.jpg?ph=28b6509dcf)
Jan Žižka / Jan Žižka (1955/102/Československo/Drama, Historický, Válečný) 74%
07.10.2025 10:22
JEDNOU VĚTOU
„Druhý díl husitské revoluční trilogie."
OBSAH
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Politické agitátorství a zkreslování dějin je tu ještě markantnější, než u předchozího Jana Husa. Husité nebyli žádní svatoušci, počáteční lidové hnutí se po dvou letech změnilo ve vállku zdatných husitských bojůvek, které se později nechali jako žoldáci najímat dokonce svými nepřáteli. Země upadla v chaos, nastala kulturní a ekonomická devastace, hladomor a rapidní pokles obyvatelstva. Těch vypálených měst, vesnic, hradů, klášterů a chrámů by se člověk nedopočítal. No, ale hlavně, jak píše pjotr76 níže, že "náš národ bojoval a vítězil", že....No nic.....Mé výsledné hodnocení je pouze z filmového hlediska, i když asi nečiním dobře. Výprava je monumentální, Zdeněk Štěpánek je vynikající, stejně jako záverečná bitva ve vyschlém rybníce. Dám za čtyři, i když je to na facku a historikové nechť prominou. (Lima) 4*
Velkolepé pokračování smělého činu je naznačeno přímý přechodem od kostnické hranice ke dvoru Václava IV. "Čeledín" (dobový staročeský výraz pro dvořana), stárnoucí zproletarizovaný zeman, nachází v Husově při také smysl svého vlastního života. Kritická chvíle národa zase svého muže. Dvojlomný ráz husitské doby - expanze myšlenky a paralelní chudnutí a mravní chátrání země - byl cenou, kterou jsme platili za to, že po tu dobu u nás vznikaly světové dějiny. Za vyhrocenými výroky obou stran je možné hledat a nacházet vůli po kompromisu, který nakonec vyzněl na konci XV. století vítězně pro evangelickou většinu národa. Štěpánkův herecký projev, skvěle natočené bitevní scény a zejména jasné odlišení střízlivosti od blouznivosti a neodpovědnosti nejlépe prokazují vlastně protirežimní ráz režimu stále se hlásícímu k neudržitelnému sloganu "komunisté - dědici pokrokových tradic". (sportovec) 5*
"Jan Žižka" vlastně překrucuje historická fakta o poznání méně, než "Jan Hus". Tento zdánlivý paradox je ovšem pochopitelný, neboť husitské hnutí mělo svým nadšením k představě beztřídního komunismu nepochybně daleko blíž, než věrný čtenář Bible - Hus k sociálnímu reformátorství. Zamlčet bylo potřeba vlastně "jen" jedinou věc, že totiž husité očekávali bezprostřední příchod Krista jako Mesiáše a soudce posledního soudu. Právě proto se scházeli na horách s biblickými jmény, proto se nazývali Božími bojovníky a vojskem Kristovým. Království, které očekávali totiž nebylo z tohoto světa. Ostatně, stačí odcitovat slova nejznámější husitské písně, aby to bylo zcela jasné: "Kristus vám za škody stojí, stokráte viec slibuje, pakli kdo proň život složí, věčný život mieti bude, blaze každému, kdož na pravdě sejde."... Samozřejmě, i v "Janu Žižkovi" lze najít velmi výrazné ideologické vsuvky, anachronické hledání paralel a překrucování historických fakt, ovšem celkový dojem není zas tak špatný jako u "Jana Husa". Čistě filmově je ovšem zajímavá vlastně až závěrečná bitva u Sudoměře, která je rozhodně nejlepší válečnou bitvou, jaká kdy byla v českém filmu k vidění. Ostatek jsou především poměrně nezajímavé konverzačky, případně sice působivé davové scény s lesem sudlic, bez znalosti historických fakt ovšem poněkud nepřehledné... Celkový dojem: 60% (Šandík) 3*
VELKÁ RECENZE
Film Jan Žižka představuje prostřední část husitské trilogie Otakara Vávry, kterou režisér a scenárista realizoval podle literárních předloh Aloise Jiráska. Snímek vznikl v roce 1955 a chronologicky navazuje na film Jan Hus, zároveň otevírá cestu k závěrečné části trilogie – Proti všem.
Děj filmu sleduje život a působení husitského hejtmana Jana Žižky z Trocnova, který se po smrti českého krále Václava IV. ujímá vedení lidového hnutí. Film zobrazuje jeho vojenské a strategické schopnosti, politický důvtip a schopnost sjednotit různé vrstvy českého lidu v boji za spravedlnost a národní sebeurčení. Jan Žižka je vykreslen jako moudrý a charismatický vůdce, který v sobě spojuje vlastenecké cítění s hlubokou sociální citlivostí.
Stejně jako ostatní díly trilogie, i Jan Žižka není přesnou historickou rekonstrukcí událostí, ale silně reflektuje dobovou ideologii. Režisér Vávra přetváří historická fakta ve prospěch marxistického výkladu, v němž husitští vojevůdci představují lidové hnutí proti feudální a církevní nadvládě. Zikmund, zlovolný král a protivník lidového hnutí, je vykreslen jako zosobnění tyranie a politické zloby, což vytváří jasný morální kontrast s Žižkou a jeho věrnými.
