E.T. - Mimozemšťan / E.T.: The Extra-Terrestrial (1982/115/USA/Rodinný, Sci-Fi, Dobrodružný, Drama) 83% -Blu-ray-
26.02.2018 12:06
JEDNOU VĚTOU
„Malý mimozemšťánek se po přistání na Zemi ztratil a nemůže se "svými" navázat spojení. Ještě ke všemu se ocitl v rukou vědců a touhou po domově chřadne víc a víc..."
OBSAH
Nedaleko předměstí Los Angeles přistála kosmická loď mimozemšťanů. Podivné postavičky se rozešly sbírat vzorky do okolí a jen jedna z nich se dostala až na kraj lesa. Okouzlena světly velkoměsta zapomněla na své poslání. Proto se nedostala včas na palubu a uvízla na naší planetě. Úkryt nalezl mimozemšťan v kůlně nejbližšího domu a tady ho objevil desetiletý Elliot, který ho představil i svým sourozencům. Stali se z nich kamarádi, ale tomu malému, kterému děti začaly říkat E.T., se strašně stýská po domově a chce stůj co stůj s těmi "svými" navázat spojení. Nezdaří se a E.T. se rozstoná. V té době už je jeho úkryt vypátrán a nemocný mimozemšťánek se ocitne v rukou vědců. Z hodiny na hodinu chřadne až přístroje konstatují jeho smrt. Jen Elliotovi dá najevo, že tomu tak není a že se mu podařilo navázat kontakt s domovem. Dětem se podaří svého kamaráda ze vzdálené planety zachránit.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
To je tak, když člověk nic nepamatuje a je odkojen digitálním zvěrstvem současné kinematografie (většina zdejšího CSFD osazenstva), ten nemůže mít k takovému filmu vztah. Brána v potaz inflace, je to 4. nejnavštěvovanější film všech dob, ale to není to, co ´E.T.Mimozemšťana´ činí nejzásadnějším filmem 80.let. Tím faktorem je ohlas, který vzbudil. Pohádka, která doháněla v kinech k slzám všechny bez rozdílu věku (sám jsem byl svědkem, plakal i můj tvrďák otec :o), mezi lidmi se jeden čas skoro o ničem jiném nemluvilo (podobný ohlas u nás za bolševika měl už snad jenom Sandokan a seriál ´Já, Claudius´), mít figurku Ítýho patřilo k povinné výbavě každé české rodiny a nejenom té české. A těch nepodařeným filmových klonů, které následovaly, ty byste ani nespočítali. Prostě jeden velký fenomén a kdo tvrdí něco jiného, lže sám sobě. A je pozoruhodné, že ten film funguje i dneska (mám potvrzeno po dnešní blu-ray projekci). To, jak je celý film v podstatě koncipován z dětského pohledu věčným dítětem Spielbergem, kdy první dvě třetiny stopáže nevidíme do tváře dospělých lidí (vyjma samozřejmě Elliotovy maminky), timing jednotlivých scén a pře-ná-dhe-rná hudba skladatelského boha Johna Williamse, to vše činí z filmu ojedinělou záležitost, u které – pokud nejste cynik, blbec či obojí dohromady – na konci zaslzíte také. (Lima) 5*
Viděl jsem to teprve tedka po mnoha mnoha moc letech a nelituji čekání. Už chápu, proč tento film měl ve své době takový úspěch. Nevinný roztomilý a hravý mimozemstan, který se citoě a myšlenkově spojí s malým klukem. Snaží se kontaktovat sobě podobné, aby pro něj přiletěli. Mladá Drew Barrymore, která v jednu chvíli poví, že bude vždycky hodná mě velmi rozesmála(nevím jestli za pár let když začla brát drogy říkala to samé, ale radši neřešit =o))). FIlm je krásně natočen. Je v něm dětská duše Stevena Spielberga a příjemný výkon mladé hlavní role. Jestli jsem si všiml dobře, mladý hlavní hrdina se chvíli líbá s Elenou Eleniak, kdyb ten klučina věděl jak tato slečna bude vypadat za pár let např v Pobřežní hlídce bůh ví na jaký film by se to zvrhlo. :). Hudba Johna Williamse je kouzelně pohádková. Filmu nejde asi nic vytknout krom toho, že je celkem dost mířen na mladší publikum, ale kdo ze starších by nechtěl taky zažít něco podobného? (Djkoma) 5*
„Come...“ - „Stay...“ Vzhledem něco mezi perskou kočkou, Leprechaunem a želvou s krunýřem v exekuci (ostatně Morla z Nekonečného příběhu jako by mu z břicha vypadla) - činností pak botanik, léčitel, transvestita, notorický telefonista a příležitostný alkoholik (snad ne naopak). Kdo by toho bezpohlavního mimozemšťana, co si může svítit na dloubání holubů, neznal.. Při vzpomínce na Scottova Vetřelce je patrné, že není hostitel jako hostitel aneb vnímavá science-fiction pohádka o toleranci, přátelství a vyrovnání se s rozvodem rodičů (odchodem jednoho z nich). Zkrátka domácí hřiště Malého-velkého Vypravěče, na které se budu vždycky rád vracet.. Ohledně citového vydírání říkám možná, ale na Spielberga trestní oznámení podávat nehodlám, ostatně, nejede v tom sám. Schválně si pusťte posledních 15 minut bez skvostné hudby Johna Williamse a zjistíte, kdo v tomhle vyděračském komplotu vlastně tahal za nitky.. (Gilmour93) 5*
VELKÁ RECENZE
Rok 1982 byl plný filmů, které dodneška nezapadly: téměř neznámý britský herec Ben Kingsley si zahrál Gándhího v historickém velkofilmu, Meryl Streepová sebrala Magdě Vášáryové hlavní roli v Sophiině volbě, na cestu pomsty poprvé vyrazil Sylvester Stallone jako Rambo, z Dustina Hoffmana se stala sympatická Tootsie, svářečka Alex zatančila Flashdance a ve filmu Blade Runner honil detektiv Rick Deckard v podání Harrisona Forda lidské klony v Los Angeles.
Ale nad všemi hrdiny a hrdinkami u diváků jasně zvítězil ošklivý vrásčitý mimozemšťan, který se tak strašně chtěl vrátit domů. Už po prvních pár týdnech promítání bylo jasné, že režisér Steven Spielberg pod názvem E. T. - Mimozemšťan natočil trhák.
Pro generaci dnešních třicátníků znamená dodneška tento snímek jednoznačně nejoblíbenější dětský film. Rodinná pohádka o přátelství mimozemšťana a desetiletého chlapce do dnešního dne na celém světě vydělala 705 milionů dolarů. Po jedenáct let se tento snímek držel v čele nejúspěšnějších filmů vůbec a teprve v roce 1993 ho v návštěvnosti porazil Jurský park stejného režiséra.
Steven Spielberg po celá ta léta tvrdošíjně odmítal natočil pokračování filmu, o kterém dodneška mluví jako o svém splněném dětském snu. K dvacátým narozeninám však dal svému E. T. dáreček: obnovenou premiéru filmu ve vylepšené digitalizované verzi s přidanými scénami, které tehdy nebylo možné kvůli technické nedostatečnosti použít. Amerika ji uvidí 22. března, my o šest dnů později.
Steven Spielberg měl už počátkem 80. let, než natočil E. T. - Mimozemšťana, pověst mimořádně úspěšného režiséra. Měl za sebou extrémně divácky oblíbené Čelisti s nominací na Oscara za nejlepší film, Blízká setkání třetího druhu, za něž byl poprvé nominován jako režisér, a první díl Indiana Jonese, Dobyvatele ztracené archy. V průběhu dvou desetiletí takových trháků na jeho kontě toho přibylo ještě víc včetně dvou dílů Jurského parku a dalších dvou Indiana Jonesů.
Po fenomenálním úspěchu E. T. - Mimozemšťana mu však začalo vadit, že se o něm mluví jenom jako o komerčně úspěšném tvůrci, a začal točit i ambicióznější filmy. Tato linie jeho tvorby vyvrcholila v roce 1993 vysněným Schindlerovým seznamem, za který dostal sedm Oscarů včetně toho za režii. Pověst režiséra umělecky náročných snímků potvrdil dramatem Zachraňte vojína Ryana. Dnes patří k nejúspěšnějším, a hlavně nejvlivnějším lidem Hollywoodu.
Scenáristce Melisse Mathissonové v době, kdy psala scénář k E. T., nebylo ještě třicet let a chodila s hercem Harrisonem Fordem. Vzali se a téměř celou dobu bylo jejich manželství považováno za jedno z nejstabilnějších v Hollywoodu. Předloni na podzim však oznámili, že se rozcházejí. Melissa teď žije sama s dvěma dětmi a angažuje se v hnutí za osvobození Tibetu. Třeba se sejde se svým bývalým manželem na obnovené premiéře E. T. - Mimozemšťana, protože Ford hrál v tomto filmu epizodní roli, i když už byl v roce 1982 slavným hercem. Jeho štěk se nakonec do filmu ani nedostal, ale teď by se měl možná zase vrátit.
Chlapeček v červené mikině s kapucou, který tak usilovně šlapal na kole, aby zachránil E. T. před agenty FBI, se jmenuje Henry Thomas. Tehdy mu bylo jedenáct a po dvaceti letech má na svém kontě dalších třicet rolí. Například ve Formanově Valmontovi, kde hrál mladého Dancenyho, který na konci zabije titulní postavu, nebo v Legendě o vášni. Sám však přiznává, že nenadálý úspěch E. T. mu cestu k herectví spíš znesnadnil. Aby totiž příliš nepropadl slávě, přijímal role v nízkorozpočtových a nezávislých filmech. S jedním takovým se před čtyřmi lety dostal i na karlovarský festival. Všichni, kteří se tam s ním tehdy setkali, mluví o tom, že působil plachým a nenápadným dojmem.
Opačný přístup ke slávě zvolila tehdy sedmiletá Drew Barrymoreová, která hrála malou Gertie. Tu totiž úspěch tak pobláznil, že se ve třinácti musela léčit ze závislosti na alkoholu a celé dospívání strávila bojem s kokainem. Teď je sice jednou z nejvyhledávanějších hereček Hollywoodu, ale problémy ji pronásledují dál. V loňském roce se rozvedla po šesti měsících manželství s komikem Tomem Greenem. Poprvé se vdávala jako devatenáctiletá a ani toto manželství nepřežilo rok. Jediný, kdo se za těch dvacet let určitě nijak nezměnil, je E. T.
E. T. nemá vlastně jméno, ta zkratka znamená v angličtině prostě Mimozemšťan (E.T. the Extra-Terrestrial). Ani scenáristka Melissa Mathisonová, ani režisér Steven Spielberg nikdy neprozradili, odkud E. T. pocházel nebo jakého byl pohlaví. Můžeme se jen dohadovat, že to byl pravděpodobně dospělý jedinec, přestože na Zemi se skamarádil s dětmi a dospělých, kteří se ho snažili chytit a použít k vědeckým účelům, se bál.
Výtvarník Carlo Rimbaldi ho udělal spíš ošklivého, ale jeho podoba je propracována do nejmenších detailů a jeho mimika dodnes dojímá. Dnes, ve věku počítačové animace, je dojemný i způsob, jakým jej režisér Spielberg a trikaři ve studiu Georgese Lukase oživili - v celkových záběrech jeho kostým oblékali liliputáni, v detailech se pracovalo s loutkou. Hlas mimozemšťanovi propůjčila Debra Wingerová.
Už po několika týdnech promítání bylo jasné, že se s diváky při pohledu na vrásčitou postavičku něco děje, protože vzali kina útokem. Plyšoví E. T. v brzké době zaplavili díky obchodní obratnosti Stevena Spielberga dětské pokojíky po celém světě. Stranou celosvětového běsnění nezůstala ani Americká filmová akademie, která film nominovala na devět Oscarů včetně těch nejprestižnějších za nejlepší film a za režii. Jenomže většinu ocenění v hlavních kategoriích získala velkolepá historická freska Gándhí Richarda Attenborougha, takže na Mimozemšťana nakonec zbyli Oscaři jen čtyři - za zvuk, zvukové efekty, zvláštní efekty a filmovou hudbu.
