E.T. - Mimozemšťan / E.T.: The Extra-Terrestrial (1982/115/USA/Rodinný, Sci-Fi, Dobrodružný, Drama) 83% -Blu-ray-
26.02.2018 12:06
JEDNOU VĚTOU
„Malý mimozemšťánek se po přistání na Zemi ztratil a nemůže se "svými" navázat spojení. Ještě ke všemu se ocitl v rukou vědců a touhou po domově chřadne víc a víc..."
„Malý mimozemšťánek se po přistání na Zemi ztratil a nemůže se "svými" navázat spojení. Ještě ke všemu se ocitl v rukou vědců a touhou po domově chřadne víc a víc..."
OBSAH
Nedaleko předměstí Los Angeles přistála kosmická loď mimozemšťanů. Podivné postavičky se rozešly sbírat vzorky do okolí a jen jedna z nich se dostala až na kraj lesa. Okouzlena světly velkoměsta zapomněla na své poslání. Proto se nedostala včas na palubu a uvízla na naší planetě. Úkryt nalezl mimozemšťan v kůlně nejbližšího domu a tady ho objevil desetiletý Elliot, který ho představil i svým sourozencům. Stali se z nich kamarádi, ale tomu malému, kterému děti začaly říkat E.T., se strašně stýská po domově a chce stůj co stůj s těmi "svými" navázat spojení. Nezdaří se a E.T. se rozstoná. V té době už je jeho úkryt vypátrán a nemocný mimozemšťánek se ocitne v rukou vědců. Z hodiny na hodinu chřadne až přístroje konstatují jeho smrt. Jen Elliotovi dá najevo, že tomu tak není a že se mu podařilo navázat kontakt s domovem. Dětem se podaří svého kamaráda ze vzdálené planety zachránit.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
To je tak, když člověk nic nepamatuje a je odkojen digitálním zvěrstvem současné kinematografie (většina zdejšího CSFD osazenstva), ten nemůže mít k takovému filmu vztah. Brána v potaz inflace, je to 4. nejnavštěvovanější film všech dob, ale to není to, co ´E.T.Mimozemšťana´ činí nejzásadnějším filmem 80.let. Tím faktorem je ohlas, který vzbudil. Pohádka, která doháněla v kinech k slzám všechny bez rozdílu věku (sám jsem byl svědkem, plakal i můj tvrďák otec :o), mezi lidmi se jeden čas skoro o ničem jiném nemluvilo (podobný ohlas u nás za bolševika měl už snad jenom Sandokan a seriál ´Já, Claudius´), mít figurku Ítýho patřilo k povinné výbavě každé české rodiny a nejenom té české. A těch nepodařeným filmových klonů, které následovaly, ty byste ani nespočítali. Prostě jeden velký fenomén a kdo tvrdí něco jiného, lže sám sobě. A je pozoruhodné, že ten film funguje i dneska (mám potvrzeno po dnešní blu-ray projekci). To, jak je celý film v podstatě koncipován z dětského pohledu věčným dítětem Spielbergem, kdy první dvě třetiny stopáže nevidíme do tváře dospělých lidí (vyjma samozřejmě Elliotovy maminky), timing jednotlivých scén a pře-ná-dhe-rná hudba skladatelského boha Johna Williamse, to vše činí z filmu ojedinělou záležitost, u které – pokud nejste cynik, blbec či obojí dohromady – na konci zaslzíte také. (Lima) 5*
Viděl jsem to teprve tedka po mnoha mnoha moc letech a nelituji čekání. Už chápu, proč tento film měl ve své době takový úspěch. Nevinný roztomilý a hravý mimozemstan, který se citoě a myšlenkově spojí s malým klukem. Snaží se kontaktovat sobě podobné, aby pro něj přiletěli. Mladá Drew Barrymore, která v jednu chvíli poví, že bude vždycky hodná mě velmi rozesmála(nevím jestli za pár let když začla brát drogy říkala to samé, ale radši neřešit =o))). FIlm je krásně natočen. Je v něm dětská duše Stevena Spielberga a příjemný výkon mladé hlavní role. Jestli jsem si všiml dobře, mladý hlavní hrdina se chvíli líbá s Elenou Eleniak, kdyb ten klučina věděl jak tato slečna bude vypadat za pár let např v Pobřežní hlídce bůh ví na jaký film by se to zvrhlo. :). Hudba Johna Williamse je kouzelně pohádková. Filmu nejde asi nic vytknout krom toho, že je celkem dost mířen na mladší publikum, ale kdo ze starších by nechtěl taky zažít něco podobného? (Djkoma) 5*
„Come...“ - „Stay...“ Vzhledem něco mezi perskou kočkou, Leprechaunem a želvou s krunýřem v exekuci (ostatně Morla z Nekonečného příběhu jako by mu z břicha vypadla) - činností pak botanik, léčitel, transvestita, notorický telefonista a příležitostný alkoholik (snad ne naopak). Kdo by toho bezpohlavního mimozemšťana, co si může svítit na dloubání holubů, neznal.. Při vzpomínce na Scottova Vetřelce je patrné, že není hostitel jako hostitel aneb vnímavá science-fiction pohádka o toleranci, přátelství a vyrovnání se s rozvodem rodičů (odchodem jednoho z nich). Zkrátka domácí hřiště Malého-velkého Vypravěče, na které se budu vždycky rád vracet.. Ohledně citového vydírání říkám možná, ale na Spielberga trestní oznámení podávat nehodlám, ostatně, nejede v tom sám. Schválně si pusťte posledních 15 minut bez skvostné hudby Johna Williamse a zjistíte, kdo v tomhle vyděračském komplotu vlastně tahal za nitky.. (Gilmour93) 5*
VELKÁ RECENZE
Rok 1982 byl plný filmů, které dodneška nezapadly: téměř neznámý britský herec Ben Kingsley si zahrál Gándhího v historickém velkofilmu, Meryl Streepová sebrala Magdě Vášáryové hlavní roli v Sophiině volbě, na cestu pomsty poprvé vyrazil Sylvester Stallone jako Rambo, z Dustina Hoffmana se stala sympatická Tootsie, svářečka Alex zatančila Flashdance a ve filmu Blade Runner honil detektiv Rick Deckard v podání Harrisona Forda lidské klony v Los Angeles.
