuk: Saša Vrbata
Produkce: Iva Koudelková
Dialogy a režie českého znění: Aleš Červeň
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, Studio Budíkov pro Hollywood Classic Entertainment 2001
3.DABING (Filmbox)
V českém znění: Ladislav Županič * - Clint Eastwood (Frank Morris), Radovan Vaculík, Ladislav Cigánek, Libor Terš, Jakub Saic, Otto Rošetzký, Martin Kubačák, Radek Hoppe, Ivo Novák, Jolana Smyčková, Adéla Kubačáková, Klára Šumanová
Překlad: Jan Feldstein
Úprava dialogů: Eva Bálková
Produkce: Andrea Bodnárová
Zvuk: Michal Kraus
Režie: Milan Soták
Vyrobilo: Studio SAGA TV pro SPI International 2019
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 22.06.1979 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 25.4.2001 Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.)
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 43 000 000
Náklady (Rozpočet) - $ 8 000 000
Tvůrci a herci
Don Siegel (Režie), Don Siegel (Produkce), Jerry Fieldin (Hudba), Bruce Surtees (Kamera), Ferris Webster (Střih), Marion Dougherty (Casting), Wallis Nicita (Casting), Allen E. Smith (Scénografie), Edward J. McDonald (Scénografie), Glenn Wright (Kostýmy), John T. Reitz (Zvuk), Bert Hallberg (Zvuk), Joe McKinney (Masky), Richard Tuggle (Scénář), J. Campbell Bruce (kniha) (Předloha), Clint Eastwood (Herec), Patrick McGoohan (Herec), Roberts Blossom (Herec), Jack Thibeau (Herec), Fred Ward (Herec), Paul Benjamin (Herec), Larry Hankin (Herec), Bruce M. Fischer (Herec), Frank Ronzio (Herec), Fred Stuthman (Herec), Madison Arnold (Herec), Ray K. Goman (Herec), Jason Ronard (Herec), Regina Baff (Herec), Hank Brandt (Herec), Joe Miksak (Herec), Garry Goodrow (Herec), Al Dunlap (Herec), Jim Haynie (Herec), Fritz Manes (Herec), Don Watters (Herec), Dan Leegant (Herec), Robert Hirschfeld (Herec), Joseph Whipp (Herec), Danny Glover (Herec), Carl Lumbly (Herec), Eugene Jackson (Herec), Fritz Ford (Herec), Lars Hensen (Herec), Stephen Bradley (Herec)
1979/112/USA/Drama, Thriller
Zajímavost k filmu
- Eastwood má jako tvůrce rád filmy, jejichž konec nutí diváky o snímcích i nadále přemýšlet, proto chtěl, aby měl Útěk z Alcatrazu otevřený konec a budil v divácích otázky, zda se uprchlíkům podařilo překonat ledové vody Sanfranciského zálivu či nikoliv. A tak vznikla ještě dodatečná závěrečná scéna, kdy dozorci najdou na pobřeží ostrova chryzantému. Tato scéna byla nápadem režiséra Siegela.
- Velmi chladné a nevlídné počasí, které při natáčení panovalo, vneslo do snímku onu specifickou atmosféru. Don Siegel se později nechal slyšet, že Útěk z Alcatrazu režíroval způsobem, jako by šlo o černobílý snímek, natočený na barevný film.
- Ač byli Eastwood s režisérem Siegelem dlouholetí přátelé, kteří spolu navíc v minulosti natočili již několik filmů, v době před vznikem tohoto snímku spolu měli velmi ochladlé vztahy. Režisér byl navíc rozhodnut, že film natočí u společnosti Paramount, Eastwood prosazoval Warner Bros. Všechna úskalí se nakonec podařilo překonat a i když snímek produkoval Paramount, Eastwood ztvárnil hlavní roli.
- Scénář byl dílem Richarda Tugglea, novináře ze San Francisca, kterého zaujala kniha na toto téma. Tuggle si obstaral práva na zfilmování a poté začal svůj scénář nabízet v Hollywoodu, kde jím nakonec zaujal režiséra Dona Siegela.
- Ve filmu bratři John (Fred Ward) a Clarence (Jack Thibeau) Anglinovi nastoupili trest v Alcatrazu společně, ve skutečnosti tomu však bylo jinak. John dorazil do této věznice 21. října 1960, zatímco Clarence až 10. ledna 1961.
