Jan Hus (TV film) / Jan Hus (TV film) (2015/246/Česko/Historický, Drama) 59%
16.03.2025 12:03
JEDNOU VĚTOU
„Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší."
OBSAH
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?“ Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!“ Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím… Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Když Česká televize přišla s ukázkami na nový, výpravný mini-seriál o Janu Husovi, kde se měli objevit herci jako Javorský, Hádek nebo Kňažko, tak jsem nadšením snad ani nedejchal. Pokorně jsem čekal a doufal, že počínaje tímhle seriálem v naší zemi pochopí, že není úplně na škodu konečně začít filmově vyprávět i minulost, která je vzdálenější, než první republika. Jenže to by to Česká televize nesměla tak strašně radikálně posrat. Nejdřív teda k plusům. Tím jsou hlavně herci, kteří podle mě opravdu dělali, co mohli. A o to víc mě mrzí, že všichni ostatní v tomhle příběhu zfušovali, co mohli. Největší průser je asi hudba, kde Kocáb předvedl naprosto neuvěřitelnej výkon. Do patnáctého století zasadil místy poměrně svižnou nic neříkající elektronickou muziku a samotné upálení Jana Husa pak podpořil elektrickou kytarou. Nehledě na samotnou znělku tohoto mini seriálu, která vysloveně byla ze světa amatérských. Nezlobte se na mě, ale to co tady Kocáb předvedl, to sahalo až za hranice únosnosti. Dobová muzika byla v pořádku, ale jakmile jsem slyšel něco moderního, chtělo se mi blejt. Do takového příběhu to prostě nepatří. Další problém pak byl samotný scénář, který vlastně ve své podstatě neřekl vůbec nic nového. Během tří dílů naprosto zmatečně popsal pár postav, stav církve a krále a to je asi tak všechno. Přitom prostoru bylo víc než dost. Do toho dialogy, ve kterých jednou postavy citovaly div ne z kroniky a podruhé mluvily naprosto moderně, poplatně dnešní době. A nejhorší na tom všem bylo, že celý ten čtyř a půl hodinový příběh se odehrával na neuvěřitelně krásných místech naší země, které jsem ani jednou neviděl pořádně v plné své kráse. Vždyť ty hrady se dají nasnímat z takových úhlů, že by jeden záběr vedle druhého měl diváka tak učarovat, že by nestíhal zavírat hubu. Když to jde v jiných zemích, tak proč by to nešlo u nás? Tady jsem nenašel jedinej moment, který by mě vysloveně nadchnul. Hlavně ale, že se točilo na několika hradech. To je sakra tak těžký natočit něco historického ze středověku? Vždyť v současnosti už takové filmy točí snad každá země v Evropě, která má k historii své země, co říct. Je vidět, že to asi ještě chvíli potrvá, než se najdou režiséři a scénáristé, kteří něco takového dokáží natočit poutavě a kvalitně. Nezbývá tedy nic jiného, než se opírat o herce, které máme výborné. Bohužel jen na nich se to stavět nedá. (Malarkey) 1*
Chudák Hus ještě že se tohohle vele-(díla) nedožil, to by se snad sám dobrovolně upáli,:-( K mému přesvědčení, že půjde o pokračování romantizujících mýtů, které s realitou mají pramálo společného, mi stačilo vidět jen jeden díl a hlavního představitele Jana Husa. Neumím si vůbec představit, že by za takovým Husem šly davy lidí:-) Navíc neodpovídal ani věkem, postavou, v tomhle věku by tedy ani logicky nemohl být takový vzdělaný učenec, ani by nestihl napsat tolik spisů:-) Prostě největší slabinou tohoto filmu se mi krom různých historických nepřesností, místy naprosto nevhodných toporných dialogů, rušivé hudby a stále stených scén a kostýmu, jevilo samotné nevhodně vybrané obsazení, herci kteří se prostě do podobných rolí absolutně nehodí, nemají v sobě ten potenciál na tento druh vážných rolí, ikdyž Javorský (ND) nebyl zase tak úplně špatný a film v podstatě táhl sám, ale my v současnosti asi fakt nikoho lepšího nemáme, doba výrazných osobností s patřičným charisma takových Štěpánků, Pivců, Hogerů, atd, je nenávratně pryč a maskéři a kostyméři stojej taky za hovno. Jedna velká tragédie, ostuda české kinematografie, zbytečně utracené desítky milionů, ale to je v tomto státě úplně normální jev, tam kam by peníze skutečně potřebovaly jít tak nikdy nejdou a pak se musejí pořádat různé veřejné sbírky, nadace, apod, hlavně aby dávali nejlépe všichni obyčení lidé, platící řádně daně. Štěpánkův Hus je proti této slaboduché slátanině (které připomínalo spíše nemodení-nerealistickou televizní pohádku) skutečně mistrovské dílo (i se svým bolševickým ideologickým nánosem, který ze středověkého reformního kazatele udělal hlasatele komunistických myšlenek údajné sociální spravedlnosti a beztřídní společnosti ve smyslu nauky marxismu - leninismu), které se mu nemůže ani zdaleka přiblížit, natož jej srovnávat. Tak takhle teda ne, soudruhu Svobodo a pravdolásko Kocábe! Tak snad někdy příště, možná za 5, 10, 50, 100, 500 let, kdoví, nezbývá než věřit, že to příště dopadne o něco lépe. Jinak všem lidem zajímajícím se o historii, doporučuji přečíst si knihu "Jan Hus známý i neznámý "od historika Jan Kejře. Podle našich historiků byl Jan Hus odsouzen legitimně, byl kacíř (tzv heretik), šířící bludy, nenávst, zkázu, tedy naprostý protiklad učení Kristova, Církve Kristovy. Na chybné pojetí Husa a husitství upozorňoval již takový Josef Pekař, ale marně. Ono je to silné téma a národní hrdina opancéřovaný legendou je těžkým soustem pro kritický přístup a to platí i u jiných velkých osobností našich dějin. Vždyt komu nebo čemu dnes věřit, dějiny píší vítězové, ale kdo je ten vítěz (který není vidět), toť silně filosofická otázka:-) (Karlos80) 1*
Hlavní je tvářit se světově, výsledky práce jsou vedlejší. Na jednu stranu tvůrci nechají Kocába, aby se utrhl ze řetězu a rval tam jeden nevhodný motiv za druhým, ale na druhou nemají koule na odbočení ze zajetých kolejí a znovu nechají všechny postavy, aby hovořily vznešenou divadelní mluvou, která na této planetě v reálu nikdy nefrčela. Na to člověk nemusí mít Kámen mudrců, stačí sledovat, jak přirozeně tento projev působí. Další krokem ke světovosti je nechat německé postavy mluvit německy, i když jen některé, ale třeba ty italské pro větší pohodlí česky. Pěstí na oko je pak obsazení postavy, která celou dobu mluví německy za každou cenu známým českým hercem, jehož předabování však značí, že německy neumí. Nechat nováckému ochotníkovi jednu z předních rolí je pak kiksem asi úplně největším, jeho jméno neznám, není pro to důvod. Hádkův dobrácký projev je i tady přesvědčivý, ale na roli jednoho z největších myslitelů českých dějin jen to skutečně nestačí. Ovace nad Javorským mě nechávají naprosto klidným, možná jediný, kdo z toho nevyšel jako někdo z komparzu, byl Kňažko. Největší prasárnou je samozřejmě scénář. Zmatené skákání v kupě postav, které sice pořád něco melou, ale vlastně nic neříkají a šťourání se v různých tématech bez jasných výsledků, značí velkou neschopnost. Takový film dějepisné analfabety nemá šanci oslovit a ty vzdělanější unudí k smrti. (Djoker) 1*
VELKÁ RECENZE
Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší.
