.jpg?ph=28b6509dcf)
Někdo to rád horké / Some Like It Hot (1959/120/USA/Komedie, Krimi, Romantický, Hudební) 88%
03.03.2025 01:18
JEDNOU VĚTOU
„Nikdo není dokonalý, ale tento film ano! Slavná americká komedie s Jackem Lemmonem a Tonym Curtisem v hlavních ženských rolích, nominovaná na šest Oscarů."
OBSAH
Slavná kombinace hudební komedie, parodie na gangsterské filmy a bláznivé crazy komedie, se odehrává v roce 1929 a jejími hrdiny jsou Joe a Jerry, dva muzikanti, kteří se na útěku před bandou gangsterů převléknou za ženy a "ukryjí" se v dívčím orchestru Sladké Zuzi odjíždějícím na turné na Floridu. Seznámí se zpěvačkou Pusinkou Kovalczykovou, do níž se Joe zamiluje, ale sami se brzy stávají, stejně jako ostatní dívky, terčem pozornosti mužů. Zatímco o Joea alias Josefinu se zajímá mladičký hotelový poslíček Bellhop, k Dafne se přilepí obstarožní a neodbytný milionář Osgood Felding. Začíná řada neuvěřitelných zápletek, záměn, omylů a vtipných dialogů s břitkými narážkami, často řádně dvojsmyslnými... Vynikající komedie Billyho Wildera z roku 1959 se už dávno a právem zařadila do zlatého fondu filmové klasiky. Vedle neodolatelných výkonů hlavních představitelů Jacka Lemmona, Tonyho Curtise a Marilyn Monroeové vás v ní potěší také jazzová hudba Mattyho Malnecka. (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
U mě teda za čtyři. Já fakt nemám potřebu se z těhlech starejch americkejch hitovek posírat. Je to dobré, ale pět z toho neudělám ani kdybych se přetrch vejpůl. Všichni tam jsou úžasní, ještě aby ne, když si za katedrou šňupaj kila koksu, aby se jim líp točilo...ale to byl holt život. Marilyn by mohla vypravovat. Dekadenti na druhou. (Malarkey) 4*
Zub času sice ohlodal humorné stránky filmu poměrně ostře, ale duch originální podívané zde i po více než 40-ti letech stále přetrvává. Ústřední dvojice Lemmon-Curtis hraje jako o život, a jejich vzájemná chemie funguje naprosto dokonale. Marylin Monroe už na dnešní dobu sice nesplňuje podmínky „reklamy na sex-appel“, ale nutno uznat, že něco do sebe ta ženská měla. Největší dík však musí směřovat režiséru Billymu Wilderovi, který po celou dobu drží tempo v jediném rytmu, humorné prvky kombinuje s těmi romantickými velmi střídmě a celkový feeling filmu je pak díky perfektně vybraným exteriérům, skvěle padnoucím kostýmům a v neposlední řadě práci s kamerou, střihem či světlem, nadčasovou záležitostí, pro kterou stačí nebýt cynickým odpůrcem „všeho starého“. Ono to závěrečné „Nikdo není dokonalý!“ má v sobě něco víc než jenom skvělou hlášku z pera scénáristů, kteří při vymýšlení „originálnějšího“ konce vykouřili tuny cigaret a vypili litry whiskey (Isherwood) 4*
Komedie, která má i po tolika letech energii a hýří espritem. Nicméně, klasická převleková komedie až příliš staví na skvělém herectví hlavních dvou protagonistů, které vhodně doplnila Marilyn Monroe, a tahle trojice v pohodě zamázne jednoduchý scénář. Nad jednotlivými až groteskními eskapádami jsem se sice královsky nebavil, ale dobrou náladu tenhle film rozhodně nezkazí. Jak by asi děj vypadal, kdyby to nikdo neměl rád horké. Klady: ústřední herecké duo Jack Lemmon & Tony Curtis se energicky činí + obstojná dávka decentních gagů + šarm klasické komedie + šarm Marilyn Monroe + dobře napsané postavy. Zápory: film nepřijde s ničím výjimečným ohledně děje - naivně vystavěný scénář - horší technická stránka filmu - postupný úbytek gagů - nudné zakončení filmu - poznal bych okamžitě, že jsou to převlečení chlapy. Mé hodnocení: 60% (kingik) 3*
VELKÁ RECENZE
Někdo to rád horké (v anglickém originále Some Like It Hot) je americká kriminální komedie z roku 1959, k níž scénář napsali Billy Wilder s I. A. L. Diamondem. Inspirací se stala německá fraška Fanfaren der Liebe (1951, režie Kurt Hoffmann).
Děj je zasazen do Chicaga roku 1929. Dva mladí jazzoví muzikanti se na den svatého Valentýna stanou nechtěnými svědky masakru tamní mafie. Aby svým pronásledovatelům unikli převlečou se za ženy a jako Josefína a Dafné odjíždějí společně s výhradně dívčí jazzovou kapelou na Floridu. Joe se zde však zamiluje do hlavní zpěvačky Sugar a naopak do Dafné se zamiluje postarší milionář Osgood Fielding. Situace se ještě více zkomplikuje, když v závěru dorazí do floridského hotelu také gangsteři, kteří muzikanty pronásledují.
Billy Wilder napsal scénář k filmu společně se spisovatelem I.A.L. Diamondem. Námět vychází ze scénáře Roberta Thoerena a Michaela Logana k francouzskému filmu Fanfáry lásky z roku 1935. Původní scénář k filmu Fanfáry lásky se nepodařilo dohledat, a tak Walter Mirisch našel kopii německého remaku z roku 1951, Fanfáry lásky. Koupil práva na tento scénář a Wilder s ním pracoval a vytvořil nový příběh.Oba filmy sledují příběh dvou hudebníků, kteří hledají práci, Wilder však vytvořil gangsterskou podzápletku, díky níž jsou hudebníci na útěku.
Studio najalo ženskou imitátorku Barbette, aby Lemmona a Curtise trénovala v genderové iluzi pro film. Monroeová pracovala za 10 procent z hrubého zisku nad 4 miliony dolarů, Curtis za 5 procent z hrubého zisku nad 2 miliony dolarů a Wilder za 17,5 procenta z prvního milionu po dosažení rentability a 20 procent poté.
Film se natáčel v Kalifornii během léta a podzimu 1958. AFI uvádí data výroby mezi začátkem srpna a 12. listopadem 1958 v Samuel Goldwyn Studios. Mnoho scén se natáčelo v Hotelu del Coronado v Coronadu, který se ve filmu objevil jako Seminole Ritz Hotel v Miami, protože zapadal do doby 20. let a nacházel se nedaleko Hollywoodu.
S Marilyn Monroe bylo mnoho problémů, protože se nesoustředila a trpěla závislostí na prášcích. Neustále chodila pozdě na natáčení a mnoho svých replik si nedokázala zapamatovat, podle Tonyho Curtise měla na jednu repliku v průměru 35-40 záběrů. Správné znění repliky „To jsem já, Sugar“ trvalo 47 záběrů, protože Monroe si neustále pletla pořadí slov a říkala buď „Sugar, to jsem já“, nebo „To jsem já, Sugar“. Tony Curtis a Jack Lemmon se během natáčení vsadili o to, kolik záběrů bude potřebovat, aby to řekla správně. Na natáčení scény se Shellem Jr. a Sugar na pláži byly naplánovány tři dny, protože Monroe měla mnoho komplikovaných replik, ale scéna byla hotová za pouhých 20 minut. Herecká trenérka Monroeové Paula Strasbergová a manžel Monroeové Arthur Miller se snažili ovlivnit natáčení, což Wilderovi a dalším členům štábu vadilo.
Snímek byl nominován na Oscara v kategoriích nejlepší herec v hlavní roli (Jack Lemmon), kostýmy, výprava, kamera, režie a nejlepší adaptovaný scénář. Oscara získal za kostýmy. Obdržel Zlatý glóbus, když byl nominován v kategoriích nejlepší komedie, nejlepší muzikálový a komediální herec (Jack Lemmon) a nejlepší komediální a muzikálová herečka (Marilyn Monroe). Jack Lemmon si odnesl cenu Britské filmové a televizní akademie za nejlepšího nebritského herce.
