.jpg?ph=28b6509dcf)
Volání rodu / Volání rodu (1977/64/Československo/Dobrodružný) 65%
21.06.2025 23:54
JEDNOU VĚTOU
„Třetí část filmové trilogie o příhodách malého chlapce z doby kamenné na motivy knihy Eduarda Štorcha“
OBSAH
Další osudy hrdinů z pravěku. Tentokrát se Sokol (J. Bartoška) se svou ženou Šťastnou chvílí (G. Osvaldová) a v doprovodu Havranpírka (L. Hradílek) vydají před zhoubnou epidemií na cestu za novým domovem. Najdou útočiště u rodu Pastevců, na jejichž území přečkají zimu. Vůdce Pastevců však cizím lidem nedůvěřuje a čeká, že trojice nejpozději do jara zemře hlady. Díky mladičké Rosničce (M. Janderová-Kratochvílová), která se do Havranpírka zamilovala, však všichni přežijí. Zatímco Pastevci se jako každý rok na jaře vydávají hledat úrodné louky pro stádo svých ovcí, Sokol se Šťastnou chvílí a Havranpírkem zůstávají na místě. Na podzim totiž udělali nevídanou věc: zaseli obilí...
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
No jo. Další z těch v mém dětství oblíbených filmů, které zub času ohlodal jako pes kost, další z mých vžitých představ z dětství, které čas rozdrtil na prach. Štorchovy knížky mám rád dodnes, ale tahle Schmidtova adaptace, která se psanou předlohou má společné snad jen jméno hlavního hrdiny Havranpírka :o), nemá dnes už co nabídnout. Výprava zejména v tomto posledním díle působí velmi stroze, záběry na jednu chýši se tu střídají se záběry na herce v kožešinách, křepčících po krajině na Šumavě a v okolo Mělníka a navození pocitu atmosféry doby kamenné bylo zcela nulové. Celé to zpracování působilo tak nějak vyumělkovaně a nepřirozeně, o znázornění syrovosti a divokosti té doby si filmaři mohli jenom zdát. Ani scenář se moc nepovedl a herci neměli co hrát. Z celé trilogie byla nejkoukatelnější první Osada havranů, poté kvalita silně upadala. Případné diváky bych varoval, tato filmová adaptace nic nevypovídá o kvalitě Štorchových knížek, ty se naopak čtou moc hezky. Ale i pokus se cení, zvlášť s přihlédnutím k době vzniku. Ty dvě* jsou hlavně za odvahu se pustit do něčeho tak odvážného, jako přiblížit filmovým jazykem život doby kamenné. (Lima) 2*
Krá! Krááá! Krásné rozloučení s trilogií z dob, kdy hlavním úkolem lidstva bylo přežít zimu a neskapat na něco tak trapnýho jako chřipka. Naposled jsem tenhle film viděl jako dítě, ale superněžnou Rosničku jsem měl v hlavě pořád "zastrčenou". Až jsem se celý roztesknil. Inu, nostalgie... Potvora! Na závěr bych pronesl krátké zamyšlení nad vypravěčským mimimalismem, který všechny tři filmy používají. Dokonalá ukázka funkční úspornosti je jedna z posledních scén, v níž Havranpírko potká ztracenou dívku s koněm, na nemž naposledy jel její pronásledovatel. Chlapec se ptá, co se stalo s násilníkem, a dívka odpoví: "Vždyť jsem říkala, že v bažinách jsem silnější já." Přitom hodí smutně očima, jakoby si promítala pohled na tonoucího. V tenhle moment už tu scénu nemusím vidět, viděl jsem to celé v ten zlomek vteřiny v jejích očích. No dobře. Přiznámám. Mám bujnou fantazii a jsem nenáročnej... (UncleG) 4*
