Good Bye Lenin! / Le Good bye (2003/121/Německo/Drama, Komedie, Romantický) 73%
OBSAH
Originálním a velmi humorným způsobem se k nedávné historii bývalého Východního Německa vrátil režisér Wolfgang Becker. Příběh začíná v roce 1989, kdy nadšeně socialistická paní Kernerová upadne do kómatu, když uvidí v televizi svého syna, jak se účastní protistátní demonstrace. V kómatu přetrvá celých 8 měsíců a zaspí tak pád berlínské zdi, sjednocení Německa i konečné vítězství kapitalismu. Po jejím procitnutí je pak na jejím synovi Alexovi, aby dle doporučení lékařů zabránil šoku, který by ji mohl zabít. Alex začne v panelákovém bytě o výměře 79m2 rozehrávat velkolepou mystifikaci. Paní Kernerová připoutaná na domácí lůžko si tak dále užívá socialismu a tv zpráv s líbajícími se soudruhy (netuší, že si synáček zařídil své malé TV studio, kde se svými kamarády připravuje dobové zprávy).Zavzpomínejme si na motocykly Simson, krepsilonové ponožky, vzorkované tapety, víkendové kempy, optimistické znělky televizních novin, starty Sputniků...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE
Tehdejší dobu jsem sice nezažil, jsem jedno ze sametových dětí té doby, takže jsem si atmosféru neužil uplně na stoprocent, ale i tak jsem se bavil. Tvůrci vymysleli opravdu originální myšlenku, která se sice objevila už ve filmu Hibernatus s Funesem, ale takhle to zaobalili trochu historií, aby to získalo onen punc originality a nakonec nechali stvořit jeden z nejlepších německých filmů posledních pár let. Ale když už tak drama než komedie. Sice je tam pár vtipných scén, ale většinou pouze na pousmání. Respektive, film si drží svoji vážnost až do konce a to je nakonec jenom dobře. Proč tedy zrovna pouze tři hvězdičky, když se nad filmem rozplývám? Snad za jeho příliš nemožný a občas chaotický průběh. I tak jsou to tři hvězdičky silné a jsem nakonec rád, že jsem film jako je tento mohl vidět. Good bye, Lenin!...a už se k nám nikdy nevracej... (Malarkey) 3*
Zajímavý film, a to hlavně nápadem a námětem. Musím říct, že jsem i přes všechny kladné recenze byla k tomuhle snímku značně skeptická, ale předčil moje očekávání spojená s názvem "Německá komedie". Ale ono v podstatě ani nejde o komedii - spíš je to úsměvný film o lásce, porozumění a obětování se pro druhého a že je Německý se na kvalitě vůbec neprojevuje. Naštěstí. I když některým věcem ve filmu se dá jen těžko uvěřit, ale herci a umná režije tyto nedostatky velmi dobře zakrývají. (Galadriel) 4*
Označení komedie je v tomto případě opravdu hodně zavádějící. O řachandu rozhodně nejde, spíše o citlivě pojatý snímek o synovské lásce, zákoutích rodinných vztahů a vyrovnávání se s náhlými společenskými a politickými změnami ve své zemi. Jistá naivita scenáře při synově maskování reality před svojí matkou se nedá přehlédnout, ale to by byla jediná moje výtka. Víc bych si to asi vychutnal, kdybych byl Němec a okusil všechny změny na vlastní kůži. Režisér Becker totiž zřejmě trefil do černého, protože Goodbye Lenin byl v zemi svého vzniku nejúspěšnějším filmem roku. (Lima) 4*
VELKÁ RECENZE
Německá komedie? Když slyšíte tohle slovní spojení, většinou se Vám udělá špatně, protože vám ihned v hlavě naskočí názvy filmů Holky to taky chtěj nebo trochu jinak Kluci to chtěj taky, popřípadě ty starší si vzpomenou na Dva nosáče. Takže ke Good bye Lenin! By jste mohli být zaujati hned na začátku, ovšem za předpokladu, že nemáte dostatek informací. Pokud jste je až dosud neměli, mohu vám, je poskytnout. Za prvé Good bye Lenin! není komedie pro teenagery, což už je jedno velké plus (alespoň v poslední době). Za druhé tento film vyhrál cenu německých diváků pro nejlepší komedii roku. Za další si tento film vedl dobře i na festivalech, kde byl promítán. A dokonce ho kladně přijala i kritika.