GOLDIE FILMU
Nastal čas připomenout další nestárnoucí klasiku Billyho Wildera, režiséra, který má na kontě spoustu cen včetně několika Oscarů, který je dodnes považován za jednoho z nejlepších hollywoodských režisérů a oporu klasického Hollywoodu. Jeho tvorba oscilovala mezi ironickými dramaty, ale i více či méně cynickými komediemi. Zabývali jsme se jeho Sunset Blvd., pro mnohé asi vrcholem Wilderovy tvůrčí kariéry. Tíživé drama o pádu jedné hvězdy němé éry reprezentuje prvně zmiňovanou část tvorby. Bezpochyby vynikající snímek ale možná zastiňuje rozverná, divácky vděčná taškařice Někdo to rád horké.
Na počátku byla německá fraška Fanfaren der Liebe. Billymu Wilderovi ovšem zápletka nepřipadala tak originální, přesněji řečeno motivy hlavních hrdinů přidat se k dívčí kapele a odjet s nimi na turné v ženském převleku nebyly dost přesvědčivé. Potřeboval, aby motivy takového počínání byly silné a uvěřitelné, scénář si tedy Wilder trochu uzpůsobil k obrazu svému, a to také proto, aby jeho hrdinové byli stále vnímáni jako ryzí heterosexuálové. Téma útěku před gangstery se zdálo být tím pravým. Přesto filmu nebyla předpovídána zářná budoucnost, neboť porušoval mnoho soudobých konvencí. Stal se terčem katolické ligy, vadilo sporé oblečení Marilyn Monroe, téma transvestismu i možné bisexuality. Avšak licenci od MPAA snímek nakonec získal. Diváci se tvůrcům odměnili. Film si zamilovali a dodnes ho častují těmi nejlepšími přízvisky.
Jerry a Joe, dva muzikanti, se stanou náhodnými svědky masakru na svatého Valentýna. Vidí, co vidět rozhodně neměli. Právem se obávají o svůj život, napadne je ale spásná myšlenka. Převlečou se za ženské a ukryjí se v dívčím orchestru, který právě vyráží na turné na Floridu. Nikdo nic netuší, takže tady vzniká prostor pro dokonalou komiku. Oba hrdinové pokukují po zpěvačce Sugar (Marilyn Monroe), trochu naivní alkoholičce. Jelikož ale dokonale splynuli s davem a nikdo o jejich pravé totožnosti nemá ani tušení, stávají se sami objektem touhy mužů. Hlavně Jerry alias Dafné má co dělat, aby odlákal chlípného a bohatého Osgooda Fieldinga. Situace se ještě více komplikuje, když do stejného hotelu přijíždějí na konferenci nám i našim hrdinům známí gangsteři.
Film v sobě kombinuje několik žánrů. V prvé řadě je to crazy komedie plná záměn, neuvěřitelných situací, dvojsmyslů a narážek, nedorozumění, vtipů a gagů, kdy všechno pramení z převlečení mužů za ženy. Ač je to komedie značně šílená, není tak jízlivá jako některé Wilderovy filmy. Kromě toho je to také cynický film a parodie na v té době oblíbené gangsterské filmy. Aby toho nebylo málo, snímkem znějí jazzové melodie a obsahuje skvělá hudební čísla.
Když se řekne Někdo to rád horké, asi většině na mysli nejprve vytane Marilyn Monroe. Nic proti ní, ve filmu byla sladká, kouzelně naivní a hloupoučká, možná bychom ji mohli považovat za třešničku na dortu. Ovšem tenhle film nestojí na Marilyn. Právě naopak, největší zásluhu na výborných hodnoceních tohoto snímku mají Tony Curtis a Jack Lemmon v rolích převlečených muzikantů na útěku. To oni film pozvedají na vyšší úroveň. Jejich výstupy, jejich pojetí rolí je dokonalé. Mezi oběma to skvěle funguje, dalo by se až říci, že to mezi nimi jiskří. Doplňují se, protože každý je jiný. Curtisův Joe je více distingovaný, možná až trochu povýšený, je elegantní a má autoritu, zato Lemmonův Jerry je legračnější, uvolněnější. Zkrátka symbióza nejvyššího kalibru.
Tato výborná satira disponuje kromě jiného hlavně dokonalým scénářem s doslova vypiplanými dialogy. Hlášky jsou dodnes hojně citovány. Film má spád, švih a dobře dávkované tempo, ani chvíli vás nebude nudit. Neváhala bych jej nazvat královnou převlekových komedií. Mnohými bývá snímek Někdo to rád horké navíc označován za nejlepší komedii světové kinematografie. Toto tvrzení jistě vzbudí vášnivé reakce a někteří nebudou souhlasit. Ať už ale souhlasíte, nebo ne, musíte uznat, že film má jeden z nejlepších, nejzapamatovatelnějších konců. Tak vtipná pointa je sladkou tečkou na závěr.
Někdo to rád horké se stylovým koncem vás jistě pozitivně naladí a nejednou se od srdce zasmějete. Tato klasika klasik se snad nikdy neokouká. Lidé se ke snímku dodnes rádi vracejí, oblíbila si jej i kritika, když mu udělila jednoho Oscara a pět nominací k tomu. Dílo zaslouženě patří do zlatého fondu světové kinematografie. Přese všechno balancování na tenké hraně, kdy mohl film lehce spadnout mezi laciné snímky, se tomu naštěstí nestalo. Někdo to rád horké není laciný a nevkusný film, naopak je to svěží a vtipné dílo. Někteří filmu vyčítají černobílé ladění. Myslím ale, že je dobře, že se Wilder nenechal přesvědčit a do barev snímek neoblékl. Bylo by to už moc. Navíc měl pro to pragmatické důvody – v barevném filmu by make-up dostal podivný nádech.
PODROBNÝ POPIS FILMU (Přeložený popis filmu ze zahraničních stránek).
V Chicagu z dob prohibice je Joe jazzovým hráčem na saxofon a nezodpovědným, impulzivním hazardním hráčem a dámou ; Jerry, jeho úzkostlivý přítel, je jazzový kontrabasista . Pracují v speakeasy, které vlastní místní mafiánský boss "Spats" Colombo. Na upozornění od informátora "párátka" Charlieho policie provedla razii v kloubu. Joe a Jerry uniknou, ale později se náhodou stanou svědky toho, jak Spats a jeho nohsledi zastřelili Párátka a jeho gang z pomsty (incident inspirovaný masakrem na svatého Valentýna ). [ 7 ] Spats a jeho gang je vidí, jak utíkají. Zlomení, vyděšení a zoufalí z Chicaga, Joe a Jerry se převléknou za ženy jménem Josephine a Daphne, aby se mohli připojit ke Sweet Sue a její Society Syncopators, čistě ženské kapele, která vede vlakem do Miami . Ve vlaku se Joe a Jerry spřátelí se Sugarem Kanem, zpěvákem a hráčem na ukulele .
Joe a Jerry se stanou posedlí Sugar a soupeří o její náklonnost, přičemž si zachovávají své převleky. Sugar se Josephine svěří, že odpřísáhla saxofonisty, kteří ji v minulosti zneužívali. Doufá, že na Floridě najde něžného, ??obrýleného milionáře . Josephine a Daphne se během noční párty ve vlaku spřátelí se Sugarem a snaží se vzpomenout si, že flirtování s ní by ohrozilo jejich krytí.
Po příletu do Miami si Joe namlouvá Sugar tím, že se vydává za ropného dědice Shell Oil Junior a působí přízvukem jako Cary Grant , zatímco předstírá lhostejnost k ní. Stárnoucí, vícerozvedený Osgood Fielding III, skutečný milionář, vytrvale pronásleduje Daphne, jejíž odmítnutí jen podněcuje jeho touhu. Poté, co Osgood pozve Daphne na večeři na své jachtě, Joe přesvědčí Jerryho, aby Osgooda zaměstnal na pobřeží, aby mohl být Junior sám s Sugarem na Osgoodově jachtě a vydávat ji za svou. Na jachtě Junior řekne Sugarovi, že psychické trauma ze smrti bývalého milence ho zanechalo impotentního, ale že by se okamžitě oženil s každým, kdo by ho mohl vyléčit. Cukr se ho snaží vzrušit, se značným úspěchem. Mezitím Daphne a Osgood tančí tango ( la cumparsita ) až do svítání. Když se Joe a Jerry vrátí do hotelu, Jerry oznámí, že Osgood navrhl sňatek Daphne a že to přijal, přičemž očekává rozvod a hotovostní vyrovnání, až bude jeho lest odhalena. Joe přesvědčí Jerryho, že si Osgooda nemůže vzít.
