Bonnie a Clyde / Bonnie and Clyde (1967/111/USA/Akční, Drama, Krimi, Životopisný) 81%
19.11.2024 16:40
JEDNOU VĚTOU
„Potkali se v roce 1930. Během okamžiku se zamilovali, vyloupili obchod, ukradli auto a už se nikdy nerozdělili."
OBSAH
Americký film režiséra Arthura Penna Bonnie a Clyde patří dnes již do zlatého fondu světové kinematografie. Příběh dvou sympatických lupičů se odehrává v Americe třicátých let a je založen na skutečných událostech a skutečných postavách. Bonnie Parkerová se narodila v Roweně v Texasu roku 1910. Roku 1931 pracovala v kavárně. Pak se dala na dráhu zločinu. Clyde Barrow pocházel z rodiny nájemce půdy. V mládí vyloupil benzínovou pumpu. Byl odsouzen na dva roky, ale roku 1931 byl propuštěn za dobré chování. V tomto okamžiku začíná vlastní filmový příběh zločinecké dvojice, který je pojat spíše baladicky a s jistým nadhledem, aby pak nakonec gradoval v závěrečné orgii krutosti, v dnešním kontextu kinematografie ovšem množstvím krve dávno překonané. Film v době svého vzniku vzbudil velký ohlas a sklidil pochopitelně také mnoho cen. Jmenujme např. Oscara za vedlejší roli Estelle Parsonsové a kameru Burnetta Guffeyho, film měl ovšem ještě dalších osm oscarových nominací! V hlavních rolích pochopitelně zaujali Warren Beatty a Faye Dunawayová. Ta si vedle oscarové nominace odnesla za film i Cenu Britské akademie. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Bonnie a Clyde je dalším snímkem, slavnou klasikou, jehož hodnocení po 40ceti letech už je trochu problematické. Někdo řekne, že takové filmy nestárnou, ale to je pravda jen do jisté míry. Herecky se těžko něco vytkne, herci plní, co mají (a Faye Dunaway je prostě neskutečně zajímavá žena...). Arthur Penn však celkově neobyčejnou jízdu točí obyčejně a zbytečně "rozkouskovaně". Film má své nedostatky nejen v tempu, ale i celkové zajímavosti pro diváka, kdy se některé momenty stávají "zbytečnými". Doba hospodářské krize však potěší všechny milovníky tohoto chmurného období americké historie (stejně jako mě). Svým způsobem je ale Bonnie a Clyde pokusem v mnohém ojedinělým. Ať romantickou linií, vyhýbáním se sexu, odstupem diváka i režiséra od ústřední dvojice... Je to škoda, ale s čistým srdcem více jak 3* dát prostě nemohu... Nebýt konce a Faye Dunaway, šlo by jednoduše zapomenutelný snímek. (Djkoma) 3*
„This here's Miss Bonnie Parker. I'm Clyde Barrow. We rob banks.“ Ona po něm touží a on má problémy s erekcí - chybějící vzrušení tak kompenzují vykrádáním bank, útěkem před muži zákona a medializací svých činů. Vaše sympatie se budou odvíjet od toho, jestli na ně budete pohlížet jako na hospodářskou krizí zrozené Natural Born Killers a nebo v nich jen vidíte dětinské rebely bez příčiny.. Pennův film svou formou, líbivou kamerou a nakonec snad i tím "romantickým" závěrem silně připomene Hillův western Butch Cassidy a Sundance Kid a taky není rozhodně bez zajímavosti, že Faye Dunaway jako Bonnie dokonale posloužila módnímu průmyslu, když naučila ženy zase nosit baret. (Gilmour93) 4*