- Frank Morris (Clint Eastwood) si v Alcatrazu odpykával trest za ozbrojenou loupež. Bratři John (Fred Ward) a Clarence (Jack Thibeau) Anglinovi si pobyt ve vězení "vysloužili" přepadením banky. (Yokolobuna)
- Clint Eastwood se při natáčení coby Morris pohyboval v prostorách autentické věznice a mnohdy si zakusil pocity skutečných vězňů, neboť většina scén se točila bez kaskadérů.
- Jeden z mnoha mýtů o Alcatrazu je, že je nemožné přeplavat z ostrova na pevninu kvůli žralokům. Ve skutečnosti v zálivu nejsou žádní žraloci, kteří by pojídali lidské maso. Pouze žraloci krmící se na dně zálivu. Hlavními překážkami byla studená voda (kolem 10° C), silný proud a vzdálenost od pobřeží (skoro 2 km). Pokud je ale osoba trénovaná, má dobrou fyzickou kondici, je možné v takto studené vodě přežít a odolat silným proudům.
- John Paul Scott a Darl Parker provedli poslední pokus o útěk v prosinci 1962, ovšem Scott byl zachycen mořským proudem a jeho tělo bylo nalezeno na pobřeží.
- Alcatras se nachází na skále, což o to více znemožňovalo případný únik, přesto však se o minimálně třech útěcích v pramenech hovoří, avšak doposud bez vyjádření oficiálních míst ani s odstupem mnoha let.
- Věznice Alcatraz byla uzavřena na základě rozhodnutí senátu Spojených států v roce 1963. Obávaná pevnost byla známá tím, že z ní nelze uniknout, neboť je situována na skále. Panoval zde tvrdý režim, vězni byli internováni na samotkách.
- Na motivy tohoto filmu vznikla počítačová hra.
- Je to naposledy, co spolu pracovali režisér Don Siegel a herec Clint Eastwood. Z jejich předchozí spolupráce vzešly filmy: Cooganův trik (1968), Dva mezci pro slečnu Sáru (1970), Oklamaný (1971) a asi nejznámější titul Drsný Harry (1971).
- Frank Morris a bratři John a Clarence Anglinové už nebyli nikdy znovu spatřeni a jsou vedeni jako pohřešovaní a pravděpodobně utonulí.
- Potřebnou elektřinu si museli tvůrci na ostrov přivádět kabely o délce 15 mil ze San Francisca.
- O skutečném útěku se dnes ví, že Morrise a bratry Angliny vytáhl z vody pravděpodobně motorový člun. Jeden z dozorců bloku, ve kterém byli bratři Anglinové, dostal několik měsíců po útěku prázdnou pohlednici z Brazílie.
- Nebezpečný útěk dolů přes vězeňskou zeď končící skokem do vody se točil bez kaskadérů.
- Dozorce v truhlárně se jmenuje Zimmerman, což je německy tesař.
- Během filmování byli na ostrově neustále turisté, kteří znesnadňovali natáčení. Většina filmu tak byla natočena v noci.
- V epizóde seriálu Secrets of the Dead (2000) z roku 2016 sa traja holandskí vedci pomocou údajov o prílivoch a odlivoch pokúsili rekonštruovať tento pokus o útek. Vytvorením ručne vyrobených kópií pltí a pádla sa pokúsili doplávať na Horseshoe Bay, ktorý považovali za realistickejšie miesto pristátia. Neuspeli.
- Velmi chladné a nevlídné počasí, které při natáčení panovalo, vneslo do snímku onu specifickou atmosféru. Don Siegel se později nechal slyšet, že Útěk z Alcatrazu režíroval způsobem, jako by šlo o černobílý snímek, natočený na barevný film.
- Ač byli Eastwood s režisérem Siegelem dlouholetí přátelé, kteří spolu navíc v minulosti natočili již několik filmů, v době před vznikem tohoto snímku spolu měli velmi ochladlé vztahy. Režisér byl navíc rozhodnut, že film natočí u společnosti Paramount, Eastwood prosazoval Warner Bros. Všechna úskalí se nakonec podařilo překonat a i když snímek produkoval Paramount, Eastwood ztvárnil hlavní roli.
- Scénář byl dílem Richarda Tugglea, novináře ze San Francisca, kterého zaujala kniha na toto téma. Tuggle si obstaral práva na zfilmování a poté začal svůj scénář nabízet v Hollywoodu, kde jím nakonec zaujal režiséra Dona Siegela.
