.jpg?ph=28b6509dcf)
Jedna bitva za druhou / One Battle After Another (2025/116/USA/Krimi, Drama, Thriller, Akční) 77%
05.12.2025 17:36
JEDNOU VĚTOU
„Když se voják po návratu z fronty snaží znovu postavit život na nohy, zjišťuje, že ty nejtěžší bitvy se neodehrávají na bojišti, ale uvnitř něj.“
OBSAH
Jedna bitva za druhou (One Battle After Another) je americké komediální retro drama, modernizovaná adaptace románu Thomase Pynchona s názvem Vineland. Jeho hlavní hrdina Bob "Ghetto Pat" (Leonardo DiCaprio) se v něm jakožto bývalý revolucionář skrývá před svou minulostí, dokud ho po šestnácti letech přeci jen nedožene – a to v podobě zahořklého plukovníka Stevena J. Lockjawa (Sean Penn), který chce Boba a celou jeho rodinu rozdrtit na prach.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Asi nejvíc mě na tomhle kousku bavilo, jak nádherně mixuje žánry nejen v rámci vyprávěného příběhu, ale i v rámci postav. Sean Penn tady nehrál, ale vytvořil postavu, která se jistě stane časem kultovní. Obličojvé grimasy při kterých člověk neví zda se smát, litovat a nebo bát tady Sean háže s takovou lehkostí a přirozeností až si říkám kde je vlastně hranice hereckého talentu a kde už začíná herec btý trošku mišuge. Leo si tady dává takovýho military Lebowskiho taky s absolutním přehledem a to vše je podpořeno dokonale nasnímanýma scénama. Třeba autohonička měla jen jednu vadu, že skončila. Tak prostě a přitom obrazově tak geniálně natočenou honičku jsem ještě neviděl. Nebo běh "skejtáku" po střeše a režisérova hra se světlem, působilo to akčně a současně art, to se taky málo kdy vidí. Tohle je absolutně dokonale vybroušený filmařský drahokam na kterýho během svého života budu ještě hodněkrát s diváckou zamilovaností koukat. (Enšpígl) 5*
Jedna bitch za druhou! To, že Paul Thomas Anderson umí hrdiny zabořené v životní mizérii, už nějakou dobu víme. Zároveň je vláčí podivnými náhodami a absurdními situacemi, u kterých se (neznalý) divák může cítit, že se právě probudil po nějakém hodně bujarém večírku. Třeba v Hříšných nocích mu dramatické situace úplně nešly, Mistr nebo Inherent Vice byla vypiplaná dramata, ale zoufale zahleděná do sebe a navrch nedávající smysl, u Lékořicové Pizzy se divák postupně ujistil, že ho onen příběh vlastně vůbec nezajímá, Až na krev bylo filmařsky bez kazu, ale jinak to zkrátka byla nuda bez emocí. S těmi Anderson dle mého nejlíp pracoval v nádherném zmatku zvaném Magnolia. Ani tentokrát to není úplně snadné, onen úžasný nepořádek platí i tady. Zkrátka nálepku jednoho z nejosobitějších režisérů současnosti dál spolehlivě drží. A Oscara (scénář nebo režie, to je jedno) měl dostat už dávno. Absurdní, intenzivní, nepředvídatelné. Ať je to jakkoliv, výsledek tepe životem. Hovada jsou na obou stranách domnělé barikády. Celé to odpálí politicky hutný komentář k současné (migrační) Americe, přetočí se to v rodinné drama i paranoidní komedii (podle toho, z čeho si vysloužilý revolucionář, specialita na výbušniny, střešní dobíhač mexických skejťáků, staromódní tatík a hlavně skvostný Leonardo DiCaprio právě popotáhnul a jak moc se mu pletou konspirační hesla), ve varovný obraz zaslíbené země plné rasistů, aby v tom všem chaosu prosvítaly kouzelné thrillerové momenty. Moc hezká práce s žánrovým uchopením. A se střídáním nálad a rytmu. A s diváckým očekáváním. Sean Penn a nálepka životní role? Asi bych hledal jinde, každopádně klobouk dolů, stejně tak před vyklidněným a meditativním Beniciem Del Torem. Moc se mi líbila i Chase Infiniti (dcerka Jakea Gyllenhaala v Nedostatku důkazů). Anderson coby režisér famózní, vypráví v několika plánech a předkládá chaotickou dobu, která se vymkla kontrole.(castor) 4*
Pro všechny, kteří rádi říkají, že je ve filmech poslední doby nic nepřekvapí. Scénář naštěstí nechce šokovat, jen překvapovat a navádět na cesty, ze kterých se stanou slepé uličky a jindy se zase vracet ke stopám, které jsem napoprvé minul. Zvratů a poťouchlých příběhových šťouchanců je ale tolik, že i když mě většina pobaví nebo mnou zamává, nejednou jsem si naopak řekl, že tohle už bylo moc a v jednoduchosti by byla (větší) síla. Podobně vnímám i hereckou sestavu, kde mě kromě tradičního Lea fascinuje debutující Chase Infiniti nebo stoický Benicio. Zato plukovník Lockjaw, ať už tím, jak přehnaně je jeho charakter vystavěný, nebo tím, že se Sean Penn pohybuje na hraně parodie, mě až rozčiloval. Jakkoli všechno nasvědčuje tomu, že nejdůležitější myšlenka, palčivě aktuální, je vyprávěná právě kolem něj. Všechna čest potom závěrečné kapitole na kopcovitých silnicích. Tu chci vidět ještě mnohokrát. (novoten) 4*
VELKÁ RECENZE
Bez hesel do odbojových skupin nelez. I revoluční skvadry totiž mají svůj vlastní byrokratický formalismus, jak poznává frustrovaný Bob Ferguson alias Ghetto Pat v podání Leonarda DiCapria v roli, na kterou není zvyklý a kterou si viditelně velmi užívá, zatímco se plouží v županu a sepraném triku, s černými brýlemi, které ho chrání proti ostrému světlu stejně jako identifikaci. Bobova neschopnost udržet myšlenku a dobrat se stěžejního místa srazu „vděčí“ nezřízené konzumaci alkoholu, který mu vymyl paměť, a trávy, kvůli níž se mu pár podstatných věcí vykouřilo z hlavy.
Bob/Pat nicméně v minulosti způsoboval kouř jiného druhu. Byl totiž expert přes výbušniny a člen odbojové skupiny The French 75, která vzdorovala americkému systému, nezdráhala se pronikat do vysoce militarizovaných detenčních táborů pro imigranty, organizovat bombové útoky v kancelářích politiků, kteří stojí proti potratům, a vůbec podnikat spoustu dalších aktů revoluce. Jejich vůdkyni Perfidiu Beverly Hills (magnetická Teyana Taylor) nicméně eroticky přitahuje power play – čím nebezpečnější, tím lépe – což vede ke komplikacím.
Právě během jednoho zásahu v detenčním centru si Perfidia vyšlápne na plukovníka Lockjawa, kterého Sean Penn (možná v životní roli jistě si mašírující pro ceny) hraje s čelistí urputně semknutou a s kouty povadlými podobně, jako je jeho morálka. Právě plukovník se stane ústředním antagonistou pro Pata a jeho dceru Willu v podání Chase Infiniti (PTA dává po Aleně Haim z Lékořicové pizzy, která se mihne i zde, příležitost debutovat dalšímu přirozenému hereckému talentu). Tradičně uhrane i Benicio Del Toro jako učitel karate Sensei, vybízející ke klidu heslem „oceánské vlny“, zatímco sám dělá spíš vlny revoluční.
Jedna bitva za druhou je nesmírně aktuální, a přece existuje v neurčitém čase (začíná zdánlivě v současnosti, aby posléze poskočila o šestnáct let vpřed). Ale tím si nemusíme lámat hlavu, jelikož, jak pronáší jedna z postav, „čas neexistuje“.