Divákům na celém světě však byl počet Oscarů zřejmě lhostejný. Jednoduchý příběh je oslovil svým humorem i napětím, tajemstvím, které se nesnaží za každou cenu vysvětlit, a hlavně tím, jak volá po harmonii a přátelství.
Při znovuuvedení E. T. - Mimozemšťana do kin se Steven Spielberg nechal inspirovat tím, co udělal jeho dávný kamarád George Lucas před pěti lety se svými Hvězdnými válkami. Také je znovu uvedl v roce jejich dvacátého výročí a sklidil s nimi velký úspěch.
E. T. se však vrací notně oprášený. Spielberg nechal počítačově upravit některé nepoužité scény. Jednou z nich je, jak se Elliot s E. T. koupou ve vaně. Na počítači je nově upravena i původní, Oscarem oceněná hudba. Ve filmu bude i několik dalších menších zásahů: agenti FBI přišli o své zbraně, kterými k smrti vystrašili malého Elliota, protože režisér řekl, že na malé děti se pistolemi mířit nebude. Slovo teroristi, které použije Elliotova matka, když vidí děti řítící se ulicemi na kolech, nahradí nadávka, která nevzbuzuje po 11. září 2001 takové asociace.
Film bude samozřejmě doprovázet obrovská reklamní kampaň, takže se můžeme těšit, že vrásčitý ustaraný obličejík s velkýma očima na nás za chvíli bude zírat odevšad. A další generace dětí si bude ve školách hrát na „E. T. volá domů“.
O FILMU
»Má strach. Je naprosto opuštěný. Je vzdálen od svého domova na 3 miliony světelných roků.« To říká reklamní snímek o E.T. - Mimozemšťanovi, a slibuje film plný dobrodružství, citů a nebeských záhad. A to, co obecenstvo nakonec zhlédlo na plátně, reklamním slibům opravdu odpovídalo. Ovšem tak, jak tomu u legend obyčejně bývá, nápad nevznikl spontánně v hlavách tvůrců. Původně existoval zcela odlišný příběh, který teprve postupně dostával podobu filmového scénáře. Spielberg byl původně zaujat historkou, o které přemýšlel během průzkumů na svůj film o prvním setkání s bytostmi z jiné planety - BLÍZKÁ SETKÁNÍ TŘETÍHO DRUHU.
»Mělo to něco společného s jednou venkovskou rodinou, která byla jednoho večera ohrožena bytostmi z jiné planety. Ty se pokoušely dostat do jejich domu, vozily se na jejich krávách a působily všeobecný zmatek,« vzpomíná Spielberg. První náčrt tohoto scénáře skutečně vznikl a jmenoval se Noční obloha. »Když jsem si ale tento scénář přečetl, pochopil jsem, že to není příběh, jaký bych chtěl točit. Byl zcela proti mým vlastním představám.« Ještě jako malý chlapec byl Spielberg očarován představou, že kdyby mimozemšťané navštívili naši planetu, byli by spíše přátelští než zlí,. »Poprvé jsem viděl spad meteoritů když mi bylo asi pět let,« vzpomíná. »Tehdy mě vzal otec do volné přírody v New Jersey. Rozprostřeli jsme deku, lehli si na ni a pozorovali oblohu, kterou křižovaly všechny ty hvězdné meteority. Nikdy mě nenapadlo, že by to bylo strašidelné. Tatínek četl mnoho science-fiction, které obvykle pojednávaly o hrozivých mimozemšťanech, jak napadli naši planetu. Ale tatínek vždycky říkal: kdyby mimozemšťané vyvinuli takovou techniku, aby z tak úžasných vzdáleností mohli doletět až na Zemi, určitě by to nedělali z nějakých nepřátelských nebo útočných pohnutek. <>Obrázek nenalezen<> Učinili by tak proto, aby poznali systém života na jiné planetě, podělili se o své vědomosti a získali nové. Otec vždycky tvrdil, že existuje-li něco mimo náš svět, je to dobré, nikoli špatné.« O jednom detailu z Noční oblohy však Spielberg stále přemýšlel - totiž že jeden z mimozemšťanů zůstane na Zemi. Spielberg tento projekt sice odložil, ale stále ho pronásledovala myšlenka, že by mohl vytvořit film o setkání rozdílných světů - a nakonec se uchýlil ke svým hluboce osobním vzpomínkám, což vyústilo v jeho snad nejhlubší intimní výpověď. »Vždycky jsem chtěl vyprávět o reakci dítěte, o chlapci, jehož rodiče se rozešli v době, kdy mu bylo pouhých 10 let. A to vlastně ovlivnilo jeho celý život. Možná, že E.T. byla má vlastní neuvědomělá fantazie z dětských snů, můj zvláštní přítel, který mě, dítě, zachraňoval před smutkem z rozchodu rodičů,« říká Spielberg.
Tyto neurčité myšlenky se nakonec zformovaly, zatímco Spielberg pozoroval písečné duny tísíc mil od domova. »Natáčel jsem DOBYVATELE ZTRACENÉ ARCHY, osamělý režisér v tuniské poušti . Cítil jsem se dost opuštěný, což se stává, když člověk režíruje film. A najednou, jako rána mě udeřil nápad. Příběh E.T. se mi zrodil v hlavě a pro dalších pár dnů to pokračovalo až jsem dospěl ke konci.« Spielberg si vzpomíná, že miloval ČERNÉHO HŘEBCE, film o rodícím se přátelství mezi chlapcem a divokým koněm, který se octl na pobřeží po neštěstí na moři. Snímek velmi jemně režíroval Caroll Ballard. Autorkou scénáře byla mladá spisovatelka Melissa Mathisonová, která byla náhodně na natáčení Ztracené archy v Tunisku spolu s bývalým manželem Harrisonem Fordem.
»Pokoušela jsem se tehdy adaptovat jednu knihu, na níž jsem si koupila práva, a nešlo mi to. Cítila jsem se dost mizerně,« vzpomíná Mathisonová. »Jednou jsme se Stevenem hledali škorpiony mezi skalami a on se mě najednou zeptal, jestli bych pro něj napsala scénář. Namítala jsem, že už se do takové práce nepustím, protože jsem měla na mysli své neúspěšné pokusy. Ale Steven vyslovil tuto premisu: což když se malý mimozemšťan najednou ocitne na zemi a najde ho malý chlapec?« Spielberg vzpomíná: »Domníval jsem se, že Melissa je pro můj příběh ta nejlepší autorka. Věděl jsem, jak má ráda děti a příběhy o dětech i pohádky a také úžasný vztah k přírodě.« Mathisonová se nemohla ubránit takovému pokušení. »Myšlenka, že by to mohl být dětský film o bytosti z vesmíru, byla tak jedinečná, že jsem jí nemohla odolat.«
Spielberg a jeho dlouholetá spolupracovnice Kathleen Kennedyová přesvědčili nakonec Mathisonovou, aby se pokusila napsat alespoň první náčrt takového scénáře, až se vrátí do Los Angeles. »Vzpomínám si, že jsem čtyři nebo pět dní pracovala ve své malé kanceláři v Hollywoodu a pak jsem jela za Spielbergem, který stříhal v malém bytě na pobřeží. Přinesla jsem mu co jsem napsala. Pak jsme mohli dál hovořit o tom, jak by se příběh měl vyvíjet. Trvalo to asi osm týdnů, než vznikl první náčrt scénáře, což byla krátká doba. Příběh pokračoval neuvěřitelně přirozenou cestou.« Spielberg: »Melissa za mnou přišla, když jsem stříhal Ztracenou archu a měla s sebou magneťák. Hovořili jsme spolu a doplňovali se, já jsem měl v hlavě základní kostru příběhu, ale všechny ty dojemné momenty, jako duchovní spojení mezi E.T. a Elliottem - to byly Melissiny příspěvky, stejně jako veškeré dialogy. Dala prostě mému příběhu skutečný tvar a vznikl geniální scénář.«
Když Mathisonová začínala psát, měl jen hrubý náčrt toho, co se ve filmu odehraje. Při jejích počátečních diskusích se Spielbergem se dohodlo, že mimozemšťánek bude ošklivý, ale nebude odstrašující a bude připomínat želvičku bez krunýře. »Láska, kterou byl zahrnut, nepramenila z toho, že by byl roztomilý,« vysvětlila. Když Mathisonová dodala 107 stránek prvního náčrtu scénáře, Spielberg si vzpomíná, že ho přečetl za pouhou hodinu, »což je pro mne velmi netypické, protože čtu pomalu,« řekl Spielberg. »Byl jsem naprosto unesen. Bylo to úžasné a přímo mě to zasáhlo do srdce. Když jsem si scénář přečetl, byl jsem hned rozhodnut natočit ten film.«Ve skutečnosti Spielberg po přečtení scénáře vyhledal Kennedyovou ve studiu a řekl jí. »Neobjednávej žádné lahůdky, Melissin scénář je sám o sobě lahůdkou.« Spielberg okamžitě odnesl scénář Mathisonové svému příteli a mentorovi Sidney Sheinbergovi, vedoucímu studia Universal Pictures, spolu s návrhem hlavy E.T. vymodelovaným z hlíny - a některými produkčními náčrty, které připravil Ed Verreaux. Dalšího dne zavolal Sheinberg mladému režisérovi a dal mu svůj souhlas k natočení filmu.
Vytvoření podoby E. T.- Mimozemšťan a jeho obsazení
Obsadit živou postavu je jedna věc, ale vytvořit návrh a přesný model fantastického mimozemšťana s technologií, jaká byla dostupná na začátku 80. let - to je úplně jiná věc. Spielbergova dosavadní asistentka Kathleen Kennedyová byla povýšena na producentku a ujala se výběru nejlepších návrhářů z oboru zvláštních efektů, kteří měli pracovat na konceptu postavy E. T. podle náčrtků ilustárátora Eda Verreauxe. »Bylo velice těžké najít správný vzhled pro E. T. protože jsem chtěl, aby byl úplně zvláštní,« říká Spielberg. »Nechtěl jsem jeho podobu přebírat z jiných filmů o bytostech z jiné planety a také jsem si přál, aby se anatomicky lišil od lidí, aby si obecenstvo nemohlo myslet, že je to lidská osoba v nějakém kostýmu se zipem na zádech. To byly mé principiální zásady s nimiž jsem začínal pracovat s Edem Verreauxem.
Spielberg si přál, aby E.T. byl vysoký pouhý metr, měl teleskopický krk a krátké, podsadité nohy. Mezi návrháři okolo Spielberga byl talentovaný Ital Carlo Rambaldi, který navrhoval dlouhonohé postavy, které komunikovaly s vědci Francoise Truffauta v emocionálním vyvrcholení BLÍZKÝCH SETKÁNÍ TŘETÍHO DRUHU. »Předali jsme Carlovi asi šest náčrtků od Eda Verreauxe, které se mi opravdu líbily,« říká Spielberg, který byl velice ovlivněn fotografiemi Alberta Einsteina, Ernesta Hemingwaye a Carla Sandburga v jejich pozdních letech. »Nejvíc se mi líbily jejich oči,« říká Spielberg, »a ptal jsem se Carla, zdali E. T. by mohl mít také tak živý, vrásčitý a smutný pohled, jako měli oni « Spielberg a Rambaldi začali dávat dohromady podobu jak by E.T. asi měl vypadat. Prohlíželi časopisy a vysřihovaly z nich fotografie dětí, zářící oči Einsteina, Hemingwaye a Sandburga. Určitou inspiraci získali také z očí Rambaldiho himalájského kocoura. Na začátku ledna 1981 - šest měsíců před plánovaným začátkem natáčení - vytvořil Rambaldi z hlíny model hlavy E.T. v životní velikosti, což Spielberga velmi potěšilo. Filmaři s ní provedli test s videokamerami a zjistili, že osvětlenpodtrhlo zvláštnosti mimozemšťánka.
