Fukušima / Fukushima 50 (2008/131/USA/Válečný, Drama, Thriller, Akční, Historický) 53%
16.01.2021 07:58
JEDNOU VĚTOU
„Tragédie fukušimské jaderné elektrárny v roce 2011, která byla poškozena těžkým zemětřesením a následným tsunami, změnila život obrovskému množství lidí."
OBSAH
11. března 2011 ve 14:46 udeří na japonské pobřeží obrovské zemětřesení. Směna v jaderné elektrárně Fukušima otřesy zvládne doslova na jedničku. I když tentokrát zemětřesení dosáhlo devátého stupně, elektrárna pracuje tak, jak má. Vedoucím směny na velíně je Toshio Izaki. Izaki dostává vzápětí po zemětřesení zprávu od samotného ředitele elektrárny, Masaa Yoshidy, že se k pobřeží blíží obří tsunami. Vlna skutečně udeří a elektrárnu, která stojí na mořském pobřeží, zaplaví desetimetrovou masou vody. Jelikož elektrárna na takovouto výšku vlny není konstruována, voda zalije část, ve které se nacházejí elektrické generátory potřebné pro chladicí systémy. Generátory zkolabují a elektrárna se rázem ocitá bez zdroje elektřiny. Ředitel ihned v elektrárně organizuje krizové centrum, ze kterého se snaží koordinovat záchranné práce. V ještě horší situaci se však ocitá Izaki. Ten ví, že pokud nezajistí chlazení jaderných reaktorů, může dojít k výbuchu. Proto Izaki organizuje mezi svými pracovníky šestici mužů, kteří osobně dojdou k reaktorům, aby ručně otevřeli vodní ventily. Hodinu a padesát minut po zemětřesení se o situaci dozvídá japonský premiér. Je mu také sděleno, že dva z nejvyšších představitelů firmy TEPCO, která elektrárnu provozuje, se nenacházejí v zemi. Americký velvyslanec v té době informuje prezidenta USA o katastrofě, která probíhá v elektrárně. I přes obrovskou radiaci se dvěma z šestice pracovníků Izakiho skupiny podaří jeden z ventilů otevřít. Další z ventilů se podaří Yoshidovým pracovníkům profouknout tlakovým vzduchem z venku budovy. To je však jediný úspěch, který se Yoshidovu týmu podaří dosáhnout. Náhradní dovezené pojízdné generátory jsou nízkonapěťové, takže nepoužitelné. Šest hodin po začátku katastrofy vláda zahajuje evakuaci okolního obyvatelstva. Yoshida je v děsivé situaci. Státní Agentura pro jadernou bezpečnost svými nařízeními doslova sabotuje jeho úsilí o záchranu jaderných reaktorů a odvrácení jejich výbuchu. Tlak v reaktorech stoupá takovým způsobem, že zoufalý Izaki nechává otevřít přetlakové ventily. První dávka radiace se tak dostává do okolního ovzduší. Yoshida teď ví, že pokud reaktory vybuchnou, dojde k zamoření celého východního Japonska. Situaci komplikují další zemětřesné otřesy. Patnáct hodin po začátku katastrofy začíná evakuace desetikilometrového pásma okolo elektrárny. Do elektrárny přilétá sám premiér. Je doslova otřesený, když se dozvídá, že Yoshida situaci řeší pomocí sebevražedného týmu pracovníků. Sami pracovníci elektrárny se začínají mezi sebou hádat. Izaki však dokáže situaci zachránit. Den po katastrofě vybuchne první blok elektrárny, naštěstí nedochází k výbuchu samotného reaktoru. V této situaci žádá americký velvyslanec prezidenta USA o pomoc. Zoufalý Yoshida rozkazuje napouštět do reaktorů slanou mořskou vodu.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
O skupince zaměstnaců, kteří neudělali zhola nic! Jak píši na WIKIPEDII - nedostatečná připravenost personálu na možné havarijní stavy, zanedbávání připomínek regulačních úřadů, chyby v japonské legislativě týkající se regulačních úřadů... Na Černobyl se dalo koukat, ale tohle byla ubrečená sračka! (LIVINGDEAD) 1*