Bob žije se svou dcerou Willou pokud možno mimo dosah odposlechů a moderních technologií (roli mobilu musí náctileté simulovat zařízení, které pomocí melodie odhalí spřátelené odbojáře v okolí) ve fikčním městě Baktan Cross, které se nachází poblíž mexické hranice a slouží jako bezpečné místo pro migranty z jihu. Původní titul filmu ostatně zněl Battle of Baktan Cross, a vzhledem k tomu, co se v tomto městečku semele, je to název více než přiléhavý.
Jedna bitva je založená na románu Městečko Vineland Thomase Pynchona, byť velmi velmi ležérně. Pynchon je jeden z těch autorů, jejichž dílo je pokládáno za nezfilmovatelné, a Paul Thomas Anderson je nejen jediný, kdo ho adaptoval, alepustil se do toho hned dvakrát. Zatímco smažka Doc Joaquina Phoenixe se v Inherent Vice musí postavit jednomu zatvrzelému poldovi, smažka Bob Leonarda DiCapria čelí bezmála armádě.
Kontrakultura, surrealismus, absurdita, odpor vůči autoritám, i kalifornský vibe, to vše zdobí Pynchonovo dílo. A o černý, absurdní humor ve snímku není nouze. Taková rolující rohož, úsměvná už v trailerech, je ve výsledném díle vzhledem k intenzitě situace k popukání. Vineland se odehrává během Reaganovy éry, ale dává smysl, že ho Anderson přesouvá do přítomnosti. Je to tedy svým způsobem vyústění politik, které koření v 80. letech, jelikož téměř všechny republikánské tendence současnosti – vyjma vztahu k Rusku – lze vystopovat právě k Reaganovi.
Vlastně už sama skutečnost, že Anderson dostal od Warnerů 150 milionů na tento film, působí jako situace z Pynchonova románu. Letos tedy hned od dvou studiových molochů přicházejí dvě radikální, revoluční díla volající ke změně, a to i za cenu porušení doktríny nenásilí, a kladoucí otázku, nakolik jsou operace, které by šlo označit za terorismus, právoplatným prostředkem odporu.
Paul Thomas Anderson čelil v minulosti kritice za to, že je příliš apolitický. Ostatně od svérázné komedie Opilí láskou (2002) nenatočil soudobý film a místo toho se uchyloval do bližší či vzdálenější minulosti. Kdo však sledoval Až na krev a jeho účtování s černým zlatem a chamtivostí, na níž jsou USA vybudovány, podrobně, ten k takovému závěru nemohl dospět. Nejen Amerika, ale hlavně Kalifornie, a ještě konkrétněji rodné San Fernando Valley, slouží Andersonovi za zdroj příběhů.
Druhá výtka, tedy že opomíjí ženské postavy, je ještě absurdnější, vzpomeneme-li na Emily Watson v Opilí láskou, Amy Adams v Mistrovi, Vicky Krieps v Niti z přízraků (která se jako jediná odehrává v Anglii, a nikoliv v Kalifornii) nebo zmíněnou Alenu Haim v Lékořicové pizze.
Zde však podobnou připomínku naprosto cupuje – dost možná od Tarantinovy Jackie Brown nezobrazoval mainstreamový americký film hrdinku černé pleti s podobným elánem a charismatem, jako to zde Anderson činí hned dvakrát.
Paul Thomas Anderson patří k těm nejlepším, pokud jde o schopnost vnuknout filmu specifický rytmus a dynamiku. Spíše než jeden typ záběrů je právě rytmické vyznění Andersonovým rukopisem. A tento rytmus buší dlouho po projekci, zatímco snímek doznívá a rezonuje stále silněji.
Anderson tu za pomoci kameramana Michaela Baumana komponuje nevídané obrazy odboje, městského chaosu i absurdity. Jeho filmy navzdory preciznosti nepůsobí jako chladné konstrukty, protože představuje postavy plné šťáv (i těch pohlavních) i scény tepající životem. Každý steh je součástí velké tapiserie, a tentokrát je skutečně rozměrná. Podle právě vymyšlené zásady, že film je tak velký, jako jeho zrno, oživuje Anderson jeden z mrtvých formátů, když po šedesáti letech natáčí na VistaVision. Podobně jako jeho generační soudruzi, Nolan a Tarantino, má slabost pro filmový pás a velkolepé formáty.
Jsme svědky absolutní kontroly nad směsicí žánrů – Jedna bitva za druhou je thrillerem, absurdní černou komedií i dramatem o vztahu otce s dcerou. A jako je to u filmů PTA obvyklé, nacházejí se zde lákadla a obrazy, které jsem nikdy dřív neviděl. Automobilová honička samotná je nasnímaná způsobem, o němž se takové F1 leda sní, a v IMAXu vyvolává zběsilá dálniční naháněčka silnou potřebu nadopovat se kinedrylem.
PTA je tu možná i díky časté akci mainstreamovější než jindy, ale to nic nemění na tom, že přišel s filmem v mnoha směrech radikálním. Zcela nekompromisně tematizuje hanebný americký fenomén militarizace policie a v mistrovsky nasnímané scéně, v níž se po zuby ozbrojená jednotka nachází ve vrtulníku mířícím zasáhnout na maturitním plese (!), vyvolává ze současné Ameriky úzkost. Pohled na vojenský tábor na americko-mexické hranici, kde lidé živoří v klecích, pak dá vzpomenout na nepříjemné sekvence Potomků lidí. Název snímku ostatně evokuje nekonečný boj za spravedlivější společnost.
Jedna bitva za druhou, zároveň paranoidní thriller i paranoidní komedie (závisí na tom, v jaké fázi tripu se Bob nachází), je prodchnutá absurdním humorem, obrovskou kinetickou energií, i Andersonovým smyslem pro absolutní preciznost. Přesto mu nechybí ani jistá vřelá domáckost. Andersonův snímek je triumf vzrušující i vznětlivý a žádá si jednu projekci za druhou. PTA vyhrál bitvu i válku. Viva la fucking cinema!
PODROBNÝ POPIS FILMU (Přeložený popis filmu ze zahraničních stránek)
„Ghetto“ Pat Calhoun a Perfidia Beverly Hills jsou členy krajně levicové revoluční skupiny Francouzská 75. Během propouštění zadržených imigrantů z detenčního centra Otay Mesa Perfidia sexuálně ponižuje velitele Stevena J. Lockjawa, který po ní začne toužit. Pat a Perfidia se stanou milenci, když Francouzská 75 útočí na kanceláře politiků, banky a elektrickou síť. Když Lockjaw přistihne Perfidiu, jak nastražuje bombu, propustí ji poté, co souhlasí s jeho požadavky na sex s ním v motelu.
Poté, co Perfidia porodí holčičku Charlene, se Pat neúspěšně snaží přesvědčit ji, aby se s nimi usadila. Opouští je, aby mohla pokračovat ve své revoluční činnosti, ale je zajata poté, co během ozbrojené bankovní loupeže zavraždí ochranku. Lockjaw zařídí, aby se vyhnula vězení, výměnou za informace o místě pobytu klíčových členů Francouzské 75.
Perfidia se dostane do programu ochrany svědků , když Lockjaw pronásleduje své kamarády a mnoho z nich na místě zastřelí , což donutí přeživší dát se na útěk. Pat a Charlene si přijmou aliasy Bob a Willa Fergusonovi, zatímco Perfidia unikne Lockjawově vazbě a uteče do Mexika .
O šestnáct let později, žijící odříznutý od reality v útočišti Baktan Cross v Kalifornii , se Bob stal paranoidním huličem . Ochraňuje Willu, nyní svobodomyslnou teenagerku, která se hnusí kvůli jeho drogovým návykům a paranoie. Díky svému vehementnímu úsilí proti imigraci se Lockjaw stal plukovníkem a prominentní postavou amerických bezpečnostních složek.
