Gangy New Yorku / Gangs of New York (2002/166/USA, Itálie/Krimi, Drama, Historický) 74% -Originál -DVD-
14.07.2022 02:34
JEDNOU VĚTOU
„Duch Ameriky se zrodil v ulicích.“
OBSAH
Příběh se odehrává v New Yorku v letech 1846 až 1863. Irští přistěhovalci a původní britští a holandští osadníci se formují do pouličních gangů, aby převzali kontrolu nad organizací života a obchodu v jeho ulicích. Film se soustřeďuje na dva nejdůležitější gangy. Dead Rabbits („Mrtvé králíky“) a Native Americans („Rodilé Američany“). Ústřední postavou je mladý Ir Amsterdam Vallon (Leonardo DiCaprio), který chce pomstít smrt svého otce (Liam Neeson), bývalého vůdce gangu Dead Rabbits. Mužem zodpovědným za jeho vraždu je Bill přezdívaný Řezník (Daniel Day Lewis), hlava konkurenčního gangu Native Americans. Roku 1860 je Vallon propuštěn z vězení a postupně nahradí svého otce v roli vůdce gangu. Jeho hlavní myšlenky ale patří pomstě. Plán mu však zkomplikuje vztah ke krásné ale nevyzpytatelné kapsářce Jenny Everdane (Cameron Diaz)... (Intersonic)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
New York v době, o které se dneska raději nemluví. Místo, které má daleko k dnešnímu velkoměstu plných mrakodrapů a milionů lidí. Špína, prostitutky, muži bez práce a jeden Řezník... Daniel Day-Lewisovi, po 5ti letech zpátky na hereckém výsluní, sekundují krásná Cameron Diaz a stále lepší a "odrostlejší" Leonardo DiCaprio. Scorsese si to natočil podle sebe, komplexně, drsně a dlouze. Vytváří tak dokonalou iluzi krvavě-špinavého světa 60. let 19. století. Vždyť proč ne, dějiny Spojených států se rodily skrze krveprolití... (Djkoma) 5*
Šestnáct deka DiCapria, můžu to tak nechat..? The hands that built America. V jedné je nůž, v druhé sekáček na maso a kdyby byla třetí, šahá do cizí kapsy pro kapesní hodinky. I já se na ně často díval, protože Scorseseho zhmotněný sen působil z důvodů absence silnějšího příběhu, který by utáhl tu bombastickou výpravu a stohlavé davy komparzistů kličkujících v panoptiku Nového Yorku v dobách občanské neposlušnosti, poněkud rozvlekle. Jedna hvězda navíc v téhle o století nazpět posunuté mafiánské sáze bezesporu patří (a to snad i na americké vlajce) D.Day-Lewisovi za ztvárnění anglosaského protestanta Williama Cuttinga. Démonického, nevyzpytatelného, hrůzu šířícího vyšinutce s americkým orlem v oku a bodno-sečnou zbraní v ruce. Na tohohle řezníka by byl i děda Lebeda krátký.. (Gilmour93) 4*
Je otázka, co od tvůrce Scorseseho formátu očekáváte - jestli produkt na jedno použití, nebo trvalku, která přetrvá věky a ke které se budete rádi vracet. Čekal jsem to druhé, dočkal jsem se toho prvního. Výrobku v atraktivním balení - výprava je precizně detailní, ve většině záběrů se před kamerou pohybuje desítky komparzistů a těch 100 milionů je znát. Scorsese do děje umně vkládá záběry dobových ilustrací, které pozitivně podkreslují atmosféru New Yorku 19.století. Herci - Caprio s Diaz jsou znamenití, ale nad všemi ční démonický Day Lewis s umělým okem, kterého poslat do pr**** byste se rozhodně neodvážili. Děj - a tady padla kosa na kámen. GANGY jsou portrét doby bez hlubšího obsahu. První dvě třetiny šlapou jako hodinky, po dějovém zvratu v poslední třetině se to vyprávění celé zvrtne a vyústí v naprosto chaotický konec. Jestli to má na svědomí časté přestříhávání materiálu, nebo špatný scenář, to je otázka. Ke Scorseseho filmům, jako je POSLEDNÍ POKUŠENÍ KRISTA nebo TAXIKÁŘ, se často rád vracím jako ke skutečnému umění s hlubokým obsahem. U Gangů to bohužel nehrozí. Celkově bych to viděl tak na tři a půl*, ale herci hrají jako o život a má úcta k Mistrovi je ještě pořád veliká. (Lima) 4*
VELKÁ RECENZE
„Krev musí na čepeli zůstat“ Bude se SPOILERovat. Scorsese se vydal hloub do minulosti a zároveň navázal na Mafiány a Casino, oproti kterým mají gangy o něco tradičněji vystavěný příběh, jakkoli netradičně zachycující hned dva vzestupy a pouze jeden pád. Ulice, do nichž je děj zasazen, jsou tentokrát opravdu špinavé a prasata v souvislosti s nimi nemusíme zmiňovat jenom v přeneseném významu. Dobře by do nich zapadli Dickensovi hrdinové. Jeden takový ostatně stojí v centru vyprávění (a sám k nám neodmyslitelným voice-overem promlouvá).