Ale nad všemi hrdiny a hrdinkami u diváků jasně zvítězil ošklivý vrásčitý mimozemšťan, který se tak strašně chtěl vrátit domů. Už po prvních pár týdnech promítání bylo jasné, že režisér Steven Spielberg pod názvem E. T. - Mimozemšťan natočil trhák.
Pro generaci dnešních třicátníků znamená dodneška tento snímek jednoznačně nejoblíbenější dětský film. Rodinná pohádka o přátelství mimozemšťana a desetiletého chlapce do dnešního dne na celém světě vydělala 705 milionů dolarů. Po jedenáct let se tento snímek držel v čele nejúspěšnějších filmů vůbec a teprve v roce 1993 ho v návštěvnosti porazil Jurský park stejného režiséra.
Steven Spielberg po celá ta léta tvrdošíjně odmítal natočil pokračování filmu, o kterém dodneška mluví jako o svém splněném dětském snu. K dvacátým narozeninám však dal svému E. T. dáreček: obnovenou premiéru filmu ve vylepšené digitalizované verzi s přidanými scénami, které tehdy nebylo možné kvůli technické nedostatečnosti použít. Amerika ji uvidí 22. března, my o šest dnů později.
Steven Spielberg měl už počátkem 80. let, než natočil E. T. - Mimozemšťana, pověst mimořádně úspěšného režiséra. Měl za sebou extrémně divácky oblíbené Čelisti s nominací na Oscara za nejlepší film, Blízká setkání třetího druhu, za něž byl poprvé nominován jako režisér, a první díl Indiana Jonese, Dobyvatele ztracené archy. V průběhu dvou desetiletí takových trháků na jeho kontě toho přibylo ještě víc včetně dvou dílů Jurského parku a dalších dvou Indiana Jonesů.
Po fenomenálním úspěchu E. T. - Mimozemšťana mu však začalo vadit, že se o něm mluví jenom jako o komerčně úspěšném tvůrci, a začal točit i ambicióznější filmy. Tato linie jeho tvorby vyvrcholila v roce 1993 vysněným Schindlerovým seznamem, za který dostal sedm Oscarů včetně toho za režii. Pověst režiséra umělecky náročných snímků potvrdil dramatem Zachraňte vojína Ryana. Dnes patří k nejúspěšnějším, a hlavně nejvlivnějším lidem Hollywoodu.
Scenáristce Melisse Mathissonové v době, kdy psala scénář k E. T., nebylo ještě třicet let a chodila s hercem Harrisonem Fordem. Vzali se a téměř celou dobu bylo jejich manželství považováno za jedno z nejstabilnějších v Hollywoodu. Předloni na podzim však oznámili, že se rozcházejí. Melissa teď žije sama s dvěma dětmi a angažuje se v hnutí za osvobození Tibetu. Třeba se sejde se svým bývalým manželem na obnovené premiéře E. T. - Mimozemšťana, protože Ford hrál v tomto filmu epizodní roli, i když už byl v roce 1982 slavným hercem. Jeho štěk se nakonec do filmu ani nedostal, ale teď by se měl možná zase vrátit.
Chlapeček v červené mikině s kapucou, který tak usilovně šlapal na kole, aby zachránil E. T. před agenty FBI, se jmenuje Henry Thomas. Tehdy mu bylo jedenáct a po dvaceti letech má na svém kontě dalších třicet rolí. Například ve Formanově Valmontovi, kde hrál mladého Dancenyho, který na konci zabije titulní postavu, nebo v Legendě o vášni. Sám však přiznává, že nenadálý úspěch E. T. mu cestu k herectví spíš znesnadnil. Aby totiž příliš nepropadl slávě, přijímal role v nízkorozpočtových a nezávislých filmech. S jedním takovým se před čtyřmi lety dostal i na karlovarský festival. Všichni, kteří se tam s ním tehdy setkali, mluví o tom, že působil plachým a nenápadným dojmem.
Opačný přístup ke slávě zvolila tehdy sedmiletá Drew Barrymoreová, která hrála malou Gertie. Tu totiž úspěch tak pobláznil, že se ve třinácti musela léčit ze závislosti na alkoholu a celé dospívání strávila bojem s kokainem. Teď je sice jednou z nejvyhledávanějších hereček Hollywoodu, ale problémy ji pronásledují dál. V loňském roce se rozvedla po šesti měsících manželství s komikem Tomem Greenem. Poprvé se vdávala jako devatenáctiletá a ani toto manželství nepřežilo rok. Jediný, kdo se za těch dvacet let určitě nijak nezměnil, je E. T.
