Hon / Jagten (2012/115/Dánsko, Švédsko/Drama) 88%
03.01.2025 14:52
JEDNOU VĚTOU
„Stačí jedna malá lež a nic už nebude jako dřív.“
OBSAH
Čtyřicetiletý Lucas se nedávno rozvedl a začíná žít nový život. Má přátele, novou práci, přítelkyni a pohodový vztah s dospívajícím synem. Tuto porozvodovou idylu záhy naruší jedna nahodilá lež, která se rychle začíná šířit v komunitě jeho přátel. Obavy a nedůvěra se vymknou kontrole a vesnice propadne podivné hysterii. Lukas musí uhájit svou čest a později v kolektivní štvanici i holý život... (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ať si každý říká, kdo chce, co chce, ale Mads Mikkelsen je nejzajímavější a nejlepší herec Evropy současnosti. Každá jeho postava na plátně absolutně žije. Co žije, ona skrz to plátno dýchá. Hon je pro mě další jeho zářez na pažbě, kterým si musí získat všechny. Chápu, že využil situace aktuální dánské kinematografie, která je aktuálně plna těch nejlepších scénáristů a režiséru, ale prostě mu bylo dáno, aby se do této doby narodil a on to svojí osobností maximálně využil. Hon samotný je hodně těžce stravitelný film. Je vlastně o tématu, o kterém se těžce mluví a stejně tak těžce se musel i filmovat. Je to takové tabu, které v tomto filmu rozkrylo karty. Úžasné na tom všem je, že scénárista zřejmě za život přečetl povahu lidskou a přesně ukázal, co jsme, jakožto lidská bytost, schopná udělat a co naopak schopní udělat nejsme. Mads se tu proměňuje každou sekundou po absurdním zjištění a divák se topí v depresi, která nikomu nemůže dát spát. Přesně o tom jsou filmy. O emocích a o pocitech, nad kterými by se každý z nás měl pravidelně zamýšlet. Hon něco takového dokázal a musím říct, že je jeden z mála, co se nebál rozkrýt pravdu ukrytou někde v koutě každého z nás. (Malarkey) 5*
Dánská variace na "Byl jsem lynčován" s chabou argumentací, vyvolávající zásadní otázky, pochybnosti a odsouzení celé společnosti. Hon je rozhodně výborný film, ale i přes Vinterbergovu chytrost a budování celého příběhu je tu pro mě zásadní problém v samotném obvinění. To působí doslova "vycucaně" z prstu včetně argumentu na jeho obhajobu ("děti přeci nikdy nelžou", "já věřím jen dětem", ...). Na těchto základech následuje syrová a bolestivá srážka s realitou jednoduchosti a rychlých ukvapených závěrů bez jediného důkazu (ano, sklep, ano!). Naopak zajímavé je sledování dospělých, kteří si svojí již "ustanovenou pravdu" dokážou prosadit a vlastně ji zpětně vtlouct oběti do hlavy (dialogy matka-Klára) a celý ten kolotoč všudypřítomného odsouzení a pocitu sledování. Hon je prostě velmi dobrý film, kterému by stačilo k té dokonalosti, o které se tu píše, více racionálních argumentů a méně vnucených faktů. Ale ona se přeci dlouho opakovaná lež stane pravdou, že? PS: Klára od první chvíle působí jako lehce "zpomalená" a navíc ta situace, kterou má doma (hádky, "ztrácí se"), to opravdu není dítě, kterému by jste věřili první poslední... (Djkoma) 4*
Tak po tomhle filmu mám chuť se přihlásit na New Yorský maraton, protože tohle nejde ani rozchodit, to snad jedině vyběhat. Seveřani se svým nekomprosním a těžce emotivním vyprávěním příběhu opět trefili přímo do divákova červenýho tlukoucího orgánu. Všechno působilo tak reálně a přirozeně až mě začalo bejt při sledování filmu docela ouzko a jen jsme říkal "Je tohle možný" . A někdy od půle filmu se můj vnitřní hlas zmohl jen na "No ty vole. No ty krávo". I kdybych tady seděl nepřetržitě týden v kuse a hledal na Honu nějakou chybu, tak jí prostě nenajdu. Herci bohovský, Mads samozřejmě hraje v totálním nasazení, ale ani vedlejší role neměli chybu za všechny byl jmenoval Lucasova syna, to byl taky mimořádný herecký výkon. A celý to působí spíš jako přímej přenost z nějaký dánský vesnice než jako film, tak výborně to je natočený. (Enšpígl) 5*
VELKÁ RECENZE
Kdo by věřil, že Thomas Vinterberg, stojící před lety u založení Dogmatu 95, se jednou stane skoro opakem Larse von Triera. Zatímco jeho dánského kolegu (přímo spolupracovali například na Můj miláček ráže 6,65) dál honí umělecké múzy, Vinterberg se přimkl k mainstreamovějšímu pojetí kinematografie. Jeho dramata mluví ke každému a jejich poselství jsou jasně dešifrovatelná. Což jim ale na kvalitě nijak neubírá.
Týká se to především jeho minulého kusu Submarino a nyní i Honu. Filmu s dějem tak křišťálově jasným, že by to mohlo leckoho i urážet. To by ale nesměl být proveden tak mistrně a sebejistě.
Lucas (Mads Mikkelsen) pracuje v mateřské školce jako učitel/vychovatel, má spoustu přátel a pomalu se vzpamatovává z rozvodu - znovu navazuje vztah se synem a hledá novou lásku. Vše by klaplo na jedničku, kdyby si jedna jeho malá svěřenkyně coby pomstu za neopětovanou platonickou lásku nevymyslela, že jí pan učitel ukazoval podivně trčícího pindíka.
