.jpg?ph=28b6509dcf)
Horká kaše / Horká kaše (1988/83/Československo/Drama) 51%
20.06.2025 18:15
JEDNOU VĚTOU
„Rockové memento z panelového města“
OBSAH
V 80. letech vznikla řada filmů o dospívající mládeži. Nejdříve pojednávaly o zmatečném hledání životní orientace, o obtížném vstupu do dospělého života - a pozvolna se zájem přesouval k mládeži delikventní. Tento snímek mapuje poměry na odlidštěném sídlišti, kde se mládež z nudy shlukuje do part, které se bezcílně toulají, ponižují kolemjdoucí, napadají bezbranné. Zjišťuje, že na bezprizorné děti mají rodiče příliš málo času, že jejich činy bagatelizují tak dlouho, dokud nedojde k tragédii. Avšak zbytečné siláctví slov i gest, melodramatický důraz na první lásku a pozdní prohlédnutí v jádru slušného chlapce, jenž podlehl lákání atraktivních vzorů, umenšuje varovnost tohoto jinak cenného snímku. (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Portrét metalové mládeže v prostředí šedivé socialistické architektury betonových králikáren. První film, v němž mohly zaznít metalové skladby, konkrétně od kapely Vitacit. V té době byl heavy metal na vrcholu popularity, po zahájení perestrojky přestal být pro komunisty nevyhovujícím žánrem. Já patřil mezi tu spoustu nadšenců, co chodili po městě s džískou obšitou nášivkama (Accept, Helloween, Metallica - chachá, to byly časy). Proto mám s tímhla filmem spojeny pěkné vzpomínky. Jenomže nostalgie je jedna věc a kvalita filmu jiná. A ten film je po dějové stránce hodně slabej. I hudebně jsem dneska úplně jinde, takže tu není nic, co by mně zaujalo. (Lima) 2*
Nikdy v životě by mě nenapadlo, že budu někdy rád, když uslyším Lucii Bílou. Tahle stupňující se brutalita plná kurviček ze základní školy, krutých sídlištních dětí a reálií pražského Jižáku má vážně něco do sebe. Bohužel jsem si poznámky začal dělat až v posledních 17 minutách, protože jsem měl za to, že se nacházíme teprve někde v půlce a ten film se skutečně začne naplno věnovat metalu, jak říká jeho anotace, místo toho, aby si hrál na jakousi upřímnou sociální sondu do života dobou a nekonzumem zkažené mládeže. Tohle krimi z Jižáku má díky pokroucené divácké optice vážně drajv a nosnou ideologii a když už nic, alespoň tam na konci všichni souloží a brečí. Pulse metal Brno a džiskový svět. (Tsunami_X) 3*
"Když jdou strejdové na dechovku a poperou se teda až půllitry lítaj, tak se normálně zahraje Padla facka na sále, všechno je v pořádku." Nikdy jsem nepatřil mezi skalní metalový hroziče, ale ve druhý polovině osmdesátých let jsem k metalu na chvilku konvertoval, takže by pro mne Horká kaše měla být srdeční záležitostí. Jenže není. Je to totiž hovadina plná nepříjemný mládeže a na tu já nerad vzpomínám. Tyto spolky znuděnejch kreténů bývaly totiž ozdobou každýho pořádnýho sídliště a nebyli to metalisti, pankáči ani depešáci. Byli to prostě jenom kreténi. Jinak ty hvězdy jsou výhradně za Vitacit s Luckou i bez ní a za připomínku několika legendárních vypalovaček typu Paralet či Haťapaťa. (Jara.Cimrman.jr) 2*
VELKÁ RECENZE
Film se odehrává v anonymním prostředí velkého pražského sídliště – konkrétně na Jižním Městě, které zde funguje jako bezútěšná kulisa dospívání bez pevných hodnot, rodinného vedení a jakéhokoliv pozitivního vzoru.