Lockjaw je pozván, aby se připojil k Klubu vánočních dobrodruhů, tajné společnosti bohatých krajně pravicových bílých rasistů . Loví Willu, aby zakryl svůj mezirasový vztah , což klub zakazuje. Lockjaw si najme domorodého lovce odměn Avantiho Q, který zajme Bobova druha Howarda Sommervilla a vyšle nouzový signál zbývajícím francouzským 75.
Lockjaw vysílá své jednotky na Baktan Cross, aby duo našli, a jako krytí využívá imigrační a protidrogovou operaci. Deandra, důvěryhodná členka Francouzské 75. jednotky, zachrání Willu předtím, než je na její školní taneční večírek přepaden. Boba, který je pod vlivem drog, kontaktuje Francouzská 75. jednotka a varuje ho před Lockjawem těsně předtím, než Lockjawovi muži vtrhnou do Bobova domu.
Bob uniká tunelem a žádá o pomoc odbojovou síť, ale nedokáže si vzpomenout na heslo. Willin učitel karate a vůdce komunity Sergio St. Carlos mu pomáhá při evakuaci proudu imigrantů skrytou chodbou. Bob prchá se Sergiovými studenty přes střechy, ale spadne a je zatčen. Deandra přivede Willu do Sester Statečných Bobrů, kláštera revolučních jeptišek, kde se dozví pravdu o zradě své matky.
Vánoční dobrodruzi odhalí důkazy o Lockjawově vztahu s Perfidií, včetně tvrzení, že s ní zplodil dítě, a pošlou člena Tima Smitha, aby ho i Willu zlikvidoval. Lockjaw vystopuje Willu do kláštera, kde je Deandra zatčena. Zatímco drží Willu jako rukojmí, násilím otestuje její DNA, čímž potvrdí, že je jeho biologickou dcerou, a tím ho diskvalifikuje z Klubu vánočních dobrodruhů.
Sergio zařídí Bobovi útěk z vazby a odveze ho do kláštera, kde ho vyhodí z auta, než ho zastaví policie. Bob se dostane do kláštera, ale nepodaří se mu zabít Lockjawa Sergiovou loveckou puškou. Lockjaw si najme Avantiho, aby zabil Willu, ale poté, co to kvůli jejímu věku odmítne, dostane pokyn, aby ji místo toho vydal krajně pravicové milici . Tim Lockjawa vystopuje a střelí ho do obličeje brokovnicí, což způsobí, že Bob nabourá auto, a odejde v domnění, že je mrtvý. Bob narazí na místo nehody, když jede a hledá Willu.
Avanti dodá Willu domobraně, ale po změně názoru ji osvobodí a je zabita při jejím postřílení. Willa si vezme jeho auto a pistoli a na útěku se vydá po nedaleké pouštní dálnici. Tim ji začne pronásledovat a Bob se ho zoufale snaží dohnat. Willa nakonec Tima naláká k nehodě využitím slepého vrcholu . Zastřelí ho, když nerecituje revoluční podpis . Bob dorazí a najde Willu; dezorientovaná lžemi, které objevila o historii své rodiny, Willa požaduje od Boba podpis pod pohrůžkou zbraně, ale Bob ji přesvědčí, aby odstoupila. Oba se se slzami v očích znovu sejdou a odjedou. Ukáže se, že Lockjaw pokus o atentát přežil.
Těžce zjizvený Lockjaw je zdánlivě vítán mezi Vánočními dobrodruhy poté, co prohlásil, že byl Perfidií „ obráceně znásilněn “, ale krátce poté je smrtelně zplynován a zpopelněn . Po návratu domů s Willou jí Bob předá dopis od Perfidie, kde se omlouvá za své činy a slibuje, že se s duem brzy znovu sejde. Krátce nato Bob dává své dceři požehnání, když odjíždí na protest do Oaklandu .
Postavy a obsazení
• Leonardo DiCaprio - „Ghetto“ Pat Calhoun / „Rocketman“ / Bob Ferguson, bývalý člen a expert na výbušná zařízení revoluční skupiny známé - Francouzská 75.
• Sean Penn - plukovník Steven J. Lockjaw, vojenský vůdce Mankind United (MKU), který pronásleduje francouzskou 75.
• Benicio del Toro - Sergio St. Carlos, Willin učitel karate a vůdce nelegální komunity v Baktan Cross
• Regina Hall - Deandra / „Lady Champagne“, členka francouzské skupiny 75
• Teyana Taylor - Perfidia Beverly Hills, členka French 75, Willina matka a Patova partnerka
• Chase Infiniti - Willa Ferguson / Charlene Calhoun, dcera Boba a Perfidie
• Wood Harris - Laredo, člen francouzské jednotky 75
• Alana Haim - „Mae West“, členka francouzské skupiny 75
• Paul Grimstad - Howard Sommerville / „Billy Goat“ / „Gringo Coyote“, člen francouzské jednotky 75
• Shayna McHayle - Junglepussy, členka French 75
• Tony Goldwyn - Virgil Throckmorton, člen Klubu vánočních dobrodruhů, tajné a bohaté kliky bílých rasistů.
• John Hoogenakker - Tim Smith, člen Klubu vánočních dobrodruhů
• Starletta DuPois - babička Minnie, Perfidiina matka
• Eric Schweig - Avanti, lovec odměn
• DW Moffett - Bill Desmond, člen Klubu vánočních dobrodruhů
• Kevin Tighe - Roy More, člen Klubu vánočních dobrodruhů
• Jim Downey - Sandy Irvine, člen Klubu vánočních dobrodruhů
• James Raterman - plukovník Danvers, Stevenův zástupce
• Dijon Duenas - Talleyrand, francouzský člen 75
• Dan Chariton - soudruh Josh, člen francouzské jednotky 75
• Jon Beavers - 1776 James, člen gangu bílých nacionalistů
• Tisha Sloan - Willina učitelka
• Jena Malone - hlas francouzského pozdravového kódu 75
Ocenění
New York Film Critics Circle Awards
2025 - Nejlepší film
2025 - Benicio Del Toro (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
DABING
1.DABING (VOD)
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Bob Ferguson), Aleš Procházka - Sean Penn (Steven J. Lockjaw), Igor Bareš - Benicio Del Toro (Sensei Sergio), Viktorie Taberyová - Chase Infiniti (Willa Ferguson), Irena Máchová - Teyana Taylor (Perfidia), Libor Hruška - Tony Goldwyn (Virgil), René Brázda Slováčková - Regina Hall (Deandra), Daniel Rous - James Raterman (Danvers), Marek Libert - John Hoogenakker (Tim Smith), Ladislav Cigánek - D.W. Moffett (Bill Desmond), Filip Švarc - Paul Grimstad (Sommerville), Jaroslava Brousková - Starletta DuPois (Gramma Minnie), Jan Szymik - James Downey (Sandy Irvine), Denisa Nesvačilová - Shayna McHayle (Junglepussy), Jolana Haan Smyčková - Sherron Gassoway (sestra Vox), Robert Hájek - Carlos McFarland (Bluto), Irena Hrubá - April Grace (sestra Rochelle), Václav Rašilov - Dijon (Talleyrand), Petr Gelnar - Joe Silva (seržant Joe), Ondřej Kavan - Bryan Pickens (Toejam), Robin Pařík - Colton Gantt (Bobo), Luděk Čtvrtlík - Kevin Tighe (Roy More), Dagmar Křížová - Alana Haim (Mae West), Adéla Nováková - Elisabeth Pease (Riri), Adam Polifka - Alberto Garcia (děcko), Martina Bucková, Ernesto Čekan, Michal Gulyáš, Radka Krninská, Anezka Matusz, Daniel Mišák, Jakub Štěpán, Sabina Valová, David Voráček, Jindřich Žampa