Tyto neurčité myšlenky se nakonec zformovaly, zatímco Spielberg pozoroval písečné duny tísíc mil od domova. Zvláštní umělecký poradce Craig Reardon byl vyzván, aby opatřil postavu E. T. barvami a vytvořil spolu s Robertem Shortem jeho unikátní světélkující srdce. Byl to velice náročný úkol. Jiná složitá operace byla zapotřebí pro vytvoření jazyka E.T. Technický poradce Steven Townsend zkonstruoval mechanismus, který jazykem pohyboval. Sestával ze šesti samostatných kabelů. Spielberg od začátku poukazoval na důležitost očí - >které vyjadřují pohled do duše<.- Kathleen Kennedyová se vydala do známého očního institutu Julese Steina v Los Angeles - údajně nejlepšího zařízení tohoto druhu na světě - a tam našla mladou ženu Beverly Hoffmanovou, která vypracovala návrh očí. Nakonec byly pro filmování.vytvořeny tři postavy E.T. První - plně mechanizovaný E.T., vysoký 48 palců (cca 1,20 m), s krkem, který vytažený měřil 56 palců (cca 1, 42 m). Hlava byla dlouhá 20 palců (cca 50 cm), s očima vzdálenýma od sebe 3 palce (cca 7,5 cm). <>Obrázek nenalezen<> Tato postava byla během natáčení ovládána dvanácti muži v kontrolních boxech, které byly spojeny s postavičkou 6 m dlouhým kabelem. Druhý byl elektronický model, ovládaný radiovou kontrolou - na něm se natáčely detaily a výraz tváře. A třetí E.T. byl v životní velikosti. Jeho »oblečení« bylo vytvořeno nadanými návrháři a muselo také splňovat několik funkcí. Dále existovaly 4 hlavy E.T. každá z nich mohla být vyměnitelná na různá těla a každá měla výrazný teleskopický krk. Modely byly zhotoveny z hliníku na ocelové konstrukci, pokryté vrstvou skelné vaty, polyuretanem a gumou. Mechanický a elektrický E.T. měl 87 bodů pohybu, které řídily funkce od zvednutí ruky do světélkování očí. A deset samostatných bodů řídilo pohyb tváře. Postava zahrnovala veškerý technický pokrok, dosažitelný v roce 1981.
O dvě desetiletí později - uchování, oživení a úpravy klasického díla
I na filmu, který se stal nesmrtelným, si čas vybral svou daň. Platí to především pro původní negativ. Ovšem ohromný pokrok ve vývoji technologie vizuálních efektů od příchodu digitálního věku, umožnil Spielbergovi nejen film restaurovat, ale také vylepšit tam, kde to bylo potřeba a hlavně »zafixovat« film tak, aby zůstal věrný původní verzi jak po stránce struktury, obsahu i co do technické úrovně. »Nikdy jsem nechtěl natáčet pokračování E.T,« říká Spielberg, »ale myslel jsem si, že by bylo ohromné, moci ho ke dvacátému výročí jeho uvedení obohatit. Potěšilo by to nejen mne, jako perfekcionistu, ale především publikum. Viděl jsem film mockrát na videu, se svými dětmi když vyrůstaly a vždycky mě rozčilovaly některé technické vady, kterých jsem si ovšem všiml jen já sám. Také existovaly některé scény, které byly z původní verze vystřiženy a říkal jsem si, že by bylo ohromné, kdybych je tam mohl vrátit.«»Film k dvacátému výročí visel ve vzduchu,« vysvětluje Kathleen Kennedyová. »Vedly se diskuse, jestli se vyplatí restaurovat tento film. Pro mne to znamenalo, jestli se to vyplatí pro obecenstvo. Uvědomovali jsme si, že E.T. je film, který zhlédla řada generací, ale zjevně ho současná nová generace nikdy neviděla na plátně - to jsem považovala za rozhodující.
Mám nyní dva chlapce, pětiletého a tříletého,« dodala Kennedyová. »Steven má šest dětí. Všichni jsme si ten film nechali předvést v jednom malém kině a reakce všech těch dětí byly neuvěřitelné. Stevenův nejmladší a můj malý syn E.T. nikdy předtím neviděli a jejich nadšení bylo naprosto stejné, jako u dětí, které viděly film před dvaceti lety. A tak jsem si říkala: Vždyť je tu tolik lidí, kteří kdysi, jako děti film viděli a nesou si ho s sebou jako nezapomenutelnou vzpomínku. Nyní by se o ní mohli podělit s vlastními dětmi. A také mě napadlo, že hodně dětí zhlédlo film během dospívání a nyní jsou dospělí, a kdyby mohli znova film vidět, dívali by se na něj zcela jiným pohledem.« »Navíc bylo zřejmé,« pokračuje Kennedyová, »že máme nyní k dispozici nové možnosti s použitím computerové grafiky a k tomu své vzpomínky na natáčení. (Pamatuješ si, jak E.T. upadl ret a my jsme ho při natáčení nemohli za žádnou cenu přilepit?) To motivovalo naši diskusi a vedlo k rozhodnutí, že je to určitě smysluplné, a že by bylo půvabné už k vůli všem těm věcem, na které si v souvislosti s E.T. vzpomínáme, abychom udělali to, co jsme si v duchu všichni přáli.«
»Klíčem ke všemu byl Spielbergův postoj, protože on si přál vylepšit to, co si lidé z filmu pamatují.« K tomu účelu se Spielberg znova obrátil na společnost Industrial Light & Magic, aby zajistil výtvarnou a uměleckou kontinuitu z roku 1981 do současnosti. »Byla to pro nás unikátní práce,« komentoval to Bill George z této společnosti (ILM), který byl supervizorem zvláštních efektů pro restauraci filmu E.T. k dvacátému výročí. »Než jsme začali pracovat na úpravách, musel být ze všeho nejdříve restaurován film, na kterém společnost ILM pracovala před dvaceti lety. Ale i jinak byl způsob naší práce odlišný, než tomu obvykle bývá. Normálně přicházíte s návrhy a natáčíte film s vědomím, jaké tam budou efekty. Zde jsme museli vzít napřed v úvahu to, co už existovalo a náš úkol byl právě toto restaurovat.«
»Přistupovali jsme k práci tak, že E.T. je klasickým kouskem architektury, který se rozpadl,« pokračoval George, »a náš úkol byl znovu vybudovat jak nejlépe to jde patra a stěny tak, aby byly co nejpodobnější originálu. Je to asi takový rozdíl, jako pošlete-li babičku do salónu krásy, nebo na plastickou chirurgii. Do salónu krásy ji posíláte proto, že ji máte rádi. Nechcete ji změnit, jen byste chtěli, aby vypadala lépe.« Spielberg poznamenává: »Byl jsem velmi opatrný, abych nezměnil podstatu příběhu. Něco jako vzít velmi jemný štětec a přidat malinko víc růže na příliš bledou tvář.« A tak Spielberg prohlížel původní film a označoval každý záběr, který chtěl upravit s pomocí současné techniky, což považoval za vhodnější, než radikálně předělávat stávající dílo. »Kdybychom ten film natáčeli dnes,« poznamenává George, »pravděpodobně by mimozemšťánek E.T. byl kompletně počítačovou figurou. Ale film se natáčel před dvaceti lety a tak figurka E.T., jakkoli byla na tehdejší poměry dokonalá, měla svá omezení. Tato omezení ovšem také přispěla k jejímu celkovému charakteru. V tom, jak se pohybuje, je něco až dojemně milého. A tak jsme se snažili, abychom se žádném případě neodchýlili od jejího charakteru v originálním filmu i když bychom ji mohli dnes udělat mnohem živější než tehdy.«
Úkoly při práci na obnovené kopii filmu byly rozděleny do dvou týmů společnosti ILM. Ten, který měl na starosti techniku, řídil George, zatímco skupina Colina Bradyho se věnovala animaci. Oba týmy úzce spolupracovaly pod vedením Stevena Spielberga. Prvním úkolem bylo restaurovat základní filmové prvky. »Snímek byl ve velmi ubohém stavu,« poznamenal George. Některé kotouče negativu byly velmi zašpiněné a poškrábané. Když jsme zkoumali, jakou optiku tehdy používal kameraman Allen Daviau, připadali jsme si jako archeologové.« Základním požadavkem bylo, aby se vizuální efekty nijak nevymykaly z úrovně originálního filmu. A tak jsou úpravy velmi jemné, například prohloubení výrazu tváře E.T., nebo změna nevýrazného pozadí pomocí nové technologie, která umožní, aby se tam pohybovala oblaka nebo aby vítr pohyboval stromy. A také byla pro některé záběry vytvořena plně digitalizovaná postavička E.T.. George Brady se svým týmem pracovali na drobných detailech, např. ve scéně prvního Elliottova letu na kole s E.T., kdy jeho pláštěnka z halloweenského kostýmu vlaje ve větru, zatímco v původním filmu se nehýbala.
Ohromný pokrok v technologii, za dobu, která uplynula od roku 1981, umožnil tvůrcům z ILM restaurovat scény, které původně vypadly, například už zmíněný útěk E.T. a Elliotta a Halloweenovou sekvenci, v níž Mary hledá Elliotta. »Vedle scény v koupelně je tu více prostoru pro vzájemné sblížení Elliotta s E.T.. Obecenstvo si tak uvědomí, že pocity obou jsou vzájemně propojené. Když zazvoní telefon a Elliott vyskočí, E. T. také vyskočí. Nikoli proto, že zvoní telefon, ale proto, že Elliottovo srdce se rozbuší. Také jsme restaurovali okamžik, kdy E.T. natáhne a předvede svůj velmi dlouhý krk, což je krásným důkazem vzrůstající důvěry mezi novými přáteli.« A co se týče sekvence Halloweenu »vždycky jsem si ji přál dát do filmu zpět, protože jsou na ní nejlepší scény Drew Barrymoreové,« dodává režisér. »Když jsem byl poprvé vyzván, abych pracoval na restauraci filmu E.T., nějakou dobu jsem váhal,« říká Colin Brady. »Byl to jeden z mých nejoblíbenějších filmů a byl jsem přesvědčen, že každý záběr je dokonalý. Připadalo mi to, jako by mě někdo nabídl, abych namaloval dokonaleji Monu Lisu. Ale v tomto případě to byl Da Vinci osobně, kdo nás vyzval k této práci - pod svým dohledem.«
»Nejnáročnějším úkolem v tomto filmu je vytvořit postavu E.T. tak, aby to nebylo jen nějaké fiktivní stvoření mimozemšťana, a také ne loutka,« pokračuje Brady. »Jde o to, abychom na něj mysleli jako na živého tvora, který dýchá a cítí. Usilovali jsme o to, aby byl takový, jako kdyby ho hrál člověk. Nechtěli jsme, aby byl dokonalý jako postava vytvořená pomocí computeru. V této postavičce, v jejích pohybech i pocitech je úžasná vřelost, je napůl rozechvělým dítětem, a to prohlubuje její charakter. Srovnávali jsme ho také s některými zvířaty, někdy byl jako kočka, někdy jako králík nebo krocan. A to nám pomáhalo, když jsme měli animovat jeho pohyby tam, kde to bylo zapotřebí.« Příklad scény, která musela být týmem ILM znovu vytvořena, je napínavá sekvence, kdy E.T. utíká lesem před pronásledovateli. »E.T. se pohyboval velmi lineárně, jako by ho někdo táhl. Přemýšleli jsme, jak by taková postavička utíkala, na svých krátkých a zavalitých nožičkách. A nakonec jsme našli řešení, s nímž byl Spielberg spokojen.«
Protože už neexistuje žádná původní loutka E.T. z originálního filmu, musel Brady se svým týmem prohlédnout film záběr po záběru a podle jednotlivých scén vytvořit nový model E. T. který by byl digitálně naskenován. »Kdyby se ovšem E.T. natáčel dnes a byla by to digitální postava, pak by Henry Thomas (Elliott) ani ostatní herci neměli možnost s ním hrát a reagovat na něj.« Možná, že největší změnou, kterou Spielberg provedl v resturované verzi k 20. výročí bylo, že odebral z rukou policistů a vládních agentů, kteří E.T. pronásledovali, veškeré zbraně. Jde o scénu pronásledování, která vrcholí Elliottovým letem na kole. V roce 1995 Spielberg v interview řekl: »Kdybych někdy znova film zpracovával, chtěl bych, aby z něho zmizely zbraně. Skutečně lituji ve filmu dvou věcí: Toho, že při pronásledování dětí na kolech byly použity zbraně. Skutečně lituji, že tam ty zbraně jsou. A jestli někdy budu film restaurovat, pak použiju veškeré digitální zázraky, aby zbraně z rukou policajtů zmizely.« V letech 1981-82, v době, kdy byl E.T. natáčen, se Spielberg stal otcem a začal jiným způsobem vnímat svět. I když výměna zbraní v rukou policajtů za walkie-talkie vzbudí v některých fanoušcích nesouhlas, svět roku 2002 je úplně jiný než ten v roce 1982 - v pozitivním i negativním smyslu. A filmaři dnes cítí odpovědnost za své velmi mladé obecenstvo.