Na rozdíl od Olivera Twista se své oběti neučí okrádat, nýbrž řezat, bodat a sekat. Přísnou katolickou výchovu (jak jinak) poznamenaný Amsterdam Vallon je nám průvodcem. Skrze něj se dovídáme, co se dělo, když si jistá společenská vrstva v New Yorku žila poslední roky svého věku nevinnosti. Mladý hrdina slouží jako předzvěst blížícího se konce éry mužů, kteří chtěli mít vždy poslední slovo, ačkoli uměli jenom bojovat a jakákoli diplomacie jim byla cizí. Poté, co se rozkouká a včlení do gangu, může začít realizovat svůj hlavní cíl – pomstít otce. Aby toho dosáhnul, musí zabít jinou otcovskou figuru (s níž hezky oidipovsky sdílí jednu ženu), psychopatického řezníka, který se obléká jako Willy Wonka (ač ho jinak barevně charakterizuje ďábelsky rudá), a příliš nerozlišuje mezi masem lidským a zvířecím. Teprve nezdařený atentát a následující potrestání vyléčí protagonistu z jeho sobeckosti a přimějí ho zasáhnout do dějin výrazněji. Film po Amsterdamově zmrtvýchvstání začíná nanovo, čím je odůvodněna rozmáchlá stopáž.
Stejně jako ostatní postavy je ale Amsterdam opakovaně konfrontován s tvrdým faktem, že jeho problémy a jim vedená žabomyší válka pozbývají na významu (který mu egoističtí muži přikládají) ve stínu paralelně běžících velkých dějin a války občanské. Dění ve Five Points je zároveň lokálním odleskem událostí celostátních: na obou úrovních proti sobě válčí dvě Ameriky. „Čistá“ Amerika konzervativních starousedlíků a nová, multikulturální Amerika přistěhovalců. Vítězství druhé z nich předznamenalo, jak bude o pár desetiletí později vypadat nejenom New York, nýbrž celé Spojené státy (k hledání dalších politických paralel vybízí postava Řezníka, který si bere trochu z rozdělitele lidu Abrahama Lincolna a trochu z George W. Bushe, jiného mocipána sjednávajícího pořádek strachem). Prolnutím minulého a přítomného film ostatně jenom nekončí, ale také začíná, byť v úvodní řeži zastupuje současnost pouze nediegetická hudba. Není zřejmě nutné dlouze se rozepisovat o Scorseseho režisérské zručnosti. Přesně ví, kdy použít prolínačku, kdy nadhled, kdy podhled a kdy jump cut, aby film šlapal a zároveň nesl nezaměnitelný autorský rukopis (ani tentokrát nechybí představení prostředí v jednom dlouhém záběru a la dokumenty direct cinema). Jako důkaz za všechny nechť poslouží boxerský zápas s bezchybně načasovanými střihy mezi záběry v polocelku, kdy se zápasníci pohybují, a detaily, kdy si uštědřují rány.
