Bratři / Bratři (2023/13Česko, Slovensko/Česko, Slovensko/Dobrodružný, Historický, Drama) 68%
03.10.2024 22:23
JEDNOU VĚTOU
„Film Bratři vypráví jeden z největších příběhů studené války o odbojové skupině bratrů Josefa a Ctirada Mašínových."
OBSAH
Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce, hrdiny protinacistického odboje, lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce. Zároveň si jsou vědomi odpovědnosti vůči mámě (Tatiana Dyková Vilhelmová) a sestře (Karolína Lea Nováková). Zakládají odbojovou skupinu, která má na svědomí řadu násilných činů, jejichž vyšetřováním je pověřen kapitán Státní bezpečnosti Koller (Stefan Konarske). Mašínové se stávají nejhledanějšími muži v zemi. Pokusí se o útěk do Západního Berlína, kde plánují vstoupit do americké armády s cílem osvobodit Československo. Pátrání po pětici členů odbojové skupiny pokračuje ve východním Německu, kde začíná jeden z největších honů na lidi v novodobé historii. Jen málokteré téma české historie vzbuzuje tolik emocí jako příběh snímku Bratři. (Cinemart)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Tímto filmem jsem doufal, že mi bude jednoznačně vysvětleno, proč bratři Mašínovi založili odbojovou organizaci a konali to, co konali až do jejich útěku na západ. Problém ale je, že první polovina filmu je podle mě dost zmatečná. Důvody vzniku odbojové skupiny pro mě nejsou natolik platné, aby je neměl po druhé světové válce s příchodem komunistů i zbytek národa, který se komunistům v tu chvíli nehodil. Celkově jsem v tom musel hledat hromadu souvislostí, než abych vše na první dobrou pochopil. Druhá polovina už je spíš takový survival thriller, který ale má pro změnu super atmosféru. Ve výsledku ale spíše zklamání, hlavně tedy po scénáristické stránce. Čekal jsem od toho větší vyjasnění jednotlivých souvislostí a snahu přesvědčit diváka, že Mašínové nejsou vrazi (nejsem ani pro jeden názor), což se reálně podle mě úplně nestalo.(Malarkey) 3*
Opatrné a selektivní heslo z Wikipedie, které psychologizuji nahrazuje patetickými vnějškovými "obrazy z dějin". Nejvíc se mu daří tam, kde opustí svoje jednoduché morální univerzum a soustředí se jen a jen na přežití a vůli, která oba Mašíny v tomhle filmu definuje asi nejvíc. Není to tak upocené jako jiné české pokusy o reflexi zlých padesátých, byť to trpí podobnými neduhy v charakterizaci doby a služebníků režimu. Na to, aby Bratři skutečně něco vypověděli o ožehavém tématu násilného odboje a morálních voleb, až moc pietně kličkují a schovávají se za klavír a něco, co by se dalo definovat jako "dějinná nutnost". Solidní režii, kameru, střih a herecké výkony jim nicméně nikdo neupře. (Maridold) 3*
Příběh Ctirada a Josefa Mašínů a jejich odbojové skupiny po dekády rozděluje tuzemskou společnost. Nebudu tu vynášet soudy, nicméně dlouhé roky připravovaný snímek musí rozdělit i samotné diváky. Zatímco rozjezd je docela působivý, po pár desítkách minut jsem si uvědomil, že sleduju poměrně ploché postavy bez vykreslení psychologického vývoje – prostě podniknou nějakou záškodnickou akci, pak provedou něco závažnějšího, přesto jako by se nechumelilo a jedeme dál. Nezamlčujeme, co všechno ústřední sourozenci dělali, ale prostě se k tomu nevyjadřujeme. Mladická rebelie? Nesouhlas s režimem? Souvisí s tím pak hlavně to, že si k nim nevytvoříme pražádný vztah. Nedostanou se pod kůži. Příjemnou výjimkou je matka chlapců, která se ničeho nedopustila, ale prožila si své a na hrdě trpící Tatianou Dykovou je „fajn“ pohled. Občas to možná chtělo u odbojářů lehce zastavit a nechat něco v divákovi doznít. Druhá polovina už na mě působila krapet monotónně. Řemeslně bez výhrad, ambiciózní, ale moc bezpečné, a tím pádem málo odvážné. (castor) 3*
VELKÁ RECENZE
Rozhodnutí o tom, jakého českého zástupce vyslat do oscarových bojů, leckoho překvapilo. Oproti nedokonalému, bezpochyby však odvážnému a podnětnému Úsvitu totiž Česká filmová a televizní akademie v polovině září upřednostnila Bratry. Historické drama z 50. let u nás v té době ještě nikdo neviděl, trailer však nepůsobil dojmem, že by se mělo jednat o jakkoli originální počin. Teď už můžeme říct, že výsledek skutečně v něčem originální je – především v tom, jak okatě se vyhýbá jakémukoli hodnocení dodnes kontroverzních událostí.