Třetí a poslední návrat do oněch časů, kdy jsme už nebyli jen lovci a sběrači. Nicméně musím konstatovat, že počasí se evidentně neřídí scénářem, poněvadž opravdový třeskutý mráz vyhlíží docela jinak. Tady si bezstarostně zurčí potůček, nemaje ani při březích pražádného ledového krajkoví, a v okolní krajině leží jen něco málo na pohled těžkého, mokrého sněhu. Ani jehňátko, jakožto jedna ze čtyřnohých hereckých hvězd, není v žádném případě něžným, bělounkým, sotva zrozeným mláďátkem - jak je divákovi podsouváno, ale mohutnou, umolousanou, téměř dospělou ovcí. Důvěryhodnost zápletky prakticky kopíruje důvěryhodnost klimatických podmínek i oné kudrnaté hrdinky, která nepotřebuje ondulaci, tudíž nikterak nedbá o svůj vzhled - o to aktivněji zkouší cudně zatajit svůj věk ... v bláhové naději, že jí to projde. Na druhou stranu - poctivá snaha o vyobrazení české kotliny za dob dávno minulých by tu byla, takže v souhrnu opět slabší 3* (pakobylka) 3*
VELKÁ RECENZE
Po úspěchu dobrodružných filmů Osada Havranů a Na veliké řece se režisér Jan Schmidt v roce 1977 rozhodl trilogii završit. Společně se scenáristou Milanem Pavlíkem natočil třetí a poslední díl – Volání rodu, který uzavírá příběh mladého lovce Havranpírka a jeho duchovní i lidské zrání v nelehkých podmínkách pravěké společnosti.
Zatímco první dva díly kladly důraz především na dobrodružství, přežití a hrdinský růst, Volání rodu přináší závažnější a hlubší témata – nemoc, vyobcování, předsudky a hledání nového smyslu života. Film tak získává vážnější tón, aniž by ztratil kontakt s původní poetikou trilogie.
Hlavním dramatickým prvkem příběhu je záchrana dívky jménem Šťastná Chvíle. Ta jako jediná přežila smrtící nákazu, která zničila celý její kmen – Rybáře. Místo soucitu se ale stává terčem strachu a nenávisti. Lidé z jejího rodu ji obviní z čarodějnictví a pokusí se ji zabít. V poslední chvíli ji zachrání Havranpírko spolu se svým věrným přítelem a mentorem Sokolem.
Trojice se pak vydává na cestu neznámem, vyhnaná z dosavadního života. Hledají nové místo, kde by mohli žít v míru – nový domov, nový „rod“. Putování se stává jak doslovným, tak symbolickým – je to hledání nové identity, nový způsob života mimo zažitá pravidla kočovných lovců.
Naděje se zrodí až u Pastevců, kmene usedlých lidí, kteří se již neusazují jen podle lovišť, ale začínají objevovat jiný způsob obživy – chov zvířat a zemědělství. Tento kmen symbolizuje přechod lidské společnosti od kočovnictví k usedlému životu, od neustálého boje o přežití k možnosti stability, sdílení a soužití.
Pastevci nabídnou trojici nejen útočiště, ale i naději na nový způsob života. To, co se dříve zdálo nemožné – že by lovci mohli změnit svou existenci – se najednou stává reálným. Havranpírko, Sokol i Šťastná Chvíle čelí novým výzvám, ale také možnostem společenství založeného na důvěře a spolupráci.
Herecké obsazení pokračuje v tradici předchozích filmů – Ludvík Hradílek v roli Havranpírka opět přesvědčivě ztvárňuje tichého, vnitřně silného mladíka. Jiří Bartoška jako Sokol působí jako důstojný ochránce a nositel zkušenosti, zatímco Gabriela Osvaldová v roli Šťastné Chvíle přináší postavě něhu, zranitelnost i vnitřní sílu. Výraznou epizodní roli má také Milada Janderová jako Rosnička – žena s intuicí a hlubším pohledem na svět.
Vizuální stránka filmu je opět velmi silná – režisér Schmidt a kameraman Jirí Tarantík dokáží zachytit drsnou krásu pravěké krajiny, tlumené barvy přírody i kontrasty mezi divokostí a klidem nového světa. Hudba Petra Hapky podtrhuje atmosféru a přispívá k meditativnímu rytmu filmu.