Zdeněk Štěpánek opět exceluje v titulní roli. Jeho Žižka je sebevědomý, odhodlaný a zároveň lidsky přístupný, což divákovi umožňuje vcítit se do jeho rozhodnutí a strategických kroků. Herecké výkony ostatních postav podporují epickou atmosféru filmu a podtrhují dramatické napětí v bojích s nepřáteli.
Režie Otakara Vávry klade důraz na velkolepou vizuální stránku – kostýmy, kulisy a bitevní scény jsou komponovány s důrazem na monumentálnost a historickou sugestivnost. Film využívá dynamický střih a kameru pro zachycení napětí v bitvách i osobních konfliktech, přičemž scény politických intrik střídají epické výjevy vojenských střetnutí.
Na druhé straně ideologické zabarvení snímku může současného diváka omezit ve vnímání historické přesnosti. Přesto film působí jako výrazná epická freska, která zdůrazňuje význam lidového hnutí, odvahu jednotlivců a sociální soudržnost v těžkých dobách. Jan Žižka je tak nejen pokračováním trilogie, ale i samostatným dílem, které přibližuje významnou etapu českých dějin a připomíná odvahu, inteligenci a vůdčí schopnosti jednoho z nejvýznamnějších vojevůdců husitské éry.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V úvodu sledujeme služku Johanku, známou již z předchozího dílu, která po upálení svého mistra Jana Husa cestuje Čechami a vodí uprchlé poddané na zakázaná kázání na hory. Její skupina je přepadena oddíly pána z Rožmberka a jen se štěstím se jí podaří uprchnout před panskými biřici.
Král Václav IV. je v této době vydírán vyslanci svého bratra Zikmunda a papeže, kteří mu vyhrožují vyhlášením křížové války, pokud nebude potlačeno husitské hnutí v zemi a Václav nedokáže vrátit zabavené církevní majetky zpět katolíkům. Václav tomuto tlaku nakonec podlehne, zakáže všechna srocování v zemi a pobočníku Janu Žižkovi rozkáže, aby nechal zabavit zbraně všem Pražanům.
Při střetu s královými vojáky jsou následně zajati studenti Ješek, Prokůpek a s nimi také tři pražští tovaryši. Kněz Jan Želivský v čele pražské chudiny, kterou proti králově vůli nechal vyzbrojit Jan Žižka, vytáhne po plamenném kázání v kostele Panny Marie Sněžné k Novoměstské radnici, kde jsou všichni zajatci drženi jako rukojmí. Před radnicí se srotí ozbrojený dav vedený Želivským a Janem Žižkou, který požaduje vydání zajatců, při tom je napaden královskými biřici. Radní rozkážou popravit zajatce, tehdy však husité prolomí bránu a vtrhnou dovnitř. Davu se podaří osvobodit čtyři přeživší zajatce, neboť student Ješek je biřici ještě před probouráním brány zákeřně usmrcen. Rozlícený dav poté svrhne královy novoměstské konšely z oken radnice a za svého vůdce a hejtmana si spontánně zvolí Jana Žižku.
Když se o těchto převratných událostech a zradě Jana Žižky dozvídá nemocný král Václav, který se právě zdržoval na loveckém hrádku nedaleko hlavního města, zachvátil jej výbuch vzteku, načež zemřel na záchvat mozkové mrtvice. Králova smrt ještě posílí pozici odbojných husitů, kteří nesouhlasí s vysokou šlechtou, která za Václavova nástupce považuje králova mladšího bratra Zikmunda. Z Prahy uprchne královna Žofie a Václavovo tělo je v tajnosti převezeno k pohřbu v Zbraslavském klášteře.
Římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského zastihne zpráva o smrti jeho bratra na tažení proti Turkům ohrožujícím z jihu Uherské království. Zikmund rozkáže české šlechtě, aby povstání v Čechách potlačila a svým zástupcem v zemi ustanoví předního kališnického šlechtice Čeňka z Vartmberka. Zikmundovi loajální šlechta bojuje s pražským lidem, který podpoří venkovští husité. Husitům se podaří obsadit Menší město, tehdy však radikály zradí bohatí kupci ze Starého města, kteří se tajně dohodnou s Vartemberkem. Zradou obsadí po Pražském hradě také Vyšehrad, čímž pražská města zcela obklíčí.
Jan Žižka a kněz Václav Koranda proto z Prahy odvedou část radikálně smýšlejících husitů, načež v jejich čele zamíří do k hoře Tábor nacházející se nedaleko Sezimova Ústí. Na této cestě (z Plzně do Tábora) je zástup husitů vedený Žižkou přepadnou nedaleko Sudoměře oddíly panské jízdy (zemská hotovost) a johanitů ze Strakonic. Film vyvrcholí bitvou, v níž husité porazí a rozeženou přesilu katolických rytířů. V boji zemře služebná Johanka, avšak ostatním kališníkům se po bitvě podaří dosáhnout vytouženého Tábora.