Prolog filmu nás zavádí do pankrácké věznice v roce 1942, kde je krutým výslechům podroben Josef Mašín, slavný legionář a jeden z představitelů odbojové skupiny Tři králové. „Bez svobody nelze žít, jen přežívat,“ píše v posledním dopise své rodině, a tak není divu, že když o necelou dekádu později musí republika čelit dalšímu totalitnímu režimu, jeho mladí a odvážní synové nehodlají jen tak sedět s rukama v klíně.
Bratři Ctirad (Jan Nedbal) a Josef mladší (Oskar Hes) se proto krůček po krůčku radikalizují, a aniž by o tom jejich matka (Tatiana Dyková) či mladší sestra (Karolína Lea Nováková) měly ponětí, mladíci za pomoci svého strýce (Václav Neužil) podnikají stále nebezpečnější záškodnické akce. Z jejich nadšení i exekutivní zmatenosti však není jasné, zdali jednají spíše z mladické rebelie, touhy dostát odkazu svého otce, anebo z upřímného a nevyhnutelného nesouhlasu s nespravedlivým režimem.
Režisér Tomáš Mašín, vzdálený příbuzný bratrů Ctirada a Josefa Mašína, se pokoušel jejich příběh zfilmovat už před více než deseti lety na základě knihy Zatím dobrý od Jana Nováka, nakonec však natáčení probíhalo až loni podle scénáře Marka Epsteina, jehož hlavním inspiračním zdrojem byl Odkaz od Barbary Masin (dcery Josefa mladšího). Tvůrci spolupracovali se stále žijícími Josefem Mašínem a jeho sestrou Zdenou, kvůli čemuž je lidsky pochopitelné, že se neodvážili pracovat s mašínovským dědictvím jakkoli radikálně.
Nekoordinovanost prvních akcí odráží i dezorientující kamera. Rebelující buřiči se snaží získat zbraně, aby mohli režimu škodit intenzivněji, nejednou však po nich zůstávají i mrtví. Těmi se film ale skoro vůbec nezabývá. Občas někdo z vyšetřovatelů prohodí, že zavražděný příslušník měl rodinu, ale nikoho to vlastně nezajímá a ani samotní Mašínové netrpí nijak zdrcujícími pocity viny. Vyprávění v podání Mašína a Epsteina je prosté psychologie i etiky, což je poměrně mrzuté, jelikož právě v těchto dvou rovinách by příběh rodiny Mašínů měl být nejsilnější.
Zůstává tak „jen“ řemeslně důstojné, ale emočně ploché převyprávění tehdejších událostí. Samozřejmě nijak nevadí, dvě a čtvrt hodiny dlouhý snímek nezaznamenává posloupnost mašínovských akcí zcela důsledně a některé postavy a vedlejší linky zjednodušuje a dramatizuje; to vše je zcela v pořádku. Nečiní tak ale v zájmu nějakého vývoje, díky němuž by pro diváka něco jinak skrytému vyplynulo na povrch. Bratři Mašínové jsou na konci vyprávění v podstatě stejní jako na začátku, dokonce i roztřesená kamera zůstává rovněž během závěrečného, zhruba tři čtvrtě hodiny trvajícího útěku skupiny do Západního Berlína – mladí muži se totiž navzdory získaným zkušenostem v boji necítí o nic komfortněji a jistěji než na začátku, snad jen jejich fyzické schránky jsou o poznání houževnatější.
Německý kameraman Friede Clausz přitom často využívá subjektivních, skoro až impresionistických záběrů, postavám ale pod kůži ani tak nepronikneme. Vyprávění se u klíčových momentů a osudových rozhodnutí téměř nepozastavuje, nenechává je doznít a namísto toho monotónně převypravuje jednotlivé epizodky. Ani první vraždu, ani rozhodnutí o překročení hranice tedy divák úplně nechápe a s hrdiny nemůže souznít. Vykreslení reálií převažuje nad morálním rozměrem dramatu a adekvátní zpomalení si vyslouží jen několik scén, převážně zahrnujících hrdě trpitelskou postavu matky Zdeny.
Oproti tematicky podobným televizním produkcím je však znát vyšší rozpočet a větší měřítko, do atmosféry 50. let jsme přeneseni věrohodně a akční pasáže nezaostávají. Přesto se nelze zbavit dojmu, že z hlediska oscarových bojů se jedná o přehnaně konzervativní sázku na jistotu na způsob Zátopka – a bylo by překvapením, kdyby myšlenkově prostý, leč žánrově kompetentní snímek zámořské akademiky opravdu zaujal.