Třídílný televizní film o Janu Husovi je jedním z největších televizních projektů současné České televize nejen svou náročností, ale především svým významem. Tragický osud tohoto velikána naší historie byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954. Spisovatelka a historička Eva Kantůrková se osudem a odkazem betlémského kazatele zabývala dlouhou řadu let. Bylo tedy nabíledni, že se právě její román Jan Hus, poprvé vydaný v samizdatu, dočká nového filmového zpracování. Tvůrci, kteří se u jeho realizace sešli, patří v Česku k nejrespektovanějším filmovým profesionálům, herce nevyjímaje. Díky nim má televizní film Jan Hus všechny atributy mimořádného filmového zážitku a je zároveň důstojnou oslavou historické osobnosti světového významu. Spisovatelka Eva Kantůrková vede diváky příběhem Mistra Jana Husa od počátku XV. století až ke kostnické hranici. Na rozdíl od tradovaného obrazu sociálního reformátora sledujeme Husovo myšlenkové a mravní drama, jež předběhlo o celé století zásadní zlom evropského vývoje. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit – krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a tří papežů, kteří si dělají nárok na pastýřský stolec a z toho titulu i na odváděné daně. Západní církev prochází těžkou mocenskou i mravní krizí. Jan Hus, Mistr Karlovy university a Betlémský kazatel, pociťuje spoluzodpovědnost za osud rozštěpené církve ve vztahu k věřícím a dospěje k přesvědčení, že jediným východiskem z úpadku je víra v živého Krista a jeho učení. Volá po mravnosti těch, kteří mají být věřícím duchovními pastýři. To zesiluje zášť ze strany vysokého kléru i konkurujících farářů. Naštěstí se Jan Hus těšil přízni královny Žofie. V kritických okamžicích to byla právě ona, kdo mohl u svého manžela Václava IV. žádat pro Mistra ochranu. Husovým opakem je vzdoropapež Baltazare Cossa, pirát, cynický kořistník, a dokonce snad i vrah. Paradoxně také v Kostnici, kde byl Hus souzen za domnělé kacířství, byl Cossa týmž koncilem sesazen z papežského stolce a uvězněn. Prapodivným nástrojem, který sehrál v pronásledování Husa mimořádnou roli, byla nesourodá koalice ambiciózního pražského kléru, žárlivých kolegů z university, včetně Husova přítele, Mistra Štěpána Pálče. Ten se v Kostnici stal dokonce jedním z hlavních žalobců. Jan Hus chtěl své přesvědčení před Kostnickým koncilem v rámci disputace obhajovat. Koncil však taková pravidla nepřijal, Husovi určil pozici obžalovaného kacíře. Konečným rozsudkem nebyl odsouzen jen on, ale i jeho předchůdce, dávno mrtvý Jan Viklef, jehož kosti nařídil tentýž koncil vykopat, spálit a popel rozptýlit v řece.
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?" Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!" Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím... Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.
Jan Hus odsoudil odpustkovou papežovu bulu a papeže nazval Antikristem. Kupčení s odpustky způsobilo velkou vlnu nevole věřících a pro výstrahu ostatním byli uvězněni tři rebelové. Rozhořčená reakce Jana Husa na jejich popravu přivolala papežovu klatbu na betlémského kazatele a na Prahu interdikt. Zákaz všech církevních obřadů, křtů, sňatků i pohřbů. To byla pohroma nejen pro středověké věřící. Jan Hus musel opustit Prahu. Ani doma, v Husinci, však nebyl v bezpečí. Přijal pozvání Jindřicha Lefla a odjel na jeho hrad, kde se mohl ukrýt. Tam ho navštívil Zikmundův posel Jan z Chlumu se vzkazem, aby Hus odjel do Kostnice, kde bude mít šanci se ze svého obvinění hájit. Královský glejt mu měl zajistit nejen osobní bezpečí, ale také možnost vystoupit s disputací před Kostnickým koncilem. Hus souhlasil, nechtěl dál žít v ústraní, jako kazatel chtěl plnit své poslání, lidem vykládat pravdu písma. Věděl, že se do Kostnice sjela církevní elita a doufal, že všichni nebudou k jeho pravdě hluší. Že by si Zikmund neuvědomil, že papež nepodléhá světské moci, tedy králi? Hus nebyl v Kostnici přijat jako host koncilu, ale jako kacíř, který se těžce provinil proti církvi a její jednotě. Kostnický biskup ho zavřel do vězení a koncil ustanovil komisi, která měla posoudit Husovo kacířství. Členem komise byl také Štěpán Páleč a zoufalý Hus se k němu obrátil s nadějí, že konečně bude vypovídat někdo z jeho přátel. Zjištění, že Štěpán Páleč patří k hlavním žalobcům, mu vzalo poslední zbytky naděje i síly.
