Proti všem / Proti všem (1956/109/Československo/Drama, Historický, Válečný) 72%
07.10.2025 10:22
JEDNOU VĚTOU
„Třetí díl husitské revoluční trilogie."
OBSAH
Po vítězství Jana Žižky u Sudoměře a upevnění pozic husitského hnutí se děj přesouvá do období, kdy jsou husité stále pod tlakem nepřátel - vojska Zikmunda, který chce ovládnout český trůn, a jeho spojenců. Film sleduje nejen vojenské tažení, ale i osobní příběhy, které dodávají historickým událostem lidský rozměr. Hlavní linií zůstává postava Jana Žižky (Zdeněk Štěpánek), který se stává symbolem odhodlaného a moudrého vůdce. Jeho schopnost vést vojsko a zároveň udržet morálku lidí je klíčová pro úspěch husitů. Mezi Žižkovy vojáky patří věrní druhové, kteří mu pomáhají plánovat bitvy, organizovat zásobování a držet jednotu proti přesile. Paralelně film sleduje osobní příběh Zdeny, dcery vladyky z Hvozdna, a její tragickou lásku ke knězi Bydlínskému (Miroslav Doležal). Jejich vztah symbolizuje napětí mezi lidskými city a povinností vůči vyšším ideálům. Zdena je vtažena do konfliktu, který ji nutí čelit bolestným rozhodnutím.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Proti všem (1956) uzavírá Vávrovu husitskou trilogii a sleduje vzestup husitského hnutí po bitvě u Sudoměře a vítězství nad vojsky Zikmunda na Vítkově. Hlavní postavou je Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek), moudrý a odhodlaný vůdce, který vede své vojsko proti přesile, zatímco paralelně sledujeme tragickou lásku Zdeny a kněze Bydlínského. Film nabízí napínavé bitvy, dramatičnost lidských osudů a zároveň reflektuje cenu, kterou hnutí za svou svobodu zaplatilo. Přes dobovou ideologickou stopu jde o poutavý historický epos, který kombinuje akci s emocemi a představuje jednu z vrcholných českých filmových produkcí 50. let. (GASTON73) *
Opět skvěle zpracovaná, velkoryse výpravně pojatá freska z dob českého husitství. Film je zcela v područí Zdeňka Nejedlého, potažmo jeho vzorů, což nám ovšem z dnešní perspektivy nemůže vadit. Velice realisticky zobrazeno nebezpečí zpátečnictví i radikalizace a jejich potlačení. Při sledování bitvy na Vítkově si připadám jako při četbě Palackého veledíla:"Geschichte des tschechischen Volkes in Böhmen und Mähren". (Pohrobek) 4*
Proti všem aneb Návrat krále českého socialismu. Žižka se v první třetině filmu neobjevuje a vše tak stojí na zástupu vedlejších postav, které však kvůli nedostatečné stopáži nemají prostor se představit, natož aby pořádně zaujali. Naštěstí v závěru přichází vrchol celé trilogie. Pokud Vávra něco uměl, tak to byly davové scény, které jsou na bitevním poli v doprovodu chorálů o to působivější. (Djoker) 3*
VELKÁ RECENZE
Závěrečná část husitské trilogie Otakara Vávry, Proti všem, vznikla v roce 1956 a stejně jako předchozí díly (Jan Hus a Jan Žižka) vychází z literární předlohy Aloise Jiráska. Snímek se soustředí na vzestup husitského hnutí po bitvě u Sudoměře a kulminuje vítězstvím nad vojsky krále Zikmunda na pražském Vítkově, čímž završuje epický příběh lidového odporu proti tyranii a politické zloby.
Vedle velkých historických událostí se film výrazně zaměřuje na osobní a citovou rovinu. Důležitou linii představuje tragická láska Zdeny, dcery vladyky z Hvozdna, ke knězi Bydlínskému. Tato ženská postava, ztvárněná Vlastou Matulovou (která se v předchozích dvou filmech objevila jako královna Žofie), dodává příběhu emocionální hloubku a lidský rozměr, který kontrastuje s vojenskými a politickými intrikami. Miroslav Doležal, představitel Bydlínského, se opět objevuje v menší roli, čímž film propojuje kontinuitu herců napříč trilogií.
Postava Jana Žižky, tradičně svěřená Zdeňku Štěpánkovi, zůstává centrální a symbolizuje vůdčí schopnosti, odhodlání a sociální spravedlnost. Jan Pivec dokončuje svou tendenční karikaturu zlovolného krále Zikmunda, tzv. „lišky ryšavé“, čímž výrazně posiluje dramatický kontrast mezi hrdiny lidového hnutí a represivní mocí.
