.jpg?ph=28b6509dcf)
Vrah vedle nás / Rampage (1987/97/USA/Drama, Thriller) 71%
25.08.2025 10:30
JEDNOU VĚTOU
„Kriminální thriller založený na skutečných událostech, sledující soudní proces sériového vraha Charlese Reece, kterého obhajoba označuje za nepříčetného."
OBSAH
Charles Reece (Alex McArthur) je typický chlapec odvedle, sympatický, dobře vypadající mladík, který nemá problém přispět na charitu nebo pomoci matce. Jednoho dne si však koupí zbraň a vydá se na hororovou jízdu zakončenou několikanásobnou chladnokrevnou brutální vraždou. Anthony Fraser (Michael Biehn) je liberálně smýšlející státní zástupce, který dostal tento případ a má přesvědčit porotu, že vrah byl v době spáchání činu při smyslech. Očekávaný verdikt trestu smrti je však v rozporu s jeho přesvědčením. Jak postupně proniká do případu, jeho postoj se mění a zjistí, že v něčem jsou si podobní – oba získali přesvědčení, že někdy je na lidský život nutné sáhnout...
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Fakt, že byl film natočen podle skutečného příběhu, mu hodně pomohl. Sám o sobě by to pravděpodobně byla jen průměrná fikce o vrahovi ze sousedství, a pravděpodobně více převedená do thrillerového rázu. Zde však dostala prostor spíše drama – nejen samotného vraha, ale i pohled společnosti a práva na jeho osobu. Škoda slabšího hereckého obsazení a jen průměrného zpracování – připomínalo spíše televizní pořad. A pak jsou tu některé drobnosti, například když sériovému brutálnímu vrahovi odopneme pouta při převozu autem, v němž sedí jen dvě osoby – no, jak má chudák dojíst koblihu. (majo25) 3*
Film "podle skutečné události" o sériovém vrahovi ze sousedství. Žádné klišé o souboji intelektů, šíleně vypadají vrah, vypjaté finále. Prostě jen klučina, co pobije v krátké chvíli pár lidí, je poměrně reálně vystopován a zatčen a pak se poměrně reálně řeší, zda má být popraven, nebo léčen jako šílenec. Film téměr dokumentární, slušně natočený, ale taky televizně vypadající, trošku nudný a průměrně zahraný. Biehn co nikdy v ničem kromě Cameronových filmů neprosadil a tady je vidět proč - jeho právník toužící ho dostat na křeslo je esence průměrnosti. SPOILER! Osobně bych neváhal ani vteřinu co s takovým šmejdem, bohužel režisér měl opačný názor... a se skutečným příběhem Richarda Chase to nemělo skoro nic společného. Takže 3* ale zklamaný nejsem. (Han22) 3*
Michaelu Biehnovi sluší oblek stejně jako vojenská uniforma, takže za mě 4* - slušné krimi, řešící dilema, zda má být potrestán vrah, který je shledán nesvéprávným. Obhajoba v tomto případě tvrdila, že vrah je psychopat, a proto není odpovědný za své činy, obžaloba tvrdila, že i psychopat musí být za své hrůzné činy potrestaný. Rozdíl mezi těmito dvěma teoriemi je trest smrti (tedy aspoň v USA). (jasse) 4*
VELKÁ RECENZE (Přeložená recenze ze zahraničních stránek)
Je to příjemně vypadající mladý muž s úsměvem na tváři.
Možná až příliš nevýrazný úsměv, jako by se neusmíval na nic – jako by ten úsměv byla maska. Jde do sportovního obchodu koupit zbraň a popovídá si s prodavačem, který se mu omluví, že je povinná čekací lhůta. No, žádný problém! Vrátí se dva dny před Vánoci, aby si vyzvedl svůj nákup, a pak vejde do domu a střílí lidi a s přesností zkušeného řezníka jim vyřezává části těl.
Policie, konfrontovaná s místem vraždy, to označuje za dílo šílence. O několik dní později udeří znovu, za bílého dne, vejde do domu a zmasakruje ženu, zatímco její bezmocné dítě se s hrůzou dívá. Nikdo při zdravém rozumu by se nemohl dopustit takového činu bez zjevného motivu, nebo dokonce s ním. A přesto muže jménem Charles Reece hraje Alex McArthur jako typ chlapa, kterého byste viděli na fotbalovém zápase nebo při mytí auta. Ani se moc nesnaží vyhnout odhalení a na všechny své zločiny nosí stejnou větrovku.
