Gangy New Yorku / Gangs of New York (2002/166/USA, Itálie/Krimi, Drama, Historický) 74% -Originál -DVD-

JEDNOU VĚTOU
„Duch Ameriky se zrodil v ulicích.“

OBSAH
Příběh se odehrává v New Yorku v letech 1846 až 1863. Irští přistěhovalci a původní britští a holandští osadníci se formují do pouličních gangů, aby převzali kontrolu nad organizací života a obchodu v jeho ulicích. Film se soustřeďuje na dva nejdůležitější gangy. Dead Rabbits („Mrtvé králíky“) a Native Americans („Rodilé Američany“). Ústřední postavou je mladý Ir Amsterdam Vallon (Leonardo DiCaprio), který chce pomstít smrt svého otce (Liam Neeson), bývalého vůdce gangu Dead Rabbits. Mužem zodpovědným za jeho vraždu je Bill přezdívaný Řezník (Daniel Day Lewis), hlava konkurenčního gangu Native Americans. Roku 1860 je Vallon propuštěn z vězení a postupně nahradí svého otce v roli vůdce gangu. Jeho hlavní myšlenky ale patří pomstě. Plán mu však zkomplikuje vztah ke krásné ale nevyzpytatelné kapsářce Jenny Everdane (Cameron Diaz)... (Intersonic)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
New York v době, o které se dneska raději nemluví. Místo, které má daleko k dnešnímu velkoměstu plných mrakodrapů a milionů lidí. Špína, prostitutky, muži bez práce a jeden Řezník... Daniel Day-Lewisovi, po 5ti letech zpátky na hereckém výsluní, sekundují krásná Cameron Diaz a stále lepší a "odrostlejší" Leonardo DiCaprio. Scorsese si to natočil podle sebe, komplexně, drsně a dlouze. Vytváří tak dokonalou iluzi krvavě-špinavého světa 60. let 19. století. Vždyť proč ne, dějiny Spojených států se rodily skrze krveprolití... (Djkoma) 5*

Šestnáct deka DiCapria, můžu to tak nechat..? The hands that built America. V jedné je nůž, v druhé sekáček na maso a kdyby byla třetí, šahá do cizí kapsy pro kapesní hodinky. I já se na ně často díval, protože Scorseseho zhmotněný sen působil z důvodů absence silnějšího příběhu, který by utáhl tu bombastickou výpravu a stohlavé davy komparzistů kličkujících v panoptiku Nového Yorku v dobách občanské neposlušnosti, poněkud rozvlekle. Jedna hvězda navíc v téhle o století nazpět posunuté mafiánské sáze bezesporu patří (a to snad i na americké vlajce) D.Day-Lewisovi za ztvárnění anglosaského protestanta Williama Cuttinga. Démonického, nevyzpytatelného, hrůzu šířícího vyšinutce s americkým orlem v oku a bodno-sečnou zbraní v ruce. Na tohohle řezníka by byl i děda Lebeda krátký.. (Gilmour93) 4*

Je otázka, co od tvůrce Scorseseho formátu očekáváte - jestli produkt na jedno použití, nebo trvalku, která přetrvá věky a ke které se budete rádi vracet. Čekal jsem to druhé, dočkal jsem se toho prvního. Výrobku v atraktivním balení - výprava je precizně detailní, ve většině záběrů se před kamerou pohybuje desítky komparzistů a těch 100 milionů je znát. Scorsese do děje umně vkládá záběry dobových ilustrací, které pozitivně podkreslují atmosféru New Yorku 19.století. Herci - Caprio s Diaz jsou znamenití, ale nad všemi ční démonický Day Lewis s umělým okem, kterého poslat do pr**** byste se rozhodně neodvážili. Děj - a tady padla kosa na kámen. GANGY jsou portrét doby bez hlubšího obsahu. První dvě třetiny šlapou jako hodinky, po dějovém zvratu v poslední třetině se to vyprávění celé zvrtne a vyústí v naprosto chaotický konec. Jestli to má na svědomí časté přestříhávání materiálu, nebo špatný scenář, to je otázka. Ke Scorseseho filmům, jako je POSLEDNÍ POKUŠENÍ KRISTA nebo TAXIKÁŘ, se často rád vracím jako ke skutečnému umění s hlubokým obsahem. U Gangů to bohužel nehrozí. Celkově bych to viděl tak na tři a půl*, ale herci hrají jako o život a má úcta k Mistrovi je ještě pořád veliká. (Lima) 4*