»Situace, za níž byla použita zbraň v roce 1982, nebyla tak výbušná jako dnes,« poznamenal. »Ale stále mě mrzí, že jsem je v E.T. použil a zejména mě to trápilo poté, co se narodil a vyrůstal můj syn Max. Tehdy jsem začal okolní svět brát mnohem vážněji. Narození dítěte byla největší změna v mém dosavadním životě a myslím, že tak je tomu u všech rodičů prvorozence. Cítil jsem, že zbraně ve filmu jsou nepatřičné a tak jsem je z verze k 20. výročí eliminoval. Možná mě někteří lidé obviní z přílišné přecitlivělosti,« poznameal Spielberg, »a také se na mne asi bude zlobit národní zbrojní asociace. Ale já na svém rozhodnutí trvám.« Kathleen Kennedyová dodává: »Vedle etického stanoviska je Spielbergovo rozhodnutí logické v tom, že je nepravděpodobné, aby policie pronásledovala skupinu dětí se zbraněmi.
A v tomto duchu také matka nenakazuje Elliottovi, aby na Halloweena nechodil ven oblečený jako >terorista<. Toto slovo je nyní změněno na nenásilného >hippíka<. Všichni z ILM, kteří pracovali na restaurované verzi E.T. cítili velkou odpovědnost. George zdůraznil: »Naše úsilí směřovalo k tomu, aby lidé, kteří si film pamatují, nevnímali změnu vůči originálu. Věřím, že všechno bude plynout stejně hladce a přirozeně, a se stejným půvabem jako originál. Doufám, že se nám to podařilo. Protože lidé, kteří půjdou na film E.T. by si neměli ničeho všimnout. Jdou přece sledovat příběh a ne zvláštní efekty.« O zvuku Kennedyová poznamenává: »V podstatě jsme s Johnem Williamsem zdigitalizovali hudbu a převedli ji na šestistopý pás, což dává mnohem plnější zvuk. Nic jsme znova nenahrávali, ale s technologií posledních let se nám podařilo zvuk, dialogy a hudbu filmu E. T. převést do 21. století.«
Ocenění:
Academy Awards
1983 - John Williams (Hudba)
1983 - Střih zvuku
1983 - Vizuální efekty
1983 - Nejlepší film (nominace)
1983 - Steven Spielberg (Režie) (nominace)
1983 - Melissa Mathison (Původní scénář) (nominace)
1983 - Allen Daviau (Kamera) (nominace)
1983 - Střih (nominace)
1983 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1983 - Nejlepší film - drama
1983 - John Williams (Nejlepší hudba)
1983 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1983 - Melissa Mathison (Nejlepší scénář) (nominace)
San Sebastián IFF
1982 - Steven Spielberg (Oficiální výběr)
BAFTA
1983 - John Williams (Hudba)
1983 - Nejlepší film (nominace)
1983 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1983 - Melissa Mathison (Scénář) (nominace)
1983 - Allen Daviau (Nejlepší kamera) (nominace)
1983 - Nejlepší střih (nominace)
1983 - Zvuk (nominace)
1983 - Masky (nominace)
1983 - Výprava (nominace)
1983 - Vizuální efekty (nominace)
1983 - Henry Thomas (Nejslibnější nováček) (nominace)
1983 - Drew Barrymore (Nejslibnější nováček) (nominace)
New York Film Critics Circle
1982 - Nejlepší film (nominace)
1982 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1982 - Nejlepší film
1982 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér)
1982 - Melissa Mathison (Cena pro zástupce nové generace)
1982 - Zvláštní zmínka
1982 - John Williams (Nejlepší hudba) (nominace)
César Awards
1983 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
DABING
1.DABING (kino - původní verze 1982 - 115 minut)
V českém znění: Stanislav Fišer (E.T.), Jakub Štěpán - Henry Thomas (Elliot), Jarmila Švehlová - Dee Wallace (Mary), Jiří Prager - Robert MacNaughton (Michael), Jana Páleníčková - Drew Barrymore (Gertie), Jan Schánilec - Peter Coyote (chlap s klíči), Miloš Vávra - Richard Swingler (učitel biologie), Karel Chromík, Petr Skarke, Zdeněk Hess, Jan Sedliský, Václav Stýblo, Jana Altmannová, Jan Řeřicha, Libuše Štědrá, Bohuslav Ličman, Oskar Gottlieb, Bohuslav Kalva, Jaroslav Horák a další.
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Střih: Pavel Perna
Vedoucí výroby: Jaromír Šindelář
Dialogy a režie: K.M.Walló
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov Dabing 1984
2.DABING (VHS - původní verze 1982 - 115 minut)
V českém znění: Bohuslav Kalva (E.T.), Bohumil Švarc ml. - Henry Thomas (Elliott), Jana Paulová - Dee Wallace (Mary), Monika Ticháčková - Drew Barrymore (Gertie), Zdeněk Podhůrský - Peter Coyote (chlap s klíči), Jiří Kodeš - Richard Swingler (učitel biologie), Jaroslava Brousková, Hynek Votoček, Radek Hoppe, Jakub Zdeněk, Václav Kubr.
Překlad: Renáta Polišenská
Zvuk: Ivo Novák
Produkce: Jiří Beránek
Režie: Jaromír Polišenský
Vyrobilo: AB Barrandov studio dabing pro Hollywood Classic Entertainment 1993
3.DABING (VHS - nová verze 2002 - 120 minut), (BR - původní verze 1982 - 115 minut)
V českém znění: Gustav Bubník (E.T.), Robert Hájek - Henry Thomas (Elliott), Jarmila Švehlová - Dee Wallace (Mary), Jan Škvor - Robert MacNaughton (Michael), Terezie Taberyová - Drew Barrymore (Gertie), Martin Kolár - Peter Coyote (chlap s klíči), Antonín Navrátil - Richard Swingler (učitel biologie), Radek Škvor, Vojtěch Kotek, Petros Alexandridis, Julie Alexandridisová, Rozita Erbanová, Jiří Kvasnička, Hana Krtičková, Zuzana Schulzová, Michal Michálek, Irena Hrubá, Ladislav Novák, Radovan Vaculík, Bohdan Tůma (titulky).
Překlad: Kateřina Hámová
Dialogy: Veronika Kernová
Zvuk: Antonín Němec
Produkce: Iva Koudelková
Režie: Bohdan Tůma
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, studio Budíkov pro Bonton Home Entertainment 2002
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 28.3.2002
Premiéra USA: 11.6.1982 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: 16.12.2012 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 1 116 689
Tržby celkem - $ 794 900 000
Návštěvnost v ČR 3 227 190
Náklady (Rozpočet) - $ 10 500 000
BONUSY (Blu-ray)
• Steven Spielberg E T Režisér hovoří o zkušenostech z natáčení filmu E T Mimozemšťan a o vlivu tohoto oblíbeného klasického filmu na jeho další kariéru
• E T Deník Původní záběry z natáčení vás zavedou do zákulisí
• Vynechané scény
• Pohled zpátky
• Evoluce a vznik E T
• E T – Setkání po letech
• Hudba k filmu E T
• Premiéra k 20 výročí
• Návrhy fotografie a marketing
• A mnohem více ...
„Malý mimozemšťánek se po přistání na Zemi ztratil a nemůže se "svými" navázat spojení. Ještě ke všemu se ocitl v rukou vědců a touhou po domově chřadne víc a víc..."
OBSAH
Nedaleko předměstí Los Angeles přistála kosmická loď mimozemšťanů. Podivné postavičky se rozešly sbírat vzorky do okolí a jen jedna z nich se dostala až na kraj lesa. Okouzlena světly velkoměsta zapomněla na své poslání. Proto se nedostala včas na palubu a uvízla na naší planetě. Úkryt nalezl mimozemšťan v kůlně nejbližšího domu a tady ho objevil desetiletý Elliot, který ho představil i svým sourozencům. Stali se z nich kamarádi, ale tomu malému, kterému děti začaly říkat E.T., se strašně stýská po domově a chce stůj co stůj s těmi "svými" navázat spojení. Nezdaří se a E.T. se rozstoná. V té době už je jeho úkryt vypátrán a nemocný mimozemšťánek se ocitne v rukou vědců. Z hodiny na hodinu chřadne až přístroje konstatují jeho smrt. Jen Elliotovi dá najevo, že tomu tak není a že se mu podařilo navázat kontakt s domovem. Dětem se podaří svého kamaráda ze vzdálené planety zachránit.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
To je tak, když člověk nic nepamatuje a je odkojen digitálním zvěrstvem současné kinematografie (většina zdejšího CSFD osazenstva), ten nemůže mít k takovému filmu vztah. Brána v potaz inflace, je to 4. nejnavštěvovanější film všech dob, ale to není to, co ´E.T.Mimozemšťana´ činí nejzásadnějším filmem 80.let. Tím faktorem je ohlas, který vzbudil. Pohádka, která doháněla v kinech k slzám všechny bez rozdílu věku (sám jsem byl svědkem, plakal i můj tvrďák otec :o), mezi lidmi se jeden čas skoro o ničem jiném nemluvilo (podobný ohlas u nás za bolševika měl už snad jenom Sandokan a seriál ´Já, Claudius´), mít figurku Ítýho patřilo k povinné výbavě každé české rodiny a nejenom té české. A těch nepodařeným filmových klonů, které následovaly, ty byste ani nespočítali. Prostě jeden velký fenomén a kdo tvrdí něco jiného, lže sám sobě. A je pozoruhodné, že ten film funguje i dneska (mám potvrzeno po dnešní blu-ray projekci). To, jak je celý film v podstatě koncipován z dětského pohledu věčným dítětem Spielbergem, kdy první dvě třetiny stopáže nevidíme do tváře dospělých lidí (vyjma samozřejmě Elliotovy maminky), timing jednotlivých scén a pře-ná-dhe-rná hudba skladatelského boha Johna Williamse, to vše činí z filmu ojedinělou záležitost, u které – pokud nejste cynik, blbec či obojí dohromady – na konci zaslzíte také. (Lima) 5*
Viděl jsem to teprve tedka po mnoha mnoha moc letech a nelituji čekání. Už chápu, proč tento film měl ve své době takový úspěch. Nevinný roztomilý a hravý mimozemstan, který se citoě a myšlenkově spojí s malým klukem. Snaží se kontaktovat sobě podobné, aby pro něj přiletěli. Mladá Drew Barrymore, která v jednu chvíli poví, že bude vždycky hodná mě velmi rozesmála(nevím jestli za pár let když začla brát drogy říkala to samé, ale radši neřešit =o))). FIlm je krásně natočen. Je v něm dětská duše Stevena Spielberga a příjemný výkon mladé hlavní role. Jestli jsem si všiml dobře, mladý hlavní hrdina se chvíli líbá s Elenou Eleniak, kdyb ten klučina věděl jak tato slečna bude vypadat za pár let např v Pobřežní hlídce bůh ví na jaký film by se to zvrhlo. :). Hudba Johna Williamse je kouzelně pohádková. Filmu nejde asi nic vytknout krom toho, že je celkem dost mířen na mladší publikum, ale kdo ze starších by nechtěl taky zažít něco podobného? (Djkoma) 5*
„Come...“ - „Stay...“ Vzhledem něco mezi perskou kočkou, Leprechaunem a želvou s krunýřem v exekuci (ostatně Morla z Nekonečného příběhu jako by mu z břicha vypadla) - činností pak botanik, léčitel, transvestita, notorický telefonista a příležitostný alkoholik (snad ne naopak). Kdo by toho bezpohlavního mimozemšťana, co si může svítit na dloubání holubů, neznal.. Při vzpomínce na Scottova Vetřelce je patrné, že není hostitel jako hostitel aneb vnímavá science-fiction pohádka o toleranci, přátelství a vyrovnání se s rozvodem rodičů (odchodem jednoho z nich). Zkrátka domácí hřiště Malého-velkého Vypravěče, na které se budu vždycky rád vracet.. Ohledně citového vydírání říkám možná, ale na Spielberga trestní oznámení podávat nehodlám, ostatně, nejede v tom sám. Schválně si pusťte posledních 15 minut bez skvostné hudby Johna Williamse a zjistíte, kdo v tomhle vyděračském komplotu vlastně tahal za nitky.. (Gilmour93) 5*
VELKÁ RECENZE
Rok 1982 byl plný filmů, které dodneška nezapadly: téměř neznámý britský herec Ben Kingsley si zahrál Gándhího v historickém velkofilmu, Meryl Streepová sebrala Magdě Vášáryové hlavní roli v Sophiině volbě, na cestu pomsty poprvé vyrazil Sylvester Stallone jako Rambo, z Dustina Hoffmana se stala sympatická Tootsie, svářečka Alex zatančila Flashdance a ve filmu Blade Runner honil detektiv Rick Deckard v podání Harrisona Forda lidské klony v Los Angeles.