Friedkinův film „Řád“ je, jak nás film ujišťuje, založen na skutečném příběhu. My tato ujištění nepotřebujeme. Sériové vraždy jsou zločinem naší doby a kdo ví, jaká souhra sil vedla k těmto podivným lidem, kteří na nás zírají z obálek brožovaných kriminálních knih, jejichž vzhled je stejně normální jako bizarní jejich zločiny. Jeffrey Dahmer, jak řekl v televizi jeden z přihlížejících, vypadal jako tak milý mladý muž.
Friedkin vypráví příběh svého vraha víceméně jako policejní procedurální scénku. Potkáváme policistu ( Michael Biehn ), který vraha sleduje, a pak vidíme, jak je Reece dopaden jednoduchým způsobem: Je identifikován očitým svědkem. Reece je zahnán do kouta u čerpací stanice, kde s úsměvem obsluhuje, ale přeskočí zadní plot a uteče. Čin rozumného člověka.
Nakonec vidíme, kam Friedkin s příběhem míří.
Tohle není ani tak film o vraždě, jako spíše o šílenství – v kontextu vraždy v moderních amerických trestních soudech. Friedkin hraje se dvěma balíčky karet a rád je oba naskládá. Zločiny jeho vraha přesahují naše chápání možného lidského chování a pak je u soudu obhajován s odůvodněním, že musel být šílený, a stíhán s odůvodněním, že jednal rozumně v tolika dalších ohledech, že musel být příčetný. Rozdíl mezi těmito dvěma teoriemi spočívá v trestu smrti.
Argumenty soudu ani pro jednu ze stran nás moc nepřesvědčily. Friedkin si to přeje. Obžaloba tvrdí, že Reece byl příčetný, protože si koupi zbraně předem naplánoval a uprchl, aby se vyhnul zatčení. Druhá strana tvrdí, že byl nepříčetný, protože jeho zločiny by si příčetný člověk nemohl představit. Obžaloba nabízí znalce-psychiatra známého jako „Doktor Smrt“ kvůli jeho neměnné diagnóze příčetnosti. A tak to chodí.
Friedkin to sice neříká tak jasně, ale jeho poselství je jasné: Ti, kdo spáchali ohavné zločiny, by za ně měli zaplatit, ať už jsou příčetní, nebo nepříčetní. Zabijete někoho, smažíte se – pokud není rozsudek nejasný nebo neexistují polehčující okolnosti. „Rampage“ však není polemický film; netlačí na svá témata a netráví mnoho času teorií. Jednoduše předkládá fakta o sérii hrůzných zločinů a pak nám ukazuje, jak se naše vnitřní pocity dobra a zla po svědectví pletou.
Film je realistický a věcný, ve srovnání s Friedkinovým skvělým filmem zla „ Vymítač ďábla “ tlumený. Alex McArthur v roli vraha je stejně neemotivní a neškodný jako protagonista filmu „ Henry: Portrét sériového vraha “. Film byl dokončen před pěti lety a poté se dostal do bankrotu studia Dino De Laurentiis . Když byl konečně uveden do kin, zpoždění spíše prospělo; před pěti lety bychom nevěděli, jak moc se Charles Reece podobá Jeffreymu Dahmerovi, jak málo může jeho tvář odhalit o duši.
PODROBNÝ POPIS FILMU (Vytvořeno AI)
Charles Reece (Alex McArthur) se na první pohled jeví jako typický chlapec ze sousedství – sympatický, přitažlivý a zdánlivě normální mladík. Má dobré vztahy se sousedy, dokáže přispět na charitu nebo pomoci své matce. Pod povrchem se však skrývají hluboké psychické problémy – paranoidní bludy a sadistické sklony, které postupně vyústí v jeho sérii brutálních vražd. Reece vybírá své oběti náhodně a jeho činy zahrnují chladnokrevné mrzačení a pití krve, což svědčí o jeho psychotickém stavu.