E. T. nemá vlastně jméno, ta zkratka znamená v angličtině prostě Mimozemšťan (E.T. the Extra-Terrestrial). Ani scenáristka Melissa Mathisonová, ani režisér Steven Spielberg nikdy neprozradili, odkud E. T. pocházel nebo jakého byl pohlaví. Můžeme se jen dohadovat, že to byl pravděpodobně dospělý jedinec, přestože na Zemi se skamarádil s dětmi a dospělých, kteří se ho snažili chytit a použít k vědeckým účelům, se bál.
Výtvarník Carlo Rimbaldi ho udělal spíš ošklivého, ale jeho podoba je propracována do nejmenších detailů a jeho mimika dodnes dojímá. Dnes, ve věku počítačové animace, je dojemný i způsob, jakým jej režisér Spielberg a trikaři ve studiu Georgese Lukase oživili - v celkových záběrech jeho kostým oblékali liliputáni, v detailech se pracovalo s loutkou. Hlas mimozemšťanovi propůjčila Debra Wingerová.
Už po několika týdnech promítání bylo jasné, že se s diváky při pohledu na vrásčitou postavičku něco děje, protože vzali kina útokem. Plyšoví E. T. v brzké době zaplavili díky obchodní obratnosti Stevena Spielberga dětské pokojíky po celém světě. Stranou celosvětového běsnění nezůstala ani Americká filmová akademie, která film nominovala na devět Oscarů včetně těch nejprestižnějších za nejlepší film a za režii. Jenomže většinu ocenění v hlavních kategoriích získala velkolepá historická freska Gándhí Richarda Attenborougha, takže na Mimozemšťana nakonec zbyli Oscaři jen čtyři - za zvuk, zvukové efekty, zvláštní efekty a filmovou hudbu.
Divákům na celém světě však byl počet Oscarů zřejmě lhostejný. Jednoduchý příběh je oslovil svým humorem i napětím, tajemstvím, které se nesnaží za každou cenu vysvětlit, a hlavně tím, jak volá po harmonii a přátelství.
Při znovuuvedení E. T. - Mimozemšťana do kin se Steven Spielberg nechal inspirovat tím, co udělal jeho dávný kamarád George Lucas před pěti lety se svými Hvězdnými válkami. Také je znovu uvedl v roce jejich dvacátého výročí a sklidil s nimi velký úspěch.
E. T. se však vrací notně oprášený. Spielberg nechal počítačově upravit některé nepoužité scény. Jednou z nich je, jak se Elliot s E. T. koupou ve vaně. Na počítači je nově upravena i původní, Oscarem oceněná hudba. Ve filmu bude i několik dalších menších zásahů: agenti FBI přišli o své zbraně, kterými k smrti vystrašili malého Elliota, protože režisér řekl, že na malé děti se pistolemi mířit nebude. Slovo teroristi, které použije Elliotova matka, když vidí děti řítící se ulicemi na kolech, nahradí nadávka, která nevzbuzuje po 11. září 2001 takové asociace.
Film bude samozřejmě doprovázet obrovská reklamní kampaň, takže se můžeme těšit, že vrásčitý ustaraný obličejík s velkýma očima na nás za chvíli bude zírat odevšad. A další generace dětí si bude ve školách hrát na „E. T. volá domů“.
Ocenění:
Academy Awards
1983 - John Williams (Hudba)
1983 - Střih zvuku
1983 - Vizuální efekty
1983 - Nejlepší film (nominace)
1983 - Steven Spielberg (Režie) (nominace)
1983 - Melissa Mathison (Původní scénář) (nominace)
1983 - Allen Daviau (Kamera) (nominace)
1983 - Střih (nominace)
1983 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1983 - Nejlepší film - drama
1983 - John Williams (Nejlepší hudba)
1983 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1983 - Melissa Mathison (Nejlepší scénář) (nominace)
San Sebastián IFF
1982 - Steven Spielberg (Oficiální výběr)
BAFTA
1983 - John Williams (Hudba)
1983 - Nejlepší film (nominace)
1983 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1983 - Melissa Mathison (Scénář) (nominace)
1983 - Allen Daviau (Nejlepší kamera) (nominace)
1983 - Nejlepší střih (nominace)
1983 - Zvuk (nominace)
1983 - Masky (nominace)
1983 - Výprava (nominace)
1983 - Vizuální efekty (nominace)
1983 - Henry Thomas (Nejslibnější nováček) (nominace)
1983 - Drew Barrymore (Nejslibnější nováček) (nominace)
New York Film Critics Circle
1982 - Nejlepší film (nominace)
1982 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1982 - Nejlepší film
1982 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér)
1982 - Melissa Mathison (Cena pro zástupce nové generace)
1982 - Zvláštní zmínka
1982 - John Williams (Nejlepší hudba) (nominace)
César Awards
1983 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
DABING
1.DABING (kino - původní verze 1982 - 115 minut)
V českém znění: Stanislav Fišer (E.T.), Jakub Štěpán - Henry Thomas (Elliot), Jarmila Švehlová - Dee Wallace (Mary), Jiří Prager - Robert MacNaughton (Michael), Jana Páleníčková - Drew Barrymore (Gertie), Jan Schánilec - Peter Coyote (chlap s klíči), Miloš Vávra - Richard Swingler (učitel biologie), Karel Chromík, Petr Skarke, Zdeněk Hess, Jan Sedliský, Václav Stýblo, Jana Altmannová, Jan Řeřicha, Libuše Štědrá, Bohuslav Ličman, Oskar Gottlieb, Bohuslav Kalva, Jaroslav Horák a další.