Stejně jako u předchozích dílů trilogie se Vávra nezaměřuje na historickou přesnost, ale především na ideologické a vlastenecké poselství, silně ovlivněné marxistickou interpretací dějin a dobovou komunistickou propagandou. Režie staví na monumentálních scénách bitev, dynamickém střihu a pečlivé výpravě, která podtrhuje dramatický a epický charakter snímku. Kostýmy, kulisy i scéna bitvy na Vítkově jsou komponovány s důrazem na vizuální působivost a sugestivní historický kontext.
Celkově Proti všem uzavírá trilogii silným vyprávěním, které kombinuje epickou fresku husitských bojů s osobními dramaty jednotlivých postav. Film zdůrazňuje odvahu, sociální a národní cítění husitských vůdců a zároveň pokračuje v ideologickém pojetí předchozích snímků, jež formuje jasný morální kontrast mezi lidem a tyranem. Dílo je tak nejen vizuálně a dramaticky působivé, ale i významné pro českou filmovou historii jako završení jedné z nejznámějších historických trilogií.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V úvodu prchají před houfem plenících táboritů probošt louňovického kláštera, tamní sakristián a mladá novicka Marta. Útočiště najdou ve tvrzi zemana Ctibora z Hvozdna, který je před pronásledovateli ochrání. Trojice tak vyvázne a stihne se ukrýt na hradě Příběnice u mocného pána Oldřicha z Rožmberka. K táboritům se při průchodu Hvozdna přidává většina obyvatel vsi a také zemanova dcera Zdena. Venkované dosáhnou Tábora a jsou zde přijati. Zdena je okouzlena jedním z táborských kněží, Janem Bydlinským.
Louňovickému proboštovi se podaří přesvědčit pana z Rožmberka, aby přistoupil na stranu krále Zikmunda Lucemburského, který se právě chystal vpadnout do Čech v čele křížové výpravy. Mladý Rožmberk se za přislíbenou finanční odměnu zavázal udeřit na oslabené město Tábor. Probošt se s touto zprávou vydává do Kutných Hor, kde před útokem na Prahu prodlívá Zikmund se svým vojskem. Na cestě se probošt setkává s Ctiborem z Hvozdna, který zamířil za svou dcerou na Tábor. Ve městě rovných začíná narůstat spor mezi táborskými kněžími požadujícími bránit se ve městě a hejtmanem Žižkou, který doporučuje vytáhnout na pomoc Praze ohrožené Zikmundovým vojskem. Kolem fanatických kněží Petra Kániše a Jana Bydlinského se začíná shromažďovat skupinka jejich posluchačů, do níž patří proti vůli jejího otce i zemanova dcera Zdena.
Louňovický probošt doráží do Kutné Hory, kde Němci házejí husity do prázdných šachet místních stříbrných dolů. Probošt zde informuje krále Zikmunda o postoji Oldřicha z Rožmberka. Za králem do Kutné Hory přijíždí také pražské poselstvo, které se zoufale snaží vyprosit u Zikmund milost. Uherský a římský král husitské vyslance odbude a donutí je tak požádat o pomoc venkovské husity a především jihočeské tábory. V Táboře po zprávě od Pražanů převáží Žižkova strana a většina zdejších husitů se hotoví k odchodu do ohrožené Prahy. Odjíždí také zeman Ctibor a jeho synovec Ondřej, avšak proti otcově vůli se ve městě spolu s Bydlinským, Kánišem a jejich lidmi rozhodne zůstat zemanka Zdena.
Proti oslabenému Táboru vytáhne pán z Rožmberka se svým vojskem, podpořeným také oddíly rakouského vévody Albrechta. V Rožmberkově vojsku je se svým strýcem také novicka Marta, louňovický probošt a sakristián. Tábor je obležen a jen stěží přesile odolává. Z Prahy tehdy přitáhne táborská jízda vyslaná na pomoc obleženému Táboru Janem Žižkou. Nečekaným útokem se husitům podaří oblehatele porazit a Tábor zachránit. Po bitvě je tábory zajat louňovický probošt a sakristián, načež jsou oba upáleni. Novicka Marta a její služebná jsou před smrtí zachráněny mladým Ondřejem z Hvozdna.
Po zažehnání primárního nebezpečí dochází v Táboře k definitivnímu rozkolu a radikálové vedení Kánišem odcházejí z města do podhradí dobytého hradu Příběnice. Spolu odcházejí také Zdena a Jan Bydlinský, kteří se do sebe zamilují. V Příběnicích Kániš poblouzní své posluchače a tito fanatici zaživa upalují zemanovu dceru Zdenu a Kánišova soka Bydlinského. Ani zeman Ctibor již svou dceru nestihne zachránit.