Volání rodu není jen dobrodružstvím, ale úvahou o změně, naději a svobodné volbě. Oproti předchozím dílům klade důraz na společenské souvislosti – ukazuje, že přežití není jen otázkou síly nebo zbraně, ale i schopnosti otevřít se novému a překonat předsudky.
Havranpírko a jeho přátelé symbolizují lidi na prahu nového věku – věku, kdy se z kočovníků stávají usedlíci, kdy se půda a domov stávají hodnotami, které nahrazují neustálý pohyb. Film tedy funguje jako kronika přerodu, osobního i společenského.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V rodu Rybářů vypukne nakažlivá choroba. Lidé padají jeden po druhém, vesnicí se šíří strach a zoufalství. Jen Šťastná Chvíle, mladá dívka z téhož kmene, zůstává zdravá. Namísto vděku nebo soucitu ji však ostatní začnou podezřívat – věří, že je očarovaná, že ona je příčinou neštěstí. V panice a zaslepenosti se rozhodnou ji zabít.
V poslední chvíli zasáhnou Sokol, statečný a zkušený lovec, a jeho přítel Havranpírko, mladý, ale už mnohým zocelený chlapec. Dívku zachrání a rozhodnou se ji odvézt do osady Havranů, v naději, že tam najde útočiště.
Ale ani Havrani nepřijmou uprchlíky s otevřenou náručí. I je děsí možná nákaza, nedostatek potravy, blížící se zima. Mají sami dost starostí. Dají Sokolovi, Šťastné Chvíli a Havranpírkovi trochu obilí na výměnu – zrno na setbu – a pošlou je pryč. Havranpírko, který nechce Sokola opustit, se rozhodne jít s nimi. Trojice tak vyráží na nejistou cestu za novým domovem.
Putují nehostinnou krajinou, lesy, bažinami a mlhou. V dálce zahlédnou muže na koních, první náznak, že svět se mění – a ne všude k lepšímu. Když se Sokol málem utopí v močálu, objeví se z ničeho nic dívka Rosnička, která je zachrání a dovede ke svému
Pastevci jsou usedlý lid – obdělávají půdu, chovají dobytek, ale jsou nedůvěřiví vůči cizincům. I přesto jim jejich vůdce Křikavec dovolí zůstat. Je zvědavý: mohou ti cizinci skutečně vypěstovat obilí ze zrna, které přinesli? Dovolí jim zasít pole, ale zima se blíží.
Zima zasáhne naplno. Pastevci trpí, ale pro trojici nově příchozích je ještě horší – nemají dost jídla, zásoby, ani oporu. Všichni se jim vyhýbají. Jen Rosnička jim tajně nosí trochu potravy, aby přežili. Přesto se nevzdávají. Pole pokryté sněhem je poslední naděje.
Když konečně přijde jaro, zaseté zrno vzklíčí. Z pole se začíná zvedat mladé obilí – zázrak života, příslib nového začátku. Ale ani to Křikavce zcela nepřesvědčí. Rod Pastevců se vydá s dobytkem na pastvu. Tam je přepadnou muži na koních – divocí nájezdníci. Zabíjejí a loupí, neváhají brát životy ani majetek. Většina Pastevců padne.
Rosničku unesou, Křikavec je těžce raněn. Havranpírko ho v soběstačné odvaze odnese zpět do sídla. Nad polem dál roste obilí, svědectví o práci, víře a vytrvalosti.
Jednoho dne se Rosnička vrátí. Utekla z rukou únosců, s sebou přivedla koně. A s tím i poselství odvahy a naděje. Pastevci jsou oslabeni, ale nejsou zničeni. Spolu s Havranpírkem, Sokolem a Šťastnou Chvílí začnou budovat nový rod – z trosek, ze země, z odvahy.