V hotelu se koná konference Společnosti přátel italské opery, která je zástěrkou pro národní setkání mafie, kterému předsedá Malý Bonaparte. Spats a jeho muži dorazí a brzy poznají Joea a Jerryho, stále v přestrojení za svědky, které hledali. Ve strachu o život si Joe a Jerry uvědomí, že musí kapelu opustit a opustit hotel. Joe svůj podvod před Sugar skrývá tím, že jí po telefonu řekne, že Junior se musí oženit se ženou, kterou si jeho otec vybral, a přestěhovat se do Venezuely . Cukr se stává zoufalým a se zlomeným srdcem. Joe a Jerry uniknou Spatsovým mužům tím, že se schovají pod stolem na syndikátní hostině, kde Malý Bonaparte nechá zastřelit Spats a jeho gang. Joe a Jerry jsou spatřeni a prchají přes hotel. Joe, stále oblečený jako Josephine, vidí Sugar na pódiu zpívat nářek ztracené lásky. Poté, co Joe vyběhne na pódium a políbí ji, Sugar si uvědomí, že Josephine a Junior jsou stejná osoba.
Jerry přesvědčí Osgooda, aby vzal Daphne a Josephine pryč na své jachtě. Sugar vyběhne z pódia na konci své písně a skočí na palubu Osgoodova startu právě ve chvíli, kdy opouští dok. Joe přizná Sugar pravdu a řekne jí, že si zaslouží něco lepšího, ale Sugar ho stejně chce, protože si uvědomuje, že je prvním mužem, kterému na ní skutečně záleží. Mezitím se Jerry snaží dostat ze svého zasnoubení seznamem důvodů, proč se Daphne a Osgood nemohou vzít, ale žádný z nich Osgoodovi nevadí. Podrážděný Jerry si strhne paruku a řekne: "Jsem muž!" svým normálním hlasem; Osgood stále s úsměvem odpoví: "No, nikdo není dokonalý," zmátl Jerryho a nechal ho oněmělého.
Postavy a obsazení
• Marilyn Monroe - Sugar „Kane“ Kowalczyk, hráč na ukulele a zpěvák
• Tony Curtis - Joe/Josephine/Shell Oil Junior, hráč na saxofon
• Jack Lemmon - Jerry/Daphne, baskytarista
• Joe E. Brown - Osgood Fielding III
• George Raft - "Spats" Colombo, mafián z Chicaga
• Pat O'Brien - agent Mulligan
• Nehemiah Persoff - Malý Bonaparte, mafián a vůdce Společnosti přátel italské opery
• Joan Shawlee - Sweet Sue, kapelník Sweet Sue a Her Society Syncopators
• Dave Barry - Mister Bienstock, manažer kapely pro "Sweet Sue and Her Society Syncopators"
• Billy Gray - Sig Poliakoff, agent Joe a Jerryho v Chicagu
• Barbara Drew - Nellie Weinmeyer, Poliakoffova sekretářka
• George E. Stone - "párátko" Charlie, gangster, kterého zabil "Spats" Colombo
• Mike Mazurki - Spatsův nohsled
• Harry Wilson - Spatsův nohsled
• Edward G. Robinson Jr. - Johnny Paradise, gangster, který zabije "Spats" Colomba
• Beverly Wills - Dolores, hráčka na pozoun a Sugarova kamarádka z bytu
Ocenění
Academy Awards
1960 - Nejlepší kostýmy (černobílý film)
1960 - Billy Wilder (Nejlepší režie) (nominace)
1960 - Jack Lemmon (Nejlepší výkon herce v hlavní roli) (nominace)
1960 - Billy Wilder, I.A.L. Diamond (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
1960 - Charles Lang (Nejlepší černobílá kamera) (nominace)
1960 - Nejlepší výprava (černobílý film) (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
1960 - Jack Lemmon (Nejlepší zahraniční herec)
1960 - Nejlepší film (nominace)
Golden Globes
1960 - Nejlepší film - komedie/muzikál
1960 - Jack Lemmon (Nejlepší herec - komedie/muzikál)
1960 - Marilyn Monroe (Nejlepší herečka - komedie/muzikál)
Venice Film Festival
1959 - Billy Wilder (Zlatý lev za nejlepší film) (nominace)
DABING
1.DABING (ČST)
V českém znění: Blanka Bohdanová – Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyková), Eduard Cupák – Tony Curtis (Joe / Josephine), Vladimír Brabec – Jack Lemmon (Jerry / Daphne), Eduard Dubský – George Raft (psí dečka Columbo), Ota Sklenčka – Pat O‘Brien (Mulligan), Irena Kačírková – Joan Shawlee (Sladká Sue), Miroslav Homola - John E. Brown (Osgood Fielding III.), Vladimír Krška - Dave Barry (Beinstock), Oldřich Musil - Harry Wilson (Columbův noshled), Jiří Novotný - Al Breneman (Bellhop), Ivo Gübel - Billy Gray (Sig Poliakoff), Karel Houska - Nehemiah Persoff (Malý Bonaparte), Mirko Musil - George E.Stone (Párátko Charlie), Oldřich Janovský - Fred Sherman (Drunk), Věra Bublíková - Barbara Drew (Nellie), Václav Kaňkovský - Tito Vuolo (Mozarella), Jan Sedliský - Edward G. Robinson Jr. (Johnny Paradise), Jan Teplý - Cosmo Sardo (číšník), Jaroslav Moučka a další
Překlad: Ivo T. Havlů
Dialogy: Eva Bezděková
Režie českého znění: Irena Skružná
Vyrobilo: Studio pro úpravu zahraničních filmů pro ČST Praha 1966
2.DABING (VHS)
V českém znění: Lucie Benešová – Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyková), Vladislav Beneš – Tony Curtis (Joe / Josephine), Vladimír Brabec – Jack Lemmon (Jerry / Daphne), Bedřich Šetena – George Raft (psí dečka Columbo), Karel Richter – Pat O’Brien (Mulligan) + Dave Barry (Beinstock), Hana Talpová – Joan Shawlee (Sladká Sue), Otakar Brousek ml. – Joe E. Brown (Osgood Fielding III.), Pavel Šrom - Tito Vuolo (Mozzarella) + (více rolí), Isabela Soukupová, Kateřina Marie Rychnovská, Karolína Frýdecká, Ivan Jiřík, Jana Páleníčková, Jiří Krejčí, Jiří Kodeš - George E.Stone (Párátko Charlie) + Harry Wilson (Columbův nohsled) + (více rolí) + (titulky) a další
Zvuk: Lubomír Zajíc
Produkce: Pavla Draxlerová
Dialogy: Eva Bezděková (použity nepatrně upravené dialogy 1.dabingu)
Režie: Marie Fronková
Vyrobilo: Studio dabing AB Barrandov pro Warner Home Video 199x
3.DABING (MGM)
V českém znění: Sabina Laurinová – Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyková), Vladislav Beneš – Tony Curtis (Joe / Josephine), Jan Šťastný – Jack Lemmon (Jerry / Daphne), Lukáš Hlavica – George Raft (psí dečka Columbo), Petr Oliva – Pat O’Brien (Mulligan) + Dave Barry (Beinstock), Dagmar Čárová – Joan Shawlee (Sladká Sue), Vladimír Kudla - Joe E. Brown (Osgood Fielding III.), Zdeněk Dušek - Harry Wilson (Columbův nohsled), Svatopluk Schuller, Radek Hoppe, Libor Terš - George E.Stone (Párátko Charlie), Helena Brabcová - Barbara Drew (Nellie), Jitka Moučková, Dana Černá, Anna Remková, Anna Suchánková, Bohuslav Kalva - Tito Vuolo (Mozarella) + Billy Gray (Sig Poliakoff) + (titulky) a další
Překlad: Dita Šafaříková
Zvuk: Petr Kořínek
Produkce: Alena Hradcová
Dialogy a režie: Michal Pavlík
Vyrobilo: Studio Bär pro MGM 2007
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.6.2013 Aerofilms
Premiéra USA: 19.3.1959 United Artists
Poprvé na DVD: 1.12.2002 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 16.5.2011 Bontonfilm
Tržby celkem - $ 25 000 000
Náklady (Rozpočet) - $ 2 900 000
„Nikdo není dokonalý, ale tento film ano! Slavná americká komedie s Jackem Lemmonem a Tonym Curtisem v hlavních ženských rolích, nominovaná na šest Oscarů."