Scorsese opět prokázal ohromující cit pro detail, schopnost proniknout pod kůži jakkoli vzdálenému (ať časově, či kulturně) místu a době. Namísto televizních záběrů a dobových písniček (třebaže ani ty nechybí) používá letáků a novinových článků z probádávané periody. Autentický je rovněž slang pouličních živlů a dojem jiného času ruší hlavně slavní herci. Čím samozřejmě nechci ani naznačit, že bych si nevychutnal kupříkladu Day-Lewisovo poklepávání kudlou po vlastním skleněném oku. Gangy New Yorku jsou velkým filmem, jenž se nebojí ukázat, že ruce, které vybudovaly současnou Ameriku, byly pořádně zaneřáděné krví. Závěr je s ohledem na post-eleven ovzduší vzniku mírnější, než by si Scorsese jindy dovolil, ale trocha něhy má myslím po dvou a půl hodinách epických jatek své opodstatnění. 85% (Matty)
Ocenění:
Academy Awards
2003 - Nejlepší film (nominace)
2003 - Martin Scorsese (Nejlepší režie) (nominace)
2003 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
2003 - Jay Cocks, Kenneth Lonergan, Steven Zaillian (Nejlepší původní scénář) (nominace)
2003 - Michael Ballhaus (Nejlepší kamera) (nominace)
2003 - Nejlepší střih (nominace)
2003 - Nejlepší původní píseň (nominace)
2003 - Nejlepší výprava (nominace)
2003 - Nejlepší kostýmy (nominace)
2003 - Nejlepší mix zvuku (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2003 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec v hlavní roli)
2003 - Nejlepší film (nominace)
2003 - Martin Scorsese (Nejlepší režie) (nominace)
2003 - Jay Cocks, Kenneth Lonergan, Steven Zaillian (Nejlepší původní scénář) (nominace)
2003 - Michael Ballhaus (Nejlepší kamera) (nominace)
2003 - Nejlepší střih (nominace)
2003 - Howard Shore, Robbie Robertson, The Edge (Nejlepší hudba) (nominace)
2003 - Nejlepší zvuk (nominace)
2003 - Nejlepší kostýmy (nominace)
2003 - Nejlepší masky (nominace)
2003 - Nejlepší výprava (nominace)
2003 - Nejlepší vizuální efekty (nominace)
César Awards
2004 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
Goya Awards
2004 - Nejlepší film (nominace)
2004 - Martin Scorsese (Nejlepší režisér) (nominace)
Golden Globes
2003 - Martin Scorsese (Nejlepší režie)
2003 - Adam Clayton, Bono, Larry Mullen Jr., The Edge (Nejlepší originální píseň)
2003 - Nejlepší film - drama (nominace)
2003 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec - drama) (nominace)
2003 - Cameron Diaz (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
Florida Film Critics Circle Awards
2002 - Martin Scorsese (Nejlepší režisér)
2002 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec)
Los Angeles Film Critics Association Awards
2002 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec)
2002 - Nejlepší výprava
New York Film Critics Circle Awards
2002 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec)
2002 - Michael Ballhaus (Nejlepší kamera) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS, Nova, AMC)
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Amsterdam Vallon), Tereza Chudobová - Cameron Diaz (Jenny Everdeaneová), Bedřich Výtisk - Daniel Day-Lewis (Bill 'Řezník' Cutting), Karel Janský - Liam Neeson ('Kněz' Vallon), David Kaloč, Ladislav Lakomý, Zdeněk Dvořák, Martin Sláma, Zdeněk Bureš, Petr Jančařík, Jaroslav Kuneš, Jana Štvrtecká, Jiří Brož, Jaroslav Dufek, Luboš Ondráček, Josef Jurásek, Aleš Zbořil, Tereza Grygarová, Přemysl Přichystal, Anděla Čisáriková, Petr Dočkal, Vladimír Hauser, Zdeněk Junák (titulky) a další
Překlad: Iveta Pavlovičová
Zvuk: Jindřich Stožický
Produkce: Eva Stožická
Dialogy: Veronika Veselá
Režie: Bohumil Martinák
Vyrobilo: Studio Ebbi pro Intersonic v roce 2003
2.DABING (ČT)
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Amsterdam Vallon), Tatiana Vilhelmová - Cameron Diaz (Jenny Everdeaneová), Marek Vašut - Daniel Day-Lewis (Bill 'Řezník' Cutting), Petr Pelzer - Jim Broadbent (William 'Boss' Tweed), Libor Hruška - John C. Reilly (Jack Mulraney), Martin Písařík - Henry Thomas (Johnny Sirocco), Jaromír Meduna - Brendan Gleeson (Walter 'Monk' McGinn), Pavel Šrom - Liam Neeson ('Kněz' Vallon), Pavel Nečas, Martin Sobotka, Radim Kalvoda, Dalimil Klapka, Stanislav Šárský, Kryštof Rímský, Hana Ulrichová, Zdeněk Palusga, Zdeněk Rumpík
Překlad: Pavel Medek
Dramaturgie: Michael Málek
Zvuk: Radim Štětina
Asistentka režie: Hana Somolová
Vedoucí produkce: Lucie Matoušková
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Šéfproducent: Vladimír Tišnovský
Dialogy a režie: Elmar Kloss
Vyrobila: Česká televize 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.5.2003
Premiéra USA: 20.12.2002 Miramax Films
Premiéra 11.1.2003
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.12.2003 (DVD) Intersonic
Poprvé na VHS: 1.10.2003 (VHS) Intersonic
Poprvé na DVD: 1.10.2003 Intersonic
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 554 085
Tržby celkem - $ 193 800 000
Návštěvnost v ČR 45 724
Náklady (Rozpočet) - $ 100 000 000
2002/166/USA, Itálie/Krimi, Drama, Historický
Zajímavost k filmu
- Původní hudbu složil Elmer Bernstein, ale Scorsese jí odmítl. [Zdroj: časopis Cinema 1/2003]
- Natáčelo se v New Yorku a Římě.
- Nápad na zfilmování příběhu nosil Scorsese v hlavě již od roku 1978. Inspirací mu byla stejnojmenná kniha Herberta Asburyho z roku 1928.