Postavy a obsazení
• Ludvík Hradilek - Havranpírko, mluví Roman Skamene
• Jiří Bartoška - Sokol
• Gabriela Osvaldová - Šťastná chvíle
• Bohumil Vávra - starý Havran
• Luba Skořepová - Vranka
• Beta Poničanová - Tlapa
• Zdeněk Kutil - Karas
• Ľudovít Kroner - Čihaj
• Milada Janderová-Kratochvílová - Rosnička
• Miroslav Moravec - Křikavec
• Ladislav Křiváček - Beran
• Jaroslav Rava - Hvizd
• Karel Hlušička - Aršun
• Zdeněk Srstka - muž s lasturou
• Marie Popelková - stařena
• Luba Skořepová - Vranka
• Helena Malehová-Šimková - Hrabalka
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.1.1979 Ústřední půjčovna filmů
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé v TV: 12.1.1980 Československá televize
Poprvé na DVD: 2.6.2008 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Sledování na VOD
Oneplay - od 13.3.2025
Canal Plus - od 14.10.2023
https://filmtoro.cz/film/volani-rodu
FILMY V SÉRII
Osada Havranů gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas286/
Československo, Dobrodružný, 1977
Režie: Jan Schmidt, Hrají: Jiří Bartoška, Ludvík Hradilek
Na veliké řece gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas287/
Československo, Dobrodružný, 1977
Režie: Jan Schmidt, Hrají: Ludvík Hradilek, Jiří Bartoška
Volání rodu gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas288/
Československo, Dobrodružný, 1977
Režie: Jan Schmidt, Hrají: Jiří Bartoška, Ludvík Hradilek
„Třetí část filmové trilogie o příhodách malého chlapce z doby kamenné na motivy knihy Eduarda Štorcha“
OBSAH
Další osudy hrdinů z pravěku. Tentokrát se Sokol (J. Bartoška) se svou ženou Šťastnou chvílí (G. Osvaldová) a v doprovodu Havranpírka (L. Hradílek) vydají před zhoubnou epidemií na cestu za novým domovem. Najdou útočiště u rodu Pastevců, na jejichž území přečkají zimu. Vůdce Pastevců však cizím lidem nedůvěřuje a čeká, že trojice nejpozději do jara zemře hlady. Díky mladičké Rosničce (M. Janderová-Kratochvílová), která se do Havranpírka zamilovala, však všichni přežijí. Zatímco Pastevci se jako každý rok na jaře vydávají hledat úrodné louky pro stádo svých ovcí, Sokol se Šťastnou chvílí a Havranpírkem zůstávají na místě. Na podzim totiž udělali nevídanou věc: zaseli obilí...
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
No jo. Další z těch v mém dětství oblíbených filmů, které zub času ohlodal jako pes kost, další z mých vžitých představ z dětství, které čas rozdrtil na prach. Štorchovy knížky mám rád dodnes, ale tahle Schmidtova adaptace, která se psanou předlohou má společné snad jen jméno hlavního hrdiny Havranpírka :o), nemá dnes už co nabídnout. Výprava zejména v tomto posledním díle působí velmi stroze, záběry na jednu chýši se tu střídají se záběry na herce v kožešinách, křepčících po krajině na Šumavě a v okolo Mělníka a navození pocitu atmosféry doby kamenné bylo zcela nulové. Celé to zpracování působilo tak nějak vyumělkovaně a nepřirozeně, o znázornění syrovosti a divokosti té doby si filmaři mohli jenom zdát. Ani scenář se moc nepovedl a herci neměli co hrát. Z celé trilogie byla nejkoukatelnější první Osada havranů, poté kvalita silně upadala. Případné diváky bych varoval, tato filmová adaptace nic nevypovídá o kvalitě Štorchových knížek, ty se naopak čtou moc hezky. Ale i pokus se cení, zvlášť s přihlédnutím k době vzniku. Ty dvě* jsou hlavně za odvahu se pustit do něčeho tak odvážného, jako přiblížit filmovým jazykem život doby kamenné. (Lima) 2*
