Henry: Portrét masového vraha / Henry: Portrait of a Serial Killer (1986/83/USA/Drama, Thriller, Horor, Krimi, Životopisný) 67%
07.10.2025 10:22
JEDNOU VĚTOU
„Film který realisticky zachycuje život sériového vraha Henryho, jenž se v Chicagu spřátelí s bývalým vězněm Otisem a společně se oddávají náhodným vraždám."
OBSAH
Jeden z nejkontroverznějších filmů všech dob, založený na skutečném životním příběhu amerického sériového vraha Henryho Lee Lucase. Michael Rooker podává v roli charismatického samotáře, který se potlouká po ulicích Chicaga a s děsivou nenuceností vraždí, nezapomenutelný výkon. Režisér John McNaughton nabízí ve svém debutu nejautentičtější portrét psychopata, jaký byl kdy natočen. (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Syrově civilní pohled na jednu profesní etapu sériového vraha. Musí často cestovat a měnit způsoby vraždění. Je chladný, brutální a minulostí poznamenaný člověk. Ovšem má překvapivě i zbytky "některých" morální hodnot, které se rozhodl udržovat. Bohužel jeho cesta k (sexuální) rozkoši a uspokojení nevede skrze jeho spodní prádlo, ale krev a smrt ostatních. Pro pochopení vám stačí velmi dobře natočených a zahraných (Michael Rooker vládne chladným pohledem) 83 minut pohledu do jeho světa, života a mysli. Nebudete potřebovat ani jeden voice-over, žádné vysvětlování, stačí poslouchat a vnímat. Ať videovražda nebo spojení obrazu mrtvol a zvuků z jejich umírání jsou brilantní okamžiky. Fotografie ze života jednoho špatného muže pospojované za sebou a dávající dojem filmového portrétu. Upřímného, skutečného a bolestivého. PS: Henry není jeden vrah, ale všichni vrahové, nejde tu o jméno, ale o princip... PPS: neposlouchejte řeči, jak je to drsné, protože to tak hrozně drsné není, ale pouze silné. (Djkoma) 4*
Trvalo to, než se Michael Rooker se svou hranatou vizáží dostal i ke kladným postavám. Z dlouhé řady rolí agresivních násilníků vyčnívá právě stroj na zabíjení Henry. Většinou šlo o ženy, ovšem jakmile se do akce pustí i se svým spolubydlícím Otisem, o pohlaví už nejde. Výsledek není horor, ale mrazí z toho, že své kroky vnímá Henry jako běžnou realitu života. Když třeba pánové zatouží po barevné televizi, už jde svým způsobem o „zábavu”. A v tomhle ohledu je Otis větší primitiv a hlavně větší nebezpečí. Ovšem má jistý vývoj – nejprve je pouze flákač a ochlasta, pak si zabíjení začne užívat, zatímco Henry je prostě jen mašina. Samotné násilí je tu a tam zprostředkované jen coby zvukový záznam, zatímco divák sleduje výsledek řádění. Snímek má ducha sedmdesátých let, neexhibuje, nikam nespěchá, snaží se být naprosto všední. Atmosférické, nepříjemné, syrové. (castor) 4*
Vyloženě atmosférický, těžko stravitelný thriller a drama, který vypráví dosti přesvědčivě a reálně o jistém údobí života dvou maniaků a sestry jednoho z nich, která se k nim přistěhuje. Film je z psychologického hlediska docela zajímavý v tom ohledu, jak vykresluje hned dvě tváře zla v člověku. Zatímco Ottis je perverzní zakomplexovaný idiot a úchyl, Henry je inteligentní psychopat. Ottis se na Henryho přisaje jako přísavka, je odporný, hnusný, nesympatický ... Henry je v podstatě záhadný a chvílemi sympatický, namakaný chlap, který jen v určitých intimních ohledech selhává a neví, jak se chovat. Film ale jasně ukazuje, že psychopatie jako porucha osobnosti je mnohem nebezpečnější, než tupá perverze ... S Ottisem by na kafe žádná slečna nešla, zatímco s Henrym ano. A v tom je ten paradox, protože ten opravdový stroj na smrt je právě Henry ... kalkulující, chladný, necitlivý vrah, násilník a zabiják, který nad pácháním vraž přemýšlí a ví moc dobře, že pokud jich bude chtít ještě hodně vykonat a užít si to, musí být opatrný a dodržovat jistá pravidla... Dost ale filosofování o psychologii postav, v literatuře by se toho každý zájemce dočetl více. Film je opravdu nesmírně silným náporem na divákovu psychiku. Vůbec nedramatizuje vypjaté scény, nečekejte žádné extra gore řádění atd. Tohle není horror, tohle je pokus o rekonstrukci reality dvou psychoušů, což se v podstatě velice daří a o to je účinek mohutnější. Je to hnusný, oplzlý, znepokojivý, těžký, atmosférický a mrazivý film ... ale tím pádem velice povedený. Není to film pro zábavu, je to film pro ponaučení a vytvoření hrubé představy o životě sériových vrahů ... (Flipnic) 4*
VELKÁ RECENZE
Tenhle film má pověst velmi kontroverzního a drsného snímku a své pověsti určitě dostojí, hlavně v závěru, kdy jsou zde skutečně velmi drsné scény a hlavně zvuky, které jsou připojeny, jsou nechutné. Ty by si samy o sobě zasloužily vyzdvihnout, protože zvuková stránka filmu „Henry: Portrét masového vraha“ je skvělá. Hudební je spíš průměrná, ale pokud se týká zvuků, ty vážně stojí za to.
„Henry: Portrét masového vraha“ je film o tom, jaký je život sériového vraha. Jak už název napovídá, je to prostě portrét. Sledujeme Henryho, jak žije svůj život, který se tváří do jisté míry jako život obyčejného chlápka nižší sociální skupiny, který přežívá ze dne na den s odpudivým a úchylným spolubydlícím, jenž je tak příjemnou postavou, asi jako svrab v rozkroku. Ani na chvíli si ho nezamilujete, protože je prostě hnusný a nechutný od pohledu. Co provede vlastní sestře, no, je to jen důkaz toho, že někteří lidé si zaslouží to, co se jim nakonec stane.
