Olověná vesta / Full Metal Jacket (1987/116/Velká Británie, USA/Drama, Válečný) 88%
03.01.2025 14:52
JEDNOU VĚTOU
„Kubrickova brilantní sága o vietnamské válce a zdrcujícím procesu, který mění mladé muže na cvičené zabijáky.“
OBSAH
Snímek Stanleyho Kubricka Olověná vesta (1987) patří k vlně filmů, které se v druhé polovině osmdesátých let vyjadřovaly k tématu vietnamské války (např. Četa a Narozen 4. července Olivera Stonea). Mistrovský snímek se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výctikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu. Stanley Kubrick se ve svých dílech vždy zajímal o krajní stavy lidské psychiky a není tomu jinak ani v Olověné vestě. Film lze vnímat jako kritiku či odmítnutí válečné mašinerie. Autor však využil válečného tématu spíše k obecnější výpovědi o tom, do jakého stavu se může i humanisticky založený člověk dostat, ocitne-li se v nelidských podmínkách a beznadějných situacích. (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ano, je to excelentní válečný film odehrávající se z větší části ve Vietnamu, ale mě osobně se z tohoto období nejvíce líbila Apokalypsa. Samotná Olověná vesta neboli Full Metal Jacket chcete-li je výborně rozdělena na dvě části, čímž se líší od ostatních filmů a rozhodně mám radost z toho jak si režisér dokáže vybrat herce. Bylo to možné vidět v Mechanickém pomeranči, ale i v Osvícení. Tyto tři filmy mě vždycky dokázali nahnat strach a nepříjemné mrazení v zádach díky opravdu příšerně strašidelnému výrazu, který jedna z hlavních postav dokáže vložit na plátno. Tak nějak jsem si připadal, když zmagořený vojín nabíjí zbraň náboji tzv. olověnou vestou. Jak prosté. Druhá půlka má o hodně hutnější atmosféru a nádherné kulisy města Hue jen co je pravda a na konci nakonec zjistíte, že válka je vlastně děsný svinstvo jako v mnoha filmech, až na to že zde o hodně surověji a bizarněji než v ostatních. --- Vojíne Kovboji a vojíne Vtipálku, ustelte si a pak umejte hajzly, vy střeva! Chci je tak čistý, aby se tam mohla jít vysrat i Panna Marie! (Malarkey) 5*
Ten lampasáckej buzerant na ty kluky v té první části tak řval, že bych do Vietnamu odjížděl zcela hluchej. No, ale čím víc lampas řve a buzeruje, tím víc doma s koštětem šúruje podlahu pod přísným dohledem své manželky. Opravdu krásná úkazka toho, co dokáže podpantoflista s vyšší šarží na uniformě. Vietnamská část byla velmi dobře natočena, některé záběry kamery a to i ty kýčovitější mě dostávaly do filmového ráje. Samotný příběh ve Vitenamu po mě trošku pohazoval slůvkem nuda, ale konec už byl zase výživnej . Ovšem mě vždycky fascinuje jak se snaží někdo něco dobýt, že se furt někdo někam sere, to nechápu. Já bych si v tom zákopu dal cígo a čekal bych jak se to vyřeší a nebo kdo dřív chcípne hlady, případně bych psal SMS do Prahy svý holce : " Prosím tě dneska večeř ještě nepřijedu, pořád tady dřepím s amíkama v tom zákopu a čeká se kdo vyhraje, tak až se to nějak vyřeší tak já ti dám vědět a neboj nezahýbám ti a odpadky vynesu, ahoj Pavel . " Jenže já ve Vietnamu nebyl a tak tu válku amíci logicky nemohli vyhrát. Především za to ukřičený hovado v první části a skvělou kameru v části druhé se dostal film až na čtyřhvězdičkové hodnocení. (Enšpígl) 4*
Čestně – nedivím se, že Stoneova Četa si ve své době vedla lépe... Kubrickův Vietnam je pro oko diváka přeci jen méně atraktivní, urbanističtější (žádné ztísněné džungle se nedočkáme), méně akční, rozvláčnější a obšírněji pojatý. Přesto je působivý, byť na můj vkus jaksi odosobněný a chladný. Za vůbec nejlepší považuji úvod a závěr filmu – mariňácká přípravka se sestává z neustávajícího řvaní péráka, otupujícího drillu a zpěvu oslavných písní. To vše v tradičně vynalézavém vizuálním podání made in mr. Kubrick (scéna kontroly ostříhaných nehtů se špalírem vojínů na bednách je nezapomenutelná). Závěrečná scéna se sniperem je naopak to nejosobnější, co dává všemu dosud viděnému zrůdný smysl... a patří mezi to nejdrastičtější, co je v tomto žánru k vidění. Za nejproblematičtějčí rys Olověné vesty považuju postavy, které jsou až příliš schematické a nenápadné, o to však více vyniká naprostá absurdita a odlidštěnost války. A samozřejmě též Kubrickův cit pro dramatičnost situace a její vizualizaci. Výtečný je i "dobový" písničkový soundtrack. Suma sumárum, Olověná vesta patří mezi ty mezi divácky "méně atraktivní" Vietnamy, ale po stránce ideové mezi nejzajímavější. (Marigold) 4*
VELKÁ RECENZE
Olověná vesta (v anglickém originále Full Metal Jacket) je americký válečný film režiséra Stanleyho Kubricka z roku 1987. Scénář je společným dílem Kubricka, Micheaela Herra a Gustava Hasforda, autora knihy The Short-Timers z roku 1979, která se stala námětem filmu. Hlavním tématem filmu jsou vojáci námořní pěchoty USA, kteří se rozhodli bojovat ve Vietnamu. Originální název filmu odkazuje na celoplášťovou střelu (v angličtině právě full metal jacket), takže český název filmu je dosti nepřesný a zavádějící. Premiéru měl film 26. června 1987 v USA.
Film získal kladnou kritiku a řadu nominací, mezi nimi také nominaci Oscara za nejlepší scénář pro Kubricka, Herra a Hasforda. V roce 2001 film skončil na 95. místě mezi prvními sty nejnapínavějšími filmy v soutěži oslavující 100 let americké kinematografie.
Kubrick film natáčel v Anglii. Místa natáčení zahrnují Cambridgeshire, národní park Norfolk Broads, bývalé Millennium Mills, becktonskou plynárnu a základnu bývalé RAF, později britské armády. Bassingbournské kasárny ve filmu zpodobňovaly výcvikový tábor mariňáků na ostrově Parris Island v Jižní Karolíně. Střelnice britské armády nedaleko Bartonu, mimo Cambridge, byla použitá ve scéně, kde Hartman Pylovi gratuloval k jeho střeleckému výkonu. Opuštěná becktonská plynárna několik kilometrů od centra Londýna si zahrála zničené město Hue. Kubrick místo pečlivě vybíral podle fotografií z Hue pořízených v roce 1968, přičemž našel oblast ve vlastnictví britských energetických závodů, která byla určená k demolici a Hue připomínala. K dokonání vzhledu filmaři vyhodili budovy do povětří a vedoucí výpravy s demoliční koulí vyboural díry v konkrétních budovách v průběhu dvou měsíců[18] Kubrick měl původně plastovou repliku džungle dovezenou z Kalifornie, jenže poté, co se na ni podíval, řekl: „Není to ono, pryč s tím.“ Otevřená země je v cliffských mokřadech, rovněž na Temži, s 200 dovezenými španělskými palmami a 100 000 plastovými tropickými rostlinami z Hongkongu.