Ve finále celého filmu se Praha, kam již dorazili táborští a další venkovští husité, chystá na útok křižáckých vojsk, které ze tří stran svírají hlavní město. Jedinou zásobovací cestou do Prahy je stezka z Poříčské brány, která vede okolo vrchu Vítkova. Žižka proto toto strategické místo opevní a společně s nepočetným houfem jej také ubrání před obrovskou přesilou, která se Vítkov pokusí obsadit. Král Zikmund je poražen a kruciáta se rozpadá. Husité v samotném závěru slaví toto velké vítězství.
Postavy a obsazení
• Zdeněk Štěpánek - Jan Žižka
• Gustav Hilmar - Ctibor z Hvozdna
• Vlasta Matulová - Zdena, Ctiborova dcera
• Bedřich Karen - probošt louňovického kláštera
• Jan Pivec - římský a uherský král Zikmund
• Miroslav Doležal - Jan Bydlinský
• Václav Voska - Petr Kániš
• Jana Rybářová - novicka Marta
• Petr Haničinec - Ondřej z Hvozdna
• Stanislav Neumann - sakristián
• Jaroslav Vojta - Šimon Ohnivec
• Marie Vášová - Johova žena
• Vladimír Ráž - Tomeš, Johův syn
• Otto Lackovič - Ondřej, Johův syn
• Rudolf Pellar - Václav Koranda
• Bohuslav Záhorský - louňovický sedlák
• Eva Jiroušková - děvečka Margeta
• Radovan Lukavský - hejtman z Hroznějovic
• Václav Špidla - Oldřich z Rožmberka
• Vítězslav Vejražka - Václav z Dubé
• Eduard Kohout - Lefl z Lažan
• Rudolf Hrušínský - mistr Křišťan
• František Horák - Jan Želivský
• František Leraus - Šimon od Bílého lva
• Světla Amortová - chůva Agneška
• Josef Kotapiš - Pipo Spano
• Blanka Waleská - táborská žena
Ocenění
Ocenění na festivalech
Mezinárodní filmový festival v Benátkách (1956–1957)
Film byl promítán a získal uznání kritiky za historický a umělecký přínos, byť nebyl oceněn hlavní cenou.
Domácí ocenění
Film obdržel Státní cenu I. stupně a další uznání Československé filmové a televizní unie za uměleckou hodnotu a přínos k národní historii.
Mezinárodní festivaly východního bloku
Film se účastnil vybraných přehlídek v Polsku a Maďarsku, kde byl ceněn za realistické zobrazení husitského období a režijní zpracování.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 28.3.1947 Státní půjčovna filmů
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.7.2007 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Jan Roháč z Dubé gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt9/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1947
Režie: Vladimír Borský, Hrají: Otomar Korbelář, Ladislav Boháč
Jan Hus gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt1/
Československo, Drama / Historický, 1954
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, Karel Höger
Jan Žižka gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt11/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1955
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, František Horák
Proti všem gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt7/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1956
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar
Jan Hus (TV film) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas188/
Česko, Historický / Drama, 2015
Režie: Jiří Svoboda, Hrají: Matěj Hádek, Jan Dolanský
Jan Žižka gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/bbk/
Česko, Historický / Akční / Drama, 2022
Režie: Petr Jákl, Hrají: Ben Foster, Sophie Lowe
„Třetí díl husitské revoluční trilogie."
OBSAH
Po vítězství Jana Žižky u Sudoměře a upevnění pozic husitského hnutí se děj přesouvá do období, kdy jsou husité stále pod tlakem nepřátel - vojska Zikmunda, který chce ovládnout český trůn, a jeho spojenců. Film sleduje nejen vojenské tažení, ale i osobní příběhy, které dodávají historickým událostem lidský rozměr. Hlavní linií zůstává postava Jana Žižky (Zdeněk Štěpánek), který se stává symbolem odhodlaného a moudrého vůdce. Jeho schopnost vést vojsko a zároveň udržet morálku lidí je klíčová pro úspěch husitů. Mezi Žižkovy vojáky patří věrní druhové, kteří mu pomáhají plánovat bitvy, organizovat zásobování a držet jednotu proti přesile. Paralelně film sleduje osobní příběh Zdeny, dcery vladyky z Hvozdna, a její tragickou lásku ke knězi Bydlínskému (Miroslav Doležal). Jejich vztah symbolizuje napětí mezi lidskými city a povinností vůči vyšším ideálům. Zdena je vtažena do konfliktu, který ji nutí čelit bolestným rozhodnutím.