Režisér Urban a scenárista Cajthaml se snaží zrcadlit syrovou realitu konce osmdesátých let, kde dospívající mládež – ponechaná sama sobě – nachází smysl v partě, destrukci a agresi. Rodiče, zahlcení každodenní rutinou, zůstávají v pozadí, stejně jako škola či instituce.
Hlavní postavou je Honza Kovář, deváťák, který se snaží najít své místo ve světě, ale místo skutečné autority nebo porozumění nalézá pouze sílu a identitu v partě. Ti, které obdivuje, jsou ve skutečnosti násilní delikventi, kteří své frustrace ventilují šikanou, krádežemi a agresí.
Naopak jeho dívka Lucka představuje pokus o citovou rovnováhu, vnitřní kompas, ale její vliv je slabý proti tlaku skupiny. Postupně se oba mladí hrdinové ocitají ve spirále násilí a zrady, která nemá pozitivní vyústění. Honzova naivita, že "v partě najde přijetí", se ukáže jako fatální omyl.
Zcela výjimečným prvkem filmu je účast skupiny Vitacit a zpěvačky Lucie Bílé, která tehdy ještě působila pod svým původním jménem. Hudba zde nefunguje jen jako doprovod, ale jako symbolický zesilovač emocí a agresivní nálady mladých postav – metal jako „jazyk vzpoury“, který však nedokáže nahradit skutečný smysl.
Hudba tvoří vnitřní soundtrack chaosu, vzdoru, ale i prázdnoty. Právě tato rovina posunuje film do specifického dobového rámce – konec socialismu, rostoucí frustrace, šedé sídliště a mladí, kteří křičí po pozornosti.
Petr Bok jako Honza ztvárnil roli s jistou civilností, ale ne vždy přesvědčivě – jeho postava kolísá mezi pasivitou a výbušností. Lucie Benešová jako Lucka přináší do příběhu lidskost, ale její postava zůstává scénářově nedotažená. Celkově film trpí nedostatečně prokreslenou psychologií, i když má ambice být sociálním dramatem.
Sídliště je nasnímáno ve studených tónech – beton, šedé nebe, neosobní prostory. Kamera často sleduje postavy zpovzdálí, což zvyšuje pocit odcizení. Scény na chodbách, parkovištích a v opuštěných prostorách vytvářejí tísnivou atmosféru, ve které mladí hrdinové ztrácejí své morální záchytné body.
Film má ambici být společenskou výpovědí, ale nedosahuje hloubky například filmu Proč? (1987) nebo psychologické síly Pavučiny. Scénář místy působí schematicky a dialogy jsou někdy toporné. Přesto však snímek zachycuje dobu před Sametovou revolucí a její specifickou atmosféru.
Je to film s nedostatky, ale i s dobovou výpovědní hodnotou – ukazuje mladé lidi bez pevných opor, ztracené mezi domy a vlastní agresivitou.