- Martin Scorsese nechal v jednom z římských ateliérů vybudovat New York 19 století. Na kulisy se byl podívat George Lucas a prohlásil, že by mu nedělalo problém vytvořit stejné město s pomocí počítačových efektů.
- Daniel Day-Lewis neustále trénoval přízvuk. I mimo natáčení.
- Daniel Day-Lewis prozradil, že během příprav na svou roli hodně poslouchal Eminema .
- Pro roli Jenny Everdeaneové byly zvažovány tyto herečky: Heather Graham, Monica Potter, Mena Suvari, Melanie Lynskey, Vinessa Shaw, Christina Ricci a Claire Forlani.
- Pro roli Johnnyho Siroccona byl zvažován i Tobey Maguire.
- Leonardo DiCaprio během natáčení bojové scény nedopatřením zlomil nos Danielu Day-Lewisovi.
- Bill "Řezník" Cutting byl ve skutečnosti zabit o několik let dříve, než je popisováno ve filmu.
- Při natáčení dostal Daniel Day-Lewis těžký zápal plic, neboť v mrazu se na place vytrvale odmítal teple oblékat. Důvod? V 19. století přece žádné péřové bundy neexistovaly.
- Daniel Day-Lewis se kvůli postavě drsného řezníka skutečně vyučil v oboru a mistrovsky zvládl i vrhání nožů.
- Postava Bill 'The Butcher' Cutting (Daniel Day-Lewis) sa prezentuje výraznou averziou proti vtedajšiemu americkému prezidentovi Abrahamovi Lincolnovi. V jednej scéne napríklad prehlási: "We should have run a better man against Lincoln when we had the chance." a krátko potom na podobizeň prezidenta na ulici hodí nôž. Daniel Day-Lewis o 10 rokov neskôr vo filme Lincoln (2012) paradoxne rovnakého amerického prezidenta sám stvárnil...
- Keď v roku 1978 Martin Scorsese zvažoval natočenie tohto filmu, mal úplne inú predstavu o tom, ako má film vyzerať. Hlavnými hercami mali byť John Belushi a Dan Aykroyd, dvaja komici dobre známi pre svoj humor.
- Martin Scorsese si vo filme strihol krátke cameo. Zahral si bohatého Newyorčana, ktorému Jenny (Cameron Diaz) vykradne dom.
- Ponuku zahrať si Billa rezníka dostal aj Willem Dafoe.
- Bill (Daniel Day-Lewis) povedal, že jeho otec bol zabitý Britmi 25. júla 1814. V tento dátum prebiehala bitke pri Lundy's Lane, neďaleko Niagarských vodopádov.
- Pôvodný názov mesta New York bol New Amsterdam, a preto sa postava, ktorú hrá Leonardo DiCaprio, volá Amsterdam.
- Prvý hrubý zostrih filmu trval 220 minút.
- Pôvodný rozpočet bol 84 miliónov, ale nakoniec sa vyšplhal až takmer na 100 miliónov dolárov. V tej dobe šlo o najdrahší film v histórii štúdia Miramax.
„Duch Ameriky se zrodil v ulicích.“
OBSAH
Příběh se odehrává v New Yorku v letech 1846 až 1863. Irští přistěhovalci a původní britští a holandští osadníci se formují do pouličních gangů, aby převzali kontrolu nad organizací života a obchodu v jeho ulicích. Film se soustřeďuje na dva nejdůležitější gangy. Dead Rabbits („Mrtvé králíky“) a Native Americans („Rodilé Američany“). Ústřední postavou je mladý Ir Amsterdam Vallon (Leonardo DiCaprio), který chce pomstít smrt svého otce (Liam Neeson), bývalého vůdce gangu Dead Rabbits. Mužem zodpovědným za jeho vraždu je Bill přezdívaný Řezník (Daniel Day Lewis), hlava konkurenčního gangu Native Americans. Roku 1860 je Vallon propuštěn z vězení a postupně nahradí svého otce v roli vůdce gangu. Jeho hlavní myšlenky ale patří pomstě. Plán mu však zkomplikuje vztah ke krásné ale nevyzpytatelné kapsářce Jenny Everdane (Cameron Diaz)... (Intersonic)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
New York v době, o které se dneska raději nemluví. Místo, které má daleko k dnešnímu velkoměstu plných mrakodrapů a milionů lidí. Špína, prostitutky, muži bez práce a jeden Řezník... Daniel Day-Lewisovi, po 5ti letech zpátky na hereckém výsluní, sekundují krásná Cameron Diaz a stále lepší a "odrostlejší" Leonardo DiCaprio. Scorsese si to natočil podle sebe, komplexně, drsně a dlouze. Vytváří tak dokonalou iluzi krvavě-špinavého světa 60. let 19. století. Vždyť proč ne, dějiny Spojených států se rodily skrze krveprolití... (Djkoma) 5*