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Proti všem (1956) uzavírá Vávrovu husitskou trilogii a sleduje vzestup husitského hnutí po bitvě u Sudoměře a vítězství nad vojsky Zikmunda na Vítkově. Hlavní postavou je Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek), moudrý a odhodlaný vůdce, který vede své vojsko proti přesile, zatímco paralelně sledujeme tragickou lásku Zdeny a kněze Bydlínského. Film nabízí napínavé bitvy, dramatičnost lidských osudů a zároveň reflektuje cenu, kterou hnutí za svou svobodu zaplatilo. Přes dobovou ideologickou stopu jde o poutavý historický epos, který kombinuje akci s emocemi a představuje jednu z vrcholných českých filmových produkcí 50. let. (GASTON73) *
Opět skvěle zpracovaná, velkoryse výpravně pojatá freska z dob českého husitství. Film je zcela v područí Zdeňka Nejedlého, potažmo jeho vzorů, což nám ovšem z dnešní perspektivy nemůže vadit. Velice realisticky zobrazeno nebezpečí zpátečnictví i radikalizace a jejich potlačení. Při sledování bitvy na Vítkově si připadám jako při četbě Palackého veledíla:"Geschichte des tschechischen Volkes in Böhmen und Mähren". (Pohrobek) 4*
Proti všem aneb Návrat krále českého socialismu. Žižka se v první třetině filmu neobjevuje a vše tak stojí na zástupu vedlejších postav, které však kvůli nedostatečné stopáži nemají prostor se představit, natož aby pořádně zaujali. Naštěstí v závěru přichází vrchol celé trilogie. Pokud Vávra něco uměl, tak to byly davové scény, které jsou na bitevním poli v doprovodu chorálů o to působivější. (Djoker) 3*
VELKÁ RECENZE
Závěrečná část husitské trilogie Otakara Vávry, Proti všem, vznikla v roce 1956 a stejně jako předchozí díly (Jan Hus a Jan Žižka) vychází z literární předlohy Aloise Jiráska. Snímek se soustředí na vzestup husitského hnutí po bitvě u Sudoměře a kulminuje vítězstvím nad vojsky krále Zikmunda na pražském Vítkově, čímž završuje epický příběh lidového odporu proti tyranii a politické zloby.
Vedle velkých historických událostí se film výrazně zaměřuje na osobní a citovou rovinu. Důležitou linii představuje tragická láska Zdeny, dcery vladyky z Hvozdna, ke knězi Bydlínskému. Tato ženská postava, ztvárněná Vlastou Matulovou (která se v předchozích dvou filmech objevila jako královna Žofie), dodává příběhu emocionální hloubku a lidský rozměr, který kontrastuje s vojenskými a politickými intrikami. Miroslav Doležal, představitel Bydlínského, se opět objevuje v menší roli, čímž film propojuje kontinuitu herců napříč trilogií.
Postava Jana Žižky, tradičně svěřená Zdeňku Štěpánkovi, zůstává centrální a symbolizuje vůdčí schopnosti, odhodlání a sociální spravedlnost. Jan Pivec dokončuje svou tendenční karikaturu zlovolného krále Zikmunda, tzv. „lišky ryšavé“, čímž výrazně posiluje dramatický kontrast mezi hrdiny lidového hnutí a represivní mocí.
Stejně jako u předchozích dílů trilogie se Vávra nezaměřuje na historickou přesnost, ale především na ideologické a vlastenecké poselství, silně ovlivněné marxistickou interpretací dějin a dobovou komunistickou propagandou. Režie staví na monumentálních scénách bitev, dynamickém střihu a pečlivé výpravě, která podtrhuje dramatický a epický charakter snímku. Kostýmy, kulisy i scéna bitvy na Vítkově jsou komponovány s důrazem na vizuální působivost a sugestivní historický kontext.
Celkově Proti všem uzavírá trilogii silným vyprávěním, které kombinuje epickou fresku husitských bojů s osobními dramaty jednotlivých postav. Film zdůrazňuje odvahu, sociální a národní cítění husitských vůdců a zároveň pokračuje v ideologickém pojetí předchozích snímků, jež formuje jasný morální kontrast mezi lidem a tyranem. Dílo je tak nejen vizuálně a dramaticky působivé, ale i významné pro českou filmovou historii jako završení jedné z nejznámějších historických trilogií.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V úvodu prchají před houfem plenících táboritů probošt louňovického kláštera, tamní sakristián a mladá novicka Marta. Útočiště najdou ve tvrzi zemana Ctibora z Hvozdna, který je před pronásledovateli ochrání. Trojice tak vyvázne a stihne se ukrýt na hradě Příběnice u mocného pána Oldřicha z Rožmberka. K táboritům se při průchodu Hvozdna přidává většina obyvatel vsi a také zemanova dcera Zdena. Venkované dosáhnou Tábora a jsou zde přijati. Zdena je okouzlena jedním z táborských kněží, Janem Bydlinským.