Z Lucase se během pár dní stává lovná zvěř, odpad města, a většina přátel ho postupně opouští. Rodiče vsugerovávají svým dětem, že i je Lucas znásilňoval, jen si to vlastně nepamatují. Takže nakonec počet domnělých obětí narůstá čistě kvůli všudypřítomné paranoii. Na základě nepřesvědčivých a vlastně i vyvrácených výpovědí (holčička, u níž vše začalo, se rodičům několikrát neúspěšně snaží vysvětlit, že si vymýšlela) okolí dochází k přesvědčení, že má co do činění s nebezpečnou zrůdou, co jim tajně znásilňuje děti.
Možná vám to připomíná nedávnou Nevinnost Jana Hřebejka. Srovnání těchto dvou filmů je zcela na místě. Oba jsou určeny co nejširšímu publiku, oba musí pochopit každý divák. Přesto Dánové z nějakého důvodů dokáží to samé prodat mnohem přesvědčivěji ve všech ohledech.
Hon byl ve skutečnosti pojat ještě "snadněji" než Nevinnost, která nechala pochybovat o vině a nevině, mísila žánry a pokoušela se diváka překvapovat. Vinterberg nabízí v podstatě přímočarou podívanou, jejíž vývoj lze uhádnout dopředu téměř scénu po scéně. Nedělá nic proto, aby tomu tak nebylo, ani se nesnaží tvářit, že tomu tak není. Jen maximálně precizně svůj námět dovádí takřka k dokonalosti.
Co by jinému snímku zlomilo vaz, se ale tentokrát stává hlavní devizou. K příběhu nepřistupujeme informačně, ale emočně. Není potřeba tápat, kam nás děj zavede, jsme pouze pohlceni intenzitou a kvalitou surového a minimalistického přístupu, kdy vše je až nesnesitelně takové, jak se zdá, čímž to však jedině nabývá na platnosti.
Svět Honu osadil Vinterberg lidmi, kteří nejsou karikaturami ani zjednodušujícími schránkami, nicméně jsou to rozhodně osoby odhadnutelné. Ne proto, že by autor jinak neuměl své postavy profilovat, ale protože právě takoví obyvatelé jehošvédské maloměsto tvoří.
Samotný Mikkelsenův protagonista se nestává "jediným poctivým člověkem na světě", jeho řešení situací mnohdy považujeme za nerozumné a nevhodné. Dokonce bychom mohli odhadovat, že kdyby se na jeho místo dostal některý z jeho krajanů, sám by se vůči němu choval podobně jako ostatní.
Setkáváme se zkrátka s veskrze nekomplikovanými, ale v podstatě komplexními postavami, které na sebe vzhledem k extrémní situaci reagují nepřiměřeně extrémně a jejich zjednodušující vnímání problému je vede k stejně jednoduchým (a krutým) skutkům.
Hon však není přímo realistickým sociálním dramatem. Na rozdíl od svého majstrštyku, Rodinné oslavy, Vinterberg ani neútočí na diváka otázkou "jak by ses zachoval ty" a snímek působí velmi uzavřeně vůči nám - to považuji za největší výhradu ke zvolenému stylu, jíž se ale nejspíš nešlo vyhnout.
Jako diváci jsme až moc vševědoucí, abychom mohli vplout přímo do jádra dění. Proto nezačneme hrdinovy problémy prožívat, ale "pouze" jsme jejich svědky. Nicméně platí, že i toto pozorování z vnějšku přináší díky pevně uchopeným otěžím dost intenzivní a přesvědčivé pocity. Zneklidňující čistota a dojem "takhle se to musí odehrávat, jiné cesty není" vlastně vyvolává dost znepokojivý pocit světa, který ze své podstaty nemůže jednat jinak než podobně špatně.
V rámci mainstreamového dramatu bez specifického publika, které bude na diváky působit bez ohledu na jejich filmové znalosti, vzdělání ani další rozdílnosti, ale Hon nešlo provést lépe. Právě takovéto kousky by měly být velkým vzorem pro naše filmaře. Točit "pro všechny" nemusí tvůrce rovnou překládat jako "točit pro idioty", ale může se nechat dovést k vytvoření intenzivní podívané, jež je vystavena a vyprávěna tak kvalitně, že své myšlenky a poselství předává téměř bez výhrady a univerzálně. Mnozí ze zkušenějších diváků se proti tomu obracejí, ale uvědomme si, že alternativou vůči Honu není Béla Tarr, ale Jiří Vejdělek. To se hned podobné kousky jeví tím záslužněji, nebo se pletu?
PODROBNÝ POPIS FILMU (Přeložený popis filmu ze zahraničních stránek).
Lucas je členem úzké venkovské dánské komunity. Stýská se mu po dospívajícím synovi Marcusovi, který většinou žije se svou bývalou manželkou, ale dobře vychází s malými dětmi v místní školce, kde pracuje od zavření školy, na které učil. Když Marcus řekne, že chce bydlet s Lucasem, a Lucas začne chodit s Nadjou, spolupracovnicí, zdá se, že jeho jmění vypadá nahoru.
Klára, která je dcerou Lucasova nejlepšího přítele Thea a zároveň žákyní Lucasovy školky, má tendenci se sama zatoulat, když se její rodiče hádají, a Lucas na ni občas narazí, když je sama a pomáhá. ji ven. Vyhoví její averzi vůči šlapání na trhliny a říká, že může venčit jeho psa, kdykoli bude chtít. Postupem času se Klára zamiluje do Lucase. Když ho políbí na ústa a dá mu malý dárek, jemně ji odmítne a ona upadne do sklíčenosti. Pomocí detailů z pornografického obrázku, který jí ukázal přítel jejího staršího bratra, Klára vyslovuje poznámky, které vedou Grethe, ředitelku školky, k přesvědčení, že se jí Lucas odhalil . Grethe pozve známého, aby udělal rozhovor s Klárou, a poté, co Klára přikývne na mužovy sugestivní otázky , Grethe, která nevěří, že děti o takových věcech lžou, zalarmuje úřady a informuje rodiče dětí, které školku navštěvují. Klára později popírá svůj původní příběh, ale dospělí to vidí jako pramen z popírání toho, co se jí stalo.