Šestnáct deka DiCapria, můžu to tak nechat..? The hands that built America. V jedné je nůž, v druhé sekáček na maso a kdyby byla třetí, šahá do cizí kapsy pro kapesní hodinky. I já se na ně často díval, protože Scorseseho zhmotněný sen působil z důvodů absence silnějšího příběhu, který by utáhl tu bombastickou výpravu a stohlavé davy komparzistů kličkujících v panoptiku Nového Yorku v dobách občanské neposlušnosti, poněkud rozvlekle. Jedna hvězda navíc v téhle o století nazpět posunuté mafiánské sáze bezesporu patří (a to snad i na americké vlajce) D.Day-Lewisovi za ztvárnění anglosaského protestanta Williama Cuttinga. Démonického, nevyzpytatelného, hrůzu šířícího vyšinutce s americkým orlem v oku a bodno-sečnou zbraní v ruce. Na tohohle řezníka by byl i děda Lebeda krátký.. (Gilmour93) 4*
Je otázka, co od tvůrce Scorseseho formátu očekáváte - jestli produkt na jedno použití, nebo trvalku, která přetrvá věky a ke které se budete rádi vracet. Čekal jsem to druhé, dočkal jsem se toho prvního. Výrobku v atraktivním balení - výprava je precizně detailní, ve většině záběrů se před kamerou pohybuje desítky komparzistů a těch 100 milionů je znát. Scorsese do děje umně vkládá záběry dobových ilustrací, které pozitivně podkreslují atmosféru New Yorku 19.století. Herci - Caprio s Diaz jsou znamenití, ale nad všemi ční démonický Day Lewis s umělým okem, kterého poslat do pr**** byste se rozhodně neodvážili. Děj - a tady padla kosa na kámen. GANGY jsou portrét doby bez hlubšího obsahu. První dvě třetiny šlapou jako hodinky, po dějovém zvratu v poslední třetině se to vyprávění celé zvrtne a vyústí v naprosto chaotický konec. Jestli to má na svědomí časté přestříhávání materiálu, nebo špatný scenář, to je otázka. Ke Scorseseho filmům, jako je POSLEDNÍ POKUŠENÍ KRISTA nebo TAXIKÁŘ, se často rád vracím jako ke skutečnému umění s hlubokým obsahem. U Gangů to bohužel nehrozí. Celkově bych to viděl tak na tři a půl*, ale herci hrají jako o život a má úcta k Mistrovi je ještě pořád veliká. (Lima) 4*
VELKÁ RECENZE
„Krev musí na čepeli zůstat“ Bude se SPOILERovat. Scorsese se vydal hloub do minulosti a zároveň navázal na Mafiány a Casino, oproti kterým mají gangy o něco tradičněji vystavěný příběh, jakkoli netradičně zachycující hned dva vzestupy a pouze jeden pád. Ulice, do nichž je děj zasazen, jsou tentokrát opravdu špinavé a prasata v souvislosti s nimi nemusíme zmiňovat jenom v přeneseném významu. Dobře by do nich zapadli Dickensovi hrdinové. Jeden takový ostatně stojí v centru vyprávění (a sám k nám neodmyslitelným voice-overem promlouvá).
Na rozdíl od Olivera Twista se své oběti neučí okrádat, nýbrž řezat, bodat a sekat. Přísnou katolickou výchovu (jak jinak) poznamenaný Amsterdam Vallon je nám průvodcem. Skrze něj se dovídáme, co se dělo, když si jistá společenská vrstva v New Yorku žila poslední roky svého věku nevinnosti. Mladý hrdina slouží jako předzvěst blížícího se konce éry mužů, kteří chtěli mít vždy poslední slovo, ačkoli uměli jenom bojovat a jakákoli diplomacie jim byla cizí. Poté, co se rozkouká a včlení do gangu, může začít realizovat svůj hlavní cíl – pomstít otce. Aby toho dosáhnul, musí zabít jinou otcovskou figuru (s níž hezky oidipovsky sdílí jednu ženu), psychopatického řezníka, který se obléká jako Willy Wonka (ač ho jinak barevně charakterizuje ďábelsky rudá), a příliš nerozlišuje mezi masem lidským a zvířecím. Teprve nezdařený atentát a následující potrestání vyléčí protagonistu z jeho sobeckosti a přimějí ho zasáhnout do dějin výrazněji. Film po Amsterdamově zmrtvýchvstání začíná nanovo, čím je odůvodněna rozmáchlá stopáž.