Louňovickému proboštovi se podaří přesvědčit pana z Rožmberka, aby přistoupil na stranu krále Zikmunda Lucemburského, který se právě chystal vpadnout do Čech v čele křížové výpravy. Mladý Rožmberk se za přislíbenou finanční odměnu zavázal udeřit na oslabené město Tábor. Probošt se s touto zprávou vydává do Kutných Hor, kde před útokem na Prahu prodlívá Zikmund se svým vojskem. Na cestě se probošt setkává s Ctiborem z Hvozdna, který zamířil za svou dcerou na Tábor. Ve městě rovných začíná narůstat spor mezi táborskými kněžími požadujícími bránit se ve městě a hejtmanem Žižkou, který doporučuje vytáhnout na pomoc Praze ohrožené Zikmundovým vojskem. Kolem fanatických kněží Petra Kániše a Jana Bydlinského se začíná shromažďovat skupinka jejich posluchačů, do níž patří proti vůli jejího otce i zemanova dcera Zdena.
Louňovický probošt doráží do Kutné Hory, kde Němci házejí husity do prázdných šachet místních stříbrných dolů. Probošt zde informuje krále Zikmunda o postoji Oldřicha z Rožmberka. Za králem do Kutné Hory přijíždí také pražské poselstvo, které se zoufale snaží vyprosit u Zikmund milost. Uherský a římský král husitské vyslance odbude a donutí je tak požádat o pomoc venkovské husity a především jihočeské tábory. V Táboře po zprávě od Pražanů převáží Žižkova strana a většina zdejších husitů se hotoví k odchodu do ohrožené Prahy. Odjíždí také zeman Ctibor a jeho synovec Ondřej, avšak proti otcově vůli se ve městě spolu s Bydlinským, Kánišem a jejich lidmi rozhodne zůstat zemanka Zdena.
Proti oslabenému Táboru vytáhne pán z Rožmberka se svým vojskem, podpořeným také oddíly rakouského vévody Albrechta. V Rožmberkově vojsku je se svým strýcem také novicka Marta, louňovický probošt a sakristián. Tábor je obležen a jen stěží přesile odolává. Z Prahy tehdy přitáhne táborská jízda vyslaná na pomoc obleženému Táboru Janem Žižkou. Nečekaným útokem se husitům podaří oblehatele porazit a Tábor zachránit. Po bitvě je tábory zajat louňovický probošt a sakristián, načež jsou oba upáleni. Novicka Marta a její služebná jsou před smrtí zachráněny mladým Ondřejem z Hvozdna.
Po zažehnání primárního nebezpečí dochází v Táboře k definitivnímu rozkolu a radikálové vedení Kánišem odcházejí z města do podhradí dobytého hradu Příběnice. Spolu odcházejí také Zdena a Jan Bydlinský, kteří se do sebe zamilují. V Příběnicích Kániš poblouzní své posluchače a tito fanatici zaživa upalují zemanovu dceru Zdenu a Kánišova soka Bydlinského. Ani zeman Ctibor již svou dceru nestihne zachránit.
Ve finále celého filmu se Praha, kam již dorazili táborští a další venkovští husité, chystá na útok křižáckých vojsk, které ze tří stran svírají hlavní město. Jedinou zásobovací cestou do Prahy je stezka z Poříčské brány, která vede okolo vrchu Vítkova. Žižka proto toto strategické místo opevní a společně s nepočetným houfem jej také ubrání před obrovskou přesilou, která se Vítkov pokusí obsadit. Král Zikmund je poražen a kruciáta se rozpadá. Husité v samotném závěru slaví toto velké vítězství.
Postavy a obsazení
• Zdeněk Štěpánek - Jan Žižka
• Gustav Hilmar - Ctibor z Hvozdna
• Vlasta Matulová - Zdena, Ctiborova dcera
• Bedřich Karen - probošt louňovického kláštera
• Jan Pivec - římský a uherský král Zikmund
• Miroslav Doležal - Jan Bydlinský
• Václav Voska - Petr Kániš
• Jana Rybářová - novicka Marta
• Petr Haničinec - Ondřej z Hvozdna
• Stanislav Neumann - sakristián
• Jaroslav Vojta - Šimon Ohnivec
• Marie Vášová - Johova žena
• Vladimír Ráž - Tomeš, Johův syn
• Otto Lackovič - Ondřej, Johův syn
• Rudolf Pellar - Václav Koranda
• Bohuslav Záhorský - louňovický sedlák
• Eva Jiroušková - děvečka Margeta
• Radovan Lukavský - hejtman z Hroznějovic
• Václav Špidla - Oldřich z Rožmberka
• Vítězslav Vejražka - Václav z Dubé
• Eduard Kohout - Lefl z Lažan
• Rudolf Hrušínský - mistr Křišťan
• František Horák - Jan Želivský
• František Leraus - Šimon od Bílého lva
• Světla Amortová - chůva Agneška
• Josef Kotapiš - Pipo Spano
• Blanka Waleská - táborská žena
Ocenění
Ocenění na festivalech
Mezinárodní filmový festival v Benátkách (1956–1957)
Film byl promítán a získal uznání kritiky za historický a umělecký přínos, byť nebyl oceněn hlavní cenou.