SKUTEČNOST
Skupina bratří Mašínů byla ozbrojená skupina antikomunistů činná v letech 1951 až 1953 na území Československa a při svém útěku také v Německé demokratické republice. Jejími členy byli Ctirad Mašín a Josef Mašín, synové protinacistického odbojáře Josefa Mašína, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda.
V říjnu 1953 se členové skupiny rozhodli emigrovat přes Německou demokratickou republiku do Západního Berlína. Svého cíle nakonec dosáhli pouze bratři Mašínovi a Milan Paumer. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli během útěku dopadeni a následně v Československu popraveni.
Činnost skupiny je považována za kontroverzní. Členové skupiny, stejně jako část české veřejnosti, považují její akce za součást legitimního ozbrojeného odboje proti komunistickému režimu. Další část české veřejnosti vnímá členy skupiny jako vrahy, kteří používali ke svým záměrům nepřiměřené prostředky, a považují zabití neozbrojeného zajatce za zločin, který nelze obhajovat legitimním odbojem.
V roce 2008 český premiér Mirek Topolánek ocenil odbojovou činnost bratrů Mašínů a Milana Paumera soukromou iniciativou – Plaketou předsedy vlády. V roce 2011 udělil ministr obrany ČR Alexandr Vondra na pohřbu Ctirada Mašína oběma bratrům Vyznamenání Zlaté lípy.
ČLENOVÉ SKUPINY
Ctirad Mašín
Josef Mašín ml.
Milan Paumer
Václav Švéda
Zbyněk Janata
Ctibor Novák
Postavy a obsazení
• Postavy a obsazení
• Oskar Hes - Josef Mašín
• Jan Nedbal - Ctirad Mašín
• Adam Ernest - Milan Paumer
• Matyáš Řezníček - Václav Švéda
• Antonín Mašek - Zbyněk Janata
• Tatiana Dyková - Zdena Mašínová starší
• Karolína Lea Nováková - Zdena Mašínová mladší
• Václav Neužil - Ctibor Novák
• Stefan Konarske - kapitán StB Koller
• Saro Emirze - komisař Haneke
• Charles Lemming - plukovník Hoffmann
• Matěj Hádek - Zbyněk Roušar
• Karel Dobrý - plukovník StB
• Alžběta Malá - Hanka
• Petr Uhlík - Vladimír Hradec
• Daniela Kolářová - babička Ema Nováková
• Marián Mitaš - Josef Mašín starší (hlas Pavel Řezníček)
• David Bowles - kapitán Clark
• Adam Vacula - podporučík Adam
• Fritz Fenne - major Vopo
Ocenění
Český lev
2023 - Petr Bílek (Nejlepší film)
2023 - Tomáš Mašín (Nejlepší režie) (nominace)
2023 - Oskar Hes (Nejlepší herec) (nominace)
2023 - Jan Nedbal (Nejlepší herec) (nominace)
2023 - Tatiana Dyková (Nejlepší herečka) (nominace)
2023 - Stefan Konarske (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
2023 - Karolína Lea Nováková (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2023 - Marek Epstein (Nejlepší scénář) (nominace)
2023 - Friede Clausz (Nejlepší kamera) (nominace)
2023 - Petr Turyna (Nejlepší střih) (nominace)
2023 - David Titěra, Viktor Ekrt (Nejlepší zvuk) (nominace)
2023 - Karel Havlíček (Nejlepší hudba) (nominace)
2023 - Milan Býček (Nejlepší filmová scénografie) (nominace)
2023 - Ján Kocman (Nejlepší kostýmy) (nominace)
2023 - Adéla Anděla Bursová (Nejlepší masky) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.10.2023 Cinemart
Premiéra Slovensko: 26.10.2023 Cinemart SK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Poprvé na VOD: -
Tržby v ČR - Kč 20 498 223
Návštěvnost v ČR 120 710
„Film Bratři vypráví jeden z největších příběhů studené války o odbojové skupině bratrů Josefa a Ctirada Mašínových."