Jak se píše na Wikipedii, příčinami havárie byla nedostatečná připravenost personálu na havarijní stavy, zanedbávání připomínek regulačních úřadů, chyby v japonské legislativě, týkající se regulačních úřadů, i kulturní předpoklady, zejména japonská hierarchie. Takže tu většinu času sledujeme jak bezmocní lidé sledují jak se děje něco čemu nemohou zabránit, jak vedení vydává nesmyslné rozkazy, nebo jak naprosto nesmyslně přilétá premiér. Někdo někomu volá a ten to telefonicky sděluje někomu jinému a ten to sděluje někomu jinému. Což je úmorná nuda. Tvůrci měli zásadní problém s budováním napětí a prací s emocemi. (Xeelee) 2*
Tento snímek mi připadá jako hraný dokument. Hodně se v něm komunikuje, pro běžného diváka příliš odborně a pro dabing příliš rychle. Zaujala mne při havárii ohleduplnost starších zaměstnanců k mladým kolegům v případě nasazení do míst, kde hrozilo nebezpečí ozářením. Jinak nic objevného. Úřednická mašinerie bojící se osobní zodpovědnosti byla jako všude málo akční a spíše brzdou rychlých rozhodování a pomoci. Příběh byl přímočarý bez náhledu do osobního života zúčastněných pracovníků. Zajímalo mne to, proto jsem se podívala nejdřív na první polovinu filmu a druhý den jsem se v klidu dodívala. Nevím, jak by to bylo u nás. Asi by všichni utekli a já se jim nedivím. Taky bych opustila potápějící se loď. (Skuby47) 4*
VELKÁ RECENZE
Tragédie fukušimské jaderné elektrárny v roce 2011, která byla poškozena těžkým zemětřesením a následným tsunami, změnila život obrovskému množství lidí. Jak ji ale skutečně prožívali ti, kdo s radioaktivní katastrofou bojovali...
11. března 2011 ve 14:46 udeří na japonské pobřeží obrovské zemětřesení. Směna v jaderné elektrárně Fukušima otřesy zvládne doslova na jedničku. I když tentokrát zemětřesení dosáhlo devátého stupně, elektrárna pracuje tak, jak má. Vedoucím směny na velíně je Toshio Izaki. Izaki dostává vzápětí po zemětřesení zprávu od samotného ředitele elektrárny, Masaa Yoshidy, že se k pobřeží blíží obří tsunami. Vlna skutečně udeří a elektrárnu, která stojí na mořském pobřeží, zaplaví desetimetrovou masou vody. Jelikož elektrárna na takovouto výšku vlny není konstruována, voda zalije část, ve které se nacházejí elektrické generátory potřebné pro chladicí systémy. Generátory zkolabují a elektrárna se rázem ocitá bez zdroje elektřiny. Ředitel ihned v elektrárně organizuje krizové centrum, ze kterého se snaží koordinovat záchranné práce. V ještě horší situaci se však ocitá Izaki. Ten ví, že pokud nezajistí chlazení jaderných reaktorů, může dojít k výbuchu. Proto Izaki organizuje mezi svými pracovníky šestici mužů, kteří osobně dojdou k reaktorům, aby ručně otevřeli vodní ventily. Hodinu a padesát minut po zemětřesení se o situaci dozvídá japonský premiér. Je mu také sděleno, že dva z nejvyšších představitelů firmy TEPCO, která elektrárnu provozuje, se nenacházejí v zemi. Americký velvyslanec v té době informuje prezidenta USA o katastrofě, která probíhá v elektrárně. I přes obrovskou radiaci se dvěma z šestice pracovníků Izakiho skupiny podaří jeden z ventilů otevřít. Další z ventilů se podaří Yoshidovým pracovníkům profouknout tlakovým vzduchem z venku budovy. To je však jediný úspěch, který se Yoshidovu týmu podaří dosáhnout. Náhradní dovezené pojízdné generátory jsou nízkonapěťové, takže nepoužitelné. Šest hodin po začátku katastrofy vláda zahajuje evakuaci okolního obyvatelstva. Yoshida je v děsivé situaci.