Domácí ocenění
Film obdržel Státní cenu I. stupně a další uznání Československé filmové a televizní unie za uměleckou hodnotu a přínos k národní historii.
Mezinárodní festivaly východního bloku
Film se účastnil vybraných přehlídek v Polsku a Maďarsku, kde byl ceněn za realistické zobrazení husitského období a režijní zpracování.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 28.3.1947 Státní půjčovna filmů
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.7.2007 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Jan Roháč z Dubé gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt9/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1947
Režie: Vladimír Borský, Hrají: Otomar Korbelář, Ladislav Boháč
Jan Hus gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt1/
Československo, Drama / Historický, 1954
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, Karel Höger
Jan Žižka gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt11/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1955
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, František Horák
Proti všem gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt7/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1956
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar
Jan Hus (TV film) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas188/
Česko, Historický / Drama, 2015
Režie: Jiří Svoboda, Hrají: Matěj Hádek, Jan Dolanský
Jan Žižka gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/bbk/
Česko, Historický / Akční / Drama, 2022
Režie: Petr Jákl, Hrají: Ben Foster, Sophie Lowe
Tvůrci a herci
Otakar Vávra (Režie), František Milič (Produkce/Vedoucí výroby), Jiří Srnka (Hudba), Václav Hanuš (Kamera), Antonín Zelenka (Střih), - (Casting), Oldřich Okáč (Scénografie), Vladimír Synek (Kostýmy), Jiří Trnka (Kostýmy), František Černý (Zvuk), Otakar Košťál (Masky), Miloš Václav Kratochvíl (Scénář), Otakar Vávra (Scénář), Alois Jirásek (kniha) (Předloha), Zdeněk Štěpánek (Herec), Gustav Hilmar (Herec), Vlasta Matulová (Herec), Bedřich Karen (Herec), Jan Pivec (Herec), Miroslav Doležal (Herec), Václav Voska (Herec), Jana Rybářová (Herec), Petr Haničinec (Herec), Stanislav Neumann (Herec), Jaroslav Vojta (Herec), Bohuš Záhorský (Herec), Marie Vášová (Herec), Otto Lackovič (Herec), Vladimír Ráž (Herec), Eva Jiroušková (Herec), Radovan Lukavský (Herec), Václav Špidla (Herec), Vítězslav Vejražka (Herec), Eduard Kohout (Herec), Miloš Nedbal (Herec), František Horák (Herec), Vladimír Leraus (Herec), Světla Amortová (Herec), Josef Kotapiš (Herec), Blanka Waleská (Herec), Bohuš Hradil (Herec), Felix le Breux (Herec), Josef Bláha (Herec), Gustav Opočenský (Herec), Vladimír Řepa (Herec), Jaroslav Mareš (Herec), Adolf Král (Herec), Ladislav Gzela (Herec), Jaroslav Someš (Herec), Terezie Brzková (Herec), Marie Nademlejnská (Herec), Richard Záhorský (Herec), Adolf Vojta-Jurný (Herec), Jaroslav Orlický (Herec), Milan Jedlička (Herec), Zdeněk Kryzánek (Herec), Rudolf Pellar (Herec), J. O. Martin (Herec), Vojta Plachý-Tůma (Herec), František Marek (Herec), Přemysl Kočí (Herec), Pavel Šmok (Herec), Vojta Novák (Herec), Václav Švec (Herec),
1956/109/Československo/Drama, Historický, Válečný
Zajímavost k filmu
- Ačkoliv Bedřich Karen hraje v prvním díle Jan Hus (1954) kardinála Petra z Ailly, jenž se aktivně účastnil procesu s Janem Husem (Zdeněk Štěpánek), v tomto třetím díle hraje louňovického probošta, kterého husité z pomsty upálí a jehož pravé jméno se nedozvíme.
- Jak na začátku filmu zmínil sakristián (Stanislav Neumann), husité skutečně rozsévali po Čechách teror mnoha způsoby. Vypalovali kláštery, neváhali ani vraždit jeptišky či jinověrce. Husitský kronikář Vavřinec z Březové píše: „Dne 12. června 1420 upálili táborité čtyři zbraslavské cisterciácké mnichy proto, že nechtěli svolit k přijímání pod obojí způsobou a že nechtěli odložit svůj šat řeholní.“ Prosluli taktéž jako takzvaní obrazoborci, ačkoliv v propagandistické trilogii působili zbožně, co se týče svatých ikon, sochy demolovali, světce na obrazech bodali kopím do očí a přitom posměšně říkali: „Jsi-li Bůh nebo svatý, braň se, a my ti uvěříme!“ Zabíjeli se dokonce i mezi sebou, Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) po bitvě u Strauchova dvora ve zlosti roztříštil umírněnému husitskému knězi hlavu palcátem a prohlásil, že „musí pražským kněžím vyholit lysiny“. Nectily se ani zásady čestného boje. Při jednání o kapitulaci Německého Brodu 10. ledna 1422 Jan Žižka nerespektoval ani on, ani jeho muži vyhlášené příměří. Vpadli do města a rozpoutali naprostý masakr, při němž zahynulo asi 1 500 místních ozbrojenců i civilistů. Film tedy vytváří dost zkreslenou představu o nezištných utlačovaných a vždy poctivých husitech.