Postavy a obsazení
• Zdeněk Štěpánek - Jan Žižka
• František Horák - Jan Želivský
• Vlasta Matulová - královna Žofie
• Karel Höger - král Václav IV.
• Jan Pivec - římský a uherský král Zikmund
• Ladislav Pešek - králův šašek Miserere
• Václav Voska - Čeněk z Vartenberka
• Vítězslav Vejražka - Václav z Dubé
• Gustav Hilmar - Jan z Chlumu
• Miloš Kopecký - Pán ze Šternberka
• Gustav Opočenský - Jindřich z Hradce (johanita)
• Vladimír Leraus - arcibiskup pražský
• Marie Tomášová - služka Johanka
• Vilém Besser - tesař Jíra
• Jaroslav Vojta - pekař Joha
• Marie Vášová - Johova žena
• Vladimír Ráž - Tomeš, Johův syn
• Otto Lackovič - Ondřej, Johův syn
• František Kreuzmann - staroměstský purkmistr
• Míla Pačová - paní purkmistrová
• Rudolf Hrušínský - purkmistrův syn
• František Vnouček - novoměstský konšel Šimon
• Vladimír Řepa - novoměstský konšel Bradatý
• František Filipovský - novoměstský konšel Elegán
• Vojtěch Plachý-Tůma - Štěpán od Váhy
• Ladislav Boháč - Jakoubek ze Stříbra
• Miroslav Doležal - Václav Koranda
• Oldřich Vykypěl - hejtman Chval Řepický z Machovic
• Adolf Vojta-Jurný - hejtman Kuneš z Bělovic
• Miroslav Holub - vyslanec tureckého sultána
• Jaroslav Mareš - student Prokůpek
• Josef Kemr - student Ješek
Ocenění
Ocenění na festivalech
Mezinárodní filmový festival v Locarnu (1955)
Film získal Zlatého leoparda za nejlepší film. Tento festival je jedním z nejprestižnějších filmových festivalů na světě.
Mezinárodní filmový festival v Berlíně (1955)
Film byl uveden v hlavní soutěži, kde byl oceněn Cenou diváků. Tento festival je známý svým důrazem na uměleckou hodnotu filmů.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 5.2.1956 Rozdělovna filmů Československého státního filmu
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.5.2005 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Náklady (Rozpočet) - $ 22 000 000
FILMY V SÉRII
Jan Roháč z Dubé gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt9/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1947
Režie: Vladimír Borský, Hrají: Otomar Korbelář, Ladislav Boháč
Jan Hus gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt1/
Československo, Drama / Historický, 1954
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, Karel Höger
Jan Žižka gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt11/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1955
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, František Horák
Proti všem gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt7/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1956
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar
Jan Hus (TV film) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas188/
Česko, Historický / Drama, 2015
Režie: Jiří Svoboda, Hrají: Matěj Hádek, Jan Dolanský
Jan Žižka gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/bbk/
Česko, Historický / Akční / Drama, 2022
Režie: Petr Jákl, Hrají: Ben Foster, Sophie Lowe
„Druhý díl husitské revoluční trilogie."
OBSAH
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Politické agitátorství a zkreslování dějin je tu ještě markantnější, než u předchozího Jana Husa. Husité nebyli žádní svatoušci, počáteční lidové hnutí se po dvou letech změnilo ve vállku zdatných husitských bojůvek, které se později nechali jako žoldáci najímat dokonce svými nepřáteli. Země upadla v chaos, nastala kulturní a ekonomická devastace, hladomor a rapidní pokles obyvatelstva. Těch vypálených měst, vesnic, hradů, klášterů a chrámů by se člověk nedopočítal. No, ale hlavně, jak píše pjotr76 níže, že "náš národ bojoval a vítězil", že....No nic.....Mé výsledné hodnocení je pouze z filmového hlediska, i když asi nečiním dobře. Výprava je monumentální, Zdeněk Štěpánek je vynikající, stejně jako záverečná bitva ve vyschlém rybníce. Dám za čtyři, i když je to na facku a historikové nechť prominou. (Lima) 4*
Velkolepé pokračování smělého činu je naznačeno přímý přechodem od kostnické hranice ke dvoru Václava IV. "Čeledín" (dobový staročeský výraz pro dvořana), stárnoucí zproletarizovaný zeman, nachází v Husově při také smysl svého vlastního života. Kritická chvíle národa zase svého muže. Dvojlomný ráz husitské doby - expanze myšlenky a paralelní chudnutí a mravní chátrání země - byl cenou, kterou jsme platili za to, že po tu dobu u nás vznikaly světové dějiny. Za vyhrocenými výroky obou stran je možné hledat a nacházet vůli po kompromisu, který nakonec vyzněl na konci XV. století vítězně pro evangelickou většinu národa. Štěpánkův herecký projev, skvěle natočené bitevní scény a zejména jasné odlišení střízlivosti od blouznivosti a neodpovědnosti nejlépe prokazují vlastně protirežimní ráz režimu stále se hlásícímu k neudržitelnému sloganu "komunisté - dědici pokrokových tradic". (sportovec) 5*