Zajímavý pokus o sociální drama z konce 80. let, který mohl být silnější, kdyby měl lepší scénář a režijní vedení. Přesto si zaslouží pozornost jako méně známý, ale autentický obraz sídlištní mládeže na konci normalizace.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Žák deváté třídy Honza Kovář se před časem rok léčil poté, co ho těžce zranil bezohledný automobilista. Zameškal školu a teď je ve svých šestnácti letech ve třídě nejstarší.Tak trochu chodí se spolužačkou Luckou, jedináčkem televizní reportérky a velmi zaměstnaného otce. Žijí na největším pražském sídlišti - Jižním Městě. Lidé se tu ztrácí v šedi panelových domů. Část mladých si oblíbila heavymetalovou muziku a ti chodí na koncerty skupiny Vitacit. Po drobném incidentu se skupinovou vedoucí Věrou přestane Honza pomáhat jako dobrovolník při akcích pro děti. Připojí se k s partě kluků, vedených bezohledným a sobeckým Ondrou. Jejich aktivity jsou podivné. Okrádají menší děti o peníze na nákup a troufnou si i na penzisty. Honza po jejich výsměchu přestane pomáhat i invalidní dívce, kterou zná z nemocnice. Parta má vágní plány založit hudební skupinu, ale odhodlají se spíš k vandalství a rvačkám. Po jedné provokaci na koncertě jsou dokonce vyvedeni. Ondra pozve partu i Honzu s Luckou do vily svých věčně nepřítomných rodičů. Všichni jsou opilí a Radek odláká Lucku. Honza hraje počítačovou hru a netuší, že vyděšenou dívku Radek a poté i Ondra a Petr znásilní. Když ji Honza začne bránit dostane ránu po níž omdlí. Šokovanou dívku i Honzu v bezvědomí dopraví parta na ulici a nechá u nefungující telefonní budky. Zachrání je až mladá dvojice metalových fanoušků. Otec Kovář pozoruje s ulehčením na jednotce intenzivní péče, že syn otevřel oči. Rodiče Lucky se zoufale dohadují o své vině.
Postavy a obsazení
• Petr Bok - Honza Kovář
• Dana Syslová - kuchařka Kovářová, Honzova matka
• Miloš Vávra - soustružník Kovář, Honzův otec
• Lucie Benešová - Lucka Adamová, Honzova spolužačka
• Daniela Kolářová - televizní reportérka Adamová, Lucčina matka
• Vítězslav Jandák - Šmíd, Davidův otec
• Čestmír Gebouský - Adam, Lucčin otec
• Roman Fišer - Radek, člen party na Jižním Městě
• Václav Svoboda - Petr, člen party na Jižním Městě
Lucie Bílá - Lucie Bílá
• Lucie Juřičková - skupinová vedoucí Věra
• Luděk Adámek - hudebník
• Kateřina Cajthamlová - lékařka MUDr. Sovová
• Karel Brožek - redaktor Heine
• Anna Wetlinská - hlasatelka (sama sebe)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.1.1989 Ústřední půjčovna filmů
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.1.1990 (VHS) ÚPF - Ústřední půjčovna filmů
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Rockové memento z panelového města“
OBSAH
V 80. letech vznikla řada filmů o dospívající mládeži. Nejdříve pojednávaly o zmatečném hledání životní orientace, o obtížném vstupu do dospělého života - a pozvolna se zájem přesouval k mládeži delikventní. Tento snímek mapuje poměry na odlidštěném sídlišti, kde se mládež z nudy shlukuje do part, které se bezcílně toulají, ponižují kolemjdoucí, napadají bezbranné. Zjišťuje, že na bezprizorné děti mají rodiče příliš málo času, že jejich činy bagatelizují tak dlouho, dokud nedojde k tragédii. Avšak zbytečné siláctví slov i gest, melodramatický důraz na první lásku a pozdní prohlédnutí v jádru slušného chlapce, jenž podlehl lákání atraktivních vzorů, umenšuje varovnost tohoto jinak cenného snímku. (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Portrét metalové mládeže v prostředí šedivé socialistické architektury betonových králikáren. První film, v němž mohly zaznít metalové skladby, konkrétně od kapely Vitacit. V té době byl heavy metal na vrcholu popularity, po zahájení perestrojky přestal být pro komunisty nevyhovujícím žánrem. Já patřil mezi tu spoustu nadšenců, co chodili po městě s džískou obšitou nášivkama (Accept, Helloween, Metallica - chachá, to byly časy). Proto mám s tímhla filmem spojeny pěkné vzpomínky. Jenomže nostalgie je jedna věc a kvalita filmu jiná. A ten film je po dějové stránce hodně slabej. I hudebně jsem dneska úplně jinde, takže tu není nic, co by mně zaujalo. (Lima) 2*