Ale nad všemi hrdiny a hrdinkami u diváků jasně zvítězil ošklivý vrásčitý mimozemšťan, který se tak strašně chtěl vrátit domů. Už po prvních pár týdnech promítání bylo jasné, že režisér Steven Spielberg pod názvem E. T. - Mimozemšťan natočil trhák.
Pro generaci dnešních třicátníků znamená dodneška tento snímek jednoznačně nejoblíbenější dětský film. Rodinná pohádka o přátelství mimozemšťana a desetiletého chlapce do dnešního dne na celém světě vydělala 705 milionů dolarů. Po jedenáct let se tento snímek držel v čele nejúspěšnějších filmů vůbec a teprve v roce 1993 ho v návštěvnosti porazil Jurský park stejného režiséra.
Steven Spielberg po celá ta léta tvrdošíjně odmítal natočil pokračování filmu, o kterém dodneška mluví jako o svém splněném dětském snu. K dvacátým narozeninám však dal svému E. T. dáreček: obnovenou premiéru filmu ve vylepšené digitalizované verzi s přidanými scénami, které tehdy nebylo možné kvůli technické nedostatečnosti použít. Amerika ji uvidí 22. března, my o šest dnů později.
Steven Spielberg měl už počátkem 80. let, než natočil E. T. - Mimozemšťana, pověst mimořádně úspěšného režiséra. Měl za sebou extrémně divácky oblíbené Čelisti s nominací na Oscara za nejlepší film, Blízká setkání třetího druhu, za něž byl poprvé nominován jako režisér, a první díl Indiana Jonese, Dobyvatele ztracené archy. V průběhu dvou desetiletí takových trháků na jeho kontě toho přibylo ještě víc včetně dvou dílů Jurského parku a dalších dvou Indiana Jonesů.
Po fenomenálním úspěchu E. T. - Mimozemšťana mu však začalo vadit, že se o něm mluví jenom jako o komerčně úspěšném tvůrci, a začal točit i ambicióznější filmy. Tato linie jeho tvorby vyvrcholila v roce 1993 vysněným Schindlerovým seznamem, za který dostal sedm Oscarů včetně toho za režii. Pověst režiséra umělecky náročných snímků potvrdil dramatem Zachraňte vojína Ryana. Dnes patří k nejúspěšnějším, a hlavně nejvlivnějším lidem Hollywoodu.
Scenáristce Melisse Mathissonové v době, kdy psala scénář k E. T., nebylo ještě třicet let a chodila s hercem Harrisonem Fordem. Vzali se a téměř celou dobu bylo jejich manželství považováno za jedno z nejstabilnějších v Hollywoodu. Předloni na podzim však oznámili, že se rozcházejí. Melissa teď žije sama s dvěma dětmi a angažuje se v hnutí za osvobození Tibetu. Třeba se sejde se svým bývalým manželem na obnovené premiéře E. T. - Mimozemšťana, protože Ford hrál v tomto filmu epizodní roli, i když už byl v roce 1982 slavným hercem. Jeho štěk se nakonec do filmu ani nedostal, ale teď by se měl možná zase vrátit.
Chlapeček v červené mikině s kapucou, který tak usilovně šlapal na kole, aby zachránil E. T. před agenty FBI, se jmenuje Henry Thomas. Tehdy mu bylo jedenáct a po dvaceti letech má na svém kontě dalších třicet rolí. Například ve Formanově Valmontovi, kde hrál mladého Dancenyho, který na konci zabije titulní postavu, nebo v Legendě o vášni. Sám však přiznává, že nenadálý úspěch E. T. mu cestu k herectví spíš znesnadnil. Aby totiž příliš nepropadl slávě, přijímal role v nízkorozpočtových a nezávislých filmech. S jedním takovým se před čtyřmi lety dostal i na karlovarský festival. Všichni, kteří se tam s ním tehdy setkali, mluví o tom, že působil plachým a nenápadným dojmem.
Opačný přístup ke slávě zvolila tehdy sedmiletá Drew Barrymoreová, která hrála malou Gertie. Tu totiž úspěch tak pobláznil, že se ve třinácti musela léčit ze závislosti na alkoholu a celé dospívání strávila bojem s kokainem. Teď je sice jednou z nejvyhledávanějších hereček Hollywoodu, ale problémy ji pronásledují dál. V loňském roce se rozvedla po šesti měsících manželství s komikem Tomem Greenem. Poprvé se vdávala jako devatenáctiletá a ani toto manželství nepřežilo rok. Jediný, kdo se za těch dvacet let určitě nijak nezměnil, je E. T.
E. T. nemá vlastně jméno, ta zkratka znamená v angličtině prostě Mimozemšťan (E.T. the Extra-Terrestrial). Ani scenáristka Melissa Mathisonová, ani režisér Steven Spielberg nikdy neprozradili, odkud E. T. pocházel nebo jakého byl pohlaví. Můžeme se jen dohadovat, že to byl pravděpodobně dospělý jedinec, přestože na Zemi se skamarádil s dětmi a dospělých, kteří se ho snažili chytit a použít k vědeckým účelům, se bál.
Výtvarník Carlo Rimbaldi ho udělal spíš ošklivého, ale jeho podoba je propracována do nejmenších detailů a jeho mimika dodnes dojímá. Dnes, ve věku počítačové animace, je dojemný i způsob, jakým jej režisér Spielberg a trikaři ve studiu Georgese Lukase oživili - v celkových záběrech jeho kostým oblékali liliputáni, v detailech se pracovalo s loutkou. Hlas mimozemšťanovi propůjčila Debra Wingerová.
Už po několika týdnech promítání bylo jasné, že se s diváky při pohledu na vrásčitou postavičku něco děje, protože vzali kina útokem. Plyšoví E. T. v brzké době zaplavili díky obchodní obratnosti Stevena Spielberga dětské pokojíky po celém světě. Stranou celosvětového běsnění nezůstala ani Americká filmová akademie, která film nominovala na devět Oscarů včetně těch nejprestižnějších za nejlepší film a za režii. Jenomže většinu ocenění v hlavních kategoriích získala velkolepá historická freska Gándhí Richarda Attenborougha, takže na Mimozemšťana nakonec zbyli Oscaři jen čtyři - za zvuk, zvukové efekty, zvláštní efekty a filmovou hudbu.
Divákům na celém světě však byl počet Oscarů zřejmě lhostejný. Jednoduchý příběh je oslovil svým humorem i napětím, tajemstvím, které se nesnaží za každou cenu vysvětlit, a hlavně tím, jak volá po harmonii a přátelství.
Při znovuuvedení E. T. - Mimozemšťana do kin se Steven Spielberg nechal inspirovat tím, co udělal jeho dávný kamarád George Lucas před pěti lety se svými Hvězdnými válkami. Také je znovu uvedl v roce jejich dvacátého výročí a sklidil s nimi velký úspěch.
E. T. se však vrací notně oprášený. Spielberg nechal počítačově upravit některé nepoužité scény. Jednou z nich je, jak se Elliot s E. T. koupou ve vaně. Na počítači je nově upravena i původní, Oscarem oceněná hudba. Ve filmu bude i několik dalších menších zásahů: agenti FBI přišli o své zbraně, kterými k smrti vystrašili malého Elliota, protože režisér řekl, že na malé děti se pistolemi mířit nebude. Slovo teroristi, které použije Elliotova matka, když vidí děti řítící se ulicemi na kolech, nahradí nadávka, která nevzbuzuje po 11. září 2001 takové asociace.
Film bude samozřejmě doprovázet obrovská reklamní kampaň, takže se můžeme těšit, že vrásčitý ustaraný obličejík s velkýma očima na nás za chvíli bude zírat odevšad. A další generace dětí si bude ve školách hrát na „E. T. volá domů“.
O FILMU
»Má strach. Je naprosto opuštěný. Je vzdálen od svého domova na 3 miliony světelných roků.« To říká reklamní snímek o E.T. - Mimozemšťanovi, a slibuje film plný dobrodružství, citů a nebeských záhad. A to, co obecenstvo nakonec zhlédlo na plátně, reklamním slibům opravdu odpovídalo. Ovšem tak, jak tomu u legend obyčejně bývá, nápad nevznikl spontánně v hlavách tvůrců. Původně existoval zcela odlišný příběh, který teprve postupně dostával podobu filmového scénáře. Spielberg byl původně zaujat historkou, o které přemýšlel během průzkumů na svůj film o prvním setkání s bytostmi z jiné planety - BLÍZKÁ SETKÁNÍ TŘETÍHO DRUHU.
