Hrátky s čertem / Hrátky s čertem (1956/101/Československo/Pohádka, Komedie) 78%
18.06.2025 16:18
JEDNOU VĚTOU
„Princezna a Káča touží po ženichovi, peklo touží po dušičkách a vysloužilý voják po fajfce plné tabáku.“
OBSAH
Pohádková komedie natočená podle stejnojmenné divadelní hry patří dodnes k nezapomenutelným diváckým bonbónkům. Příběh vysloužilého vojáka Martina Kabáta, který se nezalekne ani hrozného loupežníka Sarky Farky, ani pekla plného rohatých čertů, patří totiž k těm, které nadšeně přijímá každá nová generace diváků. Všechno začíná okamžikem, kdy se dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel. (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Mistrná alegorie? Možná. Oživlé Ladovy figurky a figury, stromy a stromečky, děsivě studiový vzhled a naprostá krása? Zcela určitě:) Zlatý fond českého filmu? Naprosto bez debat či pochyb. Skvělé herecké výkony, nedůstojné slovo "hlášky", popis ani zdaleka nedosahující skutečné kvality filmu? No jo, ale co má člověk dělat, rozplývat se nad zaslepenou vzdorovitou princeznou "A ne!" Dišperandou, fortelnou dívčinou Káčou, brutálně zákeřným Dr. Solfernem či pámbíčkářským poustevníkem Školastikem, to by bylo na dlouho a dlouho. A to pořád ještě není řeč o děsivém Ladislavu Peškovi a každou vteřinu zářícím Josefu Bekovi. Herecké mistrovství v pohádce či komedii, označte si to jak chcete, ale to a nic míň jsou Hrátky S Čertem. Chcete-li důkaz, že i bez monstrózní výpravy lze natočit nefalšovaný velkofilm, který přetrvá věky, pak je tady. 100% a tady je ta sedma. (Gemini) 5*
Není to rozhodně typická pohádka. Umně si vyhrává s klasickými schématy pohádkového žánru, ale nezná míru, jak dlouho je schopná bavit, a za jak dlouho znudit. Dost se totiž vleče, a když už má nakročeno zakončit nějakou svoji fázi, tak je to právě začátek nového úseku, v němž se začíná rozvíjet další dějová linie, například s loupežníkem legračního jména. Až moc motivů na jeden film. Chtělo to ubrat a věnovat se jedné dějové linii, ne rozjíždět další, poněkud dějově brzdící linie. Zkrácení a prostříhání by filmu prospělo. Divadelní původ je znát a nezapře se ani ve filmové řeči. 60% (kingik) 3*
Když jsem byl malej, tahle pohádka se mi spíš nelíbila. Dnes už vím proč (a přehodnotil jsem svůj názor). Prvně kvůli prostředí a dekoracím, které jsou vpravdě divadelní (a i když v mnoha jiných pohdkách je ta umělost mnohem horší, tady mi to vadilo asi nejvíc) a za druhé že to není klasická pohádka, kde dobro je jenom dobrý a zlo jenom zlý. Protože jsem nikdy netušil, kdo je lepší z dvojice Smolík-Vojta (školastyk-lupič). A za další je to plné štiplavého satirického humoru, kterej jsem jako malej fakan prostě nemohl rozeznat a už vůbec ne pochopit. Nevím, jestli to tak bylo zamýšleno, ale mnohé promluvy Martina Kabáta o pekelnících a peklu samotném jsou vlastně kritikou komunismu (i když tehdy možná všeho ostatního kromě komunismu). Když Martin říká, že správnýho chlapa nemůžou obloudit žádnou lží, vidím v tom odpověď na politické procesy s nepohodlnými lidmi v padesátých letech (jako Milada Horáková apod). Navíc plejáda výborných českých herců, z nichž každý předvádí to nejlepší (někteří z nich jako třeba Josef Bek hráli své role i v divadle) a navíc se tu taky jedná úplně o první ukázku škodlivosti kouření, jaká v našem filmu byla zobrazena. A až do pohádky S čerty nejsou žerty tu je ten absolutně nejgeniálnější Lucifer, jakýho jsem kdy ve filmu viděl. (monolog) 5*
VELKÁ RECENZE
Vysloužilý voják Martin má pro strach uděláno. Nelekne se loupežníka Sarky Farky a nebojí se ani čertů v Čertově mlýně. V lese se seznámí s poustevníkem Školastykem, jehož způsob zbožnosti se mu moc nezamlouvá. Do královského zámku se začínají sjíždět princové na námluvy. Princezna Dišperanda by se ráda vdala, ale žádný ze vznešených nápadníků se jí nelíbí. Její služebná Káča také touží po vdavkách a tak se obě dívky upíší čertu za příslib pěkných ženichů. Káča omylem předá oba úpisy Martinovi a Martin je večer prohraje s čertovským doktorem Solfernem. Nešťastný Martin se vydá pro úpisy do pekla, kde se ke svému překvapení setká s Káčou. Pronikne k Belzebubovi, zmocní se úpisů a rychle je roztrhá. Před hněvem čertů zachrání Martina a Káču anděl Theofil a oba se v pořádku vrátí na zem. Princezna si sama najde pohledného ženicha - myslivce Huberta. A Káča? Té se již Martin nezbaví.