Stejně jako ostatní postavy je ale Amsterdam opakovaně konfrontován s tvrdým faktem, že jeho problémy a jim vedená žabomyší válka pozbývají na významu (který mu egoističtí muži přikládají) ve stínu paralelně běžících velkých dějin a války občanské. Dění ve Five Points je zároveň lokálním odleskem událostí celostátních: na obou úrovních proti sobě válčí dvě Ameriky. „Čistá“ Amerika konzervativních starousedlíků a nová, multikulturální Amerika přistěhovalců. Vítězství druhé z nich předznamenalo, jak bude o pár desetiletí později vypadat nejenom New York, nýbrž celé Spojené státy (k hledání dalších politických paralel vybízí postava Řezníka, který si bere trochu z rozdělitele lidu Abrahama Lincolna a trochu z George W. Bushe, jiného mocipána sjednávajícího pořádek strachem). Prolnutím minulého a přítomného film ostatně jenom nekončí, ale také začíná, byť v úvodní řeži zastupuje současnost pouze nediegetická hudba. Není zřejmě nutné dlouze se rozepisovat o Scorseseho režisérské zručnosti. Přesně ví, kdy použít prolínačku, kdy nadhled, kdy podhled a kdy jump cut, aby film šlapal a zároveň nesl nezaměnitelný autorský rukopis (ani tentokrát nechybí představení prostředí v jednom dlouhém záběru a la dokumenty direct cinema). Jako důkaz za všechny nechť poslouží boxerský zápas s bezchybně načasovanými střihy mezi záběry v polocelku, kdy se zápasníci pohybují, a detaily, kdy si uštědřují rány.
Scorsese opět prokázal ohromující cit pro detail, schopnost proniknout pod kůži jakkoli vzdálenému (ať časově, či kulturně) místu a době. Namísto televizních záběrů a dobových písniček (třebaže ani ty nechybí) používá letáků a novinových článků z probádávané periody. Autentický je rovněž slang pouličních živlů a dojem jiného času ruší hlavně slavní herci. Čím samozřejmě nechci ani naznačit, že bych si nevychutnal kupříkladu Day-Lewisovo poklepávání kudlou po vlastním skleněném oku. Gangy New Yorku jsou velkým filmem, jenž se nebojí ukázat, že ruce, které vybudovaly současnou Ameriku, byly pořádně zaneřáděné krví. Závěr je s ohledem na post-eleven ovzduší vzniku mírnější, než by si Scorsese jindy dovolil, ale trocha něhy má myslím po dvou a půl hodinách epických jatek své opodstatnění. 85% (Matty)
Ocenění:
Academy Awards
2003 - Nejlepší film (nominace)
2003 - Martin Scorsese (Nejlepší režie) (nominace)
2003 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
2003 - Jay Cocks, Kenneth Lonergan, Steven Zaillian (Nejlepší původní scénář) (nominace)
2003 - Michael Ballhaus (Nejlepší kamera) (nominace)
2003 - Nejlepší střih (nominace)
2003 - Nejlepší původní píseň (nominace)
2003 - Nejlepší výprava (nominace)
2003 - Nejlepší kostýmy (nominace)
2003 - Nejlepší mix zvuku (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2003 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec v hlavní roli)
2003 - Nejlepší film (nominace)
2003 - Martin Scorsese (Nejlepší režie) (nominace)
2003 - Jay Cocks, Kenneth Lonergan, Steven Zaillian (Nejlepší původní scénář) (nominace)
2003 - Michael Ballhaus (Nejlepší kamera) (nominace)
2003 - Nejlepší střih (nominace)
2003 - Howard Shore, Robbie Robertson, The Edge (Nejlepší hudba) (nominace)
2003 - Nejlepší zvuk (nominace)
2003 - Nejlepší kostýmy (nominace)
2003 - Nejlepší masky (nominace)
2003 - Nejlepší výprava (nominace)
2003 - Nejlepší vizuální efekty (nominace)
César Awards
2004 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
Goya Awards
2004 - Nejlepší film (nominace)
2004 - Martin Scorsese (Nejlepší režisér) (nominace)
Golden Globes
2003 - Martin Scorsese (Nejlepší režie)
2003 - Adam Clayton, Bono, Larry Mullen Jr., The Edge (Nejlepší originální píseň)
2003 - Nejlepší film - drama (nominace)
2003 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec - drama) (nominace)
2003 - Cameron Diaz (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
Florida Film Critics Circle Awards
2002 - Martin Scorsese (Nejlepší režisér)
2002 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec)
Los Angeles Film Critics Association Awards
2002 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec)