Překlad: Petr Putna
Produkce: Lenka Skřečková
Zvuk a edit: Lukáš Polifka
Mix: Deluxe Media
Dialogy a režie: Vladislav Kracík
Pro Warner Bros. vyrobila LS Productions - 2025
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.9.2025 Vertical Entertainment
Premiéra USA: 26.9.2025 Warner Bros. US
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Sledování na VOD
https://filmtoro.cz/film/jedna-bitva-za-druhou
Tržby v ČR - Kč 15 736 913
Tržby celkem - $ 202 225 905
Návštěvnost v ČR 77 329
Náklady (Rozpočet) - $ 175 000 000
„Když se voják po návratu z fronty snaží znovu postavit život na nohy, zjišťuje, že ty nejtěžší bitvy se neodehrávají na bojišti, ale uvnitř něj.“
OBSAH
Jedna bitva za druhou (One Battle After Another) je americké komediální retro drama, modernizovaná adaptace románu Thomase Pynchona s názvem Vineland. Jeho hlavní hrdina Bob "Ghetto Pat" (Leonardo DiCaprio) se v něm jakožto bývalý revolucionář skrývá před svou minulostí, dokud ho po šestnácti letech přeci jen nedožene – a to v podobě zahořklého plukovníka Stevena J. Lockjawa (Sean Penn), který chce Boba a celou jeho rodinu rozdrtit na prach.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Asi nejvíc mě na tomhle kousku bavilo, jak nádherně mixuje žánry nejen v rámci vyprávěného příběhu, ale i v rámci postav. Sean Penn tady nehrál, ale vytvořil postavu, která se jistě stane časem kultovní. Obličojvé grimasy při kterých člověk neví zda se smát, litovat a nebo bát tady Sean háže s takovou lehkostí a přirozeností až si říkám kde je vlastně hranice hereckého talentu a kde už začíná herec btý trošku mišuge. Leo si tady dává takovýho military Lebowskiho taky s absolutním přehledem a to vše je podpořeno dokonale nasnímanýma scénama. Třeba autohonička měla jen jednu vadu, že skončila. Tak prostě a přitom obrazově tak geniálně natočenou honičku jsem ještě neviděl. Nebo běh "skejtáku" po střeše a režisérova hra se světlem, působilo to akčně a současně art, to se taky málo kdy vidí. Tohle je absolutně dokonale vybroušený filmařský drahokam na kterýho během svého života budu ještě hodněkrát s diváckou zamilovaností koukat. (Enšpígl) 5*
Jedna bitch za druhou! To, že Paul Thomas Anderson umí hrdiny zabořené v životní mizérii, už nějakou dobu víme. Zároveň je vláčí podivnými náhodami a absurdními situacemi, u kterých se (neznalý) divák může cítit, že se právě probudil po nějakém hodně bujarém večírku. Třeba v Hříšných nocích mu dramatické situace úplně nešly, Mistr nebo Inherent Vice byla vypiplaná dramata, ale zoufale zahleděná do sebe a navrch nedávající smysl, u Lékořicové Pizzy se divák postupně ujistil, že ho onen příběh vlastně vůbec nezajímá, Až na krev bylo filmařsky bez kazu, ale jinak to zkrátka byla nuda bez emocí. S těmi Anderson dle mého nejlíp pracoval v nádherném zmatku zvaném Magnolia. Ani tentokrát to není úplně snadné, onen úžasný nepořádek platí i tady. Zkrátka nálepku jednoho z nejosobitějších režisérů současnosti dál spolehlivě drží. A Oscara (scénář nebo režie, to je jedno) měl dostat už dávno. Absurdní, intenzivní, nepředvídatelné. Ať je to jakkoliv, výsledek tepe životem. Hovada jsou na obou stranách domnělé barikády. Celé to odpálí politicky hutný komentář k současné (migrační) Americe, přetočí se to v rodinné drama i paranoidní komedii (podle toho, z čeho si vysloužilý revolucionář, specialita na výbušniny, střešní dobíhač mexických skejťáků, staromódní tatík a hlavně skvostný Leonardo DiCaprio právě popotáhnul a jak moc se mu pletou konspirační hesla), ve varovný obraz zaslíbené země plné rasistů, aby v tom všem chaosu prosvítaly kouzelné thrillerové momenty. Moc hezká práce s žánrovým uchopením. A se střídáním nálad a rytmu. A s diváckým očekáváním. Sean Penn a nálepka životní role? Asi bych hledal jinde, každopádně klobouk dolů, stejně tak před vyklidněným a meditativním Beniciem Del Torem. Moc se mi líbila i Chase Infiniti (dcerka Jakea Gyllenhaala v Nedostatku důkazů). Anderson coby režisér famózní, vypráví v několika plánech a předkládá chaotickou dobu, která se vymkla kontrole.(castor) 4*
Pro všechny, kteří rádi říkají, že je ve filmech poslední doby nic nepřekvapí. Scénář naštěstí nechce šokovat, jen překvapovat a navádět na cesty, ze kterých se stanou slepé uličky a jindy se zase vracet ke stopám, které jsem napoprvé minul. Zvratů a poťouchlých příběhových šťouchanců je ale tolik, že i když mě většina pobaví nebo mnou zamává, nejednou jsem si naopak řekl, že tohle už bylo moc a v jednoduchosti by byla (větší) síla. Podobně vnímám i hereckou sestavu, kde mě kromě tradičního Lea fascinuje debutující Chase Infiniti nebo stoický Benicio. Zato plukovník Lockjaw, ať už tím, jak přehnaně je jeho charakter vystavěný, nebo tím, že se Sean Penn pohybuje na hraně parodie, mě až rozčiloval. Jakkoli všechno nasvědčuje tomu, že nejdůležitější myšlenka, palčivě aktuální, je vyprávěná právě kolem něj. Všechna čest potom závěrečné kapitole na kopcovitých silnicích. Tu chci vidět ještě mnohokrát. (novoten) 4*
VELKÁ RECENZE
Bez hesel do odbojových skupin nelez. I revoluční skvadry totiž mají svůj vlastní byrokratický formalismus, jak poznává frustrovaný Bob Ferguson alias Ghetto Pat v podání Leonarda DiCapria v roli, na kterou není zvyklý a kterou si viditelně velmi užívá, zatímco se plouží v županu a sepraném triku, s černými brýlemi, které ho chrání proti ostrému světlu stejně jako identifikaci. Bobova neschopnost udržet myšlenku a dobrat se stěžejního místa srazu „vděčí“ nezřízené konzumaci alkoholu, který mu vymyl paměť, a trávy, kvůli níž se mu pár podstatných věcí vykouřilo z hlavy.
Bob/Pat nicméně v minulosti způsoboval kouř jiného druhu. Byl totiž expert přes výbušniny a člen odbojové skupiny The French 75, která vzdorovala americkému systému, nezdráhala se pronikat do vysoce militarizovaných detenčních táborů pro imigranty, organizovat bombové útoky v kancelářích politiků, kteří stojí proti potratům, a vůbec podnikat spoustu dalších aktů revoluce. Jejich vůdkyni Perfidiu Beverly Hills (magnetická Teyana Taylor) nicméně eroticky přitahuje power play – čím nebezpečnější, tím lépe – což vede ke komplikacím.