Henry je trochu jiný případ. Je to vrah. Není jasné, proč vraždí, prostě vraždí. Ale je v něm přece jen něco lidského. A tak i přesto, že je to jednoznačně záporná postava, už jen proto, jak chladně přistupuje k vraždám a jaký systém si vytvořil, má v sobě něco víc než jeho spolubydlící. Třeba to, jak se chová k Becky a jak jí ochraňuje. Ale Ani Henry není od pohledu krasavec. Michael Rooker je vůbec herec, který si vydobyl v Hollywood postavení toho, kdo je schopný zahrát psychicky narušené magory a vrahy. I v seriálu „The Walking Dead“ si zahrál chlapíka, který právě neoplýval sociálním cítěním a láskou k bližním. I Henry se nakonec ukazuje jako někdo, kdo si nezaslouží náš soucit. Je to osoba, která není schopna hlubšího citu, což dává jasně najevo s Becky. I když ji chrání, není schopen lásky jako takové, není schopen onoho fyzického naplnění, ke kterému tedy ani nedojde.
Pokud se týká hereckých výkonů, jsou jednoznačně výtečné, především Rooker a Towles jsou skvělí a osobně mám pocit, že by takoví mohli být i ve skutečnosti. Jestli ano, tak jsou to asi nejlíp placení masoví vrazi v Hollywoodu. Jejich výkon je pro film naprosto stěžejní, protože je zaměřeno celou dobu na ně dva, případně ještě na Becky, která je doplňuje a určitým zvráceným způsobem přináší do dění nevinnost.
„Henry: Portrét masového vraha“ je pro mě úžasný v tom, že se zde vůbec neřeší policie, masový vrah není stíhaný. Je to hlavně proto, že je v tom, co dělá skutečně dobrý. Navíc, jeho činy jsou nepromyšlené a neexistuje mezi nimi spojitost, což komplikuje jakékoli možné stíhání za více činů najednou. Tohle se mi líbí. Sledujeme život sériového vraha, jako kdybychom sledovali život mlékaře, obchodníka anebo prostě kohokoli jiného, koho považujeme za normálního.
Ve filmu jsou drsné scény, které dokážou i dnes vyrazit dech a seberou vám na chvíli iluze o tomhle světě, ale je fakt, že ona kultovnost plyne spíše z řečí, než ze skutečného dění ve filmu. „Henry: Portrét masového vraha“ není tak odporný, našlo by se poměrně velké množství odpornějších filmů. Jediné, co posouvá brutální scény v tomto filmu výše, je fakt, že jsou prováděny s naprostou samozřejmostí. Henry není chlápek, který trpí výčitkami. Henry je chlápek, který vraždí stejně přirozeně, jako my se chodíme vymočit anebo najíst. Ne nutně ve stejnou chvíli.
PODROBNÝ POPIS FILMU (Přeložený popis filmu ze zahraničních stránek)
Henry je psychopatický tulák, který na svých cestách po Americe bez rozdílu vraždí desítky lidí – mužů, žen i dětí. Emigruje do Chicaga , kde se zastaví v restauraci, večeří a později zavraždí starší majitele obchodu s alkoholem a několik žen.
Otis, Henryho vězeňský přítel, vyzvedne jeho sestru Becky na mezinárodním letišti O'Hare a přiveze ji zpět do bytu, který s Henrym sdílí. Později té noci se Becky Henryho zeptá na vraždu jeho matky, zločin, za který skončil ve vězení. Henry jí řekne, že svou matku pobodal (což je v rozporu s jeho dalšími výpovědmi, v nichž tvrdí, že ji zastřelil nebo zabil pálkou), protože ho jako dítě zneužívala a ponižovala a často měla před ním sex. Becky prozradí, že ji její otec v dospívání znásilnil. Henry prozradí, že ho znepokojuje sexuální násilí páchané na ženách a vytvoří si s Becky zdánlivě ochranné pouto. Když se Otis na Becky vrhne incestně, Henry mu násilně vyhrožuje a donutí ho slíbit, že to už nikdy neudělá. Becky naznačuje romantický zájem o Henryho, ale zdá se, že ho její nabídky odpuzují.
Následující den Becky dostane práci v salonu. Henry a Otis jdou tu noc ven a seberou dvě prostitutky, které Henry zavraždí zlomením vazů. Otis je šokován a znepokojen a konfrontuje Henryho s jeho vražedným životním stylem. Henry ho vyzve, aby přijal jeho filozofii vraždy, a snaží se ho přesvědčit o relativistické povaze zabíjení. Otis se obává, že by je policie mohla chytit, ale Henry ho ujišťuje, že všechno dopadne dobře.
Poté, co Otis z frustrace zničí jeho starou televizi, ho Henry vezme k plotu , aby si koupil novou. Hrubý muž se jim vysmívá za to, že mají málo peněz, a vynadá jim za to, že odmítají koupit jeho zboží z černého trhu . Henry si najde výmluvu, aby se oddal svým vražedným pudům, a opakovaně bodne do plotu páječkou, která je poblíž. Když se muž brání, Otis popadne elektrický kabel a uškrtí ho. Henry mu pak rozbije televizi o hlavu. Na Henryho naléhání se Otis s úsměvem zapojí poškozenou televizi do zásuvky a muže zasáhne elektrickým proudem. Poté ukradnou luxusní televizi a videokameru a nepozorovaně se vrátí domů.