Modine natáčení popsal jako těžké. Filmovací lokalita představující Vietnam, becktonská plynárna, byla toxickou a environmentální noční můrou pro celý štáb. Azbest a stovky chemikálií otrávily půdu a vzduch. Modine natáčení v plynárně zdokumentoval ve své knize Deník Olověné vesty. Během scén ze základního výcviku měl Modine s ostatními rekruty vydržet tvrdost mariňáckého výcviku, včetně Ermyho křičící na ně deset hodin denně během natáčení scén z ostrova Parris Island. Kvůli zajištění autentičnosti reakcí herců nesměli nacvičovat společně s Ermeym.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V roce 1967 se během války ve Vietnamu dostaví na ostrov Parris Island zájemci o vstup do námořní pěchoty k základnímu výcviku. Poté, co si nechají oholit hlavy, se setkají s výcvikovým instruktorem, seržantem Hartmanem. Hartman svěřené nováčky týrá, aby z nich vycvičil tvrdé a nelítostné mariňáky připravené k boji. Mezi nováčky jsou také vojíni „Vtipálek“, „Kovboj“ a obézní Leonard Lawrence, který na začátku filmu dostane přezdívku „Gomer Pyle“ poté, co rozčílí instruktora.
Hartman přidělí vojína Pyla Vtipálkovi. Zpočátku se mu nedaří celou situaci zvládat, ale s pomocí Vtipálka se začne zlepšovat. To se změní poté, co Hartman zjistí, že Pyle nemá zamčenou skříňku a objeví v ní tajně ukrytou koblihu. V domnění, že se jedná o selhání rekrutů ve snaze mu pomoci, Hartman zavádí politiku kolektivního trestu: s každým Pylovým přestupkem to odnese zbytek družiny a Pyle se musí dívat, jak jeho kolegové trpí. To si družina nenechá líbit a zorganizuje odvetu, do níž přinutí se zapojit i Vtipálka. Každý z družiny několikrát praští Pyla do břicha kusem mýdla zabaleným do osušky. Po této zkušenosti se Pyle rozhodne pilně zapracovat a představuje si sebe samého jako ideálního mariňáka. To těší Hartmana, ale Vtipálek si všimne známek mentálního poklesu Pyla, který si povídá se svou puškou M14.
Po absolvování výcviku jsou rekruti (nyní mariňáci) přiděleni do různých odvětví námořnictva. Vtipálek je přiřazen k vojenskému zpravodajství. Během poslední noci na ostrově Parris Island má Vtipálek hlídku a najde Pyla na záchodech, kde si nabíjí svou pušku. Vtipálek se ho pokusí uklidnit a přimět, aby toho nechal, přičemž apeluje na jeho zdravý rozum. To se mu však nepovede, Pyle začne provádět příkazy s puškou a vykřikovat věty „střelcova kréda“, čímž vzbudí ostatní rekruty a Hartmana. Hartman přikazuje Pylovi, aby odložil pušku po zjištění skutečnosti, že zbraň je plně nabitá. V zápalu své mentality Pyle zastřelí Hartmana a poté spáchá sebevraždu.
V roce 1968 je již seržant Vtipálek válečný pisatel ve Vietnamu pro noviny Stars and Stripes společně se svým kamarádem vojínem Raftermanem, válečným fotografem. Rafterman chce jít do akce, jakmile Vtipálek vykládal o své touze. V základně mariňáků se Vtipálkovi vysmívají za to, že nikdy nepoznal stav duchanepřítomnosti, což značí jeho válečnou nezkušenost. Jejich rozhovor je přerušen ofenzívou Tet, když se síly severovietnamské armády pokusí napadnout základnu.
Následující den je zpravodajský štáb informován o útoku nepřátel v jižním Vietnamu. Vtipálek je společně s Raftermanem vyslán do Phu Bai. Potkají oddíl „čuňáků“, kde Kovboj působí jako seržant. Vtipálek čuňáky doprovází během bitvy o Hue, kde je nový kapitán „Gól“ zabit. Jakmile je oblast prohlášena za bezpečnou, američtí novináři vstupují do Hue a ptají se mariňáků na jejich čerstvé zkušenosti a názory na válku.
Během hlídky je velitel jednotky, Crazy Earl, zabit nastraženou pastí, Kovboj přejímá jeho pravomoce. Oddíl se ztratí a Kovboj nařizuje Osmičce prozkoumat oblast. Sniper Viet congu postřelí Osmičku a oddílový lékař, doktor Jay, je sám poraněn, když se pokusí přes zákaz zachránit Osmičku. Kovboj se dozví, že tanky nemohou přijet a velí týmu připravit se ke stažení. Kulometčík Bestie neposlechne Kovboje a rozhodne se na vlastní pěst zachránit kamarády. Zjistí, že je zde jen jeden sniper, ale Osmička a doktor Jay jsou zabiti, když se doktor pokusí ukázat na jeho polohu. Během přesunu ke sniperovi je Kovboj zabit.
Bestie přejímá pravomoce a nařizuje útok na snipera. Vtipálek najde střelce, kterým je náctiletá holka, a pokusí se ji střelit. Puška se mu ale zasekne a dívku tak nevědomky varuje. Rafterman dívku smrtelně postřelí. Když dorazí zbytek oddílu, sniperka žádá o smrt, čímž rozpoutá debatu o tom, co s ní udělají. Bestie udělí povolení k milosrdné popravě pouze, pokud to udělá Vtipálek. Po nějaké chvilce rozhodování ji Vtipálek zastřelí. Mariňáci mu gratulují k jeho prvnímu zabití, zatímco Vtipálek je duchem nepřítomen. Mariňáci se vrací zpět do tábořiště zpívajíc si znělku Mickey Mouse March. Vtipálek konstatuje, že se dostal „do velkýho průseru“, ale je rád, že je naživu a už se nebojí.
GOLDIE FILMU
S mistrem Kubrickem vám nedáme pokoj, dokud bude z čeho brát. Počtem přidaných filmů se stal rekordmanem naší sekce a ještě neřekl poslední slovo. Nastal čas podívat se na jeho předposlední režijní počin, unikátní Olověnou vestu, která ve dvou dějstvích popisuje válku ve Vietnamu jako nikdo jiný. Tento snímek sice v době uvedení relativně propadl oproti Stoneově divácky mnohem atraktivnější Četě, což pro Kubricka, jenž na sebe většinou uměl vydělat, nebylo snadné, nicméně dnes se zdá tato "prohra" docela pochopitelná.
Olověná vesta představuje pro mnohé ještě drsnější a působivější podívanou než Apokalypsa nebo Lovec jelenů, což rozhodně může být považováno za troufalé tvrzení. Je to film bez hrdinů, bez souvislého děje. Nevíme, k čemu má směřovat, co se nám snaží říct, dokud se to přímo nestane. Po čtyřiceti minutách zásadně změní prostředí a tempo, aby toho zmatku nebylo málo. Neúspěch u mainstreamového publika se tedy zdá jen logický.
Olověná vesta, u Kubricka nepřekvapivě, nabízí nulové množství kompromisů vůči divákovi. Opět jsme to právě my, kteří se budou přizpůsobovat Kubrickovi a jeho vizi. Je to nesmírně náročný, až nepříjemný film na sledování, protože takový být musí, aby předal poselství, které Kubrick předat chce.
Přitom to poselství není nutně protiválečné. Alespoň podle dokumentu Život v obrazech, který mistrně přibližuje Kubrickovu tvorbu, Stanleyho spolupracovníci tvrdí, že Olověná vesta nemá být brána striktně antimilitaristicky. Na rozdíl od Stezek slávy prý nebyla středobodem zájmu kritika války, ale jen její popis a zobrazení.
Tento přístup se hodí k Stanleymu nadlidskému stylu zásadně víc než humanisticky laděný snímek s Kirkem Douglasem, jenž mu v roce 1957 udělal jméno. Olověnou vestu tedy jakožto mistrův předposlední kus můžeme brát jako symbolické výroční vysvědčení, kdy na podobném námětu sledujeme, jak se Kubrick-umělec vyvíjel a měnil.
