Na plech / Na plech (2025/101/Česko/Komedie) 79%
03.03.2025 01:17
JEDNOU VĚTOU
„Rodinný film Martyho Pohla“
OBSAH
Rodinný film Martyho Pohla pojímá osobitým způsobem příběh Marka, který po dokončení vysokoškolských studií vstupuje do života. Zažívá spoustu neotřelých dobrodružství, aby nakonec dospěl k poznání, že rodina je to nejdůležitější. Ve svém zaměstnání dostává na starost velmi ambiciózní projekt, ale v osobním životě má nečekané potíže. Poté, co na chodbě domu nalezne batoh a snaží se ho poctivě vrátit, je zadržen inspektorem, který ho nezavře do vězení, ale přiměje ke spolupráci. Marek se tak musí vetřít do přízně třech bratrů, kteří v bytě o patro níž vaří pervitin. Marek plně využívá svých znalostí z vysoké školy ekonomické a drogový obchod jen kvete. Soužití se sourozenci Grundzovými přináší řadu humorných, ale i napínavých okamžiků. Divák bude nejen stržen dějem, zároveň se dozví řadu zajímavých faktů z blízké i vzdálenější historie. (Bontonfilm)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Marty napekl ucházející plech dobrůtek s příchutí vyloučené lokality, které jemnou rukou zdobí famózní výkon rodiny Oračkových, především pak démona Juliuse. Petr Václav na piku, mrdko. Ty naturščycké scény mají švih a docela snadno hledají zlatou komediální žílu, protože narozdíl od zdejší padoucnicí stižené žánrové kinematografie v sobě mají příjemně hovězí autenticitu. Jakmile se Marty začne pouštět do gagů, kde je třeba nějaká výstavba a kde se citují klasiky české kinematografie (a rock'n'rollu), začne to smrdět toporností a řídkou stolicí. Mám radost, že se z Řezníka stává hitmaker (slušný fakáč expertům, co potopili Prokopat se ven), zároveň mám pořád takovou pachuť, že doby, kdy to tam mohl pustit na první dobrou, tak úplně nevytěžil a začíná ho stahovat střední střevní proud. Takhle se z toho pomalu stává taková pěkná nechutná instituce. Furt dost sympatická na to, aby se do ní člověk nechal zavřít, ale ne tak jeblá na to, aby se do ní vracel. Slušná práce, nic víc. (Marigold) 3*
Řezník je pořád ve formě. Jeho novinka to sice zkouší s trošku ambicióznějším příběhem i provedením, ale v jádru jde pořád o stejně zábavnou hovaďárnu, jakými byly Párty Hárd a její pokračování. Sbírka nekorektních, brutálních, fekálních a vulgárních fórů okořeněná sympaticky bizarními postavičkami funguje většinu času tak, jak má. Pár komediálních ústřelů mimo by se sice našlo a problém jsou i jisté limity amatérského herectví, ale většinu stopáže je Na plech stoprocentní řezníkovská jízda. (MrHlad) 4*
První střet s filmografii Martyho Pohla mě mile překvapil i lehce zklamal. Ukazuje se tu, že Pohl má talent na komediální premisy i zábavnou režii, okořeněnou vizuální komedií a hravými, vtipnými až absurdními situacemi. Bohužel tenhle talent se topí ve scénáři, který to nedokáže plně zužitkovat. Veškerá chytrost i hravost je utopená v kanonádě prvoplánových nadávek a nechutností, který prostě nejsou vtipný. Nemluvě o nadbytečné a nezajímavé pracovní lince, která by fungovala líp, kdyby ji bylo méně a byla více všední jako správný kontrast pro zbytek filmu. Je to obrosvká škoda. Avšak fanoušci této tvorby budou spokojeni. Já budu však doufat, že jednou Marty Pohl využije svůj plný potenciál. Přesto však enormně cením, že to je autorský film se svou odlišnou a výraznou vizí. (Algernons) 3*
VELKÁ RECENZE
Martin Pohl netočí filmy, na jaké byste vzali svoje rodiče. A nejspíš ani svoje děti. Nechci samozřejmě podceňovat smysl pro humor ničích rodinných příslušníků, ovšem Pohlova umělecká přezdívka Řezník celkem jasně naznačuje, že jako režisér nebude točit hřejivé romantické komedie, ale spíš něco trošku ostřejšího. Jeho série Život není krásný si i přes svůj amatérismus získala spoustu fanoušků a přesun do poloprofesionálních vod s Párty Hárd, kterou si i sám distribuoval, ukázal, že zájem o jeho drsné komediální podívané existuje a že mu to za kamerou jde dost na to, aby se nemusel vedle českých filmů v kinech stydět. Ale co si budeme nalhávat, značnou část svým umem a nápady předčí, i když jeho díla ženou dopředu spíš nápady a nadšení než rozpočty. S Párty Hárder se posunul zase o kus výš a teď to zkouší trošku jinak. A přeci stylově „řezníkovsky“.