Nikdy v životě by mě nenapadlo, že budu někdy rád, když uslyším Lucii Bílou. Tahle stupňující se brutalita plná kurviček ze základní školy, krutých sídlištních dětí a reálií pražského Jižáku má vážně něco do sebe. Bohužel jsem si poznámky začal dělat až v posledních 17 minutách, protože jsem měl za to, že se nacházíme teprve někde v půlce a ten film se skutečně začne naplno věnovat metalu, jak říká jeho anotace, místo toho, aby si hrál na jakousi upřímnou sociální sondu do života dobou a nekonzumem zkažené mládeže. Tohle krimi z Jižáku má díky pokroucené divácké optice vážně drajv a nosnou ideologii a když už nic, alespoň tam na konci všichni souloží a brečí. Pulse metal Brno a džiskový svět. (Tsunami_X) 3*
"Když jdou strejdové na dechovku a poperou se teda až půllitry lítaj, tak se normálně zahraje Padla facka na sále, všechno je v pořádku." Nikdy jsem nepatřil mezi skalní metalový hroziče, ale ve druhý polovině osmdesátých let jsem k metalu na chvilku konvertoval, takže by pro mne Horká kaše měla být srdeční záležitostí. Jenže není. Je to totiž hovadina plná nepříjemný mládeže a na tu já nerad vzpomínám. Tyto spolky znuděnejch kreténů bývaly totiž ozdobou každýho pořádnýho sídliště a nebyli to metalisti, pankáči ani depešáci. Byli to prostě jenom kreténi. Jinak ty hvězdy jsou výhradně za Vitacit s Luckou i bez ní a za připomínku několika legendárních vypalovaček typu Paralet či Haťapaťa. (Jara.Cimrman.jr) 2*
VELKÁ RECENZE
Film se odehrává v anonymním prostředí velkého pražského sídliště – konkrétně na Jižním Městě, které zde funguje jako bezútěšná kulisa dospívání bez pevných hodnot, rodinného vedení a jakéhokoliv pozitivního vzoru.
Režisér Urban a scenárista Cajthaml se snaží zrcadlit syrovou realitu konce osmdesátých let, kde dospívající mládež – ponechaná sama sobě – nachází smysl v partě, destrukci a agresi. Rodiče, zahlcení každodenní rutinou, zůstávají v pozadí, stejně jako škola či instituce.
Hlavní postavou je Honza Kovář, deváťák, který se snaží najít své místo ve světě, ale místo skutečné autority nebo porozumění nalézá pouze sílu a identitu v partě. Ti, které obdivuje, jsou ve skutečnosti násilní delikventi, kteří své frustrace ventilují šikanou, krádežemi a agresí.
Naopak jeho dívka Lucka představuje pokus o citovou rovnováhu, vnitřní kompas, ale její vliv je slabý proti tlaku skupiny. Postupně se oba mladí hrdinové ocitají ve spirále násilí a zrady, která nemá pozitivní vyústění. Honzova naivita, že "v partě najde přijetí", se ukáže jako fatální omyl.
Zcela výjimečným prvkem filmu je účast skupiny Vitacit a zpěvačky Lucie Bílé, která tehdy ještě působila pod svým původním jménem. Hudba zde nefunguje jen jako doprovod, ale jako symbolický zesilovač emocí a agresivní nálady mladých postav – metal jako „jazyk vzpoury“, který však nedokáže nahradit skutečný smysl.
Hudba tvoří vnitřní soundtrack chaosu, vzdoru, ale i prázdnoty. Právě tato rovina posunuje film do specifického dobového rámce – konec socialismu, rostoucí frustrace, šedé sídliště a mladí, kteří křičí po pozornosti.
Petr Bok jako Honza ztvárnil roli s jistou civilností, ale ne vždy přesvědčivě – jeho postava kolísá mezi pasivitou a výbušností. Lucie Benešová jako Lucka přináší do příběhu lidskost, ale její postava zůstává scénářově nedotažená. Celkově film trpí nedostatečně prokreslenou psychologií, i když má ambice být sociálním dramatem.