OBSAH
Slavná kombinace hudební komedie, parodie na gangsterské filmy a bláznivé crazy komedie, se odehrává v roce 1929 a jejími hrdiny jsou Joe a Jerry, dva muzikanti, kteří se na útěku před bandou gangsterů převléknou za ženy a "ukryjí" se v dívčím orchestru Sladké Zuzi odjíždějícím na turné na Floridu. Seznámí se zpěvačkou Pusinkou Kovalczykovou, do níž se Joe zamiluje, ale sami se brzy stávají, stejně jako ostatní dívky, terčem pozornosti mužů. Zatímco o Joea alias Josefinu se zajímá mladičký hotelový poslíček Bellhop, k Dafne se přilepí obstarožní a neodbytný milionář Osgood Felding. Začíná řada neuvěřitelných zápletek, záměn, omylů a vtipných dialogů s břitkými narážkami, často řádně dvojsmyslnými... Vynikající komedie Billyho Wildera z roku 1959 se už dávno a právem zařadila do zlatého fondu filmové klasiky. Vedle neodolatelných výkonů hlavních představitelů Jacka Lemmona, Tonyho Curtise a Marilyn Monroeové vás v ní potěší také jazzová hudba Mattyho Malnecka. (oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
U mě teda za čtyři. Já fakt nemám potřebu se z těhlech starejch americkejch hitovek posírat. Je to dobré, ale pět z toho neudělám ani kdybych se přetrch vejpůl. Všichni tam jsou úžasní, ještě aby ne, když si za katedrou šňupaj kila koksu, aby se jim líp točilo...ale to byl holt život. Marilyn by mohla vypravovat. Dekadenti na druhou. (Malarkey) 4*
Zub času sice ohlodal humorné stránky filmu poměrně ostře, ale duch originální podívané zde i po více než 40-ti letech stále přetrvává. Ústřední dvojice Lemmon-Curtis hraje jako o život, a jejich vzájemná chemie funguje naprosto dokonale. Marylin Monroe už na dnešní dobu sice nesplňuje podmínky „reklamy na sex-appel“, ale nutno uznat, že něco do sebe ta ženská měla. Největší dík však musí směřovat režiséru Billymu Wilderovi, který po celou dobu drží tempo v jediném rytmu, humorné prvky kombinuje s těmi romantickými velmi střídmě a celkový feeling filmu je pak díky perfektně vybraným exteriérům, skvěle padnoucím kostýmům a v neposlední řadě práci s kamerou, střihem či světlem, nadčasovou záležitostí, pro kterou stačí nebýt cynickým odpůrcem „všeho starého“. Ono to závěrečné „Nikdo není dokonalý!“ má v sobě něco víc než jenom skvělou hlášku z pera scénáristů, kteří při vymýšlení „originálnějšího“ konce vykouřili tuny cigaret a vypili litry whiskey (Isherwood) 4*
Komedie, která má i po tolika letech energii a hýří espritem. Nicméně, klasická převleková komedie až příliš staví na skvělém herectví hlavních dvou protagonistů, které vhodně doplnila Marilyn Monroe, a tahle trojice v pohodě zamázne jednoduchý scénář. Nad jednotlivými až groteskními eskapádami jsem se sice královsky nebavil, ale dobrou náladu tenhle film rozhodně nezkazí. Jak by asi děj vypadal, kdyby to nikdo neměl rád horké. Klady: ústřední herecké duo Jack Lemmon & Tony Curtis se energicky činí + obstojná dávka decentních gagů + šarm klasické komedie + šarm Marilyn Monroe + dobře napsané postavy. Zápory: film nepřijde s ničím výjimečným ohledně děje - naivně vystavěný scénář - horší technická stránka filmu - postupný úbytek gagů - nudné zakončení filmu - poznal bych okamžitě, že jsou to převlečení chlapy. Mé hodnocení: 60% (kingik) 3*
VELKÁ RECENZE
Někdo to rád horké (v anglickém originále Some Like It Hot) je americká kriminální komedie z roku 1959, k níž scénář napsali Billy Wilder s I. A. L. Diamondem. Inspirací se stala německá fraška Fanfaren der Liebe (1951, režie Kurt Hoffmann).
Děj je zasazen do Chicaga roku 1929. Dva mladí jazzoví muzikanti se na den svatého Valentýna stanou nechtěnými svědky masakru tamní mafie. Aby svým pronásledovatelům unikli převlečou se za ženy a jako Josefína a Dafné odjíždějí společně s výhradně dívčí jazzovou kapelou na Floridu. Joe se zde však zamiluje do hlavní zpěvačky Sugar a naopak do Dafné se zamiluje postarší milionář Osgood Fielding. Situace se ještě více zkomplikuje, když v závěru dorazí do floridského hotelu také gangsteři, kteří muzikanty pronásledují.
Billy Wilder napsal scénář k filmu společně se spisovatelem I.A.L. Diamondem. Námět vychází ze scénáře Roberta Thoerena a Michaela Logana k francouzskému filmu Fanfáry lásky z roku 1935. Původní scénář k filmu Fanfáry lásky se nepodařilo dohledat, a tak Walter Mirisch našel kopii německého remaku z roku 1951, Fanfáry lásky. Koupil práva na tento scénář a Wilder s ním pracoval a vytvořil nový příběh.Oba filmy sledují příběh dvou hudebníků, kteří hledají práci, Wilder však vytvořil gangsterskou podzápletku, díky níž jsou hudebníci na útěku.
Studio najalo ženskou imitátorku Barbette, aby Lemmona a Curtise trénovala v genderové iluzi pro film. Monroeová pracovala za 10 procent z hrubého zisku nad 4 miliony dolarů, Curtis za 5 procent z hrubého zisku nad 2 miliony dolarů a Wilder za 17,5 procenta z prvního milionu po dosažení rentability a 20 procent poté.
Film se natáčel v Kalifornii během léta a podzimu 1958. AFI uvádí data výroby mezi začátkem srpna a 12. listopadem 1958 v Samuel Goldwyn Studios. Mnoho scén se natáčelo v Hotelu del Coronado v Coronadu, který se ve filmu objevil jako Seminole Ritz Hotel v Miami, protože zapadal do doby 20. let a nacházel se nedaleko Hollywoodu.
S Marilyn Monroe bylo mnoho problémů, protože se nesoustředila a trpěla závislostí na prášcích. Neustále chodila pozdě na natáčení a mnoho svých replik si nedokázala zapamatovat, podle Tonyho Curtise měla na jednu repliku v průměru 35-40 záběrů. Správné znění repliky „To jsem já, Sugar“ trvalo 47 záběrů, protože Monroe si neustále pletla pořadí slov a říkala buď „Sugar, to jsem já“, nebo „To jsem já, Sugar“. Tony Curtis a Jack Lemmon se během natáčení vsadili o to, kolik záběrů bude potřebovat, aby to řekla správně. Na natáčení scény se Shellem Jr. a Sugar na pláži byly naplánovány tři dny, protože Monroe měla mnoho komplikovaných replik, ale scéna byla hotová za pouhých 20 minut. Herecká trenérka Monroeové Paula Strasbergová a manžel Monroeové Arthur Miller se snažili ovlivnit natáčení, což Wilderovi a dalším členům štábu vadilo.