Lucas přijde o práci, jeho přátelství s Theem je zničeno a komunita se ho straní jako pedofil a vyvrhel. Kvůli vágnímu jazyku a tajnosti vyšetřování neví, co konkrétně měl udělat, ale nakonec se doslechl, že mohl být obviněn ze zneužívání více dětí. Napětí tohoto odhalení ho vede k rozchodu s Nadjou, když si myslí, že pochybuje o jeho nevině.
Marcus utíká od své matky, aby byl s Lucasem. Po výletu do obchodu s potravinami, kde se dozví, že ani on, ani jeho otec už nejsou vítáni, vidí, jak Lucase zatýká policie. Marcus, zamčený z domu, jde požádat Thea o náhradní klíč a nakonec se popere s několika dospělými za to, že Kláru konfrontovali a zeptali se, proč lhala o jeho otci. Ujme se ho Bruun, jeden z Lucasových přátel, a jeho rodina, kteří věří, že je Lucas nevinný. Bruun říká Marcusovi, že Lucas má ráno slyšení, a doufá, že případ proti Lucasovi bude stažen, protože slyšel, že všechny zprávy dětí o jejich zneužívání zmiňují stejné podrobnosti o suterénu Lucasova domu, což je nemají sklep.
Lucas je propuštěn z vazby, ale někdo mu zabije psa a hodí mu kámen oknem, a tak pošle Marcuse zpět ke své bývalé ženě. Na Štědrý den je zbit a vyhozen z obchodu s potravinami, když odmítne odejít bez jídla; nicméně narazí na řezníka, aby dostal své potraviny zpět. V kostele si všimne Thea a jeho manželky, kteří ho viděli, jak kulhá z obchodu krvácejícího z hlavy a šeptá si během bohoslužby, a tak vyzve Thea, aby se mu podíval do očí, zda nenaznačuje, že lže o své nevině, protože Theo měl dříve uvedl, že vždy pozná, když Lucas lže. Když Theo jde večer uložit Kláru do postele, znovu potvrdí, že jí Lucas nic špatného neudělal. Přinese Lucasovi jídlo a alkohol a oba muži sedí spolu, aby si promluvili.
Do příštího podzimu se napětí v komunitě zmírnilo a Lucasovi přátelé ho znovu vítají jako předtím. On a Nadja se dali zase dohromady. Marcus dostává svou první pušku na ceremonii v Bruunově domě. Lucas a Klára se znovu sejdou a on ji nese v náručí, aby ji vzal k Theovi. Po sestavení se dospělí muži vydají na lov na okolní panství. Když je Lucas sám, kolem jeho hlavy prosvištěla ??kulka. Otočí se a sleduje, jak střelec se siluetou proti slunci znovu nabíjí pušku a na okamžik s ní míří, než uprchne.
Postavy a obsazení
• Mads Mikkelsen - Lucas
• Thomas Bo Larsen - Theo, Lucasův nejlepší přítel, manžel Agnes a Klářin otec
• Annika Wedderkopp - dcera Kláry, Thea a Agnes
• Lasse Fogelstrom - Marcus, Lucasův syn
• Susse Wold - Grethe, Lucasův šéf
• Anne Louise Hassing - Agnes, Theova manželka a Klárina matka
• Lars Ranthe - Bruun, Lucasův přítel, Marcusův kmotr
• Alexandra Rapaport - Nadja, Lucasova přítelkyně
• Sebastian Bull Sarning - Torsten, syn Thea a Agnes, Klárin starší bratr a Marcusův přítel
• Bjarne Henriksen - Ole
Ocenění
Academy Awards
2014 - Thomas Vinterberg (Nejlepší cizojazyčný film) (nominace)
Independent Spirit Awards
2014 - Thomas Vinterberg (Nejlepší mezinárodní film) (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2013 - Nejlepší neanglicky mluvený film (nominace)
British Independent Film Awards (BIFA)
2012 - Nejlepší mezinárodní nezávislý film
European Film Awards
2012 - Thomas Vinterberg, Tobias Lindholm (Nejlepší scénář)
2012 - Thomas Vinterberg (Nejlepší film) (nominace)
2012 - Thomas Vinterberg (Nejlepší režie) (nominace)
2012 - Mads Mikkelsen (Nejlepší herec) (nominace)
2012 - Anne Osterud, Janus Billeskov Jansen (Nejlepší střih) (nominace)
Goya Awards
2014 - Thomas Vinterberg (Nejlepší evropský film) (nominace)
Robert Awards (Danish Film Awards)
2014 - Morten Kaufmann, Sisse Graum JOrgensen, Thomas Vinterberg (Nejlepší dánský film)
2014 - Thomas Vinterberg (Nejlepší režisér)
2014 - Mads Mikkelsen (Nejlepší herec v hlavní roli)
2014 - Susse Wold (Nejlepší herečka ve vedlejší roli)
2014 - Thomas Vinterberg, Tobias Lindholm (Nejlepší scénář)
2014 - Anne Osterud, Janus Billeskov Jansen (Nejlepší střih)
2014 - Morten Kaufmann, Sisse Graum JOrgensen, Thomas Vinterberg (Divácká cena: Drama)
2014 - Thomas Bo Larsen (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2014 - Anne Louise Hassing (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2014 - Charlotte Bruus Christensen (Nejlepší kamera) (nominace)
2014 - Torben Stig Nielsen (Nejlepší výprava) (nominace)
2014 - Manon Rasmussen (Nejlepší kostýmy) (nominace)
2014 - BjOrg Serup (Nejlepší masky) (nominace)
2014 - Nikolaj Egelund (Nejlepší hudba) (nominace)
2014 - Kristian Eidnes Andersen, Thomas Jager (Nejlepší zvuk) (nominace)
Slnko v sieti
2014 - Thomas Vinterberg (Najlepší zahraničný film) (nominace)
Golden Globes
2014 - Nejlepší cizojazyčný film (nominace)
Critics Choice Awards
2014 - Nejlepší cizojazyčný film (nominace)
Florida Film Critics Circle Awards
2013 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
Cannes Film Festival
2012 - Mads Mikkelsen (Nejlepší herec)
2012 - Thomas Vinterberg (Cena ekumenické poroty)
2012 - Charlotte Bruus Christensen (Umělecko-technická cena "Vulcain" udělovaná Nejvyšší technickou komisí obrazu a zvuku)
2012 - Thomas Vinterberg (Zlatá palma - Hlavní soutěž) (nominace)
Melbourne International Film Festival (MIFF)
2012 - Nejpopulárnější celovečerní film (nominace)