Ve svých kázáních Jan Hus zdůrazňoval, že opravdovou lásku k Bohu dokazuje jen život podle Kristových přikázání a jen takový může být služebník Boží. Připouštěl, že zbožný laik má větší právo udělovat svátosti, nežli zkažený kněz. Taková kritika církve nejenže nesmírně popuzovala její představitele, ale zároveň je děsila. Především Husův výklad Božího slova považovali za znevažování víry a církevního řádu. Věděli, že jeho vystoupení ohrožují jednotu církve. Nemocný a dlouhým vězněním vyčerpaný Hus ztrácel sílu k obhajobě, přesto se ale nevzdával naděje, že bude konečně pochopen. Ke všem žádostem o jeho propuštění z vězení byla církev netečná. Dokonce ani král Václav a král Zikmund neměli šanci zvrátit rozhodnutí Kostnického koncilu, držet Husa v žaláři a trvat na tom, aby odvolal, co kázal. Jako důkaz k jeho odsouzení měl sloužit výpis článků, které měl Jan Hus napsat ve spisu De ecclesia. Když se ale před Kostnický koncil konečně dostal pravý výpis Husových článků, komise zjistila, že Štěpán Páleč je zfalšoval. Bylo už ale nemožné, aby církev v případě Jana Husa stáhla své obvinění. Betlémský kazatel, jehož názory byly pro věřící nadějí i jistotou víry v Boha, ale nedokázal popřít sám sebe. Nemohl odvolat, co nekázal a nemohl odvolat ani to, co kázal. Byl pro církevní moc příliš nebezpečný. A proti církevní moci byli bezmocní i králové. 6. července 1415 vzplála hranice, na níž byl ke kůlu přivázán Jan Hus. Muž, který zemřel v ohni, protože žil v pravdě. Muž, kterého církev ukrutnou smrtí umlčela, aby jej lidé citovali i po šesti stech letech. (Česká televize)
SEZNAM EPIZOD
1.série (2015)
DÍL 1: První část (První část) - První díl televizního filmu Jan Hus (2015), režírovaného Jiřím Svobodou, se odehrává na počátku 15. století, kdy České země sužují mocenské spory mezi králem Václavem IV. a jeho bratrem Zikmundem. Zikmund usiluje o český trůn, nechává Václava uvěznit v Rakousku a jeho vojska drancují české vesnice. V tomto chaotickém období vystupuje kazatel Jan Hus (v podání Matěje Hádka) jako hlas kritiky vůči církevní i světské moci. Ve svých kázáních v Betlémské kapli odsuzuje korupci a morální úpadek církve, čímž si získává podporu lidu, ale zároveň si znepřátelí církevní hierarchii. Jeho apelace na reformu a pravdu vyvolávají napětí nejen mezi duchovními, ale i mezi univerzitními mistry a šlechtou .?
DÍL 2: Druhá část (Druhá část) - Po svém odchodu z Prahy, způsobeném interdiktem uvaleným papežem, nachází Hus útočiště na venkově, kde pokračuje ve svém kázání a šíření myšlenek o reformě církve. Jeho učení se však setkává s odporem nejen ze strany církevních představitelů, ale i některých šlechticů, kteří se obávají narušení stávajícího pořádku.? V této části filmu je kladen důraz na Husovu vnitřní rozpolcenost mezi věrností svému svědomí a tlakem okolí, které ho vyzývá k odvolání svých názorů. Navzdory hrozícímu nebezpečí se Hus rozhodne pokračovat ve své činnosti, což vede k jeho předvolání na koncil do Kostnice.?
DÍL 3: Třetí část (Třetí část) - Jan Hus je povolán na koncil do Kostnice, kde má obhajovat své učení. Navzdory slibu bezpečného průchodu od císaře Zikmunda je po příjezdu uvězněn. Během procesu je vyzýván, aby odvolal své názory, což Hus odmítá, protože věří, že jedná v souladu se svým svědomím a pravdou. Jeho neústupnost vede k odsouzení a následnému upálení na hranici.
SKUTEČNOST
Jan Hus (kolem 1370 – 6. července 1415) byl český katolický kněz, filozof, teolog a reformátor, který se stal jednou z nejvýznamnějších postav české historie a předchůdcem evropské reformace.
Studoval na Karlově univerzitě, kde se stal mistrem a později rektorem. Nejznámější jako kazatel v Betlémské kapli v Praze. Otevřeně kritizoval morální úpadek církve, zejména prodej odpustků, bohatství a zneužívání moci duchovenstvem. Byl silně ovlivněn myšlenkami anglického teologa Johna Wycliffa, zejména jeho názorem, že autoritou v církvi má být Bible, ne papež.
Kvůli svým kázáním byl exkomunikován a na Prahu byl uvalen interdikt (zákaz vykonávání svátostí). Stáhl se z Prahy a pokračoval v psaní a kázání mimo město.
Koncil v Kostnici (1414–1415): Byl pozván s příslibem bezpečné cesty od císaře Zikmunda. Po příjezdu byl ale uvězněn a souzen za kacířství. Odmítl odvolat své učení, protože nevěřil, že jednal v rozporu s vírou. Byl odsouzen a 6. července 1415 upálen na hranici.
Postavy a obsazení
• Matěj Hádek - Jan Hus
• Jan Dolanský - Štěpán Páleč
• Vladimír Javorský - král Václav IV.
• Marika Šoposká - královna Žofie
• Michal Dlouhý - Zikmund Lucemburský
• Milan Kňažko - Dominikán (fiktivní postava)
• Jan Plouhar - Jeroným Pražský
• Tomáš Dastlík - Baldassare Cossa
Ocenění
Český lev
2015 - Jiří Svoboda (Nejlepší televizní film nebo minisérie) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 29. května 2015 (Česká televize)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 6.7.2015 Česká televize
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší."