Snímek byl nominován na Oscara v kategoriích nejlepší herec v hlavní roli (Jack Lemmon), kostýmy, výprava, kamera, režie a nejlepší adaptovaný scénář. Oscara získal za kostýmy. Obdržel Zlatý glóbus, když byl nominován v kategoriích nejlepší komedie, nejlepší muzikálový a komediální herec (Jack Lemmon) a nejlepší komediální a muzikálová herečka (Marilyn Monroe). Jack Lemmon si odnesl cenu Britské filmové a televizní akademie za nejlepšího nebritského herce.
GOLDIE FILMU
Nastal čas připomenout další nestárnoucí klasiku Billyho Wildera, režiséra, který má na kontě spoustu cen včetně několika Oscarů, který je dodnes považován za jednoho z nejlepších hollywoodských režisérů a oporu klasického Hollywoodu. Jeho tvorba oscilovala mezi ironickými dramaty, ale i více či méně cynickými komediemi. Zabývali jsme se jeho Sunset Blvd., pro mnohé asi vrcholem Wilderovy tvůrčí kariéry. Tíživé drama o pádu jedné hvězdy němé éry reprezentuje prvně zmiňovanou část tvorby. Bezpochyby vynikající snímek ale možná zastiňuje rozverná, divácky vděčná taškařice Někdo to rád horké.
Na počátku byla německá fraška Fanfaren der Liebe. Billymu Wilderovi ovšem zápletka nepřipadala tak originální, přesněji řečeno motivy hlavních hrdinů přidat se k dívčí kapele a odjet s nimi na turné v ženském převleku nebyly dost přesvědčivé. Potřeboval, aby motivy takového počínání byly silné a uvěřitelné, scénář si tedy Wilder trochu uzpůsobil k obrazu svému, a to také proto, aby jeho hrdinové byli stále vnímáni jako ryzí heterosexuálové. Téma útěku před gangstery se zdálo být tím pravým. Přesto filmu nebyla předpovídána zářná budoucnost, neboť porušoval mnoho soudobých konvencí. Stal se terčem katolické ligy, vadilo sporé oblečení Marilyn Monroe, téma transvestismu i možné bisexuality. Avšak licenci od MPAA snímek nakonec získal. Diváci se tvůrcům odměnili. Film si zamilovali a dodnes ho častují těmi nejlepšími přízvisky.
Jerry a Joe, dva muzikanti, se stanou náhodnými svědky masakru na svatého Valentýna. Vidí, co vidět rozhodně neměli. Právem se obávají o svůj život, napadne je ale spásná myšlenka. Převlečou se za ženské a ukryjí se v dívčím orchestru, který právě vyráží na turné na Floridu. Nikdo nic netuší, takže tady vzniká prostor pro dokonalou komiku. Oba hrdinové pokukují po zpěvačce Sugar (Marilyn Monroe), trochu naivní alkoholičce. Jelikož ale dokonale splynuli s davem a nikdo o jejich pravé totožnosti nemá ani tušení, stávají se sami objektem touhy mužů. Hlavně Jerry alias Dafné má co dělat, aby odlákal chlípného a bohatého Osgooda Fieldinga. Situace se ještě více komplikuje, když do stejného hotelu přijíždějí na konferenci nám i našim hrdinům známí gangsteři.
Film v sobě kombinuje několik žánrů. V prvé řadě je to crazy komedie plná záměn, neuvěřitelných situací, dvojsmyslů a narážek, nedorozumění, vtipů a gagů, kdy všechno pramení z převlečení mužů za ženy. Ač je to komedie značně šílená, není tak jízlivá jako některé Wilderovy filmy. Kromě toho je to také cynický film a parodie na v té době oblíbené gangsterské filmy. Aby toho nebylo málo, snímkem znějí jazzové melodie a obsahuje skvělá hudební čísla.
Když se řekne Někdo to rád horké, asi většině na mysli nejprve vytane Marilyn Monroe. Nic proti ní, ve filmu byla sladká, kouzelně naivní a hloupoučká, možná bychom ji mohli považovat za třešničku na dortu. Ovšem tenhle film nestojí na Marilyn. Právě naopak, největší zásluhu na výborných hodnoceních tohoto snímku mají Tony Curtis a Jack Lemmon v rolích převlečených muzikantů na útěku. To oni film pozvedají na vyšší úroveň. Jejich výstupy, jejich pojetí rolí je dokonalé. Mezi oběma to skvěle funguje, dalo by se až říci, že to mezi nimi jiskří. Doplňují se, protože každý je jiný. Curtisův Joe je více distingovaný, možná až trochu povýšený, je elegantní a má autoritu, zato Lemmonův Jerry je legračnější, uvolněnější. Zkrátka symbióza nejvyššího kalibru.
Tato výborná satira disponuje kromě jiného hlavně dokonalým scénářem s doslova vypiplanými dialogy. Hlášky jsou dodnes hojně citovány. Film má spád, švih a dobře dávkované tempo, ani chvíli vás nebude nudit. Neváhala bych jej nazvat královnou převlekových komedií. Mnohými bývá snímek Někdo to rád horké navíc označován za nejlepší komedii světové kinematografie. Toto tvrzení jistě vzbudí vášnivé reakce a někteří nebudou souhlasit. Ať už ale souhlasíte, nebo ne, musíte uznat, že film má jeden z nejlepších, nejzapamatovatelnějších konců. Tak vtipná pointa je sladkou tečkou na závěr.
Někdo to rád horké se stylovým koncem vás jistě pozitivně naladí a nejednou se od srdce zasmějete. Tato klasika klasik se snad nikdy neokouká. Lidé se ke snímku dodnes rádi vracejí, oblíbila si jej i kritika, když mu udělila jednoho Oscara a pět nominací k tomu. Dílo zaslouženě patří do zlatého fondu světové kinematografie. Přese všechno balancování na tenké hraně, kdy mohl film lehce spadnout mezi laciné snímky, se tomu naštěstí nestalo. Někdo to rád horké není laciný a nevkusný film, naopak je to svěží a vtipné dílo. Někteří filmu vyčítají černobílé ladění. Myslím ale, že je dobře, že se Wilder nenechal přesvědčit a do barev snímek neoblékl. Bylo by to už moc. Navíc měl pro to pragmatické důvody – v barevném filmu by make-up dostal podivný nádech.
PODROBNÝ POPIS FILMU (Přeložený popis filmu ze zahraničních stránek).
V Chicagu z dob prohibice je Joe jazzovým hráčem na saxofon a nezodpovědným, impulzivním hazardním hráčem a dámou ; Jerry, jeho úzkostlivý přítel, je jazzový kontrabasista . Pracují v speakeasy, které vlastní místní mafiánský boss "Spats" Colombo. Na upozornění od informátora "párátka" Charlieho policie provedla razii v kloubu. Joe a Jerry uniknou, ale později se náhodou stanou svědky toho, jak Spats a jeho nohsledi zastřelili Párátka a jeho gang z pomsty (incident inspirovaný masakrem na svatého Valentýna ). [ 7 ] Spats a jeho gang je vidí, jak utíkají. Zlomení, vyděšení a zoufalí z Chicaga, Joe a Jerry se převléknou za ženy jménem Josephine a Daphne, aby se mohli připojit ke Sweet Sue a její Society Syncopators, čistě ženské kapele, která vede vlakem do Miami . Ve vlaku se Joe a Jerry spřátelí se Sugarem Kanem, zpěvákem a hráčem na ukulele .
Joe a Jerry se stanou posedlí Sugar a soupeří o její náklonnost, přičemž si zachovávají své převleky. Sugar se Josephine svěří, že odpřísáhla saxofonisty, kteří ji v minulosti zneužívali. Doufá, že na Floridě najde něžného, ??obrýleného milionáře . Josephine a Daphne se během noční párty ve vlaku spřátelí se Sugarem a snaží se vzpomenout si, že flirtování s ní by ohrozilo jejich krytí.
