.jpg?ph=28b6509dcf)
Micimutr / Micimutr (2011/89/Česko/Pohádka) 46%
04.10.2024 01:34
JEDNOU VĚTOU
„Hvězdně obsazená pohádka o tom, že zázraky se dějí, ale nejprve je potřeba udělat první krok."
OBSAH
Nad královským hradem krouží stín velikého draka, princezna Karolína si s pláčem zkouší černé smuteční šaty a na nádvoří hoduje pár pozvaných princů. Při dobrém jídle probírají, co by se mělo podniknout. První princ navrhuje nabídnout drakovi místo princezny pár set poddaných, druhý zase soudí, že v království zanedbali prevenci a že by se to drakovi mělo rozmluvit, a třetí princ o tom pro změnu zase složil píseň. Postavit se drakovi se však žádnému z nich nechce… V podzámčí ale žije loutkář Vítek, který princeznu tajně miluje. On jediný se sám dokáže postavit nebezpečnému drakovi. Draka také nakonec s pomocí dobré čarodějky s podivným jménem Micimutr přemůže. Musí ale slíbit, že o své zásluze pomlčí, jinak se drakova síla vrátí. A tak musí jen trpně přihlížet, když je hrdinský čin připisován protivnému a nafoukanému princi Vladimírovi… Výpravnou pohádku o naději, že zázraky skutečně existují, pokud se sami o ně pokusíme, napsala Irena Dousková a režie se ujal Vít Karas, který do hlavních rolí obsadil herecké hvězdy v čele s L. Šafránkovou, J. Bartoškou, J. Kretschmerovou, V. Dykem, M. Šoposkou, O. Novákem a M. Dejdarem. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Pohádka samotná by byla v pohodě, ale v kombinaci se současností to trošku přehnala. Stejně tak samotná princezna Marika Šoposká mi v porovnání s takovou Terezkou Voříškovou vůbec nesedí. To je ale se zápory vše. Jinak se jedná o milou a fajnovou pohádku s překvapivě dobrými efekty, především draka. I když, znova si ji už asi nepustím. A to si myslím, že je u pohádky to nejdůležitější. I když...bůhví. (Malarkey) 3*
To prolnutí se současnotí je teda těžkej ulet, kterej naprosto zbytečně ubíjel pohádkovost příběhu. Vykreslení nespravedlnosti bylo dobrý, ale z mého pohledu se nepovedlo obsazení. Výtka se samozřejmě netýká Jirky Bartošky, týká se především Vojty Dyka, já prostě tyhle obejdy z holešovický tržnice nemusím. Vojta Dyk se hodí spíš jako štamgast do kadeřnictví než jako herec do filmu, ještě ke všemu do role prince co bojuje o přízeň princezny, vždyť co by si chudák holka s takovým buchťákem počala. Co se týká Mariky Šoposké, tak to je krásná holka a dobrá herečka, ale až na princezny, ona působí hrozně silně a charismaticky, ale totálně jí tady chyběla křehkost, zranitelnost a nevinnost, třeba právě v porovnání s naší dlouholetou princezní jedničkou Libuškou Šafránkovou, ale jinak mám Mariku hodně rád ať už jako herečku nebo jako hezkou holku, to zase aby si nemyslela, až to bude číst. (Enšpígl) 3*
Nad královským hradem krouží tříhlavý drak, který si přišel pro spanilou princeznu Karolínu, oděnou do smutečního roucha, a žádnému z princů se do jejího zachraňování moc nechce, respektive nenajde se žádný statečný. Jednoduše ji mají na háku. Až na jednoho, loutkáře Vítka, a ten není zrovna urozeného původu, ale tomu k zpacifikování rozběsněného draka pomůže kouzelná Micimutr. Nikomu o tom, co se před dračí slují stalo, se zachránce nesmí zmínit ani slovem (není zcela jasné proč), a když kolem inkriminovaného místa projede zbabělý a proradný princ Vladimír, je jasné, že využije princezniny nevědomosti, způsobené jejíma zavázanýma očima, ke svému prospěchu. Podobná zápletka