OBSAH
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?“ Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!“ Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím… Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Když Česká televize přišla s ukázkami na nový, výpravný mini-seriál o Janu Husovi, kde se měli objevit herci jako Javorský, Hádek nebo Kňažko, tak jsem nadšením snad ani nedejchal. Pokorně jsem čekal a doufal, že počínaje tímhle seriálem v naší zemi pochopí, že není úplně na škodu konečně začít filmově vyprávět i minulost, která je vzdálenější, než první republika. Jenže to by to Česká televize nesměla tak strašně radikálně posrat. Nejdřív teda k plusům. Tím jsou hlavně herci, kteří podle mě opravdu dělali, co mohli. A o to víc mě mrzí, že všichni ostatní v tomhle příběhu zfušovali, co mohli. Největší průser je asi hudba, kde Kocáb předvedl naprosto neuvěřitelnej výkon. Do patnáctého století zasadil místy poměrně svižnou nic neříkající elektronickou muziku a samotné upálení Jana Husa pak podpořil elektrickou kytarou. Nehledě na samotnou znělku tohoto mini seriálu, která vysloveně byla ze světa amatérských. Nezlobte se na mě, ale to co tady Kocáb předvedl, to sahalo až za hranice únosnosti. Dobová muzika byla v pořádku, ale jakmile jsem slyšel něco moderního, chtělo se mi blejt. Do takového příběhu to prostě nepatří. Další problém pak byl samotný scénář, který vlastně ve své podstatě neřekl vůbec nic nového. Během tří dílů naprosto zmatečně popsal pár postav, stav církve a krále a to je asi tak všechno. Přitom prostoru bylo víc než dost. Do toho dialogy, ve kterých jednou postavy citovaly div ne z kroniky a podruhé mluvily naprosto moderně, poplatně dnešní době. A nejhorší na tom všem bylo, že celý ten čtyř a půl hodinový příběh se odehrával na neuvěřitelně krásných místech naší země, které jsem ani jednou neviděl pořádně v plné své kráse. Vždyť ty hrady se dají nasnímat z takových úhlů, že by jeden záběr vedle druhého měl diváka tak učarovat, že by nestíhal zavírat hubu. Když to jde v jiných zemích, tak proč by to nešlo u nás? Tady jsem nenašel jedinej moment, který by mě vysloveně nadchnul. Hlavně ale, že se točilo na několika hradech. To je sakra tak těžký natočit něco historického ze středověku? Vždyť v současnosti už takové filmy točí snad každá země v Evropě, která má k historii své země, co říct. Je vidět, že to asi ještě chvíli potrvá, než se najdou režiséři a scénáristé, kteří něco takového dokáží natočit poutavě a kvalitně. Nezbývá tedy nic jiného, než se opírat o herce, které máme výborné. Bohužel jen na nich se to stavět nedá. (Malarkey) 1*
Chudák Hus ještě že se tohohle vele-(díla) nedožil, to by se snad sám dobrovolně upáli,:-( K mému přesvědčení, že půjde o pokračování romantizujících mýtů, které s realitou mají pramálo společného, mi stačilo vidět jen jeden díl a hlavního představitele Jana Husa. Neumím si vůbec představit, že by za takovým Husem šly davy lidí:-) Navíc neodpovídal ani věkem, postavou, v tomhle věku by tedy ani logicky nemohl být takový vzdělaný učenec, ani by nestihl napsat tolik spisů:-) Prostě největší slabinou tohoto filmu se mi krom různých historických nepřesností, místy naprosto nevhodných toporných dialogů, rušivé hudby a stále stených scén a kostýmu, jevilo samotné nevhodně vybrané obsazení, herci kteří se prostě do podobných rolí absolutně nehodí, nemají v sobě ten potenciál na tento druh vážných rolí, ikdyž Javorský (ND) nebyl zase tak úplně špatný a film v podstatě táhl sám, ale my v současnosti asi fakt nikoho lepšího nemáme, doba výrazných osobností s patřičným charisma takových Štěpánků, Pivců, Hogerů, atd, je nenávratně pryč a maskéři a kostyméři stojej taky za hovno. Jedna velká tragédie, ostuda české kinematografie, zbytečně utracené desítky milionů, ale to je v tomto státě úplně normální jev, tam kam by peníze skutečně potřebovaly jít tak nikdy nejdou a pak se musejí pořádat různé veřejné sbírky, nadace, apod, hlavně aby dávali nejlépe všichni obyčení lidé, platící řádně daně. Štěpánkův Hus je proti této slaboduché slátanině (které připomínalo spíše nemodení-nerealistickou televizní pohádku) skutečně mistrovské dílo (i se svým bolševickým ideologickým nánosem, který ze středověkého reformního kazatele udělal hlasatele komunistických myšlenek údajné sociální spravedlnosti a beztřídní společnosti ve smyslu nauky marxismu - leninismu), které se mu nemůže ani zdaleka přiblížit, natož jej srovnávat. Tak takhle teda ne, soudruhu Svobodo a pravdolásko Kocábe! Tak snad někdy příště, možná za 5, 10, 50, 100, 500 let, kdoví, nezbývá než věřit, že to příště dopadne o něco lépe. Jinak všem lidem zajímajícím se o historii, doporučuji přečíst si knihu "Jan Hus známý i neznámý "od historika Jan Kejře. Podle našich historiků byl Jan Hus odsouzen legitimně, byl kacíř (tzv heretik), šířící bludy, nenávst, zkázu, tedy naprostý protiklad učení Kristova, Církve Kristovy. Na chybné pojetí Husa a husitství upozorňoval již takový Josef Pekař, ale marně. Ono je to silné téma a národní hrdina opancéřovaný legendou je těžkým soustem pro kritický přístup a to platí i u jiných velkých osobností našich dějin. Vždyt komu nebo čemu dnes věřit, dějiny píší vítězové, ale kdo je ten vítěz (který není vidět), toť silně filosofická otázka:-) (Karlos80) 1*
Hlavní je tvářit se světově, výsledky práce jsou vedlejší. Na jednu stranu tvůrci nechají Kocába, aby se utrhl ze řetězu a rval tam jeden nevhodný motiv za druhým, ale na druhou nemají koule na odbočení ze zajetých kolejí a znovu nechají všechny postavy, aby hovořily vznešenou divadelní mluvou, která na této planetě v reálu nikdy nefrčela. Na to člověk nemusí mít Kámen mudrců, stačí sledovat, jak přirozeně tento projev působí. Další krokem ke světovosti je nechat německé postavy mluvit německy, i když jen některé, ale třeba ty italské pro větší pohodlí česky. Pěstí na oko je pak obsazení postavy, která celou dobu mluví německy za každou cenu známým českým hercem, jehož předabování však značí, že německy neumí. Nechat nováckému ochotníkovi jednu z předních rolí je pak kiksem asi úplně největším, jeho jméno neznám, není pro to důvod. Hádkův dobrácký projev je i tady přesvědčivý, ale na roli jednoho z největších myslitelů českých dějin jen to skutečně nestačí. Ovace nad Javorským mě nechávají naprosto klidným, možná jediný, kdo z toho nevyšel jako někdo z komparzu, byl Kňažko. Největší prasárnou je samozřejmě scénář. Zmatené skákání v kupě postav, které sice pořád něco melou, ale vlastně nic neříkají a šťourání se v různých tématech bez jasných výsledků, značí velkou neschopnost. Takový film dějepisné analfabety nemá šanci oslovit a ty vzdělanější unudí k smrti. (Djoker) 1*
VELKÁ RECENZE
Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší.