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Zdeněk Hruška - Mads Mikkelsen (Lucas), Martin Zahálka - Thomas Bo Larsen (Theo), Miriam Chytilová - Anne Louise Hassing (Agnes), Klára Nováková - Annika Wedderkopp (Klara), Jana Altmannová - Susse Wold (Grethe), Petr Neskusil, Irena Máchová, Libor Terš, Tomáš Racek, Filip Čáp, Veronika Mudrová, Jitka Ježková, Ivo Novák, Marcel Vašinka, Jakub Nemčok, Bedřich Šetena
Překlad: Lenka Drugová
Zvuk: Michal Čiernik, Matěj Večeřa
Produkce: Markéta Kratochvílová
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Pro Bontonfilm vyrobila Tvůrčí skupina Markéty Kratochvílové, Studio Budíkov - 2013
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 10.1.2013 CinemArt
Premiéra Dánsko: 10.01.2013 Nordisk Film Den.
Premiéra Švédsko: 12.04.2013 Nordisk Film Swe.
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 13.11.2013 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 4.12.2013 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 1 009 125
Návštěvnost v ČR 9 711
„Stačí jedna malá lež a nic už nebude jako dřív.“
OBSAH
Čtyřicetiletý Lucas se nedávno rozvedl a začíná žít nový život. Má přátele, novou práci, přítelkyni a pohodový vztah s dospívajícím synem. Tuto porozvodovou idylu záhy naruší jedna nahodilá lež, která se rychle začíná šířit v komunitě jeho přátel. Obavy a nedůvěra se vymknou kontrole a vesnice propadne podivné hysterii. Lukas musí uhájit svou čest a později v kolektivní štvanici i holý život... (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ať si každý říká, kdo chce, co chce, ale Mads Mikkelsen je nejzajímavější a nejlepší herec Evropy současnosti. Každá jeho postava na plátně absolutně žije. Co žije, ona skrz to plátno dýchá. Hon je pro mě další jeho zářez na pažbě, kterým si musí získat všechny. Chápu, že využil situace aktuální dánské kinematografie, která je aktuálně plna těch nejlepších scénáristů a režiséru, ale prostě mu bylo dáno, aby se do této doby narodil a on to svojí osobností maximálně využil. Hon samotný je hodně těžce stravitelný film. Je vlastně o tématu, o kterém se těžce mluví a stejně tak těžce se musel i filmovat. Je to takové tabu, které v tomto filmu rozkrylo karty. Úžasné na tom všem je, že scénárista zřejmě za život přečetl povahu lidskou a přesně ukázal, co jsme, jakožto lidská bytost, schopná udělat a co naopak schopní udělat nejsme. Mads se tu proměňuje každou sekundou po absurdním zjištění a divák se topí v depresi, která nikomu nemůže dát spát. Přesně o tom jsou filmy. O emocích a o pocitech, nad kterými by se každý z nás měl pravidelně zamýšlet. Hon něco takového dokázal a musím říct, že je jeden z mála, co se nebál rozkrýt pravdu ukrytou někde v koutě každého z nás. (Malarkey) 5*
Dánská variace na "Byl jsem lynčován" s chabou argumentací, vyvolávající zásadní otázky, pochybnosti a odsouzení celé společnosti. Hon je rozhodně výborný film, ale i přes Vinterbergovu chytrost a budování celého příběhu je tu pro mě zásadní problém v samotném obvinění. To působí doslova "vycucaně" z prstu včetně argumentu na jeho obhajobu ("děti přeci nikdy nelžou", "já věřím jen dětem", ...). Na těchto základech následuje syrová a bolestivá srážka s realitou jednoduchosti a rychlých ukvapených závěrů bez jediného důkazu (ano, sklep, ano!). Naopak zajímavé je sledování dospělých, kteří si svojí již "ustanovenou pravdu" dokážou prosadit a vlastně ji zpětně vtlouct oběti do hlavy (dialogy matka-Klára) a celý ten kolotoč všudypřítomného odsouzení a pocitu sledování. Hon je prostě velmi dobrý film, kterému by stačilo k té dokonalosti, o které se tu píše, více racionálních argumentů a méně vnucených faktů. Ale ona se přeci dlouho opakovaná lež stane pravdou, že? PS: Klára od první chvíle působí jako lehce "zpomalená" a navíc ta situace, kterou má doma (hádky, "ztrácí se"), to opravdu není dítě, kterému by jste věřili první poslední... (Djkoma) 4*
Tak po tomhle filmu mám chuť se přihlásit na New Yorský maraton, protože tohle nejde ani rozchodit, to snad jedině vyběhat. Seveřani se svým nekomprosním a těžce emotivním vyprávěním příběhu opět trefili přímo do divákova červenýho tlukoucího orgánu. Všechno působilo tak reálně a přirozeně až mě začalo bejt při sledování filmu docela ouzko a jen jsme říkal "Je tohle možný" . A někdy od půle filmu se můj vnitřní hlas zmohl jen na "No ty vole. No ty krávo". I kdybych tady seděl nepřetržitě týden v kuse a hledal na Honu nějakou chybu, tak jí prostě nenajdu. Herci bohovský, Mads samozřejmě hraje v totálním nasazení, ale ani vedlejší role neměli chybu za všechny byl jmenoval Lucasova syna, to byl taky mimořádný herecký výkon. A celý to působí spíš jako přímej přenost z nějaký dánský vesnice než jako film, tak výborně to je natočený. (Enšpígl) 5*
VELKÁ RECENZE
Kdo by věřil, že Thomas Vinterberg, stojící před lety u založení Dogmatu 95, se jednou stane skoro opakem Larse von Triera. Zatímco jeho dánského kolegu (přímo spolupracovali například na Můj miláček ráže 6,65) dál honí umělecké múzy, Vinterberg se přimkl k mainstreamovějšímu pojetí kinematografie. Jeho dramata mluví ke každému a jejich poselství jsou jasně dešifrovatelná. Což jim ale na kvalitě nijak neubírá.