Právě během jednoho zásahu v detenčním centru si Perfidia vyšlápne na plukovníka Lockjawa, kterého Sean Penn (možná v životní roli jistě si mašírující pro ceny) hraje s čelistí urputně semknutou a s kouty povadlými podobně, jako je jeho morálka. Právě plukovník se stane ústředním antagonistou pro Pata a jeho dceru Willu v podání Chase Infiniti (PTA dává po Aleně Haim z Lékořicové pizzy, která se mihne i zde, příležitost debutovat dalšímu přirozenému hereckému talentu). Tradičně uhrane i Benicio Del Toro jako učitel karate Sensei, vybízející ke klidu heslem „oceánské vlny“, zatímco sám dělá spíš vlny revoluční.
Jedna bitva za druhou je nesmírně aktuální, a přece existuje v neurčitém čase (začíná zdánlivě v současnosti, aby posléze poskočila o šestnáct let vpřed). Ale tím si nemusíme lámat hlavu, jelikož, jak pronáší jedna z postav, „čas neexistuje“.
Bob žije se svou dcerou Willou pokud možno mimo dosah odposlechů a moderních technologií (roli mobilu musí náctileté simulovat zařízení, které pomocí melodie odhalí spřátelené odbojáře v okolí) ve fikčním městě Baktan Cross, které se nachází poblíž mexické hranice a slouží jako bezpečné místo pro migranty z jihu. Původní titul filmu ostatně zněl Battle of Baktan Cross, a vzhledem k tomu, co se v tomto městečku semele, je to název více než přiléhavý.
Jedna bitva je založená na románu Městečko Vineland Thomase Pynchona, byť velmi velmi ležérně. Pynchon je jeden z těch autorů, jejichž dílo je pokládáno za nezfilmovatelné, a Paul Thomas Anderson je nejen jediný, kdo ho adaptoval, alepustil se do toho hned dvakrát. Zatímco smažka Doc Joaquina Phoenixe se v Inherent Vice musí postavit jednomu zatvrzelému poldovi, smažka Bob Leonarda DiCapria čelí bezmála armádě.
Kontrakultura, surrealismus, absurdita, odpor vůči autoritám, i kalifornský vibe, to vše zdobí Pynchonovo dílo. A o černý, absurdní humor ve snímku není nouze. Taková rolující rohož, úsměvná už v trailerech, je ve výsledném díle vzhledem k intenzitě situace k popukání. Vineland se odehrává během Reaganovy éry, ale dává smysl, že ho Anderson přesouvá do přítomnosti. Je to tedy svým způsobem vyústění politik, které koření v 80. letech, jelikož téměř všechny republikánské tendence současnosti – vyjma vztahu k Rusku – lze vystopovat právě k Reaganovi.
Vlastně už sama skutečnost, že Anderson dostal od Warnerů 150 milionů na tento film, působí jako situace z Pynchonova románu. Letos tedy hned od dvou studiových molochů přicházejí dvě radikální, revoluční díla volající ke změně, a to i za cenu porušení doktríny nenásilí, a kladoucí otázku, nakolik jsou operace, které by šlo označit za terorismus, právoplatným prostředkem odporu.
Paul Thomas Anderson čelil v minulosti kritice za to, že je příliš apolitický. Ostatně od svérázné komedie Opilí láskou (2002) nenatočil soudobý film a místo toho se uchyloval do bližší či vzdálenější minulosti. Kdo však sledoval Až na krev a jeho účtování s černým zlatem a chamtivostí, na níž jsou USA vybudovány, podrobně, ten k takovému závěru nemohl dospět. Nejen Amerika, ale hlavně Kalifornie, a ještě konkrétněji rodné San Fernando Valley, slouží Andersonovi za zdroj příběhů.
Druhá výtka, tedy že opomíjí ženské postavy, je ještě absurdnější, vzpomeneme-li na Emily Watson v Opilí láskou, Amy Adams v Mistrovi, Vicky Krieps v Niti z přízraků (která se jako jediná odehrává v Anglii, a nikoliv v Kalifornii) nebo zmíněnou Alenu Haim v Lékořicové pizze.
Zde však podobnou připomínku naprosto cupuje – dost možná od Tarantinovy Jackie Brown nezobrazoval mainstreamový americký film hrdinku černé pleti s podobným elánem a charismatem, jako to zde Anderson činí hned dvakrát.
Paul Thomas Anderson patří k těm nejlepším, pokud jde o schopnost vnuknout filmu specifický rytmus a dynamiku. Spíše než jeden typ záběrů je právě rytmické vyznění Andersonovým rukopisem. A tento rytmus buší dlouho po projekci, zatímco snímek doznívá a rezonuje stále silněji.
Anderson tu za pomoci kameramana Michaela Baumana komponuje nevídané obrazy odboje, městského chaosu i absurdity. Jeho filmy navzdory preciznosti nepůsobí jako chladné konstrukty, protože představuje postavy plné šťáv (i těch pohlavních) i scény tepající životem. Každý steh je součástí velké tapiserie, a tentokrát je skutečně rozměrná. Podle právě vymyšlené zásady, že film je tak velký, jako jeho zrno, oživuje Anderson jeden z mrtvých formátů, když po šedesáti letech natáčí na VistaVision. Podobně jako jeho generační soudruzi, Nolan a Tarantino, má slabost pro filmový pás a velkolepé formáty.
Jsme svědky absolutní kontroly nad směsicí žánrů – Jedna bitva za druhou je thrillerem, absurdní černou komedií i dramatem o vztahu otce s dcerou. A jako je to u filmů PTA obvyklé, nacházejí se zde lákadla a obrazy, které jsem nikdy dřív neviděl. Automobilová honička samotná je nasnímaná způsobem, o němž se takové F1 leda sní, a v IMAXu vyvolává zběsilá dálniční naháněčka silnou potřebu nadopovat se kinedrylem.
PTA je tu možná i díky časté akci mainstreamovější než jindy, ale to nic nemění na tom, že přišel s filmem v mnoha směrech radikálním. Zcela nekompromisně tematizuje hanebný americký fenomén militarizace policie a v mistrovsky nasnímané scéně, v níž se po zuby ozbrojená jednotka nachází ve vrtulníku mířícím zasáhnout na maturitním plese (!), vyvolává ze současné Ameriky úzkost. Pohled na vojenský tábor na americko-mexické hranici, kde lidé živoří v klecích, pak dá vzpomenout na nepříjemné sekvence Potomků lidí. Název snímku ostatně evokuje nekonečný boj za spravedlivější společnost.
Jedna bitva za druhou, zároveň paranoidní thriller i paranoidní komedie (závisí na tom, v jaké fázi tripu se Bob nachází), je prodchnutá absurdním humorem, obrovskou kinetickou energií, i Andersonovým smyslem pro absolutní preciznost. Přesto mu nechybí ani jistá vřelá domáckost. Andersonův snímek je triumf vzrušující i vznětlivý a žádá si jednu projekci za druhou. PTA vyhrál bitvu i válku. Viva la fucking cinema!
PODROBNÝ POPIS FILMU (Přeložený popis filmu ze zahraničních stránek)
„Ghetto“ Pat Calhoun a Perfidia Beverly Hills jsou členy krajně levicové revoluční skupiny Francouzská 75. Během propouštění zadržených imigrantů z detenčního centra Otay Mesa Perfidia sexuálně ponižuje velitele Stevena J. Lockjawa, který po ní začne toužit. Pat a Perfidia se stanou milenci, když Francouzská 75 útočí na kanceláře politiků, banky a elektrickou síť. Když Lockjaw přistihne Perfidiu, jak nastražuje bombu, propustí ji poté, co souhlasí s jeho požadavky na sex s ním v motelu.
Poté, co Perfidia porodí holčičku Charlene, se Pat neúspěšně snaží přesvědčit ji, aby se s nimi usadila. Opouští je, aby mohla pokračovat ve své revoluční činnosti, ale je zajata poté, co během ozbrojené bankovní loupeže zavraždí ochranku. Lockjaw zařídí, aby se vyhnula vězení, výměnou za informace o místě pobytu klíčových členů Francouzské 75.