Brzy je Reece dopaden policií a film se následně zaměřuje na jeho soudní proces. Hlavním bodem sporu je otázka příčetnosti: státní zástupce Anthony Fraser (Michael Biehn) se snaží prokázat, že Reece byl při spáchání činů při smyslech a měl by být odsouzen k trestu smrti. Obhájci naopak argumentují, že jeho činy jsou výsledkem duševní nemoci, a proto nelze mluvit o trestné odpovědnosti.
Fraser, původně liberálně smýšlející a proti trestu smrti, je postupně konfrontován s hrůzou Reeceových činů, zejména poté, co navštíví truchlící rodinu jedné z obětí. Tento kontakt s realitou obětí mění jeho pohled: začíná žádat o maximální trest, ačkoliv jeho vlastní morální přesvědčení je proti němu.
Soudní proces odhaluje nejen psychologii vraha, ale i etické a právní dilema společnosti: do jaké míry je člověk odpovědný za své činy, pokud trpí vážnou duševní poruchou? Jak dalece má stát právo rozhodnout o životě pachatele? Film tak není jen o brutalitě vraha, ale i o zrcadlení společnosti, jejího právního systému a morálního otazníku nad trestem smrti.
Nakonec je Reece soudem shledán příčetným a odsouzen k trestu smrti. Fraser však nadále zpochybňuje etiku tohoto rozhodnutí, protože výzkumy mozku ukazují, že Reece trpěl duševní poruchou a mohl být nepříčetný. Film vrcholí tragicky: Reece je nalezen mrtvý ve své cele, kde se předávkoval antipsychotiky, které si tajně hromadil. Tento závěr zdůrazňuje morální a psychologickou komplexnost příběhu – končí smutně, ale zároveň realisticky, ukazující limity lidského soudnictví i psychologického poznání.
Postavy a obsazení
• Michael Biehn - Anthony Fraser
• Alex McArthur - Charlie Reece
• Nicholas Campbell - Albert Morse
• Deborah Van Valkenburgh - Kate Fraser
• John Harkins - Dr. Keddie
• Art LaFleur - Mel Sanderson
• Billy Greenbush - soudce McKinsey
• Royce D. Applegate - Gene Tippetts
• Grace Zabriskie - Naomi Reece
• Carlos Palomino - Nestode
• Roy London - Dr. Paul Rudin
• Donald Hotton - Dr. Leon Gables
• Andy Romano - Spencer Whaley
• Patrick Cronin - Harry Bellenger
• Whitby Hertford - Andrew Tippetts
• Brenda Lilly - Eileen Tippetts
• Roger Nolan - Dr. Roy Blair
• Rosalyn Marshall - Sally Ann
• Joseph Whipp - Dr. George Mahon
• Angelo Vitale - asistent okresního prokurátora
• Paul Gaddoni - Aaron Tippetts
Ocenění
The Saturn Awards
1993 - William Friedkin (Nejlepší režie) (nominace)
DABING
V českém znění: -
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: nestanovena
Premiéra USA: 24.9.1987
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Sledování na VOD
https://filmtoro.cz/
Tržby celkem - $ 796 368
Náklady (Rozpočet) - $ 7 500 000
„Kriminální thriller založený na skutečných událostech, sledující soudní proces sériového vraha Charlese Reece, kterého obhajoba označuje za nepříčetného."
OBSAH
Charles Reece (Alex McArthur) je typický chlapec odvedle, sympatický, dobře vypadající mladík, který nemá problém přispět na charitu nebo pomoci matce. Jednoho dne si však koupí zbraň a vydá se na hororovou jízdu zakončenou několikanásobnou chladnokrevnou brutální vraždou. Anthony Fraser (Michael Biehn) je liberálně smýšlející státní zástupce, který dostal tento případ a má přesvědčit porotu, že vrah byl v době spáchání činu při smyslech. Očekávaný verdikt trestu smrti je však v rozporu s jeho přesvědčením. Jak postupně proniká do případu, jeho postoj se mění a zjistí, že v něčem jsou si podobní – oba získali přesvědčení, že někdy je na lidský život nutné sáhnout...