o falešném zachránci není nic nového na pohádkové scéně a do poměrně otřepaného scénáře bez nosné zápletky je nejinovativnějším prvkem právě postava ztvárněná Libuší Šafránkovou, která je ve světě lidí obyčejnou domovnicí a v pohádkovém světě kouzelnou bábrlí. Televizní pohádku, i přes její částečně filmové parametry, bych si nikdy nedovolil nasadit do kin, ale stalo se. Je natočená dost příšerně a tak nějak bez života. Oživila ji pouze přítomnost Vojty Dyka (se super replikou "já jsem se překřiknul") hrajícího slizkého prince Vladimíra s pěkně přehrávajícím gustem a také digitální drak byl z kategorie těch obstojnějších pohádkových draků. Za tyto dva atributy dávám dvě hvězdičky. Pohádka jako celek je ovšem z kategorie pohádek, které se nikdy nestanou věčnými, a je zcela prosta pohádkového kouzla, navíc s hnusnou princeznou brunetou. Prolínání pohádkového a reálného světa lidí zůstalo pro mě nepochopeno. Tohle je konec dobrých českých pohádek. Jednou to přijít muselo. 40% (kingik) 2*
VELKÁ RECENZE
A všechno přitom začíná tak slibně! Zatímco na hradním nádvoří bezstarostně hoduje partička rozmazlených a neschopných princů, princezna Karolína (Marika Šoposká) se v úzkosti největší obléká do černého. Za pár chvil má totiž zpestřit jídelníček draka tříhlavého z rodu lacerta digitális. Král (Jiří Bartoška) marně zatíná svou dřevěnou pěst, do princezny tajně zamilovaný loutkář Vítek (Ondřej Novák) se marně rozčiluje nad zbabělostí rychle utíkajících princátek, kuchař Pepé (Martin Dejdar) marně hýří svým italským temperamentem, drak už letí, vítr se zvedá, země chvěje... Ještěže je tu podivínská osůbka jménem Micimutr (Libuše Šafránková), která dokáže v poslední chvíli nezištně pomoct, tedy když se sami snažíte! Vítek se snažil, princeznu zachránil, odkrýt ji svou identitu ale na přání Micimutr nesmí. V následující třech čtvrtinách filmu tak budeme sledovat, jak si zásluhy za zabití draka přivlastní kolemjedoucí komoň na komoni, promiňte, princ Vladimír (Vojtěch Dyk), jak se chystá svatba, jak se Vítek trápí i jak se trápí princezna, protože Vladimír je sebestředný narcis (a pseudoumělec navrch). A to ještě divák netuší, že scenáristka v nejméně očekávanou chvíli nevytáhne z ruky eso, jak by bylo pro poněkud natahovaný příběh žádoucí, ale překvapivě cinklou sedmu v podobě ještě jednoho příběhu z doby i světa docela jiného!!!
Varovné kontrolky přesto blikají už od začátku. Třeba nad postavou královny-matky (Jaroslava Kretschmerová), která si ve chvíli pro její dceru i celé království nejtěžší rozmarně kontroluje svůj make-up na vycíděné hrudi zbrojnošově. Pokud si myslíte, že do očí bijící povrchnost, hloupost a slepicióznost královny bude mít pro příběh nějaký význam, pak se mýlíte. Charaktery se nemění, příběh se po slibném rozjezdu prakticky zastaví a nápady a hrátky s formou jsou spíš, abych tak řekl, významu lokálního než jakéhokoliv jiného. Zkrátka a dobře, početný dramaturgický tým České televize nebyl zkušené spisovatelce Ireně Douskové, půvab jejíž tvorby (mj. Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák) je založen na specifické poetice a originálním nahlížení věcí, skutečnou oporou, takže vznikl - pokolikáté už! - rozdrolený, v podstatě po stopadesáté vylouhovaný příběh. Že to ve výsledku není až tolik znát, je především zásluha debutujícího režiséra Víta Karase, který se s každou scénou i s každým záběrem doslova mazlí!