OBSAH
Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce, hrdiny protinacistického odboje, lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce. Zároveň si jsou vědomi odpovědnosti vůči mámě (Tatiana Dyková Vilhelmová) a sestře (Karolína Lea Nováková). Zakládají odbojovou skupinu, která má na svědomí řadu násilných činů, jejichž vyšetřováním je pověřen kapitán Státní bezpečnosti Koller (Stefan Konarske). Mašínové se stávají nejhledanějšími muži v zemi. Pokusí se o útěk do Západního Berlína, kde plánují vstoupit do americké armády s cílem osvobodit Československo. Pátrání po pětici členů odbojové skupiny pokračuje ve východním Německu, kde začíná jeden z největších honů na lidi v novodobé historii. Jen málokteré téma české historie vzbuzuje tolik emocí jako příběh snímku Bratři. (Cinemart)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Tímto filmem jsem doufal, že mi bude jednoznačně vysvětleno, proč bratři Mašínovi založili odbojovou organizaci a konali to, co konali až do jejich útěku na západ. Problém ale je, že první polovina filmu je podle mě dost zmatečná. Důvody vzniku odbojové skupiny pro mě nejsou natolik platné, aby je neměl po druhé světové válce s příchodem komunistů i zbytek národa, který se komunistům v tu chvíli nehodil. Celkově jsem v tom musel hledat hromadu souvislostí, než abych vše na první dobrou pochopil. Druhá polovina už je spíš takový survival thriller, který ale má pro změnu super atmosféru. Ve výsledku ale spíše zklamání, hlavně tedy po scénáristické stránce. Čekal jsem od toho větší vyjasnění jednotlivých souvislostí a snahu přesvědčit diváka, že Mašínové nejsou vrazi (nejsem ani pro jeden názor), což se reálně podle mě úplně nestalo.(Malarkey) 3*
Opatrné a selektivní heslo z Wikipedie, které psychologizuji nahrazuje patetickými vnějškovými "obrazy z dějin". Nejvíc se mu daří tam, kde opustí svoje jednoduché morální univerzum a soustředí se jen a jen na přežití a vůli, která oba Mašíny v tomhle filmu definuje asi nejvíc. Není to tak upocené jako jiné české pokusy o reflexi zlých padesátých, byť to trpí podobnými neduhy v charakterizaci doby a služebníků režimu. Na to, aby Bratři skutečně něco vypověděli o ožehavém tématu násilného odboje a morálních voleb, až moc pietně kličkují a schovávají se za klavír a něco, co by se dalo definovat jako "dějinná nutnost". Solidní režii, kameru, střih a herecké výkony jim nicméně nikdo neupře. (Maridold) 3*
Příběh Ctirada a Josefa Mašínů a jejich odbojové skupiny po dekády rozděluje tuzemskou společnost. Nebudu tu vynášet soudy, nicméně dlouhé roky připravovaný snímek musí rozdělit i samotné diváky. Zatímco rozjezd je docela působivý, po pár desítkách minut jsem si uvědomil, že sleduju poměrně ploché postavy bez vykreslení psychologického vývoje – prostě podniknou nějakou záškodnickou akci, pak provedou něco závažnějšího, přesto jako by se nechumelilo a jedeme dál. Nezamlčujeme, co všechno ústřední sourozenci dělali, ale prostě se k tomu nevyjadřujeme. Mladická rebelie? Nesouhlas s režimem? Souvisí s tím pak hlavně to, že si k nim nevytvoříme pražádný vztah. Nedostanou se pod kůži. Příjemnou výjimkou je matka chlapců, která se ničeho nedopustila, ale prožila si své a na hrdě trpící Tatianou Dykovou je „fajn“ pohled. Občas to možná chtělo u odbojářů lehce zastavit a nechat něco v divákovi doznít. Druhá polovina už na mě působila krapet monotónně. Řemeslně bez výhrad, ambiciózní, ale moc bezpečné, a tím pádem málo odvážné. (castor) 3*
VELKÁ RECENZE
Rozhodnutí o tom, jakého českého zástupce vyslat do oscarových bojů, leckoho překvapilo. Oproti nedokonalému, bezpochyby však odvážnému a podnětnému Úsvitu totiž Česká filmová a televizní akademie v polovině září upřednostnila Bratry. Historické drama z 50. let u nás v té době ještě nikdo neviděl, trailer však nepůsobil dojmem, že by se mělo jednat o jakkoli originální počin. Teď už můžeme říct, že výsledek skutečně v něčem originální je – především v tom, jak okatě se vyhýbá jakémukoli hodnocení dodnes kontroverzních událostí.
Prolog filmu nás zavádí do pankrácké věznice v roce 1942, kde je krutým výslechům podroben Josef Mašín, slavný legionář a jeden z představitelů odbojové skupiny Tři králové. „Bez svobody nelze žít, jen přežívat,“ píše v posledním dopise své rodině, a tak není divu, že když o necelou dekádu později musí republika čelit dalšímu totalitnímu režimu, jeho mladí a odvážní synové nehodlají jen tak sedět s rukama v klíně.
Bratři Ctirad (Jan Nedbal) a Josef mladší (Oskar Hes) se proto krůček po krůčku radikalizují, a aniž by o tom jejich matka (Tatiana Dyková) či mladší sestra (Karolína Lea Nováková) měly ponětí, mladíci za pomoci svého strýce (Václav Neužil) podnikají stále nebezpečnější záškodnické akce. Z jejich nadšení i exekutivní zmatenosti však není jasné, zdali jednají spíše z mladické rebelie, touhy dostát odkazu svého otce, anebo z upřímného a nevyhnutelného nesouhlasu s nespravedlivým režimem.