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Fakt, že byl film natočen podle skutečného příběhu, mu hodně pomohl. Sám o sobě by to pravděpodobně byla jen průměrná fikce o vrahovi ze sousedství, a pravděpodobně více převedená do thrillerového rázu. Zde však dostala prostor spíše drama – nejen samotného vraha, ale i pohled společnosti a práva na jeho osobu. Škoda slabšího hereckého obsazení a jen průměrného zpracování – připomínalo spíše televizní pořad. A pak jsou tu některé drobnosti, například když sériovému brutálnímu vrahovi odopneme pouta při převozu autem, v němž sedí jen dvě osoby – no, jak má chudák dojíst koblihu. (majo25) 3*
Film "podle skutečné události" o sériovém vrahovi ze sousedství. Žádné klišé o souboji intelektů, šíleně vypadají vrah, vypjaté finále. Prostě jen klučina, co pobije v krátké chvíli pár lidí, je poměrně reálně vystopován a zatčen a pak se poměrně reálně řeší, zda má být popraven, nebo léčen jako šílenec. Film téměr dokumentární, slušně natočený, ale taky televizně vypadající, trošku nudný a průměrně zahraný. Biehn co nikdy v ničem kromě Cameronových filmů neprosadil a tady je vidět proč - jeho právník toužící ho dostat na křeslo je esence průměrnosti. SPOILER! Osobně bych neváhal ani vteřinu co s takovým šmejdem, bohužel režisér měl opačný názor... a se skutečným příběhem Richarda Chase to nemělo skoro nic společného. Takže 3* ale zklamaný nejsem. (Han22) 3*
Michaelu Biehnovi sluší oblek stejně jako vojenská uniforma, takže za mě 4* - slušné krimi, řešící dilema, zda má být potrestán vrah, který je shledán nesvéprávným. Obhajoba v tomto případě tvrdila, že vrah je psychopat, a proto není odpovědný za své činy, obžaloba tvrdila, že i psychopat musí být za své hrůzné činy potrestaný. Rozdíl mezi těmito dvěma teoriemi je trest smrti (tedy aspoň v USA). (jasse) 4*
VELKÁ RECENZE (Přeložená recenze ze zahraničních stránek)
Je to příjemně vypadající mladý muž s úsměvem na tváři.
Možná až příliš nevýrazný úsměv, jako by se neusmíval na nic – jako by ten úsměv byla maska. Jde do sportovního obchodu koupit zbraň a popovídá si s prodavačem, který se mu omluví, že je povinná čekací lhůta. No, žádný problém! Vrátí se dva dny před Vánoci, aby si vyzvedl svůj nákup, a pak vejde do domu a střílí lidi a s přesností zkušeného řezníka jim vyřezává části těl.
Policie, konfrontovaná s místem vraždy, to označuje za dílo šílence. O několik dní později udeří znovu, za bílého dne, vejde do domu a zmasakruje ženu, zatímco její bezmocné dítě se s hrůzou dívá. Nikdo při zdravém rozumu by se nemohl dopustit takového činu bez zjevného motivu, nebo dokonce s ním. A přesto muže jménem Charles Reece hraje Alex McArthur jako typ chlapa, kterého byste viděli na fotbalovém zápase nebo při mytí auta. Ani se moc nesnaží vyhnout odhalení a na všechny své zločiny nosí stejnou větrovku.
Friedkinův film „Řád“ je, jak nás film ujišťuje, založen na skutečném příběhu. My tato ujištění nepotřebujeme. Sériové vraždy jsou zločinem naší doby a kdo ví, jaká souhra sil vedla k těmto podivným lidem, kteří na nás zírají z obálek brožovaných kriminálních knih, jejichž vzhled je stejně normální jako bizarní jejich zločiny. Jeffrey Dahmer, jak řekl v televizi jeden z přihlížejících, vypadal jako tak milý mladý muž.
Friedkin vypráví příběh svého vraha víceméně jako policejní procedurální scénku. Potkáváme policistu ( Michael Biehn ), který vraha sleduje, a pak vidíme, jak je Reece dopaden jednoduchým způsobem: Je identifikován očitým svědkem. Reece je zahnán do kouta u čerpací stanice, kde s úsměvem obsluhuje, ale přeskočí zadní plot a uteče. Čin rozumného člověka.
Nakonec vidíme, kam Friedkin s příběhem míří.