VELKÁ RECENZE
„Krev musí na čepeli zůstat“ Bude se SPOILERovat. Scorsese se vydal hloub do minulosti a zároveň navázal na Mafiány a Casino, oproti kterým mají gangy o něco tradičněji vystavěný příběh, jakkoli netradičně zachycující hned dva vzestupy a pouze jeden pád. Ulice, do nichž je děj zasazen, jsou tentokrát opravdu špinavé a prasata v souvislosti s nimi nemusíme zmiňovat jenom v přeneseném významu. Dobře by do nich zapadli Dickensovi hrdinové. Jeden takový ostatně stojí v centru vyprávění (a sám k nám neodmyslitelným voice-overem promlouvá).
Na rozdíl od Olivera Twista se své oběti neučí okrádat, nýbrž řezat, bodat a sekat. Přísnou katolickou výchovu (jak jinak) poznamenaný Amsterdam Vallon je nám průvodcem. Skrze něj se dovídáme, co se dělo, když si jistá společenská vrstva v New Yorku žila poslední roky svého věku nevinnosti. Mladý hrdina slouží jako předzvěst blížícího se konce éry mužů, kteří chtěli mít vždy poslední slovo, ačkoli uměli jenom bojovat a jakákoli diplomacie jim byla cizí. Poté, co se rozkouká a včlení do gangu, může začít realizovat svůj hlavní cíl – pomstít otce. Aby toho dosáhnul, musí zabít jinou otcovskou figuru (s níž hezky oidipovsky sdílí jednu ženu), psychopatického řezníka, který se obléká jako Willy Wonka (ač ho jinak barevně charakterizuje ďábelsky rudá), a příliš nerozlišuje mezi masem lidským a zvířecím. Teprve nezdařený atentát a následující potrestání vyléčí protagonistu z jeho sobeckosti a přimějí ho zasáhnout do dějin výrazněji. Film po Amsterdamově zmrtvýchvstání začíná nanovo, čím je odůvodněna rozmáchlá stopáž.
Stejně jako ostatní postavy je ale Amsterdam opakovaně konfrontován s tvrdým faktem, že jeho problémy a jim vedená žabomyší válka pozbývají na významu (který mu egoističtí muži přikládají) ve stínu paralelně běžících velkých dějin a války občanské. Dění ve Five Points je zároveň lokálním odleskem událostí celostátních: na obou úrovních proti sobě válčí dvě Ameriky. „Čistá“ Amerika konzervativních starousedlíků a nová, multikulturální Amerika přistěhovalců. Vítězství druhé z nich předznamenalo, jak bude o pár desetiletí později vypadat nejenom New York, nýbrž celé Spojené státy (k hledání dalších politických paralel vybízí postava Řezníka, který si bere trochu z rozdělitele lidu Abrahama Lincolna a trochu z George W. Bushe, jiného mocipána sjednávajícího pořádek strachem). Prolnutím minulého a přítomného film ostatně jenom nekončí, ale také začíná, byť v úvodní řeži zastupuje současnost pouze nediegetická hudba. Není zřejmě nutné dlouze se rozepisovat o Scorseseho režisérské zručnosti. Přesně ví, kdy použít prolínačku, kdy nadhled, kdy podhled a kdy jump cut, aby film šlapal a zároveň nesl nezaměnitelný autorský rukopis (ani tentokrát nechybí představení prostředí v jednom dlouhém záběru a la dokumenty direct cinema). Jako důkaz za všechny nechť poslouží boxerský zápas s bezchybně načasovanými střihy mezi záběry v polocelku, kdy se zápasníci pohybují, a detaily, kdy si uštědřují rány.
Scorsese opět prokázal ohromující cit pro detail, schopnost proniknout pod kůži jakkoli vzdálenému (ať časově, či kulturně) místu a době. Namísto televizních záběrů a dobových písniček (třebaže ani ty nechybí) používá letáků a novinových článků z probádávané periody. Autentický je rovněž slang pouličních živlů a dojem jiného času ruší hlavně slavní herci. Čím samozřejmě nechci ani naznačit, že bych si nevychutnal kupříkladu Day-Lewisovo poklepávání kudlou po vlastním skleněném oku. Gangy New Yorku jsou velkým filmem, jenž se nebojí ukázat, že ruce, které vybudovaly současnou Ameriku, byly pořádně zaneřáděné krví. Závěr je s ohledem na post-eleven ovzduší vzniku mírnější, než by si Scorsese jindy dovolil, ale trocha něhy má myslím po dvou a půl hodinách epických jatek své opodstatnění. 85% (Matty)