Státní Agentura pro jadernou bezpečnost svými nařízeními doslova sabotuje jeho úsilí o záchranu jaderných reaktorů a odvrácení jejich výbuchu. Tlak v reaktorech stoupá takovým způsobem, že zoufalý Izaki nechává otevřít přetlakové ventily. První dávka radiace se tak dostává do okolního ovzduší. Yoshida teď ví, že pokud reaktory vybuchnou, dojde k zamoření celého východního Japonska. Situaci komplikují další zemětřesné otřesy. Patnáct hodin po začátku katastrofy začíná evakuace desetikilometrového pásma okolo elektrárny. Do elektrárny přilétá sám premiér. Je doslova otřesený, když se dozvídá, že Yoshida situaci řeší pomocí sebevražedného týmu pracovníků. Sami pracovníci elektrárny se začínají mezi sebou hádat. Izaki však dokáže situaci zachránit. Den po katastrofě vybuchne první blok elektrárny, naštěstí nedochází k výbuchu samotného reaktoru. V této situaci žádá americký velvyslanec prezidenta USA o pomoc. Zoufalý Yoshida rozkazuje napouštět do reaktorů slanou mořskou vodu...(TV Prima)
SKUTEČNOST
Havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima I společnosti TEPCO v roce 2011 byla nejhorší jaderná havárie od Černobylu 1986 a po ní jediná další havárie označená na stupnici INES nejvyšším stupněm 7. Katastrofa vznikla následkem zatopení elektrárny ničivou vlnou tsunami 11. března způsobenou mimořádně silným zemětřesením v oblasti Tóhoku.
Při havárii došlo s velkou pravděpodobností k závažnému poškození tří tlakových nádob reaktoru. Při obnažení paliva v reaktoru vznikal vodík, který byl následně příčinou tří mohutných explozí. Tyto exploze zásadně přispěly k úniku a rozptýlení štěpných produktů, které dočasně učinily okolí elektrárny neobyvatelným a také dočasně ekonomicky znehodnotily široké oblasti jinak velmi úrodné zemědělské půdy. Příčiny havárie je nutné hledat již v čase před samotnou havárií – nedostatečná připravenost personálu na možné havarijní stavy, zanedbávání připomínek regulačních úřadů, chyby v japonské legislativě týkající se regulačních úřadů a k havárii svojí měrou přispěly i kulturní předpoklady, zejména japonská hierarchie.
Přes 150 000 obyvatel muselo být evakuováno z potenciálně nebezpečného okolí elektrárny z důvodu šíření štěpných produktů, ale prozatím nebyla potvrzena žádná úmrtí nebo nemoci způsobené ozářením. Více než 1000 evakuovaných obyvatel zemřelo kvůli stresu způsobenému evakuací, ať již kvůli pokročilému věku, nebo z důvodu chronických onemocnění.
Ničivá katastrofa tedy odhalila mnoho chyb v přístupu společnosti TEPCO k jaderné bezpečnosti, dále ukázala na roztříštěnost vedení po katastrofě a odhalila nebezpečnou laxnost kontrolních úřadů. Všechny tyto faktory vyústily do havárie, jež podle vyšetřovací komise založené japonským parlamentem byla „man-made“, neboli zapříčiněna člověkem. Člověkem se ovšem nemyslí jednotlivec, ale spíše celý systém. Celkově bylo také zanedbáváno informování veřejnosti ať již před havárií nebo v průběhu samotné havárie. Z tohoto důvodu také vznikly různé občanské iniciativy ve snaze získat informace z jiných zdrojů. Nejvýznamnější je organizace Safecast, která posléze navrhla i vlastní přístroje a začala organizovat vlastní radiační monitoring zajišťovaný dobrovolníky. Všechna takto získaná data pak byla zveřejňována na jejich webových stránkách a posléze i na interaktivní mapě.