Studiový systém se za oceánem začal chtě nechtě rozpadat, mladí rebelové hledali inspiraci v Evropě a chtěli točit tak trochu jiné filmy. Látka o svérázných bankovních lupičích takové parametry splňovala. Napětí tu nepramení ze samotných loupeží, ale z vyobrazení vztahu nejen dvou milenců, ale i dalších vedlejších postav. Z Bonnie a Clydea jsou záhy nejen štvanci, ale díky rostoucí publicitě také hrdinové. Zobrazování násilí, romantická bezstarostnost, pocity deziluze, postavy vykreslené jako naivní hvězdy stříbrného plátna, vykořeněnost generace květinových dětí, prvky protestu a velmi jistá režie Arthura Penna dělají z téhle klasiky stále svěží záležitost. Faye Dunaway neuvěřitelně sexy, zuřivá a střihově dokonalá finální střelba je na opakované zhlédnutí!! (castor) 4*
VELKÁ RECENZE
-
V.I.M. FILMU
Každý z nás máme nějaké filmové resty a potřebujeme nakoukat klasiku, bez níž by naší orientaci v kinematografii něco chybělo. Bonnie a Clyde patří do skupiny filmů (jako Serpico, Absolvent, Půlnoční kovboj, Psí odpoledne, Butch Cassidy a Sundance Kid aj.) které prostě musíte vidět, jinak nevíte, o čem bylo lámání jedné hollywoodské epochy a nástup druhé. Takové, kdy se točí snímky méně učesané a na první pohled méně „pěkné,“ o to však gruntovnější, jejichž umělecký a konec konců i společenský přínos je však mnohem vyšší.
Disk s Bonnie a Clyde mi ležel na poličce asi půl roku a ne a ne se dokopat k tomu, abych ho vložil do mechaniky. Přece jen, z Warrena Beattyho a Faye Dunaway už dnes nečpí ty pravé feromóny a jejich současné filmy naplní kinosály jen s krajními obtížemi. Chybovat a být tak trochu líný si nějaký film pustit je však zcela lidské a tak se dnes Arthuru Pennovi za své zdržení omlouvám. Jeho film má grády i po bezmála čtyřiceti letech a na nálepku klasika má nárok jako žádný jiný. Což se většině dnešních tvůrců asi do budoucna nepoštěstí.
Film Bonnie a Clyde na první pohled působí velmi stroze, nepřístupně, možná až odtažitě. Prostě se nelísá do divácké přízně, nesnaží se z protagonistů dělat žádné svědomí Ameriky a na pozadí jejich příběhu sdělovat velké pravdy o světaběhu. Ti dva jsou docela pěkní sígři, kolikrát mučí a zabíjejí, aniž by si to vynutila situace, čistě z plezíru. Jsou nevyzpytatelní, konají rychleji než myslí a o nějakém morálním konceptu ve stylu „zabíjíme jen ty opravdu zlé policajty“ u nich lze uvažovat jen stěží.
Penn se upsal realistickému pojetí, takže žádné zpomalovačky, heroická hudba a sondy do jejich psychologie. Nitro, motivace a plány postav zahlédneme jen letmo. V rozhovoru, při nezdařené souloži nebo v objetí. Oceňuji též skvěle zahranou nesmělost a rozevlátost Warrena Beattyho a náladovou Bonnie v podání ledově krásné Faye Dunaway. Být rodiči, tu holku byste řezali od rána do večera. Penn nijak zvlášť netlačí na pilu sdělení „společenské krize produkují lidi jako Bonnie a Clyde“ a přesto máte pocit, že to tam někde je. A že celé ty dvě hodiny nejsou jen suchý, neangažovaný záznam několika týdnů v životě slavných amerických desperátů, jejichž životy se dostaly do mrtvého bodu.