Krá! Krááá! Krásné rozloučení s trilogií z dob, kdy hlavním úkolem lidstva bylo přežít zimu a neskapat na něco tak trapnýho jako chřipka. Naposled jsem tenhle film viděl jako dítě, ale superněžnou Rosničku jsem měl v hlavě pořád "zastrčenou". Až jsem se celý roztesknil. Inu, nostalgie... Potvora! Na závěr bych pronesl krátké zamyšlení nad vypravěčským mimimalismem, který všechny tři filmy používají. Dokonalá ukázka funkční úspornosti je jedna z posledních scén, v níž Havranpírko potká ztracenou dívku s koněm, na nemž naposledy jel její pronásledovatel. Chlapec se ptá, co se stalo s násilníkem, a dívka odpoví: "Vždyť jsem říkala, že v bažinách jsem silnější já." Přitom hodí smutně očima, jakoby si promítala pohled na tonoucího. V tenhle moment už tu scénu nemusím vidět, viděl jsem to celé v ten zlomek vteřiny v jejích očích. No dobře. Přiznámám. Mám bujnou fantazii a jsem nenáročnej... (UncleG) 4*
Třetí a poslední návrat do oněch časů, kdy jsme už nebyli jen lovci a sběrači. Nicméně musím konstatovat, že počasí se evidentně neřídí scénářem, poněvadž opravdový třeskutý mráz vyhlíží docela jinak. Tady si bezstarostně zurčí potůček, nemaje ani při březích pražádného ledového krajkoví, a v okolní krajině leží jen něco málo na pohled těžkého, mokrého sněhu. Ani jehňátko, jakožto jedna ze čtyřnohých hereckých hvězd, není v žádném případě něžným, bělounkým, sotva zrozeným mláďátkem - jak je divákovi podsouváno, ale mohutnou, umolousanou, téměř dospělou ovcí. Důvěryhodnost zápletky prakticky kopíruje důvěryhodnost klimatických podmínek i oné kudrnaté hrdinky, která nepotřebuje ondulaci, tudíž nikterak nedbá o svůj vzhled - o to aktivněji zkouší cudně zatajit svůj věk ... v bláhové naději, že jí to projde. Na druhou stranu - poctivá snaha o vyobrazení české kotliny za dob dávno minulých by tu byla, takže v souhrnu opět slabší 3* (pakobylka) 3*
VELKÁ RECENZE
Po úspěchu dobrodružných filmů Osada Havranů a Na veliké řece se režisér Jan Schmidt v roce 1977 rozhodl trilogii završit. Společně se scenáristou Milanem Pavlíkem natočil třetí a poslední díl – Volání rodu, který uzavírá příběh mladého lovce Havranpírka a jeho duchovní i lidské zrání v nelehkých podmínkách pravěké společnosti.
Zatímco první dva díly kladly důraz především na dobrodružství, přežití a hrdinský růst, Volání rodu přináší závažnější a hlubší témata – nemoc, vyobcování, předsudky a hledání nového smyslu života. Film tak získává vážnější tón, aniž by ztratil kontakt s původní poetikou trilogie.
Hlavním dramatickým prvkem příběhu je záchrana dívky jménem Šťastná Chvíle. Ta jako jediná přežila smrtící nákazu, která zničila celý její kmen – Rybáře. Místo soucitu se ale stává terčem strachu a nenávisti. Lidé z jejího rodu ji obviní z čarodějnictví a pokusí se ji zabít. V poslední chvíli ji zachrání Havranpírko spolu se svým věrným přítelem a mentorem Sokolem.
Trojice se pak vydává na cestu neznámem, vyhnaná z dosavadního života. Hledají nové místo, kde by mohli žít v míru – nový domov, nový „rod“. Putování se stává jak doslovným, tak symbolickým – je to hledání nové identity, nový způsob života mimo zažitá pravidla kočovných lovců.
Naděje se zrodí až u Pastevců, kmene usedlých lidí, kteří se již neusazují jen podle lovišť, ale začínají objevovat jiný způsob obživy – chov zvířat a zemědělství. Tento kmen symbolizuje přechod lidské společnosti od kočovnictví k usedlému životu, od neustálého boje o přežití k možnosti stability, sdílení a soužití.
Pastevci nabídnou trojici nejen útočiště, ale i naději na nový způsob života. To, co se dříve zdálo nemožné – že by lovci mohli změnit svou existenci – se najednou stává reálným. Havranpírko, Sokol i Šťastná Chvíle čelí novým výzvám, ale také možnostem společenství založeného na důvěře a spolupráci.