Týká se to především jeho minulého kusu Submarino a nyní i Honu. Filmu s dějem tak křišťálově jasným, že by to mohlo leckoho i urážet. To by ale nesměl být proveden tak mistrně a sebejistě.
Lucas (Mads Mikkelsen) pracuje v mateřské školce jako učitel/vychovatel, má spoustu přátel a pomalu se vzpamatovává z rozvodu - znovu navazuje vztah se synem a hledá novou lásku. Vše by klaplo na jedničku, kdyby si jedna jeho malá svěřenkyně coby pomstu za neopětovanou platonickou lásku nevymyslela, že jí pan učitel ukazoval podivně trčícího pindíka.
Z Lucase se během pár dní stává lovná zvěř, odpad města, a většina přátel ho postupně opouští. Rodiče vsugerovávají svým dětem, že i je Lucas znásilňoval, jen si to vlastně nepamatují. Takže nakonec počet domnělých obětí narůstá čistě kvůli všudypřítomné paranoii. Na základě nepřesvědčivých a vlastně i vyvrácených výpovědí (holčička, u níž vše začalo, se rodičům několikrát neúspěšně snaží vysvětlit, že si vymýšlela) okolí dochází k přesvědčení, že má co do činění s nebezpečnou zrůdou, co jim tajně znásilňuje děti.
Možná vám to připomíná nedávnou Nevinnost Jana Hřebejka. Srovnání těchto dvou filmů je zcela na místě. Oba jsou určeny co nejširšímu publiku, oba musí pochopit každý divák. Přesto Dánové z nějakého důvodů dokáží to samé prodat mnohem přesvědčivěji ve všech ohledech.
Hon byl ve skutečnosti pojat ještě "snadněji" než Nevinnost, která nechala pochybovat o vině a nevině, mísila žánry a pokoušela se diváka překvapovat. Vinterberg nabízí v podstatě přímočarou podívanou, jejíž vývoj lze uhádnout dopředu téměř scénu po scéně. Nedělá nic proto, aby tomu tak nebylo, ani se nesnaží tvářit, že tomu tak není. Jen maximálně precizně svůj námět dovádí takřka k dokonalosti.
Co by jinému snímku zlomilo vaz, se ale tentokrát stává hlavní devizou. K příběhu nepřistupujeme informačně, ale emočně. Není potřeba tápat, kam nás děj zavede, jsme pouze pohlceni intenzitou a kvalitou surového a minimalistického přístupu, kdy vše je až nesnesitelně takové, jak se zdá, čímž to však jedině nabývá na platnosti.
Svět Honu osadil Vinterberg lidmi, kteří nejsou karikaturami ani zjednodušujícími schránkami, nicméně jsou to rozhodně osoby odhadnutelné. Ne proto, že by autor jinak neuměl své postavy profilovat, ale protože právě takoví obyvatelé jehošvédské maloměsto tvoří.
Samotný Mikkelsenův protagonista se nestává "jediným poctivým člověkem na světě", jeho řešení situací mnohdy považujeme za nerozumné a nevhodné. Dokonce bychom mohli odhadovat, že kdyby se na jeho místo dostal některý z jeho krajanů, sám by se vůči němu choval podobně jako ostatní.
Setkáváme se zkrátka s veskrze nekomplikovanými, ale v podstatě komplexními postavami, které na sebe vzhledem k extrémní situaci reagují nepřiměřeně extrémně a jejich zjednodušující vnímání problému je vede k stejně jednoduchým (a krutým) skutkům.
Hon však není přímo realistickým sociálním dramatem. Na rozdíl od svého majstrštyku, Rodinné oslavy, Vinterberg ani neútočí na diváka otázkou "jak by ses zachoval ty" a snímek působí velmi uzavřeně vůči nám - to považuji za největší výhradu ke zvolenému stylu, jíž se ale nejspíš nešlo vyhnout.
Jako diváci jsme až moc vševědoucí, abychom mohli vplout přímo do jádra dění. Proto nezačneme hrdinovy problémy prožívat, ale "pouze" jsme jejich svědky. Nicméně platí, že i toto pozorování z vnějšku přináší díky pevně uchopeným otěžím dost intenzivní a přesvědčivé pocity. Zneklidňující čistota a dojem "takhle se to musí odehrávat, jiné cesty není" vlastně vyvolává dost znepokojivý pocit světa, který ze své podstaty nemůže jednat jinak než podobně špatně.