- Po závěrečné bitvě na Vítkově Jan Želivský (František Horák) vyhlásil nad Prahou diktaturu a zahájil teror proti všem nepřátelům husitské revoluce. Postavil se do čela husitů při tažení do východních Čech a po fatální chybě v bitvě u Mostu jej nahradil Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek). Nakonec byl Jan Želivský zajat a popraven v Praze roku 1422.
- Táborský komunismus vydržel jen asi půl roku, do podzimu 1420. Pak táborité začali vybírat dávky od vesnických poddaných a stali se tak feudální vrchností, která přijala zvyky jiných držitelů půdy.
- Ve třetím díle husitské trilogie se někteří z herců objevují v jiných rolích, než v předchozích dílech. Např. Vlasta Matulová hrála původně královnu Žofii, nyní hraje dceru husity Zdenu. Stejně tak i Miroslav Doležal, původně šlechtic, později husitský kněz Bydlinský, nebo Václav Voska, nejprve Čeněk z Vartenberka, později husitský kněz Kániš.
- Premiéry tohoto filmu (4. 10. 1957) se nedožili tito zúčastnění herci: Jana Rybářová (zemřela 12. 2. 1957) a Vladimír Řepa (zemřel 19. 8. 1957). Kromě toho byl tento film posledním pro herce Adolfa Vojtu – Jurného (bratr Jaroslava Vojty a Hermíny Vojtové) a J. O. Martina, kteří zemřeli nedlouho po premiéře.
- Radovan Lukavský hral vo všetkých troch dieloch trilógie, ale vždy inú úlohu. V Jan Hus (1954) kaplana v Hornom Falcku, v Jan Žižka (1955) kňaza Bilinského a v Proti všem hejtmana z Hroznějovic.
- Otto Lackovič (Ondřej) dostal počas natáčania filmu telegram od brata, že jeho mama je vážne chorá a leží v nemocnici v Nitre. Nevedel, ako sa má zachovať a pomohla mu pomocná režisérka Věra Ženíšková, ktorá zobrala od neho telegram a zaniesla ho produkčnému, ktorým bol František Milič. Ten následne po dohovore s hercom mu objednal aerotaxi lietadlo a dostal dva dni voľno. Keď sa Lackovič vrátil naspäť na natáčanie, povedal produkčnému Miličovi, že z vďačnosti sa zrieka honoráru za filmy Jan Žižka (1955) a Proti všem a bude hrať zadarmo. František Milič mu nato odpovedal: "Otíku, prosim tě, komunisti mají peněz jako smetí."
- Nepríjemný úraz mal pri filmovaní Zdeněk Štěpánek (Jan Žižka). Keď sa natáčala scéna, ako išiel na koni, tak ten kôň zakopol a Štepánkovi padla prilba na nos a následne spadol z koňa, čím mu prilba trochu rozsekla nos. Na ďalší deň sa nenatáčalo a muselo sa čakať, kým mu rana prestane krvácať a následne sa mu to muselo zalíčiť.
- Film sa stal na 38 rokov najdrahším filmom Československa a následne Česka, čo doteraz neprekonal žiaden český film.
- Jak na začátku filmu zmínil sakristián (Stanislav Neumann), husité skutečně rozsévali po Čechách teror mnoha způsoby. Vypalovali kláštery, neváhali ani vraždit jeptišky či jinověrce. Husitský kronikář Vavřinec z Březové píše: „Dne 12. června 1420 upálili táborité čtyři zbraslavské cisterciácké mnichy proto, že nechtěli svolit k přijímání pod obojí způsobou a že nechtěli odložit svůj šat řeholní.“ Prosluli taktéž jako takzvaní obrazoborci, ačkoliv v propagandistické trilogii působili zbožně, co se týče svatých ikon, sochy demolovali, světce na obrazech bodali kopím do očí a přitom posměšně říkali: „Jsi-li Bůh nebo svatý, braň se, a my ti uvěříme!“ Zabíjeli se dokonce i mezi sebou, Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) po bitvě u Strauchova dvora ve zlosti roztříštil umírněnému husitskému knězi hlavu palcátem a prohlásil, že „musí pražským kněžím vyholit lysiny“. Nectily se ani zásady čestného boje. Při jednání o kapitulaci Německého Brodu 10. ledna 1422 Jan Žižka nerespektoval ani on, ani jeho muži vyhlášené příměří. Vpadli do města a rozpoutali naprostý masakr, při němž zahynulo asi 1 500 místních ozbrojenců i civilistů. Film tedy vytváří dost zkreslenou představu o nezištných utlačovaných a vždy poctivých husitech.