A vynaložená energie se mu vrací. Předně si dokázal - tedy až na výjimky - dobře vybrat herce. Libuše Šafránková má dar jemné ironie, což k pětisetleté čarodějnici s vizáží umírněné hipísačky sedí náramně. Vojtěch Dyk se velmi jistým způsobem pohybuje na hraně sebeironické nadsázky, aniž by kdy sklouzl k nějakému samoúčelnému pitvoření či dokonce trapnu a jen tím dokazuje, jak širokým talentem disponuje. Ondřej Novák je takřka ideálním mladíkem s horkým srdcem a vizáží romantického milovníka (byť neustálá, příliš hluboká rozhalenka na někoho může působit až komicky). Obrovské charisma nezapře v roli krále ani Jiří Bartoška, ačkoliv občas jakoby nevěděl, co přesně má hrát - zvlášť ve vztahu k až příliš jednostrunné královně Jaroslavy Kretschmerové. Energií bez efektu hýří i Martin Dejdar v roli kuchaře s italskými kořeny - není to dojemný popleta, ani vtipný patron, je to jen planě pobíhající figurka bez chuti a zápachu.
Libuše Šafránková, Josef Weinzettel
Libuška Šafránková kraluje českým pohádkám i v menších rolích, jako v Micimutr. | CinemArt
Jinak je ale třeba Karasovu práci jen obdivovat. Jak pečlivě si vybírá lokace, jak si nechává záležet na dobové atmosféře, zživotnění "mrtvých" historických kulis, náladě, světle, kostýmu i tom nejmenším detailu ve druhém a třetím plánu. V době filmařů-kovbojů nucených točit rychle na první dobrou je z něj doslova cíti touha po kvalitě, což je víc než sympatické. Že mu scénář není pevnou základnou, ale podivně se vlnící bažinou je věc druhá. V dané situaci se zdá, že dokázal téměř maximum možného.
Je sice poněkud zvláštní uvádět do kin film, který za pět týdnů poběží v televizi (na Štědrý večer jako hlavní program), ale kdo nic nezkusí, nic nezkazí. Budiž to aspoň důkazem nějakých ambicí a nějaké snahy. A tvorbu České televize to navíc vystaví bedlivějšímu kritickému oku diváků i filmových odborníků. Zatímco televizní pohádky v devadesáti devíti případech ze sta prohučí obrazovkou bez jakéhokoliv ohlasu, což je škoda, protože většinou jsou to naprosto příšerné slátaninky bez elementárních hodnot, za to dost často "vyšperkované" nějakým tím digitálnem (vím, o čem mluvím, letos jsem shlédl na festivalu v Ostrově nad Ohří kompletní roční produkci), životnost filmu pro kina je přece jenom delší.
Micimutr na jedné straně přináší jemný závan do poněkud stojatých vod české filmové pohádky, které se už takřka výhradně staly doménou jednoho jediného režiséra (= Zdeňka Trošky), na straně druhé trpí - sportovní terminologií - neuvěřitelnou spoustou nevynucených chyb. A ten kiks s cizí osobou pochybného vzezření, jež láká dítě na půdu s tím, že tam mu pomůže od trablů... Snad jsou v rodinách spolehlivější než na Kavčích horách a dětem už od nejútlejšího věku vštěpují, že s cizími lidmi by nikdy nikam chodit neměly. Jedině s tímhle vědomím můžu přimhouřit obě oči na hlavě i kuří na noze a dát padesát procent, jinak bych musel hodnocení strhnout někam k nule.