»Mělo to něco společného s jednou venkovskou rodinou, která byla jednoho večera ohrožena bytostmi z jiné planety. Ty se pokoušely dostat do jejich domu, vozily se na jejich krávách a působily všeobecný zmatek,« vzpomíná Spielberg. První náčrt tohoto scénáře skutečně vznikl a jmenoval se Noční obloha. »Když jsem si ale tento scénář přečetl, pochopil jsem, že to není příběh, jaký bych chtěl točit. Byl zcela proti mým vlastním představám.« Ještě jako malý chlapec byl Spielberg očarován představou, že kdyby mimozemšťané navštívili naši planetu, byli by spíše přátelští než zlí,. »Poprvé jsem viděl spad meteoritů když mi bylo asi pět let,« vzpomíná. »Tehdy mě vzal otec do volné přírody v New Jersey. Rozprostřeli jsme deku, lehli si na ni a pozorovali oblohu, kterou křižovaly všechny ty hvězdné meteority. Nikdy mě nenapadlo, že by to bylo strašidelné. Tatínek četl mnoho science-fiction, které obvykle pojednávaly o hrozivých mimozemšťanech, jak napadli naši planetu. Ale tatínek vždycky říkal: kdyby mimozemšťané vyvinuli takovou techniku, aby z tak úžasných vzdáleností mohli doletět až na Zemi, určitě by to nedělali z nějakých nepřátelských nebo útočných pohnutek. <>Obrázek nenalezen<> Učinili by tak proto, aby poznali systém života na jiné planetě, podělili se o své vědomosti a získali nové. Otec vždycky tvrdil, že existuje-li něco mimo náš svět, je to dobré, nikoli špatné.« O jednom detailu z Noční oblohy však Spielberg stále přemýšlel - totiž že jeden z mimozemšťanů zůstane na Zemi. Spielberg tento projekt sice odložil, ale stále ho pronásledovala myšlenka, že by mohl vytvořit film o setkání rozdílných světů - a nakonec se uchýlil ke svým hluboce osobním vzpomínkám, což vyústilo v jeho snad nejhlubší intimní výpověď. »Vždycky jsem chtěl vyprávět o reakci dítěte, o chlapci, jehož rodiče se rozešli v době, kdy mu bylo pouhých 10 let. A to vlastně ovlivnilo jeho celý život. Možná, že E.T. byla má vlastní neuvědomělá fantazie z dětských snů, můj zvláštní přítel, který mě, dítě, zachraňoval před smutkem z rozchodu rodičů,« říká Spielberg.
Tyto neurčité myšlenky se nakonec zformovaly, zatímco Spielberg pozoroval písečné duny tísíc mil od domova. »Natáčel jsem DOBYVATELE ZTRACENÉ ARCHY, osamělý režisér v tuniské poušti . Cítil jsem se dost opuštěný, což se stává, když člověk režíruje film. A najednou, jako rána mě udeřil nápad. Příběh E.T. se mi zrodil v hlavě a pro dalších pár dnů to pokračovalo až jsem dospěl ke konci.« Spielberg si vzpomíná, že miloval ČERNÉHO HŘEBCE, film o rodícím se přátelství mezi chlapcem a divokým koněm, který se octl na pobřeží po neštěstí na moři. Snímek velmi jemně režíroval Caroll Ballard. Autorkou scénáře byla mladá spisovatelka Melissa Mathisonová, která byla náhodně na natáčení Ztracené archy v Tunisku spolu s bývalým manželem Harrisonem Fordem.
»Pokoušela jsem se tehdy adaptovat jednu knihu, na níž jsem si koupila práva, a nešlo mi to. Cítila jsem se dost mizerně,« vzpomíná Mathisonová. »Jednou jsme se Stevenem hledali škorpiony mezi skalami a on se mě najednou zeptal, jestli bych pro něj napsala scénář. Namítala jsem, že už se do takové práce nepustím, protože jsem měla na mysli své neúspěšné pokusy. Ale Steven vyslovil tuto premisu: což když se malý mimozemšťan najednou ocitne na zemi a najde ho malý chlapec?« Spielberg vzpomíná: »Domníval jsem se, že Melissa je pro můj příběh ta nejlepší autorka. Věděl jsem, jak má ráda děti a příběhy o dětech i pohádky a také úžasný vztah k přírodě.« Mathisonová se nemohla ubránit takovému pokušení. »Myšlenka, že by to mohl být dětský film o bytosti z vesmíru, byla tak jedinečná, že jsem jí nemohla odolat.«
Spielberg a jeho dlouholetá spolupracovnice Kathleen Kennedyová přesvědčili nakonec Mathisonovou, aby se pokusila napsat alespoň první náčrt takového scénáře, až se vrátí do Los Angeles. »Vzpomínám si, že jsem čtyři nebo pět dní pracovala ve své malé kanceláři v Hollywoodu a pak jsem jela za Spielbergem, který stříhal v malém bytě na pobřeží. Přinesla jsem mu co jsem napsala. Pak jsme mohli dál hovořit o tom, jak by se příběh měl vyvíjet. Trvalo to asi osm týdnů, než vznikl první náčrt scénáře, což byla krátká doba. Příběh pokračoval neuvěřitelně přirozenou cestou.« Spielberg: »Melissa za mnou přišla, když jsem stříhal Ztracenou archu a měla s sebou magneťák. Hovořili jsme spolu a doplňovali se, já jsem měl v hlavě základní kostru příběhu, ale všechny ty dojemné momenty, jako duchovní spojení mezi E.T. a Elliottem - to byly Melissiny příspěvky, stejně jako veškeré dialogy. Dala prostě mému příběhu skutečný tvar a vznikl geniální scénář.«
Když Mathisonová začínala psát, měl jen hrubý náčrt toho, co se ve filmu odehraje. Při jejích počátečních diskusích se Spielbergem se dohodlo, že mimozemšťánek bude ošklivý, ale nebude odstrašující a bude připomínat želvičku bez krunýře. »Láska, kterou byl zahrnut, nepramenila z toho, že by byl roztomilý,« vysvětlila. Když Mathisonová dodala 107 stránek prvního náčrtu scénáře, Spielberg si vzpomíná, že ho přečetl za pouhou hodinu, »což je pro mne velmi netypické, protože čtu pomalu,« řekl Spielberg. »Byl jsem naprosto unesen. Bylo to úžasné a přímo mě to zasáhlo do srdce. Když jsem si scénář přečetl, byl jsem hned rozhodnut natočit ten film.«Ve skutečnosti Spielberg po přečtení scénáře vyhledal Kennedyovou ve studiu a řekl jí. »Neobjednávej žádné lahůdky, Melissin scénář je sám o sobě lahůdkou.« Spielberg okamžitě odnesl scénář Mathisonové svému příteli a mentorovi Sidney Sheinbergovi, vedoucímu studia Universal Pictures, spolu s návrhem hlavy E.T. vymodelovaným z hlíny - a některými produkčními náčrty, které připravil Ed Verreaux. Dalšího dne zavolal Sheinberg mladému režisérovi a dal mu svůj souhlas k natočení filmu.
Vytvoření podoby E. T.- Mimozemšťan a jeho obsazení
Obsadit živou postavu je jedna věc, ale vytvořit návrh a přesný model fantastického mimozemšťana s technologií, jaká byla dostupná na začátku 80. let - to je úplně jiná věc. Spielbergova dosavadní asistentka Kathleen Kennedyová byla povýšena na producentku a ujala se výběru nejlepších návrhářů z oboru zvláštních efektů, kteří měli pracovat na konceptu postavy E. T. podle náčrtků ilustárátora Eda Verreauxe. »Bylo velice těžké najít správný vzhled pro E. T. protože jsem chtěl, aby byl úplně zvláštní,« říká Spielberg. »Nechtěl jsem jeho podobu přebírat z jiných filmů o bytostech z jiné planety a také jsem si přál, aby se anatomicky lišil od lidí, aby si obecenstvo nemohlo myslet, že je to lidská osoba v nějakém kostýmu se zipem na zádech. To byly mé principiální zásady s nimiž jsem začínal pracovat s Edem Verreauxem.
Spielberg si přál, aby E.T. byl vysoký pouhý metr, měl teleskopický krk a krátké, podsadité nohy. Mezi návrháři okolo Spielberga byl talentovaný Ital Carlo Rambaldi, který navrhoval dlouhonohé postavy, které komunikovaly s vědci Francoise Truffauta v emocionálním vyvrcholení BLÍZKÝCH SETKÁNÍ TŘETÍHO DRUHU. »Předali jsme Carlovi asi šest náčrtků od Eda Verreauxe, které se mi opravdu líbily,« říká Spielberg, který byl velice ovlivněn fotografiemi Alberta Einsteina, Ernesta Hemingwaye a Carla Sandburga v jejich pozdních letech. »Nejvíc se mi líbily jejich oči,« říká Spielberg, »a ptal jsem se Carla, zdali E. T. by mohl mít také tak živý, vrásčitý a smutný pohled, jako měli oni « Spielberg a Rambaldi začali dávat dohromady podobu jak by E.T. asi měl vypadat. Prohlíželi časopisy a vysřihovaly z nich fotografie dětí, zářící oči Einsteina, Hemingwaye a Sandburga. Určitou inspiraci získali také z očí Rambaldiho himalájského kocoura. Na začátku ledna 1981 - šest měsíců před plánovaným začátkem natáčení - vytvořil Rambaldi z hlíny model hlavy E.T. v životní velikosti, což Spielberga velmi potěšilo. Filmaři s ní provedli test s videokamerami a zjistili, že osvětlenpodtrhlo zvláštnosti mimozemšťánka.
Tyto neurčité myšlenky se nakonec zformovaly, zatímco Spielberg pozoroval písečné duny tísíc mil od domova. Zvláštní umělecký poradce Craig Reardon byl vyzván, aby opatřil postavu E. T. barvami a vytvořil spolu s Robertem Shortem jeho unikátní světélkující srdce. Byl to velice náročný úkol. Jiná složitá operace byla zapotřebí pro vytvoření jazyka E.T. Technický poradce Steven Townsend zkonstruoval mechanismus, který jazykem pohyboval. Sestával ze šesti samostatných kabelů. Spielberg od začátku poukazoval na důležitost očí - >které vyjadřují pohled do duše<.- Kathleen Kennedyová se vydala do známého očního institutu Julese Steina v Los Angeles - údajně nejlepšího zařízení tohoto druhu na světě - a tam našla mladou ženu Beverly Hoffmanovou, která vypracovala návrh očí. Nakonec byly pro filmování.vytvořeny tři postavy E.T. První - plně mechanizovaný E.T., vysoký 48 palců (cca 1,20 m), s krkem, který vytažený měřil 56 palců (cca 1, 42 m). Hlava byla dlouhá 20 palců (cca 50 cm), s očima vzdálenýma od sebe 3 palce (cca 7,5 cm). <>Obrázek nenalezen<> Tato postava byla během natáčení ovládána dvanácti muži v kontrolních boxech, které byly spojeny s postavičkou 6 m dlouhým kabelem. Druhý byl elektronický model, ovládaný radiovou kontrolou - na něm se natáčely detaily a výraz tváře. A třetí E.T. byl v životní velikosti. Jeho »oblečení« bylo vytvořeno nadanými návrháři a muselo také splňovat několik funkcí. Dále existovaly 4 hlavy E.T. každá z nich mohla být vyměnitelná na různá těla a každá měla výrazný teleskopický krk. Modely byly zhotoveny z hliníku na ocelové konstrukci, pokryté vrstvou skelné vaty, polyuretanem a gumou. Mechanický a elektrický E.T. měl 87 bodů pohybu, které řídily funkce od zvednutí ruky do světélkování očí. A deset samostatných bodů řídilo pohyb tváře. Postava zahrnovala veškerý technický pokrok, dosažitelný v roce 1981.
O dvě desetiletí později - uchování, oživení a úpravy klasického díla
I na filmu, který se stal nesmrtelným, si čas vybral svou daň. Platí to především pro původní negativ. Ovšem ohromný pokrok ve vývoji technologie vizuálních efektů od příchodu digitálního věku, umožnil Spielbergovi nejen film restaurovat, ale také vylepšit tam, kde to bylo potřeba a hlavně »zafixovat« film tak, aby zůstal věrný původní verzi jak po stránce struktury, obsahu i co do technické úrovně. »Nikdy jsem nechtěl natáčet pokračování E.T,« říká Spielberg, »ale myslel jsem si, že by bylo ohromné, moci ho ke dvacátému výročí jeho uvedení obohatit. Potěšilo by to nejen mne, jako perfekcionistu, ale především publikum. Viděl jsem film mockrát na videu, se svými dětmi když vyrůstaly a vždycky mě rozčilovaly některé technické vady, kterých jsem si ovšem všiml jen já sám. Také existovaly některé scény, které byly z původní verze vystřiženy a říkal jsem si, že by bylo ohromné, kdybych je tam mohl vrátit.«»Film k dvacátému výročí visel ve vzduchu,« vysvětluje Kathleen Kennedyová. »Vedly se diskuse, jestli se vyplatí restaurovat tento film. Pro mne to znamenalo, jestli se to vyplatí pro obecenstvo. Uvědomovali jsme si, že E.T. je film, který zhlédla řada generací, ale zjevně ho současná nová generace nikdy neviděla na plátně - to jsem považovala za rozhodující.