Režisér Tomáš Mašín, vzdálený příbuzný bratrů Ctirada a Josefa Mašína, se pokoušel jejich příběh zfilmovat už před více než deseti lety na základě knihy Zatím dobrý od Jana Nováka, nakonec však natáčení probíhalo až loni podle scénáře Marka Epsteina, jehož hlavním inspiračním zdrojem byl Odkaz od Barbary Masin (dcery Josefa mladšího). Tvůrci spolupracovali se stále žijícími Josefem Mašínem a jeho sestrou Zdenou, kvůli čemuž je lidsky pochopitelné, že se neodvážili pracovat s mašínovským dědictvím jakkoli radikálně.
Nekoordinovanost prvních akcí odráží i dezorientující kamera. Rebelující buřiči se snaží získat zbraně, aby mohli režimu škodit intenzivněji, nejednou však po nich zůstávají i mrtví. Těmi se film ale skoro vůbec nezabývá. Občas někdo z vyšetřovatelů prohodí, že zavražděný příslušník měl rodinu, ale nikoho to vlastně nezajímá a ani samotní Mašínové netrpí nijak zdrcujícími pocity viny. Vyprávění v podání Mašína a Epsteina je prosté psychologie i etiky, což je poměrně mrzuté, jelikož právě v těchto dvou rovinách by příběh rodiny Mašínů měl být nejsilnější.
Zůstává tak „jen“ řemeslně důstojné, ale emočně ploché převyprávění tehdejších událostí. Samozřejmě nijak nevadí, dvě a čtvrt hodiny dlouhý snímek nezaznamenává posloupnost mašínovských akcí zcela důsledně a některé postavy a vedlejší linky zjednodušuje a dramatizuje; to vše je zcela v pořádku. Nečiní tak ale v zájmu nějakého vývoje, díky němuž by pro diváka něco jinak skrytému vyplynulo na povrch. Bratři Mašínové jsou na konci vyprávění v podstatě stejní jako na začátku, dokonce i roztřesená kamera zůstává rovněž během závěrečného, zhruba tři čtvrtě hodiny trvajícího útěku skupiny do Západního Berlína – mladí muži se totiž navzdory získaným zkušenostem v boji necítí o nic komfortněji a jistěji než na začátku, snad jen jejich fyzické schránky jsou o poznání houževnatější.
Německý kameraman Friede Clausz přitom často využívá subjektivních, skoro až impresionistických záběrů, postavám ale pod kůži ani tak nepronikneme. Vyprávění se u klíčových momentů a osudových rozhodnutí téměř nepozastavuje, nenechává je doznít a namísto toho monotónně převypravuje jednotlivé epizodky. Ani první vraždu, ani rozhodnutí o překročení hranice tedy divák úplně nechápe a s hrdiny nemůže souznít. Vykreslení reálií převažuje nad morálním rozměrem dramatu a adekvátní zpomalení si vyslouží jen několik scén, převážně zahrnujících hrdě trpitelskou postavu matky Zdeny.
Oproti tematicky podobným televizním produkcím je však znát vyšší rozpočet a větší měřítko, do atmosféry 50. let jsme přeneseni věrohodně a akční pasáže nezaostávají. Přesto se nelze zbavit dojmu, že z hlediska oscarových bojů se jedná o přehnaně konzervativní sázku na jistotu na způsob Zátopka – a bylo by překvapením, kdyby myšlenkově prostý, leč žánrově kompetentní snímek zámořské akademiky opravdu zaujal.
SKUTEČNOST
Skupina bratří Mašínů byla ozbrojená skupina antikomunistů činná v letech 1951 až 1953 na území Československa a při svém útěku také v Německé demokratické republice. Jejími členy byli Ctirad Mašín a Josef Mašín, synové protinacistického odbojáře Josefa Mašína, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda.
V říjnu 1953 se členové skupiny rozhodli emigrovat přes Německou demokratickou republiku do Západního Berlína. Svého cíle nakonec dosáhli pouze bratři Mašínovi a Milan Paumer. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli během útěku dopadeni a následně v Československu popraveni.
Činnost skupiny je považována za kontroverzní. Členové skupiny, stejně jako část české veřejnosti, považují její akce za součást legitimního ozbrojeného odboje proti komunistickému režimu. Další část české veřejnosti vnímá členy skupiny jako vrahy, kteří používali ke svým záměrům nepřiměřené prostředky, a považují zabití neozbrojeného zajatce za zločin, který nelze obhajovat legitimním odbojem.
V roce 2008 český premiér Mirek Topolánek ocenil odbojovou činnost bratrů Mašínů a Milana Paumera soukromou iniciativou – Plaketou předsedy vlády. V roce 2011 udělil ministr obrany ČR Alexandr Vondra na pohřbu Ctirada Mašína oběma bratrům Vyznamenání Zlaté lípy.