Po příletu do Miami si Joe namlouvá Sugar tím, že se vydává za ropného dědice Shell Oil Junior a působí přízvukem jako Cary Grant , zatímco předstírá lhostejnost k ní. Stárnoucí, vícerozvedený Osgood Fielding III, skutečný milionář, vytrvale pronásleduje Daphne, jejíž odmítnutí jen podněcuje jeho touhu. Poté, co Osgood pozve Daphne na večeři na své jachtě, Joe přesvědčí Jerryho, aby Osgooda zaměstnal na pobřeží, aby mohl být Junior sám s Sugarem na Osgoodově jachtě a vydávat ji za svou. Na jachtě Junior řekne Sugarovi, že psychické trauma ze smrti bývalého milence ho zanechalo impotentního, ale že by se okamžitě oženil s každým, kdo by ho mohl vyléčit. Cukr se ho snaží vzrušit, se značným úspěchem. Mezitím Daphne a Osgood tančí tango ( la cumparsita ) až do svítání. Když se Joe a Jerry vrátí do hotelu, Jerry oznámí, že Osgood navrhl sňatek Daphne a že to přijal, přičemž očekává rozvod a hotovostní vyrovnání, až bude jeho lest odhalena. Joe přesvědčí Jerryho, že si Osgooda nemůže vzít.
V hotelu se koná konference Společnosti přátel italské opery, která je zástěrkou pro národní setkání mafie, kterému předsedá Malý Bonaparte. Spats a jeho muži dorazí a brzy poznají Joea a Jerryho, stále v přestrojení za svědky, které hledali. Ve strachu o život si Joe a Jerry uvědomí, že musí kapelu opustit a opustit hotel. Joe svůj podvod před Sugar skrývá tím, že jí po telefonu řekne, že Junior se musí oženit se ženou, kterou si jeho otec vybral, a přestěhovat se do Venezuely . Cukr se stává zoufalým a se zlomeným srdcem. Joe a Jerry uniknou Spatsovým mužům tím, že se schovají pod stolem na syndikátní hostině, kde Malý Bonaparte nechá zastřelit Spats a jeho gang. Joe a Jerry jsou spatřeni a prchají přes hotel. Joe, stále oblečený jako Josephine, vidí Sugar na pódiu zpívat nářek ztracené lásky. Poté, co Joe vyběhne na pódium a políbí ji, Sugar si uvědomí, že Josephine a Junior jsou stejná osoba.
Jerry přesvědčí Osgooda, aby vzal Daphne a Josephine pryč na své jachtě. Sugar vyběhne z pódia na konci své písně a skočí na palubu Osgoodova startu právě ve chvíli, kdy opouští dok. Joe přizná Sugar pravdu a řekne jí, že si zaslouží něco lepšího, ale Sugar ho stejně chce, protože si uvědomuje, že je prvním mužem, kterému na ní skutečně záleží. Mezitím se Jerry snaží dostat ze svého zasnoubení seznamem důvodů, proč se Daphne a Osgood nemohou vzít, ale žádný z nich Osgoodovi nevadí. Podrážděný Jerry si strhne paruku a řekne: "Jsem muž!" svým normálním hlasem; Osgood stále s úsměvem odpoví: "No, nikdo není dokonalý," zmátl Jerryho a nechal ho oněmělého.
Postavy a obsazení
• Marilyn Monroe - Sugar „Kane“ Kowalczyk, hráč na ukulele a zpěvák
• Tony Curtis - Joe/Josephine/Shell Oil Junior, hráč na saxofon
• Jack Lemmon - Jerry/Daphne, baskytarista
• Joe E. Brown - Osgood Fielding III
• George Raft - "Spats" Colombo, mafián z Chicaga
• Pat O'Brien - agent Mulligan
• Nehemiah Persoff - Malý Bonaparte, mafián a vůdce Společnosti přátel italské opery
• Joan Shawlee - Sweet Sue, kapelník Sweet Sue a Her Society Syncopators
• Dave Barry - Mister Bienstock, manažer kapely pro "Sweet Sue and Her Society Syncopators"
• Billy Gray - Sig Poliakoff, agent Joe a Jerryho v Chicagu
• Barbara Drew - Nellie Weinmeyer, Poliakoffova sekretářka
• George E. Stone - "párátko" Charlie, gangster, kterého zabil "Spats" Colombo
• Mike Mazurki - Spatsův nohsled
• Harry Wilson - Spatsův nohsled
• Edward G. Robinson Jr. - Johnny Paradise, gangster, který zabije "Spats" Colomba
• Beverly Wills - Dolores, hráčka na pozoun a Sugarova kamarádka z bytu
Ocenění
Academy Awards
1960 - Nejlepší kostýmy (černobílý film)
1960 - Billy Wilder (Nejlepší režie) (nominace)
1960 - Jack Lemmon (Nejlepší výkon herce v hlavní roli) (nominace)
1960 - Billy Wilder, I.A.L. Diamond (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
1960 - Charles Lang (Nejlepší černobílá kamera) (nominace)
1960 - Nejlepší výprava (černobílý film) (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
1960 - Jack Lemmon (Nejlepší zahraniční herec)
1960 - Nejlepší film (nominace)
Golden Globes
1960 - Nejlepší film - komedie/muzikál
1960 - Jack Lemmon (Nejlepší herec - komedie/muzikál)
1960 - Marilyn Monroe (Nejlepší herečka - komedie/muzikál)
Venice Film Festival
1959 - Billy Wilder (Zlatý lev za nejlepší film) (nominace)
DABING
1.DABING (ČST)
V českém znění: Blanka Bohdanová – Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyková), Eduard Cupák – Tony Curtis (Joe / Josephine), Vladimír Brabec – Jack Lemmon (Jerry / Daphne), Eduard Dubský – George Raft (psí dečka Columbo), Ota Sklenčka – Pat O‘Brien (Mulligan), Irena Kačírková – Joan Shawlee (Sladká Sue), Miroslav Homola - John E. Brown (Osgood Fielding III.), Vladimír Krška - Dave Barry (Beinstock), Oldřich Musil - Harry Wilson (Columbův noshled), Jiří Novotný - Al Breneman (Bellhop), Ivo Gübel - Billy Gray (Sig Poliakoff), Karel Houska - Nehemiah Persoff (Malý Bonaparte), Mirko Musil - George E.Stone (Párátko Charlie), Oldřich Janovský - Fred Sherman (Drunk), Věra Bublíková - Barbara Drew (Nellie), Václav Kaňkovský - Tito Vuolo (Mozarella), Jan Sedliský - Edward G. Robinson Jr. (Johnny Paradise), Jan Teplý - Cosmo Sardo (číšník), Jaroslav Moučka a další
Překlad: Ivo T. Havlů
Dialogy: Eva Bezděková
Režie českého znění: Irena Skružná
Vyrobilo: Studio pro úpravu zahraničních filmů pro ČST Praha 1966
2.DABING (VHS)
V českém znění: Lucie Benešová – Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyková), Vladislav Beneš – Tony Curtis (Joe / Josephine), Vladimír Brabec – Jack Lemmon (Jerry / Daphne), Bedřich Šetena – George Raft (psí dečka Columbo), Karel Richter – Pat O’Brien (Mulligan) + Dave Barry (Beinstock), Hana Talpová – Joan Shawlee (Sladká Sue), Otakar Brousek ml. – Joe E. Brown (Osgood Fielding III.), Pavel Šrom - Tito Vuolo (Mozzarella) + (více rolí), Isabela Soukupová, Kateřina Marie Rychnovská, Karolína Frýdecká, Ivan Jiřík, Jana Páleníčková, Jiří Krejčí, Jiří Kodeš - George E.Stone (Párátko Charlie) + Harry Wilson (Columbův nohsled) + (více rolí) + (titulky) a další
Zvuk: Lubomír Zajíc
Produkce: Pavla Draxlerová
Dialogy: Eva Bezděková (použity nepatrně upravené dialogy 1.dabingu)
Režie: Marie Fronková
Vyrobilo: Studio dabing AB Barrandov pro Warner Home Video 199x
3.DABING (MGM)