2002 - Nejlepší výprava
New York Film Critics Circle Awards
2002 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec)
2002 - Michael Ballhaus (Nejlepší kamera) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS, Nova, AMC)
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Amsterdam Vallon), Tereza Chudobová - Cameron Diaz (Jenny Everdeaneová), Bedřich Výtisk - Daniel Day-Lewis (Bill 'Řezník' Cutting), Karel Janský - Liam Neeson ('Kněz' Vallon), David Kaloč, Ladislav Lakomý, Zdeněk Dvořák, Martin Sláma, Zdeněk Bureš, Petr Jančařík, Jaroslav Kuneš, Jana Štvrtecká, Jiří Brož, Jaroslav Dufek, Luboš Ondráček, Josef Jurásek, Aleš Zbořil, Tereza Grygarová, Přemysl Přichystal, Anděla Čisáriková, Petr Dočkal, Vladimír Hauser, Zdeněk Junák (titulky) a další
Překlad: Iveta Pavlovičová
Zvuk: Jindřich Stožický
Produkce: Eva Stožická
Dialogy: Veronika Veselá
Režie: Bohumil Martinák
Vyrobilo: Studio Ebbi pro Intersonic v roce 2003
2.DABING (ČT)
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Amsterdam Vallon), Tatiana Vilhelmová - Cameron Diaz (Jenny Everdeaneová), Marek Vašut - Daniel Day-Lewis (Bill 'Řezník' Cutting), Petr Pelzer - Jim Broadbent (William 'Boss' Tweed), Libor Hruška - John C. Reilly (Jack Mulraney), Martin Písařík - Henry Thomas (Johnny Sirocco), Jaromír Meduna - Brendan Gleeson (Walter 'Monk' McGinn), Pavel Šrom - Liam Neeson ('Kněz' Vallon), Pavel Nečas, Martin Sobotka, Radim Kalvoda, Dalimil Klapka, Stanislav Šárský, Kryštof Rímský, Hana Ulrichová, Zdeněk Palusga, Zdeněk Rumpík
Překlad: Pavel Medek
Dramaturgie: Michael Málek
Zvuk: Radim Štětina
Asistentka režie: Hana Somolová
Vedoucí produkce: Lucie Matoušková
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Šéfproducent: Vladimír Tišnovský
Dialogy a režie: Elmar Kloss
Vyrobila: Česká televize 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.5.2003
Premiéra USA: 20.12.2002 Miramax Films
Premiéra 11.1.2003
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.12.2003 (DVD) Intersonic
Poprvé na VHS: 1.10.2003 (VHS) Intersonic
Poprvé na DVD: 1.10.2003 Intersonic
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 554 085
Tržby celkem - $ 193 800 000
Návštěvnost v ČR 45 724
Náklady (Rozpočet) - $ 100 000 000
Tvůrci a herci
Martin Scorsese (Režie), Alberto Grimaldi (Produkce), Harvey Weinstein (Produkce), Howard Shore (Hudba), Michael Ballhaus (Kamera), Thelma Schoonmaker (Střih), Ellen Lewis (Casting), Dante Ferretti (Scénografie), Sandy Powell (Kostýmy), (Zvuk), Luigi Rocchetti (Masky), Anne Morgan (Masky), Jay Cocks (Scénář), Steven Zaillian (Scénář), Kenneth Lonergan (Scénář), Leonardo DiCaprio (Herec), Daniel Day-Lewis (Herec), Cameron Diaz (Herec), Jim Broadbent (Herec), John C. Reilly (Herec), Henry Thomas (Herec), Liam Neeson (Herec), Brendan Gleeson (Herec), Gary Lewis (Herec), Stephen Graham (Herec), Eddie Marsan (Herec), Alec McCowen (Herec), David Hemmings (Herec), Lawrence Gilliard Jr. (Herec), Cara Seymour (Herec), Roger Ashton-Griffiths (Herec), Rab Affleck (Herec), Tim Pigott-Smith (Herec), Ford Kiernan (Herec), Richard Graham (Herec), Barbara Bouchet (Herec), Michael Byrne (Herec), Massimo Vanni (Herec), Martin Scorsese (Herec), John Sessions (Herec), Peter Berling (Herec), Christian Burgess (Herec), Sean McGinley (Herec), Leo Burmester (Herec), Dominiquie Vandenberg (Herec), Giovanni Lombardo Radice (Herec), Blaise Corrigan (Herec), Joseph P. Reidy (Herec), Salvatore Billa (Herec), Richard Syms (Herec), Ottaviano Dell'Acqua (Herec), Sean Gilder (Herec), Lucy Davenport (Herec), Lucas Di Medio (Herec), Angela Pleasence (Herec), Robert Goodman (Herec), Trevor Cooper (Herec), Nick Miles (Herec), Ian McColl (Herec), John Mcglynn (Herec), Richard Strange (Herec), Michael Hausman (Herec), Katherine Wallach (Herec), Ian Pirie (Herec), Nazzareno Natale (Herec), Steve Stanulis (Herec), Marcello Fonte (Herec), Alexia Murray (Herec), Tony Villani (Herec), Gerry Robert Byrne (Herec)
- Původní hudbu složil Elmer Bernstein, ale Scorsese jí odmítl. [Zdroj: časopis Cinema 1/2003]
- Natáčelo se v New Yorku a Římě.