Ostatně Stanley byl v době natáčení Olověné vesty téměř jiný člověk. Zatímco u Stezek slávy šlo o mladého začínajícího režiséra, jenž musel částečně vyhovovat mocnému Douglasovi, o několik desítek let později šlo o uznávaného umělce, který si jako jeden z mála filmařů vydupal prakticky neomezené pravomoci.
Když se tedy rozhodl natočit snímek o vietnamské válce, tak se do toho prostě mohl pustit. Je možná zajímavé, že ve chvíli, kdy s produkcí začal, šlo o ojedinělý a odvážný projekt, nicméně když film dokončoval, při jeho tempu to znamenalo o pár let později, musel už čelit značné konkurenci. Kubrickovo puntičkářství, které násobilo natáčecí dny, se mu tedy tentokrát nevyplatilo minimálně z finančních důvodů, protože tak nedokázal využít ožehavosti tématu.
Z jiných než komerčních důvodů ale Kubrick svého puntičkářství litovat nemusel. Pokud tedy máte jeho přístup rádi. Olověná vesta se opět oprošťuje od klasické empatie a běžného soucítění s hrdiny, je to čistý snímek bez nadbytečných emocí, kdy vše sledujeme jaksi božím okem - jako by zabírané lidské bytosti nebyly stejného druhu jako my.
První půlhodinu ostatně nikdo nevede dialogy, nerozehrává příběh a nesnaží se nás oslovit. Sledujeme jen dril vojenského tábora, jenž naprosto postrádá základy lidství a individuality. Kubrick jakoby fascinovaně sleduje oddíly vojáků pochodující, cvičící, uklízející. Jen málokdy promluví někdo krom kultovního velitele Hartmana, jehož rozhodně nemůžeme vnímat jako lidskou bytost - spíš stělesňuje armádu a výcvikový program. Konec této první poloviny, kdy se na povrch vlastně poprvé dostane doposud potlačovaná lidská individualita, má pak tragické vyznění, velmi nepříjemné a tíživé.
Následuje druhá (o něco delší) část, jež se od té první zásadně liší. Jako by začátek ukazoval teorii války a druhá naopak její praxi. Každá postava nachází svojí individualitu, nějak se liší, ale ve výsledku se musí pokusit zůstat jen oním dílem skládačky, aby měla šanci přežít. Nakonec, při scéně s poraženým odstřelovačem, je jakoby položena otázka, jestli v postavách přes to všechno ještě zůstala nějaká lidskost, popřípadě jestli je vhodné, aby se ji pokoušeli probouzet.
Olověná vesta je tvrdý film, nekompromisní, kde se Stanley Kubrick opět pasuje do polohy vyšší inteligence, která se na lidstvo dívá z výšky a nestranně ho pozoruje, možná i soudí. Oproti humanistickým Stezkám slávy, které končily dojemnou scénou, jež dokazovala, že v každém vojákovi zůstává lidskost, si dospělejší Olověná vesta neví tak jednoznačně rady.
Je to chladný snímek, jenž nemůže vzbudit nadšení, protože v něm nejsou emoce, které by to mohly dokázat. A přesně takový ho Stanley Kubrick chtěl. Ostatně mám pocit, že celá Olověná vesta je takové pátrání po emocích v místech, kde očividně nemají co dělat. Na rozdíl od jiných válečných filmů ale ony emoce ději nedodává melancholickou hudbou, pohledy na padlé a projevy o míru. Kubrick se skutečně drží stranou a jen pozoruje. Na nás pak nechá, co z toho vyvodíme.
V.I.M. FILMU
Ze svaté čtveřice proslulých válečných dramat (Apokalypsa, Lovec jelenů, Četa...), jež do konce 80. let tematizovaly válku ve Vietnamu, je Full Metal Jacket nepochybně titulem nejméně přístupným. Pro české publikum bude navíc vždy tím posledním vzadu a nebýt mohutné kubrickovské invaze na DVD, možná by se o jeho drtivosti pořád spíš vyprávělo – Full Metal Jacket totiž není velkým diváckým hitem jako Četa, nevznáší se okolo něj oscarová gloriola Lovce jelenů a nemá parametry opusu, tak jako tříhodinová a po všech stránkách vyčerpávající Apokalypsa. Ale je to film, který výstižně profiluje svého režiséra Stanleyho Kubricka.
Kubrick a válka, to je kapitola pro sebe sama. Kapitola bohatá a pestrá, v níž mohly naplno vyznít stěžejní atributy Kubrickovy tvorby. Ano, je to film tak nelidsky chladný, že i nekompromisní Stezky slávy vedle něj vypadají jako hřejivá člověčina svěrákovského typu. Jen co ty chlapce v zelených mundurech ostříhají a nechají je vyslechnout první smršť nadávek seržanta Hartmanna, zmizí z filmu v podstatě veškerá lidskost a zůstane jen odosobněné sledování - pro režiséra tak typické - mašin, které se ocitly v pravém pekle. Intenzivnější je bez debaty první část, naložená v klaustrofobické atmosféře výcvikového tábora a plně nasycená scénami šikany a brutálními seržantovými metodami (jež udělaly z R. Lee Ermeyho jednu z dalších „hvězd jedné role“), až její psychedelická tečka ale plně vystihne, jak devastující může být vojenský dril pro lidskou duši.
Následující „zlom“ pak na rozdíl od kolegů žánrových kolegů neposílá postavy z klidu do pekla, není tak efektní a už nevyrazí dech. Všudypřítomný zmatek, apatie a pohled na ty rozvrácené osobnosti, které se v dlouhých záběrech (kamera je fantastická) definitivně noří do vietnamského šílenství, ovšem dokáže zpětně zasáhnout stejně hluboko. Rány z druhé půlky filmu tolik nekrvácí. O dost dýl se však hojí.
Postavy a obsazení
• Matthew Modine - vojín, později desátník a seržant James T. Davis, přezdívaný „Vtipálek“. Vypravěč, který vstoupil do námořní pěchoty proto, aby viděl válku, později se stal pisatelem pro vojenské noviny Stars and Stripes. Vtipálek nosí symbol míru na své uniformě a na helmě má napsáno Zrozen k zabíjení, což vysvětluje filozofií Carla Junga o rozdvojené osobnosti.
• Vincent D'Onofrio - vojín Leonard Lawrence, přezdívaný „Gomer Pyle“. Obézní, nemotorný a nechápavý nováček se stane centrem pozornosti seržanta Hartmana kvůli jeho neschopnosti a vysoké váze. Vincenta požádali, aby přibral 32 kg na celkovou váhu 130 kg. Tím trhnul světový rekord největší váhy, která je potřeba pro získání role, předtím byl držitelem rekordu Robert De Niro, který musel přibrat na váze pro účast ve snímku Zuřící býk v roce 1980. Vincentovi trvalo devět měsíců, než dosáhl požadované váhy.[4][5]
• Ronald Lee Ermey - seržant Hartman, výcvikový instruktor na ostrově Parris Island, který svěřené nováčky mění na odolné mariňáky. Ronald skutečně v době vietnamské války cvičil nováčky. Na základě této skutečnosti mu dal Kubrick volnější ruku k improvizaci.
• Arliss Howard - vojín, později seržant Robert Evans, přezdívaný „Kovboj“, původem z Texasu. Společně s vojínem Vtipálkem a Pylem se zúčastní pobytu ve výcvikovém táboře pro nováčky. Stává se vojákem a později, již vedoucí oddílu, ve Vietnamu potká Vtipálka.
• Adam Baldwin - seržant „Bestie“, nihilistický kulometčík s kulometem M60 v oddíle „čuňáků“. Na helmě má napsáno I am become death (v překladu něco jako „Jsem smrt“), citaci z Bhagavadgíty.