Postavy a obsazení
• Warren Beatty - Clyde Barrow
• Faye Dunaway - Bonnie Parkerová
• Michael J. Pollard - C.W. Moss
• Gene Hackman - Buck Barrow
• Estelle Parsons - Blanche
• Denver Pyle - Frank Hamer
• Dub Taylor - Ivan Moss
• Evans Evans - Velma Davisová
• Gene Wilder - Eugene Grizzard
• Mabel Cavitt - Bonniina matka
• Frances Fisher - Bonniina teta
• Clyde Howdy - zástupce
• Patrick Cranshaw - pokladník v bance
• Ken Mayer - šerif Smoot
• Owen Bush - policista
• Ken Miller - policejní důstojník
Ocenění
Academy Awards
1968 - Estelle Parsons (Nejlepší výkon herečky ve vedlejší roli)
1968 - Burnett Guffey (Nejlepší kamera)
1968 - Nejlepší film roku (nominace)
1968 - Arthur Penn (Nejlepší režie) (nominace)
1968 - Warren Beatty (Nejlepší výkon herce v hlavní roli) (nominace)
1968 - Faye Dunaway (Nejlepší výkon herečky v hlavní roli) (nominace)
1968 - Gene Hackman (Nejlepší výkon herce ve vedlejší roli) (nominace)
1968 - Michael J. Pollard (Nejlepší výkon herce ve vedlejší roli) (nominace)
1968 - David A. Newman, Robert Benton (Nejlepší původní scénář) (nominace)
1968 - Nejlepší kostýmy (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
1968 - Faye Dunaway (Nejslibnější nováček)
1968 - Arthur Penn (Nejlepší film) (nominace)
1968 - Warren Beatty (Nejlepší zahraniční herec) (nominace)
1968 - Michael J. Pollard (Nejslibnější nováček) (nominace)
Golden Globes
1968 - Nejlepší film - drama (nominace)
1968 - Arthur Penn (Nejlepší režie) (nominace)
1968 - David Newman, Robert Benton (Nejlepší scénář) (nominace)
1968 - Warren Beatty (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1968 - Faye Dunaway (Nejlepší herečka - drama) (nominace)
1968 - Michael J. Pollard (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
New York Film Critics Circle Awards
1967 - David Newman, Robert Benton (Nejlepší scénář)
1967 - Nejlepší film (nominace)
1967 - Arthur Penn (Nejlepší režisér) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS, HBO Max)
V českém znění: Marek Vašut - Warren Beatty (Clyde Barrow), Simona Postlerová - Faye Dunaway (Bonnie Parker), Jiří Prager - Michael J. Pollard (C.W. Moss), Marcel Vašinka - Gene Hackman (Buck Barrow), [daber Helena Friedrichová] Helena Kratochvílová[/daber] - Estelle Parsons (Blanche), Miroslav Saic (titulky)[/obsazeni]
Překlad: Ivo Marek
Zvuk: Michal Frič
Dialogy: Hana Jupová
Asistentka režie: Helena Tipková
Produkce: Ladislav Dražan
Režie: Zdeněk Hruška St.
Vyrobila: Firma Bär pro Warner Home Video 1992
2.DABING (ČT, MGM, Prima)
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Warren Beatty (Clyde Barrow), Sabina Laurinová - Faye Dunaway (Bonnie Parker), Matěj Hádek - Michael J. Pollard (C.W.Moss), Jaromír Meduna - Gene Hackman (Buck Barrow), Martina Hudečková - Estelle Parsons (Blanche), Jiří Samek - Denver Pyle (Frank Hamer), Soběslav Sejk - Dub Taylor (Ivan Moss), Simona Vrbická - Evans Evans (Velma Davisová), Oldřich Vízner - Gene Wilder (Eugene Grizzard), Věra Kubánková - Mabel Cavitt (Boniina matka), Jan Hanžlík, Svatopluk Schuller, Vladimír Fišer (titulky)
Překlad a dialogy: Pavel Dominik
Dramaturgie: Helena Křováková
Zvuk: Zdeněk Hrubý
Střihová spolupráce: Ivana Kratochvílová
Asistentka režie: Hana Somolová
Vedoucí výroby: Miloš Novák
Režie: Elmar Kloss
Vyrobila: Tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského, Česká televize 1998
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 13.8.1967 Warner Brothers/Seven Arts
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.3.1992 (VHS) Warner Home Video
Poprvé na DVD: 19.10.1998 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 70 000 000
Náklady (Rozpočet) - $ 2 500 000
„Potkali se v roce 1930. Během okamžiku se zamilovali, vyloupili obchod, ukradli auto a už se nikdy nerozdělili."