Právě kvůli nedostatečné informovanosti japonské veřejnosti byla po havárii velmi prudká reakce vůči pokračování jaderné energetiky, což byl vedle bezpečnosti další z důvodů k odstavování zbylých japonských jaderných elektráren. Havárie se stala podnětem k politickým debatám o jaderné energetice po celém světě a vedla i k odborným debatám ohledně jaderné bezpečnosti.Kromě toho došlo ke vzniku nového jaderného regulačního úřadu, jenž oproti minulému nespadá pod Ministerstvo ekonomie, obchodu a průmyslu, ale pod Ministerstvo životního prostředí.
DABING
V českém znění: Martin Zahálka - Kôichi Satô (Toshio Izaki), Zdeněk Mahdal - Ken Watanabe (Masao Yoshida), Bohdan Tůma - Yasunori Danta (Goro Takemaru), Ladislav Cigánek - Tomorowo Taguchi (Kazuhiko Fukuhara), Libor Terš - Mantaro Koichi (Předseda), Jiří Valšuba - Ryo Ono (Akira Sasaki), Pavel Šrom - Shirô Sano (Premiér), Martina Kechnerová - Riho Yoshioka (Haruka Izaki), Petra Tišnovská - Narumi Yasuda (Mari Asano), Marek Libert - Hidetaka Yoshioka (Takumi Maeda), Zbyšek Horák - Masane Tsukayama (Keizo Izaki), René Slováčková - Yasuko Tomita (Tomoko Izaki), Ivo Novák, Pavel Vondrák, Pavel Vondra, Svatopluk Schuller, Petr Gelnar, Ludvík Král, Radovan Vaculík, Zuzana Skalická, Linda Křišťálová, Michal Michálek (titulky)
Překlad: Martin Tirala
Dialogy: Monika Macků
Zvuk: Milan Blažek
Produkce: Michael Běhounek, Leoš Lanči
Vedoucí výroby: Kateřina Malá
Vedoucí dramaturg: Daniel Košťál
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Režie: Michal Michálek
Ve studiu Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group vyrobila FTV Prima spol. s.r.o. - 2020
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 30.7.2020 (internet) (Japan Cuts: Festival of New Japanese Film)
Premiéra Japonsko: 6.3.2020 Shochiku
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč
Tržby celkem - $
Návštěvnost v ČR
Náklady (Rozpočet) - $
Zajímavost k filmu
„Tragédie fukušimské jaderné elektrárny v roce 2011, která byla poškozena těžkým zemětřesením a následným tsunami, změnila život obrovskému množství lidí."
OBSAH
11. března 2011 ve 14:46 udeří na japonské pobřeží obrovské zemětřesení. Směna v jaderné elektrárně Fukušima otřesy zvládne doslova na jedničku. I když tentokrát zemětřesení dosáhlo devátého stupně, elektrárna pracuje tak, jak má. Vedoucím směny na velíně je Toshio Izaki. Izaki dostává vzápětí po zemětřesení zprávu od samotného ředitele elektrárny, Masaa Yoshidy, že se k pobřeží blíží obří tsunami. Vlna skutečně udeří a elektrárnu, která stojí na mořském pobřeží, zaplaví desetimetrovou masou vody. Jelikož elektrárna na takovouto výšku vlny není konstruována, voda zalije část, ve které se nacházejí elektrické generátory potřebné pro chladicí systémy. Generátory zkolabují a elektrárna se rázem ocitá bez zdroje elektřiny. Ředitel ihned v elektrárně organizuje krizové centrum, ze kterého se snaží koordinovat záchranné práce. V ještě horší situaci se však ocitá Izaki. Ten ví, že pokud nezajistí chlazení jaderných reaktorů, může dojít k výbuchu. Proto Izaki organizuje mezi svými pracovníky šestici mužů, kteří osobně dojdou k reaktorům, aby ručně otevřeli vodní ventily. Hodinu a padesát minut po zemětřesení se o situaci dozvídá japonský premiér. Je mu také sděleno, že dva z nejvyšších představitelů firmy TEPCO, která elektrárnu provozuje, se nenacházejí v zemi. Americký velvyslanec v té době informuje prezidenta USA o katastrofě, která