Na plech má s Párty Hárd společného mnoho, alespoň na první pohled. Opět se podíváme do města kde by rozhodně nechtěl žít každý, protože spíš než město připomíná bránu do pekla. Právě sem přijíždí ambiciózní markeťák Marek, jenž nastoupil k velké firmě, která ho okamžitě z Prahy odlifrovala do míst z jeho nejhorších nočních můr. V práci mu šéfuje arogantní pako, kolegové jsou na tom ještě hůř, ale největší starost mu dělá bydlení. Jeho nový domov je totiž ve vybydleném paneláku zapáchajícím exkrementy, zvratky, pikem a spoustou dalších věcí, jaké slušný člověk nedokáže identifikovat. Nebo raději nechce. A jeho sousedy jsou shodou okolností tři bratři, kteří v kuchyni vaří pervitin. A on jim po jednom nepříjemném průšvihu bude muset pomoci…
Zatímco v Párty Hárd se jednoduše kalilo, jednou na večírku, podruhé na Mácháči, a příběh si vystačil s bandou loserů, kteří potkávají méně, více a ještě více bizarní postavičky a dějí se jim hodně ošklivé věci, Na plech se tváří trošku ambiciózněji. Civilizací a maminkou opečovávaný hrdina, jenž vždycky držel hubu a krok a je připravený nechat se jebat od nadřízených, se ocitá ve světě pologramotných obchodníků s drogami, ve kterém se naprosto běžně využívá místo toalety kýbl a celá špinavá práce se dokončí s pomocí nebohé záclony. A kde si lidi na schodech píchají drogy přímo do žil a půlka z nich vypadá jako hvězdy z nějakého depresivního časosběrného dokumentu Heleny Třeštíkové.
Právě střet dvou světů a hrdinů ze zcela odlišných společenských vrstev tu posouvá děj dopředu, chudák Marek se tu musí naučit jednat s lidmi, před nimiž by jindy přešel na druhou stranu ulice, jen aby zjistil, že jejich přístup k životu mu vlastně svým způsobem vyhovuje. Víc než vymýšlení marketingových kampaní pro revoluční záchody, které po něm chtějí v jeho firmě.
V základu je to však klasická řezníkovina, to znamená, že se tu vedle víceméně normálního a právem vyděšeného hrdiny (takoví byli i v Párty Hárd) ocitají bizarní postavy, kterým není svaté nic a nikdo. A Marty Pohl jejich konfrontace, respektive střety se světem, sype na diváky s obrovskou kadencí. Občas přestřelí, jindy si vystačí jen s nechuťárnou, většinou je to ale dostatečně černohumorné, komicky odporné a především vtipné. Samozřejmě v intencích Řezníkovy tvorby. I přes jistou snahu o větší profesionalitu, vyšší technické kvality a účast slavnějších herců ve vedlejších rolích, totiž Na plech pořád zůstává přesně tou divočinou, jaké Marty Pohl točí a jaké od něj jeho fandové čekají.
Je fajn, že se úspěšně pokouší posunout dál a Na plech není jen sbírka zábavných hovaďáren, ale film s pevnější dramaturgií, který občas ve svých umírněnějších pasážích připomene třeba gangsterky Guye Ritchieho. Stejně tak je fajn i to, že se Pohl nebojí ukazovat opravdu komicky odporné věci a v humoru nemá hranice. A třeba scéna s historií vaření pervitinu v severních Čechách je vyloženě brilantní. Tomu všemu pomáhá i kombinace profesionálních herců s výraznými amatéry, mezi nimiž je za největší superstar pochopitelně Marek Milko alias Grundza, jenž už v první Párty Hárd ukázal, že si během pár vteřin dovede ukrást celý film pro sebe. Trochu zamrzí, že jeho stejně výrazní a většinou zábavní kumpáni z řad amatérů mají občas problém s artikulací a není jim úplně rozumět… i když na druhou stranu by mě nepřekvapilo, kdyby to byl autorský záměr.