Pohádkovou divadelní hru na motivy příběhu o čertovi a vdavekchtivé Káče adaptoval její autor, spisovatel Jan Drda, do podoby filmového scénáře. Na přepisu populárního příběhu se podílel i Josef Mach, který v roce 1956 Hrátky s čertem režíroval. Hlavním hrdinou veselého vyprávění je bodrý, vysloužilý voják Martin Kabát, který se musí vydat do pekla, aby vysvobodil princeznu Dišperandu a její služebnou Káču z moci pekelníků. Vdavekchytivé ženy se totiž upsaly čertovi výměnou za vytoužené ženichy. Na straně dobra stojí proti Belzebubovi a jeho rohaté chásce naštěstí i dobrotivý anděl Theofil... V hlavních rolích se objevili Josef Bek jako Martin, Eva Klepáčová coby Káča a Alena Vránová v roli Dišperandy. V rámci hereckého obsazení je nezapomenutelný i Jaroslav Vojta, který si zahrál loupežníka Sarku Farku.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Děj začíná v lesích, kde potkáváme vysloužilého vojáka Martina Kabáta. Je to odvážný, ale prostý člověk, který se nebojí postavit ani čertům. Putuje světem s mečem a vlastním rozumem. Cestou se setkává s poustevníkem Školastýkem, který ho varuje před nebezpečím, jež se skrývá v blízkém kraji – peklo prý sbírá duše a svádí lidi ke hříchu.
V království princezny Dišperandy a komtesy Klotyldy začíná působit pekelná moc. Princezna i komtesa se z neznámého důvodu stávají čím dál arogantnější, panovačnější a ztrácejí soucit. Důvodem je smlouva s peklem – čerti si je chtějí odvést jako hříšné duše.
Do situace se zamotá i kaprál Kudla a student Janek, kteří se snaží situaci nějak řešit. Objevuje se také král Damiján – mírně popletený panovník, který je pod vlivem pekelných sil bezmocný.
V pozadí všech událostí stojí čert Solfernus, lstivý a výřečný pekelník, který kuje plány, jak dostat duše do pekla. Uzavírá smlouvy s lidmi a svede i poustevníka Školastýka – slibuje mu postavení i moc, pokud zradí zásady svaté víry.
Martin Kabát se rozhodne postavit se čertům. Ne z čisté zbožnosti, ale z přesvědčení, že peklo by nemělo brát ty, kdo byli svedeni lstí. Vydává se do pekla, kde pomocí odvahy, důvtipu a meče porazí čerty a přiměje je ke zrušení smluv.
Martin osvobodí nejen duše princezny a komtesy, ale i ostatní, kdo byli svedeni peklem. Školastýk činí pokání. Lidé, kteří byli pýchou, lakotou nebo závistí svedeni na scestí, se vrací k lepším hodnotám.
Peklo je poraženo, dobro zvítězí – ale ne zázrakem, nýbrž zásluhou odvahy a spravedlnosti obyčejného člověka.