O FILMU
Předtím, než se stal New York symbolem bohatství, síly a nekonečných snů, byl velmi odlišným městem. Mladým městem, kde se mísila touha po lepším životě s řáděním nebezpečných gangů. Zatímco celý národ procházel těžkou zkouškou v podobě občanské války, v ulicích New Yorku se zrodila rozsáhlá a nebezpečná zločinecká komunita.
Byly to Gangy New Yorku, které se díky svým vyděračským, pašeráckým, podvodným a vražedným praktikám staly legendou a jejichž korupční kultura byla hrozbou pro přežití americké pracující třídy. New York prožíval období krutosti, nesnášenlivosti a strachu, ale také období výjimečné odvahy, se kterou lidé bojovali o svobodu budoucích generací.
"Už když jsem jako dítě vyrůstal na Jižním Manhattanu, přitahovaly mě příběhy o starém New Yorku. Při průzkumu čtvrti jsem každý den narážel na další a další odkazy na tuto pozoruhodnou, avšak relativně neznámou kapitolu v dějinách města a země. K 60. létům 19. století se váže mnoho neuvěřitelných příběhů o pracující třídě, o vlnách imigrantů, kteří zaplavili ulice, o zkorumpovaných politicích a o legendách podsvětí, které navzájem sváděly boje o kontrolu nad tím vším. Jsou to příběhy o zkouškách, kterými Amerika prošla a které ji zformovaly do dnešní podoby. Jsou to příběhy o našich kořenech," říká režisér filmu Martin Scorsese.
"Gangy New Yorku přivádějí k životu období, které známe pouze z vyprávění a vzpomínek lidí, po kterých zůstalo něco více než náhrobní kámen," říká historik a scénárista Luc Sante. "Přeměna historie do konkrétní podoby vyžadovala hodně kolektivní představivosti."
O natočení filmu Gangy New Yorku začal Scorsese usilovat již před více než třiceti lety, tedy ještě předtím, než se díky svým filmovým dramatům stal předním světovým režisérem. Během posezení s několika přáteli se mu tehdy dostala do rukou kniha Herberta Asburyho Gangs of New York z roku 1928.
Kniha, která pojednávala o legendách a tradicích pestrého kriminálního podsvětí starého New Yorku, ve Scorsesem vyvolala vzpomínky na příběhy, které slýchával ve svém dětství. "V knize byl kompletně popsán folklór starého New Yorku a všechno, co jsem v ní četl, zapadalo do mých představ o tomto období," říká Scorsese. "Dá se říci, že tento filmový projekt je projevem lásky a obdivu, který k New Yorku pociťuji."
Scorsese si představoval filmovou adaptaci této knihy jako poctu klasickým americkým velkofilmům o kořenech národní povahy, v jejímž středu by stál příběh o mladých imigrantech, kteří se v dobách beznaděje a strachu společně odhodlali bojovat za právo uskutečnit své sny. Zmínil se o knize svému příteli a spolupracovníkovi, scénáristovi Jayi Cocksovi, který byl již s tématem obeznámen - sám měl výtisk tohoto románu ve své knihovně.
"Také jsem se zajímal o zločince a gangy z tohoto období, protože můj dědeček byl newyorkským policistou," říká Cocks. "Schovával si staré výtisky novin Police Gazette, které byly plné příběhů o vykořisťování ze strany kriminálníků a zločineckých skupin. Tato tématika mě fascinovala, protože v oblasti filmu zůstává dodnes téměř netknutá. Období historie New Yorku, o kterém Gangy New Yorku pojednávají, většina lidí téměř vůbec nezná."
Cocks se začal zabývat historickým výzkumem této epochy, ale inspiraci našel také v písni Bruce Springsteena o čekání na "zachránce, který se vynoří z ulic města". Z této zmínky o tajemném hrdinovi se zrodila postava Amsterdama Vallona, okolo které pak Cocks vystavěl prostředí a děj. "Vznik postavy Amsterdama provázel také zrod jeho úhlavního nepřítele - Billa the Butchera. Postava Jenny pak vznikla z Amsterdamovy potřeby nalézt v tomto světě určitou formu oddechu."