"Jan Žižka" vlastně překrucuje historická fakta o poznání méně, než "Jan Hus". Tento zdánlivý paradox je ovšem pochopitelný, neboť husitské hnutí mělo svým nadšením k představě beztřídního komunismu nepochybně daleko blíž, než věrný čtenář Bible - Hus k sociálnímu reformátorství. Zamlčet bylo potřeba vlastně "jen" jedinou věc, že totiž husité očekávali bezprostřední příchod Krista jako Mesiáše a soudce posledního soudu. Právě proto se scházeli na horách s biblickými jmény, proto se nazývali Božími bojovníky a vojskem Kristovým. Království, které očekávali totiž nebylo z tohoto světa. Ostatně, stačí odcitovat slova nejznámější husitské písně, aby to bylo zcela jasné: "Kristus vám za škody stojí, stokráte viec slibuje, pakli kdo proň život složí, věčný život mieti bude, blaze každému, kdož na pravdě sejde."... Samozřejmě, i v "Janu Žižkovi" lze najít velmi výrazné ideologické vsuvky, anachronické hledání paralel a překrucování historických fakt, ovšem celkový dojem není zas tak špatný jako u "Jana Husa". Čistě filmově je ovšem zajímavá vlastně až závěrečná bitva u Sudoměře, která je rozhodně nejlepší válečnou bitvou, jaká kdy byla v českém filmu k vidění. Ostatek jsou především poměrně nezajímavé konverzačky, případně sice působivé davové scény s lesem sudlic, bez znalosti historických fakt ovšem poněkud nepřehledné... Celkový dojem: 60% (Šandík) 3*
VELKÁ RECENZE
Film Jan Žižka představuje prostřední část husitské trilogie Otakara Vávry, kterou režisér a scenárista realizoval podle literárních předloh Aloise Jiráska. Snímek vznikl v roce 1955 a chronologicky navazuje na film Jan Hus, zároveň otevírá cestu k závěrečné části trilogie – Proti všem.
Děj filmu sleduje život a působení husitského hejtmana Jana Žižky z Trocnova, který se po smrti českého krále Václava IV. ujímá vedení lidového hnutí. Film zobrazuje jeho vojenské a strategické schopnosti, politický důvtip a schopnost sjednotit různé vrstvy českého lidu v boji za spravedlnost a národní sebeurčení. Jan Žižka je vykreslen jako moudrý a charismatický vůdce, který v sobě spojuje vlastenecké cítění s hlubokou sociální citlivostí.
Stejně jako ostatní díly trilogie, i Jan Žižka není přesnou historickou rekonstrukcí událostí, ale silně reflektuje dobovou ideologii. Režisér Vávra přetváří historická fakta ve prospěch marxistického výkladu, v němž husitští vojevůdci představují lidové hnutí proti feudální a církevní nadvládě. Zikmund, zlovolný král a protivník lidového hnutí, je vykreslen jako zosobnění tyranie a politické zloby, což vytváří jasný morální kontrast s Žižkou a jeho věrnými.
Zdeněk Štěpánek opět exceluje v titulní roli. Jeho Žižka je sebevědomý, odhodlaný a zároveň lidsky přístupný, což divákovi umožňuje vcítit se do jeho rozhodnutí a strategických kroků. Herecké výkony ostatních postav podporují epickou atmosféru filmu a podtrhují dramatické napětí v bojích s nepřáteli.
Režie Otakara Vávry klade důraz na velkolepou vizuální stránku – kostýmy, kulisy a bitevní scény jsou komponovány s důrazem na monumentálnost a historickou sugestivnost. Film využívá dynamický střih a kameru pro zachycení napětí v bitvách i osobních konfliktech, přičemž scény politických intrik střídají epické výjevy vojenských střetnutí.
Na druhé straně ideologické zabarvení snímku může současného diváka omezit ve vnímání historické přesnosti. Přesto film působí jako výrazná epická freska, která zdůrazňuje význam lidového hnutí, odvahu jednotlivců a sociální soudržnost v těžkých dobách. Jan Žižka je tak nejen pokračováním trilogie, ale i samostatným dílem, které přibližuje významnou etapu českých dějin a připomíná odvahu, inteligenci a vůdčí schopnosti jednoho z nejvýznamnějších vojevůdců husitské éry.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V úvodu sledujeme služku Johanku, známou již z předchozího dílu, která po upálení svého mistra Jana Husa cestuje Čechami a vodí uprchlé poddané na zakázaná kázání na hory. Její skupina je přepadena oddíly pána z Rožmberka a jen se štěstím se jí podaří uprchnout před panskými biřici.
Král Václav IV. je v této době vydírán vyslanci svého bratra Zikmunda a papeže, kteří mu vyhrožují vyhlášením křížové války, pokud nebude potlačeno husitské hnutí v zemi a Václav nedokáže vrátit zabavené církevní majetky zpět katolíkům. Václav tomuto tlaku nakonec podlehne, zakáže všechna srocování v zemi a pobočníku Janu Žižkovi rozkáže, aby nechal zabavit zbraně všem Pražanům.