V českém znění: Sabina Laurinová – Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyková), Vladislav Beneš – Tony Curtis (Joe / Josephine), Jan Šťastný – Jack Lemmon (Jerry / Daphne), Lukáš Hlavica – George Raft (psí dečka Columbo), Petr Oliva – Pat O’Brien (Mulligan) + Dave Barry (Beinstock), Dagmar Čárová – Joan Shawlee (Sladká Sue), Vladimír Kudla - Joe E. Brown (Osgood Fielding III.), Zdeněk Dušek - Harry Wilson (Columbův nohsled), Svatopluk Schuller, Radek Hoppe, Libor Terš - George E.Stone (Párátko Charlie), Helena Brabcová - Barbara Drew (Nellie), Jitka Moučková, Dana Černá, Anna Remková, Anna Suchánková, Bohuslav Kalva - Tito Vuolo (Mozarella) + Billy Gray (Sig Poliakoff) + (titulky) a další
Překlad: Dita Šafaříková
Zvuk: Petr Kořínek
Produkce: Alena Hradcová
Dialogy a režie: Michal Pavlík
Vyrobilo: Studio Bär pro MGM 2007
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.6.2013 Aerofilms
Premiéra USA: 19.3.1959 United Artists
Poprvé na DVD: 1.12.2002 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 16.5.2011 Bontonfilm
Tržby celkem - $ 25 000 000
Náklady (Rozpočet) - $ 2 900 000
Tvůrci a herci
Billy Wilder (Režie), Billy Wilder (Produkce), Adolph Deutsch (Hudba), Charles Lang (Kamera), Arthur P. Schmidt (Střih), Phil Benjamin (Casting), Ted Haworth (Scénografie), Edward G. Boyle (Scénografie), Bert Henrikson (Kostýmy), Fred Lau (Zvuk), Emile LaVigne (Masky), Billy Wilder (Scénář), I.A.L. Diamond (Scénář), Marilyn Monroe (Herec), Tony Curtis (Herec), Jack Lemmon (Herec), George Raft (Herec), Pat O'Brien (Herec), Joe E. Brown (Herec), Nehemiah Persoff (Herec), Joan Shawlee (Herec), Billy Gray (Herec), George E. Stone (Herec), Dave Barry (Herec), Mike Mazurki (Herec), Harry Wilson (Herec), Beverly Wills (Herec), Barbara Drew (Herec), Edward G. Robinson Jr. (Herec), Sam Bagley (Herec), Steve Carruthers (Herec), Noble 'Kid' Chissell (Herec), Marian Collier (Herec), Paul Cristo (Herec), Jimmy Dime (Herec), Franklyn Farnum (Herec), Duke Fishman (Herec), George Ford (Herec), Paul Frees (Herec), Joe Gray (Herec), Stuart Hall (Herec), Sam Harris (Herec), Shep Houghton (Herec), John Indrisano (Herec), Tom Kennedy (Herec), Carl M. Leviness (Herec), King Lockwood (Herec), Hank Mann (Herec), Tiger Joe Marsh (Herec), Jack Mather (Herec), Frank McLure (Herec), Laurie Mitchell (Herec), William H. O'Brien (Herec), Jack Perry (Herec), Danny Richards Jr. (Herec), Edwin Rochelle (Herec), John Roy (Herec), Cosmo Sardo (Herec), Scott Seaton (Herec), Fred Sherman (Herec), Carl Sklover (Herec), Bert Stevens (Herec), Arthur Tovey (Herec), Sid Troy (Herec), Ralph Volkie (Herec), Tito Vuolo (Herec), Sandra Warner (Herec), Billy Wayne (Herec), Grace Lee Whitney (Herec),
1959/120/USA/Komedie, Krimi, Romantický, Hudební
Zajímavost k filmu
- Existuje městská legenda, že tvůrci filmu vybrali pro postavu Marilyn Monroe (Sugar Kane) ukulele, protože držení malých nástrojů oběma rukama jí dělalo atraktivnější prsa.
- Jack Lemmon (Jerry/Daphne) napsal, že první předpremiéra měla špatný ohlas a mnoho diváků odešlo. Mnoho studiových pracovníků a agentů Billymu Wilderovi radilo, které scény je třeba přetočit, přidat a vystřihnout. Lemmon se Wildera zeptal, co hodlá udělat. Wilder odpověděl: „Proč? Nic. Tohle je velmi zábavný film a já mu věřím takový, jaký je. Možná je tohle špatná čtvrť, ve které jsme ho neměli promítat. V každém případě nepanikařím kvůli jedné ukázce. Je to zatraceně dobrý film.“ Wilder uspořádal další předpremiéru v losangeleské čtvrti Westwood a diváci povstali a jásali.
- Nové restaurování 4K provedly MGM, Park Circus a Criterion Collection. Na filmovém skeneru Lasergraphics Director byl vytvořen nový digitální přenos z 35mm originálního negativu fotoaparátu. Byl použit také duplikát 35mm negativu a 35mm jemnozrnný pozitiv. Tisíce případů nečistot, úlomků, škrábanců, spojů a deformací byly ručně odstraněny pomocí DRS společnosti MTI Film, zatímco Vision společnosti Digital Phoenix byl použit pro chvění, blikání, drobné nečistoty a zrnění. Původní monofonní zvuková stopa byla remasterována z 35mm magnetických stop. Cvakání, bouchání, syčení, hučení a praskání byly ručně odstraněny pomocí Pro Tools HD a iZotope RX.
- Název filmu je odvozen z dětské říkanky „Pease Porridge Hot“ z 18. století.
- Role v této komedii vyžadovala po Jackovi Lemmonovi (Jerry / Daphne), aby 80 % pobytu na plátně strávil v ženském převleku.
- Po skončení natáčení uspořádal Billy Wilder ve svém domě slavnostní večeři pro členy štábu a přátele. Marilyn Monroe (Sugar Kane) pozvána nebyla. Zdrcená hvězda si musela nechat vysvětlit, že svými průtahy a neprofesionálním chováním připravila produkci o zhruba půl milionu dolarů. Wilder se o ní po tomto filmu obecně vyjadřoval nepěkně. Na otázku, zda by s ní šel do dalšího projektu, odpověděl: „Můj lékař a můj psychiatr mi říkají, že jsem příliš starý a příliš bohatý na to, abych to znovu podstoupil.“ Poté, co si v tisku přečetla některé z věcí, které o ní Wilder řekl, Monroe zavolala k němu domů a řekla jeho ženě, aby svému muži vyřídila, „ať se jde vyc***“. Wilder později změnil názor a poznamenal: „Chce to opravdového umělce, aby přišel na plac, neznal svůj text, a přesto podal takový výkon, jaký předvedla.“ O rok později, na premiéře filmu Byt (1960), se mu Monroe vrhla kolem krku, řekla mu, jak se jí film líbí, a pošeptala mu, že by si ráda zahrála hlavní roli ve filmu Sladká Irma (1963), kterou nakonec dostala Shirley MacLaine.
- Slavná fráze „Nobody's Perfect“ ve filmu vůbec neměla být. Scenáristé jí tam přidali narychlo, než vymyslí něco lepšího.
- Při zkušebním promítání se diváci tak smáli, že studio nechalo do některých scén přidat delší pauzy mezi vtipy, aby lidem neutíkaly.
- Tony Curtis (Joe / Josephine) s Jackem Lemmonem (Jerry / Daphne) měli z nošení podpatků extrémně bolavé nohy. Jelikož Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyk) neustále pletla text, museli oba muži stát na podpatcích hodiny.
- Když v roce 1998 vybíral Americký filmový institut 100 nejlepších snímků všech dob, Někdo to rád horké se umístilo na 14. místě.
- Celosvětová premiéra proběhla 19. března 1959 v Chicagu a Memphisu.
- Natáčelo se od 4. srpna do 6. listopadu 1958 v Coronadu v Kalifornii.
- V Polsku se tento film uváděl pod názvem Pół żartem, pół serio – čili „Napůl žertem, napůl vážně“. Překvapivý převod však vystihuje motivace hlavních mužských protagonistů a to, jak jejich chování působí.
- Čtyři "S" na držácích not v orchestru znamená "Sweet Sue's Society Syncopators". (sator)
- Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyk) zemřela šest let po uvedení filmu na předávkování léky a jen díky honorářům z filmu Někdo to rád horké mohly být posmrtně zaplaceny její dluhy.
- Poté, co přišla Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyk) na plac opilá a se zpožděním, udávala jako důvod to, že se bojí svých filmových partnerů, protože jí připomínali Adolfa Hitlera. (Nancy...)