Hlavní roli ztvárnil populární herec Leonardo DiCaprio, kterého vidina spolupráce s Martinem Scorsesem lákala již delší dobu. "O přípravách tohoto filmu jsem poprvé slyšel, když mi bylo šestnáct let. Měl vyprávět příběh mladého irského přistěhovalce, který se ocitne v centru největších občanských nepokojů v dějinách Nového světa," říká DiCaprio. "Tento projekt mě natolik přitahoval, že jsem ve svých 17 letech dokonce změnil agenturu, abych byl s Martinem v bližším kontaktu a měl tak větší šance se na filmu podílet."
Příběh postavy, jejíž agrese a touha po pomstě se postupně mění v sen o novém životě, herce velmi zaujal. "Hodně mě ovlivnil deník muže ze stejného období, který strávil celé mládí v nápravném zařízení pro sirotky jménem House of Reform. Z jeho zápisků je cítit obrovská zoufalost, která se stala základem Amsterdamovy posedlosti pomstou," pokračuje DiCaprio. "Svou touhu po odplatě se však po příjezdu do Five Points musí naučit ovládnout. Nejdříve musí pochopit pravidla a zákony života v tomto novém a neznámém světě."
Získat pro film oscarového herce Daniela Day-Lewise nebylo na rozdíl od DiCapria nijak jednoduché. Day-Lewis se neukázal na filmovém plátně od roku 1997, kdy natočil film The Boxer a nebylo příliš jasné, zda má zájem se na něj vrátit. Stejně jako DiCaprio se však nakonec nechal zlákat možností spolupráce se Scorsesem.
"Pamatuji si na natáčení filmu Věk nevinnosti, během něhož jsme všichni děkovali osudu za to, že nás svedl dohromady s tak vynikajícím člověkem, jako je Martin. Možnost práce pod jeho vedením působila jako privilegium," říká Day-Lewis. "Společně jsme vytvořili skvělý základ pro další spolupráci. Martin je člověk, kterému plně důvěřuji a připadalo mi skvělé, že s ním mohu opět pracovat."
Kromě čtení knih a průzkumu historických pramenů se Day-Lewis dokonce naučil základy řeznického řemesla, aby mohl věrně znázornit práci jeho filmové postavy. Čím hlouběji se nořil do hlubin Billovy osobnosti, tím zajímavější mu tato postava připadala. "Část mé práce spočívala v tom, že jsem se naučil sdílet Billův pocit sebejistoty. Žít s dostatkem sebedůvěry je mnohem jednodušší, než ji v životě postrádat," říká. "Bill je muž, který má absolutní důvěru v sebe sama. Je to velmi nebezpečný, ale zároveň také příjemný a zvláštním způsobem uvolňující stav mysli. Billa však v životě pronásleduje také palčivá otázka vlastní ceny, se kterou se není lehké vyrovnat. Pokud vezmu v úvahu období a prostředí, ve kterém vyrůstal, je Bill i přes svůj zločinecký způsob života docela ctihodným člověkem. A díky bohu má i smysl pro humor."
Téměř ihned byl obsazen i zbytek ústředních rolí. Cameron Diaz získala roli Jenny Everdeane - svůdné kapsářky, která je mistryní v kradení mužských srdcí i jejich osobního majetku. Její představy o životě mimo bídu a chaos města k ní přitahují Amsterdama Vallona, a to i přes všechna rizika, kterým se díky vztahu s Jenny vystavuje. "Role v tomto filmu je splněným snem každého herce," říká Diaz. "Nikdo si zkrátka nemůže přát více než hrát ve společnosti takových hvězd a zároveň pracovat s Martinem Scorsesem."
Diaz oslovila zejména neutuchající naděje, která z její filmové postavy vyzařuje. "Jenny nemá lehký život - všude okolo je násilí, brutalita a vraždy, na každém kroku se setkává s bídou a nemocnými lidmi. Měla však možnost spatřit jinou část města a ví, že za hranicemi čtvrti existuje mnohem lepší život. Ví, že přišel čas opustit toto místo, ale zůstává otázkou, jak to provést a nepřijít při tom o život," říká Diaz.