Něco takového jsme už jednou zažili o snímku se jménem Sluneční ulice (oblíbenci ČT 2 jistě vědí o čem mluvím). Good bye Lenin! se vydává stejnou cestou jako předchozí jmenovaný film, a tou jest zasazení děje těsně před pád komunismu v Německu (dobrá u Sluneční ulice to nebylo tak těsné). Ale tím celková podobnost obou filmů končí. Good bye Lenin! totiž nekritizuje přímo komunismus, ale naopak se spíš pouští do kapitalismu. Hlavní hrdina Alex má maminku zapálenou komunistku, která se na režim upla kvůli domnělému útěku otce na západ, který jak ona tvrdí jí sebral manžela.
Ale teď už se blíží revoluce a Alex se samozřejmně po boku svých vrstevníků pouští do demonstrací. Když je před očima své matky zatčen, tak to nevydrží maminčino srdce a na ulici zkolabuje. Policie má na starosti demonstranty, takže pomoc přijde pozdě a maminka zůstává v hlubokém komatu. Mezitím je po revoluci a do země se začíná vtláčet kapitalismus, což je znatelné hlavně na všudypřítomných reklamách na Coca-Colu. Dokonce i děti se změní (ano, Alex má sestřičku). Sestra začne prodávat v obdobě MacDonalda a Alex začne montovat s kamarádem satelity. Všechno se pomalu uklidňuje, když tu se maminka probouzí. Není to krása probudit se do nového režimu? Není, protože doktor říká, že jakýkoliv šok může maminku opět přivést do komatu v horším případě i zabít. A pád režimu je pro zarytou komunistku určitě dost šokující. Tudíž se Alex rozhodne předstírat, že se nic nestala a doma se převléká do starých hadrů a k tomu samému nutí i sestru se jejím přítelem. Ale to nestačí pro dokonalou iluzi. Proto přelévá okurky do starých lahví a to samé dělá i s ostatními potravinami. Ale maminka není včerejší a chce se koukat na televizi, takže Alexovi nezbývá nic jiného než natáčet falešné zpravodajství.
Podle obsahu by člověk řekl, že to může být zábava, ale musím vás zklamat, stejně jako film zklamal mě. I já jsem si myslel,že se u filmu inteligentně zasměji, ale spíš mi většina scén přišla k pláči, protože film konstatuje tvrdou realitu kapitalismu. Lidé, kteří měli za komunistů svou práci jistou jsou nyní na dlažbě a z lidí vážených jsou nyní nuly, kterými všichni ostatní opovrhují. Mimo jiné zde zmíněna i výměna východní marky za západní v poměru 2:1, což není tak hrozné, kdyby hlavní hrdina nepřišel s maminčinými životními úspory 3 dny po posledním datu výměny. Připadá vám to směšné? Pokud ano, tak se u filmu asi potrháte smíchy, ale podle mého názoru to je spíš černý humor. Možná to je způsobené tím, že jsem to nezažil na vlastní kůži, přeci jen jsem se narodil v osmdesátémčtvrtém, takže v této době mi bylo 5 a tak hluboko mé vzpomínky tedy nesahají.
Pokud se na film přestane dívat jako na komedii, tak mu nemůžete nic vytknout, protože scénář je vcelku dobře napsaný a herci mají podle čeho hrát, takže Alexovi věříte jeho lásku k mamince, jeho sestře věříte, že jí na mamince zas tolik nezáleží a nejraději by jí do očí řekla, že komunismus už je dávno mrtvý a mamince věříte, že ona věří. Jednoduše, všem věříte to co máte, dokonce i Alexovi fandíte a jste zvědaví, jak to všechno může dopadnout, což vám samozřejmě neprozradím. Jen vás trochu popostrčím tím, že vám řeknu, že to dopadne v duchu filmu, takže nijak vesele.