- Ve filmu bratři John (Fred Ward) a Clarence (Jack Thibeau) Anglinovi nastoupili trest v Alcatrazu společně, ve skutečnosti tomu však bylo jinak. John dorazil do této věznice 21. října 1960, zatímco Clarence až 10. ledna 1961.
- Frank Morris (Clint Eastwood) si v Alcatrazu odpykával trest za ozbrojenou loupež. Bratři John (Fred Ward) a Clarence (Jack Thibeau) Anglinovi si pobyt ve vězení "vysloužili" přepadením banky. (Yokolobuna)
- Clint Eastwood se při natáčení coby Morris pohyboval v prostorách autentické věznice a mnohdy si zakusil pocity skutečných vězňů, neboť většina scén se točila bez kaskadérů.
- Jeden z mnoha mýtů o Alcatrazu je, že je nemožné přeplavat z ostrova na pevninu kvůli žralokům. Ve skutečnosti v zálivu nejsou žádní žraloci, kteří by pojídali lidské maso. Pouze žraloci krmící se na dně zálivu. Hlavními překážkami byla studená voda (kolem 10° C), silný proud a vzdálenost od pobřeží (skoro 2 km). Pokud je ale osoba trénovaná, má dobrou fyzickou kondici, je možné v takto studené vodě přežít a odolat silným proudům.
- John Paul Scott a Darl Parker provedli poslední pokus o útěk v prosinci 1962, ovšem Scott byl zachycen mořským proudem a jeho tělo bylo nalezeno na pobřeží.
- Alcatras se nachází na skále, což o to více znemožňovalo případný únik, přesto však se o minimálně třech útěcích v pramenech hovoří, avšak doposud bez vyjádření oficiálních míst ani s odstupem mnoha let.
- Věznice Alcatraz byla uzavřena na základě rozhodnutí senátu Spojených států v roce 1963. Obávaná pevnost byla známá tím, že z ní nelze uniknout, neboť je situována na skále. Panoval zde tvrdý režim, vězni byli internováni na samotkách.
- Na motivy tohoto filmu vznikla počítačová hra.
- Je to naposledy, co spolu pracovali režisér Don Siegel a herec Clint Eastwood. Z jejich předchozí spolupráce vzešly filmy: Cooganův trik (1968), Dva mezci pro slečnu Sáru (1970), Oklamaný (1971) a asi nejznámější titul Drsný Harry (1971).
- Frank Morris a bratři John a Clarence Anglinové už nebyli nikdy znovu spatřeni a jsou vedeni jako pohřešovaní a pravděpodobně utonulí.
- Potřebnou elektřinu si museli tvůrci na ostrov přivádět kabely o délce 15 mil ze San Francisca.
- O skutečném útěku se dnes ví, že Morrise a bratry Angliny vytáhl z vody pravděpodobně motorový člun. Jeden z dozorců bloku, ve kterém byli bratři Anglinové, dostal několik měsíců po útěku prázdnou pohlednici z Brazílie.
- Nebezpečný útěk dolů přes vězeňskou zeď končící skokem do vody se točil bez kaskadérů.
- Dozorce v truhlárně se jmenuje Zimmerman, což je německy tesař.
- Během filmování byli na ostrově neustále turisté, kteří znesnadňovali natáčení. Většina filmu tak byla natočena v noci.
- V epizóde seriálu Secrets of the Dead (2000) z roku 2016 sa traja holandskí vedci pomocou údajov o prílivoch a odlivoch pokúsili rekonštruovať tento pokus o útek. Vytvorením ručne vyrobených kópií pltí a pádla sa pokúsili doplávať na Horseshoe Bay, ktorý považovali za realistickejšie miesto pristátia. Neuspeli.
Odkazy
Hrají:
Clint Eastwood, Patrick McGoohan, Roberts Blossom, Jack Thibeau, Fred Ward, Paul Benjamin, Larry Hankin, Bruce M. Fischer, Frank Ronzio, Fred Stuthman, Madison Arnold, Ray K. Goman, Jason Ronard, Regina Baff, Hank Brandt, Joe Miksak, Garry Goodrow, Al Dunlap, Jim Haynie, Fritz Manes, Don Watters, Dan Leegant, Robert Hirschfeld, Joseph Whipp, Danny Glover, Carl Lumbly, Eugene Jackson, Fritz Ford, Lars Hensen, Stephen Bradley