Třídílný televizní film o Janu Husovi je jedním z největších televizních projektů současné České televize nejen svou náročností, ale především svým významem. Tragický osud tohoto velikána naší historie byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954. Spisovatelka a historička Eva Kantůrková se osudem a odkazem betlémského kazatele zabývala dlouhou řadu let. Bylo tedy nabíledni, že se právě její román Jan Hus, poprvé vydaný v samizdatu, dočká nového filmového zpracování. Tvůrci, kteří se u jeho realizace sešli, patří v Česku k nejrespektovanějším filmovým profesionálům, herce nevyjímaje. Díky nim má televizní film Jan Hus všechny atributy mimořádného filmového zážitku a je zároveň důstojnou oslavou historické osobnosti světového významu. Spisovatelka Eva Kantůrková vede diváky příběhem Mistra Jana Husa od počátku XV. století až ke kostnické hranici. Na rozdíl od tradovaného obrazu sociálního reformátora sledujeme Husovo myšlenkové a mravní drama, jež předběhlo o celé století zásadní zlom evropského vývoje. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit – krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a tří papežů, kteří si dělají nárok na pastýřský stolec a z toho titulu i na odváděné daně. Západní církev prochází těžkou mocenskou i mravní krizí. Jan Hus, Mistr Karlovy university a Betlémský kazatel, pociťuje spoluzodpovědnost za osud rozštěpené církve ve vztahu k věřícím a dospěje k přesvědčení, že jediným východiskem z úpadku je víra v živého Krista a jeho učení. Volá po mravnosti těch, kteří mají být věřícím duchovními pastýři. To zesiluje zášť ze strany vysokého kléru i konkurujících farářů. Naštěstí se Jan Hus těšil přízni královny Žofie. V kritických okamžicích to byla právě ona, kdo mohl u svého manžela Václava IV. žádat pro Mistra ochranu. Husovým opakem je vzdoropapež Baltazare Cossa, pirát, cynický kořistník, a dokonce snad i vrah. Paradoxně také v Kostnici, kde byl Hus souzen za domnělé kacířství, byl Cossa týmž koncilem sesazen z papežského stolce a uvězněn. Prapodivným nástrojem, který sehrál v pronásledování Husa mimořádnou roli, byla nesourodá koalice ambiciózního pražského kléru, žárlivých kolegů z university, včetně Husova přítele, Mistra Štěpána Pálče. Ten se v Kostnici stal dokonce jedním z hlavních žalobců. Jan Hus chtěl své přesvědčení před Kostnickým koncilem v rámci disputace obhajovat. Koncil však taková pravidla nepřijal, Husovi určil pozici obžalovaného kacíře. Konečným rozsudkem nebyl odsouzen jen on, ale i jeho předchůdce, dávno mrtvý Jan Viklef, jehož kosti nařídil tentýž koncil vykopat, spálit a popel rozptýlit v řece.
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?" Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!" Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím... Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.
Jan Hus odsoudil odpustkovou papežovu bulu a papeže nazval Antikristem. Kupčení s odpustky způsobilo velkou vlnu nevole věřících a pro výstrahu ostatním byli uvězněni tři rebelové. Rozhořčená reakce Jana Husa na jejich popravu přivolala papežovu klatbu na betlémského kazatele a na Prahu interdikt. Zákaz všech církevních obřadů, křtů, sňatků i pohřbů. To byla pohroma nejen pro středověké věřící. Jan Hus musel opustit Prahu. Ani doma, v Husinci, však nebyl v bezpečí. Přijal pozvání Jindřicha Lefla a odjel na jeho hrad, kde se mohl ukrýt. Tam ho navštívil Zikmundův posel Jan z Chlumu se vzkazem, aby Hus odjel do Kostnice, kde bude mít šanci se ze svého obvinění hájit. Královský glejt mu měl zajistit nejen osobní bezpečí, ale také možnost vystoupit s disputací před Kostnickým koncilem. Hus souhlasil, nechtěl dál žít v ústraní, jako kazatel chtěl plnit své poslání, lidem vykládat pravdu písma. Věděl, že se do Kostnice sjela církevní elita a doufal, že všichni nebudou k jeho pravdě hluší. Že by si Zikmund neuvědomil, že papež nepodléhá světské moci, tedy králi? Hus nebyl v Kostnici přijat jako host koncilu, ale jako kacíř, který se těžce provinil proti církvi a její jednotě. Kostnický biskup ho zavřel do vězení a koncil ustanovil komisi, která měla posoudit Husovo kacířství. Členem komise byl také Štěpán Páleč a zoufalý Hus se k němu obrátil s nadějí, že konečně bude vypovídat někdo z jeho přátel. Zjištění, že Štěpán Páleč patří k hlavním žalobcům, mu vzalo poslední zbytky naděje i síly.
Ve svých kázáních Jan Hus zdůrazňoval, že opravdovou lásku k Bohu dokazuje jen život podle Kristových přikázání a jen takový může být služebník Boží. Připouštěl, že zbožný laik má větší právo udělovat svátosti, nežli zkažený kněz. Taková kritika církve nejenže nesmírně popuzovala její představitele, ale zároveň je děsila. Především Husův výklad Božího slova považovali za znevažování víry a církevního řádu. Věděli, že jeho vystoupení ohrožují jednotu církve. Nemocný a dlouhým vězněním vyčerpaný Hus ztrácel sílu k obhajobě, přesto se ale nevzdával naděje, že bude konečně pochopen. Ke všem žádostem o jeho propuštění z vězení byla církev netečná. Dokonce ani král Václav a král Zikmund neměli šanci zvrátit rozhodnutí Kostnického koncilu, držet Husa v žaláři a trvat na tom, aby odvolal, co kázal. Jako důkaz k jeho odsouzení měl sloužit výpis článků, které měl Jan Hus napsat ve spisu De ecclesia. Když se ale před Kostnický koncil konečně dostal pravý výpis Husových článků, komise zjistila, že Štěpán Páleč je zfalšoval. Bylo už ale nemožné, aby církev v případě Jana Husa stáhla své obvinění. Betlémský kazatel, jehož názory byly pro věřící nadějí i jistotou víry v Boha, ale nedokázal popřít sám sebe. Nemohl odvolat, co nekázal a nemohl odvolat ani to, co kázal. Byl pro církevní moc příliš nebezpečný. A proti církevní moci byli bezmocní i králové. 6. července 1415 vzplála hranice, na níž byl ke kůlu přivázán Jan Hus. Muž, který zemřel v ohni, protože žil v pravdě. Muž, kterého církev ukrutnou smrtí umlčela, aby jej lidé citovali i po šesti stech letech. (Česká televize)
SEZNAM EPIZOD
1.série (2015)
DÍL 1: První část (První část) - První díl televizního filmu Jan Hus (2015), režírovaného Jiřím Svobodou, se odehrává na počátku 15. století, kdy České země sužují mocenské spory mezi králem Václavem IV. a jeho bratrem Zikmundem. Zikmund usiluje o český trůn, nechává Václava uvěznit v Rakousku a jeho vojska drancují české vesnice. V tomto chaotickém období vystupuje kazatel Jan Hus (v podání Matěje Hádka) jako hlas kritiky vůči církevní i světské moci. Ve svých kázáních v Betlémské kapli odsuzuje korupci a morální úpadek církve, čímž si získává podporu lidu, ale zároveň si znepřátelí církevní hierarchii. Jeho apelace na reformu a pravdu vyvolávají napětí nejen mezi duchovními, ale i mezi univerzitními mistry a šlechtou .?