OBSAH
Americký film režiséra Arthura Penna Bonnie a Clyde patří dnes již do zlatého fondu světové kinematografie. Příběh dvou sympatických lupičů se odehrává v Americe třicátých let a je založen na skutečných událostech a skutečných postavách. Bonnie Parkerová se narodila v Roweně v Texasu roku 1910. Roku 1931 pracovala v kavárně. Pak se dala na dráhu zločinu. Clyde Barrow pocházel z rodiny nájemce půdy. V mládí vyloupil benzínovou pumpu. Byl odsouzen na dva roky, ale roku 1931 byl propuštěn za dobré chování. V tomto okamžiku začíná vlastní filmový příběh zločinecké dvojice, který je pojat spíše baladicky a s jistým nadhledem, aby pak nakonec gradoval v závěrečné orgii krutosti, v dnešním kontextu kinematografie ovšem množstvím krve dávno překonané. Film v době svého vzniku vzbudil velký ohlas a sklidil pochopitelně také mnoho cen. Jmenujme např. Oscara za vedlejší roli Estelle Parsonsové a kameru Burnetta Guffeyho, film měl ovšem ještě dalších osm oscarových nominací! V hlavních rolích pochopitelně zaujali Warren Beatty a Faye Dunawayová. Ta si vedle oscarové nominace odnesla za film i Cenu Britské akademie. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Bonnie a Clyde je dalším snímkem, slavnou klasikou, jehož hodnocení po 40ceti letech už je trochu problematické. Někdo řekne, že takové filmy nestárnou, ale to je pravda jen do jisté míry. Herecky se těžko něco vytkne, herci plní, co mají (a Faye Dunaway je prostě neskutečně zajímavá žena...). Arthur Penn však celkově neobyčejnou jízdu točí obyčejně a zbytečně "rozkouskovaně". Film má své nedostatky nejen v tempu, ale i celkové zajímavosti pro diváka, kdy se některé momenty stávají "zbytečnými". Doba hospodářské krize však potěší všechny milovníky tohoto chmurného období americké historie (stejně jako mě). Svým způsobem je ale Bonnie a Clyde pokusem v mnohém ojedinělým. Ať romantickou linií, vyhýbáním se sexu, odstupem diváka i režiséra od ústřední dvojice... Je to škoda, ale s čistým srdcem více jak 3* dát prostě nemohu... Nebýt konce a Faye Dunaway, šlo by jednoduše zapomenutelný snímek. (Djkoma) 3*
„This here's Miss Bonnie Parker. I'm Clyde Barrow. We rob banks.“ Ona po něm touží a on má problémy s erekcí - chybějící vzrušení tak kompenzují vykrádáním bank, útěkem před muži zákona a medializací svých činů. Vaše sympatie se budou odvíjet od toho, jestli na ně budete pohlížet jako na hospodářskou krizí zrozené Natural Born Killers a nebo v nich jen vidíte dětinské rebely bez příčiny.. Pennův film svou formou, líbivou kamerou a nakonec snad i tím "romantickým" závěrem silně připomene Hillův western Butch Cassidy a Sundance Kid a taky není rozhodně bez zajímavosti, že Faye Dunaway jako Bonnie dokonale posloužila módnímu průmyslu, když naučila ženy zase nosit baret. (Gilmour93) 4*