Perfidia se dostane do programu ochrany svědků , když Lockjaw pronásleduje své kamarády a mnoho z nich na místě zastřelí , což donutí přeživší dát se na útěk. Pat a Charlene si přijmou aliasy Bob a Willa Fergusonovi, zatímco Perfidia unikne Lockjawově vazbě a uteče do Mexika .
O šestnáct let později, žijící odříznutý od reality v útočišti Baktan Cross v Kalifornii , se Bob stal paranoidním huličem . Ochraňuje Willu, nyní svobodomyslnou teenagerku, která se hnusí kvůli jeho drogovým návykům a paranoie. Díky svému vehementnímu úsilí proti imigraci se Lockjaw stal plukovníkem a prominentní postavou amerických bezpečnostních složek.
Lockjaw je pozván, aby se připojil k Klubu vánočních dobrodruhů, tajné společnosti bohatých krajně pravicových bílých rasistů . Loví Willu, aby zakryl svůj mezirasový vztah , což klub zakazuje. Lockjaw si najme domorodého lovce odměn Avantiho Q, který zajme Bobova druha Howarda Sommervilla a vyšle nouzový signál zbývajícím francouzským 75.
Lockjaw vysílá své jednotky na Baktan Cross, aby duo našli, a jako krytí využívá imigrační a protidrogovou operaci. Deandra, důvěryhodná členka Francouzské 75. jednotky, zachrání Willu předtím, než je na její školní taneční večírek přepaden. Boba, který je pod vlivem drog, kontaktuje Francouzská 75. jednotka a varuje ho před Lockjawem těsně předtím, než Lockjawovi muži vtrhnou do Bobova domu.
Bob uniká tunelem a žádá o pomoc odbojovou síť, ale nedokáže si vzpomenout na heslo. Willin učitel karate a vůdce komunity Sergio St. Carlos mu pomáhá při evakuaci proudu imigrantů skrytou chodbou. Bob prchá se Sergiovými studenty přes střechy, ale spadne a je zatčen. Deandra přivede Willu do Sester Statečných Bobrů, kláštera revolučních jeptišek, kde se dozví pravdu o zradě své matky.
Vánoční dobrodruzi odhalí důkazy o Lockjawově vztahu s Perfidií, včetně tvrzení, že s ní zplodil dítě, a pošlou člena Tima Smitha, aby ho i Willu zlikvidoval. Lockjaw vystopuje Willu do kláštera, kde je Deandra zatčena. Zatímco drží Willu jako rukojmí, násilím otestuje její DNA, čímž potvrdí, že je jeho biologickou dcerou, a tím ho diskvalifikuje z Klubu vánočních dobrodruhů.
Sergio zařídí Bobovi útěk z vazby a odveze ho do kláštera, kde ho vyhodí z auta, než ho zastaví policie. Bob se dostane do kláštera, ale nepodaří se mu zabít Lockjawa Sergiovou loveckou puškou. Lockjaw si najme Avantiho, aby zabil Willu, ale poté, co to kvůli jejímu věku odmítne, dostane pokyn, aby ji místo toho vydal krajně pravicové milici . Tim Lockjawa vystopuje a střelí ho do obličeje brokovnicí, což způsobí, že Bob nabourá auto, a odejde v domnění, že je mrtvý. Bob narazí na místo nehody, když jede a hledá Willu.
Avanti dodá Willu domobraně, ale po změně názoru ji osvobodí a je zabita při jejím postřílení. Willa si vezme jeho auto a pistoli a na útěku se vydá po nedaleké pouštní dálnici. Tim ji začne pronásledovat a Bob se ho zoufale snaží dohnat. Willa nakonec Tima naláká k nehodě využitím slepého vrcholu . Zastřelí ho, když nerecituje revoluční podpis . Bob dorazí a najde Willu; dezorientovaná lžemi, které objevila o historii své rodiny, Willa požaduje od Boba podpis pod pohrůžkou zbraně, ale Bob ji přesvědčí, aby odstoupila. Oba se se slzami v očích znovu sejdou a odjedou. Ukáže se, že Lockjaw pokus o atentát přežil.
Těžce zjizvený Lockjaw je zdánlivě vítán mezi Vánočními dobrodruhy poté, co prohlásil, že byl Perfidií „ obráceně znásilněn “, ale krátce poté je smrtelně zplynován a zpopelněn . Po návratu domů s Willou jí Bob předá dopis od Perfidie, kde se omlouvá za své činy a slibuje, že se s duem brzy znovu sejde. Krátce nato Bob dává své dceři požehnání, když odjíždí na protest do Oaklandu .
Postavy a obsazení
• Leonardo DiCaprio - „Ghetto“ Pat Calhoun / „Rocketman“ / Bob Ferguson, bývalý člen a expert na výbušná zařízení revoluční skupiny známé - Francouzská 75.
• Sean Penn - plukovník Steven J. Lockjaw, vojenský vůdce Mankind United (MKU), který pronásleduje francouzskou 75.
• Benicio del Toro - Sergio St. Carlos, Willin učitel karate a vůdce nelegální komunity v Baktan Cross
• Regina Hall - Deandra / „Lady Champagne“, členka francouzské skupiny 75
• Teyana Taylor - Perfidia Beverly Hills, členka French 75, Willina matka a Patova partnerka
• Chase Infiniti - Willa Ferguson / Charlene Calhoun, dcera Boba a Perfidie
• Wood Harris - Laredo, člen francouzské jednotky 75
• Alana Haim - „Mae West“, členka francouzské skupiny 75
• Paul Grimstad - Howard Sommerville / „Billy Goat“ / „Gringo Coyote“, člen francouzské jednotky 75
• Shayna McHayle - Junglepussy, členka French 75
• Tony Goldwyn - Virgil Throckmorton, člen Klubu vánočních dobrodruhů, tajné a bohaté kliky bílých rasistů.