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Střih: Pavel Perna
Vedoucí výroby: Jaromír Šindelář
Dialogy a režie: K.M.Walló
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov Dabing 1984
2.DABING (VHS - původní verze 1982 - 115 minut)
V českém znění: Bohuslav Kalva (E.T.), Bohumil Švarc ml. - Henry Thomas (Elliott), Jana Paulová - Dee Wallace (Mary), Monika Ticháčková - Drew Barrymore (Gertie), Zdeněk Podhůrský - Peter Coyote (chlap s klíči), Jiří Kodeš - Richard Swingler (učitel biologie), Jaroslava Brousková, Hynek Votoček, Radek Hoppe, Jakub Zdeněk, Václav Kubr.
Překlad: Renáta Polišenská
Zvuk: Ivo Novák
Produkce: Jiří Beránek
Režie: Jaromír Polišenský
Vyrobilo: AB Barrandov studio dabing pro Hollywood Classic Entertainment 1993
3.DABING (VHS - nová verze 2002 - 120 minut), (BR - původní verze 1982 - 115 minut)
V českém znění: Gustav Bubník (E.T.), Robert Hájek - Henry Thomas (Elliott), Jarmila Švehlová - Dee Wallace (Mary), Jan Škvor - Robert MacNaughton (Michael), Terezie Taberyová - Drew Barrymore (Gertie), Martin Kolár - Peter Coyote (chlap s klíči), Antonín Navrátil - Richard Swingler (učitel biologie), Radek Škvor, Vojtěch Kotek, Petros Alexandridis, Julie Alexandridisová, Rozita Erbanová, Jiří Kvasnička, Hana Krtičková, Zuzana Schulzová, Michal Michálek, Irena Hrubá, Ladislav Novák, Radovan Vaculík, Bohdan Tůma (titulky).
Překlad: Kateřina Hámová
Dialogy: Veronika Kernová
Zvuk: Antonín Němec
Produkce: Iva Koudelková
Režie: Bohdan Tůma
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, studio Budíkov pro Bonton Home Entertainment 2002
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 11.6.1982 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: 16.12.2012 Bontonfilm
BONUSY (Blu-ray)
• Steven Spielberg E T Režisér hovoří o zkušenostech z natáčení filmu E T Mimozemšťan a o vlivu tohoto oblíbeného klasického filmu na jeho další kariéru
• E T Deník Původní záběry z natáčení vás zavedou do zákulisí
• Vynechané scény
• Pohled zpátky
• Evoluce a vznik E T
• E T – Setkání po letech
• Hudba k filmu E T
• Premiéra k 20 výročí
• Návrhy fotografie a marketing
• A mnohem více ...
Nedaleko předměstí Los Angeles přistála kosmická loď mimozemšťanů. Podivné postavičky se rozešly sbírat vzorky do okolí a jen jedna z nich se dostala až na kraj lesa. Okouzlena světly velkoměsta zapomněla na své poslání. Proto se nedostala včas na palubu a uvízla na naší planetě. Úkryt nalezl mimozemšťan v kůlně nejbližšího domu a tady ho objevil desetiletý Elliot, který ho představil i svým sourozencům. Stali se z nich kamarádi, ale tomu malému, kterému děti začaly říkat E.T., se strašně stýská po domově a chce stůj co stůj s těmi "svými" navázat spojení. Nezdaří se a E.T. se rozstoná. V té době už je jeho úkryt vypátrán a nemocný mimozemšťánek se ocitne v rukou vědců. Z hodiny na hodinu chřadne až přístroje konstatují jeho smrt. Jen Elliotovi dá najevo, že tomu tak není a že se mu podařilo navázat kontakt s domovem. Dětem se podaří svého kamaráda ze vzdálené planety zachránit.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
To je tak, když člověk nic nepamatuje a je odkojen digitálním zvěrstvem současné kinematografie (většina zdejšího CSFD osazenstva), ten nemůže mít k takovému filmu vztah. Brána v potaz inflace, je to 4. nejnavštěvovanější film všech dob, ale to není to, co ´E.T.Mimozemšťana´ činí nejzásadnějším filmem 80.let. Tím faktorem je ohlas, který vzbudil. Pohádka, která doháněla v kinech k slzám všechny bez rozdílu věku (sám jsem byl svědkem, plakal i můj tvrďák otec :o), mezi lidmi se jeden čas skoro o ničem jiném nemluvilo (podobný ohlas u nás za bolševika měl už snad jenom Sandokan a seriál ´Já, Claudius´), mít figurku Ítýho patřilo k povinné výbavě každé české rodiny a nejenom té české. A těch nepodařeným filmových klonů, které následovaly, ty byste ani nespočítali. Prostě jeden velký fenomén a kdo tvrdí něco jiného, lže sám sobě. A je pozoruhodné, že ten film funguje i dneska (mám potvrzeno po dnešní blu-ray projekci). To, jak je celý film v podstatě koncipován z dětského pohledu věčným dítětem Spielbergem, kdy první dvě třetiny stopáže nevidíme do tváře dospělých lidí (vyjma samozřejmě Elliotovy maminky), timing jednotlivých scén a pře-ná-dhe-rná hudba skladatelského boha Johna Williamse, to vše činí z filmu ojedinělou záležitost, u které – pokud nejste cynik, blbec či obojí dohromady – na konci zaslzíte také. (Lima) 5*