• Dorian Harewood - desátník „Osmička“. Afroamerický člen čuňáků, ignorující etnické narážky, nejlepší kamarád Bestie.
• Kevyn Major Howard - vojín „Rafterman“. Rafterman pracuje jako vojenský fotograf v polní kanceláři novin Stars and Stripes po boku Vtipálka.
• Ed O'Ross - nadporučík Walter J. Schinoski, přezdívaný „Gól“. Kapitán oddílu čuňáků.
• John Terry - nadporučík Lockhart.
• Kieron Jecchinis - seržant „Crazy Earl“, velitel oddílu čuňáků, který přebírá pravomoce poté, co je Schinoski zabit. Stejně jako v předloze i zde nosí kuličkovou pistoli, kterou ukáže těsně před svou smrtí.
• John Stafford - doktor Jay, polní zdravotník přidělený k oddílu čuňáků
• Tim Colceri - střelec v helikoptéře transportující Vtipálka s Raftermanem na frontu k čuňákům po ofenzívě Tet. Původně měl hrát seržanta Hartmana, kterého dostal Ermey poté, co poslal instruktážní nahrávku, kde bez přestávky a opakování chrlil jednu nadávku za druhou.[6]
• Peter Edmund - vojín Brown, přezdívaný „Bílý“, afroamerický rekrut.
• Bruce Boa - agresivní plukovník, který chce znát důvody, proč Vtipálek nosí na uniformě symbol míru, když na helmě má napsáno „Zrozen k zabíjení“.
Ocenění
Academy Awards
1988 - Gustav Hasford, Michael Herr, Stanley Kubrick (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
1988 - Nejlepší zvuk (nominace)
1988 - Nejlepší vizuální efekty (nominace)
Golden Globes
1988 - R. Lee Ermey (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
New York Film Critics Circle Awards
1987 - Vincent D'Onofrio (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1987 - Douglas Milsome (Nejlepší kamera) (nominace)
The Saturn Awards
2023 - Nejlepší vydání filmové kolekce (nominace)
2015 - Nejlepší DVD nebo Blu-ray kolekce (nominace)
2012 - Nejlepší filmová DVD kolekce
2008 - Nejlepší filmová DVD kolekce (nominace)
DABING
V původním znění
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 10.7.1987 Warner Bros. US
Premiéra Velká Británie: 11.9.1987
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 14.1.2002 (VHS) Warner Home Video, 8.10.2001 (DVD)
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 20.10.2008 Magicbox
Poprvé na DVD: 8.10.2001 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 5.11.2008 Magic Box
Tržby celkem - $ 46 400 000
Náklady (Rozpočet) - $ 30 000 000
„Kubrickova brilantní sága o vietnamské válce a zdrcujícím procesu, který mění mladé muže na cvičené zabijáky.“
OBSAH
Snímek Stanleyho Kubricka Olověná vesta (1987) patří k vlně filmů, které se v druhé polovině osmdesátých let vyjadřovaly k tématu vietnamské války (např. Četa a Narozen 4. července Olivera Stonea). Mistrovský snímek se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výctikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu. Stanley Kubrick se ve svých dílech vždy zajímal o krajní stavy lidské psychiky a není tomu jinak ani v Olověné vestě. Film lze vnímat jako kritiku či odmítnutí válečné mašinerie. Autor však využil válečného tématu spíše k obecnější výpovědi o tom, do jakého stavu se může i humanisticky založený člověk dostat, ocitne-li se v nelidských podmínkách a beznadějných situacích. (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ano, je to excelentní válečný film odehrávající se z větší části ve Vietnamu, ale mě osobně se z tohoto období nejvíce líbila Apokalypsa. Samotná Olověná vesta neboli Full Metal Jacket chcete-li je výborně rozdělena na dvě části, čímž se líší od ostatních filmů a rozhodně mám radost z toho jak si režisér dokáže vybrat herce. Bylo to možné vidět v Mechanickém pomeranči, ale i v Osvícení. Tyto tři filmy mě vždycky dokázali nahnat strach a nepříjemné mrazení v zádach díky opravdu příšerně strašidelnému výrazu, který jedna z hlavních postav dokáže vložit na plátno. Tak nějak jsem si připadal, když zmagořený vojín nabíjí zbraň náboji tzv. olověnou vestou. Jak prosté. Druhá půlka má o hodně hutnější atmosféru a nádherné kulisy města Hue jen co je pravda a na konci nakonec zjistíte, že válka je vlastně děsný svinstvo jako v mnoha filmech, až na to že zde o hodně surověji a bizarněji než v ostatních. --- Vojíne Kovboji a vojíne Vtipálku, ustelte si a pak umejte hajzly, vy střeva! Chci je tak čistý, aby se tam mohla jít vysrat i Panna Marie! (Malarkey) 5*
Ten lampasáckej buzerant na ty kluky v té první části tak řval, že bych do Vietnamu odjížděl zcela hluchej. No, ale čím víc lampas řve a buzeruje, tím víc doma s koštětem šúruje podlahu pod přísným dohledem své manželky. Opravdu krásná úkazka toho, co dokáže podpantoflista s vyšší šarží na uniformě. Vietnamská část byla velmi dobře natočena, některé záběry kamery a to i ty kýčovitější mě dostávaly do filmového ráje. Samotný příběh ve Vitenamu po mě trošku pohazoval slůvkem nuda, ale konec už byl zase výživnej . Ovšem mě vždycky fascinuje jak se snaží někdo něco dobýt, že se furt někdo někam sere, to nechápu. Já bych si v tom zákopu dal cígo a čekal bych jak se to vyřeší a nebo kdo dřív chcípne hlady, případně bych psal SMS do Prahy svý holce : " Prosím tě dneska večeř ještě nepřijedu, pořád tady dřepím s amíkama v tom zákopu a čeká se kdo vyhraje, tak až se to nějak vyřeší tak já ti dám vědět a neboj nezahýbám ti a odpadky vynesu, ahoj Pavel . " Jenže já ve Vietnamu nebyl a tak tu válku amíci logicky nemohli vyhrát. Především za to ukřičený hovado v první části a skvělou kameru v části druhé se dostal film až na čtyřhvězdičkové hodnocení. (Enšpígl) 4*
Čestně – nedivím se, že Stoneova Četa si ve své době vedla lépe... Kubrickův Vietnam je pro oko diváka přeci jen méně atraktivní, urbanističtější (žádné ztísněné džungle se nedočkáme), méně akční, rozvláčnější a obšírněji pojatý. Přesto je působivý, byť na můj vkus jaksi odosobněný a chladný. Za vůbec nejlepší považuji úvod a závěr filmu – mariňácká přípravka se sestává z neustávajícího řvaní péráka, otupujícího drillu a zpěvu oslavných písní. To vše v tradičně vynalézavém vizuálním podání made in mr. Kubrick (scéna kontroly ostříhaných nehtů se špalírem vojínů na bednách je nezapomenutelná). Závěrečná scéna se sniperem je naopak to nejosobnější, co dává všemu dosud viděnému zrůdný smysl... a patří mezi to nejdrastičtější, co je v tomto žánru k vidění. Za nejproblematičtějčí rys Olověné vesty považuju postavy, které jsou až příliš schematické a nenápadné, o to však více vyniká naprostá absurdita a odlidštěnost války. A samozřejmě též Kubrickův cit pro dramatičnost situace a její vizualizaci. Výtečný je i "dobový" písničkový soundtrack. Suma sumárum, Olověná vesta patří mezi ty mezi divácky "méně atraktivní" Vietnamy, ale po stránce ideové mezi nejzajímavější. (Marigold) 4*
VELKÁ RECENZE
Olověná vesta (v anglickém originále Full Metal Jacket) je americký válečný film režiséra Stanleyho Kubricka z roku 1987. Scénář je společným dílem Kubricka, Micheaela Herra a Gustava Hasforda, autora knihy The Short-Timers z roku 1979, která se stala námětem filmu. Hlavním tématem filmu jsou vojáci námořní pěchoty USA, kteří se rozhodli bojovat ve Vietnamu. Originální název filmu odkazuje na celoplášťovou střelu (v angličtině právě full metal jacket), takže český název filmu je dosti nepřesný a zavádějící. Premiéru měl film 26. června 1987 v USA.