Postavy a obsazení
• Marika Šoposká - princezna Karolína
• Ondřej Novák - chudý loutkář Vítek
• Vojtěch Dyk - neschopný princ Vladimír
• Libuše Šafránková - kouzelnice Micimutr
• Martin Dejdar - kuchař Pépé
• Jaroslava Kretschmerová - královna Jaroslava
• Jiří Bartoška - král Karel
• Josef Weinzettel - Jirka
• Barbora Poláková - komorná Běta
• Kristina Lukešová - komorná Dora
• Jiří Ployhar - ceremoniář
• Nela Boudová - Jirkova maminka
• Ivan Lupták - princ Igor
• Jiří Suchý z Tábora - princ Bedřich
• Nikola Navrátil - princ Ludvík
• Václav Jílek - princ Ivan
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 17.11.2011 Cinemart
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na DVD: 15.6.2012 Česká televize
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Hvězdně obsazená pohádka o tom, že zázraky se dějí, ale nejprve je potřeba udělat první krok."
OBSAH
Nad královským hradem krouží stín velikého draka, princezna Karolína si s pláčem zkouší černé smuteční šaty a na nádvoří hoduje pár pozvaných princů. Při dobrém jídle probírají, co by se mělo podniknout. První princ navrhuje nabídnout drakovi místo princezny pár set poddaných, druhý zase soudí, že v království zanedbali prevenci a že by se to drakovi mělo rozmluvit, a třetí princ o tom pro změnu zase složil píseň. Postavit se drakovi se však žádnému z nich nechce… V podzámčí ale žije loutkář Vítek, který princeznu tajně miluje. On jediný se sám dokáže postavit nebezpečnému drakovi. Draka také nakonec s pomocí dobré čarodějky s podivným jménem Micimutr přemůže. Musí ale slíbit, že o své zásluze pomlčí, jinak se drakova síla vrátí. A tak musí jen trpně přihlížet, když je hrdinský čin připisován protivnému a nafoukanému princi Vladimírovi… Výpravnou pohádku o naději, že zázraky skutečně existují, pokud se sami o ně pokusíme, napsala Irena Dousková a režie se ujal Vít Karas, který do hlavních rolí obsadil herecké hvězdy v čele s L. Šafránkovou, J. Bartoškou, J. Kretschmerovou, V. Dykem, M. Šoposkou, O. Novákem a M. Dejdarem. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Pohádka samotná by byla v pohodě, ale v kombinaci se současností to trošku přehnala. Stejně tak samotná princezna Marika Šoposká mi v porovnání s takovou Terezkou Voříškovou vůbec nesedí. To je ale se zápory vše. Jinak se jedná o milou a fajnovou pohádku s překvapivě dobrými efekty, především draka. I když, znova si ji už asi nepustím. A to si myslím, že je u pohádky to nejdůležitější. I když...bůhví. (Malarkey) 3*
To prolnutí se současnotí je teda těžkej ulet, kterej naprosto zbytečně ubíjel pohádkovost příběhu. Vykreslení nespravedlnosti bylo dobrý, ale z mého pohledu se nepovedlo obsazení. Výtka se samozřejmě netýká Jirky Bartošky, týká se především Vojty Dyka, já prostě tyhle obejdy z holešovický tržnice nemusím. Vojta Dyk se hodí spíš jako štamgast do kadeřnictví než jako herec do filmu, ještě ke všemu do role prince co bojuje o přízeň princezny, vždyť co by si chudák holka s takovým buchťákem počala. Co se týká Mariky Šoposké, tak to je krásná holka a dobrá herečka, ale až na princezny, ona působí hrozně silně a charismaticky, ale totálně jí tady chyběla křehkost, zranitelnost a nevinnost, třeba právě v porovnání s naší dlouholetou princezní jedničkou Libuškou Šafránkovou, ale jinak mám Mariku hodně rád ať už jako herečku nebo jako hezkou holku, to zase aby si nemyslela, až to bude číst. (Enšpígl) 3*