Viděl jsem to teprve tedka po mnoha mnoha moc letech a nelituji čekání. Už chápu, proč tento film měl ve své době takový úspěch. Nevinný roztomilý a hravý mimozemstan, který se citoě a myšlenkově spojí s malým klukem. Snaží se kontaktovat sobě podobné, aby pro něj přiletěli. Mladá Drew Barrymore, která v jednu chvíli poví, že bude vždycky hodná mě velmi rozesmála(nevím jestli za pár let když začla brát drogy říkala to samé, ale radši neřešit =o))). FIlm je krásně natočen. Je v něm dětská duše Stevena Spielberga a příjemný výkon mladé hlavní role. Jestli jsem si všiml dobře, mladý hlavní hrdina se chvíli líbá s Elenou Eleniak, kdyb ten klučina věděl jak tato slečna bude vypadat za pár let např v Pobřežní hlídce bůh ví na jaký film by se to zvrhlo. :). Hudba Johna Williamse je kouzelně pohádková. Filmu nejde asi nic vytknout krom toho, že je celkem dost mířen na mladší publikum, ale kdo ze starších by nechtěl taky zažít něco podobného? (Djkoma) 5*
„Come...“ - „Stay...“ Vzhledem něco mezi perskou kočkou, Leprechaunem a želvou s krunýřem v exekuci (ostatně Morla z Nekonečného příběhu jako by mu z břicha vypadla) - činností pak botanik, léčitel, transvestita, notorický telefonista a příležitostný alkoholik (snad ne naopak). Kdo by toho bezpohlavního mimozemšťana, co si může svítit na dloubání holubů, neznal.. Při vzpomínce na Scottova Vetřelce je patrné, že není hostitel jako hostitel aneb vnímavá science-fiction pohádka o toleranci, přátelství a vyrovnání se s rozvodem rodičů (odchodem jednoho z nich). Zkrátka domácí hřiště Malého-velkého Vypravěče, na které se budu vždycky rád vracet.. Ohledně citového vydírání říkám možná, ale na Spielberga trestní oznámení podávat nehodlám, ostatně, nejede v tom sám. Schválně si pusťte posledních 15 minut bez skvostné hudby Johna Williamse a zjistíte, kdo v tomhle vyděračském komplotu vlastně tahal za nitky.. (Gilmour93) 5*
VELKÁ RECENZE
Rok 1982 byl plný filmů, které dodneška nezapadly: téměř neznámý britský herec Ben Kingsley si zahrál Gándhího v historickém velkofilmu, Meryl Streepová sebrala Magdě Vášáryové hlavní roli v Sophiině volbě, na cestu pomsty poprvé vyrazil Sylvester Stallone jako Rambo, z Dustina Hoffmana se stala sympatická Tootsie, svářečka Alex zatančila Flashdance a ve filmu Blade Runner honil detektiv Rick Deckard v podání Harrisona Forda lidské klony v Los Angeles.
Ale nad všemi hrdiny a hrdinkami u diváků jasně zvítězil ošklivý vrásčitý mimozemšťan, který se tak strašně chtěl vrátit domů. Už po prvních pár týdnech promítání bylo jasné, že režisér Steven Spielberg pod názvem E. T. - Mimozemšťan natočil trhák.
Pro generaci dnešních třicátníků znamená dodneška tento snímek jednoznačně nejoblíbenější dětský film. Rodinná pohádka o přátelství mimozemšťana a desetiletého chlapce do dnešního dne na celém světě vydělala 705 milionů dolarů. Po jedenáct let se tento snímek držel v čele nejúspěšnějších filmů vůbec a teprve v roce 1993 ho v návštěvnosti porazil Jurský park stejného režiséra.
Steven Spielberg po celá ta léta tvrdošíjně odmítal natočil pokračování filmu, o kterém dodneška mluví jako o svém splněném dětském snu. K dvacátým narozeninám však dal svému E. T. dáreček: obnovenou premiéru filmu ve vylepšené digitalizované verzi s přidanými scénami, které tehdy nebylo možné kvůli technické nedostatečnosti použít. Amerika ji uvidí 22. března, my o šest dnů později.
Steven Spielberg měl už počátkem 80. let, než natočil E. T. - Mimozemšťana, pověst mimořádně úspěšného režiséra. Měl za sebou extrémně divácky oblíbené Čelisti s nominací na Oscara za nejlepší film, Blízká setkání třetího druhu, za něž byl poprvé nominován jako režisér, a první díl Indiana Jonese, Dobyvatele ztracené archy. V průběhu dvou desetiletí takových trháků na jeho kontě toho přibylo ještě víc včetně dvou dílů Jurského parku a dalších dvou Indiana Jonesů.
Po fenomenálním úspěchu E. T. - Mimozemšťana mu však začalo vadit, že se o něm mluví jenom jako o komerčně úspěšném tvůrci, a začal točit i ambicióznější filmy. Tato linie jeho tvorby vyvrcholila v roce 1993 vysněným Schindlerovým seznamem, za který dostal sedm Oscarů včetně toho za režii. Pověst režiséra umělecky náročných snímků potvrdil dramatem Zachraňte vojína Ryana. Dnes patří k nejúspěšnějším, a hlavně nejvlivnějším lidem Hollywoodu.
Scenáristce Melisse Mathissonové v době, kdy psala scénář k E. T., nebylo ještě třicet let a chodila s hercem Harrisonem Fordem. Vzali se a téměř celou dobu bylo jejich manželství považováno za jedno z nejstabilnějších v Hollywoodu. Předloni na podzim však oznámili, že se rozcházejí. Melissa teď žije sama s dvěma dětmi a angažuje se v hnutí za osvobození Tibetu. Třeba se sejde se svým bývalým manželem na obnovené premiéře E. T. - Mimozemšťana, protože Ford hrál v tomto filmu epizodní roli, i když už byl v roce 1982 slavným hercem. Jeho štěk se nakonec do filmu ani nedostal, ale teď by se měl možná zase vrátit.