Marty Pohl je režisér, který nemusí dělat kompromisy. S Na plech se sice pokouší posunout se o kus dál a pracovat s komplikovanějším příběhem, v jádru jde však o jeho typickou legrácku, v níž není nouze o nechutnosti, zvratky, tělesné tekutiny a humor hodně za hranou dobrého vkusu. A pořád taky bohužel i o momenty, kdy to všechno dohromady úplně nesepne. Naštěstí těch vydařených je pořád o dost víc. A vy už po Párty Hárd a Párty Hárder 2 nejspíš musíte sami vědět, jestli jde o váš šálek kávy. Nebo v tomhle případě spíš o dávku Grundzova domácího pika.
Postavy a obsazení
• Jan Hofman - Marek Severa
• Julius Oračko - Rado
• Karel Oračko - Laco
• Marek Milko - Grundza Sr.
• Vladimír Škultéty - Lukáš Ceplecha
• René Oračko - Štefan
• Tomás Jeřábek - Zdeněk Peterman
• Robert Nebřenský - detektiv Červa
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 23.01.2025 Bontonfilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: -
Poprvé na VOD: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 49 860 031
Návštěvnost v ČR 247 164
FILMY V SÉRII
Párty Hárd gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas160/
Česko, Komedie, 2019
Režie: Marty Pohl, Hrají: Jakub Kalián, Daniel Žáček
Párty Hárder: Summer Massacre gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas161/
Česko, Komedie, 2022
Režie: Marty Pohl, Hrají: Daniel Žáček, Jiří Bohatý
Na plech gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas159/
Česko, Komedie, 2025
Režie: Marty Pohl, Hrají: Jan Hofman, Marek Milko
„Rodinný film Martyho Pohla“
OBSAH
Rodinný film Martyho Pohla pojímá osobitým způsobem příběh Marka, který po dokončení vysokoškolských studií vstupuje do života. Zažívá spoustu neotřelých dobrodružství, aby nakonec dospěl k poznání, že rodina je to nejdůležitější. Ve svém zaměstnání dostává na starost velmi ambiciózní projekt, ale v osobním životě má nečekané potíže. Poté, co na chodbě domu nalezne batoh a snaží se ho poctivě vrátit, je zadržen inspektorem, který ho nezavře do vězení, ale přiměje ke spolupráci. Marek se tak musí vetřít do přízně třech bratrů, kteří v bytě o patro níž vaří pervitin. Marek plně využívá svých znalostí z vysoké školy ekonomické a drogový obchod jen kvete. Soužití se sourozenci Grundzovými přináší řadu humorných, ale i napínavých okamžiků. Divák bude nejen stržen dějem, zároveň se dozví řadu zajímavých faktů z blízké i vzdálenější historie. (Bontonfilm)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Marty napekl ucházející plech dobrůtek s příchutí vyloučené lokality, které jemnou rukou zdobí famózní výkon rodiny Oračkových, především pak démona Juliuse. Petr Václav na piku, mrdko. Ty naturščycké scény mají švih a docela snadno hledají zlatou komediální žílu, protože narozdíl od zdejší padoucnicí stižené žánrové kinematografie v sobě mají příjemně hovězí autenticitu. Jakmile se Marty začne pouštět do gagů, kde je třeba nějaká výstavba a kde se citují klasiky české kinematografie (a rock'n'rollu), začne to smrdět toporností a řídkou stolicí. Mám radost, že se z Řezníka stává hitmaker (slušný fakáč expertům, co potopili Prokopat se ven), zároveň mám pořád takovou pachuť, že doby, kdy to tam mohl pustit na první dobrou, tak úplně nevytěžil a začíná ho stahovat střední střevní proud. Takhle se z toho pomalu stává taková pěkná nechutná instituce. Furt dost sympatická na to, aby se do ní člověk nechal zavřít, ale ne tak jeblá na to, aby se do ní vracel. Slušná práce, nic víc. (Marigold) 3*