Studiový systém se za oceánem začal chtě nechtě rozpadat, mladí rebelové hledali inspiraci v Evropě a chtěli točit tak trochu jiné filmy. Látka o svérázných bankovních lupičích takové parametry splňovala. Napětí tu nepramení ze samotných loupeží, ale z vyobrazení vztahu nejen dvou milenců, ale i dalších vedlejších postav. Z Bonnie a Clydea jsou záhy nejen štvanci, ale díky rostoucí publicitě také hrdinové. Zobrazování násilí, romantická bezstarostnost, pocity deziluze, postavy vykreslené jako naivní hvězdy stříbrného plátna, vykořeněnost generace květinových dětí, prvky protestu a velmi jistá režie Arthura Penna dělají z téhle klasiky stále svěží záležitost. Faye Dunaway neuvěřitelně sexy, zuřivá a střihově dokonalá finální střelba je na opakované zhlédnutí!! (castor) 4*
VELKÁ RECENZE
-
V.I.M. FILMU
Každý z nás máme nějaké filmové resty a potřebujeme nakoukat klasiku, bez níž by naší orientaci v kinematografii něco chybělo. Bonnie a Clyde patří do skupiny filmů (jako Serpico, Absolvent, Půlnoční kovboj, Psí odpoledne, Butch Cassidy a Sundance Kid aj.) které prostě musíte vidět, jinak nevíte, o čem bylo lámání jedné hollywoodské epochy a nástup druhé. Takové, kdy se točí snímky méně učesané a na první pohled méně „pěkné,“ o to však gruntovnější, jejichž umělecký a konec konců i společenský přínos je však mnohem vyšší.
Disk s Bonnie a Clyde mi ležel na poličce asi půl roku a ne a ne se dokopat k tomu, abych ho vložil do mechaniky. Přece jen, z Warrena Beattyho a Faye Dunaway už dnes nečpí ty pravé feromóny a jejich současné filmy naplní kinosály jen s krajními obtížemi. Chybovat a být tak trochu líný si nějaký film pustit je však zcela lidské a tak se dnes Arthuru Pennovi za své zdržení omlouvám. Jeho film má grády i po bezmála čtyřiceti letech a na nálepku klasika má nárok jako žádný jiný. Což se většině dnešních tvůrců asi do budoucna nepoštěstí.
Film Bonnie a Clyde na první pohled působí velmi stroze, nepřístupně, možná až odtažitě. Prostě se nelísá do divácké přízně, nesnaží se z protagonistů dělat žádné svědomí Ameriky a na pozadí jejich příběhu sdělovat velké pravdy o světaběhu. Ti dva jsou docela pěkní sígři, kolikrát mučí a zabíjejí, aniž by si to vynutila situace, čistě z plezíru. Jsou nevyzpytatelní, konají rychleji než myslí a o nějakém morálním konceptu ve stylu „zabíjíme jen ty opravdu zlé policajty“ u nich lze uvažovat jen stěží.
Penn se upsal realistickému pojetí, takže žádné zpomalovačky, heroická hudba a sondy do jejich psychologie. Nitro, motivace a plány postav zahlédneme jen letmo. V rozhovoru, při nezdařené souloži nebo v objetí. Oceňuji též skvěle zahranou nesmělost a rozevlátost Warrena Beattyho a náladovou Bonnie v podání ledově krásné Faye Dunaway. Být rodiči, tu holku byste řezali od rána do večera. Penn nijak zvlášť netlačí na pilu sdělení „společenské krize produkují lidi jako Bonnie a Clyde“ a přesto máte pocit, že to tam někde je. A že celé ty dvě hodiny nejsou jen suchý, neangažovaný záznam několika týdnů v životě slavných amerických desperátů, jejichž životy se dostaly do mrtvého bodu.