Ocenění:
Golden Globes
2004 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
Berlinale IFF
2003 - Wolfgang Becker (Cena "Modrý anděl")
2003 - Wolfgang Becker (Zlatý Medvěd za nejlepší film) (nominace)
European Film Awards
2003 - Wolfgang Becker (Nejlepší film)
2003 - Daniel Brühl (Nejlepší herec)
2003 - Bernd Lichtenberg (Nejlepší scénář)
2003 - Daniel Brühl (Nejlepší herec podle diváků)
2003 - Katrin Saß (Nejlepší herečka podle diváků)
2003 - Wolfgang Becker (Nejlepší režisér podle diváků)
2003 - Wolfgang Becker (Nejlepší režie) (nominace)
2003 - Katrin Saß (Nejlepší herečka) (nominace)
Slnko v sieti
2006 - Wolfgang Becker (Zahraniční film) (nominace)
BAFTA
2004 - Neanglicky mluvený film (nominace)
César Awards
2004 - Wolfgang Becker (Nejlepší film z Evropské unie)
Guldbaggen
2003 - Wolfgang Becker (Zahraniční film) (nominace)
DABING
V českém znění: Martin Písařík - Daniel Brühl (Alexander 'Alex' Kerner), Jaroslava Brousková - Katrin Saß (Christiane Kerner), Jiří Hromada, Michal Jagelka, Otmar Brancuzský, Jaroslav Vlach, Lucie Kožinová, Jitka Moučková, Ivan Jiřík, Karel Richter, Bohuslav Kalva, Dalimil Klapka, Jiří Ptáčník, Libor Terš
Překlad: Lidmila Hrůzová
Zvuk: Tomáš Čisárik
Produkce: Radka Stupková, Iva Koudelková
Dialogy a režie: Jan Pecha
Vyrobilo: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, studio Budíkov pro Hollywood Classic v roce 2004
Premiéra ČR: 17.11.2003
Premiéra Německo: -
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.03.2004 H.C.E. (VHS)
Poprvé na DVD: 19.4.2004 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: -
- Hoci film sa natáčal v bývalom Východnom Berlíne, aj táto časť mesta už po rokoch silného západného vplyvu niesla mnohé znaky západného sveta. Preto bolo nutné vo veľkej miere použiť počítačové efekty na "odzápadnenie" Berlína. Použili sa hlavne na odstránenie reklám, zosvetlenie farieb a zvýraznenie šedi.
- Hoci o tom vo filme nepadne zmienka, byt Alexovej (Daniel Brühl) matky sa nachádzal vo východoberlínskej štvrti Friedrichshain (dnešný obvod Friedrichshain-Kreuzberg).
- Snímek byl promítán na Mezinárodním filmové festivalu v Berlíně 2003, kdy získal Modrého anděla pro nejlepší evropský film.
- Východoněmecký astronaut Sigmund Jähn nikdy nepracoval po sloučení obou částí Německa jako taxikář, ale jako nezávislý konzultant pro Německou vesmírnou agenturu (DLR) a od roku 1993 také pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA).
- V úvodních titulkách se objevují auta tzv. "Východního bloku", mezi který se mihne i česká Tatra 603.
- Ve scéně s Leninovou sochou Yann Tiersen použil melodii, kterou můžeme slyšet ve filmu Amélie z Montmartru (2001), ke kterému Tiersen také skládal hudbu.
- Florian Lukas ztvárnil obyvatele Západního Německa. Narodil se však ve východním Berlíně.
- Příběh je volně založen na událostech odehrávajících se v posledních dvou letech života V.I. Lenina, který žil v podobné situaci. Například mu byly tištěny noviny beze všech zpráv o politických změnách probíhajících v zemi.