Když Otise udeří dospívající chlapec, kterého se Otis snaží sexuálně napadnout, zatímco se mu prodává marihuana, stěžuje si Henrymu, že ho chce zavraždit. Henry Otise přesvědčí, aby se vzdal zášti ze strachu, že by ho chytili, kdyby chlapci ublížil, protože už byl v jeho blízkosti viděn. Posíleni vzrušením z předchozí vraždy se oba pustí do vražedného řádění . Nastraží past na řidiče na Lower Wacker Drive , předstírají porouchané auto a poté smrtelně zastřelí muže, který zastaví, aby pomohl. Henry Otisovi radí, aby pro každou vraždu použil jiný modus operandi , aby je policie nespojila s jedním pachatelem. Vysvětluje také, jak důležité je být v pohybu; než si policie uvědomí, že hledá sériového vraha, může být už dávno pryč. Henry říká, že bude muset brzy opustit Chicago. Později sledují záznam vloupání do domu , při kterém zavraždili tříčlennou rodinu z předměstí, přičemž Otis začal zneužívat tělo matky, dokud Henry nenamítal.
Becky dá výpověď v práci, aby se vrátila domů ke své dceři poté, co se dozví, že její bývalý manžel byl uvězněn za vraždu. Otis a Henry se pohádají poté, co se jim zničí kamera, zatímco Otis natáčí chodkyně z okna Henryho jedoucího auta. Otis jde na drink, zatímco se Henry vrací do bytu. Becky Henrymu sdělí své plány a rozhodnou se jít na večeři se steakem. Poté se ho snaží svést, ale Otis je vyruší. Henry odchází koupit cigarety a nadýchat se čerstvého vzduchu. Cestou zpět potká ženu, která venčí psa, a je v pokušení ji zabít, ale od nápadu ustoupí. Když se vrátí do bytu, najde Otise, jak se ji pokouší znásilnit a uškrtit. Henry s Otisem bojuje, ale Otis získává navrch. Když se Otis chystá Henryho zabít, Becky ho bodne do oka svým hřebenem. Zatímco je Becky v šoku, Henry popadne hřeben a brutálně Otise zavraždí, poté tělo rozřezá ve vaně.
Henry a Becky vyhodí pytle s odpadky s částmi Otisova těla do řeky a opustí město. Henry navrhne, aby jeli na ranč jeho sestry v San Bernardinu v Kalifornii , a slíbí Becky, že po příjezdu pošlou pro její dceru. V autě se Becky přizná, že Henryho miluje. „Asi tě taky miluju,“ odpoví Henry. Zarezervují si na noc pokoj v motelu. Druhý den ráno Henry opouští motel sám, nasedá do auta a odjíždí bez Becky. Zastaví se u silnice, aby hodil Beckyin krví potřísněný kufr do příkopu, což naznačuje, že uvnitř jsou její ostatky, a pak odjíždí.
Postavy a obsazení
• Michael Rooker - Henry
• Tom Towles - Otis
• Tracy Arnold - Becky
• David Katz - Henryho šéf
• Eric Young - úředník pro podmínečné propuštění
• Kurt Naebig - středoškolský sportovec
• Ray Atherton - Plot
• Erzsebet Sziky - Stopařka
• Denise Sullivan - Plovoucí žena
• Monica Anne O'Malley - oběť nákupního centra
• Rick Paul - oběť střelby
• Ted Kaden - manžel, mrtvý pár
• Elizabeth Kaden - manželka, mrtvý pár
• Brian Graham - manžel, zavražděná rodina
• Lisa Temple - manželka, zavražděná rodina
• Sean Ores - syn zavražděné rodiny
• Augie the Dog - Delores the Dog
Ocenění
Independent Spirit Awards
1991 - John McNaughton, Lisa Dedmond, Steven A. Jones (Nejlepší film) (nominace)
1991 - John McNaughton (Nejlepší režie) (nominace)
1991 - Michael Rooker (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
1991 - Tom Towles (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1991 - Tracy Arnold (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
1991 - John McNaughton, Richard Fire (Nejlepší scénář) (nominace)
New York Film Critics Circle Awards
1990 - John McNaughton (Nejlepší nový režisér) (nominace)
Sitges Film Festival
1990 - John McNaughton (Nejlepší film)
1990 - John McNaughton (Nejlepší režie)
1990 - John McNaughton (Cena kritiky)
DABING
V českém znění: Michal Holán - Michael Rooker (Henry), Pavel Šrom - Tom Towles (Otis), Dana Černá - Tracy Arnold (Becky), Martin Kubačák, Jiří Valšuba, Pavel Vondra - (šmelinář), Jan Szymik, Hana Kusnjerová, Olga Želenská, Jana Tabrea
Překlad: Vít Kabelka
Zvuk: Petr Posolda
Produkce: Pavla Draxlerová
Dialogy: Petra Jindrová
Režie českého znění: Petr Pospíchal
Vyrobilo: Barrandov Studio Dabing pro Magic Box 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: nestanovena
Premiéra USA: 24.9.1986
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 20.7.2009 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Sledování na VOD
https://filmtoro.cz/film/henry-portret-masoveho-vraha
Tržby celkem - $ 609 939
Náklady (Rozpočet) - $ 110 000
„Film který realisticky zachycuje život sériového vraha Henryho, jenž se v Chicagu spřátelí s bývalým vězněm Otisem a společně se oddávají náhodným vraždám."