DÍL 2: Druhá část (Druhá část) - Po svém odchodu z Prahy, způsobeném interdiktem uvaleným papežem, nachází Hus útočiště na venkově, kde pokračuje ve svém kázání a šíření myšlenek o reformě církve. Jeho učení se však setkává s odporem nejen ze strany církevních představitelů, ale i některých šlechticů, kteří se obávají narušení stávajícího pořádku.? V této části filmu je kladen důraz na Husovu vnitřní rozpolcenost mezi věrností svému svědomí a tlakem okolí, které ho vyzývá k odvolání svých názorů. Navzdory hrozícímu nebezpečí se Hus rozhodne pokračovat ve své činnosti, což vede k jeho předvolání na koncil do Kostnice.?
DÍL 3: Třetí část (Třetí část) - Jan Hus je povolán na koncil do Kostnice, kde má obhajovat své učení. Navzdory slibu bezpečného průchodu od císaře Zikmunda je po příjezdu uvězněn. Během procesu je vyzýván, aby odvolal své názory, což Hus odmítá, protože věří, že jedná v souladu se svým svědomím a pravdou. Jeho neústupnost vede k odsouzení a následnému upálení na hranici.
SKUTEČNOST
Jan Hus (kolem 1370 – 6. července 1415) byl český katolický kněz, filozof, teolog a reformátor, který se stal jednou z nejvýznamnějších postav české historie a předchůdcem evropské reformace.
Studoval na Karlově univerzitě, kde se stal mistrem a později rektorem. Nejznámější jako kazatel v Betlémské kapli v Praze. Otevřeně kritizoval morální úpadek církve, zejména prodej odpustků, bohatství a zneužívání moci duchovenstvem. Byl silně ovlivněn myšlenkami anglického teologa Johna Wycliffa, zejména jeho názorem, že autoritou v církvi má být Bible, ne papež.
Kvůli svým kázáním byl exkomunikován a na Prahu byl uvalen interdikt (zákaz vykonávání svátostí). Stáhl se z Prahy a pokračoval v psaní a kázání mimo město.
Koncil v Kostnici (1414–1415): Byl pozván s příslibem bezpečné cesty od císaře Zikmunda. Po příjezdu byl ale uvězněn a souzen za kacířství. Odmítl odvolat své učení, protože nevěřil, že jednal v rozporu s vírou. Byl odsouzen a 6. července 1415 upálen na hranici.
Postavy a obsazení
• Matěj Hádek - Jan Hus
• Jan Dolanský - Štěpán Páleč
• Vladimír Javorský - král Václav IV.
• Marika Šoposká - královna Žofie
• Michal Dlouhý - Zikmund Lucemburský
• Milan Kňažko - Dominikán (fiktivní postava)
• Jan Plouhar - Jeroným Pražský
• Tomáš Dastlík - Baldassare Cossa
Ocenění
Český lev
2015 - Jiří Svoboda (Nejlepší televizní film nebo minisérie) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 29. května 2015 (Česká televize)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 6.7.2015 Česká televize
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Sledování na VOD
Oneplay - od 12.3.2025
iVysílání - od 5.7.2016
Oneplay - od 12.3.2025
iVysílání - od 5.7.2016
FILMY V SÉRII
Jan Roháč z Dubé gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt9/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1947
Režie: Vladimír Borský, Hrají: Otomar Korbelář, Ladislav Boháč
Jan Hus gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt1/
Československo, Drama / Historický, 1954
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, Karel Höger
Jan Žižka gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt11/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1955
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, František Horák
Proti všem gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt7/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1956
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar
Jan Hus (TV film) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas188/
Česko, Historický / Drama, 2015
Režie: Jiří Svoboda, Hrají: Matěj Hádek, Jan Dolanský
Jan Žižka gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/bbk/
Česko, Historický / Akční / Drama, 2022
Režie: Petr Jákl, Hrají: Ben Foster, Sophie Lowe
Jan Roháč z Dubé gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt9/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1947
Režie: Vladimír Borský, Hrají: Otomar Korbelář, Ladislav Boháč
Jan Hus gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt1/
Československo, Drama / Historický, 1954
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, Karel Höger
Jan Žižka gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt11/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1955
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, František Horák
Proti všem gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/grt7/
Československo, Drama / Historický / Válečný, 1956
Režie: Otakar Vávra, Hrají: Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar
Jan Hus (TV film) gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas188/
Česko, Historický / Drama, 2015
Režie: Jiří Svoboda, Hrají: Matěj Hádek, Jan Dolanský
Jan Žižka gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/bbk/
Česko, Historický / Akční / Drama, 2022
Režie: Petr Jákl, Hrají: Ben Foster, Sophie Lowe
Tvůrci a herci