Při střetu s královými vojáky jsou následně zajati studenti Ješek, Prokůpek a s nimi také tři pražští tovaryši. Kněz Jan Želivský v čele pražské chudiny, kterou proti králově vůli nechal vyzbrojit Jan Žižka, vytáhne po plamenném kázání v kostele Panny Marie Sněžné k Novoměstské radnici, kde jsou všichni zajatci drženi jako rukojmí. Před radnicí se srotí ozbrojený dav vedený Želivským a Janem Žižkou, který požaduje vydání zajatců, při tom je napaden královskými biřici. Radní rozkážou popravit zajatce, tehdy však husité prolomí bránu a vtrhnou dovnitř. Davu se podaří osvobodit čtyři přeživší zajatce, neboť student Ješek je biřici ještě před probouráním brány zákeřně usmrcen. Rozlícený dav poté svrhne královy novoměstské konšely z oken radnice a za svého vůdce a hejtmana si spontánně zvolí Jana Žižku.
Když se o těchto převratných událostech a zradě Jana Žižky dozvídá nemocný král Václav, který se právě zdržoval na loveckém hrádku nedaleko hlavního města, zachvátil jej výbuch vzteku, načež zemřel na záchvat mozkové mrtvice. Králova smrt ještě posílí pozici odbojných husitů, kteří nesouhlasí s vysokou šlechtou, která za Václavova nástupce považuje králova mladšího bratra Zikmunda. Z Prahy uprchne královna Žofie a Václavovo tělo je v tajnosti převezeno k pohřbu v Zbraslavském klášteře.
Římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského zastihne zpráva o smrti jeho bratra na tažení proti Turkům ohrožujícím z jihu Uherské království. Zikmund rozkáže české šlechtě, aby povstání v Čechách potlačila a svým zástupcem v zemi ustanoví předního kališnického šlechtice Čeňka z Vartmberka. Zikmundovi loajální šlechta bojuje s pražským lidem, který podpoří venkovští husité. Husitům se podaří obsadit Menší město, tehdy však radikály zradí bohatí kupci ze Starého města, kteří se tajně dohodnou s Vartemberkem. Zradou obsadí po Pražském hradě také Vyšehrad, čímž pražská města zcela obklíčí.
Jan Žižka a kněz Václav Koranda proto z Prahy odvedou část radikálně smýšlejících husitů, načež v jejich čele zamíří do k hoře Tábor nacházející se nedaleko Sezimova Ústí. Na této cestě (z Plzně do Tábora) je zástup husitů vedený Žižkou přepadnou nedaleko Sudoměře oddíly panské jízdy (zemská hotovost) a johanitů ze Strakonic. Film vyvrcholí bitvou, v níž husité porazí a rozeženou přesilu katolických rytířů. V boji zemře služebná Johanka, avšak ostatním kališníkům se po bitvě podaří dosáhnout vytouženého Tábora.
Postavy a obsazení
• Zdeněk Štěpánek - Jan Žižka
• František Horák - Jan Želivský
• Vlasta Matulová - královna Žofie
• Karel Höger - král Václav IV.
• Jan Pivec - římský a uherský král Zikmund
• Ladislav Pešek - králův šašek Miserere
• Václav Voska - Čeněk z Vartenberka
• Vítězslav Vejražka - Václav z Dubé
• Gustav Hilmar - Jan z Chlumu
• Miloš Kopecký - Pán ze Šternberka
• Gustav Opočenský - Jindřich z Hradce (johanita)
• Vladimír Leraus - arcibiskup pražský
• Marie Tomášová - služka Johanka
• Vilém Besser - tesař Jíra
• Jaroslav Vojta - pekař Joha
• Marie Vášová - Johova žena
• Vladimír Ráž - Tomeš, Johův syn
• Otto Lackovič - Ondřej, Johův syn
• František Kreuzmann - staroměstský purkmistr
• Míla Pačová - paní purkmistrová
• Rudolf Hrušínský - purkmistrův syn
• František Vnouček - novoměstský konšel Šimon
• Vladimír Řepa - novoměstský konšel Bradatý
• František Filipovský - novoměstský konšel Elegán
• Vojtěch Plachý-Tůma - Štěpán od Váhy
• Ladislav Boháč - Jakoubek ze Stříbra
• Miroslav Doležal - Václav Koranda
• Oldřich Vykypěl - hejtman Chval Řepický z Machovic
• Adolf Vojta-Jurný - hejtman Kuneš z Bělovic
• Miroslav Holub - vyslanec tureckého sultána
• Jaroslav Mareš - student Prokůpek
• Josef Kemr - student Ješek
Ocenění
Ocenění na festivalech
Mezinárodní filmový festival v Locarnu (1955)
Film získal Zlatého leoparda za nejlepší film. Tento festival je jedním z nejprestižnějších filmových festivalů na světě.