- Po závěrečné bitvě na Vítkově Jan Želivský (František Horák) vyhlásil nad Prahou diktaturu a zahájil teror proti všem nepřátelům husitské revoluce. Postavil se do čela husitů při tažení do východních Čech a po fatální chybě v bitvě u Mostu jej nahradil Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek). Nakonec byl Jan Želivský zajat a popraven v Praze roku 1422.
- Táborský komunismus vydržel jen asi půl roku, do podzimu 1420. Pak táborité začali vybírat dávky od vesnických poddaných a stali se tak feudální vrchností, která přijala zvyky jiných držitelů půdy.
- Ve třetím díle husitské trilogie se někteří z herců objevují v jiných rolích, než v předchozích dílech. Např. Vlasta Matulová hrála původně královnu Žofii, nyní hraje dceru husity Zdenu. Stejně tak i Miroslav Doležal, původně šlechtic, později husitský kněz Bydlinský, nebo Václav Voska, nejprve Čeněk z Vartenberka, později husitský kněz Kániš.
- Premiéry tohoto filmu (4. 10. 1957) se nedožili tito zúčastnění herci: Jana Rybářová (zemřela 12. 2. 1957) a Vladimír Řepa (zemřel 19. 8. 1957). Kromě toho byl tento film posledním pro herce Adolfa Vojtu – Jurného (bratr Jaroslava Vojty a Hermíny Vojtové) a J. O. Martina, kteří zemřeli nedlouho po premiéře.
- Radovan Lukavský hral vo všetkých troch dieloch trilógie, ale vždy inú úlohu. V Jan Hus (1954) kaplana v Hornom Falcku, v Jan Žižka (1955) kňaza Bilinského a v Proti všem hejtmana z Hroznějovic.
- Otto Lackovič (Ondřej) dostal počas natáčania filmu telegram od brata, že jeho mama je vážne chorá a leží v nemocnici v Nitre. Nevedel, ako sa má zachovať a pomohla mu pomocná režisérka Věra Ženíšková, ktorá zobrala od neho telegram a zaniesla ho produkčnému, ktorým bol František Milič. Ten následne po dohovore s hercom mu objednal aerotaxi lietadlo a dostal dva dni voľno. Keď sa Lackovič vrátil naspäť na natáčanie, povedal produkčnému Miličovi, že z vďačnosti sa zrieka honoráru za filmy Jan Žižka (1955) a Proti všem a bude hrať zadarmo. František Milič mu nato odpovedal: "Otíku, prosim tě, komunisti mají peněz jako smetí."
- Nepríjemný úraz mal pri filmovaní Zdeněk Štěpánek (Jan Žižka). Keď sa natáčala scéna, ako išiel na koni, tak ten kôň zakopol a Štepánkovi padla prilba na nos a následne spadol z koňa, čím mu prilba trochu rozsekla nos. Na ďalší deň sa nenatáčalo a muselo sa čakať, kým mu rana prestane krvácať a následne sa mu to muselo zalíčiť.
- Film sa stal na 38 rokov najdrahším filmom Československa a následne Česka, čo doteraz neprekonal žiaden český film.
Odkazy
Hrají:
Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová, Bedřich Karen, Jan Pivec, Miroslav Doležal, Václav Voska, Jana Rybářová, Petr Haničinec, Stanislav Neumann, Jaroslav Vojta, Bohuš Záhorský, Marie Vášová, Otto Lackovič, Vladimír Ráž, Eva Jiroušková, Radovan Lukavský, Václav Špidla, Vítězslav Vejražka, Eduard Kohout, Miloš Nedbal, František Horák, Vladimír Leraus, Světla Amortová, Josef Kotapiš, Blanka Waleská, Bohuš Hradil, Felix le Breux, Josef Bláha, Gustav Opočenský, Vladimír Řepa, Jaroslav Mareš, Adolf Král, Ladislav Gzela, Jaroslav Someš, Terezie Brzková, Marie Nademlejnská, Richard Záhorský, Adolf Vojta-Jurný, Jaroslav Orlický, Milan Jedlička, Zdeněk Kryzánek, Rudolf Pellar, J. O. Martin, Vojta Plachý-Tůma, František Marek, Přemysl Kočí, Pavel Šmok, Vojta Novák, Václav Švec