• John Hoogenakker - Tim Smith, člen Klubu vánočních dobrodruhů
• Starletta DuPois - babička Minnie, Perfidiina matka
• Eric Schweig - Avanti, lovec odměn
• DW Moffett - Bill Desmond, člen Klubu vánočních dobrodruhů
• Kevin Tighe - Roy More, člen Klubu vánočních dobrodruhů
• Jim Downey - Sandy Irvine, člen Klubu vánočních dobrodruhů
• James Raterman - plukovník Danvers, Stevenův zástupce
• Dijon Duenas - Talleyrand, francouzský člen 75
• Dan Chariton - soudruh Josh, člen francouzské jednotky 75
• Jon Beavers - 1776 James, člen gangu bílých nacionalistů
• Tisha Sloan - Willina učitelka
• Jena Malone - hlas francouzského pozdravového kódu 75
Ocenění
New York Film Critics Circle Awards
2025 - Nejlepší film
2025 - Benicio Del Toro (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
DABING
1.DABING (VOD)
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Bob Ferguson), Aleš Procházka - Sean Penn (Steven J. Lockjaw), Igor Bareš - Benicio Del Toro (Sensei Sergio), Viktorie Taberyová - Chase Infiniti (Willa Ferguson), Irena Máchová - Teyana Taylor (Perfidia), Libor Hruška - Tony Goldwyn (Virgil), René Brázda Slováčková - Regina Hall (Deandra), Daniel Rous - James Raterman (Danvers), Marek Libert - John Hoogenakker (Tim Smith), Ladislav Cigánek - D.W. Moffett (Bill Desmond), Filip Švarc - Paul Grimstad (Sommerville), Jaroslava Brousková - Starletta DuPois (Gramma Minnie), Jan Szymik - James Downey (Sandy Irvine), Denisa Nesvačilová - Shayna McHayle (Junglepussy), Jolana Haan Smyčková - Sherron Gassoway (sestra Vox), Robert Hájek - Carlos McFarland (Bluto), Irena Hrubá - April Grace (sestra Rochelle), Václav Rašilov - Dijon (Talleyrand), Petr Gelnar - Joe Silva (seržant Joe), Ondřej Kavan - Bryan Pickens (Toejam), Robin Pařík - Colton Gantt (Bobo), Luděk Čtvrtlík - Kevin Tighe (Roy More), Dagmar Křížová - Alana Haim (Mae West), Adéla Nováková - Elisabeth Pease (Riri), Adam Polifka - Alberto Garcia (děcko), Martina Bucková, Ernesto Čekan, Michal Gulyáš, Radka Krninská, Anezka Matusz, Daniel Mišák, Jakub Štěpán, Sabina Valová, David Voráček, Jindřich Žampa
Překlad: Petr Putna
Produkce: Lenka Skřečková
Zvuk a edit: Lukáš Polifka
Mix: Deluxe Media
Dialogy a režie: Vladislav Kracík
Pro Warner Bros. vyrobila LS Productions - 2025
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.9.2025 Vertical Entertainment
Premiéra USA: 26.9.2025 Warner Bros. US
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Sledování na VOD
https://filmtoro.cz/film/jedna-bitva-za-druhou
Tržby v ČR - Kč 15 736 913
Tržby celkem - $ 202 225 905
Návštěvnost v ČR 77 329
Náklady (Rozpočet) - $ 175 000 000
Tvůrci a herci
Paul Thomas Anderson (Režie), Adam Somner (Produkce), Sara Murphy (Produkce), Paul Thomas Anderson (Produkce), Jonny Greenwood (Hudba), Michael Bauman (Kamera), Andy Jurgensen (Střih), Cassandra Kulukundis (Casting), Florencia Martin (Scénografie), Anthony Carlino (Scénografie), Colleen Atwood (Kostýmy), José Antonio García (Zvuk), Christopher Scarabosio (Zvuk), Tony Villaflor (Zvuk), Heba Thorisdottir (Masky), Ahou Mofid (Masky), Paul Thomas Anderson (Scénář), Thomas Pynchon (kniha) (Předloha), Leonardo DiCaprio (Herec), Sean Penn (Herec), Chase Infiniti (Herec), Benicio Del Toro (Herec), Teyana Taylor (Herec), Regina Hall (Herec), John Hoogenakker (Herec), Tony Goldwyn (Herec), Alana Haim (Herec), Wood Harris (Herec), Shayna McHayle (Herec), Kevin Tighe (Herec), James Downey (Herec), James Raterman (Herec), D. W. Moffett (Herec), Paul Grimstad (Herec), Starletta DuPois (Herec), Eric Schweig (Herec), April Grace (Herec), Jon Beavers (Herec), Jena Malone (Herec), Joe Silva (Herec), Dan Chariton (Herec),
2025/116/USA/Krimi, Drama, Thriller, Akční
Zajímavost k filmu
- Leonardo DiCaprio si za svou účast vydělal 20 milionů dolarů.
- Původně byl do hlavní role obsazen Joaquin Phoenix, ale nakonec z filmu odstoupil a role byla přeobsazena Leonardem DiCapriem.
- Druhý film 21. storočia, ktorý sa natáčal prevažne v širokouhlom formáte VistaVision (vyvinul ho Paramount v roku 1954). Prvý je film Brutalista (2024).
- Podľa Andersona je záverečná naháňačka poctou klasickým filmom ako Bullitt (1968), Francúzska spojka (1971), Sedm a víc (1973), Vanishing Point (1971), Sugarlandský expres (1974) a Ronin (1998). Film vzdáva hold filmu Bullitt aj tým, že obsahuje naháňačku Mustangu a Chargera v slnečnej Kalifornii s dramatickými zmenami výšky terénu.
- Pôvodný názov filmu mal byť "The Battle of Baktan Cross", podľa fiktívneho kalifornského mesta, kde žije hlavný hrdina Bob (DiCaprio) v úkryte. Názov mal byť aj poctou filmu Bitka o Alžír (1966), na ktorý sa vo filme viackrát odkazuje a Bob ho v jednej scéne v TV aj sleduje.
- Pred začiatkom naháňačky River of Hills sa Bob (DiCaprio) zastaví pri stánku s ovocím, aby sa spýtal, ktorým smerom odišlo Lockjawovo (Sean Penn) auto. Cesta, po ktorej sa vydá, sa volá Di Georgio Road – čo je odkaz na Georga DiCapria, otca Leonarda DiCapria, ktorý si zahral malú úlohu predavača vodných postelí v Andersonovom filme Podoby lásky (2021).
- Anderson sa inšpiroval knihou Bryana Burrougha – „Days of Rage: America’s Radical Underground, the FBI, and the Forgotten Age of Revolutionary Violence“ pri vytváraní skupiny French 75.
- Vo filme je niekoľko odkazov na časti románu "Vineland", ktoré neboli adaptované. Napríklad Willa (Chase Infiniti) sa hrá so psom na poli pri svojom obytnom prívese, zatiaľ čo Bob (Leonardo DiCaprio) sleduje vrtuľník vysoko nad nimi – čo odkazuje na vyvrcholenie knihy, ktoré bolo z filmu vypustené.
- Text „Green Acres, Beverly Hillbillies, Hooterville Junction“ pochádza z piesne Gila Scotta-Herona "The Revolution Will Not Be Televised", ktorá zaznie vo filme. Všetky odkazy sú na populárne televízne seriály 60. rokov, pričom Hooterville je fiktívne mestečko zo seriálov Green Acres (od r. 1965) a Petticoat Junction (od r. 1963).
- Verzia piesne „Hark! The Herald Angels Sing“, ktorá zaznie počas stretnutia „Christmas Adventurers“, je od Elly Fitzgerald – černošskej speváčky a aktivistky za občianske práva, ktorú by klub postáv určite neznášal. Fitzgerald bola krátko zasnúbená s bielym mužom z Nórska, ktorý skončil vo väzení za krádež – čo odráža motívy „čierna žena – biely muž“ ako v príbehu.
- Toto je prvý film Andersona bez jeho dlhoročného kostýmového návrhára Marka Bridgesa, ktorého nahradila Colleen Atwood.
- V jednej scéne, keď je Bob rozrušený, má povedať svoje meno a vek. Najprv povie Batman, potom Peter Parker – teda pravé meno Spider-Mana. V 90. rokoch bol DiCaprio pôvodne zvažovaný pre úlohu Spider-Mana, no odmietol ju a odporučil svojho priateľa Tobeyho Maguirea, ktorý si rolu zahral v trilógii Sama Raimiho (2002–2007).
- Vo filme sa objavuje postava Bluto, odkazujúca na protivníka z filmu Pepek Námorník (1980). Anderson už predtým použil pieseň "He Needs Me" z tohto filmu vo svojom filme Opití láskou (2002). Tento film režíroval Robert Altman, veľký vzor Andersona.
- Francúzsky dabingový herec Emmanuel Karsen, ktorý daboval Seana Penna, zomrel dva týždne pred premiérou filmu.
- Na otázku o podobnostiach s filmom Sidneyho Lumeta – Čas zastaviť sa (1988) Anderson priznal, že film mal vplyv na jeho tvorbu: „Oba príbehy majú rovnaké jadro – ako nás veci, ktoré robíme a v ktoré veríme, keď sme mladí, môžu prenasledovať po zvyšok života.“
- French 75 je obsadený prevažne skutočnými hudobníkmi: Teyana Taylor, Alana Haim, Shayna McHayle, Paul Grimstad a Dijon. McHayle hrá postavu s rovnakým menom ako je aj jej prezývka: Junglepussy.
- Vo filme sa hovorí po španielsky, ale bez titulkov.