- Při natáčení filmu se herečce Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyk) nelíbil její nástup. Měla pocit, že hvězda jejího formátu se na plátně nemůže objevit jen tak. Řekla režiséru Billymu Wilderovi, aby tedy něco vymyslel. Druhý den Wilder přišel s novou vstupní scénou. Ta se měla odehrávat tak, že Marilyn prochází kolem Daphne (Jack Lemmon) a Josephine (Tony Curtis) v přiléhavých černých šatech, když vlak upustí páru přímo na její pozadí.
- Postava Sugar Kane Kowalczyk (Marilyn Monroe) se ve filmu původně vůbec objevit neměla.
- Jedná se o jeden z mnoha filmů, který byl zakázán Legií slušnosti.
- Natáčení se oproti původním plánům protáhlo, a to především díky Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyk). Asi jediný, kdo z toho měl opravdu radost, byl veterán gangsterských rolí George Raft (Spats Colombo). Nový režim Fidela Castra na Kubě totiž zkonfiskoval jeho havanské kasino, a tak mu jeho prodloužená účast z původního týdne na konečné čtyři měsíce přišla náramně vhod.
- Jack Lemmon (Jerry/Daphne) napsal, že první předpremiéra měla špatný ohlas a mnoho diváků odešlo. Mnoho studiových pracovníků a agentů Billymu Wilderovi radilo, které scény je třeba přetočit, přidat a vystřihnout. Lemmon se Wildera zeptal, co hodlá udělat. Wilder odpověděl: „Proč? Nic. Tohle je velmi zábavný film a já mu věřím takový, jaký je. Možná je tohle špatná čtvrť, ve které jsme ho neměli promítat. V každém případě nepanikařím kvůli jedné ukázce. Je to zatraceně dobrý film.“ Wilder uspořádal další předpremiéru v losangeleské čtvrti Westwood a diváci povstali a jásali.
- Nové restaurování 4K provedly MGM, Park Circus a Criterion Collection. Na filmovém skeneru Lasergraphics Director byl vytvořen nový digitální přenos z 35mm originálního negativu fotoaparátu. Byl použit také duplikát 35mm negativu a 35mm jemnozrnný pozitiv. Tisíce případů nečistot, úlomků, škrábanců, spojů a deformací byly ručně odstraněny pomocí DRS společnosti MTI Film, zatímco Vision společnosti Digital Phoenix byl použit pro chvění, blikání, drobné nečistoty a zrnění. Původní monofonní zvuková stopa byla remasterována z 35mm magnetických stop. Cvakání, bouchání, syčení, hučení a praskání byly ručně odstraněny pomocí Pro Tools HD a iZotope RX.
- Název filmu je odvozen z dětské říkanky „Pease Porridge Hot“ z 18. století.
- Role v této komedii vyžadovala po Jackovi Lemmonovi (Jerry / Daphne), aby 80 % pobytu na plátně strávil v ženském převleku.
- Po skončení natáčení uspořádal Billy Wilder ve svém domě slavnostní večeři pro členy štábu a přátele. Marilyn Monroe (Sugar Kane) pozvána nebyla. Zdrcená hvězda si musela nechat vysvětlit, že svými průtahy a neprofesionálním chováním připravila produkci o zhruba půl milionu dolarů. Wilder se o ní po tomto filmu obecně vyjadřoval nepěkně. Na otázku, zda by s ní šel do dalšího projektu, odpověděl: „Můj lékař a můj psychiatr mi říkají, že jsem příliš starý a příliš bohatý na to, abych to znovu podstoupil.“ Poté, co si v tisku přečetla některé z věcí, které o ní Wilder řekl, Monroe zavolala k němu domů a řekla jeho ženě, aby svému muži vyřídila, „ať se jde vyc***“. Wilder později změnil názor a poznamenal: „Chce to opravdového umělce, aby přišel na plac, neznal svůj text, a přesto podal takový výkon, jaký předvedla.“ O rok později, na premiéře filmu Byt (1960), se mu Monroe vrhla kolem krku, řekla mu, jak se jí film líbí, a pošeptala mu, že by si ráda zahrála hlavní roli ve filmu Sladká Irma (1963), kterou nakonec dostala Shirley MacLaine.
- Slavná fráze „Nobody's Perfect“ ve filmu vůbec neměla být. Scenáristé jí tam přidali narychlo, než vymyslí něco lepšího.
- Při zkušebním promítání se diváci tak smáli, že studio nechalo do některých scén přidat delší pauzy mezi vtipy, aby lidem neutíkaly.
- Tony Curtis (Joe / Josephine) s Jackem Lemmonem (Jerry / Daphne) měli z nošení podpatků extrémně bolavé nohy. Jelikož Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyk) neustále pletla text, museli oba muži stát na podpatcích hodiny.
- Když v roce 1998 vybíral Americký filmový institut 100 nejlepších snímků všech dob, Někdo to rád horké se umístilo na 14. místě.
- Celosvětová premiéra proběhla 19. března 1959 v Chicagu a Memphisu.
- Natáčelo se od 4. srpna do 6. listopadu 1958 v Coronadu v Kalifornii.
- V Polsku se tento film uváděl pod názvem Pół żartem, pół serio – čili „Napůl žertem, napůl vážně“. Překvapivý převod však vystihuje motivace hlavních mužských protagonistů a to, jak jejich chování působí.
- Čtyři "S" na držácích not v orchestru znamená "Sweet Sue's Society Syncopators". (sator)
- Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyk) zemřela šest let po uvedení filmu na předávkování léky a jen díky honorářům z filmu Někdo to rád horké mohly být posmrtně zaplaceny její dluhy.
- Poté, co přišla Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyk) na plac opilá a se zpožděním, udávala jako důvod to, že se bojí svých filmových partnerů, protože jí připomínali Adolfa Hitlera. (Nancy...)
- Při natáčení filmu se herečce Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyk) nelíbil její nástup. Měla pocit, že hvězda jejího formátu se na plátně nemůže objevit jen tak. Řekla režiséru Billymu Wilderovi, aby tedy něco vymyslel. Druhý den Wilder přišel s novou vstupní scénou. Ta se měla odehrávat tak, že Marilyn prochází kolem Daphne (Jack Lemmon) a Josephine (Tony Curtis) v přiléhavých černých šatech, když vlak upustí páru přímo na její pozadí.
- Postava Sugar Kane Kowalczyk (Marilyn Monroe) se ve filmu původně vůbec objevit neměla.
- Jedná se o jeden z mnoha filmů, který byl zakázán Legií slušnosti.
- Natáčení se oproti původním plánům protáhlo, a to především díky Marilyn Monroe (Sugar Kane Kowalczyk). Asi jediný, kdo z toho měl opravdu radost, byl veterán gangsterských rolí George Raft (Spats Colombo). Nový režim Fidela Castra na Kubě totiž zkonfiskoval jeho havanské kasino, a tak mu jeho prodloužená účast z původního týdne na konečné čtyři měsíce přišla náramně vhod.
Odkazy
Hrají:
Marilyn Monroe, Tony Curtis, Jack Lemmon, George Raft, Pat O'Brien, Joe E. Brown, Nehemiah Persoff, Joan Shawlee, Billy Gray, George E. Stone, Dave Barry, Mike Mazurki, Harry Wilson, Beverly Wills, Barbara Drew, Edward G. Robinson Jr., Sam Bagley, Steve Carruthers, Noble 'Kid' Chissell, Marian Collier, Paul Cristo, Jimmy Dime, Franklyn Farnum, Duke Fishman, George Ford, Paul Frees, Joe Gray, Stuart Hall, Sam Harris, Shep Houghton, John Indrisano, Tom Kennedy, Carl M. Leviness, King Lockwood, Hank Mann, Tiger Joe Marsh, Jack Mather, Frank McLure, Laurie Mitchell, William H. O'Brien, Jack Perry, Danny Richards Jr., Edwin Rochelle, John Roy, Cosmo Sardo, Scott Seaton, Fred Sherman, Carl Sklover, Bert Stevens, Arthur Tovey, Sid Troy, Ralph Volkie, Tito Vuolo, Sandra Warner, Billy Wayne, Grace Lee Whitney