Film získal kladnou kritiku a řadu nominací, mezi nimi také nominaci Oscara za nejlepší scénář pro Kubricka, Herra a Hasforda. V roce 2001 film skončil na 95. místě mezi prvními sty nejnapínavějšími filmy v soutěži oslavující 100 let americké kinematografie.
Kubrick film natáčel v Anglii. Místa natáčení zahrnují Cambridgeshire, národní park Norfolk Broads, bývalé Millennium Mills, becktonskou plynárnu a základnu bývalé RAF, později britské armády. Bassingbournské kasárny ve filmu zpodobňovaly výcvikový tábor mariňáků na ostrově Parris Island v Jižní Karolíně. Střelnice britské armády nedaleko Bartonu, mimo Cambridge, byla použitá ve scéně, kde Hartman Pylovi gratuloval k jeho střeleckému výkonu. Opuštěná becktonská plynárna několik kilometrů od centra Londýna si zahrála zničené město Hue. Kubrick místo pečlivě vybíral podle fotografií z Hue pořízených v roce 1968, přičemž našel oblast ve vlastnictví britských energetických závodů, která byla určená k demolici a Hue připomínala. K dokonání vzhledu filmaři vyhodili budovy do povětří a vedoucí výpravy s demoliční koulí vyboural díry v konkrétních budovách v průběhu dvou měsíců[18] Kubrick měl původně plastovou repliku džungle dovezenou z Kalifornie, jenže poté, co se na ni podíval, řekl: „Není to ono, pryč s tím.“ Otevřená země je v cliffských mokřadech, rovněž na Temži, s 200 dovezenými španělskými palmami a 100 000 plastovými tropickými rostlinami z Hongkongu.
Modine natáčení popsal jako těžké. Filmovací lokalita představující Vietnam, becktonská plynárna, byla toxickou a environmentální noční můrou pro celý štáb. Azbest a stovky chemikálií otrávily půdu a vzduch. Modine natáčení v plynárně zdokumentoval ve své knize Deník Olověné vesty. Během scén ze základního výcviku měl Modine s ostatními rekruty vydržet tvrdost mariňáckého výcviku, včetně Ermyho křičící na ně deset hodin denně během natáčení scén z ostrova Parris Island. Kvůli zajištění autentičnosti reakcí herců nesměli nacvičovat společně s Ermeym.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V roce 1967 se během války ve Vietnamu dostaví na ostrov Parris Island zájemci o vstup do námořní pěchoty k základnímu výcviku. Poté, co si nechají oholit hlavy, se setkají s výcvikovým instruktorem, seržantem Hartmanem. Hartman svěřené nováčky týrá, aby z nich vycvičil tvrdé a nelítostné mariňáky připravené k boji. Mezi nováčky jsou také vojíni „Vtipálek“, „Kovboj“ a obézní Leonard Lawrence, který na začátku filmu dostane přezdívku „Gomer Pyle“ poté, co rozčílí instruktora.
Hartman přidělí vojína Pyla Vtipálkovi. Zpočátku se mu nedaří celou situaci zvládat, ale s pomocí Vtipálka se začne zlepšovat. To se změní poté, co Hartman zjistí, že Pyle nemá zamčenou skříňku a objeví v ní tajně ukrytou koblihu. V domnění, že se jedná o selhání rekrutů ve snaze mu pomoci, Hartman zavádí politiku kolektivního trestu: s každým Pylovým přestupkem to odnese zbytek družiny a Pyle se musí dívat, jak jeho kolegové trpí. To si družina nenechá líbit a zorganizuje odvetu, do níž přinutí se zapojit i Vtipálka. Každý z družiny několikrát praští Pyla do břicha kusem mýdla zabaleným do osušky. Po této zkušenosti se Pyle rozhodne pilně zapracovat a představuje si sebe samého jako ideálního mariňáka. To těší Hartmana, ale Vtipálek si všimne známek mentálního poklesu Pyla, který si povídá se svou puškou M14.
Po absolvování výcviku jsou rekruti (nyní mariňáci) přiděleni do různých odvětví námořnictva. Vtipálek je přiřazen k vojenskému zpravodajství. Během poslední noci na ostrově Parris Island má Vtipálek hlídku a najde Pyla na záchodech, kde si nabíjí svou pušku. Vtipálek se ho pokusí uklidnit a přimět, aby toho nechal, přičemž apeluje na jeho zdravý rozum. To se mu však nepovede, Pyle začne provádět příkazy s puškou a vykřikovat věty „střelcova kréda“, čímž vzbudí ostatní rekruty a Hartmana. Hartman přikazuje Pylovi, aby odložil pušku po zjištění skutečnosti, že zbraň je plně nabitá. V zápalu své mentality Pyle zastřelí Hartmana a poté spáchá sebevraždu.
V roce 1968 je již seržant Vtipálek válečný pisatel ve Vietnamu pro noviny Stars and Stripes společně se svým kamarádem vojínem Raftermanem, válečným fotografem. Rafterman chce jít do akce, jakmile Vtipálek vykládal o své touze. V základně mariňáků se Vtipálkovi vysmívají za to, že nikdy nepoznal stav duchanepřítomnosti, což značí jeho válečnou nezkušenost. Jejich rozhovor je přerušen ofenzívou Tet, když se síly severovietnamské armády pokusí napadnout základnu.
Následující den je zpravodajský štáb informován o útoku nepřátel v jižním Vietnamu. Vtipálek je společně s Raftermanem vyslán do Phu Bai. Potkají oddíl „čuňáků“, kde Kovboj působí jako seržant. Vtipálek čuňáky doprovází během bitvy o Hue, kde je nový kapitán „Gól“ zabit. Jakmile je oblast prohlášena za bezpečnou, američtí novináři vstupují do Hue a ptají se mariňáků na jejich čerstvé zkušenosti a názory na válku.
Během hlídky je velitel jednotky, Crazy Earl, zabit nastraženou pastí, Kovboj přejímá jeho pravomoce. Oddíl se ztratí a Kovboj nařizuje Osmičce prozkoumat oblast. Sniper Viet congu postřelí Osmičku a oddílový lékař, doktor Jay, je sám poraněn, když se pokusí přes zákaz zachránit Osmičku. Kovboj se dozví, že tanky nemohou přijet a velí týmu připravit se ke stažení. Kulometčík Bestie neposlechne Kovboje a rozhodne se na vlastní pěst zachránit kamarády. Zjistí, že je zde jen jeden sniper, ale Osmička a doktor Jay jsou zabiti, když se doktor pokusí ukázat na jeho polohu. Během přesunu ke sniperovi je Kovboj zabit.
Bestie přejímá pravomoce a nařizuje útok na snipera. Vtipálek najde střelce, kterým je náctiletá holka, a pokusí se ji střelit. Puška se mu ale zasekne a dívku tak nevědomky varuje. Rafterman dívku smrtelně postřelí. Když dorazí zbytek oddílu, sniperka žádá o smrt, čímž rozpoutá debatu o tom, co s ní udělají. Bestie udělí povolení k milosrdné popravě pouze, pokud to udělá Vtipálek. Po nějaké chvilce rozhodování ji Vtipálek zastřelí. Mariňáci mu gratulují k jeho prvnímu zabití, zatímco Vtipálek je duchem nepřítomen. Mariňáci se vrací zpět do tábořiště zpívajíc si znělku Mickey Mouse March. Vtipálek konstatuje, že se dostal „do velkýho průseru“, ale je rád, že je naživu a už se nebojí.