Nad královským hradem krouží tříhlavý drak, který si přišel pro spanilou princeznu Karolínu, oděnou do smutečního roucha, a žádnému z princů se do jejího zachraňování moc nechce, respektive nenajde se žádný statečný. Jednoduše ji mají na háku. Až na jednoho, loutkáře Vítka, a ten není zrovna urozeného původu, ale tomu k zpacifikování rozběsněného draka pomůže kouzelná Micimutr. Nikomu o tom, co se před dračí slují stalo, se zachránce nesmí zmínit ani slovem (není zcela jasné proč), a když kolem inkriminovaného místa projede zbabělý a proradný princ Vladimír, je jasné, že využije princezniny nevědomosti, způsobené jejíma zavázanýma očima, ke svému prospěchu. Podobná zápletka o falešném zachránci není nic nového na pohádkové scéně a do poměrně otřepaného scénáře bez nosné zápletky je nejinovativnějším prvkem právě postava ztvárněná Libuší Šafránkovou, která je ve světě lidí obyčejnou domovnicí a v pohádkovém světě kouzelnou bábrlí. Televizní pohádku, i přes její částečně filmové parametry, bych si nikdy nedovolil nasadit do kin, ale stalo se. Je natočená dost příšerně a tak nějak bez života. Oživila ji pouze přítomnost Vojty Dyka (se super replikou "já jsem se překřiknul") hrajícího slizkého prince Vladimíra s pěkně přehrávajícím gustem a také digitální drak byl z kategorie těch obstojnějších pohádkových draků. Za tyto dva atributy dávám dvě hvězdičky. Pohádka jako celek je ovšem z kategorie pohádek, které se nikdy nestanou věčnými, a je zcela prosta pohádkového kouzla, navíc s hnusnou princeznou brunetou. Prolínání pohádkového a reálného světa lidí zůstalo pro mě nepochopeno. Tohle je konec dobrých českých pohádek. Jednou to přijít muselo. 40% (kingik) 2*
VELKÁ RECENZE
A všechno přitom začíná tak slibně! Zatímco na hradním nádvoří bezstarostně hoduje partička rozmazlených a neschopných princů, princezna Karolína (Marika Šoposká) se v úzkosti největší obléká do černého. Za pár chvil má totiž zpestřit jídelníček draka tříhlavého z rodu lacerta digitális. Král (Jiří Bartoška) marně zatíná svou dřevěnou pěst, do princezny tajně zamilovaný loutkář Vítek (Ondřej Novák) se marně rozčiluje nad zbabělostí rychle utíkajících princátek, kuchař Pepé (Martin Dejdar) marně hýří svým italským temperamentem, drak už letí, vítr se zvedá, země chvěje... Ještěže je tu podivínská osůbka jménem Micimutr (Libuše Šafránková), která dokáže v poslední chvíli nezištně pomoct, tedy když se sami snažíte! Vítek se snažil, princeznu zachránil, odkrýt ji svou identitu ale na přání Micimutr nesmí. V následující třech čtvrtinách filmu tak budeme sledovat, jak si zásluhy za zabití draka přivlastní kolemjedoucí komoň na komoni, promiňte, princ Vladimír (Vojtěch Dyk), jak se chystá svatba, jak se Vítek trápí i jak se trápí princezna, protože Vladimír je sebestředný narcis (a pseudoumělec navrch). A to ještě divák netuší, že scenáristka v nejméně očekávanou chvíli nevytáhne z ruky eso, jak by bylo pro poněkud natahovaný příběh žádoucí, ale překvapivě cinklou sedmu v podobě ještě jednoho příběhu z doby i světa docela jiného!!!