Herecké obsazení pokračuje v tradici předchozích filmů – Ludvík Hradílek v roli Havranpírka opět přesvědčivě ztvárňuje tichého, vnitřně silného mladíka. Jiří Bartoška jako Sokol působí jako důstojný ochránce a nositel zkušenosti, zatímco Gabriela Osvaldová v roli Šťastné Chvíle přináší postavě něhu, zranitelnost i vnitřní sílu. Výraznou epizodní roli má také Milada Janderová jako Rosnička – žena s intuicí a hlubším pohledem na svět.
Vizuální stránka filmu je opět velmi silná – režisér Schmidt a kameraman Jirí Tarantík dokáží zachytit drsnou krásu pravěké krajiny, tlumené barvy přírody i kontrasty mezi divokostí a klidem nového světa. Hudba Petra Hapky podtrhuje atmosféru a přispívá k meditativnímu rytmu filmu.
Volání rodu není jen dobrodružstvím, ale úvahou o změně, naději a svobodné volbě. Oproti předchozím dílům klade důraz na společenské souvislosti – ukazuje, že přežití není jen otázkou síly nebo zbraně, ale i schopnosti otevřít se novému a překonat předsudky.
Havranpírko a jeho přátelé symbolizují lidi na prahu nového věku – věku, kdy se z kočovníků stávají usedlíci, kdy se půda a domov stávají hodnotami, které nahrazují neustálý pohyb. Film tedy funguje jako kronika přerodu, osobního i společenského.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V rodu Rybářů vypukne nakažlivá choroba. Lidé padají jeden po druhém, vesnicí se šíří strach a zoufalství. Jen Šťastná Chvíle, mladá dívka z téhož kmene, zůstává zdravá. Namísto vděku nebo soucitu ji však ostatní začnou podezřívat – věří, že je očarovaná, že ona je příčinou neštěstí. V panice a zaslepenosti se rozhodnou ji zabít.
V poslední chvíli zasáhnou Sokol, statečný a zkušený lovec, a jeho přítel Havranpírko, mladý, ale už mnohým zocelený chlapec. Dívku zachrání a rozhodnou se ji odvézt do osady Havranů, v naději, že tam najde útočiště.
Ale ani Havrani nepřijmou uprchlíky s otevřenou náručí. I je děsí možná nákaza, nedostatek potravy, blížící se zima. Mají sami dost starostí. Dají Sokolovi, Šťastné Chvíli a Havranpírkovi trochu obilí na výměnu – zrno na setbu – a pošlou je pryč. Havranpírko, který nechce Sokola opustit, se rozhodne jít s nimi. Trojice tak vyráží na nejistou cestu za novým domovem.
Putují nehostinnou krajinou, lesy, bažinami a mlhou. V dálce zahlédnou muže na koních, první náznak, že svět se mění – a ne všude k lepšímu. Když se Sokol málem utopí v močálu, objeví se z ničeho nic dívka Rosnička, která je zachrání a dovede ke svému
Pastevci jsou usedlý lid – obdělávají půdu, chovají dobytek, ale jsou nedůvěřiví vůči cizincům. I přesto jim jejich vůdce Křikavec dovolí zůstat. Je zvědavý: mohou ti cizinci skutečně vypěstovat obilí ze zrna, které přinesli? Dovolí jim zasít pole, ale zima se blíží.
Zima zasáhne naplno. Pastevci trpí, ale pro trojici nově příchozích je ještě horší – nemají dost jídla, zásoby, ani oporu. Všichni se jim vyhýbají. Jen Rosnička jim tajně nosí trochu potravy, aby přežili. Přesto se nevzdávají. Pole pokryté sněhem je poslední naděje.
Když konečně přijde jaro, zaseté zrno vzklíčí. Z pole se začíná zvedat mladé obilí – zázrak života, příslib nového začátku. Ale ani to Křikavce zcela nepřesvědčí. Rod Pastevců se vydá s dobytkem na pastvu. Tam je přepadnou muži na koních – divocí nájezdníci. Zabíjejí a loupí, neváhají brát životy ani majetek. Většina Pastevců padne.