ČLENOVÉ SKUPINY
Ctirad Mašín
Josef Mašín ml.
Milan Paumer
Václav Švéda
Zbyněk Janata
Ctibor Novák
Postavy a obsazení
• Postavy a obsazení
• Oskar Hes - Josef Mašín
• Jan Nedbal - Ctirad Mašín
• Adam Ernest - Milan Paumer
• Matyáš Řezníček - Václav Švéda
• Antonín Mašek - Zbyněk Janata
• Tatiana Dyková - Zdena Mašínová starší
• Karolína Lea Nováková - Zdena Mašínová mladší
• Václav Neužil - Ctibor Novák
• Stefan Konarske - kapitán StB Koller
• Saro Emirze - komisař Haneke
• Charles Lemming - plukovník Hoffmann
• Matěj Hádek - Zbyněk Roušar
• Karel Dobrý - plukovník StB
• Alžběta Malá - Hanka
• Petr Uhlík - Vladimír Hradec
• Daniela Kolářová - babička Ema Nováková
• Marián Mitaš - Josef Mašín starší (hlas Pavel Řezníček)
• David Bowles - kapitán Clark
• Adam Vacula - podporučík Adam
• Fritz Fenne - major Vopo
Ocenění
Český lev
2023 - Petr Bílek (Nejlepší film)
2023 - Tomáš Mašín (Nejlepší režie) (nominace)
2023 - Oskar Hes (Nejlepší herec) (nominace)
2023 - Jan Nedbal (Nejlepší herec) (nominace)
2023 - Tatiana Dyková (Nejlepší herečka) (nominace)
2023 - Stefan Konarske (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
2023 - Karolína Lea Nováková (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2023 - Marek Epstein (Nejlepší scénář) (nominace)
2023 - Friede Clausz (Nejlepší kamera) (nominace)
2023 - Petr Turyna (Nejlepší střih) (nominace)
2023 - David Titěra, Viktor Ekrt (Nejlepší zvuk) (nominace)
2023 - Karel Havlíček (Nejlepší hudba) (nominace)
2023 - Milan Býček (Nejlepší filmová scénografie) (nominace)
2023 - Ján Kocman (Nejlepší kostýmy) (nominace)
2023 - Adéla Anděla Bursová (Nejlepší masky) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.10.2023 Cinemart
Premiéra Slovensko: 26.10.2023 Cinemart SK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Poprvé na VOD: -
Tržby v ČR - Kč 20 498 223
Návštěvnost v ČR 120 710
Tvůrci a herci
Tomáš Mašín (Režie), Petr Bílek (Produkce), Karel Havlíček (Hudba), Friede Clausz (Kamera), Petr Turyna (Střih), Petra Vaněk Svarinská (Casting), Milan Býček (Scénografie), Daniel Navrátil (Scénografie), Ján Kocman (Kostýmy), David Titěra (Zvuk), Viktor Ekrt (Zvuk), Adéla Anděla Bursová (Masky), Marek Epstein (Scénář), Oskar Hes (Herec), Jan Nedbal (Herec), Tatiana Dyková (Herec), Adam Ernest (Herec), Stefan Konarske (Herec), Karolína Lea Nováková (Herec), Matěj Hádek (Herec), Matyáš Řezníček (Herec), Tony Mašek (Herec), Václav Neužil ml. (Herec), Karel Dobrý (Herec), Alžběta Malá (Herec), Petr Uhlík (Herec), Daniela Kolářová (Herec), Marián Mitaš (Herec), Pavel Řezníček (Herec), Jan Jankovský (Herec), David Bowles (Herec), Filip Teller (Herec), Jiří Racek (Herec), Saro Emirze (Herec), Ondřej Jiráček (Herec), Daniel Kamen (Herec), Fritz Fenne (Herec), Jan Teplý ml. (Herec), Nikol Kouklová (Herec), Tomáš Juřička (Herec), Jevgenij Libezňuk (Herec), Adam Vacula (Herec), Petr Kuryltso (Herec), Jacob Erftemeijer (Herec), Claudia Vašeková (Herec), Juraj Bača (Herec), Jiří Imlauf (Herec), Vladimír Hauser (Herec), František Mitáš (Herec), Lucie Ingrová (Herec), Jiří Kout (Herec), Aleš Bílík (Herec), Zlatko Teskere (Herec), Zdeněk Julina (Herec), Adam Langer (Herec), Klaus Münster (Herec), Patrik Polívka (Herec), Dita Zábranská (Herec), Kryštof Krhovják (Herec), Philipp Schenker (Herec), Zdeněk Suchar (Herec), Mark Kristián Hochman (Herec), Ondřej Volejník (Herec), David Smečka (Herec), Charles Lemming (Herec), Kateřina Jebavá (Herec), Martin Němec (Herec), Igor Ondříček (Herec), Joe Weintraub (Herec), Milan Enčev (Herec), Petr Prokeš (Herec), Jiří Vojta (Herec), Veronika Bellová (Herec), Karolína Růžičková (Herec), Hana Frejková (Herec), Zbyšek Humpolec (Herec), Vlastimil Burda (Herec), Miroslav Sýkora (Herec), Kateřina Holánová (Herec), Monika Zoubková (Herec), Jan Battěk (Herec), Veronika Janků (Herec), Jan Lyčka (Herec)
2023/13Česko, Slovensko/Česko, Slovensko/Dobrodružný, Historický, Drama
Zajímavost k filmu
- Film se mj. natáčel v Praze na Švehlově koleji.