Mám nyní dva chlapce, pětiletého a tříletého,« dodala Kennedyová. »Steven má šest dětí. Všichni jsme si ten film nechali předvést v jednom malém kině a reakce všech těch dětí byly neuvěřitelné. Stevenův nejmladší a můj malý syn E.T. nikdy předtím neviděli a jejich nadšení bylo naprosto stejné, jako u dětí, které viděly film před dvaceti lety. A tak jsem si říkala: Vždyť je tu tolik lidí, kteří kdysi, jako děti film viděli a nesou si ho s sebou jako nezapomenutelnou vzpomínku. Nyní by se o ní mohli podělit s vlastními dětmi. A také mě napadlo, že hodně dětí zhlédlo film během dospívání a nyní jsou dospělí, a kdyby mohli znova film vidět, dívali by se na něj zcela jiným pohledem.« »Navíc bylo zřejmé,« pokračuje Kennedyová, »že máme nyní k dispozici nové možnosti s použitím computerové grafiky a k tomu své vzpomínky na natáčení. (Pamatuješ si, jak E.T. upadl ret a my jsme ho při natáčení nemohli za žádnou cenu přilepit?) To motivovalo naši diskusi a vedlo k rozhodnutí, že je to určitě smysluplné, a že by bylo půvabné už k vůli všem těm věcem, na které si v souvislosti s E.T. vzpomínáme, abychom udělali to, co jsme si v duchu všichni přáli.«
»Klíčem ke všemu byl Spielbergův postoj, protože on si přál vylepšit to, co si lidé z filmu pamatují.« K tomu účelu se Spielberg znova obrátil na společnost Industrial Light & Magic, aby zajistil výtvarnou a uměleckou kontinuitu z roku 1981 do současnosti. »Byla to pro nás unikátní práce,« komentoval to Bill George z této společnosti (ILM), který byl supervizorem zvláštních efektů pro restauraci filmu E.T. k dvacátému výročí. »Než jsme začali pracovat na úpravách, musel být ze všeho nejdříve restaurován film, na kterém společnost ILM pracovala před dvaceti lety. Ale i jinak byl způsob naší práce odlišný, než tomu obvykle bývá. Normálně přicházíte s návrhy a natáčíte film s vědomím, jaké tam budou efekty. Zde jsme museli vzít napřed v úvahu to, co už existovalo a náš úkol byl právě toto restaurovat.«
»Přistupovali jsme k práci tak, že E.T. je klasickým kouskem architektury, který se rozpadl,« pokračoval George, »a náš úkol byl znovu vybudovat jak nejlépe to jde patra a stěny tak, aby byly co nejpodobnější originálu. Je to asi takový rozdíl, jako pošlete-li babičku do salónu krásy, nebo na plastickou chirurgii. Do salónu krásy ji posíláte proto, že ji máte rádi. Nechcete ji změnit, jen byste chtěli, aby vypadala lépe.« Spielberg poznamenává: »Byl jsem velmi opatrný, abych nezměnil podstatu příběhu. Něco jako vzít velmi jemný štětec a přidat malinko víc růže na příliš bledou tvář.« A tak Spielberg prohlížel původní film a označoval každý záběr, který chtěl upravit s pomocí současné techniky, což považoval za vhodnější, než radikálně předělávat stávající dílo. »Kdybychom ten film natáčeli dnes,« poznamenává George, »pravděpodobně by mimozemšťánek E.T. byl kompletně počítačovou figurou. Ale film se natáčel před dvaceti lety a tak figurka E.T., jakkoli byla na tehdejší poměry dokonalá, měla svá omezení. Tato omezení ovšem také přispěla k jejímu celkovému charakteru. V tom, jak se pohybuje, je něco až dojemně milého. A tak jsme se snažili, abychom se žádném případě neodchýlili od jejího charakteru v originálním filmu i když bychom ji mohli dnes udělat mnohem živější než tehdy.«
Úkoly při práci na obnovené kopii filmu byly rozděleny do dvou týmů společnosti ILM. Ten, který měl na starosti techniku, řídil George, zatímco skupina Colina Bradyho se věnovala animaci. Oba týmy úzce spolupracovaly pod vedením Stevena Spielberga. Prvním úkolem bylo restaurovat základní filmové prvky. »Snímek byl ve velmi ubohém stavu,« poznamenal George. Některé kotouče negativu byly velmi zašpiněné a poškrábané. Když jsme zkoumali, jakou optiku tehdy používal kameraman Allen Daviau, připadali jsme si jako archeologové.« Základním požadavkem bylo, aby se vizuální efekty nijak nevymykaly z úrovně originálního filmu. A tak jsou úpravy velmi jemné, například prohloubení výrazu tváře E.T., nebo změna nevýrazného pozadí pomocí nové technologie, která umožní, aby se tam pohybovala oblaka nebo aby vítr pohyboval stromy. A také byla pro některé záběry vytvořena plně digitalizovaná postavička E.T.. George Brady se svým týmem pracovali na drobných detailech, např. ve scéně prvního Elliottova letu na kole s E.T., kdy jeho pláštěnka z halloweenského kostýmu vlaje ve větru, zatímco v původním filmu se nehýbala.
Ohromný pokrok v technologii, za dobu, která uplynula od roku 1981, umožnil tvůrcům z ILM restaurovat scény, které původně vypadly, například už zmíněný útěk E.T. a Elliotta a Halloweenovou sekvenci, v níž Mary hledá Elliotta. »Vedle scény v koupelně je tu více prostoru pro vzájemné sblížení Elliotta s E.T.. Obecenstvo si tak uvědomí, že pocity obou jsou vzájemně propojené. Když zazvoní telefon a Elliott vyskočí, E. T. také vyskočí. Nikoli proto, že zvoní telefon, ale proto, že Elliottovo srdce se rozbuší. Také jsme restaurovali okamžik, kdy E.T. natáhne a předvede svůj velmi dlouhý krk, což je krásným důkazem vzrůstající důvěry mezi novými přáteli.« A co se týče sekvence Halloweenu »vždycky jsem si ji přál dát do filmu zpět, protože jsou na ní nejlepší scény Drew Barrymoreové,« dodává režisér. »Když jsem byl poprvé vyzván, abych pracoval na restauraci filmu E.T., nějakou dobu jsem váhal,« říká Colin Brady. »Byl to jeden z mých nejoblíbenějších filmů a byl jsem přesvědčen, že každý záběr je dokonalý. Připadalo mi to, jako by mě někdo nabídl, abych namaloval dokonaleji Monu Lisu. Ale v tomto případě to byl Da Vinci osobně, kdo nás vyzval k této práci - pod svým dohledem.«
»Nejnáročnějším úkolem v tomto filmu je vytvořit postavu E.T. tak, aby to nebylo jen nějaké fiktivní stvoření mimozemšťana, a také ne loutka,« pokračuje Brady. »Jde o to, abychom na něj mysleli jako na živého tvora, který dýchá a cítí. Usilovali jsme o to, aby byl takový, jako kdyby ho hrál člověk. Nechtěli jsme, aby byl dokonalý jako postava vytvořená pomocí computeru. V této postavičce, v jejích pohybech i pocitech je úžasná vřelost, je napůl rozechvělým dítětem, a to prohlubuje její charakter. Srovnávali jsme ho také s některými zvířaty, někdy byl jako kočka, někdy jako králík nebo krocan. A to nám pomáhalo, když jsme měli animovat jeho pohyby tam, kde to bylo zapotřebí.« Příklad scény, která musela být týmem ILM znovu vytvořena, je napínavá sekvence, kdy E.T. utíká lesem před pronásledovateli. »E.T. se pohyboval velmi lineárně, jako by ho někdo táhl. Přemýšleli jsme, jak by taková postavička utíkala, na svých krátkých a zavalitých nožičkách. A nakonec jsme našli řešení, s nímž byl Spielberg spokojen.«
Protože už neexistuje žádná původní loutka E.T. z originálního filmu, musel Brady se svým týmem prohlédnout film záběr po záběru a podle jednotlivých scén vytvořit nový model E. T. který by byl digitálně naskenován. »Kdyby se ovšem E.T. natáčel dnes a byla by to digitální postava, pak by Henry Thomas (Elliott) ani ostatní herci neměli možnost s ním hrát a reagovat na něj.« Možná, že největší změnou, kterou Spielberg provedl v resturované verzi k 20. výročí bylo, že odebral z rukou policistů a vládních agentů, kteří E.T. pronásledovali, veškeré zbraně. Jde o scénu pronásledování, která vrcholí Elliottovým letem na kole. V roce 1995 Spielberg v interview řekl: »Kdybych někdy znova film zpracovával, chtěl bych, aby z něho zmizely zbraně. Skutečně lituji ve filmu dvou věcí: Toho, že při pronásledování dětí na kolech byly použity zbraně. Skutečně lituji, že tam ty zbraně jsou. A jestli někdy budu film restaurovat, pak použiju veškeré digitální zázraky, aby zbraně z rukou policajtů zmizely.« V letech 1981-82, v době, kdy byl E.T. natáčen, se Spielberg stal otcem a začal jiným způsobem vnímat svět. I když výměna zbraní v rukou policajtů za walkie-talkie vzbudí v některých fanoušcích nesouhlas, svět roku 2002 je úplně jiný než ten v roce 1982 - v pozitivním i negativním smyslu. A filmaři dnes cítí odpovědnost za své velmi mladé obecenstvo.
»Situace, za níž byla použita zbraň v roce 1982, nebyla tak výbušná jako dnes,« poznamenal. »Ale stále mě mrzí, že jsem je v E.T. použil a zejména mě to trápilo poté, co se narodil a vyrůstal můj syn Max. Tehdy jsem začal okolní svět brát mnohem vážněji. Narození dítěte byla největší změna v mém dosavadním životě a myslím, že tak je tomu u všech rodičů prvorozence. Cítil jsem, že zbraně ve filmu jsou nepatřičné a tak jsem je z verze k 20. výročí eliminoval. Možná mě někteří lidé obviní z přílišné přecitlivělosti,« poznameal Spielberg, »a také se na mne asi bude zlobit národní zbrojní asociace. Ale já na svém rozhodnutí trvám.« Kathleen Kennedyová dodává: »Vedle etického stanoviska je Spielbergovo rozhodnutí logické v tom, že je nepravděpodobné, aby policie pronásledovala skupinu dětí se zbraněmi.