probíhá v elektrárně. I přes obrovskou radiaci se dvěma z šestice pracovníků Izakiho skupiny podaří jeden z ventilů otevřít. Další z ventilů se podaří Yoshidovým pracovníkům profouknout tlakovým vzduchem z venku budovy. To je však jediný úspěch, který se Yoshidovu týmu podaří dosáhnout. Náhradní dovezené pojízdné generátory jsou nízkonapěťové, takže nepoužitelné. Šest hodin po začátku katastrofy vláda zahajuje evakuaci okolního obyvatelstva. Yoshida je v děsivé situaci. Státní Agentura pro jadernou bezpečnost svými nařízeními doslova sabotuje jeho úsilí o záchranu jaderných reaktorů a odvrácení jejich výbuchu. Tlak v reaktorech stoupá takovým způsobem, že zoufalý Izaki nechává otevřít přetlakové ventily. První dávka radiace se tak dostává do okolního ovzduší. Yoshida teď ví, že pokud reaktory vybuchnou, dojde k zamoření celého východního Japonska. Situaci komplikují další zemětřesné otřesy. Patnáct hodin po začátku katastrofy začíná evakuace desetikilometrového pásma okolo elektrárny. Do elektrárny přilétá sám premiér. Je doslova otřesený, když se dozvídá, že Yoshida situaci řeší pomocí sebevražedného týmu pracovníků. Sami pracovníci elektrárny se začínají mezi sebou hádat. Izaki však dokáže situaci zachránit. Den po katastrofě vybuchne první blok elektrárny, naštěstí nedochází k výbuchu samotného reaktoru. V této situaci žádá americký velvyslanec prezidenta USA o pomoc. Zoufalý Yoshida rozkazuje napouštět do reaktorů slanou mořskou vodu.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
O skupince zaměstnaců, kteří neudělali zhola nic! Jak píši na WIKIPEDII - nedostatečná připravenost personálu na možné havarijní stavy, zanedbávání připomínek regulačních úřadů, chyby v japonské legislativě týkající se regulačních úřadů... Na Černobyl se dalo koukat, ale tohle byla ubrečená sračka! (LIVINGDEAD) 1*
Jak se píše na Wikipedii, příčinami havárie byla nedostatečná připravenost personálu na havarijní stavy, zanedbávání připomínek regulačních úřadů, chyby v japonské legislativě, týkající se regulačních úřadů, i kulturní předpoklady, zejména japonská hierarchie. Takže tu většinu času sledujeme jak bezmocní lidé sledují jak se děje něco čemu nemohou zabránit, jak vedení vydává nesmyslné rozkazy, nebo jak naprosto nesmyslně přilétá premiér. Někdo někomu volá a ten to telefonicky sděluje někomu jinému a ten to sděluje někomu jinému. Což je úmorná nuda. Tvůrci měli zásadní problém s budováním napětí a prací s emocemi. (Xeelee) 2*
Tento snímek mi připadá jako hraný dokument. Hodně se v něm komunikuje, pro běžného diváka příliš odborně a pro dabing příliš rychle. Zaujala mne při havárii ohleduplnost starších zaměstnanců k mladým kolegům v případě nasazení do míst, kde hrozilo nebezpečí ozářením. Jinak nic objevného. Úřednická mašinerie bojící se osobní zodpovědnosti byla jako všude málo akční a spíše brzdou rychlých rozhodování a pomoci. Příběh byl přímočarý bez náhledu do osobního života zúčastněných pracovníků. Zajímalo mne to, proto jsem se podívala nejdřív na první polovinu filmu a druhý den jsem se v klidu dodívala. Nevím, jak by to bylo u nás. Asi by všichni utekli a já se jim nedivím. Taky bych opustila potápějící se loď. (Skuby47) 4*
VELKÁ RECENZE
Tragédie fukušimské jaderné elektrárny v roce 2011, která byla poškozena těžkým zemětřesením a následným tsunami, změnila život obrovskému množství lidí. Jak ji ale skutečně prožívali ti, kdo s radioaktivní katastrofou bojovali...