Mezinárodní filmový festival v Berlíně (1955)
Film byl uveden v hlavní soutěži, kde byl oceněn Cenou diváků. Tento festival je známý svým důrazem na uměleckou hodnotu filmů.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 5.2.1956 Rozdělovna filmů Československého státního filmu
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.5.2005 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Náklady (Rozpočet) - $ 22 000 000
FILMY V SÉRII
Jan Roháč z Dubé gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt9/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1947
Režie: Vladimír Borský, Hrají: Otomar Korbelář, Ladislav Boháč
Jan Hus gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt1/
Československo, Drama / Historický, 1954
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, Karel Höger
Jan Žižka gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt11/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1955
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, František Horák
Proti všem gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt7/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1956
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar
Jan Hus (TV film) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas188/
Česko, Historický / Drama, 2015
Režie: Jiří Svoboda, Hrají: Matěj Hádek, Jan Dolanský
Jan Žižka gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/bbk/
Česko, Historický / Akční / Drama, 2022
Režie: Petr Jákl, Hrají: Ben Foster, Sophie Lowe
Tvůrci a herci
Otakar Vávra (Režie), František Milič (Produkce/Vedoucí výroby), Jiří Srnka (Hudba), Václav Hanuš (Kamera), Antonín Zelenka (Střih), - (Casting), Karel Škvor (Scénografie), Oldřich Okáč (Scénografie), Fernand Vácha(Kostýmy), Josef Matěj Gottlieb(Kostýmy), Vladimír Synek(Kostýmy), Jiří Trnka (Kostýmy), František Černý (Zvuk), Otakar Košťál (Masky), Miloš Václav Kratochvíl (Scénář), Otakar Vávra (Scénář), Zdeněk Štěpánek (Herec), František Horák (Herec), Karel Höger (Herec), Vlasta Matulová (Herec), Ladislav Pešek (Herec), Jan Pivec (Herec), Václav Voska (Herec), Vítězslav Vejražka (Herec), Gustav Hilmar (Herec), Miloš Kopecký (Herec), Gustav Opočenský (Herec), Vladimír Leraus (Herec), Marie Tomášová (Herec), Vilém Besser (Herec), Jaroslav Vojta (Herec), Marie Vášová (Herec), Vladimír Ráž (Herec), Otto Lackovič (Herec), František Kreuzmann st. (Herec), Míla Pačová (Herec), Rudolf Hrušínský (Herec), František Vnouček (Herec), Vladimír Řepa (Herec), František Filipovský (Herec), Vojta Plachý-Tůma (Herec), Ladislav Boháč (Herec), Miroslav Doležal (Herec), Oldřich Vykypěl (Herec), Adolf Vojta-Jurný (Herec), Miloslav Holub (Herec), Jaroslav Mareš (Herec), Josef Kemr (Herec), Terezie Brzková (Herec), Jarmila Bechyňová (Herec), František Kovářík (Herec), Radovan Lukavský (Herec), Antonín Kandert (Herec), J. O. Martin (Herec), Jaroslav Orlický (Herec), František Marek (Herec), Vlastimil Brodský (Herec), Karel Pavlík (Herec), Zdeněk Kryzánek (Herec), Bohuš Hradil (Herec), Bohumil Švarc st. (Herec), Josef Kotapiš (Herec), Milan Jedlička (Herec), Jaroslav Someš (Herec), Anna Kadeřábková (Herec), Zdeněk Hodr (Herec), Rudolf Pellar (Herec), Miloš Vavruška (Herec), Jiří Hurta (Herec), Stanislav Langer (Herec), Hynek Němec (Herec), Miloš Nedbal (Herec), Libuše Zemková (Herec), František Holar (Herec), Miloš Willig (Herec), Štěpán Bulejko (Herec), Věra Kleinhamplová (Herec), Přemysl Kočí (Herec), Adolf Král (Herec), Jiří Steimar (Herec), Viktor Očásek (Herec), Vladimír Hlavatý (Herec), Josef Bláha (Herec), Ladislav Gzela (Herec), Václav Švec (Herec),
1955/102/Československo/Drama, Historický, Válečný
Zajímavost k filmu
- Nový hrad u Kunratic, který král Václav IV. (Karel Höger) ve filmu zmínil jako své lovecké a odpočinkové místo, existoval pouhých 9 let. V roce 1421 byl po přibližně měsíčním obléhání Pražany vypálen a zdevastován.
- Rok poté, co Václav IV. (Karel Höger) zemřel, se husité pod vedením plzeňského kněze Václava Korandy dne 10. 8. 1420 při plenění zbraslavského kláštera vloupali i do královy hrobky, jeho mrtvé tělo vytáhli z rakve a opilí klášterním vínem s mrtvolou prováděli ohavné žerty.
- Všechny tři filmy husitské trilogie vynikají věrnými rekonstrukcemi dobových reálií – především lokalit, kostýmů a bitev. Konzultanti přizvaní k natáčení byli například Eduard Wagner a Jan Durdík, odborníci na pozdně středověké vojenství, a Václav Mencl, historik architektury.
- V jezdeckých scénách dubloval herce skvělý jezdec Jindřich Říhánek, který se v roce 1966 proslavil tím, že na koni uprchl ke svobodě do tehdejší NSR. Jeho příběh je popsán v příběhu „Na koních ke svobodě“ v cyklu Příběhy železné opony (od r. 2005).