V rámci mainstreamového dramatu bez specifického publika, které bude na diváky působit bez ohledu na jejich filmové znalosti, vzdělání ani další rozdílnosti, ale Hon nešlo provést lépe. Právě takovéto kousky by měly být velkým vzorem pro naše filmaře. Točit "pro všechny" nemusí tvůrce rovnou překládat jako "točit pro idioty", ale může se nechat dovést k vytvoření intenzivní podívané, jež je vystavena a vyprávěna tak kvalitně, že své myšlenky a poselství předává téměř bez výhrady a univerzálně. Mnozí ze zkušenějších diváků se proti tomu obracejí, ale uvědomme si, že alternativou vůči Honu není Béla Tarr, ale Jiří Vejdělek. To se hned podobné kousky jeví tím záslužněji, nebo se pletu?
PODROBNÝ POPIS FILMU (Přeložený popis filmu ze zahraničních stránek).
Lucas je členem úzké venkovské dánské komunity. Stýská se mu po dospívajícím synovi Marcusovi, který většinou žije se svou bývalou manželkou, ale dobře vychází s malými dětmi v místní školce, kde pracuje od zavření školy, na které učil. Když Marcus řekne, že chce bydlet s Lucasem, a Lucas začne chodit s Nadjou, spolupracovnicí, zdá se, že jeho jmění vypadá nahoru.
Klára, která je dcerou Lucasova nejlepšího přítele Thea a zároveň žákyní Lucasovy školky, má tendenci se sama zatoulat, když se její rodiče hádají, a Lucas na ni občas narazí, když je sama a pomáhá. ji ven. Vyhoví její averzi vůči šlapání na trhliny a říká, že může venčit jeho psa, kdykoli bude chtít. Postupem času se Klára zamiluje do Lucase. Když ho políbí na ústa a dá mu malý dárek, jemně ji odmítne a ona upadne do sklíčenosti. Pomocí detailů z pornografického obrázku, který jí ukázal přítel jejího staršího bratra, Klára vyslovuje poznámky, které vedou Grethe, ředitelku školky, k přesvědčení, že se jí Lucas odhalil . Grethe pozve známého, aby udělal rozhovor s Klárou, a poté, co Klára přikývne na mužovy sugestivní otázky , Grethe, která nevěří, že děti o takových věcech lžou, zalarmuje úřady a informuje rodiče dětí, které školku navštěvují. Klára později popírá svůj původní příběh, ale dospělí to vidí jako pramen z popírání toho, co se jí stalo.
Lucas přijde o práci, jeho přátelství s Theem je zničeno a komunita se ho straní jako pedofil a vyvrhel. Kvůli vágnímu jazyku a tajnosti vyšetřování neví, co konkrétně měl udělat, ale nakonec se doslechl, že mohl být obviněn ze zneužívání více dětí. Napětí tohoto odhalení ho vede k rozchodu s Nadjou, když si myslí, že pochybuje o jeho nevině.
Marcus utíká od své matky, aby byl s Lucasem. Po výletu do obchodu s potravinami, kde se dozví, že ani on, ani jeho otec už nejsou vítáni, vidí, jak Lucase zatýká policie. Marcus, zamčený z domu, jde požádat Thea o náhradní klíč a nakonec se popere s několika dospělými za to, že Kláru konfrontovali a zeptali se, proč lhala o jeho otci. Ujme se ho Bruun, jeden z Lucasových přátel, a jeho rodina, kteří věří, že je Lucas nevinný. Bruun říká Marcusovi, že Lucas má ráno slyšení, a doufá, že případ proti Lucasovi bude stažen, protože slyšel, že všechny zprávy dětí o jejich zneužívání zmiňují stejné podrobnosti o suterénu Lucasova domu, což je nemají sklep.
Lucas je propuštěn z vazby, ale někdo mu zabije psa a hodí mu kámen oknem, a tak pošle Marcuse zpět ke své bývalé ženě. Na Štědrý den je zbit a vyhozen z obchodu s potravinami, když odmítne odejít bez jídla; nicméně narazí na řezníka, aby dostal své potraviny zpět. V kostele si všimne Thea a jeho manželky, kteří ho viděli, jak kulhá z obchodu krvácejícího z hlavy a šeptá si během bohoslužby, a tak vyzve Thea, aby se mu podíval do očí, zda nenaznačuje, že lže o své nevině, protože Theo měl dříve uvedl, že vždy pozná, když Lucas lže. Když Theo jde večer uložit Kláru do postele, znovu potvrdí, že jí Lucas nic špatného neudělal. Přinese Lucasovi jídlo a alkohol a oba muži sedí spolu, aby si promluvili.
Do příštího podzimu se napětí v komunitě zmírnilo a Lucasovi přátelé ho znovu vítají jako předtím. On a Nadja se dali zase dohromady. Marcus dostává svou první pušku na ceremonii v Bruunově domě. Lucas a Klára se znovu sejdou a on ji nese v náručí, aby ji vzal k Theovi. Po sestavení se dospělí muži vydají na lov na okolní panství. Když je Lucas sám, kolem jeho hlavy prosvištěla ??kulka. Otočí se a sleduje, jak střelec se siluetou proti slunci znovu nabíjí pušku a na okamžik s ní míří, než uprchne.