- Postava Perfidia (Teyana Taylor) hovorí: „Revolučné násilie je jediná cesta.“ Tieto slová pochádzajú z vyhlásenia „Stav vojny“ organizácie The Weather Underground z roku 1970, ktoré predniesla Bernardine Dohrn.
- Tento film je piatou a poslednou spoluprácou Paula Thomasa Andersona s prvým asistentom réžie Adamom Somnerom, ktorý zomrel 27. novembra 2024 na rakovinu štítnej žľazy. Spolupracovali na filmoch Čierna krv (2007), Majster (2012), Skrytá vada (2014) a Podoby lásky (2021). Film je tiež venovaný Edwine Anderson, matke Paula Thomasa Andersona, ktorá taktiež zomrela v roku 2024.
- Film sa nakrúcal 7 mesiacov na rôznych miestach v Kalifornii (Eureka, Arcata, Sacramento, Stockton, San Juan Batista, San Diego, Los Angeles, Borrego Springs) a v meste El Paso v Texase, čiastočne tiež v Mexiku. Počas natáčania v Sacramente bol pre potreby natáčania vyčistený tábor pre bezdomovcov, čo vyvolalo kontroverziu. Mesto však uviedlo, že ide o štandardný postup pri udeľovaní povolení na filmovanie v parkoch.
- Původně byl do hlavní role obsazen Joaquin Phoenix, ale nakonec z filmu odstoupil a role byla přeobsazena Leonardem DiCapriem.
- Druhý film 21. storočia, ktorý sa natáčal prevažne v širokouhlom formáte VistaVision (vyvinul ho Paramount v roku 1954). Prvý je film Brutalista (2024).
- Podľa Andersona je záverečná naháňačka poctou klasickým filmom ako Bullitt (1968), Francúzska spojka (1971), Sedm a víc (1973), Vanishing Point (1971), Sugarlandský expres (1974) a Ronin (1998). Film vzdáva hold filmu Bullitt aj tým, že obsahuje naháňačku Mustangu a Chargera v slnečnej Kalifornii s dramatickými zmenami výšky terénu.
- Pôvodný názov filmu mal byť "The Battle of Baktan Cross", podľa fiktívneho kalifornského mesta, kde žije hlavný hrdina Bob (DiCaprio) v úkryte. Názov mal byť aj poctou filmu Bitka o Alžír (1966), na ktorý sa vo filme viackrát odkazuje a Bob ho v jednej scéne v TV aj sleduje.
- Pred začiatkom naháňačky River of Hills sa Bob (DiCaprio) zastaví pri stánku s ovocím, aby sa spýtal, ktorým smerom odišlo Lockjawovo (Sean Penn) auto. Cesta, po ktorej sa vydá, sa volá Di Georgio Road – čo je odkaz na Georga DiCapria, otca Leonarda DiCapria, ktorý si zahral malú úlohu predavača vodných postelí v Andersonovom filme Podoby lásky (2021).
- Anderson sa inšpiroval knihou Bryana Burrougha – „Days of Rage: America’s Radical Underground, the FBI, and the Forgotten Age of Revolutionary Violence“ pri vytváraní skupiny French 75.
- Vo filme je niekoľko odkazov na časti románu "Vineland", ktoré neboli adaptované. Napríklad Willa (Chase Infiniti) sa hrá so psom na poli pri svojom obytnom prívese, zatiaľ čo Bob (Leonardo DiCaprio) sleduje vrtuľník vysoko nad nimi – čo odkazuje na vyvrcholenie knihy, ktoré bolo z filmu vypustené.
- Text „Green Acres, Beverly Hillbillies, Hooterville Junction“ pochádza z piesne Gila Scotta-Herona "The Revolution Will Not Be Televised", ktorá zaznie vo filme. Všetky odkazy sú na populárne televízne seriály 60. rokov, pričom Hooterville je fiktívne mestečko zo seriálov Green Acres (od r. 1965) a Petticoat Junction (od r. 1963).
- Verzia piesne „Hark! The Herald Angels Sing“, ktorá zaznie počas stretnutia „Christmas Adventurers“, je od Elly Fitzgerald – černošskej speváčky a aktivistky za občianske práva, ktorú by klub postáv určite neznášal. Fitzgerald bola krátko zasnúbená s bielym mužom z Nórska, ktorý skončil vo väzení za krádež – čo odráža motívy „čierna žena – biely muž“ ako v príbehu.
- Toto je prvý film Andersona bez jeho dlhoročného kostýmového návrhára Marka Bridgesa, ktorého nahradila Colleen Atwood.
- V jednej scéne, keď je Bob rozrušený, má povedať svoje meno a vek. Najprv povie Batman, potom Peter Parker – teda pravé meno Spider-Mana. V 90. rokoch bol DiCaprio pôvodne zvažovaný pre úlohu Spider-Mana, no odmietol ju a odporučil svojho priateľa Tobeyho Maguirea, ktorý si rolu zahral v trilógii Sama Raimiho (2002–2007).
- Vo filme sa objavuje postava Bluto, odkazujúca na protivníka z filmu Pepek Námorník (1980). Anderson už predtým použil pieseň "He Needs Me" z tohto filmu vo svojom filme Opití láskou (2002). Tento film režíroval Robert Altman, veľký vzor Andersona.
- Francúzsky dabingový herec Emmanuel Karsen, ktorý daboval Seana Penna, zomrel dva týždne pred premiérou filmu.
- Na otázku o podobnostiach s filmom Sidneyho Lumeta – Čas zastaviť sa (1988) Anderson priznal, že film mal vplyv na jeho tvorbu: „Oba príbehy majú rovnaké jadro – ako nás veci, ktoré robíme a v ktoré veríme, keď sme mladí, môžu prenasledovať po zvyšok života.“
- French 75 je obsadený prevažne skutočnými hudobníkmi: Teyana Taylor, Alana Haim, Shayna McHayle, Paul Grimstad a Dijon. McHayle hrá postavu s rovnakým menom ako je aj jej prezývka: Junglepussy.
- Vo filme sa hovorí po španielsky, ale bez titulkov.
- Postava Perfidia (Teyana Taylor) hovorí: „Revolučné násilie je jediná cesta.“ Tieto slová pochádzajú z vyhlásenia „Stav vojny“ organizácie The Weather Underground z roku 1970, ktoré predniesla Bernardine Dohrn.
- Tento film je piatou a poslednou spoluprácou Paula Thomasa Andersona s prvým asistentom réžie Adamom Somnerom, ktorý zomrel 27. novembra 2024 na rakovinu štítnej žľazy. Spolupracovali na filmoch Čierna krv (2007), Majster (2012), Skrytá vada (2014) a Podoby lásky (2021). Film je tiež venovaný Edwine Anderson, matke Paula Thomasa Andersona, ktorá taktiež zomrela v roku 2024.
- Film sa nakrúcal 7 mesiacov na rôznych miestach v Kalifornii (Eureka, Arcata, Sacramento, Stockton, San Juan Batista, San Diego, Los Angeles, Borrego Springs) a v meste El Paso v Texase, čiastočne tiež v Mexiku. Počas natáčania v Sacramente bol pre potreby natáčania vyčistený tábor pre bezdomovcov, čo vyvolalo kontroverziu. Mesto však uviedlo, že ide o štandardný postup pri udeľovaní povolení na filmovanie v parkoch.
Odkazy
Hrají:
Leonardo DiCaprio, Sean Penn, Chase Infiniti, Benicio Del Toro, Teyana Taylor, Regina Hall, John Hoogenakker, Tony Goldwyn, Alana Haim, Wood Harris, Shayna McHayle, Kevin Tighe, James Downey, James Raterman, D. W. Moffett, Paul Grimstad, Starletta DuPois, Eric Schweig, April Grace, Jon Beavers, Jena Malone, Joe Silva, Dan Chariton