- Údajná pravá podoba Jana Žižky má být vyobrazena na malbě Jana Matejka z roku 1878 a to v bitvě u Grunwaldu, která se odehrála 15. 7. 1410. V této bitvě přišel Žižka údajně o první oko.
- Jan Žižka se narodil roku 1360 v Trocnově a zemřel 11. října roku 1424 v Přibyslavi.
- Podle údajů v husitském muzeu v Táboře je možné, že Jan Žižka nikdy neoslepl na obě oči a jeho zdravotní stav nebyl tak špatný, jako udávají dějiny. Důkazem má být ubytí jednoho ze zajatců samotným Žižkou a to v době, když měl být údajně velmi slabí a nemocný.
- Husitské tažení je ve filmové trilogii velmi ovlivněno a zidealizováno politickou propagandou. Ve skutečnosti byli členové husitského hnutí velmi krutí ke svým protivníku a docházelo i k hromadným popravám na civilním obyvatelstvu.
- Premiéra se konala 22.července 1956 na Štvanici při zahájení Pražského filmového festivalu.
- Koně a kompars, který čítal několik set lidí, dodaly armáda a Svazarm.
- Bitva u Sudoměře byla natočena na autentickém místě. Režisér dokonce nechal vypustit rybník Škaredý, aby byla situace stejná jako 25. března 1420.
- Cepy, sudlice, palcáty, kameny, balvany i klády byly vyrobeny z latexu.
- Původní název "Kdož jste boží bojovníci" nebyl schválen a film se v průběhu natáčení musel přejmenovat.
- Pri natáčaní sa stali aj dve závažné nehody. Prvá bola tá, keď herec Jaroslav Vojta (Joha) naháňal pri rozbahnenom rybníku jedného križiaka a udrel ho cepom po chrbte. Aj keď bol cep zaliaty do molitanu, jeho úder spôsobil hercovi, čo hral križiaka, vážne zranenie. Herec najskôr omdlel a v nemocnici mu zistili, že má poškodenú ľadvinu. Jaroslav Vojta za nim chodil do nemocnice prvé štyri dni a veľmi bol z toho smutný. Druhá sa stala, keď Vladimír Ráž (Tomeš) mal cválať s koňom po kraji rozbahneného rybníka, ale situáciu zle odhadol a cválal moc do stredu, na čo sa začal kôň s hercom do blata prepadať. Ráž sa zachránil zoskočením z koňa a doplazením sa na breh, ale koňovi už nebolo pomoci a nepomáhala s jeho vytiahnutím ani technika. Keď koňovi trčala z bahna už iba hlava, bol utratený strelou do hlavy.
- Otto Lackovič (Ondřej) spomína, že sa natáčalo od rána do večera, aby sa využila každá minúta. Dokonca sa niečo aj prisvecovalo, keď už bolo slnko za obzorom. Dokonca ani keď herci mali už premočené kostýmy pri bitke u rozbahneného jazera sa neprestávalo natáčať.
- Komparz k filmu zaobstaral štáb z priľahlých obcí v mieste natáčania. Niektorí dostali od filmárov peniaze, niektorým stačilo iba to že sa uliali z práce ako ženy z Lenorských sklární a deťom stačila ako odmena "dobrá limonáda".
- Film sa natáčal v lokalitách Sudoměř, Čejetice a medzi rybníkmi Markovec, Škaredý a Prostřední.
- Pyrotechnici na loďkách pri scénach na jazere vytvárali dymovú clonu, aby neboli vidieť stopy civilizácie, napr. železnice či mohyla od Emanuela Kodeta.
- Malú úlohu chlapca z prakom si zahral syn Marie Vášové (Johova žena). Títo chlapci strieľali z prakov svoje kamene do prázdneho priestoru nakoľko režisér Otakar Vávra nechcel riskovať zranenie žiadneho herca.
- Rok poté, co Václav IV. (Karel Höger) zemřel, se husité pod vedením plzeňského kněze Václava Korandy dne 10. 8. 1420 při plenění zbraslavského kláštera vloupali i do královy hrobky, jeho mrtvé tělo vytáhli z rakve a opilí klášterním vínem s mrtvolou prováděli ohavné žerty.
- Všechny tři filmy husitské trilogie vynikají věrnými rekonstrukcemi dobových reálií – především lokalit, kostýmů a bitev. Konzultanti přizvaní k natáčení byli například Eduard Wagner a Jan Durdík, odborníci na pozdně středověké vojenství, a Václav Mencl, historik architektury.
- V jezdeckých scénách dubloval herce skvělý jezdec Jindřich Říhánek, který se v roce 1966 proslavil tím, že na koni uprchl ke svobodě do tehdejší NSR. Jeho příběh je popsán v příběhu „Na koních ke svobodě“ v cyklu Příběhy železné opony (od r. 2005).
- Údajná pravá podoba Jana Žižky má být vyobrazena na malbě Jana Matejka z roku 1878 a to v bitvě u Grunwaldu, která se odehrála 15. 7. 1410. V této bitvě přišel Žižka údajně o první oko.