Příběh se odehrává v dnes již dávno pohřbené čtvrti Five Points, ležící v jihovýchodní části Mahnattanu, kterou Asbury ve své knize označil jako "kolébku gangů". Davy nově příchozích irských přistěhovalců zde každý den zaplavovaly blízké doky v touze po lepším životě. Místo amerického snu je však čekal pouze všudypřítomný zmatek a nevraživost. Irští imigranti se často setkávali s opovržením - zejména pak ze strany protipřistěhovalecky zaměřených starousedlíků. Nativisté (jak byli také označováni) pohlíželi na Iry jako na vetřelce - hrozbu pro svou zemi, práci a demokracii, za kterou bojovali jejich předkové.
"Pro pracující třídu a podsvětí bylo toto období rozhodně výjimečné," vysvětluje Scorsese. "Společnost byla rozdělena na několik táborů, které mezi sebou neustále bojovaly. Na rozdíl od dnešních gangů však byly politicky orientovány."
"První velká vlna imigrantů z Irska přijela do New Yorku v letech 1840 - 1870. Ve chvílích největšího náporu se v přístavu objevovalo více než 15 000 přistěhovalců týdně. Neměli práci ani peníze a většina z nich ovládala pouze gaelštinu. Nativistům, kteří měli většinou anglosaský, holandský a velšský původ, tak byli nově příchozí trnem v oku - Nativisté totiž považovali za pravé Američany výhradně sebe."
Scorsese a Cocks se ve svém vyprávění zaměřili na irský gang Dead Rabits (pojmenovaný podle gaelského sousloví "dod ráibéid", které v překladu znamená "rozzuřený obr"). Postavu vůdce gangu, který má být objektem Amsterdamovy pomsty, založili filmaři na skutečné historické postavě. Byl jí Nativista Bill Poole, který se stal z řezníka zápasníkem a proslavil se pod přezdívkou Bill the Butcher (ve skutečnosti však tento muž zemřel v roce 1855, tedy ještě dříve než se příběh filmu odehrává). Bill je pro Amsterdama, který se dostal až do vysokých kruhů městské správy a spolčil se se zkorumpovaným Williamem ,Bossem' Tweedem z neblaze proslulé Tammany Hall, více než důstojným protivníkem. Amsterdamova posedlost pomstou však vede ke vzájemnému sblížení obou rivalů a jejich přátelství, založené na loajalitě a respektu, se brzy začne podobat vztahu otce a syna. Temná minulost však vrhá na jejich vztah stín.
Zatímco se jejich přátelství blíží k dramatickému zvratu, v New Yorku se schyluje ke vzplanutí obrovských občanských nepokojů.
"Roku 1863 vypukly v New Yorku velké pouliční bouře, které se zapsaly do historie Ameriky jako nejkrutější občanské nepokoje všech dob," říká Scorsese. "Trvaly čtyři dny a čtyři noci. Byl to v podstatě příchod občanské války do ulic New Yorku. Nepokoje byly vyvolány příkazem prezidenta Lincolna, podle kterého měli být všichni bojeschopní muži odvedeni do války. Odvodu se však bylo možné vyhnout, pokud dotyčný zaplatil 300 dolarů. To si ale lidé z nejchudších vrstev nemohli dovolit, proto tato náborová akce podnítila jejich vztek."
"Bandy výtržníků ničily a pálily cokoliv, co jim stálo v cestě. Když byl v průběhu druhého dne nepokojů nábor zastaven, město se nacházelo ve stavu obležení. Právě v okamžiku, kdy první spojenecké jednotky vstupují do města, aby potlačily občanské vzpoury, začíná monumentální bitva na život a na smrt mezi Amsterdamem, Billem a jejich gangy. Vyvrcholení filmu se odehrává na pozadí bezbřehého násilí a rasismu, které nepokoje provázely."
Dolaďování detailů scénáře se Scorsese věnoval po dlouhou dobu. Oscarový scénárista Steve Zaillian pracoval na struktuře příběhu a Kenneth Lonergan se zaměřil na vývoj postav. Přestože se mnozí lidé obávali, že projekt s podobným rozsahem nelze zrealizovat, byl scénář i nadále vylepšován, až se po více než dvaceti letech dostal do své konečné podoby. "Jsem rád, že se scénář vyvíjel po tak dlouhou dobu, protože jsme za těch 25 let všichni ušli kus cesty a na scénáři je to poznat," říká Jay Cocks. "Nemyslím si, že na světě existuje nějaký jiný režisér, který by dokázal věnovat vzniku filmu tolik úsilí. Ale Martin se nevzdal."