Tohle není ani tak film o vraždě, jako spíše o šílenství – v kontextu vraždy v moderních amerických trestních soudech. Friedkin hraje se dvěma balíčky karet a rád je oba naskládá. Zločiny jeho vraha přesahují naše chápání možného lidského chování a pak je u soudu obhajován s odůvodněním, že musel být šílený, a stíhán s odůvodněním, že jednal rozumně v tolika dalších ohledech, že musel být příčetný. Rozdíl mezi těmito dvěma teoriemi spočívá v trestu smrti.
Argumenty soudu ani pro jednu ze stran nás moc nepřesvědčily. Friedkin si to přeje. Obžaloba tvrdí, že Reece byl příčetný, protože si koupi zbraně předem naplánoval a uprchl, aby se vyhnul zatčení. Druhá strana tvrdí, že byl nepříčetný, protože jeho zločiny by si příčetný člověk nemohl představit. Obžaloba nabízí znalce-psychiatra známého jako „Doktor Smrt“ kvůli jeho neměnné diagnóze příčetnosti. A tak to chodí.
Friedkin to sice neříká tak jasně, ale jeho poselství je jasné: Ti, kdo spáchali ohavné zločiny, by za ně měli zaplatit, ať už jsou příčetní, nebo nepříčetní. Zabijete někoho, smažíte se – pokud není rozsudek nejasný nebo neexistují polehčující okolnosti. „Rampage“ však není polemický film; netlačí na svá témata a netráví mnoho času teorií. Jednoduše předkládá fakta o sérii hrůzných zločinů a pak nám ukazuje, jak se naše vnitřní pocity dobra a zla po svědectví pletou.
Film je realistický a věcný, ve srovnání s Friedkinovým skvělým filmem zla „ Vymítač ďábla “ tlumený. Alex McArthur v roli vraha je stejně neemotivní a neškodný jako protagonista filmu „ Henry: Portrét sériového vraha “. Film byl dokončen před pěti lety a poté se dostal do bankrotu studia Dino De Laurentiis . Když byl konečně uveden do kin, zpoždění spíše prospělo; před pěti lety bychom nevěděli, jak moc se Charles Reece podobá Jeffreymu Dahmerovi, jak málo může jeho tvář odhalit o duši.
PODROBNÝ POPIS FILMU (Vytvořeno AI)
Charles Reece (Alex McArthur) se na první pohled jeví jako typický chlapec ze sousedství – sympatický, přitažlivý a zdánlivě normální mladík. Má dobré vztahy se sousedy, dokáže přispět na charitu nebo pomoci své matce. Pod povrchem se však skrývají hluboké psychické problémy – paranoidní bludy a sadistické sklony, které postupně vyústí v jeho sérii brutálních vražd. Reece vybírá své oběti náhodně a jeho činy zahrnují chladnokrevné mrzačení a pití krve, což svědčí o jeho psychotickém stavu.
Brzy je Reece dopaden policií a film se následně zaměřuje na jeho soudní proces. Hlavním bodem sporu je otázka příčetnosti: státní zástupce Anthony Fraser (Michael Biehn) se snaží prokázat, že Reece byl při spáchání činů při smyslech a měl by být odsouzen k trestu smrti. Obhájci naopak argumentují, že jeho činy jsou výsledkem duševní nemoci, a proto nelze mluvit o trestné odpovědnosti.
Fraser, původně liberálně smýšlející a proti trestu smrti, je postupně konfrontován s hrůzou Reeceových činů, zejména poté, co navštíví truchlící rodinu jedné z obětí. Tento kontakt s realitou obětí mění jeho pohled: začíná žádat o maximální trest, ačkoliv jeho vlastní morální přesvědčení je proti němu.
Soudní proces odhaluje nejen psychologii vraha, ale i etické a právní dilema společnosti: do jaké míry je člověk odpovědný za své činy, pokud trpí vážnou duševní poruchou? Jak dalece má stát právo rozhodnout o životě pachatele? Film tak není jen o brutalitě vraha, ale i o zrcadlení společnosti, jejího právního systému a morálního otazníku nad trestem smrti.
Nakonec je Reece soudem shledán příčetným a odsouzen k trestu smrti. Fraser však nadále zpochybňuje etiku tohoto rozhodnutí, protože výzkumy mozku ukazují, že Reece trpěl duševní poruchou a mohl být nepříčetný. Film vrcholí tragicky: Reece je nalezen mrtvý ve své cele, kde se předávkoval antipsychotiky, které si tajně hromadil. Tento závěr zdůrazňuje morální a psychologickou komplexnost příběhu – končí smutně, ale zároveň realisticky, ukazující limity lidského soudnictví i psychologického poznání.