11. března 2011 ve 14:46 udeří na japonské pobřeží obrovské zemětřesení. Směna v jaderné elektrárně Fukušima otřesy zvládne doslova na jedničku. I když tentokrát zemětřesení dosáhlo devátého stupně, elektrárna pracuje tak, jak má. Vedoucím směny na velíně je Toshio Izaki. Izaki dostává vzápětí po zemětřesení zprávu od samotného ředitele elektrárny, Masaa Yoshidy, že se k pobřeží blíží obří tsunami. Vlna skutečně udeří a elektrárnu, která stojí na mořském pobřeží, zaplaví desetimetrovou masou vody. Jelikož elektrárna na takovouto výšku vlny není konstruována, voda zalije část, ve které se nacházejí elektrické generátory potřebné pro chladicí systémy. Generátory zkolabují a elektrárna se rázem ocitá bez zdroje elektřiny. Ředitel ihned v elektrárně organizuje krizové centrum, ze kterého se snaží koordinovat záchranné práce. V ještě horší situaci se však ocitá Izaki. Ten ví, že pokud nezajistí chlazení jaderných reaktorů, může dojít k výbuchu. Proto Izaki organizuje mezi svými pracovníky šestici mužů, kteří osobně dojdou k reaktorům, aby ručně otevřeli vodní ventily. Hodinu a padesát minut po zemětřesení se o situaci dozvídá japonský premiér. Je mu také sděleno, že dva z nejvyšších představitelů firmy TEPCO, která elektrárnu provozuje, se nenacházejí v zemi. Americký velvyslanec v té době informuje prezidenta USA o katastrofě, která probíhá v elektrárně. I přes obrovskou radiaci se dvěma z šestice pracovníků Izakiho skupiny podaří jeden z ventilů otevřít. Další z ventilů se podaří Yoshidovým pracovníkům profouknout tlakovým vzduchem z venku budovy. To je však jediný úspěch, který se Yoshidovu týmu podaří dosáhnout. Náhradní dovezené pojízdné generátory jsou nízkonapěťové, takže nepoužitelné. Šest hodin po začátku katastrofy vláda zahajuje evakuaci okolního obyvatelstva. Yoshida je v děsivé situaci.
Státní Agentura pro jadernou bezpečnost svými nařízeními doslova sabotuje jeho úsilí o záchranu jaderných reaktorů a odvrácení jejich výbuchu. Tlak v reaktorech stoupá takovým způsobem, že zoufalý Izaki nechává otevřít přetlakové ventily. První dávka radiace se tak dostává do okolního ovzduší. Yoshida teď ví, že pokud reaktory vybuchnou, dojde k zamoření celého východního Japonska. Situaci komplikují další zemětřesné otřesy. Patnáct hodin po začátku katastrofy začíná evakuace desetikilometrového pásma okolo elektrárny. Do elektrárny přilétá sám premiér. Je doslova otřesený, když se dozvídá, že Yoshida situaci řeší pomocí sebevražedného týmu pracovníků. Sami pracovníci elektrárny se začínají mezi sebou hádat. Izaki však dokáže situaci zachránit. Den po katastrofě vybuchne první blok elektrárny, naštěstí nedochází k výbuchu samotného reaktoru. V této situaci žádá americký velvyslanec prezidenta USA o pomoc. Zoufalý Yoshida rozkazuje napouštět do reaktorů slanou mořskou vodu...(TV Prima)
SKUTEČNOST
Havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima I společnosti TEPCO v roce 2011 byla nejhorší jaderná havárie od Černobylu 1986 a po ní jediná další havárie označená na stupnici INES nejvyšším stupněm 7. Katastrofa vznikla následkem zatopení elektrárny ničivou vlnou tsunami 11. března způsobenou mimořádně silným zemětřesením v oblasti Tóhoku.