Varovné kontrolky přesto blikají už od začátku. Třeba nad postavou královny-matky (Jaroslava Kretschmerová), která si ve chvíli pro její dceru i celé království nejtěžší rozmarně kontroluje svůj make-up na vycíděné hrudi zbrojnošově. Pokud si myslíte, že do očí bijící povrchnost, hloupost a slepicióznost královny bude mít pro příběh nějaký význam, pak se mýlíte. Charaktery se nemění, příběh se po slibném rozjezdu prakticky zastaví a nápady a hrátky s formou jsou spíš, abych tak řekl, významu lokálního než jakéhokoliv jiného. Zkrátka a dobře, početný dramaturgický tým České televize nebyl zkušené spisovatelce Ireně Douskové, půvab jejíž tvorby (mj. Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák) je založen na specifické poetice a originálním nahlížení věcí, skutečnou oporou, takže vznikl - pokolikáté už! - rozdrolený, v podstatě po stopadesáté vylouhovaný příběh. Že to ve výsledku není až tolik znát, je především zásluha debutujícího režiséra Víta Karase, který se s každou scénou i s každým záběrem doslova mazlí!
A vynaložená energie se mu vrací. Předně si dokázal - tedy až na výjimky - dobře vybrat herce. Libuše Šafránková má dar jemné ironie, což k pětisetleté čarodějnici s vizáží umírněné hipísačky sedí náramně. Vojtěch Dyk se velmi jistým způsobem pohybuje na hraně sebeironické nadsázky, aniž by kdy sklouzl k nějakému samoúčelnému pitvoření či dokonce trapnu a jen tím dokazuje, jak širokým talentem disponuje. Ondřej Novák je takřka ideálním mladíkem s horkým srdcem a vizáží romantického milovníka (byť neustálá, příliš hluboká rozhalenka na někoho může působit až komicky). Obrovské charisma nezapře v roli krále ani Jiří Bartoška, ačkoliv občas jakoby nevěděl, co přesně má hrát - zvlášť ve vztahu k až příliš jednostrunné královně Jaroslavy Kretschmerové. Energií bez efektu hýří i Martin Dejdar v roli kuchaře s italskými kořeny - není to dojemný popleta, ani vtipný patron, je to jen planě pobíhající figurka bez chuti a zápachu.
Libuše Šafránková, Josef Weinzettel
Libuška Šafránková kraluje českým pohádkám i v menších rolích, jako v Micimutr. | CinemArt
Jinak je ale třeba Karasovu práci jen obdivovat. Jak pečlivě si vybírá lokace, jak si nechává záležet na dobové atmosféře, zživotnění "mrtvých" historických kulis, náladě, světle, kostýmu i tom nejmenším detailu ve druhém a třetím plánu. V době filmařů-kovbojů nucených točit rychle na první dobrou je z něj doslova cíti touha po kvalitě, což je víc než sympatické. Že mu scénář není pevnou základnou, ale podivně se vlnící bažinou je věc druhá. V dané situaci se zdá, že dokázal téměř maximum možného.
Je sice poněkud zvláštní uvádět do kin film, který za pět týdnů poběží v televizi (na Štědrý večer jako hlavní program), ale kdo nic nezkusí, nic nezkazí. Budiž to aspoň důkazem nějakých ambicí a nějaké snahy. A tvorbu České televize to navíc vystaví bedlivějšímu kritickému oku diváků i filmových odborníků. Zatímco televizní pohádky v devadesáti devíti případech ze sta prohučí obrazovkou bez jakéhokoliv ohlasu, což je škoda, protože většinou jsou to naprosto příšerné slátaninky bez elementárních hodnot, za to dost často "vyšperkované" nějakým tím digitálnem (vím, o čem mluvím, letos jsem shlédl na festivalu v Ostrově nad Ohří kompletní roční produkci), životnost filmu pro kina je přece jenom delší.
Micimutr na jedné straně přináší jemný závan do poněkud stojatých vod české filmové pohádky, které se už takřka výhradně staly doménou jednoho jediného režiséra (= Zdeňka Trošky), na straně druhé trpí - sportovní terminologií - neuvěřitelnou spoustou nevynucených chyb. A ten kiks s cizí osobou pochybného vzezření, jež láká dítě na půdu s tím, že tam mu pomůže od trablů... Snad jsou v rodinách spolehlivější než na Kavčích horách a dětem už od nejútlejšího věku vštěpují, že s cizími lidmi by nikdy nikam chodit neměly. Jedině s tímhle vědomím můžu přimhouřit obě oči na hlavě i kuří na noze a dát padesát procent, jinak bych musel hodnocení strhnout někam k nule.