Hrají:
Daniel Brühl, Katrin Saß, Maria Simon, Čulpan Chamatova, Florian Lukas, Alexander Beyer, Burghart Klaußner, Michael Gwisdek, Marc Bischoff, Ernst-Georg Schwill, Jürgen Vogel, Martin Brambach, Mennan Yapo, Christine Schorn, Arndt Schwering-Sohnrey, Peter Kurth, Michael Gempart, Fritz Roth, Erich Honecker, Helmut Kohl, Sarah Tkotsch, Hans-Uwe Bauer, Jochen Stern, Eduard Ševardnadze (a.z.), Svea Timander, Harald Juhnke, Armin Dillenberger, Willy Brandt (a.z.), Eberhard Kirchberg, Jürgen Holtz, Dirk Prinz, Michael Gerber, Denys DarahanNěco takového jsme už jednou zažili o snímku se jménem Sluneční ulice (oblíbenci ČT 2 jistě vědí o čem mluvím). Good bye Lenin! se vydává stejnou cestou jako předchozí jmenovaný film, a tou jest zasazení děje těsně před pád komunismu v Německu (dobrá u Sluneční ulice to nebylo tak těsné). Ale tím celková podobnost obou filmů končí. Good bye Lenin! totiž nekritizuje přímo komunismus, ale naopak se spíš pouští do kapitalismu. Hlavní hrdina Alex má maminku zapálenou komunistku, která se na režim upla kvůli domnělému útěku otce na západ, který jak ona tvrdí jí sebral manžela.
Ale teď už se blíží revoluce a Alex se samozřejmně po boku svých vrstevníků pouští do demonstrací. Když je před očima své matky zatčen, tak to nevydrží maminčino srdce a na ulici zkolabuje. Policie má na starosti demonstranty, takže pomoc přijde pozdě a maminka zůstává v hlubokém komatu. Mezitím je po revoluci a do země se začíná vtláčet kapitalismus, což je znatelné hlavně na všudypřítomných reklamách na Coca-Colu. Dokonce i děti se změní (ano, Alex má sestřičku). Sestra začne prodávat v obdobě MacDonalda a Alex začne montovat s kamarádem satelity. Všechno se pomalu uklidňuje, když tu se maminka probouzí. Není to krása probudit se do nového režimu? Není, protože doktor říká, že jakýkoliv šok může maminku opět přivést do komatu v horším případě i zabít. A pád režimu je pro zarytou komunistku určitě dost šokující. Tudíž se Alex rozhodne předstírat, že se nic nestala a doma se převléká do starých hadrů a k tomu samému nutí i sestru se jejím přítelem. Ale to nestačí pro dokonalou iluzi. Proto přelévá okurky do starých lahví a to samé dělá i s ostatními potravinami. Ale maminka není včerejší a chce se koukat na televizi, takže Alexovi nezbývá nic jiného než natáčet falešné zpravodajství.
Podle obsahu by člověk řekl, že to může být zábava, ale musím vás zklamat, stejně jako film zklamal mě. I já jsem si myslel,že se u filmu inteligentně zasměji, ale spíš mi většina scén přišla k pláči, protože film konstatuje tvrdou realitu kapitalismu. Lidé, kteří měli za komunistů svou práci jistou jsou nyní na dlažbě a z lidí vážených jsou nyní nuly, kterými všichni ostatní opovrhují. Mimo jiné zde zmíněna i výměna východní marky za západní v poměru 2:1, což není tak hrozné, kdyby hlavní hrdina nepřišel s maminčinými životními úspory 3 dny po posledním datu výměny. Připadá vám to směšné? Pokud ano, tak se u filmu asi potrháte smíchy, ale podle mého názoru to je spíš černý humor. Možná to je způsobené tím, že jsem to nezažil na vlastní kůži, přeci jen jsem se narodil v osmdesátémčtvrtém, takže v této době mi bylo 5 a tak hluboko mé vzpomínky tedy nesahají.
Pokud se na film přestane dívat jako na komedii, tak mu nemůžete nic vytknout, protože scénář je vcelku dobře napsaný a herci mají podle čeho hrát, takže Alexovi věříte jeho lásku k mamince, jeho sestře věříte, že jí na mamince zas tolik nezáleží a nejraději by jí do očí řekla, že komunismus už je dávno mrtvý a mamince věříte, že ona věří. Jednoduše, všem věříte to co máte, dokonce i Alexovi fandíte a jste zvědaví, jak to všechno může dopadnout, což vám samozřejmě neprozradím. Jen vás trochu popostrčím tím, že vám řeknu, že to dopadne v duchu filmu, takže nijak vesele.