Postavy a obsazení
• Josef Bek - vysloužilý dragoun Martin Kabát
• Eva Klepáčová - služka Káča
• Alena Vránová - princezna Dišperanda
• František Smolík - poustevník Školastykus
• Jaroslav Vojta - loupežník Sarka Farka
• Bohuš Záhorský - král
• Stanislav Neumann - zapomenutý čert Omnimor
• František Filipovský - zapomenutý čert Karborund
• Josef Vinklář - mladý čert – myslivec Lucius
• Ladislav Pešek - pán pekla Belzebub
• Vladimír Ráž - kníže pekla Solfernus
• Rudolf Deyl ml. - pobočník pána pekla Belial
• Antonín Šůra - anděl Teofil
• Josef Mixa - myslivec Hubert
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 26.4.1957 Ústřední půjčovna filmů
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 9.12.2003 (DVD) Filmexport Home Video
Poprvé na DVD: 1.12.2003 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Princezna a Káča touží po ženichovi, peklo touží po dušičkách a vysloužilý voják po fajfce plné tabáku.“
OBSAH
Pohádková komedie natočená podle stejnojmenné divadelní hry patří dodnes k nezapomenutelným diváckým bonbónkům. Příběh vysloužilého vojáka Martina Kabáta, který se nezalekne ani hrozného loupežníka Sarky Farky, ani pekla plného rohatých čertů, patří totiž k těm, které nadšeně přijímá každá nová generace diváků. Všechno začíná okamžikem, kdy se dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel. (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Mistrná alegorie? Možná. Oživlé Ladovy figurky a figury, stromy a stromečky, děsivě studiový vzhled a naprostá krása? Zcela určitě:) Zlatý fond českého filmu? Naprosto bez debat či pochyb. Skvělé herecké výkony, nedůstojné slovo "hlášky", popis ani zdaleka nedosahující skutečné kvality filmu? No jo, ale co má člověk dělat, rozplývat se nad zaslepenou vzdorovitou princeznou "A ne!" Dišperandou, fortelnou dívčinou Káčou, brutálně zákeřným Dr. Solfernem či pámbíčkářským poustevníkem Školastikem, to by bylo na dlouho a dlouho. A to pořád ještě není řeč o děsivém Ladislavu Peškovi a každou vteřinu zářícím Josefu Bekovi. Herecké mistrovství v pohádce či komedii, označte si to jak chcete, ale to a nic míň jsou Hrátky S Čertem. Chcete-li důkaz, že i bez monstrózní výpravy lze natočit nefalšovaný velkofilm, který přetrvá věky, pak je tady. 100% a tady je ta sedma. (Gemini) 5*
Není to rozhodně typická pohádka. Umně si vyhrává s klasickými schématy pohádkového žánru, ale nezná míru, jak dlouho je schopná bavit, a za jak dlouho znudit. Dost se totiž vleče, a když už má nakročeno zakončit nějakou svoji fázi, tak je to právě začátek nového úseku, v němž se začíná rozvíjet další dějová linie, například s loupežníkem legračního jména. Až moc motivů na jeden film. Chtělo to ubrat a věnovat se jedné dějové linii, ne rozjíždět další, poněkud dějově brzdící linie. Zkrácení a prostříhání by filmu prospělo. Divadelní původ je znát a nezapře se ani ve filmové řeči. 60% (kingik) 3*
Když jsem byl malej, tahle pohádka se mi spíš nelíbila. Dnes už vím proč (a přehodnotil jsem svůj názor). Prvně kvůli prostředí a dekoracím, které jsou vpravdě divadelní (a i když v mnoha jiných pohdkách je ta umělost mnohem horší, tady mi to vadilo asi nejvíc) a za druhé že to není klasická pohádka, kde dobro je jenom dobrý a zlo jenom zlý. Protože jsem nikdy netušil, kdo je lepší z dvojice Smolík-Vojta (školastyk-lupič). A za další je to plné štiplavého satirického humoru, kterej jsem jako malej fakan prostě nemohl rozeznat a už vůbec ne pochopit. Nevím, jestli to tak bylo zamýšleno, ale mnohé