Chlapeček v červené mikině s kapucou, který tak usilovně šlapal na kole, aby zachránil E. T. před agenty FBI, se jmenuje Henry Thomas. Tehdy mu bylo jedenáct a po dvaceti letech má na svém kontě dalších třicet rolí. Například ve Formanově Valmontovi, kde hrál mladého Dancenyho, který na konci zabije titulní postavu, nebo v Legendě o vášni. Sám však přiznává, že nenadálý úspěch E. T. mu cestu k herectví spíš znesnadnil. Aby totiž příliš nepropadl slávě, přijímal role v nízkorozpočtových a nezávislých filmech. S jedním takovým se před čtyřmi lety dostal i na karlovarský festival. Všichni, kteří se tam s ním tehdy setkali, mluví o tom, že působil plachým a nenápadným dojmem.
Opačný přístup ke slávě zvolila tehdy sedmiletá Drew Barrymoreová, která hrála malou Gertie. Tu totiž úspěch tak pobláznil, že se ve třinácti musela léčit ze závislosti na alkoholu a celé dospívání strávila bojem s kokainem. Teď je sice jednou z nejvyhledávanějších hereček Hollywoodu, ale problémy ji pronásledují dál. V loňském roce se rozvedla po šesti měsících manželství s komikem Tomem Greenem. Poprvé se vdávala jako devatenáctiletá a ani toto manželství nepřežilo rok. Jediný, kdo se za těch dvacet let určitě nijak nezměnil, je E. T.
E. T. nemá vlastně jméno, ta zkratka znamená v angličtině prostě Mimozemšťan (E.T. the Extra-Terrestrial). Ani scenáristka Melissa Mathisonová, ani režisér Steven Spielberg nikdy neprozradili, odkud E. T. pocházel nebo jakého byl pohlaví. Můžeme se jen dohadovat, že to byl pravděpodobně dospělý jedinec, přestože na Zemi se skamarádil s dětmi a dospělých, kteří se ho snažili chytit a použít k vědeckým účelům, se bál.
Výtvarník Carlo Rimbaldi ho udělal spíš ošklivého, ale jeho podoba je propracována do nejmenších detailů a jeho mimika dodnes dojímá. Dnes, ve věku počítačové animace, je dojemný i způsob, jakým jej režisér Spielberg a trikaři ve studiu Georgese Lukase oživili - v celkových záběrech jeho kostým oblékali liliputáni, v detailech se pracovalo s loutkou. Hlas mimozemšťanovi propůjčila Debra Wingerová.
Už po několika týdnech promítání bylo jasné, že se s diváky při pohledu na vrásčitou postavičku něco děje, protože vzali kina útokem. Plyšoví E. T. v brzké době zaplavili díky obchodní obratnosti Stevena Spielberga dětské pokojíky po celém světě. Stranou celosvětového běsnění nezůstala ani Americká filmová akademie, která film nominovala na devět Oscarů včetně těch nejprestižnějších za nejlepší film a za režii. Jenomže většinu ocenění v hlavních kategoriích získala velkolepá historická freska Gándhí Richarda Attenborougha, takže na Mimozemšťana nakonec zbyli Oscaři jen čtyři - za zvuk, zvukové efekty, zvláštní efekty a filmovou hudbu.
Divákům na celém světě však byl počet Oscarů zřejmě lhostejný. Jednoduchý příběh je oslovil svým humorem i napětím, tajemstvím, které se nesnaží za každou cenu vysvětlit, a hlavně tím, jak volá po harmonii a přátelství.
Při znovuuvedení E. T. - Mimozemšťana do kin se Steven Spielberg nechal inspirovat tím, co udělal jeho dávný kamarád George Lucas před pěti lety se svými Hvězdnými válkami. Také je znovu uvedl v roce jejich dvacátého výročí a sklidil s nimi velký úspěch.
E. T. se však vrací notně oprášený. Spielberg nechal počítačově upravit některé nepoužité scény. Jednou z nich je, jak se Elliot s E. T. koupou ve vaně. Na počítači je nově upravena i původní, Oscarem oceněná hudba. Ve filmu bude i několik dalších menších zásahů: agenti FBI přišli o své zbraně, kterými k smrti vystrašili malého Elliota, protože režisér řekl, že na malé děti se pistolemi mířit nebude. Slovo teroristi, které použije Elliotova matka, když vidí děti řítící se ulicemi na kolech, nahradí nadávka, která nevzbuzuje po 11. září 2001 takové asociace.
Film bude samozřejmě doprovázet obrovská reklamní kampaň, takže se můžeme těšit, že vrásčitý ustaraný obličejík s velkýma očima na nás za chvíli bude zírat odevšad. A další generace dětí si bude ve školách hrát na „E. T. volá domů“.