Rosničku unesou, Křikavec je těžce raněn. Havranpírko ho v soběstačné odvaze odnese zpět do sídla. Nad polem dál roste obilí, svědectví o práci, víře a vytrvalosti.
Jednoho dne se Rosnička vrátí. Utekla z rukou únosců, s sebou přivedla koně. A s tím i poselství odvahy a naděje. Pastevci jsou oslabeni, ale nejsou zničeni. Spolu s Havranpírkem, Sokolem a Šťastnou Chvílí začnou budovat nový rod – z trosek, ze země, z odvahy.
Postavy a obsazení
• Ludvík Hradilek - Havranpírko, mluví Roman Skamene
• Jiří Bartoška - Sokol
• Gabriela Osvaldová - Šťastná chvíle
• Bohumil Vávra - starý Havran
• Luba Skořepová - Vranka
• Beta Poničanová - Tlapa
• Zdeněk Kutil - Karas
• Ľudovít Kroner - Čihaj
• Milada Janderová-Kratochvílová - Rosnička
• Miroslav Moravec - Křikavec
• Ladislav Křiváček - Beran
• Jaroslav Rava - Hvizd
• Karel Hlušička - Aršun
• Zdeněk Srstka - muž s lasturou
• Marie Popelková - stařena
• Luba Skořepová - Vranka
• Helena Malehová-Šimková - Hrabalka
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.1.1979 Ústřední půjčovna filmů
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé v TV: 12.1.1980 Československá televize
Poprvé na DVD: 2.6.2008 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Sledování na VOD
Oneplay - od 13.3.2025
Canal Plus - od 14.10.2023
https://filmtoro.cz/film/volani-rodu
FILMY V SÉRII
Osada Havranů gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas286/
Československo, Dobrodružný, 1977
Režie: Jan Schmidt, Hrají: Jiří Bartoška, Ludvík Hradilek
Na veliké řece gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas287/
Československo, Dobrodružný, 1977
Režie: Jan Schmidt, Hrají: Ludvík Hradilek, Jiří Bartoška
Volání rodu gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas288/
Československo, Dobrodružný, 1977
Režie: Jan Schmidt, Hrají: Jiří Bartoška, Ludvík Hradilek
Tvůrci a herci
Jan Schmidt (Režie), Blažej Vráb (Produkce/Vedoucí výroby), Zdeněk Liška (Hudba), Jiří Macák (Kamera), Miroslav Hájek (Střih), - (Casting), Jindřich Goetz (Scénografie), Theodor Pištěk ml. (Kostýmy), Ivo Špalj (Zvuk), František Fabián (Zvuk), Jiří Šimon (Masky), Milan Pavlík (Scénář), Eduard Štorch (kniha) (Předloha), Jiří Bartoška (Herec), Ludvík Hradilek (Herec), Gabriela Osvaldová (Herec), Milada Janderová-Kratochvílová (Herec), Vladimír Hrabánek (Herec), Zuzana Plichtová (Herec), Jaroslava Pokorná (Herec), Miroslav Moravec (Herec), Vladimír Kudla (Herec), Jiří Wohanka (Herec), Ivo Hrdina (Herec), Michal Wang (Herec), Karel Dellapina (Herec), Zdeněk Kutil (Herec), Miroslav Mokošín (Herec), Beta Poničanová (Herec), Luba Skořepová (Herec), Ľudovít Króner (Herec), Bohumil Vávra (Herec), Václav Hladík (Herec), Václav Stýblo (Herec), Jan Prokeš (Herec), Jaroslav Mařan (Herec), Václav Wittmann (Herec), Marie Popelková (Herec), Helena Šimková-Malehová (Herec), Vlasta Gottwaldová (Herec), Eva Lysáková (Herec), Libuše Kosová (Herec), Jan Míškovský (Herec), Karel Macháček (Herec), Lenka Hornová (Herec), Stanislav Hájek (Herec), Ladislav Lahoda (Herec), Michal Träger (Herec), Karel Hovorka st. (Herec), Karel Hlušička (Herec), Jaroslav Radimecký (Herec), Zdeněk Srstka (Herec), Karel Vítek st. (Herec), Eduard Cupák (Herec), Roman Skamene (Herec), Jana Andresíková (Herec), Marie Vášová (Herec),
1977/64/Československo/Dobrodružný
Zajímavost k filmu
- Všechny tři díly trilogie (Na veliké řece a Osada Havranů) se točily najednou po celý rok.