Postavy a obsazení
• Warren Beatty - Clyde Barrow
• Faye Dunaway - Bonnie Parkerová
• Michael J. Pollard - C.W. Moss
• Gene Hackman - Buck Barrow
• Estelle Parsons - Blanche
• Denver Pyle - Frank Hamer
• Dub Taylor - Ivan Moss
• Evans Evans - Velma Davisová
• Gene Wilder - Eugene Grizzard
• Mabel Cavitt - Bonniina matka
• Frances Fisher - Bonniina teta
• Clyde Howdy - zástupce
• Patrick Cranshaw - pokladník v bance
• Ken Mayer - šerif Smoot
• Owen Bush - policista
• Ken Miller - policejní důstojník
Ocenění
Academy Awards
1968 - Estelle Parsons (Nejlepší výkon herečky ve vedlejší roli)
1968 - Burnett Guffey (Nejlepší kamera)
1968 - Nejlepší film roku (nominace)
1968 - Arthur Penn (Nejlepší režie) (nominace)
1968 - Warren Beatty (Nejlepší výkon herce v hlavní roli) (nominace)
1968 - Faye Dunaway (Nejlepší výkon herečky v hlavní roli) (nominace)
1968 - Gene Hackman (Nejlepší výkon herce ve vedlejší roli) (nominace)
1968 - Michael J. Pollard (Nejlepší výkon herce ve vedlejší roli) (nominace)
1968 - David A. Newman, Robert Benton (Nejlepší původní scénář) (nominace)
1968 - Nejlepší kostýmy (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
1968 - Faye Dunaway (Nejslibnější nováček)
1968 - Arthur Penn (Nejlepší film) (nominace)
1968 - Warren Beatty (Nejlepší zahraniční herec) (nominace)
1968 - Michael J. Pollard (Nejslibnější nováček) (nominace)
Golden Globes
1968 - Nejlepší film - drama (nominace)
1968 - Arthur Penn (Nejlepší režie) (nominace)
1968 - David Newman, Robert Benton (Nejlepší scénář) (nominace)
1968 - Warren Beatty (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1968 - Faye Dunaway (Nejlepší herečka - drama) (nominace)
1968 - Michael J. Pollard (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
New York Film Critics Circle Awards
1967 - David Newman, Robert Benton (Nejlepší scénář)
1967 - Nejlepší film (nominace)
1967 - Arthur Penn (Nejlepší režisér) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS, HBO Max)
V českém znění: Marek Vašut - Warren Beatty (Clyde Barrow), Simona Postlerová - Faye Dunaway (Bonnie Parker), Jiří Prager - Michael J. Pollard (C.W. Moss), Marcel Vašinka - Gene Hackman (Buck Barrow), [daber Helena Friedrichová] Helena Kratochvílová[/daber] - Estelle Parsons (Blanche), Miroslav Saic (titulky)[/obsazeni]
Překlad: Ivo Marek
Zvuk: Michal Frič
Dialogy: Hana Jupová
Asistentka režie: Helena Tipková
Produkce: Ladislav Dražan
Režie: Zdeněk Hruška St.
Vyrobila: Firma Bär pro Warner Home Video 1992
2.DABING (ČT, MGM, Prima)
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Warren Beatty (Clyde Barrow), Sabina Laurinová - Faye Dunaway (Bonnie Parker), Matěj Hádek - Michael J. Pollard (C.W.Moss), Jaromír Meduna - Gene Hackman (Buck Barrow), Martina Hudečková - Estelle Parsons (Blanche), Jiří Samek - Denver Pyle (Frank Hamer), Soběslav Sejk - Dub Taylor (Ivan Moss), Simona Vrbická - Evans Evans (Velma Davisová), Oldřich Vízner - Gene Wilder (Eugene Grizzard), Věra Kubánková - Mabel Cavitt (Boniina matka), Jan Hanžlík, Svatopluk Schuller, Vladimír Fišer (titulky)
Překlad a dialogy: Pavel Dominik
Dramaturgie: Helena Křováková
Zvuk: Zdeněk Hrubý
Střihová spolupráce: Ivana Kratochvílová
Asistentka režie: Hana Somolová
Vedoucí výroby: Miloš Novák
Režie: Elmar Kloss
Vyrobila: Tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského, Česká televize 1998