- Nápad na zfilmování příběhu nosil Scorsese v hlavě již od roku 1978. Inspirací mu byla stejnojmenná kniha Herberta Asburyho z roku 1928.
- Martin Scorsese nechal v jednom z římských ateliérů vybudovat New York 19 století. Na kulisy se byl podívat George Lucas a prohlásil, že by mu nedělalo problém vytvořit stejné město s pomocí počítačových efektů.
- Daniel Day-Lewis neustále trénoval přízvuk. I mimo natáčení.
- Daniel Day-Lewis prozradil, že během příprav na svou roli hodně poslouchal Eminema .
- Pro roli Jenny Everdeaneové byly zvažovány tyto herečky: Heather Graham, Monica Potter, Mena Suvari, Melanie Lynskey, Vinessa Shaw, Christina Ricci a Claire Forlani.
- Pro roli Johnnyho Siroccona byl zvažován i Tobey Maguire.
- Leonardo DiCaprio během natáčení bojové scény nedopatřením zlomil nos Danielu Day-Lewisovi.
- Bill "Řezník" Cutting byl ve skutečnosti zabit o několik let dříve, než je popisováno ve filmu.
- Při natáčení dostal Daniel Day-Lewis těžký zápal plic, neboť v mrazu se na place vytrvale odmítal teple oblékat. Důvod? V 19. století přece žádné péřové bundy neexistovaly.
- Daniel Day-Lewis se kvůli postavě drsného řezníka skutečně vyučil v oboru a mistrovsky zvládl i vrhání nožů.
- Postava Bill 'The Butcher' Cutting (Daniel Day-Lewis) sa prezentuje výraznou averziou proti vtedajšiemu americkému prezidentovi Abrahamovi Lincolnovi. V jednej scéne napríklad prehlási: "We should have run a better man against Lincoln when we had the chance." a krátko potom na podobizeň prezidenta na ulici hodí nôž. Daniel Day-Lewis o 10 rokov neskôr vo filme Lincoln (2012) paradoxne rovnakého amerického prezidenta sám stvárnil...
- Keď v roku 1978 Martin Scorsese zvažoval natočenie tohto filmu, mal úplne inú predstavu o tom, ako má film vyzerať. Hlavnými hercami mali byť John Belushi a Dan Aykroyd, dvaja komici dobre známi pre svoj humor.
- Martin Scorsese si vo filme strihol krátke cameo. Zahral si bohatého Newyorčana, ktorému Jenny (Cameron Diaz) vykradne dom.
- Ponuku zahrať si Billa rezníka dostal aj Willem Dafoe.
- Bill (Daniel Day-Lewis) povedal, že jeho otec bol zabitý Britmi 25. júla 1814. V tento dátum prebiehala bitke pri Lundy's Lane, neďaleko Niagarských vodopádov.
- Pôvodný názov mesta New York bol New Amsterdam, a preto sa postava, ktorú hrá Leonardo DiCaprio, volá Amsterdam.
- Prvý hrubý zostrih filmu trval 220 minút.
- Pôvodný rozpočet bol 84 miliónov, ale nakoniec sa vyšplhal až takmer na 100 miliónov dolárov. V tej dobe šlo o najdrahší film v histórii štúdia Miramax.
Odkazy
Hrají:
Leonardo DiCaprio, Daniel Day-Lewis, Cameron Diaz, Jim Broadbent, John C. Reilly, Henry Thomas, Liam Neeson, Brendan Gleeson, Gary Lewis, Stephen Graham, Eddie Marsan, Alec McCowen, David Hemmings, Lawrence Gilliard Jr., Cara Seymour, Roger Ashton-Griffiths, Rab Affleck, Tim Pigott-Smith, Ford Kiernan, Richard Graham, Barbara Bouchet, Michael Byrne, Massimo Vanni, Martin Scorsese, John Sessions, Peter Berling, Christian Burgess, Sean McGinley, Leo Burmester, Dominiquie Vandenberg, Giovanni Lombardo Radice, Blaise Corrigan, Joseph P. Reidy, Salvatore Billa, Richard Syms, Ottaviano Dell'Acqua, Sean Gilder, Lucy Davenport, Lucas Di Medio, Angela Pleasence, Robert Goodman, Trevor Cooper, Nick Miles, Ian McColl, John Mcglynn, Richard Strange, Michael Hausman, Katherine Wallach, Ian Pirie, Nazzareno Natale, Steve Stanulis, Marcello Fonte, Alexia Murray, Tony Villani, Gerry Robert Byrne, Liam Carney