GOLDIE FILMU
S mistrem Kubrickem vám nedáme pokoj, dokud bude z čeho brát. Počtem přidaných filmů se stal rekordmanem naší sekce a ještě neřekl poslední slovo. Nastal čas podívat se na jeho předposlední režijní počin, unikátní Olověnou vestu, která ve dvou dějstvích popisuje válku ve Vietnamu jako nikdo jiný. Tento snímek sice v době uvedení relativně propadl oproti Stoneově divácky mnohem atraktivnější Četě, což pro Kubricka, jenž na sebe většinou uměl vydělat, nebylo snadné, nicméně dnes se zdá tato "prohra" docela pochopitelná.
Olověná vesta představuje pro mnohé ještě drsnější a působivější podívanou než Apokalypsa nebo Lovec jelenů, což rozhodně může být považováno za troufalé tvrzení. Je to film bez hrdinů, bez souvislého děje. Nevíme, k čemu má směřovat, co se nám snaží říct, dokud se to přímo nestane. Po čtyřiceti minutách zásadně změní prostředí a tempo, aby toho zmatku nebylo málo. Neúspěch u mainstreamového publika se tedy zdá jen logický.
Olověná vesta, u Kubricka nepřekvapivě, nabízí nulové množství kompromisů vůči divákovi. Opět jsme to právě my, kteří se budou přizpůsobovat Kubrickovi a jeho vizi. Je to nesmírně náročný, až nepříjemný film na sledování, protože takový být musí, aby předal poselství, které Kubrick předat chce.
Přitom to poselství není nutně protiválečné. Alespoň podle dokumentu Život v obrazech, který mistrně přibližuje Kubrickovu tvorbu, Stanleyho spolupracovníci tvrdí, že Olověná vesta nemá být brána striktně antimilitaristicky. Na rozdíl od Stezek slávy prý nebyla středobodem zájmu kritika války, ale jen její popis a zobrazení.
Tento přístup se hodí k Stanleymu nadlidskému stylu zásadně víc než humanisticky laděný snímek s Kirkem Douglasem, jenž mu v roce 1957 udělal jméno. Olověnou vestu tedy jakožto mistrův předposlední kus můžeme brát jako symbolické výroční vysvědčení, kdy na podobném námětu sledujeme, jak se Kubrick-umělec vyvíjel a měnil.
Ostatně Stanley byl v době natáčení Olověné vesty téměř jiný člověk. Zatímco u Stezek slávy šlo o mladého začínajícího režiséra, jenž musel částečně vyhovovat mocnému Douglasovi, o několik desítek let později šlo o uznávaného umělce, který si jako jeden z mála filmařů vydupal prakticky neomezené pravomoci.
Když se tedy rozhodl natočit snímek o vietnamské válce, tak se do toho prostě mohl pustit. Je možná zajímavé, že ve chvíli, kdy s produkcí začal, šlo o ojedinělý a odvážný projekt, nicméně když film dokončoval, při jeho tempu to znamenalo o pár let později, musel už čelit značné konkurenci. Kubrickovo puntičkářství, které násobilo natáčecí dny, se mu tedy tentokrát nevyplatilo minimálně z finančních důvodů, protože tak nedokázal využít ožehavosti tématu.
Z jiných než komerčních důvodů ale Kubrick svého puntičkářství litovat nemusel. Pokud tedy máte jeho přístup rádi. Olověná vesta se opět oprošťuje od klasické empatie a běžného soucítění s hrdiny, je to čistý snímek bez nadbytečných emocí, kdy vše sledujeme jaksi božím okem - jako by zabírané lidské bytosti nebyly stejného druhu jako my.
První půlhodinu ostatně nikdo nevede dialogy, nerozehrává příběh a nesnaží se nás oslovit. Sledujeme jen dril vojenského tábora, jenž naprosto postrádá základy lidství a individuality. Kubrick jakoby fascinovaně sleduje oddíly vojáků pochodující, cvičící, uklízející. Jen málokdy promluví někdo krom kultovního velitele Hartmana, jehož rozhodně nemůžeme vnímat jako lidskou bytost - spíš stělesňuje armádu a výcvikový program. Konec této první poloviny, kdy se na povrch vlastně poprvé dostane doposud potlačovaná lidská individualita, má pak tragické vyznění, velmi nepříjemné a tíživé.
Následuje druhá (o něco delší) část, jež se od té první zásadně liší. Jako by začátek ukazoval teorii války a druhá naopak její praxi. Každá postava nachází svojí individualitu, nějak se liší, ale ve výsledku se musí pokusit zůstat jen oním dílem skládačky, aby měla šanci přežít. Nakonec, při scéně s poraženým odstřelovačem, je jakoby položena otázka, jestli v postavách přes to všechno ještě zůstala nějaká lidskost, popřípadě jestli je vhodné, aby se ji pokoušeli probouzet.
Olověná vesta je tvrdý film, nekompromisní, kde se Stanley Kubrick opět pasuje do polohy vyšší inteligence, která se na lidstvo dívá z výšky a nestranně ho pozoruje, možná i soudí. Oproti humanistickým Stezkám slávy, které končily dojemnou scénou, jež dokazovala, že v každém vojákovi zůstává lidskost, si dospělejší Olověná vesta neví tak jednoznačně rady.
Je to chladný snímek, jenž nemůže vzbudit nadšení, protože v něm nejsou emoce, které by to mohly dokázat. A přesně takový ho Stanley Kubrick chtěl. Ostatně mám pocit, že celá Olověná vesta je takové pátrání po emocích v místech, kde očividně nemají co dělat. Na rozdíl od jiných válečných filmů ale ony emoce ději nedodává melancholickou hudbou, pohledy na padlé a projevy o míru. Kubrick se skutečně drží stranou a jen pozoruje. Na nás pak nechá, co z toho vyvodíme.
V.I.M. FILMU
Ze svaté čtveřice proslulých válečných dramat (Apokalypsa, Lovec jelenů, Četa...), jež do konce 80. let tematizovaly válku ve Vietnamu, je Full Metal Jacket nepochybně titulem nejméně přístupným. Pro české publikum bude navíc vždy tím posledním vzadu a nebýt mohutné kubrickovské invaze na DVD, možná by se o jeho drtivosti pořád spíš vyprávělo – Full Metal Jacket totiž není velkým diváckým hitem jako Četa, nevznáší se okolo něj oscarová gloriola Lovce jelenů a nemá parametry opusu, tak jako tříhodinová a po všech stránkách vyčerpávající Apokalypsa. Ale je to film, který výstižně profiluje svého režiséra Stanleyho Kubricka.
Kubrick a válka, to je kapitola pro sebe sama. Kapitola bohatá a pestrá, v níž mohly naplno vyznít stěžejní atributy Kubrickovy tvorby. Ano, je to film tak nelidsky chladný, že i nekompromisní Stezky slávy vedle něj vypadají jako hřejivá člověčina svěrákovského typu. Jen co ty chlapce v zelených mundurech ostříhají a nechají je vyslechnout první smršť nadávek seržanta Hartmanna, zmizí z filmu v podstatě veškerá lidskost a zůstane jen odosobněné sledování - pro režiséra tak typické - mašin, které se ocitly v pravém pekle. Intenzivnější je bez debaty první část, naložená v klaustrofobické atmosféře výcvikového tábora a plně nasycená scénami šikany a brutálními seržantovými metodami (jež udělaly z R. Lee Ermeyho jednu z dalších „hvězd jedné role“), až její psychedelická tečka ale plně vystihne, jak devastující může být vojenský dril pro lidskou duši.