Sídliště je nasnímáno ve studených tónech – beton, šedé nebe, neosobní prostory. Kamera často sleduje postavy zpovzdálí, což zvyšuje pocit odcizení. Scény na chodbách, parkovištích a v opuštěných prostorách vytvářejí tísnivou atmosféru, ve které mladí hrdinové ztrácejí své morální záchytné body.
Film má ambici být společenskou výpovědí, ale nedosahuje hloubky například filmu Proč? (1987) nebo psychologické síly Pavučiny. Scénář místy působí schematicky a dialogy jsou někdy toporné. Přesto však snímek zachycuje dobu před Sametovou revolucí a její specifickou atmosféru.
Je to film s nedostatky, ale i s dobovou výpovědní hodnotou – ukazuje mladé lidi bez pevných opor, ztracené mezi domy a vlastní agresivitou.
Zajímavý pokus o sociální drama z konce 80. let, který mohl být silnější, kdyby měl lepší scénář a režijní vedení. Přesto si zaslouží pozornost jako méně známý, ale autentický obraz sídlištní mládeže na konci normalizace.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Žák deváté třídy Honza Kovář se před časem rok léčil poté, co ho těžce zranil bezohledný automobilista. Zameškal školu a teď je ve svých šestnácti letech ve třídě nejstarší.Tak trochu chodí se spolužačkou Luckou, jedináčkem televizní reportérky a velmi zaměstnaného otce. Žijí na největším pražském sídlišti - Jižním Městě. Lidé se tu ztrácí v šedi panelových domů. Část mladých si oblíbila heavymetalovou muziku a ti chodí na koncerty skupiny Vitacit. Po drobném incidentu se skupinovou vedoucí Věrou přestane Honza pomáhat jako dobrovolník při akcích pro děti. Připojí se k s partě kluků, vedených bezohledným a sobeckým Ondrou. Jejich aktivity jsou podivné. Okrádají menší děti o peníze na nákup a troufnou si i na penzisty. Honza po jejich výsměchu přestane pomáhat i invalidní dívce, kterou zná z nemocnice. Parta má vágní plány založit hudební skupinu, ale odhodlají se spíš k vandalství a rvačkám. Po jedné provokaci na koncertě jsou dokonce vyvedeni. Ondra pozve partu i Honzu s Luckou do vily svých věčně nepřítomných rodičů. Všichni jsou opilí a Radek odláká Lucku. Honza hraje počítačovou hru a netuší, že vyděšenou dívku Radek a poté i Ondra a Petr znásilní. Když ji Honza začne bránit dostane ránu po níž omdlí. Šokovanou dívku i Honzu v bezvědomí dopraví parta na ulici a nechá u nefungující telefonní budky. Zachrání je až mladá dvojice metalových fanoušků. Otec Kovář pozoruje s ulehčením na jednotce intenzivní péče, že syn otevřel oči. Rodiče Lucky se zoufale dohadují o své vině.