Ocenění:
Academy Awards
1983 - John Williams (Hudba)
1983 - Střih zvuku
1983 - Vizuální efekty
1983 - Nejlepší film (nominace)
1983 - Steven Spielberg (Režie) (nominace)
1983 - Melissa Mathison (Původní scénář) (nominace)
1983 - Allen Daviau (Kamera) (nominace)
1983 - Střih (nominace)
1983 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1983 - Nejlepší film - drama
1983 - John Williams (Nejlepší hudba)
1983 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1983 - Melissa Mathison (Nejlepší scénář) (nominace)
San Sebastián IFF
1982 - Steven Spielberg (Oficiální výběr)
BAFTA
1983 - John Williams (Hudba)
1983 - Nejlepší film (nominace)
1983 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1983 - Melissa Mathison (Scénář) (nominace)
1983 - Allen Daviau (Nejlepší kamera) (nominace)
1983 - Nejlepší střih (nominace)
1983 - Zvuk (nominace)
1983 - Masky (nominace)
1983 - Výprava (nominace)
1983 - Vizuální efekty (nominace)
1983 - Henry Thomas (Nejslibnější nováček) (nominace)
1983 - Drew Barrymore (Nejslibnější nováček) (nominace)
New York Film Critics Circle
1982 - Nejlepší film (nominace)
1982 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1982 - Nejlepší film
1982 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér)
1982 - Melissa Mathison (Cena pro zástupce nové generace)
1982 - Zvláštní zmínka
1982 - John Williams (Nejlepší hudba) (nominace)
César Awards
1983 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
DABING
1.DABING (kino - původní verze 1982 - 115 minut)
V českém znění: Stanislav Fišer (E.T.), Jakub Štěpán - Henry Thomas (Elliot), Jarmila Švehlová - Dee Wallace (Mary), Jiří Prager - Robert MacNaughton (Michael), Jana Páleníčková - Drew Barrymore (Gertie), Jan Schánilec - Peter Coyote (chlap s klíči), Miloš Vávra - Richard Swingler (učitel biologie), Karel Chromík, Petr Skarke, Zdeněk Hess, Jan Sedliský, Václav Stýblo, Jana Altmannová, Jan Řeřicha, Libuše Štědrá, Bohuslav Ličman, Oskar Gottlieb, Bohuslav Kalva, Jaroslav Horák a další.
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Střih: Pavel Perna
Vedoucí výroby: Jaromír Šindelář
Dialogy a režie: K.M.Walló
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov Dabing 1984
2.DABING (VHS - původní verze 1982 - 115 minut)
V českém znění: Bohuslav Kalva (E.T.), Bohumil Švarc ml. - Henry Thomas (Elliott), Jana Paulová - Dee Wallace (Mary), Monika Ticháčková - Drew Barrymore (Gertie), Zdeněk Podhůrský - Peter Coyote (chlap s klíči), Jiří Kodeš - Richard Swingler (učitel biologie), Jaroslava Brousková, Hynek Votoček, Radek Hoppe, Jakub Zdeněk, Václav Kubr.
Překlad: Renáta Polišenská
Zvuk: Ivo Novák
Produkce: Jiří Beránek
Režie: Jaromír Polišenský
Vyrobilo: AB Barrandov studio dabing pro Hollywood Classic Entertainment 1993
3.DABING (VHS - nová verze 2002 - 120 minut), (BR - původní verze 1982 - 115 minut)
V českém znění: Gustav Bubník (E.T.), Robert Hájek - Henry Thomas (Elliott), Jarmila Švehlová - Dee Wallace (Mary), Jan Škvor - Robert MacNaughton (Michael), Terezie Taberyová - Drew Barrymore (Gertie), Martin Kolár - Peter Coyote (chlap s klíči), Antonín Navrátil - Richard Swingler (učitel biologie), Radek Škvor, Vojtěch Kotek, Petros Alexandridis, Julie Alexandridisová, Rozita Erbanová, Jiří Kvasnička, Hana Krtičková, Zuzana Schulzová, Michal Michálek, Irena Hrubá, Ladislav Novák, Radovan Vaculík, Bohdan Tůma (titulky).
Překlad: Kateřina Hámová
Dialogy: Veronika Kernová
Zvuk: Antonín Němec
Produkce: Iva Koudelková
Režie: Bohdan Tůma
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, studio Budíkov pro Bonton Home Entertainment 2002
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 11.6.1982 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: 16.12.2012 Bontonfilm
BONUSY (Blu-ray)
• Steven Spielberg E T Režisér hovoří o zkušenostech z natáčení filmu E T Mimozemšťan a o vlivu tohoto oblíbeného klasického filmu na jeho další kariéru
• E T Deník Původní záběry z natáčení vás zavedou do zákulisí
• Vynechané scény
• Pohled zpátky
• Evoluce a vznik E T
• E T – Setkání po letech
• Hudba k filmu E T
• Premiéra k 20 výročí
• Návrhy fotografie a marketing
• A mnohem více ...
ROZLIŠENÍ Blu-ray
16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 2.40:1
česky Dolby Digital 5.1, anglicky 7.1, hebrejsky Dolby Digital 5.1, maďarsky Dolby Digital 5.1, portugalsky Dolby Digital 5.1, thajsky Dolby Digital 5.1, španělsky Dolby Digital 5.1
anglické, české, hebrejské, maďarské, portugalské, španělské, thajské
Tvůrci a herci
Steven Spielberg (Režie), Steven Spielberg (Produkce), Kathleen Kennedy (Produkce), John Williams (Hudba), Allen Daviau (Kamera), Carol Littleton (Střih), Jane Feinberg (Casting), Mike Fenton (Casting), Marci Liroff (Casting), James D. Bissell (Scénografie), Deborah Lynn Scott (Kostýmy), Charles L. Campbell (Zvuk), Gene S. Cantamessa (Zvuk), Richard LeGrand Jr. (Zvuk), Robert Sidell (Masky), Melissa Mathison (Scénář), Henry Thomas (Herec), Dee Wallace (Herec), Robert MacNaughton (Herec), Drew Barrymore (Herec), Peter Coyote (Herec), C. Thomas Howell (Herec), Erika Eleniak (Herec)
1982/115/USA/Rodinný, Sci-Fi, Dobrodružný, Drama
Zajímavost k filmu
- Herečka Debra Winger, která hrála Eliotovu (Henry Thomas) sestru, se podílela na mixu hlasu pro postavu E.T.ho.