Následující „zlom“ pak na rozdíl od kolegů žánrových kolegů neposílá postavy z klidu do pekla, není tak efektní a už nevyrazí dech. Všudypřítomný zmatek, apatie a pohled na ty rozvrácené osobnosti, které se v dlouhých záběrech (kamera je fantastická) definitivně noří do vietnamského šílenství, ovšem dokáže zpětně zasáhnout stejně hluboko. Rány z druhé půlky filmu tolik nekrvácí. O dost dýl se však hojí.
Postavy a obsazení
• Matthew Modine - vojín, později desátník a seržant James T. Davis, přezdívaný „Vtipálek“. Vypravěč, který vstoupil do námořní pěchoty proto, aby viděl válku, později se stal pisatelem pro vojenské noviny Stars and Stripes. Vtipálek nosí symbol míru na své uniformě a na helmě má napsáno Zrozen k zabíjení, což vysvětluje filozofií Carla Junga o rozdvojené osobnosti.
• Vincent D'Onofrio - vojín Leonard Lawrence, přezdívaný „Gomer Pyle“. Obézní, nemotorný a nechápavý nováček se stane centrem pozornosti seržanta Hartmana kvůli jeho neschopnosti a vysoké váze. Vincenta požádali, aby přibral 32 kg na celkovou váhu 130 kg. Tím trhnul světový rekord největší váhy, která je potřeba pro získání role, předtím byl držitelem rekordu Robert De Niro, který musel přibrat na váze pro účast ve snímku Zuřící býk v roce 1980. Vincentovi trvalo devět měsíců, než dosáhl požadované váhy.[4][5]
• Ronald Lee Ermey - seržant Hartman, výcvikový instruktor na ostrově Parris Island, který svěřené nováčky mění na odolné mariňáky. Ronald skutečně v době vietnamské války cvičil nováčky. Na základě této skutečnosti mu dal Kubrick volnější ruku k improvizaci.
• Arliss Howard - vojín, později seržant Robert Evans, přezdívaný „Kovboj“, původem z Texasu. Společně s vojínem Vtipálkem a Pylem se zúčastní pobytu ve výcvikovém táboře pro nováčky. Stává se vojákem a později, již vedoucí oddílu, ve Vietnamu potká Vtipálka.
• Adam Baldwin - seržant „Bestie“, nihilistický kulometčík s kulometem M60 v oddíle „čuňáků“. Na helmě má napsáno I am become death (v překladu něco jako „Jsem smrt“), citaci z Bhagavadgíty.
• Dorian Harewood - desátník „Osmička“. Afroamerický člen čuňáků, ignorující etnické narážky, nejlepší kamarád Bestie.
• Kevyn Major Howard - vojín „Rafterman“. Rafterman pracuje jako vojenský fotograf v polní kanceláři novin Stars and Stripes po boku Vtipálka.
• Ed O'Ross - nadporučík Walter J. Schinoski, přezdívaný „Gól“. Kapitán oddílu čuňáků.
• John Terry - nadporučík Lockhart.
• Kieron Jecchinis - seržant „Crazy Earl“, velitel oddílu čuňáků, který přebírá pravomoce poté, co je Schinoski zabit. Stejně jako v předloze i zde nosí kuličkovou pistoli, kterou ukáže těsně před svou smrtí.
• John Stafford - doktor Jay, polní zdravotník přidělený k oddílu čuňáků
• Tim Colceri - střelec v helikoptéře transportující Vtipálka s Raftermanem na frontu k čuňákům po ofenzívě Tet. Původně měl hrát seržanta Hartmana, kterého dostal Ermey poté, co poslal instruktážní nahrávku, kde bez přestávky a opakování chrlil jednu nadávku za druhou.[6]
• Peter Edmund - vojín Brown, přezdívaný „Bílý“, afroamerický rekrut.
• Bruce Boa - agresivní plukovník, který chce znát důvody, proč Vtipálek nosí na uniformě symbol míru, když na helmě má napsáno „Zrozen k zabíjení“.
Ocenění
Academy Awards
1988 - Gustav Hasford, Michael Herr, Stanley Kubrick (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
1988 - Nejlepší zvuk (nominace)
1988 - Nejlepší vizuální efekty (nominace)
Golden Globes
1988 - R. Lee Ermey (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
New York Film Critics Circle Awards
1987 - Vincent D'Onofrio (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1987 - Douglas Milsome (Nejlepší kamera) (nominace)
The Saturn Awards
2023 - Nejlepší vydání filmové kolekce (nominace)
2015 - Nejlepší DVD nebo Blu-ray kolekce (nominace)
2012 - Nejlepší filmová DVD kolekce
2008 - Nejlepší filmová DVD kolekce (nominace)
DABING
V původním znění
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 10.7.1987 Warner Bros. US
Premiéra Velká Británie: 11.9.1987
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 14.1.2002 (VHS) Warner Home Video, 8.10.2001 (DVD)
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 20.10.2008 Magicbox
Poprvé na DVD: 8.10.2001 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 5.11.2008 Magic Box
Tržby celkem - $ 46 400 000
Náklady (Rozpočet) - $ 30 000 000
Tvůrci a herci
Stanley Kubrick (Režie), Stanley Kubrick (Produkce), Vivian Kubrick (Hudba), Douglas Milsome (Kamera), Martin Hunter (Střih), Leon Vitali (Casting), Anton Furst (Scénografie), Keith Denny (Kostýmy), Edward Tise (Zvuk), Christine Allsopp (Masky), Jennifer Boost (Masky), Stanley Kubrick (Scénář), Michael Herr (Scénář), Gustav Hasford (Scénář), Gustav Hasford (kniha) (Předloha), Matthew Modine (Herec), Adam Baldwin (Herec), Vincent D'Onofrio (Herec), R. Lee Ermey (Herec), Dorian Harewood (Herec), Arliss Howard (Herec), Kevyn Major Howard (Herec), Ed O'Ross (Herec), John Terry (Herec), Kieron Jecchinis (Herec), Bruce Boa (Herec), Kirk Taylor (Herec), Jon Stafford (Herec), Tim Colceri (Herec), Ian Tyler (Herec), Gary Landon Mills (Herec), Sal Lopez (Herec), Papillon Soo (Herec), Ngoc Le (Herec), Peter Edmund (Herec), Tan Hung Francione (Herec), Leanne Hong (Herec), Marcus D'Amico (Herec), Costas Dino Chimona (Herec), Gil Kopel (Herec), Keith Hodiak (Herec), Peter Merrill (Herec), Herbert Norville (Herec), Nguyen Hue Phong (Herec), Stanley Kubrick (Herec), David Palffy (Herec), Vivian Kubrick (Herec), Gary Meyer (Herec), Steve Hudson (Herec), Philip Bailey (Herec), Chris Maybach (Herec),
1987/116/Velká Británie, USA/Drama, Válečný
Zajímavost k filmu
- Ve filmu vystupuje postava se jménem James T. Davis (Matthew Modine) zvaný „Joker“. Jedná se odkaz na to, že skutečný James T. Davis byl jednou z prvních amerických obětí ve Vietnamu, kdy padl 22. prosince 1961.
- O roli Vtipálka se ucházel Val Kilmer. Ukázky ze zaslané nahrávky jsou možné vidět v dokumentu Val (2021).
- Arnold Schwarzenegger odmítl roli Bestie kvůli Běžícímu muži (1987).
- Píseň, která hraje na začátku filmu, je z roku 1965 a nese název „Hello Vietnam“ od Johnnyho Wrighta.
- Celosvětová premiéra proběhla 17. června 1987 v Beverly Hills.
- První vzájemný dialog mezi mladými účastníky cvičení se odehrál až v čase 19:47. Předtím se vedla pouze povelová konverzace ze strany instruktora Hartmana (R. Lee Ermey), na níž kadeti-mariňáci zpravidla reagovali „ano, pane“ a „ano“.