Při havárii došlo s velkou pravděpodobností k závažnému poškození tří tlakových nádob reaktoru. Při obnažení paliva v reaktoru vznikal vodík, který byl následně příčinou tří mohutných explozí. Tyto exploze zásadně přispěly k úniku a rozptýlení štěpných produktů, které dočasně učinily okolí elektrárny neobyvatelným a také dočasně ekonomicky znehodnotily široké oblasti jinak velmi úrodné zemědělské půdy. Příčiny havárie je nutné hledat již v čase před samotnou havárií – nedostatečná připravenost personálu na možné havarijní stavy, zanedbávání připomínek regulačních úřadů, chyby v japonské legislativě týkající se regulačních úřadů a k havárii svojí měrou přispěly i kulturní předpoklady, zejména japonská hierarchie.
Přes 150 000 obyvatel muselo být evakuováno z potenciálně nebezpečného okolí elektrárny z důvodu šíření štěpných produktů, ale prozatím nebyla potvrzena žádná úmrtí nebo nemoci způsobené ozářením. Více než 1000 evakuovaných obyvatel zemřelo kvůli stresu způsobenému evakuací, ať již kvůli pokročilému věku, nebo z důvodu chronických onemocnění.
Ničivá katastrofa tedy odhalila mnoho chyb v přístupu společnosti TEPCO k jaderné bezpečnosti, dále ukázala na roztříštěnost vedení po katastrofě a odhalila nebezpečnou laxnost kontrolních úřadů. Všechny tyto faktory vyústily do havárie, jež podle vyšetřovací komise založené japonským parlamentem byla „man-made“, neboli zapříčiněna člověkem. Člověkem se ovšem nemyslí jednotlivec, ale spíše celý systém. Celkově bylo také zanedbáváno informování veřejnosti ať již před havárií nebo v průběhu samotné havárie. Z tohoto důvodu také vznikly různé občanské iniciativy ve snaze získat informace z jiných zdrojů. Nejvýznamnější je organizace Safecast, která posléze navrhla i vlastní přístroje a začala organizovat vlastní radiační monitoring zajišťovaný dobrovolníky. Všechna takto získaná data pak byla zveřejňována na jejich webových stránkách a posléze i na interaktivní mapě.
Právě kvůli nedostatečné informovanosti japonské veřejnosti byla po havárii velmi prudká reakce vůči pokračování jaderné energetiky, což byl vedle bezpečnosti další z důvodů k odstavování zbylých japonských jaderných elektráren. Havárie se stala podnětem k politickým debatám o jaderné energetice po celém světě a vedla i k odborným debatám ohledně jaderné bezpečnosti.Kromě toho došlo ke vzniku nového jaderného regulačního úřadu, jenž oproti minulému nespadá pod Ministerstvo ekonomie, obchodu a průmyslu, ale pod Ministerstvo životního prostředí.