- Režisér Tomáš Mašín pustil film i samotnému Josefu Mašínovi – dovezl mu ho do kalifornské Santa Barbary, kde samotný Josef v době promítání filmu žil. Vyjádřil se, že byl se snímkem spokojený, ale opak byl pravdou. Josef později prohlásil: „Postavy ve filmu nesou naše jména, ale jinak v nich sebe ani bráchu vůbec nepoznávám. Film vypravuje nějaký příběh, ale ten rozhodně není náš.“
- V čase 01:37:45, v kratším záběru z vyšetřovací místnosti, se v roli bijce objevila legenda bojových sportů Luboš Vrňata.
- V historii udělování Českých lvů se jedná o první snímek, který zvítězil v kategorii Nejlepší film, aniž by uspěl v jakékoliv jiné kategorii.
- Zbyněk Roušar (Matěj Hádek) byl po odsouzení na doživotí propuštěn po deseti letech, tj. v září 1965. V roce 1979 zemřel. Vladimír Hradec (Petr Uhlík) byl odsouzen na 22 let (jeho rodiče dostali 18 let a bratr 16 let vězení). Propuštěn byl po deseti letech v roce 1964 a umírá v roce 2020. Sestra Mašínová (Karolina Lea Novakova) strávila několik měsíců na samotce ve věznicích v Olomouci a Praze-Ruzyni, kde byla téměř denně podrobována výslechům. Na jaře 1954 ji propustili na svobodu, ale StB ji i nadále bedlivě sledovala až do roku 1965. Ostatky popravených Václava Švédy (Adam Ernest), Zbyňka Janaty (Tony Masek) a Ctibora Nováka (Václav Neužil) byly hozeny do šachty hromadného hrobu Ďáblického hřbitova, do stejných míst, kde nacisté pohřbívali české oběti.
- Dokumentární verze příběhu bratří Mašínů se natočila pod názvem Útěk do Berlína (2023).
- V záběru, kdy je vidět autobusová zastávka, leckoho zaskočí označníky ČSAD (tzv. sluníčko) na sloupku typu „mikulášská hůl“. Tyto označníky (žlutý sloupek s kulatou smaltovnou cedulí a logem ČSAD) se však začaly používat již od roku 1949 a staly se postupně symbolem meziměstské a příměstské dopravy po několik desetiletí.
- Miloš Forman se velmi zajímal o možnost točit podle knihy Jana Nováka „Zatím dobrý“, která téma bratři Mašinů zpracovává.
- Film vznikl i díky crowfundingové sbírce na Hithitu, kde nejvyšší přispěvatel na vznik filmu měl možnost projít celou trasu útěku s Josefem Mašínem mladším osobně.
- Filmová premiéra byla určena na datum 26. října 2023, tedy na výročí sedmdesáti let od společného útěku bratrů Mašínových do Západního Berlína.
- Oskar Hes (Josef Mašín) a Jan Nedbal (Ctirad Mašín) si podruhé zahráli bratry ve filmu. První příležitostí pro ně byl seriál Král Šumavy: Fantom temného kraje (od r. 2022).
- Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 15 milionů korun.
- Režisér Tomáš Mašín je vzdálený příbuzný bratrů Mašínů. Jeho prapradědeček byl bratrem dědy, tedy prastrýcem odbojářů.
- Josef Mašín si s režisérem prošel trasu jejich útěku bývalým východním Německem. S jeho zesnulým bratrem Ctiradem se režisér osobně nesetkal.
- Začiatkom septembra 2023 Česká filmová a televízna akadémia oznámila, že film bude Českú republiku reprezentovať v súťaži o Oscara za najlepší cudzojazyčný film.
- Režisér Tomáš Mašín pustil film i samotnému Josefu Mašínovi – dovezl mu ho do kalifornské Santa Barbary, kde samotný Josef v době promítání filmu žil. Vyjádřil se, že byl se snímkem spokojený, ale opak byl pravdou. Josef později prohlásil: „Postavy ve filmu nesou naše jména, ale jinak v nich sebe ani bráchu vůbec nepoznávám. Film vypravuje nějaký příběh, ale ten rozhodně není náš.“
- V čase 01:37:45, v kratším záběru z vyšetřovací místnosti, se v roli bijce objevila legenda bojových sportů Luboš Vrňata.