Postavy a obsazení
• Leonardo DiCaprio - Amsterdam Vallon
• Daniel Day-Lewis - Bill Cutting
• Cameron Diaz - Jenny Everdeane
• Liam Neeson - "kněz" Vallon
• Jim Broadbent - William M. Tweed
• Henry Thomas - Johnny Sirocco
• Brendan Gleeson - Walter McGinn
• Gary Lewis - McGloin
• John C. Reilly - Jack Mulraney
• Stephen Graham - Shang
• Lawrence Gilliard, Jr. - Jimmy Spoils
• Cara Seymour - Hell-Cat Maggie

Ocenění
Academy Awards
2003 - Nejlepší film (nominace)
2003 - Martin Scorsese (Nejlepší režie) (nominace)
2003 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
2003 - Jay Cocks, Kenneth Lonergan, Steven Zaillian (Nejlepší původní scénář) (nominace)
2003 - Michael Ballhaus (Nejlepší kamera) (nominace)
2003 - Nejlepší střih (nominace)
2003 - Nejlepší původní píseň (nominace)
2003 - Nejlepší výprava (nominace)
2003 - Nejlepší kostýmy (nominace)
2003 - Nejlepší mix zvuku (nominace)

British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2003 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec v hlavní roli)
2003 - Nejlepší film (nominace)
2003 - Martin Scorsese (Nejlepší režie) (nominace)
2003 - Jay Cocks, Kenneth Lonergan, Steven Zaillian (Nejlepší původní scénář) (nominace)
2003 - Michael Ballhaus (Nejlepší kamera) (nominace)
2003 - Nejlepší střih (nominace)
2003 - Howard Shore, Robbie Robertson, The Edge (Nejlepší hudba) (nominace)
2003 - Nejlepší zvuk (nominace)
2003 - Nejlepší kostýmy (nominace)
2003 - Nejlepší masky (nominace)
2003 - Nejlepší výprava (nominace)
2003 - Nejlepší vizuální efekty (nominace)