DABING
V českém znění: Martin Zahálka - Kôichi Satô (Toshio Izaki), Zdeněk Mahdal - Ken Watanabe (Masao Yoshida), Bohdan Tůma - Yasunori Danta (Goro Takemaru), Ladislav Cigánek - Tomorowo Taguchi (Kazuhiko Fukuhara), Libor Terš - Mantaro Koichi (Předseda), Jiří Valšuba - Ryo Ono (Akira Sasaki), Pavel Šrom - Shirô Sano (Premiér), Martina Kechnerová - Riho Yoshioka (Haruka Izaki), Petra Tišnovská - Narumi Yasuda (Mari Asano), Marek Libert - Hidetaka Yoshioka (Takumi Maeda), Zbyšek Horák - Masane Tsukayama (Keizo Izaki), René Slováčková - Yasuko Tomita (Tomoko Izaki), Ivo Novák, Pavel Vondrák, Pavel Vondra, Svatopluk Schuller, Petr Gelnar, Ludvík Král, Radovan Vaculík, Zuzana Skalická, Linda Křišťálová, Michal Michálek (titulky)
Překlad: Martin Tirala
Dialogy: Monika Macků
Zvuk: Milan Blažek
Produkce: Michael Běhounek, Leoš Lanči
Vedoucí výroby: Kateřina Malá
Vedoucí dramaturg: Daniel Košťál
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Režie: Michal Michálek
Ve studiu Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group vyrobila FTV Prima spol. s.r.o. - 2020
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 30.7.2020 (internet) (Japan Cuts: Festival of New Japanese Film)
Premiéra Japonsko: 6.3.2020 Shochiku
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč
Tržby celkem - $
Návštěvnost v ČR
Náklady (Rozpočet) - $
Tvůrci a herci
Securó Wakamacu (Režie), Tsuguhiko Kadokawa (Produkce), Tarô Iwashiro (Hudba), - (Kamera), - (Střih), - (Casting), - (Scénografie), - (Kostýmy), - (Zvuk), - (Masky), Jóiči Maekawa (Scénář), Ken Watanabe (Herec), Kóiči Sató (Herec), Hidetaka Jošioka (Herec), Naoto Ogata (Herec), Šóhei Hino (Herec), Micuru Hirata (Herec), Masato Hagiwara (Herec), Riho Jošioka (Herec), Takumi Saitó (Herec), Jasuko Tomita (Herec), Širó Sano (Herec), Narumi Jasuda (Herec), Tomorowo Taguči (Herec), Juri Nakamura (Herec), Sarutoki Minagawa (Herec), Šigeru Izumija (Herec), Masane Cukajama (Herec), Ken'iči Jadžima (Herec), Masaki Miura (Herec), Jasujuki Maekawa (Herec), Keisuke Horibe (Herec), Jasunori Danta (Herec), Júta Kanai (Herec), Eisuke Sasai (Herec), Akio Kaneda (Herec), Kendži Anan (Herec), Kazuhiko Kanajama (Herec), Masato Wada (Herec), Mantaró Koiči (Herec), Rjó Ono (Herec), Masanori Išii (Herec), Masajuki Itó (Herec), Arata Horii (Herec), Hisahiro Ogura (Herec), Šúičiró Masuda (Herec), Jošihisa Amano (Herec)
2008/131/USA/Válečný, Drama, Thriller, Akční, Historický
- Jaderná havárie ve Fukušimě je spolu s jadernou havárií v Černobylu označena na Mezinárodní stupnici jaderných události nejvyšším stupněm 7.
- První reaktor jaderné elektrárny Fukušima I byl spuštěn v roce 1970. 1.,2. a 6. reaktor dodala firma General Electric, 3. a 5. Toshiba a 4. firma Hitachi.
- Jedná se o první japonský film, který přesně vykresluje havárii jaderné elektrárny Fukushima Daiichi.
- Natáčení začalo v Listopadu 2018 a do post-produkce se film dostal v květnu 2019.
- Film je založený na non-fiction knize „On the Brink: The Inside Story of Fukushima Daiichi“, která byla publikováná v roce 2012.
- První reaktor jaderné elektrárny Fukušima I byl spuštěn v roce 1970. 1.,2. a 6. reaktor dodala firma General Electric, 3. a 5. Toshiba a 4. firma Hitachi.
- Jedná se o první japonský film, který přesně vykresluje havárii jaderné elektrárny Fukushima Daiichi.
- Natáčení začalo v Listopadu 2018 a do post-produkce se film dostal v květnu 2019.
- Film je založený na non-fiction knize „On the Brink: The Inside Story of Fukushima Daiichi“, která byla publikováná v roce 2012.
Odkazy
-