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 13.8.1967 Warner Brothers/Seven Arts
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.3.1992 (VHS) Warner Home Video
Poprvé na DVD: 19.10.1998 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 70 000 000
Náklady (Rozpočet) - $ 2 500 000
Tvůrci a herci
Arthur Penn (Režie), Warren Beatty (Produkce), Charles Strouse (Hudba), Burnett Guffey (Kamera), Dede Allen (Střih), - (Casting), Raymond Paul (Scénografie), Theadora Van Runkle (Kostýmy), Francis E. Stahl (Zvuk), Robert Jiras (Masky), David Newman (Scénář), Robert Benton (Scénář), Robert Towne (Scénář), Warren Beatty (Herec), Faye Dunaway (Herec), Michael J. Pollard (Herec), Gene Hackman (Herec), Estelle Parsons (Herec), Denver Pyle (Herec), Dub Taylor (Herec), Evans Evans (Herec), Gene Wilder (Herec), Owen Bush (Herec), Patrick Cranshaw (Herec), Ken Mayer (Herec), Clyde Howdy (Herec), Sadie French (Herec),
1967/111/USA/Akční, Drama, Krimi, Životopisný
Zajímavost k filmu
- Násilí je v průběhu celého filmu zdůrazňováno zesíleným zvukem výstřelů. Promítači neoboznámení s tvůrčím záměrem se zvuk v těchto pasážích snažili ztlumit, neboť se domnívali, že jde o závadu obrdržené kopie. [Zdroj: časopis Film a Doba 3/2017]
- Bonnie a Clyde byl první film, jehož tvůrci zkombinovali kapsle naplněné červeným barvivem s výbušnými roznětkami a uvedli tak do praxe tzv. squibs, dnes běžně používanou techniku pro vizualizaci zásahu živé tkáně vystřelenou kulkou. [Zdroj: časopis Film a Doba 3/2017]
- Bonnie Parkerová se narodila 1. 10. 1910 v Roweně ve státě Texas. Clyde, vlastním jménem Clyde Chestnut Barrow, se narodil v roce 1909 v Texasu.
- Roztřílené auto původní majitelé prodali za 3 500 amerických dolarů.
- Rozštřílené auto bylo po incidentu možné za 25 centů zhlédnout na vlastní oči.
- Snímek byl v roce 2008 zařazen Americkou filmovou institucí mezi nejlepšími gangsterskými filmy na 5. místo.
- Ve filmu si zahráli také dva hudebníci Lester Flatt a Earl Scruggs, kteří složili hudební motiv pro televizní film Beverly Hillbilles.
- Warren Beatty zvažoval do role Bonnie i herečku a zpěvačku Cher. Roli otmítla také Ali MacGraw.
- Snímek byl časopisem Premiere zařazen mezi 25 nejnebezpečnějších filmů všech dob.
- Film do kin přicházel se sloganem: „Jsou mladí. Jsou zamilovaní. Zabíjejí lidi.“
- Díky tomuto snímku je Warren Beatty považován za předchůdce “nové hollywoodské generace”, do které patří filmaři jako Francis Ford Coppola, Steven Spielberg, George Lucas a Martin Scorsese. (džanik)
- Tento film, spolu s první road-movie Bezstarostná jízda (1969), se stal začátkem tzv. “nové hollywoodské éry”, kdy dala filmová studia tvůrcům do té doby bezprecedentní volnost k uskutečnění jejich výstředních představ.
- Niektoré fotografie z úvodu filmu sú autentickými snímkami Bonnie a Clydea, niektoré dokonca vyfotili oni sami.
- Filmovanie smrti zabralo 5 dní a každý záber sa realizoval najmenej štyrmi kamerami, ktoré bežali v rôznych rýchlostiach. Obaja hrdinovia mali na sebe zhruba stovku kapslí s umelou krvou, ktoré boli odpálené po drôte.
- Na konci filmovania mal režisér Penn k dispozícií 125 000 záberov.
- Unavený výraz v tvári Faye Dunaway bol výsledkom zámerného experimentu, počas ktorého chodila ovešaná vreckami s pieskom.