César Awards
2004 - Nejlepší zahraniční film (nominace)

Goya Awards
2004 - Nejlepší film (nominace)
2004 - Martin Scorsese (Nejlepší režisér) (nominace)

Golden Globes
2003 - Martin Scorsese (Nejlepší režie)
2003 - Adam Clayton, Bono, Larry Mullen Jr., The Edge (Nejlepší originální píseň)
2003 - Nejlepší film - drama (nominace)
2003 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec - drama) (nominace)
2003 - Cameron Diaz (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)

Florida Film Critics Circle Awards
2002 - Martin Scorsese (Nejlepší režisér)
2002 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec)

Los Angeles Film Critics Association Awards
2002 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec)
2002 - Nejlepší výprava

New York Film Critics Circle Awards
2002 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec)
2002 - Michael Ballhaus (Nejlepší kamera) (nominace)

Critics Choice Awards
2003 - Daniel Day-Lewis (Nejlepší herec)
2003 - Nejlepší film
2003 - Martin Scorsese (Nejlepší režie)

DABING
1.DABING (VHS, Nova, AMC)
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Amsterdam Vallon), Tereza Chudobová - Cameron Diaz (Jenny Everdeaneová), Bedřich Výtisk - Daniel Day-Lewis (Bill 'Řezník' Cutting), Karel Janský - Liam Neeson ('Kněz' Vallon), David Kaloč, Ladislav Lakomý, Zdeněk Dvořák, Martin Sláma, Zdeněk Bureš, Petr Jančařík, Jaroslav Kuneš, Jana Štvrtecká, Jiří Brož, Jaroslav Dufek, Luboš Ondráček, Josef Jurásek, Aleš Zbořil, Tereza Grygarová, Přemysl Přichystal, Anděla Čisáriková, Petr Dočkal, Vladimír Hauser, Zdeněk Junák (titulky) a další
Překlad: Iveta Pavlovičová
Zvuk: Jindřich Stožický
Produkce: Eva Stožická
Dialogy: Veronika Veselá
Režie: Bohumil Martinák
Vyrobilo: Studio Ebbi pro Intersonic v roce 2003

2.DABING (ČT)
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Amsterdam Vallon), Tatiana Vilhelmová - Cameron Diaz (Jenny Everdeaneová), Marek Vašut - Daniel Day-Lewis (Bill 'Řezník' Cutting), Petr Pelzer - Jim Broadbent (William 'Boss' Tweed), Libor Hruška - John C. Reilly (Jack Mulraney), Martin Písařík - Henry Thomas (Johnny Sirocco), Jaromír Meduna - Brendan Gleeson (Walter 'Monk' McGinn), Pavel Šrom - Liam Neeson ('Kněz' Vallon), Pavel Nečas, Martin Sobotka, Radim Kalvoda, Dalimil Klapka, Stanislav Šárský, Kryštof Rímský, Hana Ulrichová, Zdeněk Palusga, Zdeněk Rumpík
Překlad: Pavel Medek
Dramaturgie: Michael Málek
Zvuk: Radim Štětina
Asistentka režie: Hana Somolová
Vedoucí produkce: Lucie Matoušková
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Šéfproducent: Vladimír Tišnovský
Dialogy a režie: Elmar Kloss
Vyrobila: Česká televize 2009