- Jan Žižka se narodil roku 1360 v Trocnově a zemřel 11. října roku 1424 v Přibyslavi.
- Podle údajů v husitském muzeu v Táboře je možné, že Jan Žižka nikdy neoslepl na obě oči a jeho zdravotní stav nebyl tak špatný, jako udávají dějiny. Důkazem má být ubytí jednoho ze zajatců samotným Žižkou a to v době, když měl být údajně velmi slabí a nemocný.
- Husitské tažení je ve filmové trilogii velmi ovlivněno a zidealizováno politickou propagandou. Ve skutečnosti byli členové husitského hnutí velmi krutí ke svým protivníku a docházelo i k hromadným popravám na civilním obyvatelstvu.
- Premiéra se konala 22.července 1956 na Štvanici při zahájení Pražského filmového festivalu.
- Koně a kompars, který čítal několik set lidí, dodaly armáda a Svazarm.
- Bitva u Sudoměře byla natočena na autentickém místě. Režisér dokonce nechal vypustit rybník Škaredý, aby byla situace stejná jako 25. března 1420.
- Cepy, sudlice, palcáty, kameny, balvany i klády byly vyrobeny z latexu.
- Původní název "Kdož jste boží bojovníci" nebyl schválen a film se v průběhu natáčení musel přejmenovat.
- Pri natáčaní sa stali aj dve závažné nehody. Prvá bola tá, keď herec Jaroslav Vojta (Joha) naháňal pri rozbahnenom rybníku jedného križiaka a udrel ho cepom po chrbte. Aj keď bol cep zaliaty do molitanu, jeho úder spôsobil hercovi, čo hral križiaka, vážne zranenie. Herec najskôr omdlel a v nemocnici mu zistili, že má poškodenú ľadvinu. Jaroslav Vojta za nim chodil do nemocnice prvé štyri dni a veľmi bol z toho smutný. Druhá sa stala, keď Vladimír Ráž (Tomeš) mal cválať s koňom po kraji rozbahneného rybníka, ale situáciu zle odhadol a cválal moc do stredu, na čo sa začal kôň s hercom do blata prepadať. Ráž sa zachránil zoskočením z koňa a doplazením sa na breh, ale koňovi už nebolo pomoci a nepomáhala s jeho vytiahnutím ani technika. Keď koňovi trčala z bahna už iba hlava, bol utratený strelou do hlavy.
- Otto Lackovič (Ondřej) spomína, že sa natáčalo od rána do večera, aby sa využila každá minúta. Dokonca sa niečo aj prisvecovalo, keď už bolo slnko za obzorom. Dokonca ani keď herci mali už premočené kostýmy pri bitke u rozbahneného jazera sa neprestávalo natáčať.
- Komparz k filmu zaobstaral štáb z priľahlých obcí v mieste natáčania. Niektorí dostali od filmárov peniaze, niektorým stačilo iba to že sa uliali z práce ako ženy z Lenorských sklární a deťom stačila ako odmena "dobrá limonáda".
- Film sa natáčal v lokalitách Sudoměř, Čejetice a medzi rybníkmi Markovec, Škaredý a Prostřední.
- Pyrotechnici na loďkách pri scénach na jazere vytvárali dymovú clonu, aby neboli vidieť stopy civilizácie, napr. železnice či mohyla od Emanuela Kodeta.
- Malú úlohu chlapca z prakom si zahral syn Marie Vášové (Johova žena). Títo chlapci strieľali z prakov svoje kamene do prázdneho priestoru nakoľko režisér Otakar Vávra nechcel riskovať zranenie žiadneho herca.
Odkazy
Hrají:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký, Gustav Opočenský, Vladimír Leraus, Marie Tomášová, Vilém Besser, Jaroslav Vojta, Marie Vášová, Vladimír Ráž, Otto Lackovič, František Kreuzmann st., Míla Pačová, Rudolf Hrušínský, František Vnouček, Vladimír Řepa, František Filipovský, Vojta Plachý-Tůma, Ladislav Boháč, Miroslav Doležal, Oldřich Vykypěl, Adolf Vojta-Jurný, Miloslav Holub, Jaroslav Mareš, Josef Kemr, Terezie Brzková, Jarmila Bechyňová, František Kovářík, Radovan Lukavský, Antonín Kandert, J. O. Martin, Jaroslav Orlický, František Marek, Vlastimil Brodský, Karel Pavlík, Zdeněk Kryzánek, Bohuš Hradil, Bohumil Švarc st., Josef Kotapiš, Milan Jedlička, Jaroslav Someš, Anna Kadeřábková, Zdeněk Hodr, Rudolf Pellar, Miloš Vavruška, Jiří Hurta, Stanislav Langer, Hynek Němec, Miloš Nedbal, Libuše Zemková, František Holar, Miloš Willig, Štěpán Bulejko, Věra Kleinhamplová, Přemysl Kočí, Adolf Král, Jiří Steimar, Viktor Očásek, Vladimír Hlavatý, Josef Bláha, Ladislav Gzela, Václav Švec