Postavy a obsazení
• Marika Šoposká - princezna Karolína
• Ondřej Novák - chudý loutkář Vítek
• Vojtěch Dyk - neschopný princ Vladimír
• Libuše Šafránková - kouzelnice Micimutr
• Martin Dejdar - kuchař Pépé
• Jaroslava Kretschmerová - královna Jaroslava
• Jiří Bartoška - král Karel
• Josef Weinzettel - Jirka
• Barbora Poláková - komorná Běta
• Kristina Lukešová - komorná Dora
• Jiří Ployhar - ceremoniář
• Nela Boudová - Jirkova maminka
• Ivan Lupták - princ Igor
• Jiří Suchý z Tábora - princ Bedřich
• Nikola Navrátil - princ Ludvík
• Václav Jílek - princ Ivan
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 17.11.2011 Cinemart
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na DVD: 15.6.2012 Česká televize
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Vít Karas (Režie), Magdalena Sedláková (Produkce), Ivana Neumannová (Produkce), Ondřej Brousek (Hudba), Pavel Berkovič (Kamera), Michal Hýka (Střih), - (Casting), Martin Kurel (Scénografie), Jarmila Konečná (Kostýmy), David Titěra (Zvuk), Juraj Mravec (Zvuk), Zdeněk Klika (Masky), Ivana Němcová (Masky), Růžena Novotná (Masky), Irena Dousková (Scénář), Libuše Šafránková (Herec), Ondřej Novák (Herec), Marika Šoposká (Herec), Jiří Bartoška (Herec), Jaroslava Kretschmerová (Herec), Vojtěch Dyk (Herec), Martin Dejdar (Herec), Josef Weinzettel (Herec), Nela Boudová (Herec), Ivan Lupták (Herec), Jiří Suchý (Herec), Václav Jílek (Herec), Ivan Dejmal (Herec), Nikola Navrátil (Herec), Barbora Poláková (Herec), Kristína Lukešová (Herec), Jiří Ployhar ml. (Herec), Jindřich Žampa (Herec), Vladimír T. Gottwald (Herec)
2011/89/Česko/Pohádka
Zajímavost k filmu
- Kluka Jirku (Josef Weinzettel) namluvil Jindřich Žampa.
- Hrad Zvíkov byl částečně graficky přeměněn.
- Drak vzniknul pomocí počítačové 3D animace v Grafickém studiu České televize.
- Marika Šoposká a Vojtěch Dyk se setkali před kamerou již v roce 2009 při natáčení televizního filmu Rytmus v patách.
- Natáčelo se na hradě Zvíkov, v Ledči nad Sázavou a na skalách Velké Ameriky, ale také na malostranských střechách v Praze
- Hrad Zvíkov byl částečně graficky přeměněn.
- Drak vzniknul pomocí počítačové 3D animace v Grafickém studiu České televize.
- Marika Šoposká a Vojtěch Dyk se setkali před kamerou již v roce 2009 při natáčení televizního filmu Rytmus v patách.
- Natáčelo se na hradě Zvíkov, v Ledči nad Sázavou a na skalách Velké Ameriky, ale také na malostranských střechách v Praze
Odkazy
Hrají:
Libuše Šafránková, Ondřej Novák, Marika Šoposká, Jiří Bartoška, Jaroslava Kretschmerová, Vojtěch Dyk, Martin Dejdar, Josef Weinzettel, Nela Boudová, Ivan Lupták, Jiří Suchý, Václav Jílek, Ivan Dejmal, Nikola Navrátil, Barbora Poláková, Kristína Lukešová, Jiří Ployhar ml., Jindřich Žampa, Vladimír T. Gottwald