OBSAH
Jeden z nejkontroverznějších filmů všech dob, založený na skutečném životním příběhu amerického sériového vraha Henryho Lee Lucase. Michael Rooker podává v roli charismatického samotáře, který se potlouká po ulicích Chicaga a s děsivou nenuceností vraždí, nezapomenutelný výkon. Režisér John McNaughton nabízí ve svém debutu nejautentičtější portrét psychopata, jaký byl kdy natočen. (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Syrově civilní pohled na jednu profesní etapu sériového vraha. Musí často cestovat a měnit způsoby vraždění. Je chladný, brutální a minulostí poznamenaný člověk. Ovšem má překvapivě i zbytky "některých" morální hodnot, které se rozhodl udržovat. Bohužel jeho cesta k (sexuální) rozkoši a uspokojení nevede skrze jeho spodní prádlo, ale krev a smrt ostatních. Pro pochopení vám stačí velmi dobře natočených a zahraných (Michael Rooker vládne chladným pohledem) 83 minut pohledu do jeho světa, života a mysli. Nebudete potřebovat ani jeden voice-over, žádné vysvětlování, stačí poslouchat a vnímat. Ať videovražda nebo spojení obrazu mrtvol a zvuků z jejich umírání jsou brilantní okamžiky. Fotografie ze života jednoho špatného muže pospojované za sebou a dávající dojem filmového portrétu. Upřímného, skutečného a bolestivého. PS: Henry není jeden vrah, ale všichni vrahové, nejde tu o jméno, ale o princip... PPS: neposlouchejte řeči, jak je to drsné, protože to tak hrozně drsné není, ale pouze silné. (Djkoma) 4*
Trvalo to, než se Michael Rooker se svou hranatou vizáží dostal i ke kladným postavám. Z dlouhé řady rolí agresivních násilníků vyčnívá právě stroj na zabíjení Henry. Většinou šlo o ženy, ovšem jakmile se do akce pustí i se svým spolubydlícím Otisem, o pohlaví už nejde. Výsledek není horor, ale mrazí z toho, že své kroky vnímá Henry jako běžnou realitu života. Když třeba pánové zatouží po barevné televizi, už jde svým způsobem o „zábavu”. A v tomhle ohledu je Otis větší primitiv a hlavně větší nebezpečí. Ovšem má jistý vývoj – nejprve je pouze flákač a ochlasta, pak si zabíjení začne užívat, zatímco Henry je prostě jen mašina. Samotné násilí je tu a tam zprostředkované jen coby zvukový záznam, zatímco divák sleduje výsledek řádění. Snímek má ducha sedmdesátých let, neexhibuje, nikam nespěchá, snaží se být naprosto všední. Atmosférické, nepříjemné, syrové. (castor) 4*
Vyloženě atmosférický, těžko stravitelný thriller a drama, který vypráví dosti přesvědčivě a reálně o jistém údobí života dvou maniaků a sestry jednoho z nich, která se k nim přistěhuje. Film je z psychologického hlediska docela zajímavý v tom ohledu, jak vykresluje hned dvě tváře zla v člověku. Zatímco Ottis je perverzní zakomplexovaný idiot a úchyl, Henry je inteligentní psychopat. Ottis se na Henryho přisaje jako přísavka, je odporný, hnusný, nesympatický ... Henry je v podstatě záhadný a chvílemi sympatický, namakaný chlap, který jen v určitých intimních ohledech selhává a neví, jak se chovat. Film ale jasně ukazuje, že psychopatie jako porucha osobnosti je mnohem nebezpečnější, než tupá perverze ... S Ottisem by na kafe žádná slečna nešla, zatímco s Henrym ano. A v tom je ten paradox, protože ten opravdový stroj na smrt je právě Henry ... kalkulující, chladný, necitlivý vrah, násilník a zabiják, který nad pácháním vraž přemýšlí a ví moc dobře, že pokud jich bude chtít ještě hodně vykonat a užít si to, musí být opatrný a dodržovat jistá pravidla... Dost ale filosofování o psychologii postav, v literatuře by se toho každý zájemce dočetl více. Film je opravdu nesmírně silným náporem na divákovu psychiku. Vůbec nedramatizuje vypjaté scény, nečekejte žádné extra gore řádění atd. Tohle není horror, tohle je pokus o rekonstrukci reality dvou psychoušů, což se v podstatě velice daří a o to je účinek mohutnější. Je to hnusný, oplzlý, znepokojivý, těžký, atmosférický a mrazivý film ... ale tím pádem velice povedený. Není to film pro zábavu, je to film pro ponaučení a vytvoření hrubé představy o životě sériových vrahů ... (Flipnic) 4*
VELKÁ RECENZE
Tenhle film má pověst velmi kontroverzního a drsného snímku a své pověsti určitě dostojí, hlavně v závěru, kdy jsou zde skutečně velmi drsné scény a hlavně zvuky, které jsou připojeny, jsou nechutné. Ty by si samy o sobě zasloužily vyzdvihnout, protože zvuková stránka filmu „Henry: Portrét masového vraha“ je skvělá. Hudební je spíš průměrná, ale pokud se týká zvuků, ty vážně stojí za to.
„Henry: Portrét masového vraha“ je film o tom, jaký je život sériového vraha. Jak už název napovídá, je to prostě portrét. Sledujeme Henryho, jak žije svůj život, který se tváří do jisté míry jako život obyčejného chlápka nižší sociální skupiny, který přežívá ze dne na den s odpudivým a úchylným spolubydlícím, jenž je tak příjemnou postavou, asi jako svrab v rozkroku. Ani na chvíli si ho nezamilujete, protože je prostě hnusný a nechutný od pohledu. Co provede vlastní sestře, no, je to jen důkaz toho, že někteří lidé si zaslouží to, co se jim nakonec stane.
Henry je trochu jiný případ. Je to vrah. Není jasné, proč vraždí, prostě vraždí. Ale je v něm přece jen něco lidského. A tak i přesto, že je to jednoznačně záporná postava, už jen proto, jak chladně přistupuje k vraždám a jaký systém si vytvořil, má v sobě něco víc než jeho spolubydlící. Třeba to, jak se chová k Becky a jak jí ochraňuje. Ale Ani Henry není od pohledu krasavec. Michael Rooker je vůbec herec, který si vydobyl v Hollywood postavení toho, kdo je schopný zahrát psychicky narušené magory a vrahy. I v seriálu „The Walking Dead“ si zahrál chlapíka, který právě neoplýval sociálním cítěním a láskou k bližním. I Henry se nakonec ukazuje jako někdo, kdo si nezaslouží náš soucit. Je to osoba, která není schopna hlubšího citu, což dává jasně najevo s Becky. I když ji chrání, není schopen lásky jako takové, není schopen onoho fyzického naplnění, ke kterému tedy ani nedojde.