Řezník je pořád ve formě. Jeho novinka to sice zkouší s trošku ambicióznějším příběhem i provedením, ale v jádru jde pořád o stejně zábavnou hovaďárnu, jakými byly Párty Hárd a její pokračování. Sbírka nekorektních, brutálních, fekálních a vulgárních fórů okořeněná sympaticky bizarními postavičkami funguje většinu času tak, jak má. Pár komediálních ústřelů mimo by se sice našlo a problém jsou i jisté limity amatérského herectví, ale většinu stopáže je Na plech stoprocentní řezníkovská jízda. (MrHlad) 4*
První střet s filmografii Martyho Pohla mě mile překvapil i lehce zklamal. Ukazuje se tu, že Pohl má talent na komediální premisy i zábavnou režii, okořeněnou vizuální komedií a hravými, vtipnými až absurdními situacemi. Bohužel tenhle talent se topí ve scénáři, který to nedokáže plně zužitkovat. Veškerá chytrost i hravost je utopená v kanonádě prvoplánových nadávek a nechutností, který prostě nejsou vtipný. Nemluvě o nadbytečné a nezajímavé pracovní lince, která by fungovala líp, kdyby ji bylo méně a byla více všední jako správný kontrast pro zbytek filmu. Je to obrosvká škoda. Avšak fanoušci této tvorby budou spokojeni. Já budu však doufat, že jednou Marty Pohl využije svůj plný potenciál. Přesto však enormně cením, že to je autorský film se svou odlišnou a výraznou vizí. (Algernons) 3*
VELKÁ RECENZE
Martin Pohl netočí filmy, na jaké byste vzali svoje rodiče. A nejspíš ani svoje děti. Nechci samozřejmě podceňovat smysl pro humor ničích rodinných příslušníků, ovšem Pohlova umělecká přezdívka Řezník celkem jasně naznačuje, že jako režisér nebude točit hřejivé romantické komedie, ale spíš něco trošku ostřejšího. Jeho série Život není krásný si i přes svůj amatérismus získala spoustu fanoušků a přesun do poloprofesionálních vod s Párty Hárd, kterou si i sám distribuoval, ukázal, že zájem o jeho drsné komediální podívané existuje a že mu to za kamerou jde dost na to, aby se nemusel vedle českých filmů v kinech stydět. Ale co si budeme nalhávat, značnou část svým umem a nápady předčí, i když jeho díla ženou dopředu spíš nápady a nadšení než rozpočty. S Párty Hárder se posunul zase o kus výš a teď to zkouší trošku jinak. A přeci stylově „řezníkovsky“.
Na plech má s Párty Hárd společného mnoho, alespoň na první pohled. Opět se podíváme do města kde by rozhodně nechtěl žít každý, protože spíš než město připomíná bránu do pekla. Právě sem přijíždí ambiciózní markeťák Marek, jenž nastoupil k velké firmě, která ho okamžitě z Prahy odlifrovala do míst z jeho nejhorších nočních můr. V práci mu šéfuje arogantní pako, kolegové jsou na tom ještě hůř, ale největší starost mu dělá bydlení. Jeho nový domov je totiž ve vybydleném paneláku zapáchajícím exkrementy, zvratky, pikem a spoustou dalších věcí, jaké slušný člověk nedokáže identifikovat. Nebo raději nechce. A jeho sousedy jsou shodou okolností tři bratři, kteří v kuchyni vaří pervitin. A on jim po jednom nepříjemném průšvihu bude muset pomoci…
Zatímco v Párty Hárd se jednoduše kalilo, jednou na večírku, podruhé na Mácháči, a příběh si vystačil s bandou loserů, kteří potkávají méně, více a ještě více bizarní postavičky a dějí se jim hodně ošklivé věci, Na plech se tváří trošku ambiciózněji. Civilizací a maminkou opečovávaný hrdina, jenž vždycky držel hubu a krok a je připravený nechat se jebat od nadřízených, se ocitá ve světě pologramotných obchodníků s drogami, ve kterém se naprosto běžně využívá místo toalety kýbl a celá špinavá práce se dokončí s pomocí nebohé záclony. A kde si lidi na schodech píchají drogy přímo do žil a půlka z nich vypadá jako hvězdy z nějakého depresivního časosběrného dokumentu Heleny Třeštíkové.