promluvy Martina Kabáta o pekelnících a peklu samotném jsou vlastně kritikou komunismu (i když tehdy možná všeho ostatního kromě komunismu). Když Martin říká, že správnýho chlapa nemůžou obloudit žádnou lží, vidím v tom odpověď na politické procesy s nepohodlnými lidmi v padesátých letech (jako Milada Horáková apod). Navíc plejáda výborných českých herců, z nichž každý předvádí to nejlepší (někteří z nich jako třeba Josef Bek hráli své role i v divadle) a navíc se tu taky jedná úplně o první ukázku škodlivosti kouření, jaká v našem filmu byla zobrazena. A až do pohádky S čerty nejsou žerty tu je ten absolutně nejgeniálnější Lucifer, jakýho jsem kdy ve filmu viděl. (monolog) 5*
VELKÁ RECENZE
Vysloužilý voják Martin má pro strach uděláno. Nelekne se loupežníka Sarky Farky a nebojí se ani čertů v Čertově mlýně. V lese se seznámí s poustevníkem Školastykem, jehož způsob zbožnosti se mu moc nezamlouvá. Do královského zámku se začínají sjíždět princové na námluvy. Princezna Dišperanda by se ráda vdala, ale žádný ze vznešených nápadníků se jí nelíbí. Její služebná Káča také touží po vdavkách a tak se obě dívky upíší čertu za příslib pěkných ženichů. Káča omylem předá oba úpisy Martinovi a Martin je večer prohraje s čertovským doktorem Solfernem. Nešťastný Martin se vydá pro úpisy do pekla, kde se ke svému překvapení setká s Káčou. Pronikne k Belzebubovi, zmocní se úpisů a rychle je roztrhá. Před hněvem čertů zachrání Martina a Káču anděl Theofil a oba se v pořádku vrátí na zem. Princezna si sama najde pohledného ženicha - myslivce Huberta. A Káča? Té se již Martin nezbaví.
Pohádkovou divadelní hru na motivy příběhu o čertovi a vdavekchtivé Káče adaptoval její autor, spisovatel Jan Drda, do podoby filmového scénáře. Na přepisu populárního příběhu se podílel i Josef Mach, který v roce 1956 Hrátky s čertem režíroval. Hlavním hrdinou veselého vyprávění je bodrý, vysloužilý voják Martin Kabát, který se musí vydat do pekla, aby vysvobodil princeznu Dišperandu a její služebnou Káču z moci pekelníků. Vdavekchytivé ženy se totiž upsaly čertovi výměnou za vytoužené ženichy. Na straně dobra stojí proti Belzebubovi a jeho rohaté chásce naštěstí i dobrotivý anděl Theofil... V hlavních rolích se objevili Josef Bek jako Martin, Eva Klepáčová coby Káča a Alena Vránová v roli Dišperandy. V rámci hereckého obsazení je nezapomenutelný i Jaroslav Vojta, který si zahrál loupežníka Sarku Farku.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Děj začíná v lesích, kde potkáváme vysloužilého vojáka Martina Kabáta. Je to odvážný, ale prostý člověk, který se nebojí postavit ani čertům. Putuje světem s mečem a vlastním rozumem. Cestou se setkává s poustevníkem Školastýkem, který ho varuje před nebezpečím, jež se skrývá v blízkém kraji – peklo prý sbírá duše a svádí lidi ke hříchu.
V království princezny Dišperandy a komtesy Klotyldy začíná působit pekelná moc. Princezna i komtesa se z neznámého důvodu stávají čím dál arogantnější, panovačnější a ztrácejí soucit. Důvodem je smlouva s peklem – čerti si je chtějí odvést jako hříšné duše.
Do situace se zamotá i kaprál Kudla a student Janek, kteří se snaží situaci nějak řešit. Objevuje se také král Damiján – mírně popletený panovník, který je pod vlivem pekelných sil bezmocný.
V pozadí všech událostí stojí čert Solfernus, lstivý a výřečný pekelník, který kuje plány, jak dostat duše do pekla. Uzavírá smlouvy s lidmi a svede i poustevníka Školastýka – slibuje mu postavení i moc, pokud zradí zásady svaté víry.