Pokud se týká hereckých výkonů, jsou jednoznačně výtečné, především Rooker a Towles jsou skvělí a osobně mám pocit, že by takoví mohli být i ve skutečnosti. Jestli ano, tak jsou to asi nejlíp placení masoví vrazi v Hollywoodu. Jejich výkon je pro film naprosto stěžejní, protože je zaměřeno celou dobu na ně dva, případně ještě na Becky, která je doplňuje a určitým zvráceným způsobem přináší do dění nevinnost.
„Henry: Portrét masového vraha“ je pro mě úžasný v tom, že se zde vůbec neřeší policie, masový vrah není stíhaný. Je to hlavně proto, že je v tom, co dělá skutečně dobrý. Navíc, jeho činy jsou nepromyšlené a neexistuje mezi nimi spojitost, což komplikuje jakékoli možné stíhání za více činů najednou. Tohle se mi líbí. Sledujeme život sériového vraha, jako kdybychom sledovali život mlékaře, obchodníka anebo prostě kohokoli jiného, koho považujeme za normálního.
Ve filmu jsou drsné scény, které dokážou i dnes vyrazit dech a seberou vám na chvíli iluze o tomhle světě, ale je fakt, že ona kultovnost plyne spíše z řečí, než ze skutečného dění ve filmu. „Henry: Portrét masového vraha“ není tak odporný, našlo by se poměrně velké množství odpornějších filmů. Jediné, co posouvá brutální scény v tomto filmu výše, je fakt, že jsou prováděny s naprostou samozřejmostí. Henry není chlápek, který trpí výčitkami. Henry je chlápek, který vraždí stejně přirozeně, jako my se chodíme vymočit anebo najíst. Ne nutně ve stejnou chvíli.
PODROBNÝ POPIS FILMU (Přeložený popis filmu ze zahraničních stránek)
Henry je psychopatický tulák, který na svých cestách po Americe bez rozdílu vraždí desítky lidí – mužů, žen i dětí. Emigruje do Chicaga , kde se zastaví v restauraci, večeří a později zavraždí starší majitele obchodu s alkoholem a několik žen.
Otis, Henryho vězeňský přítel, vyzvedne jeho sestru Becky na mezinárodním letišti O'Hare a přiveze ji zpět do bytu, který s Henrym sdílí. Později té noci se Becky Henryho zeptá na vraždu jeho matky, zločin, za který skončil ve vězení. Henry jí řekne, že svou matku pobodal (což je v rozporu s jeho dalšími výpovědmi, v nichž tvrdí, že ji zastřelil nebo zabil pálkou), protože ho jako dítě zneužívala a ponižovala a často měla před ním sex. Becky prozradí, že ji její otec v dospívání znásilnil. Henry prozradí, že ho znepokojuje sexuální násilí páchané na ženách a vytvoří si s Becky zdánlivě ochranné pouto. Když se Otis na Becky vrhne incestně, Henry mu násilně vyhrožuje a donutí ho slíbit, že to už nikdy neudělá. Becky naznačuje romantický zájem o Henryho, ale zdá se, že ho její nabídky odpuzují.
Následující den Becky dostane práci v salonu. Henry a Otis jdou tu noc ven a seberou dvě prostitutky, které Henry zavraždí zlomením vazů. Otis je šokován a znepokojen a konfrontuje Henryho s jeho vražedným životním stylem. Henry ho vyzve, aby přijal jeho filozofii vraždy, a snaží se ho přesvědčit o relativistické povaze zabíjení. Otis se obává, že by je policie mohla chytit, ale Henry ho ujišťuje, že všechno dopadne dobře.
Poté, co Otis z frustrace zničí jeho starou televizi, ho Henry vezme k plotu , aby si koupil novou. Hrubý muž se jim vysmívá za to, že mají málo peněz, a vynadá jim za to, že odmítají koupit jeho zboží z černého trhu . Henry si najde výmluvu, aby se oddal svým vražedným pudům, a opakovaně bodne do plotu páječkou, která je poblíž. Když se muž brání, Otis popadne elektrický kabel a uškrtí ho. Henry mu pak rozbije televizi o hlavu. Na Henryho naléhání se Otis s úsměvem zapojí poškozenou televizi do zásuvky a muže zasáhne elektrickým proudem. Poté ukradnou luxusní televizi a videokameru a nepozorovaně se vrátí domů.
Když Otise udeří dospívající chlapec, kterého se Otis snaží sexuálně napadnout, zatímco se mu prodává marihuana, stěžuje si Henrymu, že ho chce zavraždit. Henry Otise přesvědčí, aby se vzdal zášti ze strachu, že by ho chytili, kdyby chlapci ublížil, protože už byl v jeho blízkosti viděn. Posíleni vzrušením z předchozí vraždy se oba pustí do vražedného řádění . Nastraží past na řidiče na Lower Wacker Drive , předstírají porouchané auto a poté smrtelně zastřelí muže, který zastaví, aby pomohl. Henry Otisovi radí, aby pro každou vraždu použil jiný modus operandi , aby je policie nespojila s jedním pachatelem. Vysvětluje také, jak důležité je být v pohybu; než si policie uvědomí, že hledá sériového vraha, může být už dávno pryč. Henry říká, že bude muset brzy opustit Chicago. Později sledují záznam vloupání do domu , při kterém zavraždili tříčlennou rodinu z předměstí, přičemž Otis začal zneužívat tělo matky, dokud Henry nenamítal.