Postavy a obsazení
• Petr Bok - Honza Kovář
• Dana Syslová - kuchařka Kovářová, Honzova matka
• Miloš Vávra - soustružník Kovář, Honzův otec
• Lucie Benešová - Lucka Adamová, Honzova spolužačka
• Daniela Kolářová - televizní reportérka Adamová, Lucčina matka
• Vítězslav Jandák - Šmíd, Davidův otec
• Čestmír Gebouský - Adam, Lucčin otec
• Roman Fišer - Radek, člen party na Jižním Městě
• Václav Svoboda - Petr, člen party na Jižním Městě
Lucie Bílá - Lucie Bílá
• Lucie Juřičková - skupinová vedoucí Věra
• Luděk Adámek - hudebník
• Kateřina Cajthamlová - lékařka MUDr. Sovová
• Karel Brožek - redaktor Heine
• Anna Wetlinská - hlasatelka (sama sebe)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.1.1989 Ústřední půjčovna filmů
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.1.1990 (VHS) ÚPF - Ústřední půjčovna filmů
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Sledování na VOD
https://filmtoro.cz/
https://filmtoro.cz/
Tvůrci a herci
Radovan Urban (Režie), Jana Koubová (Produkce/Vedoucí výroby), Martin Kratochvíl (Hudba), Martin Benoni (Kamera), Jan Chaloupek (Střih), - (Casting), Jiří Matolín (Scénografie), Olga Jedličková (Kostýmy), Jiří Kejř (Zvuk), Jaroslav Čermák (Masky), Libuše Barlová (Masky), Šárka Brabcová (Masky), Miloš Cajthaml (Scénář), Miloš Cajthaml (kniha) (Předloha), Tomáš Růžička (Herec), Dana Syslová (Herec), Lucie Benešová (Herec), Daniela Kolářová (Herec), Vítězslav Jandák (Herec), Lucie Bílá (Herec), Miloš Vávra (Herec), Čestmír Gebouský (Herec), Petr Bok (Herec), Dana Horčicová (Herec), Lucie Juřičková (Herec), Jiří Petr (Herec), Václav Svoboda (Herec), Roman Fišer (Herec), Lucie Vojtěchová (Herec), Kateřina Cajthamlová (Herec), Ondřej Votoček (Herec), Pavel Hejč (Herec),
1988/83/Československo/Drama
Zajímavost k filmu
- Zhruba v čase 01:11:00 kouká Ondrova babička (Vlastimila Vlková) v televizi na film Proč? (1987).
- Převážná část filmu se odehrává na sídlišti Chodov v Praze.
- Ve filmu se objevila v roli doktorky Kateřina Cajthamlová, která byla v době natáčení manželkou scenáristy filmu Miloše Cajthamla.
- Scénář k filmu napsal Miloš Cajthaml podle své vlastní povídky „Jak se kreslí nula“.
- Představitel Františka Miroslav Lettermann, měl ve skutečnosti vadu řeči. Okolo 30. minuty řekne jeho postava jedinou větu, a to "Kašlem na to, jdem", kterou museli tvůrci ve studiu předabovat.
- Mirek Lettermann, v civilním životě Šváb, zemřel tragicky přibilžně půl roku po premiéře.
- Film sa natáčal v meste Praha a pri vodnej nádrži Hostivař.
- Na záberoch z koncertu Vitacitu robili komparz členovia oficiálneho fan klubu kapely.
- Vo filme je kapela Vitacit vôbec prvý krát zaznamenaná na filmovom páse.
- Premiéra filmu bola 4.1.1989 v pražskom kine Světozor.
- Převážná část filmu se odehrává na sídlišti Chodov v Praze.
- Ve filmu se objevila v roli doktorky Kateřina Cajthamlová, která byla v době natáčení manželkou scenáristy filmu Miloše Cajthamla.
- Scénář k filmu napsal Miloš Cajthaml podle své vlastní povídky „Jak se kreslí nula“.
- Představitel Františka Miroslav Lettermann, měl ve skutečnosti vadu řeči. Okolo 30. minuty řekne jeho postava jedinou větu, a to "Kašlem na to, jdem", kterou museli tvůrci ve studiu předabovat.
- Mirek Lettermann, v civilním životě Šváb, zemřel tragicky přibilžně půl roku po premiéře.
- Film sa natáčal v meste Praha a pri vodnej nádrži Hostivař.
- Na záberoch z koncertu Vitacitu robili komparz členovia oficiálneho fan klubu kapely.
- Vo filme je kapela Vitacit vôbec prvý krát zaznamenaná na filmovom páse.
- Premiéra filmu bola 4.1.1989 v pražskom kine Světozor.
Odkazy