Postavy a obsazení
• Mads Mikkelsen - Lucas
• Thomas Bo Larsen - Theo, Lucasův nejlepší přítel, manžel Agnes a Klářin otec
• Annika Wedderkopp - dcera Kláry, Thea a Agnes
• Lasse Fogelstrom - Marcus, Lucasův syn
• Susse Wold - Grethe, Lucasův šéf
• Anne Louise Hassing - Agnes, Theova manželka a Klárina matka
• Lars Ranthe - Bruun, Lucasův přítel, Marcusův kmotr
• Alexandra Rapaport - Nadja, Lucasova přítelkyně
• Sebastian Bull Sarning - Torsten, syn Thea a Agnes, Klárin starší bratr a Marcusův přítel
• Bjarne Henriksen - Ole
Ocenění
Academy Awards
2014 - Thomas Vinterberg (Nejlepší cizojazyčný film) (nominace)
Independent Spirit Awards
2014 - Thomas Vinterberg (Nejlepší mezinárodní film) (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2013 - Nejlepší neanglicky mluvený film (nominace)
British Independent Film Awards (BIFA)
2012 - Nejlepší mezinárodní nezávislý film
European Film Awards
2012 - Thomas Vinterberg, Tobias Lindholm (Nejlepší scénář)
2012 - Thomas Vinterberg (Nejlepší film) (nominace)
2012 - Thomas Vinterberg (Nejlepší režie) (nominace)
2012 - Mads Mikkelsen (Nejlepší herec) (nominace)
2012 - Anne Osterud, Janus Billeskov Jansen (Nejlepší střih) (nominace)
Goya Awards
2014 - Thomas Vinterberg (Nejlepší evropský film) (nominace)
Robert Awards (Danish Film Awards)
2014 - Morten Kaufmann, Sisse Graum JOrgensen, Thomas Vinterberg (Nejlepší dánský film)
2014 - Thomas Vinterberg (Nejlepší režisér)
2014 - Mads Mikkelsen (Nejlepší herec v hlavní roli)
2014 - Susse Wold (Nejlepší herečka ve vedlejší roli)
2014 - Thomas Vinterberg, Tobias Lindholm (Nejlepší scénář)
2014 - Anne Osterud, Janus Billeskov Jansen (Nejlepší střih)
2014 - Morten Kaufmann, Sisse Graum JOrgensen, Thomas Vinterberg (Divácká cena: Drama)
2014 - Thomas Bo Larsen (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2014 - Anne Louise Hassing (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2014 - Charlotte Bruus Christensen (Nejlepší kamera) (nominace)
2014 - Torben Stig Nielsen (Nejlepší výprava) (nominace)
2014 - Manon Rasmussen (Nejlepší kostýmy) (nominace)
2014 - BjOrg Serup (Nejlepší masky) (nominace)
2014 - Nikolaj Egelund (Nejlepší hudba) (nominace)
2014 - Kristian Eidnes Andersen, Thomas Jager (Nejlepší zvuk) (nominace)
Slnko v sieti
2014 - Thomas Vinterberg (Najlepší zahraničný film) (nominace)
Golden Globes
2014 - Nejlepší cizojazyčný film (nominace)
Critics Choice Awards
2014 - Nejlepší cizojazyčný film (nominace)
Florida Film Critics Circle Awards
2013 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
Cannes Film Festival
2012 - Mads Mikkelsen (Nejlepší herec)
2012 - Thomas Vinterberg (Cena ekumenické poroty)
2012 - Charlotte Bruus Christensen (Umělecko-technická cena "Vulcain" udělovaná Nejvyšší technickou komisí obrazu a zvuku)
2012 - Thomas Vinterberg (Zlatá palma - Hlavní soutěž) (nominace)
Melbourne International Film Festival (MIFF)
2012 - Nejpopulárnější celovečerní film (nominace)
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Zdeněk Hruška - Mads Mikkelsen (Lucas), Martin Zahálka - Thomas Bo Larsen (Theo), Miriam Chytilová - Anne Louise Hassing (Agnes), Klára Nováková - Annika Wedderkopp (Klara), Jana Altmannová - Susse Wold (Grethe), Petr Neskusil, Irena Máchová, Libor Terš, Tomáš Racek, Filip Čáp, Veronika Mudrová, Jitka Ježková, Ivo Novák, Marcel Vašinka, Jakub Nemčok, Bedřich Šetena
Překlad: Lenka Drugová
Zvuk: Michal Čiernik, Matěj Večeřa
Produkce: Markéta Kratochvílová
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Pro Bontonfilm vyrobila Tvůrčí skupina Markéty Kratochvílové, Studio Budíkov - 2013
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 10.1.2013 CinemArt
Premiéra Dánsko: 10.01.2013 Nordisk Film Den.
Premiéra Švédsko: 12.04.2013 Nordisk Film Swe.
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 13.11.2013 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 4.12.2013 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 1 009 125
Návštěvnost v ČR 9 711
Tvůrci a herci
Thomas Vinterberg (Režie), Sisse Graum Jorgensen (Produkce), Morten Kaufmann (Produkce), Nikolaj Egelund (Hudba), Charlotte Bruus Christensen (Kamera), Anne osterud (Střih), Janus Billeskov Jansen (Střih), Tanja Grunwald (Casting), Sara Törnkvist (Casting), Torben Stig Nielsen (Scénografie), Manon Rasmussen (Kostýmy), Kristian Eidnes Andersen (Zvuk), Thomas Jaeger (Zvuk), Bjorg Serup (Masky), Thomas Vinterberg (Scénář), Tobias Lindholm (Scénář), Mads Mikkelsen (Herec), Thomas Bo Larsen (Herec), Annika Wedderkopp (Herec), Lasse Fogelstrom (Herec), Susse Wold (Herec), Anne Louise Hassing (Herec), Lars Ranthe (Herec), Alexandra Rapaport (Herec), Sebastian Bull (Herec), Steen Ordell Guldbrandsen (Herec), Daniel Engstrup (Herec), Troels Thorsen (Herec), Soren Ronholt (Herec), Hana Shuan (Herec), Jytte Kvinesdal (Herec), Josefine Grabol (Herec), Bjarne Henriksen (Herec), Nicolai Dahl Hamilton (Herec), oyvind Hagen-Traberg (Herec), Allan Wibor Christensen (Herec), Rikke Bergmann (Herec), Rasmus Lind Rubin (Herec), Frank Rubaek (Herec), Jakob Hojlev Jorgensen (Herec), Nina Christrup (Herec), Karina Fogh Holmkjaer (Herec), Thomas Ravn (Herec), Martin Boserup (Herec), Ole Dupont (Herec), Thomas Vinterberg (Herec), Katrine Brygmann Salomon (Herec),
2012/115/Dánsko, Švédsko/Drama
Zajímavost k filmu
- V závěrečných titulcích je uvedeno: „Jeleny stříleli profesionální lovci, kteří udržují jejich populaci. Pes během natáčení netrpěl.“
- Rozhovor, který spolu ve školce vedl psychiatr s Klárkou, není smyšlený. Jde o přepis reálného rozhovoru psychiatra s dítětem z Norska.