Becky dá výpověď v práci, aby se vrátila domů ke své dceři poté, co se dozví, že její bývalý manžel byl uvězněn za vraždu. Otis a Henry se pohádají poté, co se jim zničí kamera, zatímco Otis natáčí chodkyně z okna Henryho jedoucího auta. Otis jde na drink, zatímco se Henry vrací do bytu. Becky Henrymu sdělí své plány a rozhodnou se jít na večeři se steakem. Poté se ho snaží svést, ale Otis je vyruší. Henry odchází koupit cigarety a nadýchat se čerstvého vzduchu. Cestou zpět potká ženu, která venčí psa, a je v pokušení ji zabít, ale od nápadu ustoupí. Když se vrátí do bytu, najde Otise, jak se ji pokouší znásilnit a uškrtit. Henry s Otisem bojuje, ale Otis získává navrch. Když se Otis chystá Henryho zabít, Becky ho bodne do oka svým hřebenem. Zatímco je Becky v šoku, Henry popadne hřeben a brutálně Otise zavraždí, poté tělo rozřezá ve vaně.
Henry a Becky vyhodí pytle s odpadky s částmi Otisova těla do řeky a opustí město. Henry navrhne, aby jeli na ranč jeho sestry v San Bernardinu v Kalifornii , a slíbí Becky, že po příjezdu pošlou pro její dceru. V autě se Becky přizná, že Henryho miluje. „Asi tě taky miluju,“ odpoví Henry. Zarezervují si na noc pokoj v motelu. Druhý den ráno Henry opouští motel sám, nasedá do auta a odjíždí bez Becky. Zastaví se u silnice, aby hodil Beckyin krví potřísněný kufr do příkopu, což naznačuje, že uvnitř jsou její ostatky, a pak odjíždí.
Postavy a obsazení
• Michael Rooker - Henry
• Tom Towles - Otis
• Tracy Arnold - Becky
• David Katz - Henryho šéf
• Eric Young - úředník pro podmínečné propuštění
• Kurt Naebig - středoškolský sportovec
• Ray Atherton - Plot
• Erzsebet Sziky - Stopařka
• Denise Sullivan - Plovoucí žena
• Monica Anne O'Malley - oběť nákupního centra
• Rick Paul - oběť střelby
• Ted Kaden - manžel, mrtvý pár
• Elizabeth Kaden - manželka, mrtvý pár
• Brian Graham - manžel, zavražděná rodina
• Lisa Temple - manželka, zavražděná rodina
• Sean Ores - syn zavražděné rodiny
• Augie the Dog - Delores the Dog
Ocenění
Independent Spirit Awards
1991 - John McNaughton, Lisa Dedmond, Steven A. Jones (Nejlepší film) (nominace)
1991 - John McNaughton (Nejlepší režie) (nominace)
1991 - Michael Rooker (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
1991 - Tom Towles (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1991 - Tracy Arnold (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
1991 - John McNaughton, Richard Fire (Nejlepší scénář) (nominace)
New York Film Critics Circle Awards
1990 - John McNaughton (Nejlepší nový režisér) (nominace)
Sitges Film Festival
1990 - John McNaughton (Nejlepší film)
1990 - John McNaughton (Nejlepší režie)
1990 - John McNaughton (Cena kritiky)
DABING
V českém znění: Michal Holán - Michael Rooker (Henry), Pavel Šrom - Tom Towles (Otis), Dana Černá - Tracy Arnold (Becky), Martin Kubačák, Jiří Valšuba, Pavel Vondra - (šmelinář), Jan Szymik, Hana Kusnjerová, Olga Želenská, Jana Tabrea
Překlad: Vít Kabelka
Zvuk: Petr Posolda
Produkce: Pavla Draxlerová
Dialogy: Petra Jindrová
Režie českého znění: Petr Pospíchal
Vyrobilo: Barrandov Studio Dabing pro Magic Box 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: nestanovena
Premiéra USA: 24.9.1986
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 20.7.2009 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Sledování na VOD
https://filmtoro.cz/film/henry-portret-masoveho-vraha
Tržby celkem - $ 609 939
Náklady (Rozpočet) - $ 110 000
Tvůrci a herci
John McNaughton (Režie), Steven A. Jones (Produkce), Lisa Dedmond (Produkce), John McNaughton (Produkce), Ken Hale (Hudba), Steven A Jones (Hudba), Robert McNaughton (Hudba), Charlie Lieberman (Kamera), (Střih), (Casting), Rick Pau (Scénografie), Patricia Hart (Kostýmy), Ric Coken (Zvuk), Elena Maganini (Zvuk), Bernd Rantscheff (Masky), Jeffrey Lyle Segal (Masky), John McNaughton (Scénář), Richard Fire (Scénář), Michael Rooker (Herec), Tom Towles (Herec), Tracy Arnold (Herec), Kurt Naebig (Herec), Rick Paul (Herec), David Katz (Herec),
1986/83/USA/Drama, Thriller, Horor, Krimi, Životopisný
Zajímavost k filmu
- Henry Lee Lucas (Michael Rooker) se sice k velké spoustě zločinů přiznal, časem bylo ovšem prokázáno, že většinu těchto zločinů spáchat nemohl. Jistě alespoň dvě vraždy spáchal, poté se mu nejspíše zalíbilo, jakou „celebritou“ se po zatčení stal, a šerifové díky jeho přiznavačství jednoduchou cestou uzavřeli několik případů.
- Překlad názvu filmu do češtiny je velmi chybný. „Serial Killer“ je přeložen jako masový vrah. Rozdíl mezi sériovým vrahem a masovým vrahem je ten, že sériový vrah vraždí své oběti v sérii za sebou na různých místech v různý čas, kdežto masový vrah vraždí v mase, tedy všechny své oběti usmrtí na jednom místě v jeden čas. (Z hlediska definice je za masovou vraždu považováno, spáchání čtyř nebo více vražd během jedné akce a bez výrazného časového odstupu mezi vraždami, což Henry (Michael Rooker) za celý film nespáchá.)