Jiří Svoboda (Režie), Jan Maxa (Produkce), Michael Kocáb (Hudba), Vladimír Smutný (Kamera), Jan Mattlach (Střih), - (Casting), Jiří Sternwald (Scénografie), Alena Schäferová (Kostýmy), Jiří Melcher (Zvuk), Tomáš Richter (Masky), Dana Kleňhová (Masky), Eva Kantůrková (Scénář), Eva Kantůrková (kniha) (Předloha), Matěj Hádek (Herec), Jan Dolanský (Herec), Milan Kňažko (Herec), Vladimír Javorský (Herec), Marika Šoposká (Herec), Michal Dlouhý (Herec), Petr Lněnička (Herec), Jan Plouhar (Herec), David Novotný (Herec), Hartmut Krug (Herec), Pavel Gajdoš (Herec), Petra Špalková (Herec), Luboš Veselý (Herec), Petr Klimeš (Herec), Petr Štěpán (Herec), Tomáš Dastlík (Herec), Ivo Kubečka (Herec), Anna Cónová (Herec), Lukáš Melník (Herec), Petr Stach (Herec), Tomáš Karger (Herec), Václav Jiráček (Herec), Jiří Oberfalzer (Herec), Petr Motloch (Herec), Adrian Jastraban (Herec), Václav Neužil ml. (Herec), Kajetán Písařovic (Herec), Jiří Bartoň (Herec), Hynek Chmelař (Herec), Martin Finger (Herec), Jaroslav Achab Haidler (Herec), Petr Franěk (Herec), Ondřej Kavan (Herec), Radek Mezuláník (Herec), Rostislav Novák ml. (Herec), Ján Sedal (Herec), Fabián Povýšil (Herec), Denny Ratajský (Herec), Justin Svoboda (Herec), Jan Szymik (Herec), Dušan Hejbal (Herec), Robert Tyleček (Herec), Zdeněk Mucha (Herec), Marie Poulová (Herec), Pavel Štoll (Herec), Tereza Lášková (Herec), Jan Grygar (Herec), Matouš Zah (Herec), Ondřej Česák (Herec), Petr Uhlík (Herec), Bára Fišerová (Herec), Karel Polišenský (Herec), Lukáš Kunz (Herec), Michael Kocáb (Herec), Michael Kocáb ml. (Herec), Roman Slovák (Herec), Karel Beseda (Herec), Alois Antal (Herec), Jiří Čapka (Herec), Ladislav Dostál (Herec), Jakub Hajner (Herec), Lukáš Hložek (Herec), Ivan Sochor (Herec), Daniela Voráčková (Herec),
2015/246/Česko/Historický, Drama
Zajímavost k filmu
- Poštolka, která vlétla Janu Husovi (Matěj Hádek) do žaláře a na konci při upalování věž opouštěla, se jmenuje Pišta. Vlastní ji sokolnická společnosti Teir.
- Na začátku projektu znala herečka a dokumentaristka Petra Nesvačilová o Janu Husovi v podstatě základy školní látky. Po boku historika Pavla Helana se pustila do pátrání, jak se časem Husův obraz proměňoval.
- Látka ležela v České televizi od roku 2003: postupně ji měli točit Viktor Polesný, Jiří Strach a Jaroslav Brabec, jejich režijní návrhy úprav scénáře však neprošly.
- Natáčení scén v Kutné Hoře probíhalo v létě. Scény se ale měly odehrávat na podzim a v zimě. Komparsisté tak byli oblečeni v teplejších několikavrstvých kostýmech a potýkali se s velkým horkem.
- Scéna upalování se natáčela v Kutné Hoře v lokalitě "na Rovinách" na louce, kde se za normálních okolností pohybují hlavně pejskaři, kteří zde cvičí. Natáčení trvalo přes 12 hodin. Muselo být přerušováno kvůli proměnlivému počasí, prolétávajícím letadlům i zvonícím mobilním telefonům mnoha desítek zdejších komparsistů. Všichni komparsisté se shodli na tom, že šlo o nejnáročnější z natáčecích dní v Kutné Hoře.
- Natáčení začalo 14. června 2014 a poslední klapka padla 27. ledna 2015. Celkem bylo vyrobeno přes 150 kostýmů a mnoho bylo kompletováno z vypůjčených. Na scény do Chebu bylo potřeba vypravit 2 velké kamiony plné kostýmů.
- Celkem bylo vyrobeno zhruba 3 000 rekvizit. V dílnách ČT bylo vyrobeno velké množství dobového nábytku či kopií ručně psaných dokumentů a knih – například Bible Václava IV. nebo Husův breviář od královny Žofie. Pro jednu ze scén Středočeský kraj zapůjčil vzácnou kopii Říšské císařské koruny, jejíž výroba stála 800 000 Kč. Největší rekvizitou bylo kompletní vybavení sálu kostnického koncilu – amfiteátr vyřezávaných stěn a křesel včetně 3 trůnů pro císaře a kurfiřty a vstupní brány.
- Bylo natočeno celkem 35 hodin hrubého materiálu.
- Matěj Hádek měl při natáčení na telefonu řadu poradců, mezi nimi např. biskupa, se kterým konzultoval, jak se má chovat a co v kterou chvíli říkat jako farář.
- K seznámení s osobou Jana Husa použil Matěj Hádek jeho monografii "Jan Hus: Život a dílo", kterou napsal František Šmahel.
- Knihu, která se stala předlohou pro snímek, napsala Eva Kantůrková v osmdesátých letech. Kantůrková spolupracovala i na scénáři spolu s režisérem Jiřím Svobodou.
- Ne všechny církevní řády měly pochopení pro realizaci projektu, a tak se filmový štáb nedostal na všechna místa, která měl vytipovaná.
- Jelikož není přístup církve k postavě Jana Husa dodnes jednoznačný, vedla jedna z prvních cest režiséra Jiřího Svobody ke kardinálu Dominiku Dukovi. Ten měl pro filmové zpracování Husova života pochopení.
- Při natáčení spolupracoval filmový štáb s mnoha kunsthistoriky a církevními vědci, kteří pomáhali dotvořit přesný kolorit patnáctého století.
- Hranice, na které byl upálen Jan Hus (Matěj Hádek), se pálila třikrát a třikrát stavěla. Počtvrté se spálila jen kousek a ohořelé dřevo bylo dáno z druhé strany.
- Při scéně, kdy hranice hořela, byl Matěj Hádek opravdu nějakou dobu na hranici. Když plameny začaly být nebezpečné, z hranice seskočil.
- Byly použity některé kostýmy, které se objevily ve filmu Jan Hus (1954).
- Projekt je jedním z nejprestižnějších v dějinách České televize, má záštitu prezidenta republiky Miloše Zemana a byl prioritou všech výrobních kapacit České televize.