A v tomto duchu také matka nenakazuje Elliottovi, aby na Halloweena nechodil ven oblečený jako >terorista<. Toto slovo je nyní změněno na nenásilného >hippíka<. Všichni z ILM, kteří pracovali na restaurované verzi E.T. cítili velkou odpovědnost. George zdůraznil: »Naše úsilí směřovalo k tomu, aby lidé, kteří si film pamatují, nevnímali změnu vůči originálu. Věřím, že všechno bude plynout stejně hladce a přirozeně, a se stejným půvabem jako originál. Doufám, že se nám to podařilo. Protože lidé, kteří půjdou na film E.T. by si neměli ničeho všimnout. Jdou přece sledovat příběh a ne zvláštní efekty.« O zvuku Kennedyová poznamenává: »V podstatě jsme s Johnem Williamsem zdigitalizovali hudbu a převedli ji na šestistopý pás, což dává mnohem plnější zvuk. Nic jsme znova nenahrávali, ale s technologií posledních let se nám podařilo zvuk, dialogy a hudbu filmu E. T. převést do 21. století.«
Ocenění:
Academy Awards
1983 - John Williams (Hudba)
1983 - Střih zvuku
1983 - Vizuální efekty
1983 - Nejlepší film (nominace)
1983 - Steven Spielberg (Režie) (nominace)
1983 - Melissa Mathison (Původní scénář) (nominace)
1983 - Allen Daviau (Kamera) (nominace)
1983 - Střih (nominace)
1983 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1983 - Nejlepší film - drama
1983 - John Williams (Nejlepší hudba)
1983 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1983 - Melissa Mathison (Nejlepší scénář) (nominace)
San Sebastián IFF
1982 - Steven Spielberg (Oficiální výběr)
BAFTA
1983 - John Williams (Hudba)
1983 - Nejlepší film (nominace)
1983 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1983 - Melissa Mathison (Scénář) (nominace)
1983 - Allen Daviau (Nejlepší kamera) (nominace)
1983 - Nejlepší střih (nominace)
1983 - Zvuk (nominace)
1983 - Masky (nominace)
1983 - Výprava (nominace)
1983 - Vizuální efekty (nominace)
1983 - Henry Thomas (Nejslibnější nováček) (nominace)
1983 - Drew Barrymore (Nejslibnější nováček) (nominace)
New York Film Critics Circle
1982 - Nejlepší film (nominace)
1982 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1982 - Nejlepší film
1982 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér)
1982 - Melissa Mathison (Cena pro zástupce nové generace)
1982 - Zvláštní zmínka
1982 - John Williams (Nejlepší hudba) (nominace)
César Awards
1983 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
DABING
1.DABING (kino - původní verze 1982 - 115 minut)
V českém znění: Stanislav Fišer (E.T.), Jakub Štěpán - Henry Thomas (Elliot), Jarmila Švehlová - Dee Wallace (Mary), Jiří Prager - Robert MacNaughton (Michael), Jana Páleníčková - Drew Barrymore (Gertie), Jan Schánilec - Peter Coyote (chlap s klíči), Miloš Vávra - Richard Swingler (učitel biologie), Karel Chromík, Petr Skarke, Zdeněk Hess, Jan Sedliský, Václav Stýblo, Jana Altmannová, Jan Řeřicha, Libuše Štědrá, Bohuslav Ličman, Oskar Gottlieb, Bohuslav Kalva, Jaroslav Horák a další.
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Střih: Pavel Perna
Vedoucí výroby: Jaromír Šindelář
Dialogy a režie: K.M.Walló
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov Dabing 1984
2.DABING (VHS - původní verze 1982 - 115 minut)
V českém znění: Bohuslav Kalva (E.T.), Bohumil Švarc ml. - Henry Thomas (Elliott), Jana Paulová - Dee Wallace (Mary), Monika Ticháčková - Drew Barrymore (Gertie), Zdeněk Podhůrský - Peter Coyote (chlap s klíči), Jiří Kodeš - Richard Swingler (učitel biologie), Jaroslava Brousková, Hynek Votoček, Radek Hoppe, Jakub Zdeněk, Václav Kubr.
Překlad: Renáta Polišenská
Zvuk: Ivo Novák
Produkce: Jiří Beránek
Režie: Jaromír Polišenský
Vyrobilo: AB Barrandov studio dabing pro Hollywood Classic Entertainment 1993
3.DABING (VHS - nová verze 2002 - 120 minut), (BR - původní verze 1982 - 115 minut)
V českém znění: Gustav Bubník (E.T.), Robert Hájek - Henry Thomas (Elliott), Jarmila Švehlová - Dee Wallace (Mary), Jan Škvor - Robert MacNaughton (Michael), Terezie Taberyová - Drew Barrymore (Gertie), Martin Kolár - Peter Coyote (chlap s klíči), Antonín Navrátil - Richard Swingler (učitel biologie), Radek Škvor, Vojtěch Kotek, Petros Alexandridis, Julie Alexandridisová, Rozita Erbanová, Jiří Kvasnička, Hana Krtičková, Zuzana Schulzová, Michal Michálek, Irena Hrubá, Ladislav Novák, Radovan Vaculík, Bohdan Tůma (titulky).
Překlad: Kateřina Hámová
Dialogy: Veronika Kernová
Zvuk: Antonín Němec
Produkce: Iva Koudelková
Režie: Bohdan Tůma
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, studio Budíkov pro Bonton Home Entertainment 2002
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 28.3.2002
Premiéra USA: 11.6.1982 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: 16.12.2012 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 1 116 689
Tržby celkem - $ 794 900 000
Návštěvnost v ČR 3 227 190
Náklady (Rozpočet) - $ 10 500 000
BONUSY (Blu-ray)
• Steven Spielberg E T Režisér hovoří o zkušenostech z natáčení filmu E T Mimozemšťan a o vlivu tohoto oblíbeného klasického filmu na jeho další kariéru
• E T Deník Původní záběry z natáčení vás zavedou do zákulisí
• Vynechané scény
• Pohled zpátky
• Evoluce a vznik E T
• E T – Setkání po letech
• Hudba k filmu E T
• Premiéra k 20 výročí
• Návrhy fotografie a marketing
• A mnohem více ...
ROZLIŠENÍ Blu-ray
16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 2.40:1
česky Dolby Digital 5.1, anglicky 7.1, hebrejsky Dolby Digital 5.1, maďarsky Dolby Digital 5.1, portugalsky Dolby Digital 5.1, thajsky Dolby Digital 5.1, španělsky Dolby Digital 5.1
anglické, české, hebrejské, maďarské, portugalské, španělské, thajské
Tvůrci a herci
Steven Spielberg (Režie), Steven Spielberg (Produkce), Kathleen Kennedy (Produkce), John Williams (Hudba), Allen Daviau (Kamera), Carol Littleton (Střih), Jane Feinberg (Casting), Mike Fenton (Casting), Marci Liroff (Casting), James D. Bissell (Scénografie), Deborah Lynn Scott (Kostýmy), Charles L. Campbell (Zvuk), Gene S. Cantamessa (Zvuk), Richard LeGrand Jr. (Zvuk), Robert Sidell (Masky), Melissa Mathison (Scénář), Henry Thomas (Herec), Dee Wallace (Herec), Robert MacNaughton (Herec), Drew Barrymore (Herec), Peter Coyote (Herec), C. Thomas Howell (Herec), Erika Eleniak (Herec)
1982/115/USA/Rodinný, Sci-Fi, Dobrodružný, Drama
Zajímavost k filmu
- Herečka Debra Winger, která hrála Eliotovu (Henry Thomas) sestru, se podílela na mixu hlasu pro postavu E.T.ho.
- Drew Barrymore si za roli přišla na 75 000 amerických dolarů.
- Drew Barrymore se snažila získat roli Carol Anne ve filmu Poltergeist (1982), ale Steven Spielberg chtěl obsadit někoho, kdo vypadá více "andělsky". Díky castingu na zmíněný snímek Poltergeist (1982) se ale nakonec dostala k roli právě v tomto filmu.
- Film na Blu-ray vyšel v původní verzi, tedy bez úprav, které proběhly v devadesátých letech, kdy Spielberg povolil například nahradit v rukou agentů brokovnice vysílačkami.
- Natáčení začalo v září 1981 za zvýšených bezpečnostních opatření, protože režisér se obával, že mu nápad ukradne televize.
- Titul byl k roku 2012 při započtení inflace čtvrtým nejvýdělečnějším filmem historie kinematografie. Při přepočtení tržeb na hodnotu dolaru z roku 2010 se současně jednalo o 4. film, který dokázal svým ziskem pokořit hranici jedné miliardy amerických dolarů.
- E.T.-ho hralo viacero ľudí. Človek normálneho vzrastu, jeden z dvojice najatých trpaslíkov, alebo dokonca 12 ročný chlapec Matthew De Merrit, ktorý sa narodil bez nôh.
- Jedná se již o šestý film Stevena Spielberga, ke kterému složil hudbu John Williams.
- Ve Francii bylo zakázáno prodávat postavičky mimozemšťana E.T., protože zde byl zákon, který zakazoval prodej figurek bez lidského obličeje.
- Hlas E.T.ho byl vytvořen kombinací hlasů tří lidí, mořské vydry a psa. Osoba, která říkala nejznámější "řádky" scénáře "E.T. phone home" a "Be good", byla Patricia A. Welshová, dřívější radiová seriálová hvězda. Podle kontraktu nesměla použít tyto věty, které mají vlastní ochranou známku, ani mimo studia. Spielberg řekl, že nechce, aby si děti spojovaly hlas s lidskou postavou. Jméno této herečky proto raději není ani v titulcích.
- K úspěchu snímku přispěly i animace Carla Rambaldiho, který vytvořil i momozemšťany pro snímek Blízká setkání třetího druhu (1977) a spolupracoval i na filmech King Kong (1976) a Vetřelci (1986).
- Herečka Debra Winger, která hrála Eliotovu (Henry Thomas) sestru, se podílela na mixu hlasu pro postavu E.T.ho.
- Drew Barrymore si za roli přišla na 75 000 amerických dolarů.
- Drew Barrymore se snažila získat roli Carol Anne ve filmu Poltergeist (1982), ale Steven Spielberg chtěl obsadit někoho, kdo vypadá více "andělsky". Díky castingu na zmíněný snímek Poltergeist (1982) se ale nakonec dostala k roli právě v tomto filmu.
- Film na Blu-ray vyšel v původní verzi, tedy bez úprav, které proběhly v devadesátých letech, kdy Spielberg povolil například nahradit v rukou agentů brokovnice vysílačkami.
- Natáčení začalo v září 1981 za zvýšených bezpečnostních opatření, protože režisér se obával, že mu nápad ukradne televize.
- Titul byl k roku 2012 při započtení inflace čtvrtým nejvýdělečnějším filmem historie kinematografie. Při přepočtení tržeb na hodnotu dolaru z roku 2010 se současně jednalo o 4. film, který dokázal svým ziskem pokořit hranici jedné miliardy amerických dolarů.
- E.T.-ho hralo viacero ľudí. Človek normálneho vzrastu, jeden z dvojice najatých trpaslíkov, alebo dokonca 12 ročný chlapec Matthew De Merrit, ktorý sa narodil bez nôh.
- Jedná se již o šestý film Stevena Spielberga, ke kterému složil hudbu John Williams.
- Ve Francii bylo zakázáno prodávat postavičky mimozemšťana E.T., protože zde byl zákon, který zakazoval prodej figurek bez lidského obličeje.
- Hlas E.T.ho byl vytvořen kombinací hlasů tří lidí, mořské vydry a psa. Osoba, která říkala nejznámější "řádky" scénáře "E.T. phone home" a "Be good", byla Patricia A. Welshová, dřívější radiová seriálová hvězda. Podle kontraktu nesměla použít tyto věty, které mají vlastní ochranou známku, ani mimo studia. Spielberg řekl, že nechce, aby si děti spojovaly hlas s lidskou postavou. Jméno této herečky proto raději není ani v titulcích.
- K úspěchu snímku přispěly i animace Carla Rambaldiho, který vytvořil i momozemšťany pro snímek Blízká setkání třetího druhu (1977) a spolupracoval i na filmech King Kong (1976) a Vetřelci (1986).
Odkazy:
Hrají:
Henry Thomas, Dee Wallace, Peter Coyote, Robert MacNaughton, Drew Barrymore, C. Thomas Howell, Erika Eleniak, K.C. Martel, Sean Frye, David M. O'Dell, Richard Swingler, Frank Toth, Robert Barton, Michael Darrell, David Berkson, David Carlberg, Milt Kogan, Alexander Lampone, Rhoda Makoff, Robert Murphy, Richard Pesavento, Tom Sherry, Susan Cameron, Will Fowler Jr., Barbara Hartnett, Diane Lampone, Marysia Stein, Mitch Suskin, Anne Lockhart, Debra Winger, Jean-Paul Hellendall, Ted Grossman