Martin Kabát se rozhodne postavit se čertům. Ne z čisté zbožnosti, ale z přesvědčení, že peklo by nemělo brát ty, kdo byli svedeni lstí. Vydává se do pekla, kde pomocí odvahy, důvtipu a meče porazí čerty a přiměje je ke zrušení smluv.
Martin osvobodí nejen duše princezny a komtesy, ale i ostatní, kdo byli svedeni peklem. Školastýk činí pokání. Lidé, kteří byli pýchou, lakotou nebo závistí svedeni na scestí, se vrací k lepším hodnotám.
Peklo je poraženo, dobro zvítězí – ale ne zázrakem, nýbrž zásluhou odvahy a spravedlnosti obyčejného člověka.
Postavy a obsazení
• Josef Bek - vysloužilý dragoun Martin Kabát
• Eva Klepáčová - služka Káča
• Alena Vránová - princezna Dišperanda
• František Smolík - poustevník Školastykus
• Jaroslav Vojta - loupežník Sarka Farka
• Bohuš Záhorský - král
• Stanislav Neumann - zapomenutý čert Omnimor
• František Filipovský - zapomenutý čert Karborund
• Josef Vinklář - mladý čert – myslivec Lucius
• Ladislav Pešek - pán pekla Belzebub
• Vladimír Ráž - kníže pekla Solfernus
• Rudolf Deyl ml. - pobočník pána pekla Belial
• Antonín Šůra - anděl Teofil
• Josef Mixa - myslivec Hubert
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 26.4.1957 Ústřední půjčovna filmů
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 9.12.2003 (DVD) Filmexport Home Video
Poprvé na DVD: 1.12.2003 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Sledování na VOD
Oneplay - od 11.3.2025
Google TV - od 10.4.2025
prima plus - od 8.2.2023
Vodafone TV - NFA64 | HD kvalita | SD kvalita | od 4.2.2023
https://filmtoro.cz/film/hratky-s-certem
Oneplay - od 11.3.2025
Google TV - od 10.4.2025
prima plus - od 8.2.2023
Vodafone TV - NFA64 | HD kvalita | SD kvalita | od 4.2.2023
https://filmtoro.cz/film/hratky-s-certem
Tvůrci a herci
Josef Mach (Režie), Bohuslav Kubásek (Produkce/Vedoucí výroby), Jiří Srnka (Hudba), Jan Stallich (Kamera), Josef Dobřichovský (Střih), - (Casting), Karel Škvor (Scénografie), Milan Nejedlý (Scénografie), Karel Postřehovský (Kostýmy), František Zapletal, (Kostýmy) Miloslava Skořepová (Kostýmy), Adolf Böhm (Zvuk), Gustav Hrdlička (Masky), Jan Drda (Scénář), Josef Mach (Scénář), Jan Drda (divadelní hra), Josef Bek (Herec), Eva Klepáčová (Herec), Alena Vránová (Herec), František Smolík (Herec), Jaroslav Vojta (Herec), Bohuš Záhorský (Herec), Stanislav Neumann (Herec), František Filipovský (Herec), Josef Vinklář (Herec), Ladislav Pešek (Herec), Vladimír Ráž (Herec), Rudolf Deyl ml. (Herec), Antonín Šůra (Herec), Josef Mixa (Herec), Jiřina Bílá (Herec), Ismenia Lehárová-Cieglerová (Herec), Jarmila Navrátilová (Herec), Bedřich Bozděch (Herec), Lubomír Bryg (Herec), František Černý (Herec), Alois Dvorský (Herec), Eman Fiala (Herec), Oskar Hák (Herec), František Holar (Herec), Bohuslav Kupšovský (Herec), František Liška (Herec), J. O. Martin (Herec), Ota Motyčka (Herec), Viktor Očásek (Herec), Miloš Nesvadba (Herec), František Paul (Herec), Otto Ohnesorg (Herec), Rudolf Princ (Herec), Martin Raus (Herec), Josef Steigl (Herec), Václav Trégl (Herec), Vítězslav Černý (Herec), Helena Kefurtová (Herec), Marcela Tatýrková (Herec), Elena Tanasco (Herec), Anita Janová (Herec),
1956/101/Československo/Pohádka, Komedie
Zajímavost k filmu
- Úryvek audia ze scény čertovského karbanu byl použit ve skladbě „Bullshit“ od skupiny Krucipüsk.