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.5.2003
Premiéra USA: 20.12.2002 Miramax Films
Premiéra 11.1.2003
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.12.2003 (DVD) Intersonic
Poprvé na VHS: 1.10.2003 (VHS) Intersonic
Poprvé na DVD: 1.10.2003 Intersonic
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby v ČR - Kč 3 554 085
Tržby celkem - $ 193 800 000
Návštěvnost v ČR 45 724
Náklady (Rozpočet) - $ 100 000 000
2002/166/USA, Itálie/Krimi, Drama, Historický Zajímavost k filmu
- Původní hudbu složil Elmer Bernstein, ale Scorsese jí odmítl. [Zdroj: časopis Cinema 1/2003]
- Natáčelo se v New Yorku a Římě.
- Nápad na zfilmování příběhu nosil Scorsese v hlavě již od roku 1978. Inspirací mu byla stejnojmenná kniha Herberta Asburyho z roku 1928.
- Martin Scorsese nechal v jednom z římských ateliérů vybudovat New York 19 století. Na kulisy se byl podívat George Lucas a prohlásil, že by mu nedělalo problém vytvořit stejné město s pomocí počítačových efektů.
- Daniel Day-Lewis neustále trénoval přízvuk. I mimo natáčení.
- Daniel Day-Lewis prozradil, že během příprav na svou roli hodně poslouchal Eminema .
- Pro roli Jenny Everdeaneové byly zvažovány tyto herečky: Heather Graham, Monica Potter, Mena Suvari, Melanie Lynskey, Vinessa Shaw, Christina Ricci a Claire Forlani.
- Pro roli Johnnyho Siroccona byl zvažován i Tobey Maguire.
- Leonardo DiCaprio během natáčení bojové scény nedopatřením zlomil nos Danielu Day-Lewisovi.
- Bill "Řezník" Cutting byl ve skutečnosti zabit o několik let dříve, než je popisováno ve filmu.
- Při natáčení dostal Daniel Day-Lewis těžký zápal plic, neboť v mrazu se na place vytrvale odmítal teple oblékat. Důvod? V 19. století přece žádné péřové bundy neexistovaly.
- Daniel Day-Lewis se kvůli postavě drsného řezníka skutečně vyučil v oboru a mistrovsky zvládl i vrhání nožů.
- Postava Bill 'The Butcher' Cutting (Daniel Day-Lewis) sa prezentuje výraznou averziou proti vtedajšiemu americkému prezidentovi Abrahamovi Lincolnovi. V jednej scéne napríklad prehlási: "We should have run a better man against Lincoln when we had the chance." a krátko potom na podobizeň prezidenta na ulici hodí nôž. Daniel Day-Lewis o 10 rokov neskôr vo filme Lincoln (2012) paradoxne rovnakého amerického prezidenta sám stvárnil...
- Keď v roku 1978 Martin Scorsese zvažoval natočenie tohto filmu, mal úplne inú predstavu o tom, ako má film vyzerať. Hlavnými hercami mali byť John Belushi a Dan Aykroyd, dvaja komici dobre známi pre svoj humor.
- Martin Scorsese si vo filme strihol krátke cameo. Zahral si bohatého Newyorčana, ktorému Jenny (Cameron Diaz) vykradne dom.
- Ponuku zahrať si Billa rezníka dostal aj Willem Dafoe.
- Bill (Daniel Day-Lewis) povedal, že jeho otec bol zabitý Britmi 25. júla 1814. V tento dátum prebiehala bitke pri Lundy's Lane, neďaleko Niagarských vodopádov.
- Pôvodný názov mesta New York bol New Amsterdam, a preto sa postava, ktorú hrá Leonardo DiCaprio, volá Amsterdam.
- Prvý hrubý zostrih filmu trval 220 minút.
- Pôvodný rozpočet bol 84 miliónov, ale nakoniec sa vyšplhal až takmer na 100 miliónov dolárov. V tej dobe šlo o najdrahší film v histórii štúdia Miramax.

 

Odkazy

https://www.csfd.cz/film/8245-gangy-new-yorku/recenze/

https://www.imdb.com/title/tt0217505/reference

https://www.fdb.cz/film/gangy-new-yorku-gangs-of-new-york/vhs-dvd/27776
https://www.kfilmu.net/film/gangyNY/