- V historii udělování Českých lvů se jedná o první snímek, který zvítězil v kategorii Nejlepší film, aniž by uspěl v jakékoliv jiné kategorii.
- Zbyněk Roušar (Matěj Hádek) byl po odsouzení na doživotí propuštěn po deseti letech, tj. v září 1965. V roce 1979 zemřel. Vladimír Hradec (Petr Uhlík) byl odsouzen na 22 let (jeho rodiče dostali 18 let a bratr 16 let vězení). Propuštěn byl po deseti letech v roce 1964 a umírá v roce 2020. Sestra Mašínová (Karolina Lea Novakova) strávila několik měsíců na samotce ve věznicích v Olomouci a Praze-Ruzyni, kde byla téměř denně podrobována výslechům. Na jaře 1954 ji propustili na svobodu, ale StB ji i nadále bedlivě sledovala až do roku 1965. Ostatky popravených Václava Švédy (Adam Ernest), Zbyňka Janaty (Tony Masek) a Ctibora Nováka (Václav Neužil) byly hozeny do šachty hromadného hrobu Ďáblického hřbitova, do stejných míst, kde nacisté pohřbívali české oběti.
- Dokumentární verze příběhu bratří Mašínů se natočila pod názvem Útěk do Berlína (2023).
- V záběru, kdy je vidět autobusová zastávka, leckoho zaskočí označníky ČSAD (tzv. sluníčko) na sloupku typu „mikulášská hůl“. Tyto označníky (žlutý sloupek s kulatou smaltovnou cedulí a logem ČSAD) se však začaly používat již od roku 1949 a staly se postupně symbolem meziměstské a příměstské dopravy po několik desetiletí.
- Miloš Forman se velmi zajímal o možnost točit podle knihy Jana Nováka „Zatím dobrý“, která téma bratři Mašinů zpracovává.
- Film vznikl i díky crowfundingové sbírce na Hithitu, kde nejvyšší přispěvatel na vznik filmu měl možnost projít celou trasu útěku s Josefem Mašínem mladším osobně.
- Filmová premiéra byla určena na datum 26. října 2023, tedy na výročí sedmdesáti let od společného útěku bratrů Mašínových do Západního Berlína.
- Oskar Hes (Josef Mašín) a Jan Nedbal (Ctirad Mašín) si podruhé zahráli bratry ve filmu. První příležitostí pro ně byl seriál Král Šumavy: Fantom temného kraje (od r. 2022).
- Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 15 milionů korun.
- Režisér Tomáš Mašín je vzdálený příbuzný bratrů Mašínů. Jeho prapradědeček byl bratrem dědy, tedy prastrýcem odbojářů.
- Josef Mašín si s režisérem prošel trasu jejich útěku bývalým východním Německem. S jeho zesnulým bratrem Ctiradem se režisér osobně nesetkal.
- Začiatkom septembra 2023 Česká filmová a televízna akadémia oznámila, že film bude Českú republiku reprezentovať v súťaži o Oscara za najlepší cudzojazyčný film.
Odkazy
Hrají:
Oskar Hes, Jan Nedbal, Tatiana Dyková, Adam Ernest, Stefan Konarske, Karolína Lea Nováková, Matěj Hádek, Matyáš Řezníček, Tony Mašek, Václav Neužil ml., Karel Dobrý, Alžběta Malá, Petr Uhlík, Daniela Kolářová, Marián Mitaš, Pavel Řezníček, Jan Jankovský, David Bowles, Filip Teller, Jiří Racek, Saro Emirze, Ondřej Jiráček, Daniel Kamen, Fritz Fenne, Jan Teplý ml., Nikol Kouklová, Tomáš Juřička, Jevgenij Libezňuk, Adam Vacula, Petr Kuryltso, Jacob Erftemeijer, Claudia Vašeková, Juraj Bača, Jiří Imlauf, Vladimír Hauser, František Mitáš, Lucie Ingrová, Jiří Kout, Aleš Bílík, Zlatko Teskere, Zdeněk Julina, Adam Langer, Klaus Münster, Patrik Polívka, Dita Zábranská, Kryštof Krhovják, Philipp Schenker, Zdeněk Suchar, Mark Kristián Hochman, Ondřej Volejník, David Smečka, Charles Lemming, Kateřina Jebavá, Martin Němec, Igor Ondříček, Joe Weintraub, Milan Enčev, Petr Prokeš, Jiří Vojta, Veronika Bellová, Karolína Růžičková, Hana Frejková, Zbyšek Humpolec, Vlastimil Burda, Miroslav Sýkora, Kateřina Holánová, Monika Zoubková, Jan Battěk, Veronika Janků, Jan Lyčka