Postavy a obsazení
• Michael Biehn - Anthony Fraser
• Alex McArthur - Charlie Reece
• Nicholas Campbell - Albert Morse
• Deborah Van Valkenburgh - Kate Fraser
• John Harkins - Dr. Keddie
• Art LaFleur - Mel Sanderson
• Billy Greenbush - soudce McKinsey
• Royce D. Applegate - Gene Tippetts
• Grace Zabriskie - Naomi Reece
• Carlos Palomino - Nestode
• Roy London - Dr. Paul Rudin
• Donald Hotton - Dr. Leon Gables
• Andy Romano - Spencer Whaley
• Patrick Cronin - Harry Bellenger
• Whitby Hertford - Andrew Tippetts
• Brenda Lilly - Eileen Tippetts
• Roger Nolan - Dr. Roy Blair
• Rosalyn Marshall - Sally Ann
• Joseph Whipp - Dr. George Mahon
• Angelo Vitale - asistent okresního prokurátora
• Paul Gaddoni - Aaron Tippetts
Ocenění
The Saturn Awards
1993 - William Friedkin (Nejlepší režie) (nominace)
DABING
V českém znění: -
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: nestanovena
Premiéra USA: 24.9.1987
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Sledování na VOD
https://filmtoro.cz/
Tržby celkem - $ 796 368
Náklady (Rozpočet) - $ 7 500 000
Tvůrci a herci
William Friedkin (Režie), William Friedkin (Produkce), David Salven (Produkce), Ennio Morricone (Hudba), Robert D. Yeoman (Kamera), Jere Huggins (Střih), Rick Montgomery (Casting), Nancy Nye (Scénografie), Gene Deardorff (Kostýmy), Barbara Siebert (Kostýmy), Mike Dobie (Zvuk), Chris Jenkins (Zvuk), Vera Yurtchuk (Masky), Teresa M. Austin (Masky), William Friedkin (Scénář), William P. Wood (kniha) (Předloha), Michael Biehn (Herec), Alex McArthur (Herec), Nicholas Campbell (Herec), Deborah Van Valkenburgh (Herec), John Harkins (Herec), Richard J. Baskin (Herec), Art LaFleur (Herec), Billy Green Bush (Herec), Royce D. Applegate (Herec), Grace Zabriskie (Herec), Edward Ivory (Herec), Roy London (Herec), Dave Alan Johnson (Herec), Joseph Whipp (Herec), Chip Heller (Herec), Patrick Cronin (Herec), Andy Romano (Herec), Donald Hotton (Herec), Carlos Palomino (Herec), Whit Hertford (Herec), Edith Fields (Herec), Charlie Holliday (Herec), Miguel Nájera (Herec), Robert Hanley (Herec),
1987/97/USA/Drama, Thriller
Zajímavost k filmu
- Film byl natočen podle skutečné události. Richard Trenton Chase, přezdívaný také „The Vampire Killer“, v lednu 1978 během čtyř dnů zabil šest lidí.
- Film měl v Evropě premiéru koncem roku 1987, v USA však až o pět let později. Distribuční společnost De Laurentiis Entertainment Group totiž zkrachovala. William Friedkin film přestřihl, změnil konec a až takto upravený film uvedla v omezeném množství do amerických kin společnost Miramax Films.
- Film měl v Evropě premiéru koncem roku 1987, v USA však až o pět let později. Distribuční společnost De Laurentiis Entertainment Group totiž zkrachovala. William Friedkin film přestřihl, změnil konec a až takto upravený film uvedla v omezeném množství do amerických kin společnost Miramax Films.
Odkazy
Hrají:
Michael Biehn, Alex McArthur, Nicholas Campbell, Deborah Van Valkenburgh, John Harkins, Richard J. Baskin, Art LaFleur, Billy Green Bush, Royce D. Applegate, Grace Zabriskie, Edward Ivory, Roy London, Dave Alan Johnson, Joseph Whipp, Chip Heller, Patrick Cronin, Andy Romano, Donald Hotton, Carlos Palomino, Whit Hertford, Edith Fields, Charlie Holliday, Miguel Nájera, Robert Hanley