Právě střet dvou světů a hrdinů ze zcela odlišných společenských vrstev tu posouvá děj dopředu, chudák Marek se tu musí naučit jednat s lidmi, před nimiž by jindy přešel na druhou stranu ulice, jen aby zjistil, že jejich přístup k životu mu vlastně svým způsobem vyhovuje. Víc než vymýšlení marketingových kampaní pro revoluční záchody, které po něm chtějí v jeho firmě.
V základu je to však klasická řezníkovina, to znamená, že se tu vedle víceméně normálního a právem vyděšeného hrdiny (takoví byli i v Párty Hárd) ocitají bizarní postavy, kterým není svaté nic a nikdo. A Marty Pohl jejich konfrontace, respektive střety se světem, sype na diváky s obrovskou kadencí. Občas přestřelí, jindy si vystačí jen s nechuťárnou, většinou je to ale dostatečně černohumorné, komicky odporné a především vtipné. Samozřejmě v intencích Řezníkovy tvorby. I přes jistou snahu o větší profesionalitu, vyšší technické kvality a účast slavnějších herců ve vedlejších rolích, totiž Na plech pořád zůstává přesně tou divočinou, jaké Marty Pohl točí a jaké od něj jeho fandové čekají.
Je fajn, že se úspěšně pokouší posunout dál a Na plech není jen sbírka zábavných hovaďáren, ale film s pevnější dramaturgií, který občas ve svých umírněnějších pasážích připomene třeba gangsterky Guye Ritchieho. Stejně tak je fajn i to, že se Pohl nebojí ukazovat opravdu komicky odporné věci a v humoru nemá hranice. A třeba scéna s historií vaření pervitinu v severních Čechách je vyloženě brilantní. Tomu všemu pomáhá i kombinace profesionálních herců s výraznými amatéry, mezi nimiž je za největší superstar pochopitelně Marek Milko alias Grundza, jenž už v první Párty Hárd ukázal, že si během pár vteřin dovede ukrást celý film pro sebe. Trochu zamrzí, že jeho stejně výrazní a většinou zábavní kumpáni z řad amatérů mají občas problém s artikulací a není jim úplně rozumět… i když na druhou stranu by mě nepřekvapilo, kdyby to byl autorský záměr.
Marty Pohl je režisér, který nemusí dělat kompromisy. S Na plech se sice pokouší posunout se o kus dál a pracovat s komplikovanějším příběhem, v jádru jde však o jeho typickou legrácku, v níž není nouze o nechutnosti, zvratky, tělesné tekutiny a humor hodně za hranou dobrého vkusu. A pořád taky bohužel i o momenty, kdy to všechno dohromady úplně nesepne. Naštěstí těch vydařených je pořád o dost víc. A vy už po Párty Hárd a Párty Hárder 2 nejspíš musíte sami vědět, jestli jde o váš šálek kávy. Nebo v tomhle případě spíš o dávku Grundzova domácího pika.
Postavy a obsazení
• Jan Hofman - Marek Severa
• Julius Oračko - Rado
• Karel Oračko - Laco
• Marek Milko - Grundza Sr.
• Vladimír Škultéty - Lukáš Ceplecha
• René Oračko - Štefan
• Tomás Jeřábek - Zdeněk Peterman
• Robert Nebřenský - detektiv Červa
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 23.01.2025 Bontonfilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: -
Poprvé na VOD: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 49 860 031
Návštěvnost v ČR 247 164
FILMY V SÉRII
Párty Hárd gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas160/
Česko, Komedie, 2019
Režie: Marty Pohl, Hrají: Jakub Kalián, Daniel Žáček
Párty Hárder: Summer Massacre gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas161/
Česko, Komedie, 2022
Režie: Marty Pohl, Hrají: Daniel Žáček, Jiří Bohatý
Na plech gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/gas159/
Česko, Komedie, 2025
Režie: Marty Pohl, Hrají: Jan Hofman, Marek Milko
Tvůrci a herci
Marty Pohl (Režie), Pavel Vácha (Produkce), Marty Pohl (Produkce), - (Hudba), Marek Brožek (Kamera), Šimon Hájek (Střih), - (Casting), Zuzana Mazacova (Scénografie), - (Kostýmy), Ivan Horák (Zvuk), Alžběta Bartošová (Masky), Marty Pohl (Scénář), Jan Hofman (Herec), Marek Milko (Herec), Julius Oračko (Herec), Karel Oračko (Herec), René Oračko (Herec), Vladimír Škultéty (Herec), Tomáš Jeřábek (Herec), Robert Nebřenský (Herec), Milan Šteindler (Herec), Anita Krausová (Herec), Petr Reif (Herec), Radim Neuvirt (Herec), Daniel Ferenc (Herec), Churaq Sputnik (Herec), Radek Hásek (Herec), Petr Jakubíček (Herec), Otto Ferocity (Herec), Martin Kocián (Herec), Martin Pohl st. (Herec), Rostislav Neidhardt (Herec), Václav Upír Krejčí (Herec), Daniel Žáček (Herec), Ivan Kozák (Herec),
2025/101/Česko/Komedie
Zajímavost k filmu
- Ve filmu je zmínka o hospodě s názvem „U zlatého mloka“. To je reference na Řezníkovy (Martin Pohl) počítačové hry „Život není krásný“ a také reference na jeho film z názvem Život není krásný (2008).