- Do role Bonnie zvažoval Beatty okrem svojej sestry Shirley MacLaine aj svoju priateľku, francúzsku herečku Leslie Caronovú.
- Rodina texaského pohraničníka Franka Hamera, úhlavného nepriateľa gangsterského páru, sa so štúdiom súdila o 1 750 000 dolárov kvôli tomu, že bol spodobnený ako tupý a pomstychtivý zabiják.
- Bucka Barrowa, alias Gena Hackmana, zabila stovka mužov zákona v mestečku Dexter, v štáte Iowa.
- Podľa historických faktov schytal Clyde 27 zásahov, Bonnie dvojnásobný počet.
- Bonnie a Clyde byl první film, jehož tvůrci zkombinovali kapsle naplněné červeným barvivem s výbušnými roznětkami a uvedli tak do praxe tzv. squibs, dnes běžně používanou techniku pro vizualizaci zásahu živé tkáně vystřelenou kulkou. [Zdroj: časopis Film a Doba 3/2017]
- Bonnie Parkerová se narodila 1. 10. 1910 v Roweně ve státě Texas. Clyde, vlastním jménem Clyde Chestnut Barrow, se narodil v roce 1909 v Texasu.
- Roztřílené auto původní majitelé prodali za 3 500 amerických dolarů.
- Rozštřílené auto bylo po incidentu možné za 25 centů zhlédnout na vlastní oči.
- Snímek byl v roce 2008 zařazen Americkou filmovou institucí mezi nejlepšími gangsterskými filmy na 5. místo.
- Ve filmu si zahráli také dva hudebníci Lester Flatt a Earl Scruggs, kteří složili hudební motiv pro televizní film Beverly Hillbilles.
- Warren Beatty zvažoval do role Bonnie i herečku a zpěvačku Cher. Roli otmítla také Ali MacGraw.
- Snímek byl časopisem Premiere zařazen mezi 25 nejnebezpečnějších filmů všech dob.
- Film do kin přicházel se sloganem: „Jsou mladí. Jsou zamilovaní. Zabíjejí lidi.“
- Díky tomuto snímku je Warren Beatty považován za předchůdce “nové hollywoodské generace”, do které patří filmaři jako Francis Ford Coppola, Steven Spielberg, George Lucas a Martin Scorsese. (džanik)
- Tento film, spolu s první road-movie Bezstarostná jízda (1969), se stal začátkem tzv. “nové hollywoodské éry”, kdy dala filmová studia tvůrcům do té doby bezprecedentní volnost k uskutečnění jejich výstředních představ.
- Niektoré fotografie z úvodu filmu sú autentickými snímkami Bonnie a Clydea, niektoré dokonca vyfotili oni sami.
- Filmovanie smrti zabralo 5 dní a každý záber sa realizoval najmenej štyrmi kamerami, ktoré bežali v rôznych rýchlostiach. Obaja hrdinovia mali na sebe zhruba stovku kapslí s umelou krvou, ktoré boli odpálené po drôte.
- Na konci filmovania mal režisér Penn k dispozícií 125 000 záberov.
- Unavený výraz v tvári Faye Dunaway bol výsledkom zámerného experimentu, počas ktorého chodila ovešaná vreckami s pieskom.
- Do role Bonnie zvažoval Beatty okrem svojej sestry Shirley MacLaine aj svoju priateľku, francúzsku herečku Leslie Caronovú.
- Rodina texaského pohraničníka Franka Hamera, úhlavného nepriateľa gangsterského páru, sa so štúdiom súdila o 1 750 000 dolárov kvôli tomu, že bol spodobnený ako tupý a pomstychtivý zabiják.
- Bucka Barrowa, alias Gena Hackmana, zabila stovka mužov zákona v mestečku Dexter, v štáte Iowa.
- Podľa historických faktov schytal Clyde 27 zásahov, Bonnie dvojnásobný počet.
Odkazy