- Henry Lee Lucase (Michael Rooker) jezdí v Chevroletu Impala r. v. 1970, zatímco jeho partner Otis (Tom Towles) v Chevroletu Caprice r. v. 1974.
- Režisér John McNaughton dostal nabídku, že za 100 000 amerických dolarů si může splnit sen a natočit svůj první celovečerní film. Jediným požadavkem bylo, aby se jednalo o horor. Dle jeho slov by na nabídku kývl, i kdyby měl rozpočet činit jen 10 000 dolarů. Dodal také, že naopak i pokud by měl k dispozici peněz víc, na filmu by nic neměnil.
- Henry Lee Lucas (1936-2001) byl devátým dítětem alkoholické prostitutky z Virginie, otec byl mentálně postižený. V sedmi letech mu bratr omylem vypíchl oko, od té doby trpěl pocity méněcennosti. Ve třinácti letech měl svůj první sex s ovcí, kterou mu přivedl jeho vlastní otec. První vraždu spáchal v 15 letech. Ve 27 letech zavraždil svou matku. Spolu se svým "partnerem" Ottisem Toolem okusil i lidské maso svých obětí. Otis v tom poté pokračoval dále, zatímco Henrymu maso nechutnalo. Před trestem smrti (smrtící injekce) jej osvobodil tehdejší guvernér Texasu George Bush ml., který trest změnil na doživotí.
- SPOILER Ve skutečnosti nebyl Otis Henrym zavražděn, ale umřel ve vězení na infarkt.
- Ve skutečnosti nebyla postava Becky pětadvacetiletá Otisova starší sestra, ale jeho malá neteř.
- Než Otis rozbije televizi, tak v ní běží film Becket z roku 1964.
- Michael Rooker, v době kdy se ucházel o roli Henryho, pracoval jako domovník a na zkoušku se dostavil ve své pracovní kombinéze. Roli získal a svou pracovní uniformu nakonec obléká i ve filmu. (DaViD´82)
- Film byl natočen během osmadvaceti dnů.
- Film byl natočen již roku 1986, ale dostal nejvyšší možný rating X jako morálně závadný, což ho ve své podstatě odsoudilo z kinodistribuce. Byl tedy na tři roky "uložen k ledu" než mohl být představen v původně zamýšlené neupravené podobě.
- Dokonca aj samotní členovia filmárskeho tímu boli z filmu vyrušení. Skladateľ Robert McNaughton nedokázal film na prvý raz dopozerať celý a Tom Towles (Otis) videl film iba raz, na filmovom festivale Splatterfest v roku 1990 a povedal, že už nikdy viac.
- Tom Towles sa pôvodne zúčastnil konkurzu na rolu Henryho, kým sa ho John McNaughton spýtal, či by nemal záujem hrať Otisa.
- Vo Veľkej Británii bol taký problém s cenzúrou, že film v pôvodnej nezostrihanej verzii bol odvysielaný až v marci 2003. Ešte horšie film dopadol na Novom Zélande, kde sa v pôvodnej verzii objavil až v roku 2010.
- Hudba k filmu bola namixovaná v nahrávacom štúdiu v Chicagu vedenom rock n' rollovými kresťanmi. Podľa Johna McNaughtona boli dosť šokovaní, keď film videli.
- Po dokončení natáčania zostalo tak málo peňazí, že film musel byť strihaný na prenajatom 16 mm valníku, ktorý bol umiestnený v obývačke strihačky Eleny Maganini.
- Keďže produkcia mala tak málo peňazí, producenti si nemohli zaplatiť komparz, takže všetci ľudia na vonkajších záberoch ulíc Chicaga sú jednoducho bežní chodci, ktorí si idú za svojimi záležitosťami. Napríklad v scéne, v ktorej Becky (Tracy Arnold) vychádza z metra, dvaja muži na vrchu schodov vedú búrlivú diskusiu - ide o reálnu hádku a keďže sa odmietali pohnúť z miesta, McNaughton ich zahrnul do záberu.
- Michael Rooker zostával v postave nielen počas nakrúcania, ale aj mimo natáčania. Počas mesačného natáčania sa vo voľne nestýkal s nikým z hercov alebo štábu. Podľa kostymérky Patricie Hart sama nevedela, či sa rozpráva s Rookerom alebo s Henrym, pretože niekedy hovoril o svojom detstve a minulosti, ako keby bol tou postavou. Keď Rookerova manželka zistila, že je tehotná, radšej počkala, kým sa natáčanie neskončilo, až potom mu to oznámila.
- McNaughton vyriešil pokrytie nízkeho rozpočtu zamestnaním rodiny a priateľov vždy, keď to bolo možné, a tým, že sa čo najviac používal svoj osobný majetok. Napríklad mŕtvy pár v bare na začiatku filmu sú rodičia najlepšieho priateľa režiséra Johna McNaughtona, zatiaľ čo samotný bar je miestom, kde McNaughton kedysi pracoval. McNaughtonova blízka priateľka Mary Demas hrá tri rôzne obete vrážd: ženu v priekope v úvodnom zábere, ženu s fľašou v ústach na záchode a prvú z dvoch zavraždených prostitútok. Štyri ženy, s ktorými sa Henry stretáva mimo nákupného centra, boli už skôr McNaughtonovými blízkymi priateľkami. Stopárka bola žena, s ktorou McNaughton kedysi pracoval. Oblečenie, ktoré nosí Michael Rooker počas celého filmu, bolo jeho vlastné (okrem topánok a ponožiek). A aj Chevrolet Impala z roku 1970, na ktorom Henry jazdí, patril jednému z členov filmového štábu.
- Překlad názvu filmu do češtiny je velmi chybný. „Serial Killer“ je přeložen jako masový vrah. Rozdíl mezi sériovým vrahem a masovým vrahem je ten, že sériový vrah vraždí své oběti v sérii za sebou na různých místech v různý čas, kdežto masový vrah vraždí v mase, tedy všechny své oběti usmrtí na jednom místě v jeden čas. (Z hlediska definice je za masovou vraždu považováno, spáchání čtyř nebo více vražd během jedné akce a bez výrazného časového odstupu mezi vraždami, což Henry (Michael Rooker) za celý film nespáchá.)