- Na otázku, zda se nebojí srovnání s hercem Zdeňkem Štěpánkem, odpověděl Matěj Hádek: "Vůbec ne. Na to jsem ani nepomyslel. Tím si člověk jenom zbytečně zaneřádí hlavu a k ničemu to není".
- Jedná se o jeden z nejvíce výpravných a nejdražších filmů České televize. Natáčení probíhalo v 18 lokalitách a to pouze v reálech v gotickém stylu, nikoliv v ateliérech.
- Na filmu se jako kompars podílelo téměř 2 000 lidí.
- Na začátku projektu znala herečka a dokumentaristka Petra Nesvačilová o Janu Husovi v podstatě základy školní látky. Po boku historika Pavla Helana se pustila do pátrání, jak se časem Husův obraz proměňoval.
- Látka ležela v České televizi od roku 2003: postupně ji měli točit Viktor Polesný, Jiří Strach a Jaroslav Brabec, jejich režijní návrhy úprav scénáře však neprošly.
- Natáčení scén v Kutné Hoře probíhalo v létě. Scény se ale měly odehrávat na podzim a v zimě. Komparsisté tak byli oblečeni v teplejších několikavrstvých kostýmech a potýkali se s velkým horkem.
- Scéna upalování se natáčela v Kutné Hoře v lokalitě "na Rovinách" na louce, kde se za normálních okolností pohybují hlavně pejskaři, kteří zde cvičí. Natáčení trvalo přes 12 hodin. Muselo být přerušováno kvůli proměnlivému počasí, prolétávajícím letadlům i zvonícím mobilním telefonům mnoha desítek zdejších komparsistů. Všichni komparsisté se shodli na tom, že šlo o nejnáročnější z natáčecích dní v Kutné Hoře.
- Natáčení začalo 14. června 2014 a poslední klapka padla 27. ledna 2015. Celkem bylo vyrobeno přes 150 kostýmů a mnoho bylo kompletováno z vypůjčených. Na scény do Chebu bylo potřeba vypravit 2 velké kamiony plné kostýmů.
- Celkem bylo vyrobeno zhruba 3 000 rekvizit. V dílnách ČT bylo vyrobeno velké množství dobového nábytku či kopií ručně psaných dokumentů a knih – například Bible Václava IV. nebo Husův breviář od královny Žofie. Pro jednu ze scén Středočeský kraj zapůjčil vzácnou kopii Říšské císařské koruny, jejíž výroba stála 800 000 Kč. Největší rekvizitou bylo kompletní vybavení sálu kostnického koncilu – amfiteátr vyřezávaných stěn a křesel včetně 3 trůnů pro císaře a kurfiřty a vstupní brány.
- Bylo natočeno celkem 35 hodin hrubého materiálu.
- Matěj Hádek měl při natáčení na telefonu řadu poradců, mezi nimi např. biskupa, se kterým konzultoval, jak se má chovat a co v kterou chvíli říkat jako farář.
- K seznámení s osobou Jana Husa použil Matěj Hádek jeho monografii "Jan Hus: Život a dílo", kterou napsal František Šmahel.
- Knihu, která se stala předlohou pro snímek, napsala Eva Kantůrková v osmdesátých letech. Kantůrková spolupracovala i na scénáři spolu s režisérem Jiřím Svobodou.
- Ne všechny církevní řády měly pochopení pro realizaci projektu, a tak se filmový štáb nedostal na všechna místa, která měl vytipovaná.
- Jelikož není přístup církve k postavě Jana Husa dodnes jednoznačný, vedla jedna z prvních cest režiséra Jiřího Svobody ke kardinálu Dominiku Dukovi. Ten měl pro filmové zpracování Husova života pochopení.
- Při natáčení spolupracoval filmový štáb s mnoha kunsthistoriky a církevními vědci, kteří pomáhali dotvořit přesný kolorit patnáctého století.
- Hranice, na které byl upálen Jan Hus (Matěj Hádek), se pálila třikrát a třikrát stavěla. Počtvrté se spálila jen kousek a ohořelé dřevo bylo dáno z druhé strany.
- Při scéně, kdy hranice hořela, byl Matěj Hádek opravdu nějakou dobu na hranici. Když plameny začaly být nebezpečné, z hranice seskočil.
- Byly použity některé kostýmy, které se objevily ve filmu Jan Hus (1954).
- Projekt je jedním z nejprestižnějších v dějinách České televize, má záštitu prezidenta republiky Miloše Zemana a byl prioritou všech výrobních kapacit České televize.
- Na otázku, zda se nebojí srovnání s hercem Zdeňkem Štěpánkem, odpověděl Matěj Hádek: "Vůbec ne. Na to jsem ani nepomyslel. Tím si člověk jenom zbytečně zaneřádí hlavu a k ničemu to není".
- Jedná se o jeden z nejvíce výpravných a nejdražších filmů České televize. Natáčení probíhalo v 18 lokalitách a to pouze v reálech v gotickém stylu, nikoliv v ateliérech.
- Na filmu se jako kompars podílelo téměř 2 000 lidí.
Odkazy
Hrají:
Matěj Hádek, Jan Dolanský, Milan Kňažko, Vladimír Javorský, Marika Šoposká, Michal Dlouhý, Petr Lněnička, Jan Plouhar, David Novotný, Hartmut Krug, Pavel Gajdoš, Petra Špalková, Luboš Veselý, Petr Klimeš, Petr Štěpán, Tomáš Dastlík, Ivo Kubečka, Anna Cónová, Lukáš Melník, Petr Stach, Tomáš Karger, Václav Jiráček, Jiří Oberfalzer, Petr Motloch, Adrian Jastraban, Václav Neužil ml., Kajetán Písařovic, Jiří Bartoň, Hynek Chmelař, Martin Finger, Jaroslav Achab Haidler, Petr Franěk, Ondřej Kavan, Radek Mezuláník, Rostislav Novák ml., Ján Sedal, Fabián Povýšil, Denny Ratajský, Justin Svoboda, Jan Szymik, Dušan Hejbal, Robert Tyleček, Zdeněk Mucha, Marie Poulová, Pavel Štoll, Tereza Lášková, Jan Grygar, Matouš Zah, Ondřej Česák, Petr Uhlík, Bára Fišerová, Karel Polišenský, Lukáš Kunz, Michael Kocáb, Michael Kocáb ml., Roman Slovák, Karel Beseda, Alois Antal, Jiří Čapka, Ladislav Dostál, Jakub Hajner, Lukáš Hložek, Ivan Sochor, Daniela Voráčková