- Mnoho dní hľadali filmári prastarý dub. Keď ho našli, neoboznámení drevorubači ho na druhý deň medzitým, ako ho natočili, vypílili.
- Pri natočenie scény, ako sa Havranie pierko (Ludvík Hradilek) prediera hlbokým snehom do svojej osady, sa vyskytli problémy. V tom roku boli v Jizerských horách mimoriadne vhodné podmienky. Keď ale dorazil štáb na miesto, nastal nevídaný odmäk.
- Rolu Sokola (Jiří Bartoška) mal hrať sovietsky herec Jeremenko. Ten to bral ako veľkú šancu na svetový úspech, prišiel k nám aj s celou rodinou a hovoril len po rusky. Meno Šťastná chvíľa nebol schopný vysloviť. Všemožne ho komolil, potom pochopil, čo slovo chvíľa znamená, a začal hovoriť "Mínutočka".
- Gabrielu Osvaldovú vybrali do úlohy Šťastnej chvíle na konkurze z 300 uchádzačiek.
- Vlci, ktorí vo filme naháňali Šťastnú chvíľu (Gabriela Osvaldová), boli nalíčené psy z ministerstva vnútra. Herečka na to dodnes spomína s hrôzou, lebo ju takmer zožrali.
- Mnoho dní hľadali filmári prastarý dub. Keď ho našli, neoboznámení drevorubači ho na druhý deň medzitým, ako ho natočili, vypílili.
- Pri natočenie scény, ako sa Havranie pierko (Ludvík Hradilek) prediera hlbokým snehom do svojej osady, sa vyskytli problémy. V tom roku boli v Jizerských horách mimoriadne vhodné podmienky. Keď ale dorazil štáb na miesto, nastal nevídaný odmäk.
- Rolu Sokola (Jiří Bartoška) mal hrať sovietsky herec Jeremenko. Ten to bral ako veľkú šancu na svetový úspech, prišiel k nám aj s celou rodinou a hovoril len po rusky. Meno Šťastná chvíľa nebol schopný vysloviť. Všemožne ho komolil, potom pochopil, čo slovo chvíľa znamená, a začal hovoriť "Mínutočka".
- Gabrielu Osvaldovú vybrali do úlohy Šťastnej chvíle na konkurze z 300 uchádzačiek.
- Vlci, ktorí vo filme naháňali Šťastnú chvíľu (Gabriela Osvaldová), boli nalíčené psy z ministerstva vnútra. Herečka na to dodnes spomína s hrôzou, lebo ju takmer zožrali.
Odkazy
Hrají:
Jiří Bartoška, Ludvík Hradilek, Gabriela Osvaldová, Milada Janderová-Kratochvílová, Vladimír Hrabánek, Zuzana Plichtová, Jaroslava Pokorná, Miroslav Moravec, Vladimír Kudla, Jiří Wohanka, Ivo Hrdina, Michal Wang, Karel Dellapina, Zdeněk Kutil, Miroslav Mokošín, Beta Poničanová, Luba Skořepová, Ľudovít Króner, Bohumil Vávra, Václav Hladík, Václav Stýblo, Jan Prokeš, Jaroslav Mařan, Václav Wittmann, Marie Popelková, Helena Šimková-Malehová, Vlasta Gottwaldová, Eva Lysáková, Libuše Kosová, Jan Míškovský, Karel Macháček, Lenka Hornová, Stanislav Hájek, Ladislav Lahoda, Michal Träger, Karel Hovorka st., Karel Hlušička, Jaroslav Radimecký, Zdeněk Srstka, Karel Vítek st., Eduard Cupák, Roman Skamene, Jana Andresíková, Marie Vášová