- Snímek byl natočen na motivy románu "The Short Timers" od Gustava Hasforda.
- Full Metal Jacket je slangový výraz pro celoplášťovou střelu. Její jádro je uzavřeno v kovovém (většinou měděném) plášti. Používá se kvůli snížení opotřebení a zanášení hlavně olovem. Její výhodou je vysoká průbojnost způsobená snížením deformace střely po nárazu do cíle, čímž se snižuje poškození cíle (netrhá, způsobí čistý průstřel). Tyto náboje jsou kvůli jejich nižší efektivitě (pravděpodobnosti zabití) zakázány pro lov zvěře. Používány jsou v boji od ručních pistolí, přes samopaly po protiletecké zbraně. Český distribuční název filmu "Olověná vesta" je tedy hodně nepřesný a zavádějící; nemá žádný konkrétní význam.
- Ve střižně skončil sexuální styk Jokera (Matthew Modine) s vietnamskou prostitutkou.
- V jedné z vystřižených scén vojáci hrají fotbal. Záběr nebyl použit, protože v detailním pohledu bylo viditelné, že jim místo míče posloužila lidská hlava.
- Kromě názvu filmu a jména režiséra nemá film úvodní titulky.
- Poručík Cowboy (Arliss Howard) v závěru žádá rádiem tankovou podporu. Murphyho hlas v rádiu patří Stanley Kubrickovi.
- Všimněte si, že R. Lee Ermeyho (instruktor Hartmann) ve filmu skoro nevidíte mrkat.
- Většina herců se zúčastnila konkursu formou poslané nahrávky s předvedením scény ve Vietnamu. Studio k tomu nabádalo ve svých letácích rozvěšených po celých Státech s tím, že hledá nové mladé herce.
- Na konci filmu je několik odkazů na postavičku Mickey Mouse. Například poručík Joker (Matthew Modine) a jeho parta zpívají při pochodu hořícím městem znělku pořadu Mickey Mouse Club.
- Pro scenérii zničeného města Hue byly využity lokality poblíž Londýna určené demolici, konkrétně plynárna Beckton Gas Works. Ostatně celý film byl realizován v Anglii a natáčení trvalo bezmála rok: od 27. srpna 1985 a 8. srpna 1986.
- R. Lee Ermey sjel v jednu hodinu ráno ze silnice a zlomil si dvě žebra na levé straně hrudníku. Kvůli tomuto poranění v některých scénách vůbec nehýbe levou rukou.
- Vincent D'Onofrio kvůli své roli shodil asi 30 kg, což je snad vůbec nejvíc v historii kinematografie. Předešlý rekord držel Robert De Niro, ten pro roli Jake La Motty ve filmu Zuřící býk (1980) shodil pětadvacet kilogramů.
- Režisér Stanley Kubrick byl známý tím, že se obklopoval pouze velmi malým štábem. Když elektrikář angažovaný na přípravu osvětlení scény dokončil svou práci, Kubrick využil příležitosti a poslal ho opravit vedení i do svého vlastního domu.
- Instruktor Hartman (R. Lee Ermey) se ve filmu nikdy neobjeví bez pokrývky hlavy.
- O roli Vtipálka se ucházel Val Kilmer. Ukázky ze zaslané nahrávky jsou možné vidět v dokumentu Val (2021).
- Arnold Schwarzenegger odmítl roli Bestie kvůli Běžícímu muži (1987).
- Píseň, která hraje na začátku filmu, je z roku 1965 a nese název „Hello Vietnam“ od Johnnyho Wrighta.
- Celosvětová premiéra proběhla 17. června 1987 v Beverly Hills.
- První vzájemný dialog mezi mladými účastníky cvičení se odehrál až v čase 19:47. Předtím se vedla pouze povelová konverzace ze strany instruktora Hartmana (R. Lee Ermey), na níž kadeti-mariňáci zpravidla reagovali „ano, pane“ a „ano“.
- Snímek byl natočen na motivy románu "The Short Timers" od Gustava Hasforda.
- Full Metal Jacket je slangový výraz pro celoplášťovou střelu. Její jádro je uzavřeno v kovovém (většinou měděném) plášti. Používá se kvůli snížení opotřebení a zanášení hlavně olovem. Její výhodou je vysoká průbojnost způsobená snížením deformace střely po nárazu do cíle, čímž se snižuje poškození cíle (netrhá, způsobí čistý průstřel). Tyto náboje jsou kvůli jejich nižší efektivitě (pravděpodobnosti zabití) zakázány pro lov zvěře. Používány jsou v boji od ručních pistolí, přes samopaly po protiletecké zbraně. Český distribuční název filmu "Olověná vesta" je tedy hodně nepřesný a zavádějící; nemá žádný konkrétní význam.
- Ve střižně skončil sexuální styk Jokera (Matthew Modine) s vietnamskou prostitutkou.
- V jedné z vystřižených scén vojáci hrají fotbal. Záběr nebyl použit, protože v detailním pohledu bylo viditelné, že jim místo míče posloužila lidská hlava.
- Kromě názvu filmu a jména režiséra nemá film úvodní titulky.
- Poručík Cowboy (Arliss Howard) v závěru žádá rádiem tankovou podporu. Murphyho hlas v rádiu patří Stanley Kubrickovi.
- Všimněte si, že R. Lee Ermeyho (instruktor Hartmann) ve filmu skoro nevidíte mrkat.
- Většina herců se zúčastnila konkursu formou poslané nahrávky s předvedením scény ve Vietnamu. Studio k tomu nabádalo ve svých letácích rozvěšených po celých Státech s tím, že hledá nové mladé herce.
- Na konci filmu je několik odkazů na postavičku Mickey Mouse. Například poručík Joker (Matthew Modine) a jeho parta zpívají při pochodu hořícím městem znělku pořadu Mickey Mouse Club.
- Pro scenérii zničeného města Hue byly využity lokality poblíž Londýna určené demolici, konkrétně plynárna Beckton Gas Works. Ostatně celý film byl realizován v Anglii a natáčení trvalo bezmála rok: od 27. srpna 1985 a 8. srpna 1986.
- R. Lee Ermey sjel v jednu hodinu ráno ze silnice a zlomil si dvě žebra na levé straně hrudníku. Kvůli tomuto poranění v některých scénách vůbec nehýbe levou rukou.
- Vincent D'Onofrio kvůli své roli shodil asi 30 kg, což je snad vůbec nejvíc v historii kinematografie. Předešlý rekord držel Robert De Niro, ten pro roli Jake La Motty ve filmu Zuřící býk (1980) shodil pětadvacet kilogramů.
- Režisér Stanley Kubrick byl známý tím, že se obklopoval pouze velmi malým štábem. Když elektrikář angažovaný na přípravu osvětlení scény dokončil svou práci, Kubrick využil příležitosti a poslal ho opravit vedení i do svého vlastního domu.
- Instruktor Hartman (R. Lee Ermey) se ve filmu nikdy neobjeví bez pokrývky hlavy.
Odkazy
Hrají:
Matthew Modine, Adam Baldwin, Vincent D'Onofrio, R. Lee Ermey, Dorian Harewood, Arliss Howard, Kevyn Major Howard, Ed O'Ross, John Terry, Kieron Jecchinis, Bruce Boa, Kirk Taylor, Jon Stafford, Tim Colceri, Ian Tyler, Gary Landon Mills, Sal Lopez, Papillon Soo, Ngoc Le, Peter Edmund, Tan Hung Francione, Leanne Hong, Marcus D'Amico, Costas Dino Chimona, Gil Kopel, Keith Hodiak, Peter Merrill, Herbert Norville, Nguyen Hue Phong, Stanley Kubrick, David Palffy, Vivian Kubrick, Gary Meyer, Steve Hudson, Philip Bailey, Chris Maybach