- Film se natáčel ve městě Rumburk.
- Ve scéně v restauraci lze na malý moment zahlédnout postavy ze staršího režisérova snímku Jehovova Pomsta (2010), konkrétně jehovistický mladík v podání Rostislava Neidhardta a jeho starší milenec, ztvárněný otcem režiséra Martinem Pohlem st..
- Režisér Marty Pohl obsadil do filmu herce, kteří hrají dané role, ale také neherce, kteří hrají sami sebe.
- Část filmu se natáčela v pravém prostředí Ruzyňské věznice.
- Plakát filmu vychází z vizuálu plakátu filmu Pelíšky (1999).
- „Část fanoušků byla po vydání Párty Hárder: Summer Massacre zklamaná, jelikož se těšila na svou oblíbenou postavu otylého vařiče Grundzy (Marek Milko). Záměrně jsem ho ze snímku vynechal, protože takhle komplexní charakter si pochopitelně zaslouží větší prostor. Právě on je jednou z hlavních postav filmu Na plech, kde je postupně odkrývána jeho laskavá stránka coby milujícího a starostlivého otce tří nezbedných synů,“ řekl o důležité postavě režisér Marty Pohl.
- Film vznikal během léta 2024. Pro jednu scénu, která vzdává hold filmu Císařův pekař, si tvůrci dokonce vyrobili vlastního Golema
- Film se natáčel ve městě Rumburk.
- Ve scéně v restauraci lze na malý moment zahlédnout postavy ze staršího režisérova snímku Jehovova Pomsta (2010), konkrétně jehovistický mladík v podání Rostislava Neidhardta a jeho starší milenec, ztvárněný otcem režiséra Martinem Pohlem st..
- Režisér Marty Pohl obsadil do filmu herce, kteří hrají dané role, ale také neherce, kteří hrají sami sebe.
- Část filmu se natáčela v pravém prostředí Ruzyňské věznice.
- Plakát filmu vychází z vizuálu plakátu filmu Pelíšky (1999).
- „Část fanoušků byla po vydání Párty Hárder: Summer Massacre zklamaná, jelikož se těšila na svou oblíbenou postavu otylého vařiče Grundzy (Marek Milko). Záměrně jsem ho ze snímku vynechal, protože takhle komplexní charakter si pochopitelně zaslouží větší prostor. Právě on je jednou z hlavních postav filmu Na plech, kde je postupně odkrývána jeho laskavá stránka coby milujícího a starostlivého otce tří nezbedných synů,“ řekl o důležité postavě režisér Marty Pohl.
- Film vznikal během léta 2024. Pro jednu scénu, která vzdává hold filmu Císařův pekař, si tvůrci dokonce vyrobili vlastního Golema
Odkazy
Hrají:
Jan Hofman, Marek Milko, Julius Oračko, Karel Oračko, René Oračko, Vladimír Škultéty, Tomáš Jeřábek, Robert Nebřenský, Milan Šteindler, Anita Krausová, Petr Reif, Radim Neuvirt, Daniel Ferenc, Churaq Sputnik, Radek Hásek, Petr Jakubíček, Otto Ferocity, Martin Kocián, Martin Pohl st., Rostislav Neidhardt, Václav Upír Krejčí, Daniel Žáček, Ivan Kozák