Josef Kemr /filmový herec/
06.02.2025 17:28
Celé jméno: Josef Kemr
Datum a místo narození: 20. června 1922 Praha Československo
Datum a místo úmrtí: 15. ledna 1995 (ve věku 72 let) Praha Česko
Místo pohřbení: Šárecký Hřbitov Dejvice Praha Česko
Pamětní deska Josefa Kemra: Filipovského ul. 26 čp.544 Praha 9 Satalice
KARIÉRA STRUČNĚ
Josef Kemr (20. června 1922, Praha – 15. ledna 1995, Praha) byl významný český divadelní, filmový a televizní herec, známý svým hlubokým hlasem a výrazným hereckým projevem.
Narodil se v Praze do rodiny ševce a švadleny. Již od mládí projevoval zájem o herectví; ve svých jedenácti letech debutoval jako komparsista v operetě "Polská krev" v Divadle na Vinohradech. Jeho talentu si všiml rozhlasový režisér Přemysl Pražský, který jej začal obsazovat do rozhlasových her. V roce 1942 absolvoval Obchodní školu v Praze, ale jeho vášeň pro herectví jej vedla k profesionální dráze. Svou kariéru zahájil v kočovné divadelní společnosti Anny Budínské-Červíčkové, kde působil až do roku 1945.
Za svůj život ztvárnil stovky divadelních (76), rozhlasových, filmových (150) a televizních (170) rolí. V roce 1993 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Za svoji roli ve filmu Pevnost (1994) byl nominován na Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Dlouho byl jeho velikým přítelem a kamarádem Rudolf Hrušínský, než však toto přátelství na začátku 90. let na čas skončilo. Hrušínský totiž poplácal po zadku přítelkyni Kemra, za což mu Kemr dal facku. Před smrtí Kemra si to ale odpustili, jak vypráví přitelkyně Kemra v pořadu o herci.
Měl mu být udělen titul Zasloužilý umělec, on ovšem poslal dopis do ÚV KSČ, ve kterém stálo: „Nahý jsem přišel na svět a nahý chci z tohoto světa odejít. Nenavykl jsem byzantským způsobům, abych ruku, která bije, ještě políbil a poděkoval.
V roce 1989 podepsal petici Několik vět, 12. listopadu byl v Římě účasten svatořečení Anežky České, 25. listopadu téhož roku vystoupil na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni.
Josef Kemr byl známý svým hlubokým křesťanským přesvědčením, které ovlivňovalo jeho život i tvorbu. Byl čtyřikrát ženatý; jeho poslední manželkou byla herečka Eva Foustková. Kemr byl také vášnivým chalupářem a milovníkem přírody.
Josef Kemr byl velmi humálně a katolicky založeným samorostem. Díky tomu, i díky odmítavému postoji vůči totalitnímu režimu, měl omezenou uměleckou činnost a jeho práce byla přehlížena. Rehabilitace a zadostiučinění se mu dostalo až po roce 1989. Za celoživotní mistrovství v činohře byl odměněn čestnou Cenou Thálie (1993). Josef Kemr zemřel na rakovinu 15. ledna 1995 v rodné Praze ve věku sedmdesáti dvou let. Pracoval až do úplného konce. Po smrti o něm vyšlo několik vzpomínkových knih.
Narodil se v Praze do rodiny ševce a švadleny. Již od mládí projevoval zájem o herectví; ve svých jedenácti letech debutoval jako komparsista v operetě "Polská krev" v Divadle na Vinohradech. Jeho talentu si všiml rozhlasový režisér Přemysl Pražský, který jej začal obsazovat do rozhlasových her. V roce 1942 absolvoval Obchodní školu v Praze, ale jeho vášeň pro herectví jej vedla k profesionální dráze. Svou kariéru zahájil v kočovné divadelní společnosti Anny Budínské-Červíčkové, kde působil až do roku 1945.
Za svůj život ztvárnil stovky divadelních (76), rozhlasových, filmových (150) a televizních (170) rolí. V roce 1993 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Za svoji roli ve filmu Pevnost (1994) byl nominován na Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Dlouho byl jeho velikým přítelem a kamarádem Rudolf Hrušínský, než však toto přátelství na začátku 90. let na čas skončilo. Hrušínský totiž poplácal po zadku přítelkyni Kemra, za což mu Kemr dal facku. Před smrtí Kemra si to ale odpustili, jak vypráví přitelkyně Kemra v pořadu o herci.
Měl mu být udělen titul Zasloužilý umělec, on ovšem poslal dopis do ÚV KSČ, ve kterém stálo: „Nahý jsem přišel na svět a nahý chci z tohoto světa odejít. Nenavykl jsem byzantským způsobům, abych ruku, která bije, ještě políbil a poděkoval.
V roce 1989 podepsal petici Několik vět, 12. listopadu byl v Římě účasten svatořečení Anežky České, 25. listopadu téhož roku vystoupil na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni.
Josef Kemr byl známý svým hlubokým křesťanským přesvědčením, které ovlivňovalo jeho život i tvorbu. Byl čtyřikrát ženatý; jeho poslední manželkou byla herečka Eva Foustková. Kemr byl také vášnivým chalupářem a milovníkem přírody.
Josef Kemr byl velmi humálně a katolicky založeným samorostem. Díky tomu, i díky odmítavému postoji vůči totalitnímu režimu, měl omezenou uměleckou činnost a jeho práce byla přehlížena. Rehabilitace a zadostiučinění se mu dostalo až po roce 1989. Za celoživotní mistrovství v činohře byl odměněn čestnou Cenou Thálie (1993). Josef Kemr zemřel na rakovinu 15. ledna 1995 v rodné Praze ve věku sedmdesáti dvou let. Pracoval až do úplného konce. Po smrti o něm vyšlo několik vzpomínkových knih.
FILMOVÝ PŘEHLED
-
ODKAZ