- Thomas Vinterberg se snažil film natočit v Americe, ale po hodině a půl zjistil, že by zde film nebylo možné financovat.
- V roce 2019 se film dočkal adaptace v londýnském divadle Almeida. Hlavní roli Lucase (Mads Mikkelsen) v ní ztvárnil Tobias Menzies. V dalších rolích se objevili Justin Salinger a Poppy Miller.
- V září 2013 získal film Meeting Point Europe Award na Mezinárodním filmovém festivalu Cinematik Piešťany na Slovensku.
- Natáčelo se v dánském městě Taastrup. Kostel, kde se koná štědrovečerní mše, se nazývá Hoje Taastrup Church.
- Prvotní nápad pro film nevznikl kupodivu v hlavě Thomase Vinterberga, ale psychiatra, který bydlel ve stejné ulici jako režisér. Ten mu jednoho dne nabídl článek, jenž měl být antitezí k filmu Rodinná oslava (1998). Vinterberg si ho však přečetl až po 7 letech, kdy procházel rozvodem a služby psychiatra potřeboval. Na základě článku pak napsal scénář, který má být tou nejhorší možnou verzí všech podobných kauz.
- Rozpočet filmu byl 20 miliónů dánských korun.
- Celosvětová premiéra proběhla 20. května 2012 na filmovém festivalu v Cannes ve Francii.
- Úloha Bjarna Henriksena (Ole) v tomto filme je veľmi blízka jeho úlohe v seriáli Výkrik bez ozveny (2020).
- Malej herečke Annike Wedderkopp nikdy nebolo z pochopiteľných dôvodov povedané, z čoho presne bol Lucas (Mads Mikkelsen) obvinený. Bolo jej len povedané, že jej postava klame o tom, že spáchal zločin.
- Thomas Bo Larsen mal v čase natáčania skutočne veľké problémy s alkoholom.
- Rozhovor, který spolu ve školce vedl psychiatr s Klárkou, není smyšlený. Jde o přepis reálného rozhovoru psychiatra s dítětem z Norska.
- Thomas Vinterberg se snažil film natočit v Americe, ale po hodině a půl zjistil, že by zde film nebylo možné financovat.
- V roce 2019 se film dočkal adaptace v londýnském divadle Almeida. Hlavní roli Lucase (Mads Mikkelsen) v ní ztvárnil Tobias Menzies. V dalších rolích se objevili Justin Salinger a Poppy Miller.
- V září 2013 získal film Meeting Point Europe Award na Mezinárodním filmovém festivalu Cinematik Piešťany na Slovensku.
- Natáčelo se v dánském městě Taastrup. Kostel, kde se koná štědrovečerní mše, se nazývá Hoje Taastrup Church.
- Prvotní nápad pro film nevznikl kupodivu v hlavě Thomase Vinterberga, ale psychiatra, který bydlel ve stejné ulici jako režisér. Ten mu jednoho dne nabídl článek, jenž měl být antitezí k filmu Rodinná oslava (1998). Vinterberg si ho však přečetl až po 7 letech, kdy procházel rozvodem a služby psychiatra potřeboval. Na základě článku pak napsal scénář, který má být tou nejhorší možnou verzí všech podobných kauz.
- Rozpočet filmu byl 20 miliónů dánských korun.
- Celosvětová premiéra proběhla 20. května 2012 na filmovém festivalu v Cannes ve Francii.
- Úloha Bjarna Henriksena (Ole) v tomto filme je veľmi blízka jeho úlohe v seriáli Výkrik bez ozveny (2020).
- Malej herečke Annike Wedderkopp nikdy nebolo z pochopiteľných dôvodov povedané, z čoho presne bol Lucas (Mads Mikkelsen) obvinený. Bolo jej len povedané, že jej postava klame o tom, že spáchal zločin.
- Thomas Bo Larsen mal v čase natáčania skutočne veľké problémy s alkoholom.
Odkazy
Hrají:
Mads Mikkelsen, Thomas Bo Larsen, Annika Wedderkopp, Lasse Fogelstrøm, Susse Wold, Anne Louise Hassing, Lars Ranthe, Alexandra Rapaport, Sebastian Bull, Steen Ordell Guldbrandsen, Daniel Engstrup, Troels Thorsen, Søren Rønholt, Hana Shuan, Jytte Kvinesdal, Josefine Gråbøl, Bjarne Henriksen, Nicolai Dahl Hamilton, Øyvind Hagen-Traberg, Allan Wibor Christensen, Rikke Bergmann, Rasmus Lind Rubin, Frank Rubæk, Jakob Højlev Jørgensen, Nina Christrup, Karina Fogh Holmkjær, Thomas Ravn, Martin Boserup, Ole Dupont, Thomas Vinterberg, Katrine Brygmann Salomon