- Drew Barrymore si za roli přišla na 75 000 amerických dolarů.
- Drew Barrymore se snažila získat roli Carol Anne ve filmu Poltergeist (1982), ale Steven Spielberg chtěl obsadit někoho, kdo vypadá více "andělsky". Díky castingu na zmíněný snímek Poltergeist (1982) se ale nakonec dostala k roli právě v tomto filmu.
- Film na Blu-ray vyšel v původní verzi, tedy bez úprav, které proběhly v devadesátých letech, kdy Spielberg povolil například nahradit v rukou agentů brokovnice vysílačkami.
- Natáčení začalo v září 1981 za zvýšených bezpečnostních opatření, protože režisér se obával, že mu nápad ukradne televize.
- Titul byl k roku 2012 při započtení inflace čtvrtým nejvýdělečnějším filmem historie kinematografie. Při přepočtení tržeb na hodnotu dolaru z roku 2010 se současně jednalo o 4. film, který dokázal svým ziskem pokořit hranici jedné miliardy amerických dolarů.
- E.T.-ho hralo viacero ľudí. Človek normálneho vzrastu, jeden z dvojice najatých trpaslíkov, alebo dokonca 12 ročný chlapec Matthew De Merrit, ktorý sa narodil bez nôh.
- Jedná se již o šestý film Stevena Spielberga, ke kterému složil hudbu John Williams.
- Ve Francii bylo zakázáno prodávat postavičky mimozemšťana E.T., protože zde byl zákon, který zakazoval prodej figurek bez lidského obličeje.
- Hlas E.T.ho byl vytvořen kombinací hlasů tří lidí, mořské vydry a psa. Osoba, která říkala nejznámější "řádky" scénáře "E.T. phone home" a "Be good", byla Patricia A. Welshová, dřívější radiová seriálová hvězda. Podle kontraktu nesměla použít tyto věty, které mají vlastní ochranou známku, ani mimo studia. Spielberg řekl, že nechce, aby si děti spojovaly hlas s lidskou postavou. Jméno této herečky proto raději není ani v titulcích.
- K úspěchu snímku přispěly i animace Carla Rambaldiho, který vytvořil i momozemšťany pro snímek Blízká setkání třetího druhu (1977) a spolupracoval i na filmech King Kong (1976) a Vetřelci (1986).
- Herečka Debra Winger, která hrála Eliotovu (Henry Thomas) sestru, se podílela na mixu hlasu pro postavu E.T.ho.
- Drew Barrymore si za roli přišla na 75 000 amerických dolarů.
- Drew Barrymore se snažila získat roli Carol Anne ve filmu Poltergeist (1982), ale Steven Spielberg chtěl obsadit někoho, kdo vypadá více "andělsky". Díky castingu na zmíněný snímek Poltergeist (1982) se ale nakonec dostala k roli právě v tomto filmu.
- Film na Blu-ray vyšel v původní verzi, tedy bez úprav, které proběhly v devadesátých letech, kdy Spielberg povolil například nahradit v rukou agentů brokovnice vysílačkami.
- Natáčení začalo v září 1981 za zvýšených bezpečnostních opatření, protože režisér se obával, že mu nápad ukradne televize.
- Titul byl k roku 2012 při započtení inflace čtvrtým nejvýdělečnějším filmem historie kinematografie. Při přepočtení tržeb na hodnotu dolaru z roku 2010 se současně jednalo o 4. film, který dokázal svým ziskem pokořit hranici jedné miliardy amerických dolarů.
- E.T.-ho hralo viacero ľudí. Človek normálneho vzrastu, jeden z dvojice najatých trpaslíkov, alebo dokonca 12 ročný chlapec Matthew De Merrit, ktorý sa narodil bez nôh.
- Jedná se již o šestý film Stevena Spielberga, ke kterému složil hudbu John Williams.
- Ve Francii bylo zakázáno prodávat postavičky mimozemšťana E.T., protože zde byl zákon, který zakazoval prodej figurek bez lidského obličeje.
- Hlas E.T.ho byl vytvořen kombinací hlasů tří lidí, mořské vydry a psa. Osoba, která říkala nejznámější "řádky" scénáře "E.T. phone home" a "Be good", byla Patricia A. Welshová, dřívější radiová seriálová hvězda. Podle kontraktu nesměla použít tyto věty, které mají vlastní ochranou známku, ani mimo studia. Spielberg řekl, že nechce, aby si děti spojovaly hlas s lidskou postavou. Jméno této herečky proto raději není ani v titulcích.
- K úspěchu snímku přispěly i animace Carla Rambaldiho, který vytvořil i momozemšťany pro snímek Blízká setkání třetího druhu (1977) a spolupracoval i na filmech King Kong (1976) a Vetřelci (1986).
Odkazy:
Hrají:
Henry Thomas, Dee Wallace, Peter Coyote, Robert MacNaughton, Drew Barrymore, C. Thomas Howell, Erika Eleniak, K.C. Martel, Sean Frye, David M. O'Dell, Richard Swingler, Frank Toth, Robert Barton, Michael Darrell, David Berkson, David Carlberg, Milt Kogan, Alexander Lampone, Rhoda Makoff, Robert Murphy, Richard Pesavento, Tom Sherry, Susan Cameron, Will Fowler Jr., Barbara Hartnett, Diane Lampone, Marysia Stein, Mitch Suskin, Anne Lockhart, Debra Winger, Jean-Paul Hellendall, Ted Grossman