- Henry Lee Lucase (Michael Rooker) jezdí v Chevroletu Impala r. v. 1970, zatímco jeho partner Otis (Tom Towles) v Chevroletu Caprice r. v. 1974.
- Režisér John McNaughton dostal nabídku, že za 100 000 amerických dolarů si může splnit sen a natočit svůj první celovečerní film. Jediným požadavkem bylo, aby se jednalo o horor. Dle jeho slov by na nabídku kývl, i kdyby měl rozpočet činit jen 10 000 dolarů. Dodal také, že naopak i pokud by měl k dispozici peněz víc, na filmu by nic neměnil.
- Henry Lee Lucas (1936-2001) byl devátým dítětem alkoholické prostitutky z Virginie, otec byl mentálně postižený. V sedmi letech mu bratr omylem vypíchl oko, od té doby trpěl pocity méněcennosti. Ve třinácti letech měl svůj první sex s ovcí, kterou mu přivedl jeho vlastní otec. První vraždu spáchal v 15 letech. Ve 27 letech zavraždil svou matku. Spolu se svým "partnerem" Ottisem Toolem okusil i lidské maso svých obětí. Otis v tom poté pokračoval dále, zatímco Henrymu maso nechutnalo. Před trestem smrti (smrtící injekce) jej osvobodil tehdejší guvernér Texasu George Bush ml., který trest změnil na doživotí.
- SPOILER Ve skutečnosti nebyl Otis Henrym zavražděn, ale umřel ve vězení na infarkt.
- Ve skutečnosti nebyla postava Becky pětadvacetiletá Otisova starší sestra, ale jeho malá neteř.
- Než Otis rozbije televizi, tak v ní běží film Becket z roku 1964.
- Michael Rooker, v době kdy se ucházel o roli Henryho, pracoval jako domovník a na zkoušku se dostavil ve své pracovní kombinéze. Roli získal a svou pracovní uniformu nakonec obléká i ve filmu. (DaViD´82)
- Film byl natočen během osmadvaceti dnů.
- Film byl natočen již roku 1986, ale dostal nejvyšší možný rating X jako morálně závadný, což ho ve své podstatě odsoudilo z kinodistribuce. Byl tedy na tři roky "uložen k ledu" než mohl být představen v původně zamýšlené neupravené podobě.
- Dokonca aj samotní členovia filmárskeho tímu boli z filmu vyrušení. Skladateľ Robert McNaughton nedokázal film na prvý raz dopozerať celý a Tom Towles (Otis) videl film iba raz, na filmovom festivale Splatterfest v roku 1990 a povedal, že už nikdy viac.
- Tom Towles sa pôvodne zúčastnil konkurzu na rolu Henryho, kým sa ho John McNaughton spýtal, či by nemal záujem hrať Otisa.
- Vo Veľkej Británii bol taký problém s cenzúrou, že film v pôvodnej nezostrihanej verzii bol odvysielaný až v marci 2003. Ešte horšie film dopadol na Novom Zélande, kde sa v pôvodnej verzii objavil až v roku 2010.
- Hudba k filmu bola namixovaná v nahrávacom štúdiu v Chicagu vedenom rock n' rollovými kresťanmi. Podľa Johna McNaughtona boli dosť šokovaní, keď film videli.
- Po dokončení natáčania zostalo tak málo peňazí, že film musel byť strihaný na prenajatom 16 mm valníku, ktorý bol umiestnený v obývačke strihačky Eleny Maganini.
- Keďže produkcia mala tak málo peňazí, producenti si nemohli zaplatiť komparz, takže všetci ľudia na vonkajších záberoch ulíc Chicaga sú jednoducho bežní chodci, ktorí si idú za svojimi záležitosťami. Napríklad v scéne, v ktorej Becky (Tracy Arnold) vychádza z metra, dvaja muži na vrchu schodov vedú búrlivú diskusiu - ide o reálnu hádku a keďže sa odmietali pohnúť z miesta, McNaughton ich zahrnul do záberu.
- Michael Rooker zostával v postave nielen počas nakrúcania, ale aj mimo natáčania. Počas mesačného natáčania sa vo voľne nestýkal s nikým z hercov alebo štábu. Podľa kostymérky Patricie Hart sama nevedela, či sa rozpráva s Rookerom alebo s Henrym, pretože niekedy hovoril o svojom detstve a minulosti, ako keby bol tou postavou. Keď Rookerova manželka zistila, že je tehotná, radšej počkala, kým sa natáčanie neskončilo, až potom mu to oznámila.
- McNaughton vyriešil pokrytie nízkeho rozpočtu zamestnaním rodiny a priateľov vždy, keď to bolo možné, a tým, že sa čo najviac používal svoj osobný majetok. Napríklad mŕtvy pár v bare na začiatku filmu sú rodičia najlepšieho priateľa režiséra Johna McNaughtona, zatiaľ čo samotný bar je miestom, kde McNaughton kedysi pracoval. McNaughtonova blízka priateľka Mary Demas hrá tri rôzne obete vrážd: ženu v priekope v úvodnom zábere, ženu s fľašou v ústach na záchode a prvú z dvoch zavraždených prostitútok. Štyri ženy, s ktorými sa Henry stretáva mimo nákupného centra, boli už skôr McNaughtonovými blízkymi priateľkami. Stopárka bola žena, s ktorou McNaughton kedysi pracoval. Oblečenie, ktoré nosí Michael Rooker počas celého filmu, bolo jeho vlastné (okrem topánok a ponožiek). A aj Chevrolet Impala z roku 1970, na ktorom Henry jazdí, patril jednému z členov filmového štábu.
Odkazy