- Na začátku filmu Martin Kabát (Josef Bek) vzpomíná na zážitky z války a zmiňuje, že zabil jáničára a bimbašu. Obojí jsou pojmy z historie osmanské armády. Martin Kabát tedy bojoval proti Turkům. (Nick321)
- Na roli Luciuse probíhal výběr mezi Josefem Vinklářem a Josefem Pehrem. Domluvili se, že jako bolestné koupí ten, kdo uspěje, druhému láhev francouzského koňaku. Jak je dnes už známo, hluboko do kapsy musel sáhnout Vinklář.
- Alena Vránová (Dišperanda) měla obavy, aby s další rolí princezny nezapadla do škatulky. Proto odmítla připravenou dlouhou blond paruku a namísto toho poprosila o krátký světlý sestřih s ofinou. Spolu s tím si vymínila, že tentokrát roli ztvární spíše komediálně, čemuž tvůrci vyhověli.
- Čert doktor Solfernus (Vladimír Ráž) se objevil také v inscenaci Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert (1976), kde ho ztvárnil Alexej Gsöllhofer.
- Alena Vránová (Dišperanda) vzpomínala, že při natáčení došlo k několika otravám v souvislosti s tím, že kulisy byly namalovány anilinovými barvami.
- Jméno loupežníka Sarky Farky (Jaroslav Vojta) pochází z maďarštiny („szarka farka“) a znamená „stračí ocas“. Titul Otec Školastikus (František Smolík) je odvozen od pojmu „scholastika“, označujícího jednu z etap středověké filosofie pojmenovanou podle scholastické metody, kterou se tehdy řešily filosofické spory.
- Jména čertů pocházejí z latiny a hebrejštiny. Jméno Lucius (Josef Vinklář) má původ v latinském „lux“, tedy „záře“, Solfernus (Vladimír Ráž) je složeninou „sol“ („slunce“) a „inferno“ („peklo“). Karborund (František Filipovský) může souviset s uhlím – „carboneum“. Omnimor (Stanislav Neumann) je složeninou „omni“ a „mor“, tedy „všichni mrtvi“. Belial (Rudolf Deyl) je jedno z tradičních hebrejských jmen pro ďábla a znamená „bezcenný“. Belzebub (Ladislav Pešek), v hebrejštině Be'el Zebub, je rovněž jménem ďábla a překládá se i jako „Pán much“.
- Podle stejného scénáře vznikla v roce 1954 v režii Josefa Bezdíčka i stejnojmenná rozhlasová pohádka.
- Čert - doktor Solfernus (Vladimír Ráž) má při námluvách na hradě při pasu dýku SS.
- Mezi herečkami, které se ucházely o roli Káči (Eva Klepáčová), byla například i Dana Medřická.
- Mezi kandidáty na roli Martina Kabáta (Josef Bek) byl i Karel Höger.
- Ve filmu si spolu zahráli manželé Vladimír Ráž (Solfernus) a Alena Vránová (Dišperanda).
- V roce 1954 byla původní divadelní hra Jana Drdy upravena i do podoby rozhlasové hry, ve které se objevila řada známých herců, z nichž někteří si zahráli o dva roky později i ve filmové podobě. Dvojí zkušenost s titulem tak získali Stanislav Neumann (Omnimor), František Filipovský (Karborund), Jaroslav Vojta (Sarka Farka) a František Smolík (Školastykus).
- Dišperandu (Alena Vránová) měla původně hrát Jana Rybářová.
- Na začátku filmu Martin Kabát (Josef Bek) vzpomíná na zážitky z války a zmiňuje, že zabil jáničára a bimbašu. Obojí jsou pojmy z historie osmanské armády. Martin Kabát tedy bojoval proti Turkům. (Nick321)
- Na roli Luciuse probíhal výběr mezi Josefem Vinklářem a Josefem Pehrem. Domluvili se, že jako bolestné koupí ten, kdo uspěje, druhému láhev francouzského koňaku. Jak je dnes už známo, hluboko do kapsy musel sáhnout Vinklář.
- Alena Vránová (Dišperanda) měla obavy, aby s další rolí princezny nezapadla do škatulky. Proto odmítla připravenou dlouhou blond paruku a namísto toho poprosila o krátký světlý sestřih s ofinou. Spolu s tím si vymínila, že tentokrát roli ztvární spíše komediálně, čemuž tvůrci vyhověli.
- Čert doktor Solfernus (Vladimír Ráž) se objevil také v inscenaci Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert (1976), kde ho ztvárnil Alexej Gsöllhofer.
- Alena Vránová (Dišperanda) vzpomínala, že při natáčení došlo k několika otravám v souvislosti s tím, že kulisy byly namalovány anilinovými barvami.
- Jméno loupežníka Sarky Farky (Jaroslav Vojta) pochází z maďarštiny („szarka farka“) a znamená „stračí ocas“. Titul Otec Školastikus (František Smolík) je odvozen od pojmu „scholastika“, označujícího jednu z etap středověké filosofie pojmenovanou podle scholastické metody, kterou se tehdy řešily filosofické spory.
- Jména čertů pocházejí z latiny a hebrejštiny. Jméno Lucius (Josef Vinklář) má původ v latinském „lux“, tedy „záře“, Solfernus (Vladimír Ráž) je složeninou „sol“ („slunce“) a „inferno“ („peklo“). Karborund (František Filipovský) může souviset s uhlím – „carboneum“. Omnimor (Stanislav Neumann) je složeninou „omni“ a „mor“, tedy „všichni mrtvi“. Belial (Rudolf Deyl) je jedno z tradičních hebrejských jmen pro ďábla a znamená „bezcenný“. Belzebub (Ladislav Pešek), v hebrejštině Be'el Zebub, je rovněž jménem ďábla a překládá se i jako „Pán much“.
- Podle stejného scénáře vznikla v roce 1954 v režii Josefa Bezdíčka i stejnojmenná rozhlasová pohádka.
- Čert - doktor Solfernus (Vladimír Ráž) má při námluvách na hradě při pasu dýku SS.
- Mezi herečkami, které se ucházely o roli Káči (Eva Klepáčová), byla například i Dana Medřická.
- Mezi kandidáty na roli Martina Kabáta (Josef Bek) byl i Karel Höger.
- Ve filmu si spolu zahráli manželé Vladimír Ráž (Solfernus) a Alena Vránová (Dišperanda).
- V roce 1954 byla původní divadelní hra Jana Drdy upravena i do podoby rozhlasové hry, ve které se objevila řada známých herců, z nichž někteří si zahráli o dva roky později i ve filmové podobě. Dvojí zkušenost s titulem tak získali Stanislav Neumann (Omnimor), František Filipovský (Karborund), Jaroslav Vojta (Sarka Farka) a František Smolík (Školastykus).
- Dišperandu (Alena Vránová) měla původně hrát Jana Rybářová.
Odkazy
Hrají:
Josef Bek, Eva Klepáčová, Alena Vránová, František Smolík, Jaroslav Vojta, Bohuš Záhorský, Stanislav Neumann, František Filipovský, Josef Vinklář, Ladislav Pešek, Vladimír Ráž, Rudolf Deyl ml., Antonín Šůra, Josef Mixa, Jiřina Bílá, Ismenia Lehárová-Cieglerová, Jarmila Navrátilová, Bedřich Bozděch, Lubomír Bryg, František Černý, Alois Dvorský, Eman Fiala, Oskar Hák, František Holar, Bohuslav Kupšovský, František Liška, J. O. Martin, Ota Motyčka, Viktor Očásek, Miloš Nesvadba, František Paul, Otto Ohnesorg, Rudolf Princ, Martin Raus, Josef Steigl, Václav Trégl, Vítězslav Černý, Helena Kefurtová, Marcela Tatýrková, Elena Tanasco, Anita Janová